Chrudim - Pro dobrotu na žebrotu nebo nepromyšlená investice do nových technologií? To jsou otázky, jež se objevují v souvislosti s nedávno skončenou rekonstrukcí Fibichovy ulice. Jako by už nestačila redukce parkovacích stání a podle některých zbytečná výstavba zelených proluk, objevují se teď i stížnosti na nedostatečné osvětlení.

Tento problém vidí především obyvatelé panelových domů ve vnitrobloku Fibichovy ulice. Nejprve jejich trpělivost zkoušeli řidiči, kteří zde parkovali, protože ve Fibichově ulici nebyl dostatek míst, později se přidalo i jezírko, které zde vzniká po deštích na místním hřišti. Nyní se však objevil další problém s novými lampami veřejného osvětlení, využívajícími funkce led diod. Ty se radnice rozhodla instalovat prakticky všude, kde jí to finance dovolí. Jde přitom o technologii dražší, než jsou klasické výbojky a halogeny. Led diody sice ušetří elektrickou energii, ale jejich výkon může být sporný. Na internetu lze navíc nalézt nemálo textů, které jejich zdánlivou výhodnost popírají.

[[gal:9755]]

„Použití úspornějších led diod se projevilo i po výměně stožárů a svítidel v nově restaurované Fibichově ulici. Měsíc v úplňku by té ulici dal více světla. Přitom obdobná nová svítidla v Rooseveltově ulici září podstatně lépe. Kdepak se tedy stala chyba,“ ptá se Jitka Šťastná. Použilo město ve Fibichově ulici méně výkonné a levnější led diody, které ulici nedostatečně osvětlují a přidávají tak další argument kritikům rekonstrukce? Technologii, která využívá led diody, se radnice rozhodla využít třeba i v nových vánočních dekoracích rozvěšených po městě a na samotném vánočním stromu. Výměnou prošly i reflektory osvětlující kostel Nanebevzetí Panny Marie. Příznivci led diod argumentují v jejich prospěch právě faktem, že jde o technologii budoucnosti. Sodíkovým a rtuťovým výbojkám prý už odzvonilo. Menší intenzita světla, které se odráží od kostela, navíc eliminuje takzvaný „světelný smog“. Ten noc co noc produkují města, což se především nelíbí ekologům.

Vzhledem k převažujícím pozitivům, která má v budoucnosti navíc vyhledávat úředník ve funkci energetického manažera, bude vedení chrudimské radnice v instalacích led technologie pokračovat i nadále.

Chrudim - Zimní měsíce jsou dobou vegetačního klidu, proto město přistupuje k ořezání přerostlých stromů a travin. Probírka se však dělá pouze na místech exponovaných, jak to dosvědčila třeba vykácená alej lip v Nerudově ulici.

V minulých dnech tak prošly úpravou i stromy na Resselově náměstí. Kdysi bujné javory se teď proměnily v „okudlaná“ košťata. Jak však dokazuje případ lip na Školním náměstí, stromy se z provedené úpravy bez větších problémů opět proberou. Důvodem zdánlivě brutálního zásahu do koruny je totiž omezení růstu listnáčů do výšky.

[[img:chrn_fullwidth:9747:Ořezané stromy moc hezky nevypadají.  Foto: Chrudimské noviny]]

Současná podoba Resselova náměstí nemá přitom s tou historickou mnoho společného. V minulosti se totiž stromy nacházely nejen v řadách kolem fronty domů po stranách vydlážděné plochy, ale dokonce obklopovaly i morový sloup. V jejich těsné blízkosti navíc stávaly lampy pouličního osvětlení. V dobách, jež následovaly po listopadové revoluci v roce 1989, se o jejich návratu stromů ke kašně vážně uvažovalo. Nakonec však tento návrh neprošel. Důvodem měl být fakt, že stromy by omezovaly výhled na barokní morový sloup.

[[img:chrn_fullwidth:9748:V nedávné minulosti se stromy nacházely i kolem kašny.  Foto: Archiv Chrudimských novin]]

Přesto i dnes se najde řada příznivců starého uspořádání Resselova náměstí. Jedním z příznivců stromů kolem kašny je třeba Daniel Seifert nebo Vladimíra Beková. Na facebookovém profilu stránky Vzpomínky na starou Chrudim oceňují diskutéři dokonce i existenci domu v místech, kde je dnes „parčík“ před bytovým a obchodním domem Balustráda. v minulosti zde fungovalo několik obchodů. Také o zastavění tohoto prostoru se v nedávné minulosti jednalo, avšak veškeré plány byly prozatím uloženy k ledu.

Chrudim - Vánoční dekorace na Resselově náměstí zaujala nejen redaktorku Chrudimských novin Věru Nevečeřalovou, ale opětovně i některé diskutéry na sociálních sítích. Předmětem kritiky se zde stal paraván za dřevěným betlémem a též vánoční výzdoba stromku.

Věra Nevečeřalová si přitom nebrala servítky a neváhala pytlovitou zástěnu označit za nevkus. Poté, co její článek v Chrudimských novinách vyšel, paraván zmizel. Na místě se tak již nachází pouze samotný dřevěný betlém, pod nímž ale zůstává pytlovitá podložka. Zda se jedná o imitaci chudičkého chléva, do něhož se Jezulátko narodilo, zůstává pro mnohé nadále záhadou.

[[img:chrn_fullwidth:9725:Ostuda pod okny samotného starosty města zmizela.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nedaleko stojící vánoční strom byl už podroben kritice. Některým obyvatelům města se zdálo, že světlo linoucí se z ozdob je příliš studené a smrk je „přeplácaný“. Jako zbytečné se zdály třeba Šárce Klváčkové řetězy z led diod, které prý stromek doslova opletly pavoučí sítí. Podle diskutéra, který vystupuje pod nickem „Koala“, však stačí zaměnit jeden druh led diod za jiný. „Tak krásný strom by si zasloužil lepší výzdobu,“ konstatuje lakonicky Pavla Pyšná. Podle reakcí Chrudimáků se tak radnici letos nepovedla nejen povolební vyjednávání, ale i vánoční výzdoba.

Chrudim - Ačkoliv se ustavující schůze městských zastupitelů shodla jen na tom, že předložené návrhy starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) neschválí, jednu věc se přeci jen odhlasovat podařilo. Jedná se o návrhy odměn členů zastupitelstva, rady města a jednotlivých výborů.

Přestože nejde v tomto případě o částky, které by dosahovaly odměn zástupců města třeba v dozorčí rady Elektrárny Opatovice, která v příštím roce opět zdraží teplo, jde o významné přilepšení k platům místních politiků. Paradoxně k tomuto schválení došlo v době, kdy město nemá zvolené nové vedení a osobní spory mezi politiky brání ve volbě starosty, místostarostů a rady města. Návrh městského zastupitele Ondřeje Kudrnáče (ANO 2011), který navrhnul, aby se o odměnách vůbec nerozhodovalo, smetli jeho kolegové ze stolu.

[[img:chrn_fullwidth:9501:Zaslouží si za své spory vůbec nějaké odměny?  Foto: Chrudimské noviny]]

Na jaké peníze si tedy lokální politici přijdou? Od letošního 25. listopadu bude každému městskému zastupiteli měsíčně na účet připsáno 700 korun. Členové městské rady, v níž v současnosti zasedají i politici, kteří se nedostali do samotného zastupitelstva, se mohou těšit na dva tisíce korun měsíčně. Předseda výboru zastupitelstva města nebo komise rady města pak získá šest stovek měsíčně a předseda výboru městského zastupitelstva nebo komise rady města 15 stovek. Odměny se pochopitelně sčítají, takže člen zastupitelstva, který je zároveň členem rady a předsedá některému z výborů, si už přijde na slušné peníze. Nakolik si tyto odměny zaslouží politici, kteří nespolupracují podle mandátu, který jim voliči poskytli v komunálních volbách, je však otázkou.  

Chrudim - V místech, kde dlouhá léta "strašilo" v Novoměstské ulici torzo dřevěného hlediště bývalé staré tribuny, se už pomalu rýsuje nová, podstatně modernější tribuna, která má splňovat všechny potřebné parametry. V současnosti se však na stavbě nepracuje. Na vině je především zima, která brání pracem s vodou a betonem. Právě beton je dominantním materiálem, který se zde používá.

Počátkem letošního roku město odhadovalo, že se cena za novou tribunu vyšplhá k téměř třiceti milionům korun. Tato suma se nakonec ukázala jako přehnaná. Šlo totiž o takzvaný projektantský rozpočet a ten bývá obvykle o několik milionů vyšší, než následná reálná cena. Stavbu však provázejí problémy. Původně vybraná firma, která se měla výstavbě nové tribuny věnovat až do července příštího roku, totiž zakázku nakonec odřekla. Důvodem byla naplněná kapacita stavebníků. Nakonec se tak do betonování pustili pracovníci z První stavební Chrudim, kteří ve výběrovém řízení skončili na druhém místě s celkovou cenou 21 milionů. „I tato cena je pro město velmi příznivá. Vzhledem ke skutečnosti, že na většinu stavebních prací si město může uplatnit odpočet DPH, vyjde stavba město celkem na asi 17,5 milionu korun. Z rozpočtu budou dále hrazeny náklady na technický dozor, autorský a archeologický dohled, přeložku O2 a další související náklady, dohromady město zaplatí kolem 18 milionů korun,“ tvrdí starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

[[gal:9718]]

Ozývají se však hlasy, že dvě hřiště pro jeden fotbalový klub jsou ve městě zbytečným luxusem a zatěžují městskou kasu. Radnice totiž nedávno získala s druhým místním stadionem v ulici V Průhonech další zanedbanou tribunu, o níž se bývalý majitel prakticky nestaral. Také zdejší oprava spolkne desítky milionů korun, které částečně poplynou z rozpočtu města. Radnice sem přitom v minulých letech „napumpovala“ první miliony, za něž byla opravena třeba okna nebo sanován havarijní stav střechy, kterou dovnitř zatékalo.

Chrudim - Ještě před tím, než se nově zvolení zastupitelé města sejdou 15. prosince k druhé veřejné schůzi, z níž by měl vzejít nový starosta nebo nová městská rada, rokovali politici o rozpočtu. Ten by v příštím roce měl být vrovnaný.

Nešlo však o klasické jednání, ale o jakési školení nebo seminář, na němž bylo novopečeným zastupitelům vysvětlováno, kam které položky v městském rozpočtu patří a proč by měli následně schválit určenou částku třeba na obuv městských strážníků či péči o zeleň.

Po samotném semináři se měly sejít i nejsilnější strany, kterými je Řezníčkovo SNK-ED a hnutí ANO 2011 vedené Kudrnáčem. Výsledky jednání však nejsou zatím známé. Z kuloárů však unikly informace, že si zástupci Babišovců údajně stěžovali na jednání, jehož se jim dostalo od třetí nejsilnější strany, kterou je ČSSD. ANO 2001 totiž nabídlo současnému prvnímu místostarostovi Miroslavu Tejklovi (ČSSD) pozici starosty. Ten však na jejich nabídku přímo neodpověděl a Kudrnáčovi spolustraníci si jeho reakci museli přečíst až v Chrudimských novinách.

Pokud se politici před pondělním zasedáním nedohodnou na budoucí podobě vedení města, může současné složení bez problémů vládnout další čtyři roky. Co to však udělá s případnou volební účastí v příštích komunálních volbách, je zřejmé. Už tak nízká volební účast znechucených voličů by se nejspíš ještě snížila.

Chrudim - Parkování v centru města je dlouhodobě problémem, který trápí nejen rezidenty, kteří zde bydlí, ale i část zdejší politické reprezentace. Obvykle si však na tento problém politici vzpomenou až ve chvíli, kdy se blíží volby. Nyní se ale začíná blýskat na lepší časy. Město by totiž mohlo dosáhnout na peníze, jež by mohly umožnit vybudování parkovacího domu na Moravově zahradě.

Moravova zahrada je přitom jedním z míst, kde by budoucí parkovací dům mohl stát. Jeho vybudování měla v programu celá řada politických stran a hnutí. Radnice teď pokouší štěstí s žádostí o milionové dotace z programu takzvaných „Integrovaných územních investic“. Starosta Petr Řezníček (SNK-ED) totiž spoléhá na to, že po dohodě Pardubic a Hradce Králové spadne něco z jejich stolu i do chrudimské kasy. Pardubice a Hradec Králové patří k jedné ze sedmi metropolitních oblastí, které mohou o dotace ze zmiňovaného programu žádat, avšak úspěšnost této akce starosta odhadnout zatím nedokáže.

[[gal:9656]]

Okolí Tyršova náměstí a Muzea barokních soch přitom patří k jedněm z nejvytíženějších v samotném centru. Lidem se mnohdy nechce platit pár korun za parkování na samotném Resselově náměstí a raději zamíří na parkoviště rozkládající se na Moravově zahradě, které je zdarma. Město se navíc pokusilo parkování „načerno“ v samotném centru regulovat v nedávné době i zavedením nových cen pro obyvatele okolí Resselova náměstí.

Lokalit, kde by parkovací domy mohl vzniknout, je však několik. Hovořilo se v této souvislosti i o místech mezi panelovými domy v Husově ulici, která je rovněž pověstná špatnou dopravní situací a nedostatkem parkovacích míst. I tento projekt je ale dlouhodobě „u ledu“, protože radnice na něj nemá zkrátka peníze. K rozšíření parkování tak nakonec došlo pouze před jedním bytovým domem v sídlišti U Stadionu a na další rozšířená parkoviště se tu čeká, protože zde řidiči musí parkovat i na trávě. Jiné projekty však počet míst k odstavení vozidel spíše redukují. Posledním takovým příkladem je nedávno skončená rekonstrukce Fibichovy ulice, kde jich zmizelo hned několik. Město zde na jejich úkor nechalo vybudovat zálivy s trávou a stromy.

Chrudim - Některé obyvatele sídliště U Stadionu strašil čert ještě v noci na sobotu. Konkrétně ve vchodu čp. 718 se jeden zapomněl a prozradilo ho neustálé cinkání. "Byl tak opilý, že jezdil výtahem pořád nahoru a dolů, a jak se ve spánku kymácel, neustále přitom cinkal, což některé obyvatele probudilo," říká muž, který se uvolil, že nezvaného čerta vyžene ze vchodu, aby byl v domě konečně už klid.

Jak dodává, nebylo jednoduché jej přistihnout, protože pendloval ve výtahu střídavě mezi jednotlivými patry podle toho, jak se právě probudil a který knoflík zrovna v kabině zmáčknul. "Navíc jsem spolu se sousedy našel v prvním a osmém patře stopy krve, takže jsme měli obavu, aby nebyl zraněný," pokračuje muž, jehož jméno máme v redakci k dispozici. Čerta se prý nakonec podařilo v jednom z pater dostihnout. "Měl celý obličej začerněný, takže nebylo vůbec poznat, o koho jde. Nutno ale uznat, že měl velice pěkné převlečení, dokonce měl na jedné noze kopyto a byl omotán řetězem," popisuje pekelníka obyvatel domu. To už, jak dodává, byla většina lidí v domě vzhůru a dívala se z oken, kam "ovíněný" čert zamíří. "Vyvedli jsme ho před vchod, odkud se vydal podél domu, kterého se přidržoval, aby nespadl, směrem k poště. Potom jsme jej zahlédli ještě jednou, jak se vrací, ale znovu se otočil a definitivně zmizel z dohledu. I když jsme našli ve vchodu stopy krve, nebylo na něm vidět, že by byl nějak zraněný," uzavírá noční zážitek s čertem obyvatel bytového domu v největším chrudimském sídlišti.

Chrudim - Nového šéfa Odboru sociálních věcí MěÚ Chrudim hledá teď vedení města. Dlouhé léta na tomto postu působila Martina Zelenková, dcera bývalé šéfky Centra sociálních služeb a pomoci v Chrudimi Ivany Bohaté. Ta ale ve funkci skončila. Nový vedoucí odboru by měl přitom nastoupit od 1.  března 2015.

V současnosti vede odbor dočasně Martina Semrádová. Podmínky výběrového řízení na nového vedoucího jsou přitom obvyklými pravidly pro přijímání nových úředníků. Především by měl takový uchazeč mít patřičné vzdělání, jež ho opravňuje pracovat v sociálních službách, a také znalost příslušných právních norem. Chrudimská „sociálka“ totiž jen nechodí na kontroly do rodin a neodebírá děti do dětských domovů. Podmínkou je rovněž minimálně pětiletá praxe v oboru a čistý trestní rejstřík. Chybět by neměl ani motivační dopis s lustračním osvědčením, které vydává Ministerstvo vnitra ČR.

V motivačním dopisu by měl každý uchazeč rozvést na jedné stránce A4 své představy o směrování Odboru sociálních věcí MěÚ Chrudim a zhodnotit své dosavadní pracovní zkušenosti. Vzhledem k rozsahu materiálu tak jde spíše o formalitu podobně jako při nedávném výběru vrchního strážníka. Platové ohodnocení nového šéfa chrudimské „sociálky“ není přitom žádná hitparáda. Půjde klasicky o platovou třídu deset, což obnáší částky v rozsahu od necelých 18 do 24 tisíc korun. Zajímavější pak budou jistě příplatky za vedoucí pozici. Přihlášky mohou zájemci osobně doručit na adresu městského úřadu v Pardubické ulici, konkrétně na Odbor tajemníka k rukám šéfky Jitky Kandusové.

Chrudim - Vánoce jsou za dveřmi a Chrudimáci chtíc nechtíc potkávají ve městě výzdobu, kterou v centru pravidelně instalují Technické služby Chrudim. V tomto týdnu však kvalitu žároviček prověřila ledovka, která mnohé prvky poškodila. Lidé navíc kritizují i samotnou výzdobu stromku a zároveň nasvícení kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Ve středu 3. prosince musela vysokozdvižná plošina Technických služeb brázdit město a jeden z pracovníků kontrolovat ve výšce elektrické spojky, které trpěly zmrzlou vodou. Opravy se tak dočkal třeba řetěz u Divadla Karla Pippicha nebo velká vánoční hvězda na stromku, který je umístěn na Resselově náměstí. A právě vánoční atmosféra, kterou pomáhá vytvářet slavnostně nazdobený strom, se některým Chrudimákům moc nelíbí. „Stromeček byl v roce 2010 krásný. Postupně se asi přidávalo a přidávalo, až se to přehnalo,“ říká Hana Kaplanová. Naproti tomu Božena Panýrková si myslí, že současná výzdoba je poněkud chudší než v minulých letech. Jaká je tedy pravda?

[[img:chrn_fullwidth:9650:Vánoční stromek na Resselově náměstí budí u některých rozpaky.  Foto: Jindřich Balous]]

Podle slov šéfa Technických služeb Chrudim Zdeňka Koláře bude nejspíše důvodem, proč jsou někteří rozčarovaní z podoby současné vánoční výzdoby, nákup jiného druhu světelných prvků. Kolář totiž tvrdí, že Technické služby Chrudim v minulých letech postupně nahrazovaly nefunkční nebo rozbité ozdoby těmi, které fungují na bázi LED diod. Ty jsou známé nižší spotřebou elektrické energie a také jiným druhem světla. To je jednak intenzivnější, ale zároveň působí „chladným“ dojmem. Na podobnou, úspornější metodu přešlo město i v případě reflektorů, které nasvěcují kostel Nanebevzetí Panny Marie. Výkonné halogenové reflektory, které se však vyznačují i vysokou spotřebou elektrické energie, nahradila radnice jiným druhem světel. Ta naopak umožní elektřinu šetřit. Daní za tuto změnu je však i změna světelných podmínek na Resselově náměstí.