Chrudim - Městská knihovna ve Filištínské ulici přerušila na dva týdny svůj provoz kvůli revizi knižního fondu. Kontrolou má podle ředitelky zdejší knihovny Hany Mazurové projít až 160 tisíc svazků.

Tato situace se podle jejího vyjádření opakuje každých deset let. Pro zaměstnance knihovny to obnáší vzít do ruky každou knihu, načíst čárový kód a opatřit ji razítkem, že byla zrevidována. Poté se zjišťuje, jak je to s výpůjčkami každé knihy za uplynulých deset roků. Revize se přitom vztahuje jak na městskou knihovnu, tak i na její pobočky a sklad.

"Budeme se snažit revizi stihnout za 14 dní, protože považujeme delší zavření pro čtenáře za velmi nepohodlné. My jinak knihovnu nezavíráme ani v létě o prázdninách nebo během dovolených, a tohle je naprostá výjimka," konstatuje ředitelka Mazurová.

Chrudim - Další hroby význačných chrudimských osobností se dočkají oprav. Po letech nezájmu tak opět získají důstojné místo posledního odpočinku perský generál Karel August Kříž a básník Josef Kubelka.

Jejich hroby jsou totiž dlouhodobě neudržované a město chce nyní svůj laxní přístup změnit. Příkladem by mohl být třeba hrob dalšího význačného Chrudimáka Karla Pippicha. Ten byl mimo jiné opatřen tabulkou s krátkým popiskem, bylo na něm obnoveno zlacení písmen na náhrobku a odstraněn rozrostl mech. Podobnou rekonstrukcí prošly už předtím i hroby Aloise Hniličky, Aloise Gallata a dalších. Ročně přitom údržba těchto hrobů stojí maximálně 50 tisíc korun.

A kdo jsou Karel August Kříž a Josef Kubelka? Český dělostřelecký důstojník, cestovatel a kartograf August Karel Kříž (narozen 12. května 1814 v Táboře), procestoval rozsáhlé oblasti Asie a Blízkého východu. Působil například na důstojnické akademii v Teheránu, kde získal hodnost generála perské armády. V roce 1858 překonal dosavadní český výškový rekord, když vystoupil na Demávend (5 670 metrů), nejvyšší vrchol současného Íránu v pohoří Elborz, jehož masiv rovněž zmapoval. Zemřel v Chrudimi. Josef Kubelka si zase získal dobovou kritiku dvěmi drobnými básnickými sbírkami a byl nazýván chrudimským Lumírovcem.

„Letopisecká komise se před několika lety usnesla, že by opuštěné hroby významných chrudimských občanů měla radnice dát do takového stavu, aby nedělaly městu ostudu. Příští rok si navíc připomeneme výročí úmrtí a narození obou těchto osobností," vysvětluje důvod opravy obou hrobů starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

Chrudim - Ve snaze vyhovět přáním, která v posledních týdnech plní mailové schránky vedení města, se chrudimská radnice rozhodla, že dá při boji s námrazou a sněhovými přívaly přednost kamenné drti před solí. Informoval nás o tom starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

„Ano, je to tak. Rozhodli jsme se nadále využívat k odklízení sněhu spíše speciální kartáče, které přijdou namontovat na vozy, udržující chodníky ve schůdném stavu,“ popisuje starosta postup při sněhové nadílce. „Spolu s odklízením sněhu kartáčem budou chodníky posypány kamennou drtí. Znamená to sice zvýšené náklady na úklid cest pro pěší po zimě, protože co se na ně nasype, to se potom musí uklidit, přesto věřím, že Chrudimáci tuto změnu ocení,“ doufá Řezníček. Radnice tak vyslyšela přání občanů, kteří si stěžovali na to, že prosolená břečka na chodnících ničí obuv, budovy, městskou zeleň a psím kamarádům znepříjemňuje život.

[[img:chrn_fullwidth:3523:Sypače se solí vyjedou prý jen výjimečně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Úplnou rezignaci na solení to ale samozřejmě neznamená. „Pokud nastane kalamitní situace a bude třeba rychle a účinně sníh odklidit, vyjedou upravené sypače i se solí. Společně s ředitelem Technických služeb Zdeňkem Kolářem jsme se dohodli na používání krytů, které umožní sůl dávkovat jen na chodníky a nikam jinam. Chceme tak zamezit pronikání solného roztoku do zdiva budov, či ke kořenům rostlin,“ vysvětluje úpravy starosta Řezníček.

Zajímavé je v této souvislosti například srovnání mezi Chrudimí a Hlinskem. V Hlinsku, které je městem na Vysočině, každý chápe, že sníh k zimě patří. Většině Hlinečáků tak nečiní problém vzít do ruky hrablo, obout si pořádné boty a sníh před svým domem odklidit. V Chrudimi je ale situace odlišná. Někteří Chrudimáci jako by byli překvapeni tím, že nejsou ještě v sedm hodin ráno všechny chodníky schůdné. „Opravdu není v našich silách tohle okamžitě zajistit na území celého města. Přesto se ale snažíme, aby chůze po chodnících byla bezpečná. Bezpečí všech občanů je totiž naší prioritou,“ dodává Řezníček.

Radnici tedy patří palec nahoru za odvahu, že se rozhodla jít s dobou a nahradit zastaralé, přestože rychlejší a levnější postupy, moderními metodami, které jsou ohleduplnější jak ke kulturním památkám ve městě, tak i k přírodě.

Chrudim - Výmoly a díry v silnicích komplikují v současnosti životy řidičům. Stačí totiž chvilka nepozornosti a pneumatiky aut se poroučí s dírou v plášti, nebo v horším případě padají cyklisté na asfalt. Jak se na situaci, která se rok co rok opakuje, dívají Chrudimáci a lidé projíždějící naším městem, jsme teď zjišťovali v ulicích.  

Stačí udělat pár kroků po chodníku a rozhlédnout se. Obrovské díry ve vozovce se nedají přehlédnout. Tak jak sníh a led tají, začne voda zatékat do spár v silnici. Když potom přes noc opět přituhne, led asfalt roztrhá. S každou další oblevou se proto výtluky zvětšují. Nepřidá jim ani skutečnost, že silničáři stále ještě používají k posypu komunikací sůl, která je vůči jejich povrchu agresivní.

Většina řidičů se snaží dírám pochopitelně vyhýbat. Jako třeba rodina Pravcových z Náchoda. „U nás na severu je to samozřejmě daleko horší. Zimy jsou tam delší a krutější. Chrudimí jen projíždíme, ale už jsem stačil projet snad pět děr, které nebyly vidět. Doufám, že to neodnese pneumatika nebo poloosa,“ říká Jan Pravec, který pracuje jako obchodní zástupce. „Vždycky se hrozně leknu. Maličkých děr je všude plno, ale ty velké často taky nevidíte,“ pokyvuje hlavou jeho manželka Petra, která je doma s dětmi.

„Není to tak hrozný. Některý zimy byly výmoly daleko větší. Jo, když se jede od Václava k nemocnici, tam to trochu drncá, ale co je to proti silnici z Miřetic,“ směje se další „přespolní“ řidič Karel v myslivecké čepici a nasedá do terénního auta.

Lukavičák Jan Šustr má s dírami v silnicích zkušeností víc než dost. „Cesta do Chrudimi za nákupy je v posledních měsících opravdu hrozná. Začne to už za Lukavicí, kde je silnice samá díra, pokračuje ve Slatiňanech u hřbitova a tečkou je kruhový objezd u Alberta. Tam snad vybuchl granát, to už nejsou díry, ale přímo krátery,“ zlobí se čilý bývalý truhlář, nyní už důchodce. „Manžel se snaží mezi výmoly kličkovat, ale to víte, ne vždycky se to podaří,“ přidává se jeho manželka Stanislava.

Podobný názor má Michal Jinoch, s nímž jsme před čtrnácti dny dělali rozhovor do Revue. „Nejhorší situace je určitě na kruhových objezdech. Přestože opravy na výmolech už probíhají, obávám se, že kvalita bude stejná jako vždy. Po týdnu se tak můžeme těšit na další díry,“ glosuje Michal kvalitu práce silničářů.

„Ani se neptejte, co si myslím. Jezdím na nákupy na kole a už jsem se jednou díky dírám v silnici vybourala. To jsem pak nemohla celý měsíc na nohy,“ popisuje svou zkušenost chrudimská důchodkyně Jana Novotná. „Jezdím na motorce na nákup a mám často co dělat, abych se dírám vyhnula,“ nechce se představit mladá dívka s helmou na hlavě. Maličká kola jejího skútru se ve větší díře schovají jako nic.

V následující fotogalerii si můžete prohlédnout snímky z několika chrudimských ulic. Pokud víte o nějakých dalších výmolech, které si zaslouží pozornost ostatních, pište na mail redakce. Můžete posílat i fotografie. Zveřejníme je na našem facebookovém profilu. Ostatní řidiči takové varování jistě ocení.

A poznámka na závěr. Česká televize přinesla právě reportáž o tom, jaké opatření zavedla Policie ČR po dohodě se silničáři na Karlovarsku, pokud jde o výmoly a výtluky na silnicích. Tamní řidiči mohou jejich výskyt hlásit telefonicky policistům, kteří se ihned poté spojí se silničáři a každý zjištěný úsek jim ohlásí. Všechny díry na silnici, které hrozí kolizí nebo úrazem, jsou pak ještě týž den spraveny. Zkrátka v duchu hesla "Pomáhat a chránit". Nešlo by něco takového zavést i na Chrudimsku? Žijeme přeci všichni v jedné republice.

[[gal:3573]]

Chrudim/Medlešice - Chrudimská radnice se chystá opravit zchátralý zámek v místní části Medlešice a počítá s jeho rekonstrukcí v objemu několika milionů korun. Na kolik ale oprava přesně vyjde, má teprve objasnit zadaná studie, kterou bude mít radnice k dispozici ještě letos.

Město však nechce mít ze zámku v Medlešicích pouhou statickou památku, a tak bude v rámci zpracovávané studie do projektu zakomponována i možnost zřízení galerie uvnitř zámeckého objektu. Jak bude ale koncipována, není dosud jasné. Ve hře je několik variant.

Podle předsedkyně osadního výboru v Medlešicích Dany Mihulkové by tu mohla být zřízena galerie, týkající se řemesel a zemědělství v obci, a na návrh starosty Petra Řezníčka by se expozice mohla věnovat i pivovarnictví, které se v Medlešicích stále provozuje. Zdejší zámek by se tak mohl stát vítanou zastávkou na trase cyklostezky, která spojuje obec s Chrudimí.

A jak hodlá Chrudim nákladnou investici zafinancovat? Město se chce v této souvislosti ucházet o dotaci z norských fondů, a proto také zadalo studii, aby ji stihlo včas zařadit mezi projekty ostatních žadatelů, kteří  budou o peníze z norských fondů rovněž usilovat.

Chrudim/Podhůra - Vyšší zisky z prodeje dřeva než v loňském roce, více vysazených sazenic a snaha o co nejpřirozenější skladbu porostů - to je jen několik údajů, které charakterizují hospodaření v chrudimských městských lesích.

Pracovníkům městských lesů se loni podařilo vysadit přes 63 tisíc nových stromů, a to i přesto, že jich v plánu bylo takřka o čtyři a půl tisíce méně. „Snažíme se, aby skladba porostů v městských lesích byla co nejvíce podobná té původní,“ vysvětluje starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

Předpokládaný hrubý zisk se měl v loňském roce pohybovat kolem padesáti tisíc korun. „Místo toho jsme vydělali přes dvě stě tisíc,“ neskrývá nadšení ředitel městských lesů Zdeněk Odvárka. „Překvapení je o to větší, že se loni těžilo jen asi na 75 procent,“ doplňuje podrobnosti městský lesník.

Jelikož jsou městské a především rekreační lesy častým a oblíbeným cílem turistů, plánuje Odvárka stavbu několika atrakcí, které by měly lidem pobyt v přírodě ještě více zpříjemnit. Cyklisty čeká překvapení v podobě takzvaných „singeltracků“. Prozatím sice jen v délce asi dvou kilometrů, pokud se ale osvědčí, vyrostou i další. Také orientačním běžcům se přizpůsobí některé z již existujících cest, takže poskakování mezi kalužemi se stane minulostí. V blízkosti rozhledny Bára by měl rovněž vyrůst kamenný menhir.

Chrudim - Zatímco sídliště Na Větrníku čeká revitalizace, pro mnohem starší a zanedbanější lokalitu bytových domů na Rozhledně je to zatím nedostižný sen. Sídliště "zdobí" rozbité chodníky, bující zeleň a nedostatek parkovacích míst. Místní se proto zlobí a podle jejich názoru se novějšímu Větrníku věnuje až příliš pozornosti. Třeba právě na úkor jejich domovů.

Například chodníky na Rozhledně volají už několik let po rekonstrukci. Některé jsou přímo v katastrofálním stavu, protože když se zde najde nějaká použitelná cesta pro pěší, okamžitě ji zaplní zoufalí řidiči svými odstavenými auty. Míst k parkování je zde totiž pomálu, a tak se využívá každá jen trochu vhodná plocha.

„Na nás se zatím vždycky zapomnělo,“ krčí rameny důchodkyně s nákupní taškou. „Pořád se někde něco opravuje, staví se nové chodníky, dokonce i hřiště pro děti u nádraží, ale tady nic,“ zlobí se žena a raději odchází, když vidí redakční fotoaparát. Stížností je tu ale víc, avšak většina místních obyvatel má strach zveřejnit své jméno. „Někdo nám pak rozbije okno, nebo strčí sirky do zámku. To mi za to nestojí,“ pronese přes rameno důchodce ve světlé čepici. Mladá maminka s kočárkem, která kličkuje mezi výmoly, pro jistotu hovořit nechce vůbec.

„Podmínkou regenerace jakéhokoliv sídliště z dotačních prostředků je kompletně projednaná studie záměru regenerace celého sídliště s veřejností, jako nyní Na Větrníku, kde budeme o dotaci žádat,“ vysvětluje vedoucí Odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký postup, který je nutný při získávání dotace na revitalizaci sídliště.  

„Sídliště Na Větrníku bylo jediným sídlištěm, kde se nám podařilo najít rozumný kompromis na připravovaném řešení  mezi všemi subjekty. Ten se týkal především veřejnosti, majitelů pozemků, vlastníků sítí a konečně i samotného města Chrudim. Na ostatních sídlištích, včetně sídliště Na Rozhledně, tomu tak zatím nebylo. Proto bude žádáno o dotaci na regeneraci sídliště Na Větrníku,“ říká Kopecký.

Přestože situace nevypadá pro obyvatele Rozhledny moc růžově, není na místě „házet flintu do žita“. Regenerace čeká postupně všechna chrudimská sídliště. „Město počítá s postupnou regenerací všech svých sídlišť. Nyní bude podána žádost o dotaci na regeneraci sídliště Na Větrníku, která by měla následně trvat tři až pět let. Během této doby se vedení města rozhodne, kde se bude pokračovat. Prozatím jsou hotovy projekční plány na sídliště U Stadionu, Víta Nejedlého a projednána byla i Husova ulice,“ pokračuje Petr Kopecký.

Obyvatelům sídlišť, která momentálně nejsou v programu regenerací, by mohli pomoci zastupitelé. Právě oni jsou ve funkcích, které umožňují prosazovat přání a potřeby všech občanů města. Kontakty na ně najdete zde. 

[[gal:3570]]

Chrudim - Za zcela nekoncepční označil návrh na nové logo města zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim), kterého se předkladatel tohoto záměru, místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) marně snažil přesvědčit o prospěšnosti jednotného symbolu Chrudimě.

Nové logo by totiž mělo postupně v některých případech nahradit v současnosti používaný městský znak, a to známou orlici. Pořízení loga by pak radnici mělo přijít až na sto tisíc korun. Částka to však není konečná. Do budoucna se ještě počítá s dalšími s tím spojenými náklady.

Překvapením pro všechny zastupitele pak byla informace, odkud se vezmou peníze na realizaci nového symbolu města - finance půjdou z vybraných poplatků za likvidaci komunálního odpadu. Radnice přitom poplatky letos zvýšila každému občanovi o sto korun proto, aby údajně nemusela na likvidaci odpadu doplácet tak vysoké částky z vlastní pokladny.

Málek se navíc na schůzi zastupitelů vytasil s odhadem, v němž žongloval s ciframi, jež představovaly jím odhadované budoucí náklady na implementaci nového loga města. Když svou ekvilibristiku skončil, vystoupala částka bezmála ke dvěma milionům korun. Jen milion čtyři sta tisíc korun bude, podle mínění Málka, stát včlenění loga do oblasti cestovního ruchu a propagace. Dalších čtyři sta tisíc prý spolkne zavedení symbolu do chodu úřadu - označení úředních tiskovin, materiálů.

Zajímavé přitom bylo, že se Trávníček prakticky nezmohl na žádnou reakci. Málkovy otázky létaly k předkladatelově židli, ale zpět už se žádné protiargumenty nevrátily. Místostarosta však slíbil odpovědět písemně. Návrh zastupitele Málka, aby se sto tisíc raději rozdělilo na dotace a granty, však ostatní zastupitele nijak neokouzlil, a tak byl původní návrh neuvolněného místostarosty nakonec přijat a výběr nového loga tak může nerušeně začít.

Chrudim - Zdejší stavební úřad povolil konečně provozovateli Domova pro seniory v areálu bývalého pivovaru na okraji města formou částečné kolaudace provozovat v nedokončené budově vstupní část v prvním nadzemním podlaží souběžně s celým třetím patrem. Potvrdil to vedoucí Stavebního úřadu Chrudim Vladimír Bálek.

Do rozestavěného objektu se tak bude moci co nejdříve nastěhovat prvních 60 klientů, kterým bude sloužit v třetím nadzemním podlaží lůžková část a fungovat zde budou rovněž prostory pro personál. V prvním patře pak uznala kolaudační komise za způsobilou provozu vstupní halu, ordinace pro lékaře a jídelnu s kuchyní.

Nezkolaudována tak zůstala část prvního nadzemního podlaží budovy a celé její druhé poschodí. Jelikož všechny prostory v objektu spojuje společné schodiště, musely být nefunkční části areálu z rozhodnutí komise zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob. Udělit částečnou kolaudaci bylo však možné na základě funkčního výtahu a venkovního požárního schodiště.

Přestože se do rozestavěné budovy nyní nastěhuje prvních 60 lidí, není zatím jasná registrace služeb poskytovaných Domovem pro seniory. Dosud platné povolení se totiž vztahuje pouze na ubytovnu v sousedství, kde jsou senioři dočasně umístěni nad diskotékou Inferno.

Chrudim/Podhůra - Zničené cesty po těžbě dřeva v Městských lesích Chrudim byly jedním z tipů našich čtenářů. Zeptali jsme se tedy šéfa této organizace Zdeňka Odvárky, co se dá se zničenými turistickými trasami dělat.

Přímo na místě, jen několik kroků za rozhlednou Bára, je možné ještě dnes - měsíc po těžbě, narazit na rozježděné cesty od těžké techniky. Nové koleje stále přibývají, protože odvoz dřeva zdaleka ještě neskončil. Většinu brázd kryje rozbředlý sníh. Pokud vystoupají teploty nad nulu, promění se jinak snadno schůdná trasa, vedoucí zelení, v nepřekonatelný bahnitý potok.

Podle Zdeňka Odvárky není tak snadné určit, kdo vlastně nese za tento stav vinu. V zimním období, kdy těžba dřeva probíhá, jsou totiž cesty většinou zamrzlé a nedochází tak k jejich poškození. „Bohužel letos počátkem ledna nebylo jako obvykle mínus 10 až mínus 15, ale plus 10 a k tomu ještě déšť. Tomu ale my zabránit neumíme,“ krčí rameny Odvárka. „Rekreační lesy na Podhůře zaujímají přes 360 hektarů a přibližně 50 kilometrů cest, pouze necelých 124 hektarů je ve vlastnictví města Chrudim. Velmi často se pak stává, že dotazy ohledně poškozených cest se týkají spíše majetku státního podniku Lesy České republiky,“ vysvětluje majetkové poměry lesník.

Dřevo bylo těženo harvestorem a vyváženo na odvozní místo vyvážecí soupravou. Tato technologie maximálně šetří přibližovací cesty. Stromy jsou totiž vyváženy z porostu naložené právě na vyvážecí soupravě. Pryč je doba, kdy se tahaly za traktorem. „Před několika týdny jsem osobně objel všechna místa těžeb a přibližování dřevní hmoty. Přestože počasí nebylo optimální, škody na lesních porostech i cestách jsou letos minimální. I přes horší počasí jsou menší než v loňském roce,“ popisuje Odvárka průběžné kontroly. „Samozřejmě, že v některých méně únosných místech může občas dojít k poškození povrchů lesních porostů či cest. S touto situací ale počítají všichni lesní hospodáři, neboť bezkontaktně - s výjimkou vrtulníků, nelze dřevní hmotu z porostů přiblížit ani odvézt,“ dodává vzápětí.

Zisky z prodeje dřeva dosahovaly loni čtyř milionů korun. Na opravy cest opotřebovaných těžbou se přitom vynaložilo jen třicet tisíc. Daleko víc se podle Odvárky nasype do cest po lijácích, kdy přívalová voda likviduje svršek, nebo do čištění příkopů. Jakmile však cesty vyschnou a dovolí to počasí, budou prý co nejrychleji opraveny.

[[gal:3558]]