Chrudim - Radnice převzala do užívání od stavební firmy Atos další zrekonstruované bytové domy v Revoluční ulici, které nechala opravit s pomocí evropské dotace a vysokého úvěru u banky, který bude splácet ještě řadu let. Tentokrát šlo o objekty čp. 520, 521 a 522, u nichž byly dány do pořádku střechy, půdní a společné prostory, podlahy, rozvody topení, technické vybavení a zatepleny fasády.

Uvedená rekonstrukce začala loni v červnu, trvala přesně rok a náklady na ni byly spočítány zhruba na 21 milionů korun. Uskutečněním tohoto projektu se podle starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) celkově zlepšila životní úroveň zdejších obyvatel i vzhled města. „Jsem rád, že se podařilo zrekonstruovat další tři domy v této lokalitě. Aktuálně počítáme i s nápravou některých nedostatků, které se v průběhu realizace tohoto projektu objevily. Jde například o popelnicová stání,“ tvrdí Řezníček.

[[img:chrn_fullwidth:4394:Výkladní skříň chrudimské radnice?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

S názorem starosty však nesouhlasí obyvatelé nedaleké ulice Přemysla Otakara, protože mají se životem v Bronxu, jak se této čtvrti hanlivě přezdívá, zcela jiné zkušenosti. Například diskutér pod jedním z článků Chrudimských novin, který si říká Trunda, popisuje zážitky s místními nepřizpůsobivými občany. Těm evidentně nevadí v těchto končinách ani přítomnost služebny městské policie a bez ohledu na vynaložené miliony svoje letité návyky nezměnili, což dál znehodnocuje zdejší podmínky k životu.

„Včera to tady bylo opravdu skvělé. Mírná vysoce inteligentní diskuse, před kterou jsem musel bohužel zavřít okno, aby se dalo alespoň v neděli v klidu žít," popisuje Trunda situaci z víkendu, jež se odehrávala pod okny jeho bytu. Předpokládám, že nápoje v krabicích byly mléko a v PET lahvích byla zase limonáda. K dispozici byly i cigaretové žvýkačky. Ach, jak krásné dětství,“ komentuje Trunda ironicky zábavu nepřizpůsobivé mládeže v Bronxu.

Aby bylo patrné, že nemluví jen tak do větru a radnice nemohla dál chlácholit chrudimskou veřejnost tím, že se zdejší poměry narovnávají, chtěl pořídit z místa nějakou dokumentaci a svoje argumenty podpořit. „Není úplně jednoduché takovou skupinku fotit nebo natáčet. Za prvé by člověk nemusel dělat nic jiného a za druhé si to každý hodně rozmyslí, neboť tady musí na rozdíl od našich zastupitelů žít. Ale nějaké fotky přece jen mám. Jedná se o seriál fotografií bordelu v ohradě u popelnic, který mám v plánu průběžně zveřejňovat na facebooku,“ slibuje Trunda závěrem.

Trundův názor není přitom ojedinělý. Dokud se tedy radnici nepodaří vyřešit problémy, jež dlouhodobě sužují místní starousedlíky, vyzní nejspíš veškeré rekonstrukce a revitalizace v Bronxu naprázdno. Alespoň si to myslí někteří čtenáři Chrudimských novin, žijící v lokalitě pod nádražím, kteří vědí o zdejších poměrech své a nejsou přesvědčeni, že je město schopno svoje investice v této čtvrti ochránit.

Chrudim - Bývalý městský architekt a zastupitel Karel Thér (Volba pro město) upozorňoval v souvislosti s chystaným projektem cyklostezky na Podhůru radnici na problematický výkup pozemků už dávno. Ta si z toho ale nyní nevzala žádné ponaučení a u soukromých vlastníků dotčených pozemků tvrdě narazila. Má proto teď z ostudy kabát, když prostřednictvím neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) všude rozhlásila, že by se trasa mohla začít v příštím roce stavět. Podle všeho ale nebude a Thér ani tuto variantu nedoporučuje.

Architekt v této souvislosti oprášil nápad, který spolu s výstavbou uvedené cyklostezky souvisí a zabíjí hned několik much jednou ranou. Především částečně řeší problematické majetkoprávní vztahy, které není radnice schopna uspokojivě vyjednat, dále počítá s výstavbou nové bezpečnější přímočaré komunikace pro motoristy podél chrudimského letiště ve směru na Rabštejnskou Lhotu a Seč, a konečně, stávající nebezpečně klikatou komunikaci zdarma využít pro potřeby pěších a cyklistů. Tzn., že by městu odpadly veškeré starosti s výkupem pozemků, projektem či financováním stavby a nadbytečnou silnici by tak přeměnilo v cyklostezku.

„Já za městem prosazovanou variantu nejsem rád,“ říká bez obalu Karel Thér. „Už dříve se řešilo, kudy příjemně na Podhůru. Vybudování cyklostezky v souběhu se silnicí naráželo právě na problémy se soukromými pozemky. Především na jejich nedostupnost a vysokou cenu. Proto se i do územního plánu dostalo narovnání Sečské ulice po obecní mezi až na křižovatku Rabštejnská Lhota/Vrcha. Tím pádem by stávající silnice byla konformní peší či cyklo cestou do rekreačních lesů,“ vysvětluje možné řešení komplikované situace architekt.

Přestože by se současná silnice přestala pro automobily používat, výjimečně by se na ni třeba autobusy vrátit mohly. „Především o víkendech by pak bylo možné, aby starou silnici využívala třeba i městská hromadná doprava. Navíc řešení, kdy by se nedělala ke stávající silnici nová, souběžná třímetrová komunikace, oddělená zeleným pruhem, ale naopak se ta stávající využila, mi přijde soudobé a moderní,“ popisuje přednosti tohoto řešení Karel Thér a jedním dechem dodává: „Nová, kratší komunikace k tomu ještě zruší historické kličkování kolem letiště při cestě na Seč.“

Zastupitel Karel Thér si pro Chrudimáky možná trochu překvapivé, ale o to příjemnější řešení samozřejmě nenechal pro sebe. Bohužel s ním však na radnici nepochodil. „Toto řešení jsem nedávno připomínal, ale je to jen názor do již rozjetého projektu. Stejně jako prohraný boj o zrušení horkovodní slavobrány na budoucím vjezdu do města po Dašické ulici,“ krčí smutně rameny Thér nad architektonickými zhůvěřilostmi, kterým momentálně dává chrudimská radnice zelenou.

Jak by ale cyklostezka měla prakticky vypadat? Kde by se například rozdělovala silnice na stezku a novou komunikaci do Rabštejnské Lhoty? Od sídla Technických služeb po první zákrutu za letištěm by stezka nejspíše vedla jako pruh asfaltu vedle současné komunikace. Teprve v zatáčce by se obě silice rozdělily. „Pokud jde o část od Technických služeb k tomuto rozdělení, pak se jeví jako vhodné, aby stezka vedla po jižní straně komunikace. Mělo by to být souběžně s územím, kde město zcela proti logice prosadilo navýšenou plochu pro výrobu,“ vysvětluje Karel Thér podrobnosti k níže uvedenému obrázku. „Nový územní plán totiž počítá s vedením cyklostezky podél objektu Aero klubu a dále právě v trase staré - dnešní komunikace,“ upřesňuje Thér. Cyklostezku pak symbolizují červené puntíky, jež popisek označuje jako „turistický okruh vnější“.

[[img:chrn_fullwidth:4393:Tak vypadá nový uzemní plán.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Cena nové, byť kratší komunikace, je samozřejmě vzhledem k charakteru jistě vyšší než pruh cyklostezky s příslušných pásmem zeleně,“ připomíná zastupitel. „Minimálně by ale stálo dané věci porovnat a podrobit diskusi. Jen tak se zjistí případný přínos nebo ztráta v dlouhodobém horizontu. Městem prosazované řešení nyní odsunuje možné napřímení komunikace na Seč do nedohledna – je pak otázkou, proč se tato řešení zakreslují na popud města do územního plánu, když se hned, jak je možno, od nich odkláníme,“ nechápe závěrem architekt Thér.

Příloha: 

Výsek platné změny územního plánu s napřímením silnice

Chrudim - Některým Chrudimákům začíná vadit, že nemohou každou středu nakupovat časně ráno na tradičních trzích na Resselově náměstí výpěstky a výrobky zdejších prodejců. Důvodem je prý posunutí začátku prodejní doby z páté na šestou hodinu ranní, což u mnohých zákazníků koliduje s včasným nástupem do zaměstnání a oni si tak nemohou nakoupit, neboť při návratu z práce je už takřka po trzích a není co prodávat, hlavně pokud jde o zeleninu či květiny.

Chrudimská radnice se však takovému nařčení brání a tvrdí, že se drží zavedeného provozního řádu, přestože letos prošel inovací. Posunul tedy městský úřad dobu, během které mohou prodejci stavět stánky a nabízet své zboží? Jak je tomu ve skutečnosti? Tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová podobné fámy spolehlivě vyvrací. „Městská rada už v roce 2005 schválila závazné pokyny pro trhy pořádané na Resselově náměstí. V nich se uvádí, že trhovci mohou ke stánkům najíždět od šesti hodin do půl osmé,“ namítá tisková mluvčí.

„Provozní řád, který vstoupil v platnost letos, na tyto pokyny jen navazuje. Trhy se konají ve středu a sobotu. Ve středu je prodejní doba stanovena v rozmezí šest hodin ráno až šest hodin odpoledne. V sobotu pak od šesti do jedenácti,“ upřesňuje Drašnarová. 

Paní Lenka z Chrudimi je však jiného názoru. "Už několik let se ve středu běžně prodávalo na Resselově náměstí vždy od pěti hodin ráno a teprve až v poslední době se musí striktně dodržovat šestá hodina ranní. Hovořila jsem o tom s několika trhovci, kteří přijíždějí do Chrudimi třeba z opačných koutů republiky, a kteří jsou na místě už před pátou ráno. A ačkoliv si dříve mohli stánky hned po příjezdu postavit a začít prodávat, nyní jsou prý z náměstí v této době vykazováni s odůvodněním, že musí být začátek trhů souběžný s provozní dobou veřejných záchodků. Prý proto, aby nedocházelo k vykonání potřeby přímo v centru města. Proto parkují všude okolo a vyčkávají na šestou ráno, i když nikdo nekontroluje, jestli si při tom čekání také někde neuleví," popisuje praxi posledních týdnů obyvatelka města.

Podle mluvčí Drašnarové je to ale fáma. "Každopádně, dříve jsem si v pohodě stihla nakoupit a poté odjet včas do práce. Nyní už to bohužel možné není a s podobným vysvětlením radnice se nemohu spokojit. Sadba, květiny nebo čerstvá zelenina se musí prodávat časně ráno a nikoli za parného dopoledne, kdy už bývá zčásti znehodnocena. No, a když se vracím ze zaměstnání domů přes náměstí, je už všechno vyprodáno a náměstí takřka prázdné," uzavírá paní Lenka svoje zkušenosti z konání středečních trhů na Resselově náměstí.

Chrudim - Článek o přerostlých a bujících travinách ve městě, který Chrudimské noviny zveřejnily, vyvolal velkou čtenářskou odezvu. Po celé Chrudimi se totiž nacházejí zarostlá místa, která komplikují životy chodcům i řidičům.

„Zhruba před dvěma týdny byla v sídlišti nedaleko hypermarketu Albert tráva posekána. Bohužel, parčík byl z nějakého nepochopitelného důvodu vynechán,“ přibližuje neutěšenou situaci zdejší obyvatelka Šárka Vajnerová. „Tráva už tu nevzhledně leží, kolem hřiště je dokonce uschlá. Kopřivy dosahují výšky bezmála metru a půl. Roh tohoto parčíku, který téměř hraničí s polem, není udržován již léta. Přitom je využíván spoustou maminek s dětmi a pejskaři. Nyní zde není možné ani projít,“ dodává smutně Vajnerová.

Ani další z Chrudimáků, Michal Jinoch, neváhá, když má označit rizikové místo nedaleko svého bydliště. „Hlavně by to chtělo posekat plácek, okolo kterého se sjíždí od sídliště Na Větrníku dolů, a to na levé straně křižovatky ve směru od Topole. Zase je tam ´prd´ vidět a přijde mi, že pokud se nenapíše mail na město, nikdo s tím nic neudělá,“ sděluje svoji, ne příliš radostnou zkušenost, Michal.

Honza Krejčí vyslovuje souhlas a hned přidává další místa, která by si podle jeho názoru zasloužila větší pozornost techniků údržby zeleně MěÚ. „Souhlasím s Michalem. Na uvedené křižovatce je to buď a nebo,“ říká Honza a hned pokračuje: „To samé je kruhový objezd u benzinové čerpací stanice Shell. Přes zdejší okrasné křoví není vidět, jestli jede nějaké auto. Další ´kruhák´ u Kauflandu je to samé a město tam nacpalo ještě květináče. Určitě rádi bychom také viděli posekanou trávu v sídlišti Na Šancích a tu posekanou předvším posbíranou do košů sekaček. Jinak to na zemi hnije a celkově to není vůbec příjemné,“ uzavírá Honza Krejčí.

A co vy, jaké máte zkušenosti s péčí města o přerůstající zeleň?

[[gal:4360]]

Chrudim - Po skončení oprav prvního nadzemního podlaží tribuny letního stadionu v ulici V Průhonech se teď chrudimská radnice chystá na dotažení celé této akce. Rekonstruovat by se nyní měl celý obvodový plášť a časem snad i střecha.

Finanční částka, kterou chce město klubu AFK LS, který na letním stadionu sídlí, pomoci, se bude pohybovat maximálně do částky dva miliony a čtyři sta tisíc korun. Tyto peníze mají přitom pokrýt zhruba dvacet procent z uvažovaných nákladů, zbytek by pak mělo uvolnit na rekonstrukci tribuny ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Celkové náklady se v tomto případě odhadují až na deset milionů korun.

„Je to logický postup. Co jsme loni začali, je teď třeba dotáhnout do konce. Pokud by se neopravil plášť a střecha, přišly by opravy prvního patra nazmar. A to určitě nikdo nechce,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). „AFK LS, který provozuje stadion, požádal město o pomoc, a my jsme připraveni mu pomoci. Jedná se přece o náš majetek,“ upozorňuje starosta na závazky, které radnice přijala s převzetím tohoto zanedbaného sportoviště. Finanční příslib města teď budou muset schválit ještě zastupitelé.

Chrudim/Podhůra - Cyklostezka do městských lesů na Podhůře, kterou radnice slibovala kolařům a chodcům, podle všeho jen tak nebude. Proti je totiž majitel jednoho z pozemků, které si město k výstavbě trasy vyhlédlo, další plocha je zase předmětem dědického řízení. Radnice musí totiž respektovat soukromé vlastnictví a nepomohou ji ani peníze, které má k dispozici, natož petice na podporu výstavby uvedeného díla.

„Peníze opravdu nejsou v tomto případě žádný problém. Získávání dotací pro tento druh staveb totiž nepředstavuje žádnou komplikaci,“ říká starosta Petr Řezníček (SNK-ED). Právě stezka vedoucí do Městských a rekreačních lesů je přitom dlouhodobě jednou z priorit, na níž se shodují jak úředníci, tak i veřejnost. Frekventovanou silnici spojující Chrudim s Rabštejnskou Lhotou využívají totiž cyklisté jen s velkým sebezapřením. Nyní se zdá, že jim nic jiného nezbude ani v budoucnu.

„Jeden z pozemků je například součástí dědického řízení, další majitel nechce svůj pozemek prodat. Pokud bychom snad chtěli stavět na druhé straně stávající komunikace, dostáváme se do ochranného pásma letiště,“ popisuje vzniklou situaci starosta. Optimismus, kterým v tomto případě nedávno hýřil neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), je tak zřejmě definitivně ten tam, ačkoliv prohlašoval, že by se cyklostezka mohla začít už v příštím roce.

Na podporu záměru radnice vznikla dokonce petice. „Ano, petici jsme dostali. Oproti jiným, které bývají často zaměřené spíše na kritiku kroků radnice, tato vyjadřovala jasnou podporu našemu záměru stavět,“ podotýká Řezníček. Podoba cyklostezky se například měla vyhnout monstrózním projektům s veřejným osvětlením. V plánu byl prostý pruh asfaltu, který by mohli využívat jak cyklisté, tak pěší. Zda se městu podaří vyjednat výhodné podmínky s majiteli dotčených pozemků, tak zatím zůstává ve hvězdách. 

Chrudim - Další komunikace, kterou má ve správě město, se dočká důkladné opravy. Tentokrát přijde zrekonstruovat Novoměstská ulice, která je plná děr a výmolů a její kráterovitý povrch dráždí už nějaký čas řidiče do nepříčetnosti.

„Opravovat se začne od křižovatky u Muzea barokních soch a skončíme u katastrálního úřadu,“ říká starosta Petr Řezníček (SNK-ED). „V jedné části se vyfrézuje středový pruh vozovky, v druhé jen samotné výmoly. Práce by měly být hotovy do dvou dnů. Rozhodně nebude ve městě panovat situace podobná té v blízkých Pardubicích,“ poukazuje starosta na infarktovou dopravu v krajském městě. Opravy přitom provede královéhradecká firma Strabag, která nabídla cenu bezmála 400 tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:4349:Novoměstská ulice je samá díra, někde jsou i dvě vedle sebe.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta na tiskové konferenci neopomněl zdůraznit, že nelze srovnávat situaci v Novoměstské a Václavské ulici. Právě Václavská ulice je už od zimy synonymem pro tankodrom a řidiči proklínají radnici za to, že s neutěšeným stavem vozovky nic nedělá. „Oprava Václavské ulice začne snad už koncem července. Momentálně běží výběrové řízení na dodavatele,“ popisuje starosta současnou situaci.

„Jakmile se na vozovku vrhnou cestáři, budeme muset úsek od křižovatky Václavské s Vlčnovskou, až ke kruhovému objezdu u nemocnice uzavřít. Řešíme samozřejmě také, jak zpřístupnit majitelům nemovitostí jejich pozemky v místech, která uzavřené části předchází. Nejpravděpodobnější je varianta opravy povrchu po jednotlivých pruzích,“ odkazuje starosta šoféry na plánovanou objížďku ulicí, které si však svým stavem s Václavskou nezadá. „Opravená komunikace bude mít šířku šest metrů. Kvalita by měla být opravdu vysoká, protože tu neplánujeme jinde obvyklé záplatování. Opět se zde bude frézovat a pokládat zcela nový povrch,“ uzavírá Řezníček. 

Chrudim - Teplé počasí v kombinaci s množstvím srážek znamenalo další bujení městské zeleně. Řidiči si například stěžují na nepřehledné křižovatky, chodcům zase překáží kopřivy, rostoucí přímo z chodníků, nebo přerostlé křoviny.

Pověstná svou nepřehledností je třeba křižovatka nedaleko městských lesů, na níž se střetávají silnice vedoucí z města do Rabštejnské Lhoty s komunikací směřující do Slatiňan. Zdejší přerostlé pole řepky olejky neumožňuje totiž šoférům dobrý výhled na přijíždějící vozy.

Samostatnou kapitolou jsou pak Klášterní zahrady. „Klášterní zahrady jsou skvělý. Stačilo by jen udržovat zeleň, tu letos město absolutně nezvládá, a to všude. Do Klášterek chodím moc ráda a nedovedu si představit, že by nebyly. Nevím, kam bych si chodila sedat, protože na náměstí to prostě není ono, v Michaláku jsou zase lavičky pro ostudu, a Městský park je z ruky,“ říká jedna z diskutérek pod článkem o kýčovitých projektech chrudimské radnice.

Město si zřejmě povzdech čtenářky Chrudimských novin vzalo k srdci a hned v pondělí do Klášterních zahrad nastoupili pracovníci specializované firmy vybavení sekačkou a křovinořezy. Přerostlá vegetace tak postupně mizí a spolu s ní se jistě podaří zredukovat i počty klíšťat, které ve vysoké trávě měly opravdový ráj.

Přestože se technici údržby zeleně evidentně snaží s bující vegetací bojovat, některé chodníky v centru města připomínají džungli. Kopřivy a další plevele se pomalu rozrůstají a ukrajují chodcům cestu k projití. Pokud máte i vy problémy s nějakým konkrétním místem, na které by se měla radnice zaměřit, napište nám do diskuse, nebo pošlete fotografie na redakční mail. 

[[gal:4328]]

Chrudim - V pondělí 17. června začala společnost Porr provádět stavební práce na výstavbě horkovodu v ulicích Na Vazovce, Fontinova, V Tejnecku, Na Valech, Sladkovského a Svěchynova. Práce budou nyní probíhat celkem ve třech etapách až do 8. srpna.

Po dobu uzavírky ulice Na Valech bude zdejší autobusová zastávka přemístěna do ulice V Tejnecku. Informace o přemístění zastávky najdete přímo u dočasně zrušeného stání autobusu v ulici Na Valech.

Po dobu uzavírky ulice Sladkovského bude v této ulici změněn režim dopravy a zaveden obousměrný provoz v přilehlých úsecích. Důvodem je zajištění průjezdnosti v jejích neuzavřených částech. Řidiči se tak musí obrnit trpělivostí, protože kromě nutnosti dávat pozor na stavební stroje, objeví se na silnicích i přechodné dopravní značení. 

Časovou posloupnost etap a délku uzavřených úseků silnic zachycují obrázky níže.

[[gal:4321]]

Chrudim/Medlešice - Kuriózní případ nyní řeší kvůli dědictví chrudimský okresní soud. Pomocí vyhlášky se snaží najít sedmdesát let nezvěstného Josefa Mužíka z Medlešic. Ten zmizel za druhé světové války během náletu spojeneckých bombardérů na továrnu v Německu.

Okresní soud tak pravděpodobně dávno mrtvého Mužíka vyzývá, aby se do roka a do dne od vydání vyhlášky - to znamená do 7. května 2014, přihlásil buď přímo v budově Okresního soudu v Chrudimi, nebo u ustanoveného opatrovníka, advokáta Petra Gallata. Stejně tak každý, kdo o nezvěstném něco ví, měl by informace sdělit soudu, nebo advokátovi.

Podle archivních materiálů tehdejšího ministerstva ochrany práce a sociální péče, repatriačního odboru, byl nezvěstný Josef Mužík 3. února 1944 totálně nasazen na práci v Junkersových závodech v Lipsku. Od náletu spojeneckých bombardérů čtrnáct dní po nástupu do nedobrovolné práce je nezvěstný.

Od Junkersových závodů dostala však rodina zprávu o tom, že nezvěstný je mrtev. Mužíkovo jméno lze najít i na pomníku, který připomíná v Medlešicích padlé v obou světových válkách. Aby ale mohl být nezvěstný prohlášen za mrtvého, musí soud nyní postupovat tímto kuriózním způsobem.