Chrudim - Společnost Senior Chrudim, jejímž jednatelem je podnikatel Milan Jiruška, je momentálně pod drobnohledem policie. Ta začala vyšetřovat neprůhledné financování stavby domova pro seniory. Údajně zde mělo dojít k poškození zájmů Evropské unie a dotačnímu podvodu. Zástupci společnosti ale jakákoliv obvinění důsledně popírají.

Sám Jiruška se v minulosti dokonce obrátil na krajské státní zastupitelství s trestním oznámením, prostřednictvím něhož se snažil umlčet některé novináře, kteří o jeho neslavném podnikání informovali veřejnost. Podnikatel totiž dlouhodobě odmítá jakoukoliv vinu na promrhaných penězích a ve všem naopak vidí komplot státních úředníků, kteří mu zarazili vyplácení slíbených dotací.

[[img:chrn_fullwidth:290:Na počátku bylo velké nadšení.  Foto: Chrudimské noviny]]

Samotná firma Senior Chrudim, která budovala Domov se zvláštním režimem a Domov pro seniory v areálu bývalého chrudimského pivovaru, je od letošního srpna oficiálně v úpadku. Insolvenční návrh na ni však už předtím podala 19. února Regionální rada Severovýchod, protože firma údajně porušila podmínky dotace. Úředníci regionální rady teď chtějí vrátit bezmála 36 milionů korun. Začátkem listopadu se navíc v rukou státních zástupců objevila žaloba, kterou rovněž podali zástupci regionální rady, jež by měla popřít uplatnění pohledávky na téměř pět milionů korun jedné ze zahraničních firem. Podle všeho se mělo jednat pouze o vyvedení peněz ze společnosti Senior Chrudim, pohledávka je totiž neprůhledná a údajně i účelově vytvořená.

Celkem se věřitelé po firmě domáhají bezmála 90 milionů korun. Majetek společnosti však kryje pouhých 14 milionů, takže pokud soud rozhodne o oprávněnosti nároků věřitelů, budou se tito muset smířit s podstatně menšími částkami, než jaká firmě původně poskytli.

Chrudim - Zlatá stezka je pro chodce stále uzavřena, protože na nedalekých hradbách probíhají sanační práce. V pátek 14. listopadu se však na stavbě nenacházel jediný dělník. Chrudimské noviny pro vás získaly exkluzivní fotografie staveniště, které dokumentují postup těchto záchranných prací.

Samotná akce, jež má za cíl zajistit staticky narušenou hradbu, která patří vůbec k nejstarším místům ve městě, by měla přijít na více než 11 milionů korun. Část přitom pokryjí peníze, jež radnice získala za vítězství v soutěži o Historické město roku.

[[gal:9383]]

Na místě tak už je možné pozorovat železobetonové piloty, které jako patky zadržují na místě dlouhé klády. Ty zabraňují zanedbané stavbě, aby se zcela nesesula na Zlatou stezku, případně až do koryta jednoho z ramen řeky Chrudimky. Práce se však zastavily a momentálně nepokračují. Zda je důvodem chladné počasí nebo jde o plánovanou přestávku, se nepodařilo Chrudimským novinám zatím zjistit. Radnice totiž s novináři komunikuje, alespoň v našem případě, pouze přes oficiální informační kanály a ty mají na vyjádření lhůtu danou zákonem o svobodném přístupu k informacím.

Chrudim - Šéf představenstva spojených nemocnic Pardubického kraje Tomáš Gotvald navštívil společně se svými kolegy v představenstvu Vladimírem Ningerem a Petrem Rudzanem Chrudimskou nemocnici. Od 1. ledna se totiž i ona stane součástí konceptu, který by měl pomoci zdravotnickým zařízením především s konkurenceschopností a postavením na trhu.

Samotné spojení nemocnic pod jedno vedení má však řadu kritiků a panují i obavy, že v budoucnu zapříčiní třeba rušení některých zavedených oddělení. V Chrudimi se v této souvislosti hovořilo třeba o ohrožení komplexní péče, kdy za oběť projektu, kterému šéfuje vedení Pardubického kraje, mělo padnout hned několik oddělení. Právě toto ohrožení lékařské péče ve městě sjednotilo v minulosti jinak rozhádanou místní politickou scénu. Vedení města tak kraji odmítlo ustoupit byť jen o jediný krok.

Proč vlastně spojené nemocnice vznikají? Kraj si od projektu slibuje především „zalátání“ stále více se prohlubující díry v rozpočtech nemocnic. Právě spojení zdravotnických zařízení do jednoho celku s jedním vedením by mělo pomoci ve vyjednávání s dodavateli nemocnic a posílit tak jejich postavení na trhu s nabídkou zdravotní péče. Kritici však upozorňují na přílišnou centralizaci, kdy jednotliví ředitelé nemocnic budou vlastně jen loutkami v rukách vládců z Pardubic. Rozhodovat o nemocnicích tak budou jen po stránce lékařské, vše ostatní bude mít v gesci šestičlenné představenstvo.

Gotvald v Chrudimi hovořil s primáři jednotlivých oddělení třeba o kolektivní smlouvě, zajímal se i o soud, který nemocnice vede s bývalým primářem porodnického oddělení Liškou, jenž si nárokuje ušlou mzdu a žádá po vedení zdravotnického zařízení více než milion korun. Tomáš Gotvald přitom tvrdí, že detailní seznámení s prostředím konkrétní nemocnice považuje za zásadní pro vytvoření zpětné vazby v komunikaci s pracovníky regionálních nemocnic. Ti se totiž obávají, že budou po jejich spojení ohroženy jednotlivé obory a druhy péče. Kvůli ztrátovému zdravotnictví se totiž neustále mluví o jeho další centralizaci. Spojení nemocnic v jednu organizaci Nemocnice Pardubického kraje by mohlo být jen prvním krokem. Ve vedení centralizovaných nemocnic zasedne i bývalý šéf Chrudimské nemocnice Vladimír Ninger, který bude Gotvaldovi radit v oblasti zdravotnické. Petr Rudzan bude mít na starosti ekonomické záležitosti.

Chrudim - Oficiální vzpomínkové akce, které by připomněly 25. výročí 17. listopadu, se ve městě nekonaly. Je snad na vině dohadování politických špiček o budoucí vládnoucí koalici? Jedinou výraznější připomínkou listopadových událostí tak bylo pondělní setkání u kašny na Resselově náměstí.

Setkání organizoval chrudimský výtvarník a učitel Richard Herbst, který však letos pravděpodobně také zasedne do lavice městského zastupitele. Celkem se zde v hloučcích sešlo na třicet Chrudimáků. Mezi přítomnými bylo vidět třeba starostu Petra Řezníčka (SNK-ED), prvního místostarostu Miroslava Tejkla (ČSSD) nebo rovněž čerstvého městského zastupitele Františka Pilného (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:9420:Někteří nezapomněli.  Foto: Jindřich Balous]]

Ve tři hodiny odpoledne se objevil také fotograf Rudolf Vařejka, jehož otec, rovněž fotograf, patřil k jedněm z dokumentaristů událostí, které před čtvrt stoletím změnily celou politickou situaci v tehdejším Východním bloku. Přítomní si popovídali, ale žádné oficiální projevy nezazněly. Jen bývalý chartista a disident Václav Blabolil pak vytáhl kytaru a zahrál na ni a po několika písních se hrstka lidí opět rozešla.

Jak to v Chrudimi před 25 lety vypadlo se můžete podívat zde.

Chrudim - Vyvlastňování pozemků v souvislosti se stavbou druhé etapy obchvatu města se rozjelo v těchto dnech na plné obrátky. Majitelé pozemků ležících v okolí trasy budoucí silnice však nemusí mít obavy. Šéfka právního odboru MěÚ Chrudim Dana Půlpánová se totiž zatím "vrhla" jen na pozemky, jejichž majitelé s radnicí nekomunikovali, nebo ani netušili, že nějaký majetek pod budoucím obchvatem vlastní.

Spolupráci při vykupování pozemků a jejich případném vyvlastňování si přitom chrudimská radnice a pardubické Ředitelství silnici a dálnic, které má stavbu obchvatu "na triku", domluvily už dávno. Za město v této souvislosti jedná místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který má dopravu na území města ve své gesci. I díky němu tak došlo v minulých dnech i na vyvlastnění pozemků, které jsou pro budoucí stavbu bezpodmínečně nutné. Jde o tři pozemky, které mají hned šestatřicet majitelů. A právě v tom je problém. Někteří z majitelů jsou už několik let po smrti a jejich dědicové ani netušili, že nějaké pozemky vlastní. Město jim tak vlastně vytrhlo trn z paty, když jich pozemků zbavilo a na účet jim zaslalo patřičnou finanční hotovost. Bez náhrady, jak tomu bylo za minulého režimu, se dnes totiž nevyvlastní ani krtčí hromádka.

Podle starosty města Petra Řezníčka (SNK-ED) nebyla v tomto případě jiná možnost, než pozemky jejich majitelům za úplatu odebrat. Celá stavba by se mohla zastavit, a to v současné době nikdo nechce. Potomci jedné majitelky, která dokonce zemřela ve Spojených státech amerických, tak byli šťastní, že jim Dana Půlpánová jejich majetek pomohla zpeněžit. Detektivní pátrání po majitelích se tak městu vyplatilo. Stavba může pokračovat. První řidiči se po obchvatu rozjedou už za rok.

Chrudim - Přestože tomu počasí moc nenapovídá, Vánoce se blíží. Jako kažý rok i letos to znamená instalaci sváteční výzdoby do ulic města a kácení stromů, které přijdou umístit na Resselovo náměstí a plácek ve spodní části Široké ulice. V minulých dnech se Technické služby Chrudim věnovaly právě této činnosti.

Přestože se město pro Resselovo náměstí snažilo získat jehličnan od někoho z místních dárců, nakonec se to nepodařilo. Stříbrný smrk, který bude postaven na svém obvyklém místě, tak pochází z nedalekých Úhřetic. Zde už majitelům přerůstal přes hlavu, rádi se ho tedy zbavili a poslali chrudimské radnici. Jedlička, která se objeví naproti Muzeu, pro změnu přibude z Parku Střelnice, konkrétně z části zvané přiléhavě "Jedličky". V minulosti zde zahradníci zasázeli několik desítek těchto jehličnanů a město zde následně provedlo revitalizaci.

[[gal:9376]]

Samotná vánoční výzdoba ve městě se nijak zásadně nebude lišit od let minulých. Technické služby totiž průběžně obměňují nefunkční prvky, takže se žádná významná investice nechystá. Samotná instalace stromů se bude provádět postupně. Smrk omezí dopravu už v pátek 21. listopadu, jedlička se na svém místě objeví 30. listopadu. Právě na první adventní neděli dojde i k rozsvícení obou stromů a vánoční dekorace ve městě.

Foto: Pavel Zeman

Chrudim - Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) nechal svolat na pondělí 24. listopadu ustavující schůzi nového městského zastupitelstva, které se sejde od 16 hodin ve Velkém sále Muzea. Zareagoval tak na rozhodnutí pobočky krajského soudu v Pardubicích, která zamítla návrh České pirátské strany na neplatnost volby některých zastupitelů v Chrudimi.

Zastupitelstvo bude mít na programu slavnostní složení zastupitelského slibu, volbu starosty, místostarostů a členů městské rady. Dá se ale předpokládat, že volba skončí neúspěchem, protože povolební vyjednávání mezi stranami ještě zdaleka neskončila a nebyla mezi nimi uzavřena ani žádná koaliční smlouva, z níž by vyplývala rozhodující většina v nově zvoleném městském zastupitelstvu. Pokud by se tedy mezi sebou politické subjekty nedokázaly dohodnout ani do 24. listopadu, povede chrudimskou radnici i nadále současná radniční koalice složená z SNK-ED, ČSSD a ODS, a to až do doby, než vznikne mezi stranami nějaký funkční kompromis o novém vedení města.

Chrudim - Rekonstrukce Fibichovy ulice spěje ke svému závěru. Dělníci v minulých dnech pokládali nový asfaltový povrch vozovky, vznikly zde ostrůvky se zelení a nová parkovací místa. Rekonstrukce má však i své negativní důsledky. Historická dlažba, která se zde nečekaně objevila, byla vybagrována a zmizela.

Samotná rekonstrukce ulice vystaví městu účet, který přesáhne milion korun. Objeví se zde totiž i nákladnější, ale v následném provozu úspornější lampy veřejného osvětlení využívající technologii LED diod. Historické dlažební kostky, které před dvěma měsíci pracovníci stavební firmy objevili pod vrstvami asfaltu, jsou ale nenávratně pryč. Stalo se tak přesto, že se ozvaly hlasy, aby na místě zůstaly.

[[gal:9310]]

Jedním ze zastánců zachování historické dlažby byl třeba Daniel Seifert. "Má to mnoho výhod - nezničitelnost, vsakuje to vodu lépe než asfalt a hlavně tolik se tam nejezdí a zas by na nás dýchala historie našeho města. Nikdo nedokáže v dnešní době udělat kvalitnější vozovku, než je tato z kostek dělaná poctivou prací našich předků," tvrdí Daniel Seifert. Město však bylo k připomínkám svých občanů hluché a dál postupovalo podle schválené stavební dokumentace. Kam však zmizely staré kostky, které jsou třeba v západní Evropě žádaným artiklem, zůstává záhadou. Práce na rekonstrukci Fibichovy ulice by měly skončit v polovině listopadu.

Foto: Pavel Zeman

Chrudim/Lichnice - Na pochod dlouhý sedmdesát kilometrů se o víkendu vydali chrudimští vojáci společně s policisty z Náchoda a také s několika civilisty. Připomenout si tak chtěli akci československých parašutistů, kteří podobnou trasu absolvovali za druhé světové války.

Vzorem této tradice se stal stokilometrový přesun skupiny Tungsten, která byla vinou navigační chyby vysazena dne 21. prosince 1944 mezi Kolínem a Kutnou Horou. Vysazení kapitán Rudolf Pernický a rotmistr Leopold Musil se museli dostat na kontaktní adresu do Studnice poblíž Nového Města na Moravě. Tam po několika dnech promrzlí skutečně dorazili.

Celkem se pochodu, který organizují právě chrudimští členové 43. výsadkového praporu, zúčastnilo na dvě stovky odvážných. Limitem, který musel každý z nich splnit, bylo 16 hodin a zmiňovaných 70 kilometrů. Trasa začínala u chrudimských kasáren a končila na stejném místě. Po 35 kilometrech si účastníci pochodu odpočinuli na hradě Lichnice a poté vyrazili zase zpět. A právě odpočinek na Lichnici se ukázal pro mnohé z nich jako kámen úrazu. Pokud by se totiž šla trasa na jeden zátah, neměli by problém. Rozejít se po několika hodinách sezení však bylo pro některé z vojáků, policistů a studentů vojenských středních škol téměř nadlidským výkonem.

Na hradě účastníky pochodu přitom čekaly vytopené stany, káva a guláš. Na několik málo hodin tak mohli zamhouřit oči a poté už zase vyrazit zpět. "Odpadlíků" však bylo jen několik. Myšlenka na zemřelé kamarády, kteří letos zahynuli v Afghánistánu, byla silnější než únava. I na památku členů chrudimského praporu, kteří se stali obětí sebevražedného atentátníka se rozhodli organizátoři vzpomenout při výšlapu do podzimní přírody na Chrudimsku. Z akce se tak pomalu stává tradice, protože letošní pochod byl už třetím v pořadí. 

Chrudim - Pro někoho vítaná změna, která usnadňuje cestování po městě, pro jiné nebezpečná zastávka, která může ohrozit zdraví především školních dětí. Takové jsou názory na dočasnou zastávku u Family centra.

Byla to neprůjezdná Novoměstská ulice, kdo zapříčinil vznik nové zastávky MHD. V souvislosti s budováním nové tribuny stadionu MFK zde totiž neprojely ani autobusy a bylo třeba nahradit lidem využívajícím služby městské hromadné dopravy spoje, které stavěly třeba naproti státnímu zastupitelství. Uzavírka Novoměstské ulice však už skončila a s ní i životnost zastávky v zálivu u přechodu naproti Family centru. Lidé si na ni však za tu dobu zvykli a její existence jim přijde i logická. V opačném směru zde totiž zastávka normálně funguje. "Zajímalo by mne, zda město neuvažuje nad tím, že by dočasnou zastávku MHD naproti Family Centru upravilo na zastávku trvalou. V opačném směru zastávka je. Myslím, že by to pomohlo hodně lidem ze sídlišť Větrník a Malecko při dopravě za nákupy bez nutnosti absolvovat vyhlídkovou jízdu linkou tři přes celé město nebo jít pěšky od nemocnice," říká Ondřej Dobruský. Podle šéfa Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martina Klimka však něco takového nepřichází v úvahu.

[[img:chrn_fullwidth:6912:Řidiči přijíždějící od hypermarketu Albert si stěžovali na nepřehlednou situaci u dočasné zastávky MHD.  Foto: Chrudimské noviny]]

Panují totiž i opačné názory. Mnozí šoféři totiž upozorňují na fakt, že především školní mládež z nedaleké ZŠ Dr. Malíka se zde nechová zrovna podle předpisů. Navíc se jedná o místo, které je pro řidiče přijíždějící ve směru od kruhového objezdu, značně nepřehledné. Samotná zastávka se nacházela jen pár kroků od přechodu a křižovatky. I to je podle všeho důvodem, proč město s jejím dalším trváním rozhodně nepočítá.