Chrudim - Krátce po jedenácté dopoledne začalo na hřbitově u svatého Kříže pietní setkání spojené s předáním opraveného vojenského pohřebiště. V datumu se tak sešlo hned několik jedniček. Akce se konala 11. listopadu a přesný čas zahájení byl stanoven na 11. hodinu a 11. minutu. Ve skutečnosti začala ale vzpomínka na zemřelé vojáky o několik minut později.

Mezi přítomnými nebylo možné přehlédnout četu chrudimských výsadkářů, uniformy zasloužilých veteránů i sokolské kroje. O hudební doprovod se postaraly dívky z místní základní umělecké školy. Ty na úvod zazpívaly popěvek známý z doby, kdy se rakousko-uherský císař František Josef ze všeho nejvíce bál právě slovanských nacionalistů a sociálních demokratů. Píseň "Hej, Slovane" skončila a chrudimský archivář Jiří Vaněček přítomným připomněl historii pozorovací stanice, která přestože sloužila k léčení rakousko-uherských vojáků, se často stala jejich posledním životním zastavením. Slova o tom, že všichni, na rozdíl od legionářů, bojovali za svou vlast, kterou bylo právě zmiňované císařství, by však posluchač hledal ve slovech přítomných řečníků marně.

[[gal:9323]]

U mikrofonu se později vystřídali i pracovníci ministerstva obrany se starostou města Petrem Řezníčkem (SNK-ED). Ten připomněl tradici Dne veteránů, který právě na úterý 11. listopadu připadá. Mnozí přítomní, mezi nimiž dominoval městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní) s obrovitým vlčím mákem na klopě, se symbolicky připojili ke vzpomínce na padlé právě květem vlčího máku připnutém porůznu na oděvech. Chrudimský arciděkan Jiří Heblt připojil modlitbu a nové pohřebiště vykropil svěcenou vodou. Pietní akt uzavřela česká státní hymna.

Chrudim - Sanace v areálu bývalé Transporty se blíží ke konci. Po téměř desetiletém vyjednávání a shánění peněz odsud konečně zmizela kontaminovaná zemina, a to z lokality zvané "Korea". Právě zde se nacházela jímka, do níž dlouhá desetiletí pracovníci Transporty nalévali chemikálie rovnou do země.

Kontaminovaná a jedy zamořená zem naplnila za dobu prací v areálu Transporty tisíc pět set nákladních aut. Výsledky prací jsou už ale vidět. Množství škodlivin v zemi se dále snižuje a lidé čerpající vodu z podzemních zdrojů - jde především o obyvatele nedalekých Medlešic a části Markovic, mohou už klidně spát. Škodliviny, která hrozily proniknout až ke zdrojům ležícím hluboko pod povrchem, v této souvislosti se hovoří i o obrovském podzemním jezeru, které se má nacházet pod Chrudimí, jsou už téměř minulostí. Celá akce přišla na 150 milionů korun a platil ji Pardubický kraj společně se státem prostřednictvím Operačního fondu životního prostředí. Celá akce přitom začala už v lednu 2013.

Až zmizí poslední tatrovka naložená zemí nasáklou čistidly a rozpouštědly z bývalých dílen, práce na místě zcela neskončí. Instalována by zde měla být speciální hydrogeologická stěna, která bude nadále bránit znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky. Kraj za ni zaplatí osm milionů korun, město Chrudim přitom nemusí dát ze svého ani korunu. Stěna zde bude fungovat ještě několik let, než se půda pod bývalou Transportou definitivně vyčistí.

Chrudim - Rána z milosti nebo uvážené rozhodnutí? To jsou otázky, které se asi vyrojí v myslích Chrudimáků poté, co budou promýšlet, proč se město rozhodlo "zaříznout" kavárnu Kafe v galerii. Po sérii kritických podnětů, které měli nejčastěji na svědomí členové a příznivci Strany svobodných občanů, jde o rozhodnutí, které je přinejmenším vstřícným krokem dosavadní radniční koalice směrem k opozici.

Samotná kavárna byla totiž dlouhodobě ztrátová. Příliš pozitivních ohlasů nepřinesla ani informace o nákupu, který zadlužená Chrudimská beseda pod vedením Jiřího Kadeřávka nedávno provedla. Zakoupila totiž kávovar nejvyšší kvality do prostor, které však pravidelně zely prázdnotou. Samotný stroj na výrobu kávy stál přitom téměř 200 tisíc korun. Hospodaření Besedy přitom šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová zhodnotila jako prodělečné, avšak vinou předfinancování některých projektů. Z těchto důvodů nyní městští radní doporučili provoz kavárny ukončit. Podle dosluhujícího starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) nepřijde však vybavení kavárny vniveč. Kávovar dostane k dispozici restaurace V Muzeu, kterou rovněž provozuje Chrudimská beseda a která je zase pro změnu výdělečná. Právě její výnosy prý dotovaly provoz prodělečné kavárny.

V této chvíli samozřejmě slaví především lídr Svobodných Petr Lichtenberg. S kritikou městského podnikání se k němu v poslední době přidal i neúspěšný kandidát do městského zastupitelstva a lídr Pirátů Jiří Stuna. Podle obou politiků by město podnikat nemělo vůbec. Jakým způsobem by však řešili například skutečnost, že město vlastní lesy, které pravidelně generují výnosy, jež plynou do městského rozpočtu, není ale jasné. Měla by se snad radnice výnosného podnikání vzdát? To už ani jeden z nich neříká.

Chrudim - Umělecký počin "Áček" podle všeho nebyl prvním užitím techniky cleaningu ve městě. Chrudimák Jakub Chadima užil už totiž letos na jaře této metody, při níž se za pomoci běžných čistících prostředků odstraňuje špína třeba ze zdí. Dopadl ale podstatně jinak než česko-italská dvojice, která svoje umění předváděla Chrudimákům před pár dny.

Jakub Chadima vlastní malou firmu zabývající se grafickými návrhy a jejich následnou realizací. Aby na svou práci upozornil, rozhodl se využít veřejného prostoru a vytvořil netradičním způsobem reklamu na svůj podnik. "Cítím potřebu reagovat na článek o cleaningu, jelikož mám s tímto tématem osobní zkušenost. Koncem letošního dubna jsem technikou cleaningu ztvárnil velkoformátovou adresu mých webových stránek na viaduktu v Čáslavské ulici," říká Chadima. Co ale následovalo, předčilo jeho nejčernější představy. Mladého umělce totiž někdo z všímavých občanů nahlásil Policii České republiky. 

[[gal:9180]]

"Jsem výtvarník a tato propagace byla uskutečněna za účelem získání zakázky. Během práce se objevila hlídka policie a já sám jsem byl na místě po dobu dvou hodin zadržen. Při pokusu odejít z místa, aniž by mi byl upřesněn důvod, proč jsem vlastně zadržován, mi bylo sděleno, že pokud se nezastavím, budou mi nazasena želízka. Dvě policejní auta, čtyři příslušníci, focení kartáče a kbelíku, jakožto předmětu doličného a jiné absurdity. Vše zdokumentováno na místním odděleni Policie ČR," popisuje Chadima neblahou zkušenost s policií. A dodává. "Tvar realizovaného motivu a náhoda zde tedy podle mého názoru sehrály zásadní roli v uplatnění represivní síly," uzavírá chrudimský výtvarník.

Samotný postup, který při tvorbě reklamního poutače použil, je prý již celosvětově známou technikou, která v poslední letech díky své neinvazivnosti získává stále více příznivců. Umožňuje vytvářet opravdu různorodá díla. Obrazy zvířat počínaje a reklamními poutači, které nepoškozují svůj podklad, konče. "Áčka" měla podle Chadimy to štěstí, že byla na tento projekt najata, tudíž částečně odpadla potřeba sebepropagace. Počáteční anonymita byla i záměrem projektu a propagace se následně uskutečnila prostřednictvím médií. 

Pardubice/Chrudim - Rada Pardubického kraje schválila ve čtvrtek 7. listopadu při jednání valné hromady Pardubické krajské nemocnice personální obsazení tříčlenného představenstva nástupnické společnosti, tedy Nemocnic Pardubického kraje. K Tomáši Gottvaldovi, už dříve potvrzenému do funkce generálního ředitele, tak přibudou Vladimír Ninger a Petr Rudzan.

Šéf Chrudimské nemocnice Vladimír Ninger má dlouholeté zkušenosti s řízením zdravotnického zařízení, dva roky byl členem dozorčí rady Chrudimské nemocnice, a.s., čtyři roky je členem jejího představenstva, z toho jeden a půl roku je ředitelem Chrudimské nemocnice. Aktivně se podílí na přípravě fúze nemocnic Pardubického kraje. Má veškeré odborné předpoklady pro výkon funkce člena představenstva Nemocnic Pardubického kraje a splňuje všechny zákonné požadavky na výkon funkce člena představenstva. Ninger je také aktivním členem ČSSD a byl jedním z hokrých kandidátů na pardubického primátora. Chce mu snad kraj, jenž vede Ningerův stranický kolega Martin Netolický (ČSSD), zajistit teplé místečko ve vedení spojených nemocnic poté, co povolební vyjednávání nedopadla zcela podle představ socialistů?

„Návrh na obsazení zbývajících dvou členů představenstva předložil radě budoucí generální ředitel Tomáš Gottvald. Ztotožnili jsme se s jeho názorem vybrat nejbližší spolupracovníky z týmu, který již několik měsíců intenzivně pracuje na projektu fúze. Myslím, že představenstvo v tomto složení bude tvořit kompaktní a odborně velmi erudovaný tým a těším se na další spolupráci,“ říká první náměstek hejtmana zodpovědný za zdravotnictví Roman Línek (KDU-ČSL).

[[img:chrn_fullwidth:6471:Vladimír Ninger ve vedení Chrudimské nemocnice brzy skončí. Kdo ho nahradí?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Oba kolegové jsou díky své účasti v představenstvech nemocnic velmi detailně seznámeni s celou problematikou, která nás čeká, a mají veškeré odborné předpoklady pro práci v budoucím představenstvu, samozřejmě ve svých odborných specializacích, Vladimír Ninger na úseku zdravotní péče a Petr Rudzan na úseku ekonomickém,“ konstatuje Tomáš Gottvald. Změny nastanou také v obsazení dozorčí rady. „Přesune se do ní nynější předseda představenstev Pavel Havíř. Rada bude šestičlenná a i když nám to zákon neukládá, chceme dvě místa ponechat zástupcům zaměstnanců,“ dodává Roman Línek. Do konce letošního roku zůstávají všichni současní ředitelé pěti nemocnic akutní péče ve funkcích, na vedoucí místa pro nemocnice v Pardubicích a v Chrudimi budou nyní vypsána výběrová řízení.

Chrudim - Dlouholetá práce na nové publikaci, která se věnuje historii a zároveň současnosti města, je u konce. Slavnostní křest knihy "Chrudim, jak ji (ne)znáte" se uskutečnil před zaplněným hledištěm městského kina. Zúčastnili se ho všichni tři tvůrci knížky.

Podnět k napsání knihy, která by mohla navázat na veleúspěšnou práci známého chrudimského historika Jiřího Charváta "Stará Chrudim", vzešel od ředitele Státního okresního archivu Chrudim Ivo Šulce. Právě on je také autorem většiny textů v knížce a poskytl do ní i historické fotografie města. Vedle toho byl k vytvoření zcela současných pohledů na pozapomenutá zákoutí kdysi okresního města přizván i pardubický fotograf Radek Kalhous. Právě jeho fotografie mohou návštěvnici Muzea barokních soch nyní vidět v kryptě bývalého kapucínského kostela svatého Josefa. Kalhous je znám svou nevšední hrou se světlem. Do třetice nemohla v knížce chybět grafička Eva Francová, která platí za renovovanou umělkyni, jež se nebojí používat ani moderní technologie při tvorbě svých prací.

Novou knihu "Chrudim, jak ji (ne)znáte" je momentálně možné koupit třeba v informačním centru na Resselově náměstí a stojí 350 korun.

Chrudim - Nad městem se o víkendu naposledy objevily stroje legendární chrudimské akrobatické čtyřky Sky box, která v Chrudimi fungovala nepřetržitě od roku 1960 a posbírala za tu dobu ve světě spousty vavřínů, než byla před deseti lety z města "vystrnaděna" spory miliardáře Davida Berana s místním Aero klubem o budoucnost chrudimského letiště.

Světově uznávaná letka se kvůli nejistému osudu zdejšího letiště přesunula do Jaroměře, kde funguje dodnes a Chrudimáci na ni tak mohou už jen vzpomínat. K tvrdému tréninku potřebovala totiž klid a ten jí vleklý spor neumožňoval. Beran, který v sousedství letiště koupil luxusní vilu, se totiž snažil provoz chrudimského letiště znemožnit všemi možnými prostředky, aby měl pro bydlení na Podhůře klid. Dostal se tak do sporu s jeho provozovatelem - Aero klubem Chrudim, s jedním z nejstarších spolků ve městě, a popudil proti sobě i tehdejšího a současného místostarostu Jaroslava Trávníčka (ČSSD), který měl jako jediný tehdejší místní politik odvahu pustit se s Beranem do křížku.

Na podporu Trávníčka a zachování letiště se dokonce konala na Resselově náměstí demonstrace občanů města, do té doby věc nevídaná, a to zejména proti nepravdám, které tehdy odvysílala na popud Beranova advokáta ve svém publicistickém pořadu jedna z komerčním televizních stanic. Pořad v podání reportéra Miroslava Vaňury se tehdy snažil divákům namluvit, že v Chrudimi letiště vlastně nikdy neexistovalo a nikdo o něm ani neví. To byla ona pověstná poslední kapka v této kauze, která pobouřila veřejné mínění a letitý spor se začal obracet ve prospěch zastánců chrudimského letiště.

Nicméně pro chrudimskou letku bylo důležité trénovat ve stabilním prostředí, a to jim za této vyhrocené situace zdejší letiště neumožňovalo, a tak jej po více než padesáti letech k lítosti většiny Chrudimáků byla nucena akrobatická letka opustit. Právě i proto se o víkendu Chrudimi připomněla přistáním legendárních speciálů Zlín 50, které brzy ukončí svoji službu. A co dělají aktéři tehdejšího sporu o letiště nyní? Zajímavé je, že finančník David Beran, ač zarytý nepřítel létání nad svou vilou na Podhůře, měl mezitím prostřednictvím firmy Eclair Aviation vstoupit na trh leteckých společností s letadlem Piaggio P180 Avanti a chystá se prý koupit za své miliony i populární gulfstream, s nímž kdysi začínal podnikat nejbohatší Čech Petr Kellner. A Jaroslav Trávníček? Pokud zůstane ve vedení chrudimské radnice, přemýšlí nad tím, že by se pokusil zdejší letiště proměnit v jednu ze zastávek aero taxi, aby se na jeho plochu vrátil život a letiště tak získalo plnohodnotné celoroční využití.

Chrudim - Diskuze o veřejném prostoru, kterou v minulých dnech nastartovala akce dvojice "Áček", má nyní pokračování. Jen pár kroků od samotného Resselova náměstí se totiž nachází dokonalá ukázka zničeného majetku, který patří městu. Jde o dlažbu ve Filištínské ulici.

Dům, u něhož se zničená dlažba nachází, není čtenářům Chrudimských novin neznámý. Jde o budovu, kterou její majitelé pronajímají především Romům. Tato skutečnost je terčem kritiky některých místních politiků sama o sobě. Také místní obyvatelé mají strach, že se centrum města stane rejdištěm sociálně slabých a spolu s tím vzroste i počet přestupků proti občanskému soužití a rozmnoží se krádeže.

Budovu samotnou se v minulosti snažil kdosi opravit nebo minimálně sanovat její nevyyhovující technický stav. Do výše zhruba dvou metrů tak získala novou, bílou omítku. Parta pracantů však neměla už tolik duchaplnosti, aby dlažbu z kostek, která je podle odborníků právě v těchto místech na vynikající úrovni, přikryla kusem igelitu. Došlo tak k poškození dlažby padající omítkou, která časem zaschla. Kostky jsou tak slepeny k sobě a následné pokusy o odstranění stavebního materiálu z jejich povrchu koštětem zůstaly bez účinku. Podle všeho se poškození městského majetku zvýšilo ještě neodborným pokusem o likvidaci následků liknavé opravy historického domu ve Filištínské ulici. Samotný chodník s poškozenými dlažebními kostkami se přitom symbolicky nachází jen pár kroků od "záclony", kterou na dalším zanedbaném domě vytvořila "Áčka".

[[gal:9174]]

Co však na stav dlažby před svým domem říkají jeho majitelé, Karel Smetánka a Stanislava Ehrenbergerová? Chrudimské noviny se pokusily získat jejich vyjádření, avšak do uzávěrky vydání se to nepodařilo zajistit. Pokusíme se je tedy kontaktovat znovu a případ budeme dál sledovat. 

Chrudim - Tu roztomilé horské kozy poskakující po zdi nedaleko hotelu Alfa, jinde se na odpočívadle hradeb v Lázeňské ulici rozprostře perský koberec. Lidé se zastavují a s úsměvem odcházejí. Zůstává však otázka - kdo je autorem těchto unikátních a bezpochyby uměleckých děl? Hodí se vůbec do veřejného prostoru?

Úřednický šiml, záleží však na pohlaví takového byrokrata, by jistě poznamenal, že je třeba podobné akce regulovat vyhláškou, nařízením, předpisy, zákazy, příkazy. Vykřičník. A ejhle, ono se to opravdu stalo. Stále ještě mluvčí vedení města Sylva Drašnarová reagovala na dotaz Českého rozhlasu následovně: „Malby jsou samozřejmě nelegální. Není možné připustit, aby na objektech, chodnících nebo jinde lidé vytvářeli různá dílka, ale v některých případech je asi možné přimhouřit oko,“ připouští Drašnarová. Kdo tedy určí, v kterých případech je třeba dílo odstranit a kdy naopak ponechat? Pravděpodobně nějaká komise.

[[img:chrn_fullwidth:9150:Ten, kdo se umí dívat, objevil v posledních měsících v Chrudimi krásné malby.  Foto: Chrudimské noviny]]

Autory zmiňovaných horských laní, koberce, letících hus v Uhersku, pestrého šátku, záclony na oprýskané omítce domu ve Filištínské ulici, je dvojice umělců, která si říká „Áčka“. Artur Magrot a Alessandra Svatek jsou ukázkovým spojením česko-italského šarmu, vtipu a neuvěřitelné kreativity. Akce ve Zdravém městě Chrudimi má navíc příhodný název - Cleaning, tedy úklid, očista...

Svou spanilou jízdu zahájili maličkými dílky, kdy třeba blesku na skřínkách s elektrickými jističi přibyl mráček a hydrantům narostly oči. Nevěnují se ale jen miniaturním a doslova komorním kouskům. Jejich opus magnum je totiž úprava Egon Schiele Art Centra v Českém Krumlově, kde se po renesančních sgrafitech rozeběhla metrová zvířata a lidské postavy vytvořené z těsta, které vzniklo prostým rozmočením reklamních letáků.

[[img:chrn_fullwidth:9152:Práce Alessandry a Artura v Českém Krumlově - "památkovém srdci Čech". Foto: Chrudimské noviny]]

Celé jejich „vandalství“, o němž snad někteří začnou uvažovat, jakmile se začne hovořit o performancích na veřejném majetku, majetku, jenž patří vlastně každému obyvateli města stejnou měrou, totiž spočívá v naprosté absenci jakékoliv invaze. Laně na chrudimské zdi vznikly za pomocí Sava, které přes šablonu odstranilo špínu a dalo tak vyniknout původním barvám. Podobnou technikou vznikl i koberec na odpočívadle v Lázeňské ulici. Snad jen „záclona“ byla poněkud „násilnější“, když duo výtvarníků vyškrábalo její vzor do opadávající omítky. A právě zde se realizovali na soukromém majetku. Sám majitel však o akci věděl a byl návrhem nadšen.

[[img:chrn_fullwidth:9139:Detail záclony ve Filištínské ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přestože i první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) nejprve váhal, co si o celé akci myslet, nakonec připustil, že se mu to vlastně líbí, přestože původně hovořil o svévoli. Podle všeho tak ne všichni, kdo jsou přisáti k cecíku obecního rozpočtu a placeni z daní svých oveček, postrádají smysl pro humor a špetku vkus.

Dejme ale slovo odborníkům. Renomovaný historik umění, má na práce česko-italské dvojice, která se navíc pod svá díla vždy podepisuje, naprosto jasný názor. „Přestože už pracovali i se sprejem, je pro Áčka typický spíš šetrný způsob vyjadřovaní, stejně jako vlastní originální techniky. Už mají za sebou například velkoformátové kolážové obrazy z diskontních letáků nebo práce foukané přes šablonu přírodními pigmenty, jako jsou třeba kakao, uhelný mour nebo směsi různých koření. A právě na tuto experimentální linii navázali Artur a Alex při svých intervencích v Chrudimi. Série jejich realizací v ulicích města dostala souhrnný název Cleaning, tedy Úklid a tomu také odpovídají jejich vynalézavé techniky, z nichž některé tady použili vůbec poprvé. Kromě proškrabávání staré omítky, ke kterému je inspirovala ještě krumlovská sgrafita, vytvářeli v Chrudimi obrazy na nečekaných místech například čištěním dlažby přes šablonu pomocí SAVA nebo prostě odstraňováním letitých nánosů špíny na zdech drátěnkou,“ říká kunsthistorik Radek Wohlmuth.

[[img:chrn_fullwidth:9135:Umělecký historik Radek Wohlmuth, Alessandra Svatek a Artur Magrot.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Chrudimský projekt Áček je významný nejen svým rozsahem a zacílením, ale především konceptem. Nejde jen o to, že může i lidem, kteří do galerií nechodí spontánně dokázat, že výtvarné umění může vzniknout prakticky kdekoli, z čehokoli a dokonce způsoby, jaké si s ním člověk běžně nespojuje. Jde navíc skutečně o určitý druh očisty a fakt, že všechny realizace vznikly „úklidovými“ technikami, to ještě podtrhuje. Cleaning v sobě nese svého druhu očistu městského prostoru ve smyslu změny kontextu a rozehrání jeho potenciálu, ale především jde o to, že má schopnost očistit mysl ze stereotypního vnímání reality a možná člověka přivést k jinému vztahu k prostředí, ve kterém žije,“ vysvětluje Wohlmuth. Jedním z cílů „Áček“ je totiž podnítit diskusi o veřejném prostoru. Zde se už dostáváme k podnětu, který je vlastně přivedl do našeho města. Ne, opravdu si ho nevybrali náhodou a opravdu umělecká díla nevznikla bezplatně. I umělec platí účty a potřebuje peníze, za něž nakoupí Savo a drátěnky.

[[img:chrn_fullwidth:9141:"Vyčištěný" perský koberec na odpočívadle v Lázeňské ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

Iniciátorem projektu, který celý měsíc vznikal v ulicích města, je chrudimský galerista Luboš Jelínek. „Chtěl jsem opětovně nastartovat diskusi o veřejném prostoru. Každý z nás je vlastníkem jedné čtyřiadvacetitisíciny města. Patří do něj i umělecká díla, vzniklá na tomto našem majetku? Pečuje město vůbec o veřejný prostor tak, abychom se za něj nemuseli stydět?“ ptá se Jelínek, a zde nezbývá, než vzpomenout třeba na zdevastované renesanční náhrobky na kostele svatého Michaela, nebo doslova barbarsky opravené historické domy v samotném centru města.

[[img:chrn_fullwidth:9142:"Chrudim je krásné město. Moc rádi jsme tu pracovali."  Foto: Chrudimské noviny]]

„Áčka“ se nám v Chrudimi pokusila otevřít oči. Alessandra a Artur vidí svět jinak a umí ho kreativně proměnit ve fantastickou zahradu, přírodní scenérii, romantický piknik. Jejich díla jsou ale něčím víc, než dětskými malůvkami. Obsahují přesah k něčemu vyššímu, co se dotýká samotného našeho pohledu, kterým se díváme na svět kolem nás.

[[gal:9153]]