Chrudim - Městská policie se pod vedením nového vrchního strážníka Lukáše Dvořáka pomalu mění. V době, kdy se hledí na vyrovnaný městský rozpočet, rozhodlo se vedení radnice vyměnit údajně zastaralou výzbroj městských strážníků za modernější pistole.

Modernizace arzenálu strážníků však není jediným důvodem výměny starých pistolí CZ 83 a 75 za modernější, plastové pistole CZ P-09. Jde i o unifikaci, kdy jak ženy v řadách městské policie, tak muži budou v budoucnu užívat stejné zbraně se shodným střelivem. Jde o střelivo Luger 9 milimetrů. Ženy doposud nosily zmiňované produkty České zbrojovky, konkrétně modelovou řadu, která vznikla v roce 1983. Mužská část městských strážníků se pyšnila jednou z nejvíce kopírovaných zbraní, které v bývalé Československé socialistické republice vznikly. CZ 75 a je v dnešní době podobně legendární a spolehlivou zbraní, jako třeba americký Colt 1911 nebo rakouský Glock.

Nové pistole CZ P-09 přijdou městkou kasu na necelých dvě stě tisíc korun. Jde však o částku hluboko pod prodejní cenou těchto zbraní. Česká zbrojovka totiž obvykle policii a armádě poskytuje výrazné slevy, o nichž si civilista může nechat jen zdát. Město tak nakoupí hned 20 pistolí, jež jsou nyní běžnou výzbrojí většiny policejních sborů. Zbraň je vyrobena částečně z polymeru, což je speciální druh plastu, který snižuje její hmotnost. Proto je vhodná i pro něžnou ručku žen v uniformě.

Nakolik jsou střelné zbraně pro městskou policii důležité? Chrudimští strážníci připouští, že v minulosti stříleli především na střelnici, kde pravidelně pilují své umění a učí se obsluze střelných zbraní. Přesto se při občasné spolupráci se státní policií najdou příležitosti, kdy i městský strážník musí tasit svoji zbraň z holsteru. Jde především o zatýkání nebezpečných pachatelů nebo noční akce v nebezpečných lokalitách.

Chrudim - Chystá se ve městě další likvidace vzrostlých stromů, nebo někdo jen slyší trávu růst? V Gorkého ulice mají lidé jasno a bijí na poplach. Jejich milovaný úvoz, kde rostou mimo jiné i několikaleté ořechy, se má prý změnit v zastavěnou vyasfaltovanou plochu.

Místní totiž objevili nový územní plán, v němž se zdejší úvoz změnil z plochy určené ke sportu a rekreaci na pozemky k výstavbě. Není divu. V okolí se nemálo původních zahradních domků začalo měnit na plnohodnotné rodinné domy podobně jako třeba v okolí bývalé ploché dráhy. Také nedaleké Vaňkovy školky, které přímo navazují na zmiňovanou travnatou cestu k zahrádkám, se postupně mění a část z nich už padla za oběť výstavbě japonského investora.

[[img:chrn_fullwidth:9581:Kolem úvozu se momentálně čile staví.  Foto: Chrudimské noviny]]

Mluvčí občanské iniciativy, které si říká Zelená Chrudim, Pavel Pavlíček, který je v Chrudimi znám jako kaktusář a iniciátor mnoha peticí, bije i tentokrát na poplach. Jako vůdce těch, kdo změny uvedené v územním plánu odmítají, si začal dokonce dopisovat s městským úřadem, konkrétně s odborem investic, který má podle všeho tuto změnu ve své gesci. Odbor investic ale argumentuje ve prospěch uvedené změny tím, že dojde vlastně jen k zarovnání zastavěného území. Všude kolem se totiž domy nacházejí. Podle Pavlíčka jde však ve skutečnosti o snahu vyjít vstříc investorovi, který si na toto místo již „brousí zuby“ a chce zelený pruh zastavět. O život by tak přišly také stromy, které město rozhodně neplánuje přesadit, jak už ukázal třeba příklad pokácených sakur před hotelem Bohemia.

[[img:chrn_fullwidth:9583:Půjdou tyto stromy k zemi?  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimský kaktusář se však paradoxně neozval v minulosti nikdy, když se chystalo významnější kácení na území města. Šlo třeba o jedinou městskou alej v Nerudově ulici nebo právě zmiňované sakury před hotelem Bohemia. Zajímá snad Pavlíčka pouze zeleň, kterou má za humny? Protože se obyvatelé Gorkého ulice s rozhodnutím města změnit jejich oblíbenou lokalitu nesmířili, bude korespondenční válka prý pokračovat. Naděje na změnu územního plánu jsou ale malé a má je ve své pravomoci městské zastupitelstvo.

Chrudim - Sociálně terapeutická dílna Momo Chrudim se přestěhovala, a to z šedivého dvora do nových, bezbariérových prostor. Změnu prostředí totiž umožnil příspěvek, který společnost získala na burze filantropie. Zájemci teď dílnu najdou na Palackého třídě v číslo popisném 200.

V bývalých prostorách u nádraží sídlila společnost Momo Chrudim od roku 2008. „Suterén bez přirozeného světla, víceúrovňové prostory a špatná dostupnost pro lidi na vozíčku byly hlavními důvody, proč hledat nové prostory. Naše nová budova se mi líbila už dřív, kousek od ní jsme chvíli bydleli. Když jsme se tam byli podívat, byla zalitá světlem, s výhledem do zeleně a ne do šedivého dvora. Nové prostory jsou bezbariérové, a to včetně toalety a díky střešním oknům máme dostatek přirozeného světla. Jsme nyní blíže centru města, příjemnějším v jeho okolí,“ vypráví příběh hledání nových prostor šéf Momo Chrudim Jan Rodina.

A co všechno klienti v dílně najdou? Od pondělí do pátku v dopoledních hodinách je otevřena v Momo dílna, ve které lidé s mentálním, tělesným a zdravotním handicapem zpracovávají ovčí vlnu. Jde o klienty, kteří nemohou najít uplatnění ani na chráněném trhu práce. Učí se zde pracovat, dodržovat pravidla, zlepšují své dovednosti, učí se samostatnosti, nacházejí přijetí a uplatnění v pracovním životě. Ručně plstěné výrobky z ovčí vlny, které v dílně vznikají, pak nabízí každý den od osmi do 15 hodin obchůdek v novém sídle Moma. Výrobky lze zakoupit i v eshopu.

[[img:chrn_fullwidth:9621:Jednou z hlavních činností klientů Momo Chrudim je plstění.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Věnují se zde i osvětové činnosti především ve formě přednášek a kurzů pro širokou veřejnost. „Realizujeme sociální, vzdělávací a umělecké projekty. Smyslem těchto aktivit je vytvořit prostor pro osobní realizaci lidí s handicapem, ale i bez něj. Prostor, kde se tito lidé mohou potkávat, spolupracovat, tvořit hodnotné a užitečné věci pro ostatní a být si navzájem partnery,“ vysvětluje poslání obecně prospěšné společnosti Momo Chrudim její ředitel. Momo je jméno hlavní postavy knihy Michaela Endeho Děvčátko Momo a ztracený čas. Je to příběh o čase a naslouchání a také příběh o dnešní době, ve které už nemá nikdo na nic čas. „Cílem našich kurzů a přednášek je, aby lidé odcházeli s dobrým pocitem, že se něco nového naučili či dozvěděli a že čas, který strávili u nás, nebyl promarněný, ztracený,“ dodává Rodina.

Činnost organizace, zejména pak provoz sociálně terapeutické dílny podporuje finančně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Pardubický kraj, město Chrudim a Úřad práce Chrudim. Dílnu finančně letos podpořily také dvě organizace z Lucemburska - Bazar International de Luxembourg a Round Table 3 Luxembourg International. Přispěla rovněž Speciální Základní škola Chrudim, která věnovala polovinu výtěžku, tedy deset tisíc korun z divadelního přestavení pořádaného v rámci akce Děti dětem, za které byl nakoupen materiál a pomůcky pro dílnu. Poděkování patří také pravidelnému dárci panu Adrianu Czernikovi.

Chrudim - Oprava povrchu vozovky v Husově ulici stále nekončí a místním to přidělává vrásky na čele, protože jim zde ubývají parkovací místa. Tedy v lokalitě, která je právě nedostatkem míst pro parkování aut nechvalně proslulá. Lidé si přitom zároveň stěžují i na laxnost dělníků a jen zvolna postupující práce.

„Nezlobte se na mě, ale takový kousek, co je potřeba udělat a už se na něm pracuje skoro čtrnáct dní a pomalu není vidět žádný pokrok. Nehledě k tomu, že auta, která tam parkovala, nemají kde parkovat a jsou rozstrkaná po všech možných i nemožných místech a fakt nemám pak možnost zaparkovat ani před domem, kde bydlím. Vím, že opravit se to musí, ale když vidím, že před třetí už jsou odložené lopaty a nikdo nikde, to mě fakt může naštvat. Navíc, děti ve škole jsou jistě z hluku, který tady vzniká, jistě nadšené,“ stěžuje si jedna z místních obyvatelek.

[[img:chrn_fullwidth:9576:Pracuje tu vůbec někdo?  Foto: Pavel Zeman]]

Důvodem, proč se zde práce údajně nepřiměřeně vlečou, není lenost dělníků. Po odkrytí starého povrchu vozovky se zde totiž objevilo něco, co nikdo nečekal. „Opravu místní komunikace v Husově ulici provádí firma M-Silnice, a.s., podle smlouvy o dílo je termín předání do 13. prosince, tedy ještě téměř za 14 dní. Po vyfrézování povrchu vozovky bylo ale zjištěno, že na části silnice je minimální konstrukční vrstva, proto zde byla provedena betonová stabilizace. Z tohoto důvodu musela být posunuta pokládka nového živičného krytu, která proběhne až v úterý 2. prosince,“ dušuje se investiční technik MěÚ Chrudim Miroslav Beránek. O vánočních svátcích by tak měli obyvatelé domů v Husově ulici mít už od stavebních strojů klid.

Chrudim - Dlouhotrvající rekonstrukce Slovenské ulice k úlevě místních obyvatel skončila. Vyžádala si nejen lidský život slovenského stavebního dělníka, kterého zde zavalila zemina, ale ubrala i něco ze zdraví lidí, kteří ulici obývají a museli tady takřka dva roky strpět hlučnou stavební techniku, jen pozvolna postupující práce a řadu dopravních omezení, která jim ztrpčovala život.

Rekonstrukce přitom začala loni kompletní obnovou zdejšího plynového rozvodu včetně hlavního uzávěru plynu, přičemž uzávěry byly přemístěny z jednotlivých rodinných domů do sloupků na hranách jejich pozemků. V letošním roce pak došlo v ulici k poměrně nákladné investici společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim, která v těchto místech obměnila veškeré vodovodní a kanalizační sítě. Tyto práce však nebyly podle některých místních obyvatel nijak koordinované, což prý způsobilo jejich zbytečné průtahy. Aby toho nebylo málo, další, zhruba asi měsíční zdržení stavby měla na svědomí výše uvedená tragédie, kterou provázelo nezbytné policejní vyšetřování.

Město nakonec po všech těchto peripetiích vstoupilo stavebně do rekonstrukce Slovenské ulice až letos v srpnu, kdy zde nechalo položit nové chodníky ze zámkové dlažby a zhotovit novou silnici, na kterou byly položeny dvě asfaltové vrstvy. Komunikace bude zpřístupněna nyní motoristům od pondělí 1. prosince, kdy má odsud zmizet veškeré omezující dopravní značení.

Chrudim - Městská úřednice a zastupitelka Šárka Trunečková (SNK-ED) může opět slavit. Město Chrudim totiž získalo v Praze od ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO 2011) ocenění, jímž se právě týmu vedenému Trunečkovou dostalo uznání za dlouhou a namáhavou práci.

O co vlastně v Místní agendě 21 jde? Jedná se prý o projekt, jehož prostřednictvím dochází k zavádění zásad udržitelného rozvoje. Cílem je příznivě ovlivňovat kvalitu života nejen současných obyvatel měst, ale také život generací jejich dětí, to vše ve spolupráci s veřejností. Jde tedy třeba o pravidelné diskusní odpoledne ve Velkém sále Muzea s názvem „Desatero problémů města“, kde úředníci diskutují s občany o problémech, které je trápí. Výsledkem takového jednání je třeba stavba venkovní tělocvičny. Další prioritou, kterou už poněkolikáté nespokojení Chrudimáci protlačili do vítězné desítky, je třeba i oprava smuteční síně. Ta se však, na rozdíl od tělocvičny, která vznikla letos na podzim na plácku před stadionem MFK, stále nedaří.

[[img:chrn_fullwidth:9577:Šťastní výherci se svými cenami.  Foto: MěÚ Chrudim]]

Kritici Místní agendy 21 však stále upozorňují na fakt, že se jedná o neprůhledné a pochybné projekty, které se buď musí stejně uskutečnit, nebo jde o jakousi „úřednickou olympiádu“, která se skutečných problémů dotýká jen velmi okrajově. Radnice tak podle těchto hlasů, mezi nimiž hraje prim například místní buňka Strany svobodných občanů, získala jen další hezký diplom do vitríny starosty města Petra Řezníčka (SNK-ED), reálný užitek z toho však prý není žádný.

Chrudim - Město nechalo ve spolupráci se Státním okresním archivem Chrudim převézt z Prahy na zdejší hřbitov U sv. Kříže rodinnou hrobku chrudimského rodáka a režiséra Milana Vošmika, jehož jméno je spojeno především s dětskými filmy. Významného rodáka bude od středy 3. prosince rovněž připomínat pamětní deska na Masarykově náměstí, která zde bude slavnostně odhalena v 16 hodin. 

Na začátku tohoto příběhu přitom bylo úspěšné pátrání chrudimských archivářů, kteří dokázali dohledat na základě několika málo indicií známé Vošmikovy rodiny, jenž se starali o hrob režiséra na hřbitově v pražských Ďáblicích. Místo však bylo zanedbané a dokonce hrozilo i jeho zrušení. Petr Boček ze Státního okresního archivu Chrudim proto kontaktoval vedení chrudimské radnice, s nímž se vzápětí vcelku rychle dohodl na záchraně ostatků režiséra a jejich převozu do Chrudimi, kde se Milan Vošmik 8. září 1930 narodil.

Vošmik se později proslavil jako režisér několika populárních dětských filmů. Jmenujme například snímky Robinsonka, Honzíkova cesta, nebo Táto, sežeň štěně. Jeho slibnou kariéru však v pouhých devětatřiceti letech ukončila v roce 1969 náhlá srdeční slabost, na kterou režisér zemřel. "Vždy říkáme, že je Milan Vošmik nejvýznamnějším chrudimským filmařem a když to řekneme v Chrudimi, tak spousta lidí vůbec neví, o koho jde. Patřil přitom mezi první české tvůrce, kteří se tomuto žánru s úspěchem věnovali," konstatuje archivář Petr Boček.

Milan Vošmik má tak nyní na hřbitově U sv. Kříže v Chrudimi svůj hrob, který na své náklady spravuje město a který připomíná náhrobní deska ve tvaru filmového kotouče, v němž byla kameníky uprostřed vyvedena filmová kamera. Vedle toho jej bude občanům města od 3. prosince připomínat na Masarykově náměstí již zmíněná pamětní deska. Nezahálí ale ani chrudimští archiváři, pro které dohledáním urny s popelem režiséra práce na zmapování Vošmikova života neskončila. Státní okresní archiv v Chrudimi začal totiž vytvářet Vošmikův fond, který momentálně čítá už osm fotoalb z natáčení a řadu vzpomínek příbuzných.

Chrudim - Ještě začátkem roku hýřili neuvolnění místostarostové Jan Čechlovský (ODS) a Jaroslav Trávníček (ČSSD) optimismem. Cyklostezka na Podhůru se měla podle nich začít stavět, jakmile se podaří vykoupit veškeré potřebné pozemky. Nyní se ale objevil zádrhel, který optimismus politických špiček ve městě postupně mění v opatrnou skepsi. V rozpočtu na příští rok se tak s výstavbou této cyklostezky opět nepočítá.

Byl to právě Čechlovský, kdo v únoru sliboval výstavbu cyklostezky do Městských lesů Podhůra. Podle něj se stavba mohla rozjet už letos. Podobný názor měl i Trávníček, přestože podrobnosti oba úzkostlivě tajili. Z kuloárů však unikla informace, že město horlivě vyjednává o odkupu pozemku, přes nějž by měla budoucí cyklostezka vést. Paradoxně ale podle všeho nijak netlačilo na přípravu projektové dokumentace, přestože třeba v případě sportovní haly na Tyršově náměstí má tuto už v „šuplíku“.

V září se pak objevila informace, že město konečně jedná o odkupu sporného pozemku. Čechlovský pak tvrdil, že z důvodu neřešitelné situace se proto město nepouštělo ani do projektové dokumentace. Jednání o odkupu pozemků jsou teď u konce a radnice se tak pouští do zpracování potřebných dokumentů a snaží se získat stavební povolení. Peníze na výstavbu cyklostezky chce získat ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Pokud vše půjde podle plánů, mohla by stavba začít v roce 2016.

Chrudim - Dosluhující rada města schválila návrh rozpočtu, jímž by se měla radnice řídit v příštím roce. Žádná velká překvapení se v něm však neskrývají, je přesto možné, že k němu bude mít nové zastupitelstvo řadu připomínek. To se ale uvidí až 15. prosince, kdy se zastupitelé opět sejdou k dalšímu jednání.

Samotný rozpočet by měl být vyrovnaný a jde v něm o celkovou částku 418 milionů korun, což by mělo potěšit především příznivce a členy Strany svobodných občanů, kteří dlouhodobě kritizují hospodaření města jako příliš rozhazovačné. Jde snad v tomto případě o vějičku, na níž chce starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) přivábit hlasy opozičních Svobodných a zajistit si tak nadpoloviční většinu hlasů pro svoji případnou koalici? Nejvíce peněz suverénně spolkne Integrovaný plán rozvoje města. Jít by mělo v tomto případě o lokalitu rozkládající se od kruhového objezdu u ostudy města, kterou je zakonzervovaný hotel Bohemia po kompletní opravu ulice Přemysla Otakara. Město zde chce opravit také chodníky na Palackého třídě a v ulici Čs. armády. Celkem zde má protéct bezmála 40 milionů korun.

V novém roce bude také pokračovat oprava městských hradeb nad Zlatou stezkou. Zde počítá starosta s částkou osmi milionů korun a současně také s výstavbou tribuny na Novém městě za dalších deset milionů. Radnice však plánuje dokončit i cyklopěší stezku do městské části Vestec, což potěší asi nejvíc studenty místní „zemědělky“, kteří už nebudou muset riskovat svoje životy a zdraví při přesunech do areálu školního statku po frekventované Dašické ulici. Zde však město čeká na rozšíření Dašické, což je investice, kterou má ve své gesci Pardubický kraj. Jeho vedení se ale dušuje, že peníze na stavební práce v rozpočtu má a v příštím roce se tedy s touto investicí prý počítá.

A co se v návrhu rozpočtu na příští rok neobjevilo? Třeba plánovaná rekonstrukce sportovní haly na Tyršově náměstí, kterou město v minulých letech získalo do svého majetku. Zde by se už ale jednalo o tak vysokou částku, která v kase, kterou má pod dohledem šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová, prostě není.

Chrudim - Výmluvy nebo neschopnost městských úředníků? To jsou otázky, které se nabízejí ve spojitosti s plánovanou milionovou investicí radnice do zanedbané smuteční síně. Letos v březnu totiž úřednice Odboru územního plánování MěÚ Chrudim Alena Stará prorokovala, že se do oprav město pustí možná už příští rok. Poslední vývoj tomu ale nenasvědčuje.

„Rekonstrukce smuteční síně v Chrudimi se připravuje ve spolupráci s architektem Janem Třeštíkem, který zpracoval studii zahrnující řešení nejenom samotné síně, ale i parkování a zeleně v lokalitě. Nyní se připravuje dokumentace a práce by mohly být zahájeny v průběhu příštího roku,“ tvrdila před necelým rokem Stará. Přestože Třeštík zmiňovanou dokumentaci skutečně připravil a inkasoval za ni hned 600 tisíc korun, v roce 2015 se rekonstrukce pravděpodobně neuskuteční.

Při zadávání zpracování projektové dokumentace totiž podle všeho někdo ze zodpovědných úředníků nebo politiků, kteří mají na starosti investice města, zapomněl na jednu podstatnou věc - co se stane s vodou, která za deště stéká ze střechy smuteční síně. Tedy problém, který každý, kdo rekonstruuje nemovitost, musí řešit mezi prvními. Vodárenská společnost Chrudim, v jejíž správní radě sedí hned několik politiků činných ve vedení města, teď přišla s odmítavým postojem k řešení, které se nachází v nové projektové dokumentaci rekonstrukce smuteční síně. Radnice tak musí urychleně hledat nové řešení. Tím by mohly být třeba retenční nádrže nebo částečné vsakování vody do okolní hlíny. Samotná oprava místa posledního rozloučení si však vyžádá miliony korun, protože od doby jeho vzniku zde žádné výraznější rekonstrukce neproběhly.