Chrudim - Neviděli jste belgického ovčáka? S touto otázkou objíždí Chrudimsko i Pardubicko chovatel Stanislav Vodička. Jeho čtyřnohý přítel se sice ztratil už před šesti týdny, ale smutný majitel se nevzdává naděje. S prosbou o pomoc při hledání se nyní obrátil i na redakci Chrudimských novin.

„Dostal jsem na vás od spousty lidí doporučení, že prý je možné vás oslovit a dostat tak informaci o hledání mezi váš široký okruh čtenářů. Za těch šest týdnů hledání mám zkontaktováno již zhruba stovku obecních úřadů v celém kraji, útulky, policii. Vše zatím, bohužel, marně a čas se nezastavuje. Jen přibývá den za dnem, kdy jsem bez svého čtyřnohého přítele a on beze mě. Pes byl na mě velmi fixovaný. V této chvíli je pes ztracen už šestý týden, a protože se zhoršuje počasí, rád bych ho už našel, aby se to na něm nepodepsalo zdravotně, či se nedostal do nesprávných rukou,“ popisuje nezáviděníhodnou situaci Vodička. Pes se ztratil u obce Stojice na Pardubicku, pohybovat se však může i na Chrudimsku.

[[gal:9130]]

Belgický ovčák má přitom hned několik druhů. Ten ztracený je takzvaný „maliňák“ a patří k druhu, který se vyznačuje krátkou srstí. „Už jsem také oslovil různé regionální televize, ovšem ani jedna z televizních stanic nemá zájem o tento typ zprávy. Mohu dodat, že ten můj pes byl pořízen se záměrem na služební výcvik, který bychom již nyní začínali absolvovat, jelikož nejdříve je nutné zvládnout poslušnost. V budoucnosti by tento pes tedy mohl spoustě lidem pomoci,“ vysvětluje Stanislav Vodička.

Pokud byste psa zahlédli, můžete jeho majitele kontaktovat na mailové adrese.

Příloha: 

vyzva_hleda_se_marcus.pdf

Chrudim - Revitalizaci náhonu vedoucího centrem města se ve své seminární práci věnují dvě vysokoškolské studentky - Martina Štorová a Aneta Pokorná. Ty by teď rády zjistily prostřednictvím dotazníku, jak jsou obyvatelé města spokojeni s provedenými úpravami vodního toku, který je jedním z náhonů řeky Chrudimky.

Obě studentky se přitom věnují oboru, který úzce souvisí s plánováním regionálního rozvoje a také mezinárodním studiím na Masarykově univerzitě v Brně. Chrudimskou revitalizaci náhonu si vybraly pro její zdařilé provedení. Jde prý o ukázkový příklad mezinárodní spolupráce, protože na plánování úprav se podíleli odborníci z partnerského města Chrudimi, holandského Ede. Bez zajímavosti není též fakt, že s projektem revitalizace starého mlýnského náhonu soutěžilo město i v mezinárodním klání v roce 2010. „Prosím o sdílení a vyplnění tohoto on-line dotazníku zaměřeného na revitalizaci říčního náhonu v Chrudimi. Děkuji všem případným respondentům,“ uvádí ve své žádosti jedna ze studentek Martina Štorová. Výsledky použijí obě vysokoškolačky při tvorbě seminární práce.

[[img:chrn_fullwidth:9095:Líbí se vám úpravy náhonu? Pomozte studentkám se seminární prací.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Úspěšnou revitalizaci náhonu, který měří celý kilometr, podrobují někteří obyvatelé města pravidelné kritice. Především lokalita za Divadlem Karla Pippicha, která se tradičně označuje jako „Na Roštině“, bývala v minulých staletích písčitým břehem řeky Chrudimky, který býval pravidelně zaplavován. Pokud by tedy rekonstrukce náhonu byla historicky věrná, jak tvrdí tito kritici, musela by navrátit podobu tohoto místa právě do stavu, jenž by přidělal na obličejích obyvatel města spíše vrásky. Podobným nesmyslem je prý i vysazování příbřežní vegetace a budování meandrů, které jsou typické spíše pro lužní lesy. Ty jsou přitom vzpomínkou ještě vzdálenější než samotná písčitá Roština.

[[img:chrn_fullwidth:1865:Revitalizace ramene Chrudimky u Parku Střelnice stojí dlouhá léta na mrtvém bodě  Foto: Chrudimské noviny]]

Revitalizace míst, která ji naopak vyžadují, se přitom kvůli neustálým tahanicím vedení města s Povodím Labe odkládá. Náhon lemující Park Střelnici tak postupně zapadává hnijícím listím a větvemi. Občasné prohrnutí naplavenin buldozerem nestačí a nejvíc biti jsou na tomto liknavém postupu společnosti místní obyvatelé. Velká voda jim podemílá zdi a občas vstoupí až na zahradu. Řešení, které by lokalitě ležící mimo zraky turistických návštěvníků města pomohlo, tak leží v nedohlednu.

Chrudim - Řada vozidel využívá zvláštních výhod, které jim umožňuje vyhláška o provozu na pozemních komunikacích. Patří mezi ně například vozy městských strážníků. Jak se ale zdá, obdobné právo si přisuzují i šoféři Technických služeb (TS) Chrudim, kteří si parkují, kde se jim zlíbí.

A skutečně, někteří pracovníci TS si s dopravními předpisy opravdu starosti nedělají. Zda se v daném případě nechali inspirovat svým šéfem Zdeňkem Kolářem, který svého času musel absolvovat nepříjemné policejní vyšetřování havárie, kterou způsobil v těžké opilosti poblíž Vlčnova a "dohromady" se mu potom skoro nic nestalo, by mohl říci lepič plakátů, který s firemní felicií TS Chrudim zaparkoval v Novoměstské ulici přímo na chodníku, když patrně nestihl zaparkovat na vedlejším prořídlém parkovišti, jež k odstavení auta přímo vybízelo. Požívají snad Technické služby privilegií, které vybraným vozidlům umožňuje výše uvedená vyhláška? Nebo snad požívají takových výhod jako městští strážníci? Ale ani ti nemají na pozemních komunikacích neomezené pravomoce a nemohou tu dělat, co se jim zlíbí, jak upozorňuje jeden z chrudimských občanů.

[[gal:8975]]

Podle něj se prý řada diváků srpnového běžeckého závodu v centru města divila prapodivnému přístupu, který zvolila osádka služební dacie Městské policie Chrudim, která zapnula nejen modrý maják na střeše, ale současně i všechny čtyři ukazatele směru jízdy na vozidle. Co tím chtěli strážníci vyjádřit? „Může mi pan Dvořák říci, kde se v § 41 zákona č. 361/2000 Sb. píše o tom, že by vozidlo se zapnutým majákem mělo mít puštěné výstražné blikny? Pokud vím, tak výstražné směrovky na jedoucím vozidle mohou být puštěny pouze u taženého vozidla,“ ptá se vrchního strážníka Lukáše Dvořáka jeden z diváků. Podle Dvořáka bylo ale vše v pořádku. „Nikdy jsem neuvedl, že vozidlo má mít společně s výstražným majákem zapnuté rovněž všechny výstražné blikny. Věc se má tak, že pokud hlídka v uvedený den použila současně všechny čtyři ukazatele směru, bylo to v souladu s § 41 zákona č.361/2000 Sb. V tomto ustanovení je upraveno, co nemusí řidič vozidla s právem přednosti jízdy dodržovat a z toho tedy vyplývá, co je mu umožněno. Samozřejmě musí řidič dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,“ vysvětluje Dvořák, proč mohou mít „měšťáci“ zapnuté jak majáčky, tak i všechny ukazatele o změně směru jízdy zároveň.

Chrudim - Několik historických domů v centru města buď změnilo majitele, nebo se o jejich prodej současní majitelé neúspěšně pokoušejí. Nového majitele má teď třeba dům ve Filištínské ulici, kde dlouhá léta provozoval oblíbenou Restauraci U Dalibora Dalbor Strejc.

Strejc totiž před časem s podnikáním na tomto místě skončil a rozhodl se dům i se zavedenou hospodou prodat. Koupili ho od něj manželé Palukovi, kteří se v současné době připravují na jeho rekonstrukci. 

[[img:chrn_fullwidth:5026:Tento rozlehlý dům ve Filištínské ulici je na prodej už dlouhá léta.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podobně šťastný osud potkal i další dům o několik metrů dál, který za přispění města zrekontruovali manželé Jakubíkovi a uvedli ho tak do stavu, který odpovídá historickému originálu. Obnovili tak třeba omítku ve stejné barvě, jakou dům před desetiletími nosil, opravami prošly i střechy a okna.

Daleko hůře je na tom ale další nemovitost v blízkosti Resselova náměstí. Jde o rozlehlou budovu ležící naproti budově Státního okresního archivu je na prodej už dlouhá léta. Panovala sice obava, že ji koupí některý z romských podnikavců a zřídí zde levné bydlení pro sociálně slabé rodiny, ale tato vize se prozatím nenaplnila. Kdysi výstavní dům s několika byty tak dál chátrá a marně čeká na svého majitele stejně jako kdysi známá Restaurace U Slejšků, kam svého času chodili městští úředníci i bývalý chrudimský arciděkan Josef Smola na vyhlášenou husu. Majitel budovy Petr Locker se snaží sice objekt prodat, ale nedaři se mu to příliš. Dům tak alespoň před volbami využil Roman Málek s Koalicí pro Chrudim k prezentaci tohoto hnutí a postaral se tak u zpestření historického centra ne příliš vkusnými letáky a změtí barevných poutačů.

Chrudim - Likvidace plevele je ve městě terčem dlouhodobé kritiky především majitelů rodinných domků. Podle některých z nich se totiž Technické služby Chrudim nevěnují této činnosti s patřičnou pečlivostí a mnohdy vyrážejí do ulic s postřikem až poté, co si lidé začnou stěžovat na přerůstající zeleň.

V dobách, kdy o chodníky pečovali sami majitelé domů, jim hrozili při zanedbání péče nemalé pokuty. V současnosti se však Technické služby „nepřetrhnou“ a plevele tak mnohde zabírají většinu cest pro pěší. Likvidace těchto nežádoucích rostlin je však dalším důvodem, proč se lidé zlobí. "Tak to Technické služby trochu zaspaly. Přípravek se má používat v době plného růstu plevele, aby bylo co nejvíc zelené části rostlin, jimiž herbicid přijímají. Teď na podzim jsou vlivem suchého léta plevely už přirozeně zavadlé, to budou příští rok zase postřik aplikovat znovu. To znamená hodně vyhozených peněz z našich kapes, ale to jsou celé Technické služby," komentoval podzimní vyjížďku traktůrku s postřikem do ulic města jeden z diskutérů pod článkem v Chrudimských novinách.

[[gal:8551]]

Městská firma totiž volí tu nejjednodušší formu hubení plevele, která se nabízí. Rostlinky její pracovník pokropí herbicidem a je odbyto. Že však tato chemikálie ohrožuje psy a mnohdy ji za pár okamžiků smyje deštík, to už radnici netrápí. Po formální stránce je totiž vše v pořádku. Možností, jak se vypořádat s plevelem, existuje však celá řada. A nemusí jít vždy zrovna o dělníka vybaveného motyčkou. Na trhu existuje mnoho specializovaných firem, které nabízejí třeba možnost likvidovat zeleň plamenem nebo infračerveným zářením. V praxi probíhá odstraňování plevelů podobně jako v současnosti. Chodníky projde muž s hořákem a každou rostlinku vypálí. Výhod je hned celá řada. Účinek je okamžitý a ekologický přínos je též nezanedbatelný. Přinese teď nové vedení města i nový přístup k hubení plevelů na chodnících, které má ve správě?

Chrudim - Péče, kterou věnovalo bývalé vedení města nejrůznějšímu mobiliáři v lokalitách nedaleko centra, byla prapodivná. Příkladem může být deformovaná lavička v Soukenické ulici nebo prasklá a nefunkční kašna na Žižkově náměstí.

Lavička, která připomínala spíše klouzačku, byla briskně nahrazena za jinou až poté, co se případu začaly věnovat Chrudimské noviny. Podobně se v této lokalitě město zachovalo i v případě nedaleko trčících šroubů z vozovky, na něž si Chrudimáci také stěžovali.

[[img:chrn_fullwidth:8346:Kašna praskla...  Foto: Chrudimské noviny]]

Samotné šrouby však odpovědný úředník podle všeho hledal marně a byl to teprve článek v novinách a fotky dotyčného místa, které mu pomohly místo případné nehody lokalizovat. Podobným případem byly mizející dlažební kostky na Resselově náměstí doslova pár kroků od kanceláří starosty a místostarotů.

[[img:chrn_fullwidth:8915:...tak ji radnice nechala odstranit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Náměstíčko, na něž shlíží busta husitského vojevůdce, má však další problém. Odpočinkové místo, z něhož je výhled na romantickou scenérii městských hradeb, ozvláštnila kašna z pískovce. Ta však brzy přestala fungovat a dokonce měla poškozený kamenný prvek. Ani zde však radnice nezareagovala a s výměnou čekala až do okamžiku, kdy se o další část nefunkčního městského mobiliáře začaly zajímat Chrudimské noviny. Kašna odsud ale zmizela a kdy se vrátí na své místo, je zatím ve hvězdách.

Chrudim - Přestože poplatky za psy patří ve městě k jedněm z nejvyšších v rámci celé České republiky, majitelé čtyřnohých miláčků za ně získávají od města pramalé výhody. Doba papírových sáčků na exkrementy je totiž dávno ta tam. K absenci viditelných výhod se pak přidává celá řada omezení.

Strážníci městské policie nezřídka pokutují majitele psů, kteří svým svěřencům dopřávají volnost pohybu v některém z městských parků. Stačí zvednuté sluchátko a horká „hláška“, která muže zákona přivede na místo, kde se takový hříšník nachází. Mnohdy se tato situace řeší domluvou, ale pokud snad psovitá šelma ohrožuje - třebas jen svou zvědavostí, někoho z chodců, na problém je zaděláno.

Nejen v letních měsících přitom pejskaři využívají chladivých vod řeky Chrudimky k ochlazení svých čtyřnohých přátel. Ale i tady by mohl nastat problém. Žádná městská vyhláška sice nezakazuje přímo jejich koupání ve vodních tocích, předpisy, jimiž se řídí i městští strážníci, však upravují volný pohyb psů. Ve městě musí být zkrátka každý chlupáč na vodítku.

Právě problém s koupáním psů v řece řešil v minulých dnech i Nikolas Kopecký. „Jedna známá zaslechla v rádiu, že se nesmějí koupat psi v řece. Nevím, ale už jsem viděl dosti lidí, kteří psa koupou. Mám také jednoho psa, labradora, a ti jak známo vodu milují. A tak ho taky chodím v létě vykoupat do řeky, aby se trošku ochladil. Po této informaci od známé nevím, na čem jsem. Možná si ze mě dělala legraci, možná je to pravda... Nerad bych, aby mi někdo třeba vynadal. Stejně nepříjemná by byla i pokuta od městské policie za to, že jsem pustil svého psa do řeky,“ popisuje své dilema Kopecký.

Podle právníka Petra Tulise zde však problém není. „Podle našich informací žádný obecně závazný právní předpis neobsahuje plošný zákaz koupání psů v řece, případně jiných vodních plochách. Zde v Chrudimi bych ještě upozornil na to, že při venčení psa je třeba dodržovat ustanovení obecně závazné vyhlášky o veřejném pořádku a čistotě města. Tato vyhláška v článku tři obsahuje pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství. Mezi povinnosti majitele či průvodce psa patří povinnost držet psa na vodíku, popřípadě řádně nasazený a upevněný košík a pes plně ovladatelný a pod kontrolou a zákaz vstupu na místa označená tabulkou Zákaz vstupu psů. Na dodržování těchto povinností je třeba dbát i při případném koupání psa v řece či jiné vodní ploše,“ uklidňuje městský právník majitele psů milujících vodu.

Vždy je tedy třeba dbát na to, aby byl pes řádně vycvičený a poslušný. Jestliže bude obtěžovat kolemjdoucí, pokuta majitele takového nevychovaného psa v Chrudimi nemine.

Chrudim - Město uspořádalo v rámci projektů Zdravé město Chrudim a místní Agenda 21 v sídlišti Na Rozhledně plánovací setkání s veřejností, které bylo tentokrát zaměřeno na řešení dopravy a bezpečnosti v této lokalitě.

Cílem uvedené schůzky s obyvateli sídliště bylo pojmenovat zdejší nejpalčivější problémy ve zmíněné oblasti a dohodnout se na opatřeních, s jejichž pomocí by se je podařilo odstranit. Lidé v této souvislosti nejvíce poukazovali na nutnost zřízení zóny s dopravním značením povolujícím maximální rychlost 30 kilometrů v hodině, dále souhlasí s rozšířením parkovacích míst na úkor stávajících zelených ploch a městské zeleně. Městští úředníci nyní zpracují na základě těchto připomínek podrobnější dokumentaci, jež bude předložena k posouzení dotčeným orgánům státní správy, na jejichž dalším rozhodnutí bude záležet, zda vyjdou požadavkům občanů vstříc či nikoliv. V případě, že nakonec dojde k realizaci požadovaných dopravních opatření v sídlišti, budou na to místní obyvatelé upozorněni při dalším svolaném setkání. Veškeré podrobnosti z nynější schůze s občany v sídlišti Na Rozhledně včetně diskuse jsou k dispozici na webu Zdravého města Chrudim.

Chrudim - Ve čtvrtek pořádají úředníci Odboru sociálních věcí MěÚ Chrudim setkání v prostorách známého zájezdního hostince Obora v Trpišově. Kdo se s kým tu potká? Na místě by měli být zástupci jak škol, tak i třeba nevládních institucí, nebo zmiňovaného odboru sociálních věcí. Zváni jsou všichni zájemci o tuto problematiku.

Začátek je stanoven na půl devátou ráno, kdy proběhne prezentace účastníků. Zájemci mají proto ještě poslední možnost přihlásit se. Pořadatelé totiž slibují i občerstvení a potřebují předem vědět, kolik kančích kýt má kuchař restaurace specializované na zvěřinu připravit. Program konference je různorodý a na své si přijdou především pedagogičtí pracovníci, trenéři, nebo vedoucí zájmových kroužků, kteří se věnují dětem a mladistvým.

Od devíti hodin například úřednice chrudimského městského úřadu Martina Zábranská představí, jakým způsobem spolupracuje odbor sociálních věcí se školami a v jakých situacích se na městské úředníky mohou učitelé obrátit. Následovat by měly zástupkyně neziskovek, které se budou věnovat řešení krizových situací nejmladších a také problematice individuálního doučování školou povinných žáčků. Stranou nezůstane ani předškolní drobotina, jejíž přípravě na vstup do školy se věnují třeba v chrudimské společnosti Amalthea.

Program ve dvanáct hodin ukončí opět Martina Zábranská. Jakým způsobem tento grantový projekt skutečně pomůže dětem zkoušeným třeba šikanou, nebo nepříznivou finanční situací svých rodičů, úředníci v pozvánce neuvádějí. Celou akci totiž platí Evropská unie a peníze na něj jdou také z rozpočtu České republiky. Akce svým obsahem připomíná třeba každoroční Desatero problémů města, kde se však prezentují pouze zástupy úředníků a veřejnost ho pravidelně ignoruje.

Chrudim - V minulých dnech začali pracovníci specializované firmy odstraňovat strom, který ve Václavské ulici, konkrétně v lokalitě na Vlčí Hoře, ohrožoval majetek místních obyvatel a pádem hrozily chodcům i větve.

Protože se jednalo o vzrostlý ořešák, museli horolezci, kteří strom doslova naporcovali na jednotlivé části, uzavřít i část silnice. I přes veškerou jejich snahu totiž větve padaly na vozovku a mohly tak spadnout třeba na projíždějící auto. Omezený byl také pohyb po chodníku.

Odstraňování nemocného stromu přitom provázely nemalé kontroverze. Jeden z místních obyvatel, konkrétně Ivan Hlinecký, likvidaci stromu několikrát na Městském úřadu Chrudim urgoval, dokonce se do jeho sídla v Pardubické ulici vypravil osobně. Úředníci však nějaký čas stížnosti tohoto Chrudimáka na nečinnost příslušných orgánů města ignorovali a s Hlineckým nekomunikovali.

Likvidace stromu tak vzhledem k minulé noci, kdy většinu území České republiky zasáhl nebývale silný vítr, proběhla na poslední chvíli. Jen těžko se dá odhadnout, kam by strom dopadl, kdyby se do něho taková vichřice opřela.