Chrudim - Od pondělí 11. března je pro chodce i cyklisty nepoužitelná ulice Na Sádkách. Pokračuje zde totiž její rekonstrukce. Stavební práce by přitom měly být skončeny letos v červnu.

Jde o jednu z posledních prašných ulic v samotném centru města. „Práce v ulici Na Sádkách utichly s příchodem zimy. Rozhodně to ale neznamenalo, že se nebude pokračovat,“ říká starosta města Petr Řezníček. „Další ulicí, která by měla být zbavena svého neutěšeného stavu, je ulice Lázeňská. Vše ale záleží na dostatku financí.“

[[img:chrn_fullwidth:3700:Chodci momentálně ulicí Na Sádkách neprojdou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Rekonstrukce spočívá v položení nové podkladní vrstvy komunikace a následně zde vzniknou nové povrchy z dlažby. Také dosluhující veřejné osvětlení bude modernizováno. Bahno ze zapáchajícího náhonu přijde vybagrovat speciální technikou, dojde k opravě mostků a máchadla.

Celkové náklady na tuto revitalizace se pohybují ve výši kolem 16 milionů korun.

Chrudim/Rosice - V neděli dopoledne byla do chrudimského psího útulku převezena ve zbědovaném stavu fena křížence, kterou objevili v poli v blízkosti Rosic u Chrasti přátelé, kteří spolu komunikovali na facebooku. Ti také vzápětí rozjeli celou záchrannou akci. Také díky přístupu chrudimské radnice bylo možné zbídačenému pejskovi podat okamžitou pomoc.

Zvíře nepředstavitelně trpělo, a tak se mladí lidé k fence okamžitě vypravili. "O půlnoci mě kontaktovali přátelé, že našli u pole uvázaného psa. Přijeli jsme tedy na místo, kde jsme toho chudáka našli," říká jeden z přátel na facebooku, Honza, který ještě netušil, že jde o fenečku. Jak dodává, pes se za celou noc prakticky nepohnul z místa. Bylo tedy nutné okamžitě jednat.

[[img:chrn_fullwidth:3698:Sevření obojku bylo smrtící.  Foto: Jindřich Balous]]

Nakonec se podařilo vyjednat převoz psa do chrudimského psího útulku v Sečské ulici, přestože nebylo možné v neděli kontaktovat nikoho z Obecního úřadu Rosice, aby dal k ošetření zvířete na náklady obce svolení. Po souhlasu zodpovědných lidí z chrudimské radnice se však s ošetřením zvířete, které očividně trpělo, dál neotálelo a mohlo být převezeno do Chrudimi, aniž by se zdlouhavě čekalo na komunikaci mezi oběma samosprávami.

Mezi těmi, kteří se za psem, který byl na pokraji svých sil, vypravili, byla i Denisa Škvrňová z chrudimského psího útulku. "Když jsme přijeli na místo, tak tam u něho čekali lidé, kteří toho pejska našli. Byl schoulený v roští a ležel v nějakém nepořádku, kde byly pneumatiky, kusy molitanu a hadry. Těžko říct, jestli mu tam někdo udělal nějakou přistýlku nebo si to pejsek nanosil sám," uvádí Denisa Škvrňová. Podle ní nebylo zvíře uvázané a jak se ukázalo, mělo v krku zarostlý kus obojku.

[[img:chrn_fullwidth:3699:Nebohá fenka po odstranění obojku, který jí ubíral životní energii.  Foto: Jindřich Balous]]

Pejska po převozu do Chrudimi vyšetřila veterinářka Markéta Hašlová: "Až tady jsme zjistili, že je to fenečka. Jelikož jsme ji neznali, museli jsme ji během vyšetření trošičku sledovat, protože byla přeci jenom trošku bázlivá, a nevěděli jsme, jak se bude chovat." Fenku se nakonec podařilo zklidnit. Teprve potom bylo podle Hašlové možné ohledat celé její tělo a zjistit, že měla na krku vrostlý obojek až do masa.

"Muselo to tak být už nějakou dobu, protože začal vrůstat do okolní tkáně, která se začala dlouhodobému okolnímu tlaku, který vznikal v místě uvázání, přizpůsobovat. Odhaduji, že tak půl roku. Došlo tedy k ostříhání a vyholení srsti a obnažení rány, která byla vydezinfikovaná a byl odstraněn hnis, který způsoboval velký zápach. Po vyčištění rány dostala fenka antibiotika a lokální antibiotika na uvedenou ránu, dále léky proti bolesti a teď už se pomalinku probouzí," popisuje Hašlová průběh celého ošetření a současný stav zraněné fenky.

[[img:chrn_fullwidth:3697:Utažený obojek byl z lana a drátů.  Foto: Jindřich Balous]]

Jak veterinářka dodává, zvíře je momentálně ve velmi kritickém výživném stavu. "V místě poranění má vidět výstupky lebeční kosti, takže zařezání lana, respektive obojku, bylo opravdu veliké. Na jedné straně tedy velký obdiv, že se s tím dokázala vyrovnat a nebyla nijak agresivní, protože to muselo být jistě velmi bolestivé, a na druhé uvidíme, jak dál," pokračuje Markéta Hašlová. Teď se sice fenka podle ní probouzí, ránu má vyčištěnou, a má aplikovaná antibiotika, ale pro fenu teď bude prvních pár dnů kritických. "Bude se totiž najednou dostávat z určitého špatného výživného stavu do lepšího a paradoxně tím může dojít k oběhovému selhání nebo dalším komplikacím," upozorňuje Hašlová na možná rizika.

[[img:chrn_fullwidth:3694:Smutné oči týrané fenky vypovídají o velkém utrpení.  Foto: Jindřich Balous]]

A jak bude probíhat další léčba nebohé fenky? "Teď už jí budeme každý den píchat antibiotika a podávat léky, aby jí urychlily hojení. Bude také ve speciálním karanténním kotci, který je vyhřívaný, aby nemusela ztrácet sama energii tím, že bude muset vyrábět teplo i sama pro sebe, protože tím, že na sobě nemá ani gram podkožního tuku, tak ji v podstatě nic nezahřeje," tvrdí Hašlová. Jak dodává, nezbývá než fence držet palce, aby se ze všeho postupně dostala a byla z ní zase pěkná ovčanda.

[[img:chrn_fullwidth:3695:Krátce po příjezdu do chrudimského psího útulku - z pejska je na jedné straně vidět nedůvěra a na druhé odevzdanost. Tak krutému zacházení byla vystavena...  Foto: Jindřich Balous]]

FENKA ROSI Z CHRUDIMSKÉHO ÚTULKU MÁ SVŮJ ÚČET

Chrudim - Městské lesy hospodařily v loňském roce se ziskem. Z prodeje dřeva se podařilo radnici utržit necelých dvě stě tisíc korun. Potvrzuje to účetní uzávěrka.

Podle starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) se hospodaření v městských lesích provádí přesně podle představ městských radních, kteří tvoří valnou hromadu společnosti. „Městské lesy nejsou žádná husa, snášející zlatá vejce, jak by si někteří možná mysleli,“ říká Řezníček. „Už před deseti lety se totiž přijal plán dlouhodobého hospodaření v našich lesech a ten jasně stanovuje objem vytěženého dřeva za rok. Samozřejmě, že do něj zasáhla i vichřice, jejíž následky jsou zvláště na Podhůře stále patrné,“ vysvětluje starosta.

Celou jednu třetinu Městských lesů Chrudim přitom tvoří lesy rekreační, oblíbený cíl mnoha rodinných výletů. Ani zde ale není možná běžná těžba, která by znamenala vyšší zisky a tím i příjmy do městské pokladny. Město by navíc rádo obnovilo přirozenou skladbu lesních porostů, které vzaly za své s hospodářským pěstováním stromů, při němž se využívají především rychle rostoucí jehličnany.

Letos čeká návštěvníky rekreačních lesů na Podhůře několik novinek. Chystají se tu singeltracky pro cyklisty a vztyčen bude i menhir.

Chrudim - Rekonstrukce a revitalizace chrudimského „Bronxu“, kdysi zanedbané čtvrti sousedící s autobusovým nádražím, bude i nadále pokračovat. Radní města teď vybrali nejvhodnějšího uchazeče o nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce v této lokalitě v centru města.

Vítězem výběrového řízení se stala královehradecká stavební firma Hatex se svou nabídkou, která o dvě stě tisíc přesahuje jedenáct milionů korun. Původní, projektantský rozpočet byl přitom takřka dvakrát tak vysoký, šlo totiž o částku 21 milionů. Celá pokračující rekonstrukce je součástí integrovaného plánu rozvoje města. Už loni v říjnu byla část opravených domů předána novým nájemníkům.

Deset milionů by měla stát rekonstrukce ulic Revoluční a Rooseveltova, milion pak půjde na rekultivaci vnitrobloku. Vzniknou zde nové trávníky a dojde k výměně lamp veřejného osvětlení. Díky výrazným úsporám se dostane i na domy v ulicích Přemysla Otakara a Československé armády. Zanedbané nemovitosti zde dostanou nová okna a opravou by měly projít i střechy.

Zahájení prací je stanoveno na počátek dubna a hotovo bude na podzim. Jak to v "Bronxu" vypadalo a mnohdy i vypadá, si můžete připomenout v přiložené fotogalerii.

[[gal:2085]]

Chrudim - Ubytovna v Tovární ulici, kterou obývají někteří neplatiči nájemného a další problematičtí občané města, budou strážit "černí šerifové" z bezpečnostní agentury Komtur security. Pro tento úkol ji vybrali městští radní. Rozhodující byla přitom cenově nejvýhodnější nabídka této místní firmy.

Oproti konkurenci totiž dokázala prodat své služby za 805 tisíc korun ročně, což činí 67 tisíc měsíčně. Chrudimská radnice si od této nabídky slibuje úspory na nákladech až 144 tisíc korun.

Pracovníci ostrahy by měli zajišťovat nejen zabezpečení ubytovny a noclehárny, ale i její běžný provoz. Smlouva s městem je přitom schválena na období od prvního dubna tohoto roku do 31. března roku příštího. 

Chrudim - Letošní Cenu starosty města obdrží Luděk Štěpán, zakladatel skanzenu na Veselém Kopci a zachránce mnoha památek nejen v Chrudimi, ale i na celém Chrudimsku. Cena obnáší čestný glejt a odznak do klopy, který má podobu stylizovaného křídla chrudimské orlice.

Luděk Štěpán se narodil 19. srpna 1932 v Nasavrkách. Celý život pracoval jako stavební technik. A právě jeho profese a zájem o lidovou architekturu ho přivedl k práci dobrovolného okresního konzervátora státní památkové péče.

[[img:chrn_fullwidth:3682:Luděk Štěpán.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Zde předložil v letech 1967 a 1968 návrh na záchranu lidových staveb v expozici Souboru lidových staveb Vysočina. Staral se i o jeho zajištění a následně nastoupil do vedoucí funkce ve skanzenu. Do důchodu odešel v roce 1993.

Udělení ceny je naplánováno na konec měsíce dubna.

Chrudim - Zájemci o koupi Charvátovy vily se nehrnou, a tak se radnice rozhodla nevyužitou nemovitost, která už několik let chátrá, podstatně zlevnit. Případný zájemce by si měl připravit podle nového požadavku města minimálně dva miliony a dvě stě tisíc korun. Předtím chtělo město za vilu miliony tři.

Objekt v chrudimské Hniličkově ulici by od prvního dubna do 31. prosince měly nabízet realitní kanceláře a pomoci tak radnici najít jiného majitele, který tomuto opuštěnému domu, v němž dlouhá léta žil známý historik Jiří Charvát, konečně vdechne nový život.

Zanedbaná vila není však jedinou nemovitostí, která prověří umění realitních makléřů. Za 466 tisíc by se město rádo zbavilo také rekreační chaty ve Zdislavi, která leží v katastru města Luže. Chatka původně sloužila úředníkům jako místo k rekreaci, ale v posledních letech se do ní chrudimští úředníci už moc nehrnou. Také tato nemovitost bude potřebovat výraznější finanční injekci, aby mohla opět plnit svůj původní účel.

Oba návrhy radních města bude muset ještě schválit městské zastupitelstvo na svém příštím zasedání.  

Chrudim - Zdejší policisté našli na půdě své služebny na Všehrdově náměstí rozložený dřevěný vůz, kterým byli kdysi odváženi popravení lidé do márnice. Policejní budova totiž sídlí v bývalé věznici, kde se ještě na začátku 19. století popravovalo.

Budovou chrudimské věznice, která spadala pod tehdejší krajský soud, prošly v minulosti tisíce vězňů, mezi nimi i ti největší násilníci a vrazi. Jediným pozůstatkem po nich jsou teď bývalé cely, které za předchozího režimu sloužily mimo jiné i jako sklady komunistické státní bezpečnosti, a nyní je dalším artefaktem, připomínajícím historii této budovy, nově nalezený vůz pro odvoz popravených.

"Majitelem pohřebního vozu zůstává Policie České republiky. Je sice rozložený, ale v dobrém stavu. Co s ním bude do budoucna, zatím nevíme," říká mluvčí chrudimské policie Jiří Tesař. Jak dodává, policisté našli na půdě rovněž dřevěnou fošnu, která byla součástí historického popraviště. Podle Tesaře není vyloučeno, že se těchto nečekaných nálezů nakonec ujmou historici, kteří je předloží k vidění veřejnosti. Podle všeho bude ale nezbytné je ze všeho nejdříve renovovat.

Chrudimská věznice fungovala od roku 1792 a poslední poprava se tu konala o sto let později. Hlavu do oprátky tu strčil odsouzenec jménem Novotný, který otrávil svoji ženu a pět dětí. Také jeho tělo mohlo být odváženo do márnice nalezeným vozem. Zajímavostí je, že popravy byly všeobecně vyhledávanou podívanou, za kterou se platilo běžně vstupné, v Chrudimi nevyjímaje. Místem zdejších poprav byl pak vězeňský dvůr, který v současnosti využívá republiková policie.

Chrudim - Vykácení stromků v průmyslové zóně Západ se nedotýká jen městských úředníků, ale i obyvatel nedalekých rodinných domů a majitelů zahrádek. Jak oni se dívají na likvidaci dřevin v sousedství?

Mezi místními převažuje názor, že stromků je v bývalých Vaňkových školkách naštěstí ještě dost. A skutečně, stačí se projít kousek nad garážemi v Gorkého ulici a chodce obstoupí takřka neproniknutelná houština. „Stromků je sice škoda a mohly se použít jinde, ale zas taková tragédie to není,“ myslí si žena, venčící malého bílého pejska, která se představila jako Marie. „Venčím tady psa denně, protože je to blízko. Těch pár stromků, co padlo, asi nikomu chybět nebude,“ myslí si chovatelka psa.

"Zbytečně se do toho začalo rýpat," myslí si důchodce Jiří
Také zahrádkář, majitel jedné z místních chatiček, si myslí, že se nic moc nestalo. „Za celou dobu, co tu stromky rostou, jim nikdo nevěnoval pozornost. Až teď se do toho začalo rýpat. Jestli mi to vadí? Nevadí. Kolem jich roste ještě dost,“ reaguje na dotaz vitální důchodce v montérkách, který se představil jako Jiří. „Příjmení není důležité,“ směje se muž. Stejně nevšímavě reaguje i seniorka z posledního rodinného domku v Čáslavské ulici. „Ani nevím, že se něco pokácelo,“ odpovídá na otázku Chrudimských novin.

Maminka s kočárkem, pětadvacetiletá Kristýna, bydlí v jednom z paneláků na Rozhledně. „Moc jsem tam nechodila. To víte, s kočárkem to nejde. Ale rozhodně to škoda je. Každého zbytečně pokáceného stromu je škoda,“ je přesvědčena Kristýna.

Snad podobný osud nepostihne další dřeviny...
Další penzistka z Gorkého ulice, která se rovněž nechce představit, nedávné pokácení stromů v průmyslové zóně neschvaluje a naopak má obavy, aby podobný osud nepostihl další dřeviny. „Chodím tam nahoru na procházku. Je to hezký kousek přírody. Člověk tam potká bažanty, občas i srnku," popisuje žena jedno ze zákoutí průmyslové zóny Západ. Současně s tím vyjadřuje obavu o jiný chrudimský kout, kde rostou stromy. "Slyšela jsem, že se má rozšiřovat park Střelnice o nějaký kus pozemků, které patřily zahradnictví Mikan. Jen doufám, že se nebude postupovat stejně jako tady. Rostou tam totiž krásné jedle a těch by bylo vážně škoda,“ zamýšlí se dvaasedmdesátiletá žena v brýlích.

Názory na pokácení stromů se mezi lidmi v sousedství s průmyslovou zónou Západ tedy různí. Jak ale dokazují aktuální snímky, dřevin nejrůznějšího druhu se v této oblasti nachází ještě dost. Jaký je tedy čeká osud?

[[gal:3675]]

Chrudim - Městský radní a bývalý ředitel zdejší nemocnice Tomáš Vondráček z vedení tohoto zdravotnického zařízení, zdá se, zcela neodchází. Jeho kolegové z rady města ho totiž navrhli jako zástupce radnice v dozorčí radě chrudimské nemocnice.

Nyní bude záležet na tom, zda tuto nominaci přijmou radní kraje a Vondráček tak opět bude moci zasednout ve vrcholném orgánu Nemocnice Chrudim. Jedním z radních je samozřejmě i hejtman Pardubického kraje a Vondráčkův spolustraník Martin Netolický (ČSSD).

Právě údajné spory s Netolickým, který měl upřednostňovat pardubickou krajskou nemocnici a „špitál“ ve Svitavách, byly důvodem, proč oblíbený lékař Vondráček rezignoval koncem ledna na funkci ředitele nemocnice v Chrudimi.