Chrudim - Ušetřit v nákupu elektrické energie se podařilo chrudimské radnici. On-line aukce, které se zúčastnila, srazila totiž původní cenu, která překračovala osm milionů korun na výsledných šest milionů. Smlouva s vítěznou firmou Amper Market byla nyní uzavřena na dva roky.

V aukci se však nedražila elektřina, kterou používají úředníci ke svícení, nebo vaření kávičky. Šlo o takzvanou silovou elektřinu, kterou po kilowattech hltají především příspěvkové organizace města, jako jsou školy nebo městská sportoviště.

„Byl to zajímavý a nevšední zážitek, protože původní cena šla během chvíle významným způsobem dolů. Vzhledem k opravdu výhodným podmínkám, které se podařilo vydražit, počítáme do budoucna i se zapojením občanů našeho města do výběru dodavatelů elektřiny. Protože už máme s aukcí zkušenosti, ujmeme se role jakéhosi moderátora,“ vysvětluje neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD).

Chrudim - Záplavy, které se v minulých dnech prohnaly Českou republikou, připravily krušné chvilky i lidem v sídlišti Na Šancích. Obyvatelé zdejších panelových domů mají totiž ještě v živé paměti vodu, která se k nim v roce 2006 přihnala spolu s tunami bahna ze sousedního pole. Místní politici jim tehdy slíbili protipovodňový poldr. Ten ale doposud nestojí a tak jsme zjišťovali proč.

„Město ze všeho nejdříve zadalo v březnu 2007 studii odtokových poměrů v lokalitě Stromovka,“ říká mluvčí radnice Sylva Drašnarová. „Na ni dále navázala dokumentace pro územní rozhodnutí, přičemž cílem těchto dokumentací bylo najít optimální řešení protipovodňových opatření v uvedené lokalitě. Jako nejoptimálnější se jeví výstavba poldru v kombinaci se zvýšením kapacity zdejší kanalizace,“ vysvětluje dosavadní kroky města mluvčí chrudimské radnice.

Je víceletá pícnina dostatečným řešením?
Vydání územního rozhodnutí však ztroskotalo. Vlastníci polí a okolních pozemků totiž se záměrem města nesouhlasili. Radnice se proto pokusila alespoň vyjednat minimalizaci povodňových následků. Se zemědělskou společností Oseva Agri, která zmíněná pole obhospodařuje, se dohodla na osetí pozemků plodinami, jež by měly zabránit splavování orné půdy do sídliště. V současnosti zde tedy roste víceletá pícnina.

Situaci to přesto v ohroženém sídlišti neřeší. Zejména v době, kdy na okolních polích taje sníh a voda takřka každoročně zaplavuje komunikaci v Topolské ulici. Zdejší provoz bývá proto omezen a často zde zasahují hasiči. Vybudování protipovodňového poldru, tedy umělé nádrže zachycující přívalovou vlnu z intenzivního deště, se proto jeví jako nejrozumnější řešení. Součástí poldrů bývají totiž i stavidla, jež umožňují přebytečnou vodu kontrolovaně vypouštět do kanalizace. V Chrudimi funguje několik takových nádrží například u obchodního domu Tesco v Píšťovech.

Sedm let starý slib vedení města...
O tom si však obyvatelé sídliště Na Šancích mohou nechat jen zdát, přestože jim něco takového představitelé radnice přímo na místě před sedmi lety slíbili a svůj slib poté nebyli schopni splnit. A tak jsou jejich majetky dál v ohrožení. Pro lepší ilustraci, co dokáže nespoutaná voda Na Šancích napáchat, přinášíme (viz níže) sérii fotografií z roku 2006. Tehdy vtrhla voda spolu s masou bahna asi tři hodiny po půlnoci přes komunikaci v Topolské ulici z jihovýchodní části do sídliště a zaplavila suterény a části prvních poschodí přilehlých bytových domů.

Vše, co měli lidé uskladněné ve sklepích, bylo znehodnoceno, neboť voda promáčkla veškeré skleněné výplně dveří a oken a valila se nekompromisně dovnitř. Zkalenou vodou vzápětí také probíjela elektřina z výtahových šachet a v ohrožení tak byly i lidské životy. Další "divadlo" se odehrávalo před domy, kde si voda doslova pohrávala se zaparkovanými auty, z nichž většina musela být později vyřazena z provozu. Následky tehdejší povodně jsou přitom na domech znatelné ještě dnes.

Je opravdu konec veškerému snažení?
Otázkou tedy zůstává, proč se město nebylo schopno s vlastníky okolních polí dohodnout. Byla snad překážkou cena, za kterou bylo město ochotno pozemky na protipovodňový poldr vykoupit? Zůstanou dál obyvatelé sídliště Na Šancích a jejich majetky ohroženy přívalovou vodou ze sousedních polí? Je opravdu toto konečný stav řešení tohoto problému? Tomu se snad nechce ani věřit. Co si o tom myslíte vy, milí čtenáři? Napiště nám.

[[gal:4267]]

Chrudim - Výstavba obchvatu, která povede severovýchodně kolem města, vyvolává mezi Chrudimáky, kteří žijí v sídlišti Na Větrníku, řadu otázek. Nejvíce je však znepokojuje blízkost autostrády, na kterou bude z některých míst vidět z okna. Oprávněně se proto ptají, nakolik bude jejich doposud klidné, svou povahou až venkovské bydliště, chráněno před hlukem projíždějících aut.

Právě kvůli klidu, blízkosti přírody a chráněné oblasti Habrov se spoustou zvěře a unikátní flórou si někteří z nich život na odlehlém Větrníku i přes všechny předsudky vybrali. Otázky, které se jim teď honí hlavou, tak směřují právě tímto směrem. Budou před obtížným hlukem a smogem z aut dostatečně chráněni? Vyjednalo pro ně město tuto ochranu při jednáních se stavitelem obchvatu, tj. státem? Nebo se jen prostě spokojilo s tím, že se začne stavět a část svých obyvatel obětovalo jen proto, aby si naklonilo na svou stranu veřejné mínění? To je to, co je teď nejvíc zajímá, když už se smířili s tím, že přijdou o část okolní přírody a jejich nemovitosti tak ztratí něco na ceně.

[[img:chrn_fullwidth:2644:Hluku se prý obyvatelé Větrníku bát nemusí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Obchvat města je od Větrníku dostatečně vzdálen, takže problém s hlukem nebude,“ uklidňuje situaci šéf odboru dopravy při MěÚ Chrudim Martin Klimek. „Posílám odkaz na vizualizaci obchvatu z internetu,“ dodává vzápětí. Informace o protihlukových bariérách, které má k dispozici Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), hovoří o několika místech, kde by měly vzniknout. Jedná se především o lokalitu, přes kterou povede silnice kolem současné zástavby domů a uvedeného sídliště. Protihluková stěna by měla mít délku přes 70 metrů a vysoká bude jeden a půl metru. Další, více než půl kilometru dlouhá stěna, přijde vybudovat na silničním mostu.

Obavy z hluku tak podle ŘSD nejsou namístě. Autostráda, která povede na dohled od sídliště Na Větrníku, by měla být do kopce „zaříznuta“ v hloubce, která dosahuje bezmála sedmi metrů. Podrobnou vizualizaci obchvatu si můžete už teď stáhnout z přílohy pod textem ve formátu pdf.

Příloha: 

b_1_celkova_situace_aktualizaze_4_2012.pdf

Chrudim - Zničené silnice plné děr a výmolů lze najít v každé části města. Jednou z ulic, která teď akutně potřebuje pomoc silničářů, je Opletalova ulice. Právě zde se vytvořila, pravděpodobně podemletím, díra, která co chvíli hrozí propadnutím.

„V jednom místě je vozovka natolik děravá a stále se propadající, že do ní brzy může spadnout i kolo od auta. Odbor investic města Chrudim zatím tyto opravy nijak nezajistil, bohužel ani stále se rozšiřující propadání se vozovky neoznačil,“ zlobí se Šárka Vajnerová na město.

Zeptali jsme se tedy šéfa odboru investic MěÚ Chrudim Petra Peciny, co bude město s nebezpečnou propadlinou dělat. Pecina o existenci děr nevěděl. Přesto ochotně požádal o bližší informace, které umožní zjednat nápravu. „Prosím o upřesnění místa například u čísla popisného XY, nebo v úseku od křižovatky s ulicí po křižovatku s ulicí,“ říká Petr Pecina. Naše redakce mu proto poskytla fotografie dotyčného místa a další tah je už nyní na úřednících radnice.

„Část výtluků Opletalovy ulice zachycených na vašich fotkách jsme již opravili, další část výmolů na křižovatce s ulicí Švermovou opravíme do pátku 14. června,“ reaguje bleskurychle na náš podnět Petr Pecina. „Poškozený povrch od ulice V Tejnecku až po ulici Cereghettiho připravujeme k plošné opravě letos na podzim,“ podotýká závěrem šéf odboru městských investic. 

[[gal:4228]]

Chrudim - Po roce se na chrudimských kruhových objezdech znovu objevily květinové pyramidy včetně křižovatky "U Guláška", která přijde letos přestavět. Přestože jsou z větší části hrazeny z prostředků ministerstva životního prostředí, město do nich musí také investovat. Řidiči si navíc stěžují, že jim instalace květináčů komplikuje život, protože znemožňují přehled o tom, kdo se rychle blíží z protisměru. 

„U Kauflandu byly nádoby, výsadba i údržba do současné doby placeny z revolvingového fondu ministerstva životního prostředí. Radnici tak nevznikly žádné náklady,“ říká tisková mluvčí MěÚ Sylva Drašnarová. Jedna pyramida přitom vyšla ministerstvo na 48 tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:1384:Pyramidy na chrudimských kruhových objezdech jsou zpět.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Na dodávku nádob bylo vypsáno zadávací řízení, z něhož vyšla cena konkrétně jedné pyramidy zhruba na 48 tisíc korun,“ upřesňuje technik údržby zeleně a městská radní Kateřina Jánská (ODS). „Květinové pyramidy, květináče na schodech Žižkova náměstí a truhlíky na obou budovách radnic na Resselově náměstí jsou součástí většího projektu financovaného revolvingovým fondem ministerstva životního prostředí. Prostřednictvím projektu koordinátorky Zdravého města paní Trunečkové získalo město Chrudim finanční prostředky na nákup těchto nádob a jejich osázení. Záměrem vedení města a Zdravého města Chrudim bylo přinést do města více květin,“ potvrzuje Jánská slova mluvčí Drašnarové.

[[img:chrn_fullwidth:1380:Díky dvojitému dnu není třeba tak častá zálivka.  Foto: Chrudimské noviny]] 

„Na křižovatce u Bídy byly pořizovací náklady 25 tisíc korun. Za tuto částku město pořídilo nové letničky, substrát, připravilo nádoby pro květiny a zajistilo výsadbu,“ uvádí k nákladům města Drašnarová. Případné pletí pak budou zajišťovat pracovníci zapojení do programu veřejně prospěšných prací. „Místo pyramidálních květníků mi přijde logické a lidsky hodnotnější zainvestovat alej stromů, než vyhazovat peníze za plastikový nesmysl s omezenou životností. Jeho umístění navíc odporuje logice. Proč, když je kruhák u Zeměnákupů již ozeleněn, je třeba jej armovat nelogicky na krajích těmito květinovými svícemi“ ptá se architekt a městský zastupitel Karel Thér (Volba pro město). 

Co si o instalaci květinových pyramid myslíte vy, naši čtenáři, můžete napsat do diskuse pod článkem.

Chrudim - Do pomoci postiženým povodněmi se nezapojili jen místní dobrovolní hasiči, ale i pobočka Českého červeného kříže (ČČK). Pokud ani vám není osud lidí zkoušených velkou vodou lhostejný, můžete jim pomoci právě prostřednictvím sbírky, kterou ČČK organizuje.

Český červený kříž je už od neděle 2. června zapojen do pomoci obětem povodní. V terénu jsou humanitární jednotky a členové ČČK, kteří pomáhají s ochranou před vodou, s evakuací a nouzovým ubytováním. Skupina pro mimořádné události oblastního spolku ČČK Chrudim pak sleduje vývoj situace, vznikající škody a shromažďuje finanční prostředky a materiál pro okamžitou i následnou pomoc. Podle požadavků, které přicházejí ze zatopených oblastí, organizuje i humanitární sbírky.

Do sídla místní pobočky Červeného kříže v Městském parku můžete nosit vše, co později pracovníci přerozdělí potřebným. Žádoucí jsou hlavně pracovní a úklidové prostředky, dezinfekční prostředky, ochranné a hygienické prostředky (hadry na podlahu, lopaty, krumpáče, košťata, smetáky, kbelíky, holínky, pracovní rukavice, úklidové rukavice, velké pytle na odpad, saponáty, toaletní papír, dezinfekce, mýdlo, krémy na ruce, ručníky, osobní hygienické potřeby, atd.). Dále také přikrývky, peřiny, polštáře, ložní prádlo, různé druhy nářadí, balená pitná voda, trvanlivé potraviny (instantní polévky, paštiky, konzervy, suchary, dětské piškoty, či sušenky).

Informace o dalších sběrných místech na Chrudimsku najdete na stránkách Českého červeného kříže.

Chrudim - Rada města doporučí zastupitelům zrušit rozhodnutí z roku 2008 o prodeji a směně více než devadesáti tisíc metrů čtverečních pozemků na Skřivánku společnosti Parnassius apollo, která je vysoutěžila v řádném výběrovém řízení za účelem výstavby rodinných a bytových domů. Vzhledem k tomu, že firma už investovala do tohoto projektu nemalé peníze, může nyní Chrudim riskovat i několikamilionovou arbitráž.

„Situace je velmi nepřehledná,“ říká jeden z majitelů firmy Parnassius apollo Milan Kušta. Právě tato společnost měla v plánu na Skřivánku vystavět celou novou čtvrť. „V roce 2008 proběhlo výběrové řízení na prodej pozemků, které naše společnost vyhrála. V usnesení však stojí, že schválit kupní smlouvu musí zastupitelstvo. To se ale doposud nestalo, protože zastupitelstvo celou věc asi čtyřikrát odsunulo. Mezitím společnost Parnassius investovala zhruba dva a půl milionu korun do požadované projektové dokumentace,“ popisuje podnikatel podivné praktiky chrudimské radnice.

S tím si však hlavu příliš neláme první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD). "Pokud snad někdo z firmy Parnassius apollo usoudí, že chce případnou škodu řešit arbitráží, nemůžeme s tím nic dělat," říká Tejkl doslova, čímž zároveň připouští možné pochybení radnice, která chce původní již uzavřenou soutěž zrušit a vypsat novou. Hlavním důvodem k tomu je především navýšení prodejní ceny dotčených pozemků. Ještě před tímto usnesením radních se totiž město snažilo se společností Parnassius apollo o ceně v rozporu s dříve vysoutěženou cenou, která byla 351 korun za metr čtvereční, smlouvat, aby došlo k jejímu navýšení. Toto bylo v uplynulých letech předmětem mnoha schůzek.

Investor byl přitom přístupný jakémukoli řešení, které by celý projekt posunulo dál. Ze strany města však nikdy nezaznělo jednoznačné stanovisko a vše se jen odsouvalo. Navíc byly některé požadavky radnice podle vyjádření společnosti Parnassius apollo naprosto mimo ekonomickou realitu. Jako by radní zapomínali na to, že investor na svoje náklady vybuduje kompletní infrastrukturu území včetně komunikací a drahého retenčního systému pro dešťovou kanalizaci v celkové hodnotě asi 140 milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:721:Plánované domy na Skřivánku.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

"Navrhujeme vyhlásit záměr prodeje příslušných městských pozemků na Skřivánku za splnění několika specifických podmínek, které jsou uvedeny v usnesení, například 570 Kč za metr čtvereční přesně podle znaleckého posudku či dodržení výškového limitu zástavby, podle které nesmí být bytové domy vyšší než tři patra," vyjmenovává Tejkl některé z uvedených podmínek. 

„Město chce stávající výběrové řízení zrušit a vypsat novou soutěž. Nevím, jak velký bude zájem, neboť sousední pozemky v této lokalitě ovládají další akcionáři společnosti Parnassius apollo, případně je má společnost ošetřené,“ upozorňuje Kušta na sporné rozhodnutí radních. Jak ale dodává, majitelé Parnassia i přes všechna handrkování a odklady vyčkávají a sledují vývoj akce „Skřivánek“. „Výběrového řízení bychom se mohli zúčastnit, stejně možná je ale i varianta odprodeje našich pozemků a podílu jinému investorovi, nebo městu za jím požadovanou odhadní cenu 570 Kč za metr čtvereční,“ vyjmenovává Kušta další možné varianty řešení.

Radnice v současnosti tvrdí, že se jí podařilo úspěšně vyřešit většinu z řady sporů s několika místními starousedlíky, kteří proti výstavbě na Skřivánku razantně protestovali. Stejně tak prý přichází s novou studií, která úspěšně řeší tragickou dopravní obslužnost celé této lokality. "Jsem přesvědčený, že je zapotřebí, aby k výstavbě na Skřivánku došlo, nicméně musí to být na zdravých základech. V radě se domníváme, že jsme tímto směrem právě nakročili a že je vše z našeho pohledu v pořádku," míní Miroslav Tejkl.

Milan Kušta o tom ale pochybuje. „Nejsem si jistý, jestli současná pochvalná slova ze strany odpůrců, kteří léta proti výstavbě protestovali, nejsou jen podporou radničního kroku zrušit výběrové řízení, a rozhodnutí o prodeji odložit na další roky k ledu. Parnassius apollo však logicky říká, že by v takovém případě požadoval náhradu nákladů a případně i zisku,“ vysvětluje Kušta, proč je ve hře stále i případná arbitráž.

Chrudim - Díry, které už dlouhé měsíce komplikují řidičům život ve Václavské ulici, hned tak nezmizí. Přestože patří tato komunikace městu a zastupitelé na její opravu uvolnili finance, do prázdnin se s touto rekonstrukcí rozhodně nezačne.

„Oprava Václavské ulice začne v srpnu,“ říká mluvčí radnice Sylva Drašnarová. „V tomto případě město postupovalo podle směrnice o veřejných zakázkách a investiční záměr vyvěsila radnice na webové stránky šestého května,“ dodává mluvčí.

Šoférům tak nezbývá, než se do poloviny prázdnin obrnit trpělivostí a jezdit těmito místy krokem.  

[[gal:3573]]

Chrudim - Po rekonstrukci tribuny na „Emiláku“ se dočkají zbrusu nového zázemí i fanoušci fotbalu, kteří navštěvují hřiště Za Vodojemem. Dožilou tribunu zde totiž čeká demolice a na jejím místě vyroste nová.

Právě absence kvalitního zázemí stála stadion Za Vodojemem licenci. Chyběly jasně vyznačené sedačky, veřejné záchodky, press centrum pro novináře, antidopingová místnost, či kabina pro delegáta s vlastním WC. „Rádi bychom měli novou tribunu postavenou do konce příštího roku,“ říká starosta Petr Řezníček (SNK-ED). „Zastupitelstvo na tuto akci schválilo minulý rok dva a půl milionu korun. Smlouvu o poskytnutí dotace teď doporučila zastupitelům schválit i městská rada,“ dodává Řezníček.

Kapacita tribuny by se měla zvýšit až na 600 diváků, vzniknou zde i nové záchodky, takže diváci už nebudou muset chodit konat svoji potřebu k plotu. „Neutěšená dopravní situace, která u stadionu panuje, se zatím řešit nebude. Na parkoviště jednoduše není místo. Přesto s novou tribunou snad několik míst vznikne. V současné době tento problém intenzivně řeší městský architekt Marek Janatka,“ uzavírá starosta. 

Chrudim - Další městská kamera bude nainstalována nedaleko místního skateparku. Půjde celkem o pětadvacáté zvědavé oko městských strážníků, jež by zde mělo zabránit nájezdům vandalů a opilců. Náklady na pořízení kamery se vyšplhají ke čtyřiceti tisícům.

„Pořízení kamery si nevynutily problémy se samotnými skejťáky,“ říká neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). „Bohužel se sem začali stahovat nejrůznější podivní lidé, kteří zde popíjejí alkohol, polehávají a nezřídka se i perou,“ upřesňuje místostarosta, proč bude z prostředků Sportovních areálů města Chrudim pořízena za přispění městské kasy další kamera. Radnice na ni přidá provozovateli sportovišť dvacet tisíc korun, zbylé peníze pak musí investor uhradit sám.

Na otázku, zda město provozuje, jak se proslýchá, i jednu mobilní kameru umístěnou v autě, nechtěli starosta Petr Řezníček (SNK-ED) ani místostarosta Trávníček odpovědět. Podle Řezníčka by se tak zbytečně vyzradila výhoda, kterou strážníci v boji s pobudy a nenechavci mají.

Chrudimský skatepark vznikl na ploše vedle krytého zimního stadionu v roce 2003.