Chrudim - Městský úřad se v nejbližší době rozroste o dalšího úředníka. Radnice totiž vytvořila nové pracovní místo pro právníka, který se bude zabývat zadáváním veřejných zakázek. Rozhodli o tom radní města.

Vznik nového pracovního místa přitom úzce souvisí se stále komplikovanějšími právními předpisy, jimiž se zadávání veřejných zakázek řídí. Městu se sice daří vykazovat významné úspory a absence právníka neznamená, že by se v minulých letech zadávaly zakázky nekvalitně, avšak objem práce stále narůstá a jeden úředník ji už zvládá jen těžko. Pokud například onemocní, nemá ho kdo zastoupit.

Pracovník, který projde výběrovým řízením, může očekávat tabulkový plat tak, jak je ve státní správě obvyklé. Jeho práci budou využívat rovněž příspěvkové organizace města, obchodní společnosti a další městské subjekty. Důležitá bude vysoká profesionalita a odbornost administrátora veřejných zakázek.

Městský úřad má v současné době 209 pracovníků.

Chrudim - Dosluhující zametací vůz Technických služeb konečně odejde na zasloužený odpočinek a nahradí ho modernější a praktičtější nástupce. Na svém pondělním zasedání schválila tuto investici městská rada.

Starý zametací vůz totiž potřebuje neustále takové množství oprav, že už se prakticky nevyplatí do něj stále investovat další peníze. Místo něj tak Technické služby koupí za více než tři miliony a šest set tisíc korun od hradecké firmy Some vůz nový.

Většinu této částky přitom pokryje dotace z Fondu soudržnosti a Státního fondu životního prostředí. Zhruba deset procent pak zaplatí Technické služby ze svého rozpočtu. Zametací stroj bude určen pro čištění všech typů komunikací a všech typů znečištění. Jde o stroj s hydrostatickým pohonem a kloubovým řízením pro profesionální použití.

Nákup nového vybavení je součástí projektu „Čisté město - zdravé město“.

Chrudim - V pátek 1. března se po dlouhé odmlce konečně otevřelo třetí z chrudimských muzeí. Opravená budova Muzea loutkářských kultur přivítala na slavnostní vernisáži první návštěvníky.

Ředitelka muzea a jeden z hlavních „motorů“ celé rekonstrukce, Simona Chalupová, seznámila přítomné novináře se situací, v jaké se nacházela budova předtím, než se do ní z fondů Ministerstva kultury podařilo napumpovat 25 milionů korun.

Jistým překvapením byla informace, že se muzeu podařilo zakoupit dům, který se nachází přímo naproti jeho vchodu. Zde by měla v budoucnu vzniknout centrum pro badatele a také knihovna s odbornou literaturou. Za nemovitost „loutkáři“ zaplatili přes sedm milionů korun, což s náklady na rekonstrukci činí bezmála 33 milionů. A že opravy byly nutné, dokazují obrázky. Sociální zařízení bylo ve stavu, který zdaleka neodpovídal významnosti instituce, mnoho loutek muselo projít šikovnýma rukama restaurátorů.

Nejviditelnějšími změnami prošly nejen venkovní fasády, ale i vnitřní dispozice muzea. Loutky se nacházejí ve zcela nových expozicích, součástí budovy má být i maličká kavárna s možností kochat se městem na terasách po minaretem. „Očekáváme v prvním roce v průměru třicet tisíc návštěvníků,“ odhaduje ředitelka muzea Chalupová. „Až opadne prvotní zvědavost, odhadujeme návštěvnost na dvacet tisíc milovníků loutek,“ dodává vzápětí.

V současné době je v muzeu nová stálá expozice s názvem Magický svět loutek. Fotografie z vernisáže najdete v našem Dni v obrazech.

Chrudim - Radní města rozdávali dotace a granty. A především sportovci mají důvod k radosti, protože příspěvky, směřující na jejich činnost, jsou opravdu vysoké. Sportovci mezi radními se tak nezapřou. 

Radní zatím rozhodli o dotacích, které nepřesahují částku padesát tisíc korun. Příspěvky, které 50 tisíc překračují, bude totiž schvalovat zastupitelstvo. Zkrátka přitom nevyšla ani kultura ve městě. Nezisková organizace Šance pro tebe tak získá na realizaci festivalu Jeden svět 2013 dvacet tisíc korun. Společnost Promusic obdrží od radnice 25 tisíc jako pomocnou ruku na akci Chrudimský zvonek. Klub rodičů Základní umělecké školy Chrudim si přilepší o 15 tisíc, určených na Evropský den hudby. Nejvíc ale získali organizátoři letního hudebního festivalu Yanderov. Těm radní „přiklepli“ rovných padesát tisíc korun.

Mezi dalšími, kteří obdrželi od rady města dotaci, jmenujme klub Shotokan karate Chrudim, který obdržel částku přesahující dvacet tisíc korun stejně jako lyžařský oddíl Tělovýchovné jednoty Chrudim. Zálesák Chrudim si do pokladny může připsat jedenatřicet tisíc a o 38 tisíc naroste i konto Sdružení rodičů a přátel Domu dětí a mládeže. O více než 26 tisíc si rozpočet vylepší také jezdecký klub při Školním statku ve Vestci.

Dalších osm subjektů věnujících se sportovní činnosti získá dotace vyšší, než 50 tisíc korun. Granty v rámci projektu Zdravé město se dokonce dostaly až k částce 171 tisíc korun. Polepší si třeba Ekocentrum Paleta. Celých 35 tisíc mu radní pošlou na Biojarmark. Dalším úspěšným žadatelem je třeba Mama klub Chrudim se svou akcí "Jak chutná Česko". Radnice na ni přispěje grantem ve výši 33 tisíc korun.

Chrudim - Likvidace listnatých stromů na pozemcích, které koupí japonský investor, vzbudila rozporuplné reakce veřejnosti. Radnice totiž tvrdila, že dřeviny nešlo zachránit kvůli tomu, že byly přerostlé, jejich kořenový systém se propojil a transport jinam by je zahubil. Přesto se ukazuje, že to není tak docela pravda, protože se některé stromy, které odsud byly přesazeny, mají čile k světu.

Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) ale trvá stále na svém. „Informace o tom, že stromky vykácené v průmyslové zóně Západ byly použitelné k přesazení na jiná místa, se nezakládá na pravdě. Předmětné pozemky, na kterých byly kácené dřeviny bývalých Vaňkových školek, kupovalo město od jiného subjektu, v němž figuroval i místní podnikatel Milan Kušta, v době, kdy byly stromy pro výsadbu již nepoužitelné, tvrdí Řezníček.

[[img:chrn_fullwidth:3643:Přesazeným stromkům se daří dobře.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přesto se před několika lety podařilo jednomu člověku několik stromků z průmyslové zóny Západ přesadit a ty dodnes úspěšně rostou. Jde o Zdeňka Harapáta, který je předsedou TOP 09 v Královehradeckém kraji a zároveň předsedou představenstva firmy Onivon, jež sídlí v jedné z budov bývalé Transporty Chrudim.

Byl to právě on, kdo stromy zachránil před osudem, který teď postihl ostatní listnáče v průmyslové zóně Západ. „Ano, je to tak. Před několika lety se nám podařilo několik stromků z pozemků ve vlastnictví města přesadit. Dokonce jsme měli zájem o daleko vyšší počet těchto dřevin, ale ze strany chrudimské radnice nám tehdy nebylo vyhověno,“ popisuje přístup radnice Zdeněk Harapát.

[[img:chrn_fullwidth:3646:Volného místa je kolem bývalé Transporty ještě dost, radnice prý ale neměla zájem ho podle Zdeňka Harapáta zaplnit.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Přesazování vzrostlých stromů se dokonce věnují specializované firmy. Kořenové baly přitom tvoří půda vyjmutá ze země společně se stromem. Příprava stromu na přesun je otázkou minut, maximálně hodin. Pro tento postup je nutný cit pro přírodu a snaha hledat i jiná, než ta nejsnazší rychlá řešení. 

[[img:chrn_fullwidth:3642:Strom vyjme ze země speciální stroj.  Foto: treespade.cz]]

Video: JAPONSKÝ INVESTOR V CHRUDIMI - PRŮMYSLOVÁ ZÓNA ZÁPAD 12.2.2013

Chrudim - Zastupitelstvo se bude na návrh městské rady zabývat novým regulačním plánem městské památkové zóny. Ten současný totiž dosluhuje a ani v době svého vzniku nebyl podle některých zcela ideální.

Pořízení nového plánu podporuje i současný městský architekt Marek Janatka. Určeným zastupitelem, který na realizaci dohlédne, pak bude jeho předchůdce, architekt Karel Thér (Volba pro město), který patří k nejhlasitějším kritikům současné podoby regulačního plánu.

„Regulační plán nebyl už v době svého vzniku v roce 2003 perfektní,“ míní starosta Petr Řezníček (SNK-ED). „Zcela nesmyslně totiž zahrnuje i ty části města, které do památkové zóny nepatří. Proč k tomu ale došlo, vůbec netuším,“ krčí rameny Řezníček.

Z nového plánu, který by měl být hotov do roku 2015 a práce na něm budou jen letos stát městskou pokladnu až 200 tisíc korun, zmizí například právě přestavovaný hotel Bohemia nebo Masarykovo náměstí. A proč je regulační plán tolik nutný? „Památková zóna by ho mít měla. Pamatuje na to totiž i zákon,“ uzavírá starosta.

Chrudim - Výměna veřejného osvětlení čeká v současnosti rušnou Palackého třídu s ulicemi Obce Ležáků a Československé armády. Zastaralé sodíkové výbojky by zde měla nahradit modernější svítidla, fungující na principu LED diod.

Výměna svítidel přijde městskou kasu zhruba na 600 tisíc korun. Radnice se proto bude snažit získat na celou akci dotaci ze Státního programu na podporu úspor energie. Důvodem, proč musí zastaralé zdroje světla ustoupit novějším, je přitom prostý fakt - ty současné jsou až 400 wattové, zatímco nové „ledky“ budou maximálně 150 wattové. Při stejné svítivosti modernějších „ledek“ tak město ušetří znatelné finanční částky na dodávkách elektrické energie.

Chrudim - Divokých prasat každým rokem přibývá. Problémy s jejich řáděním však nemají jen zemědělci, ale často i majitelé zdejších zahrad, které jsou v blízkosti lesa nebo polí osetých řepkou a kukuřicí.

„Za období od loňského 1. dubna do letošního 31. ledna bylo na Chrudimsku střeleno 1935 kusů prasete divokého. Počet to není konečný, protože do celkového přehledu bude nutno ještě započítat zvěř ulovenou v únoru a březnu,“ říká Petr Jelínek, který má na odboru životního prostředí na starosti právě myslivost. Za stejný časový úsek v minulém období bylo přitom uloveno 1205 kusů černé zvěře. Množství střelených divočáků se tedy zvyšuje.

Odhad, kolik divokých prasat se skutečně pohybuje v místních lesích, je tedy sázkou do loterie, kterou nikdo nechce riskovat. „Neexistuje totiž žádný zaručený způsob, jak určit početní stavy divokého prasete,“ krčí rameny Jelínek.

[[img:chrn_fullwidth:3636:Kukuřice po nájezdu divočáků.  Reprofoto: Chrudimské noviny]] 

Nejčastějším místem, kde je možné natrefit na řádění prasat, přitom stále zůstávají pole. Zemědělci, pěstující plodiny, jež jsou v současnosti dobře placené při výkupech, tak nezřídka nacházejí části svých pozemků rozryté a úrodu zkonzumovanou černou zvěří. „Škody jsou všude, kde je naseta kukuřice, řepka či nasázené brambory. Nejhorší je kombinace všech tří plodin. Prasata jsou samozřejmě i v lese, kde se skrývají v houštinách, které jim skýtají dostatek krytu a bezpečí. V lese však divočáci tak výrazně neškodí jako na poli,“ vysvětluje Petr Jelínek, kde je možné čekat nejvíce nájezdů inteligentních zvířat.

Prase se přitom mnohdy chová jako vrcholový predátor, který, kromě člověka nemá v přírodě přirozeného nepřítele. Často se tak stává, že sebere mladé zajíce, nebo dokonce i srnče. To už jsou škody, které přidělávají vrásky na čele i myslivcům. Situace je ale jen obtížně řešitelná. „Jde o to, že myslivci dlouho řeší rostoucí stavy divokých prasat, avšak zemědělci dál sejí větší a větší lány kukuřice, brambor a řepky. Děje se to mnohdy opakovaně na jednom místě,“ popisuje patovou situaci myslivec.

[[img:chrn_fullwidth:3637:I s ozimy si prase poradí.  Reprofoto: Chrudimské noviny]] 

„Černá zvěř potřebuje k životu dostatek potravy, vodu a kryt, kde ji nikdo nebude rušit. Obrovské lány kukuřice a řepky tak prasatům umožňují dostatek všeho na jednom místě. Divočáci pak nemají potřebu z takového lánu vycházet. Rostoucím stavům prasat však nezabrání snížení výměry honiteb nebo dokonce používání nočního vidění, jak se uvádí poslední dobou ve sdělovacích prostředcích. To pouze usnadní lov některé skupině lidí, ale dopad to bude mít především na ostatní druhy zvěře,“ uzavírá Jelínek.

Chrudim - Na vyjádření městského zastupitelstva bude teď záležet, zda získá Alžběta Langová cenu Osobnost města Chrudim za rok 2012. Svým kolegům v zastupitelstvu to nyní navrhli radní města.

Alžběta Langová je archivářkou Státního okresního archivu v Chrudimi. Důvodem, proč byla na cenu navržena, je to, že se dlouhá léta věnuje badatelské činnosti zaměřené na osudy chrudimských Židů. V roce 2006 spolupracovala na tvorbě knihy Židé v Chrudimi a loni v prosinci to byla právě Langová, kdo připravil výstavu Zmizelí sousedé v Muzeu barokních soch.

[[img:chrn_fullwidth:3202:Alžběta Langová.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Díky jejímu úsilí se uskutečnil rovněž pietní akt na chrudimském židovském hřbitově, který byl završen odhalením pomníku židovským obětem z našeho města.

Chrudim - Přestože poslední přívaly sněhu a zvýšená koncentrace sypačů se solí znehodnotily místní komunikace, nebude je možné v těchto dnech opravit. Důvodem jsou nízké venkovní teploty, které neumožňují používat při látání děr na vytlučených silnicích klasické technologie.

Chrudimským novinám to potvrdil šéf provozního úseku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v Pardubicích Jiří Hostaša. „Stará směs se přepaluje a tím dochází i ke strávení pojiva,“ vysvětluje Hostaša, proč to nyní nepůjde. Jak dodává, v zimě totiž žádná oprava vozovky příliš dlouho nevydrží. Naráží tím především na situaci na kruhové křižovatce u chrudimského Kauflandu, která dostává zabrat zejména od velkých nákladních aut, jež pravidelně ukrajují části silnice. Zdejší výtluky se sice podařilo pokořit pojízdnou soupravou, která zpracovává za tepla vybouranou obalovou směs, avšak na kompletní a trvanlivou opravu kruhového objezdu si budou muset řidiči podle Hostaši počkat minimálně do poloviny března. Až tehdy prý bude možné zalátat díry na "kruháku" směsí, která vydrží na silnici podstatně déle.

[[img:chrn_fullwidth:3577:Tak to už v současnosti nevypadá mezi Kauflandem a Family Centrem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zásluhu na opravách kruhového objezdu u výpadovky na Hrochův Týnec si přitom přisvojuje neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). „Objevily se spekulace, že za rychlou opravou rozbitého objezdu jsou především články v některých novinách,“ naráží místostarosta na medializaci tohoto dlouho neřešeného problému ve městě. „Tak tomu ale není. Podařilo se mi urgovat Ředitelství silnic a dálnic tak usilovně, až se do práce nakonec opravdu pustilo. Medializace problému v tom nehraje žádnou roli,“ myslí si Trávníček.

[[img:chrn_fullwidth:3626:Záplaty na silnici zatím drží.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Vedle kruhového objezdu u Kauflandu je situace tradičně nejhorší ve Václavské a Poděbradově ulici. První z ulic totiž připomíná tankodrom a druhá k tomu nemá daleko. Mezi desítkami zdejších výmolů je opravdu nutné projíždět jen se zvýšenou opatrností, pokud nechcete skončit se svým vozem v autoservisu či pneuservisu a zaplatit velké peníze za opravy tlumičů, náprav a pneumatik.

[[img:chrn_fullwidth:3627:Kamiony prověří umění cestmistrů.  Foto: Chrudimské noviny]] 

"Radnice vyzývá motoristy, aby jí dali echo, kde je situace nejhorší. Řidiči mohou posílat fotografie nebo jen maily s informacemi, jimiž zadokumentují nejhorší úseky rozbitých komunikací. V případě, že budou v majetku města, postaráme se o jejich opravu," slibuje tisková mluvčí MěÚ Chrudim Sylva Drašnarová. V případě, že budou silnice náležet někomu jinému, například Pardubickému kraji, dostane se podle Drašnarové opět ke slovu diplomatické mistrovství místostarosty Trávníčka.