Chrudim - Středeční Mistrovství České republiky v orientačním běhu ve sprintu bude znamenat další silniční uzavírky v centru města a zvýšený nápor na nervy řidičů, kteří se vydají svým vozem o tomto svátku do Chrudimi.

Pokud tedy nemusíte, do centra se ve středu vůbec nevydávejte. Uzavírky skončí až v pozdním odpoledni, kdy se v cíli očekávají poslední borci.

[[img:chrn_fullwidth:4040:Centrum bude ve středu neprůjezdné.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Uzavřena bude Široká ulice od Muzea k Hálkově ulici, dále Opletalova od křižovatky s ulicí Sladkovského směrem na Resselovo náměstí, Tyršovo náměstí, Školní náměstí, Resselovo náměstí, Všehrdovo náměstí, ulice Břetislavova, Hradební, Rybičkova, Fortenská, Kollárova, Filištínská, Štěpánkova, Čelakovského, Komenského, Lázeňská a Zahradní.

Pro účastníky běhu jsou vymezena parkoviště na Resselově a Žižkově náměstí, částečně omezeno bude i parkování u Divadla Karla Pippicha a v Lázeňské ulici. Pořadatelé se všem za omezení dopravy omlouvají. 

Chrudim - Sezóna klíšťat je v plném proudu, protože jim současné vlhké a teplé počasí nesmírně svědčí. Šéfka protiepidemického odboru pardubické krajské hygienické stanice Olga Hégrová proto předpokládá, že navzdory dlouhé zimě se letošní situace bude podobat té loňské. Redakce Chrudimských novin už v této souvislosti upozornila na rizikovou oblast v Klášterních zahradách, kde se klíšťatům vinou zřízení louky v této lokalitě mimořádně daří.

„Loni jsme zaznamenali na Chrudimsku jedenáct případů onemocnění klíšťovou encefalitidou. První případ byl přitom hlášen už v květnu,“ upozorňuje lékařka na loňskou aktivitu klíšťat v regionu. „Lokality, kde nemocní udávali zákus klíštěte, jsou po jednom případu v Rabštejnské Lhotě, Kraskově, ve Ždírci u Seče, Vejvanovicích, Stříteži a Stanu u Hlinska. Bohužel, ve čtyřech případech nemocní vůbec netušili, kde se na ně parazit přisál,“ pokračuje Hégrová. Podle Státního zdravotního ústavu může však člověk snadno přijít ke klíštěti i v samotné Chrudimi, která patří díky množství parků na svém území zhruba mezi deset nejrizikovějších měst v České republice.

Ochrana před klíšťaty není přitom nijak složitá. Stačí se před vycházkou do přírody nebo prací na zahradě trochu připavit.„Při pobytu v přírodě je dobré pamatovat na repelenty a nástřik oděvu. Po návratu je třeba pečlivě prohlédnout tělö, vyklepat a vyprat oblečení,“ radí Olga Hégrová, co na nepříjemné parazity zabírá. „Při vytahování klíšťat, a to platí i pro pejskaře při jejich odstraňování, je důležité chránit si ruce a ranku poté pečlivě dezinfikovat,“ doporučuje Hégrová.

Postup vytažení parazita je snadný. Existují k tomu určené speciální pinzety, nebo i karty. Rozhodně se nedoporučuje napité zvířátko kroutit. Lepší jsou kývavé pohyby, nebo právě pomocí pinzety klíště podebrat a vytáhnout. Odstraněný parazit se rozhodně nepálí. Mohl by totiž prasknout a infekci šířit dál. Stačí ho zabalit do papíru a spláchnout do záchodu.

Spolehlivou ochranou proti encefalitidě je podle hygieniků očkování. „Přeočkovat se lze během celého roku. Při základním očkování je nejlépe se poradit s lékařem a zvolit vhodnou dobu, kdy se vyhneme pobytu v přírodě,“ uzavírá šéfka protiepidemického odboru Olga Hégrová. 

Chrudim - Opravy střechy arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie budou pokračovat. Městští radní totiž doporučili svým kolegům v zastupitelstvu odsouhlasit poskytnutí dotace farnosti.

Výše neinvestiční dotace přitom dosahuje půl milionu korun. Tato částka byla již schválena v rámci rozpočtu města na letošní rok. Chrudimskému arciděkanství se letos podařilo získat také příslib finančního příspěvku z ministerstva kultury a podána byla i žádost o dotaci z Pardubického kraje.

[[img:chrn_fullwidth:3043:Opravy se dočkal i sanktusník.  Foto: Chrudimské noviny]]

Arciděkanství tak pokračuje v opravách, které v minulosti znamenaly například kompletní rekonstrukci maličké věžičky - sanktusníku, instalaci kříže a výměny měděného plechu nad presbytářem za klasické pálené tašky. 

Chrudim - Jarní oteplování s sebou přineslo hrozbu, na kterou mohou mnozí doplatit svým zdravím. To hrozbou jsou klíšťata, kterých je po dlouhé a studené zimě překvapivě hodně a zdaleka neparazitují jen na zvířatech. Setkat se s nimi lze nyní překvapivě i v samotném centru Chrudimě, kde mají v městských parcích a zahradách dostatek potravy a ideální podmínky pro život. Město samotné přitom patří podle Státního zdravotního ústavu k nejrizikovějším místům v ČR, kde lze přijít k onemocněním přenášených klíšťaty.

[[img:chrn_fullwidth:4036:Chrudim se drží na předních příčkách ohrožení infikovanými klíšťaty.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Typickým příkladem rizikové lokality s množstvím vhodných úkrytů pro krev sající roztoče jsou teď Klášterní zahrady, kde se město rozhodlo experimentovat a oproti původnímu plánu na krátce střižený piknikový trávník určený k odpočinku a zábavě občanů, a bylinkovou zahradu, zde nechalo vysemenit luční traviny, které vytvářejí díky drobným rostlinným zbytkům a hrabance vlhké prostředí, jež umožňuje klíšťatům nejen přežít, ale především s pomocí vysoké luční trávy nepozorovaně z úkrytu na procházející občany zaútočit.

[[img:chrn_fullwidth:4030:Neprostupná džungle v Klášterních zahradách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přístup města v Klášterních zahradách je proto s ohledem na varování Státního zdravotního ústavu překvapivý, neboť vystavuje spoustu Chrudimáků nebezpečí nákazy klíšťovou encefalitidou či Lymeskou borreliózou. Jde přitom o choroby, které zanechávají v lepším případě trvalé následky, v tom horším mohou končit i smrtí. Jak tedy zabránit tomu, aby si klíšťata mohla v klidu vybrat svou oběť například mezi dětmi, které tu nechávají maminky bezstarostně běhat?

[[img:chrn_fullwidth:4031:Bude se tu někdy sekat?  Foto: Chrudimské noviny]]

Účinnou obranou proti invazi klíšťat je pravidelné sekání přerostlých travin společně s odvozem posekaných zbytků. Důležité je i zastřihávání keřů, neboť na jejich větvičkách mohou klíšťata číhat na své hostitele. Rozšíření těchto roztočů mohou zabránit i dlážděné, štěrkované a kamínkové plochy, musí být ale udržované, bez prorůstající vegetace, což se nyní o Klášterních zahradách rozhodně říci nedá. Zdejší cestičky totiž na mnohých místech pohlcuje vysoká tráva.

[[img:chrn_fullwidth:4033:Není snadné rozlišit, kde začíná cestička.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaká je tedy současná koncepce Klášterních zahrad? Technik úseku údržby zeleně, kterým je městská radní Kateřina Jánská (ODS), svoji strategii boje s klíšťaty v této lokalitě tají. Na naši otázku, jak se zde s nimi vypořádá, vůbec neodpověděla. Odpověď neznáme ani na to, proč došlo v Klášterních zahradách ke změně původního projektu, který zde počítal se zcela jinou, vhodnější skladbou rostlin, než je přerůstající louka uprostřed centra města. Místo mělo být totiž oseto obyčejným travním semenem, aby se dal trávník pravidelně sekat a udržovat, a mohl tak sloužit občanům. Teď je z něj ale doslova "minové pole", hrozící újmou na zdraví.

[[img:chrn_fullwidth:4034:Nejen slunéčka sedmitečná přebývají v Klášterních zahradách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kdo tedy o tomto avanturismu, který nemá v jiných městech obdoby, rozhodl? Kdo chce do Chrudimi implantovat věci, které jsou běžné v Krkonoších, Jeseníkách nebo na Šumavě? Kdo svévolně riskuje zdraví svých spoluobčanů? Politici nebo odborníci? Toť otázkou. Soudobá architektura, vyučovaná na českých vysokých školách, každopádně s loukami v centrech měst nepočítá, protože do měst nepatří. Proti jsou i statistiky výskytu infikovaných klíšťat, kterým se právě v takové vegetaci mimořádně daří.

[[img:chrn_fullwidth:4032:Idylka, nebo horor?  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle předpovědí aktivity klíšťat na území České republiky, jež pravidelně zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav, se dá poměrně spolehlivě určit, kdy bude ohrožení nejvyšší. Poslední dny se na stupnici pohybují kolem čísla devět, což znamená nejvyšší riziko. Tedy o důvod víc, proč se Kláštěrním zahradám v současnosti vyhnout.

Chrudim - O podříznutém platanu ve Filištínské ulici jsme informovali celkem nedávno. Podle původní informace technika úseku údržby městské zeleně, Kateřiny Jánské, se zdálo, že vinou narušení lýka strom zahyne. Nyní už je ale všechno úplně jinak.

První jarní dny totiž dokázaly vitalitu mladého listnáče. Přesto, že se neznámý nenechavec snažil tento strom v centru města zlikvidovat hlubokým zářezem na jeho kmeni, platanu nyní vyrazily lístky a roste klidně dál. Jeho kácení tedy nehrozí a listnáč může růst dál.

[[img:chrn_fullwidth:4029:Stromek svůj boj o život nevzdal.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Sobota patřila na Resselově náměstí motorkářům a silným mužům ze skupiny Strongman. S krátkou scénkou zde vystoupila i skupinka šermířů z chrudimské party Familaris Domini Regis.

Krátce po 13. hodině se městem rozburácely motory silných strojů, které mířily na Resselovo náměstí. Tady si dali dostaveníčku všichni, kdo mají co společného s chrudimským motoklubem Black Horses. Mikrofonu se chopil sám prezident Michal Horkel a seznámil přítomné s programem. Diváků se sešly zhruba dvě stovky.

Po krátkém odpočinku se vytvořil před vraty arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie špalír motorkářů, kteří přijeli vzpomenout na své zemřelé kamarády. Po mši svaté, kterou celebroval arciděkan Jiří Heblt, následovalo požehnání strojů a pokropení svěcenou vodou. Poté už na scénu vnikli šermíři se svým ztvárněním husitských bojů o naše město.

Jakmile zvonění mečů utichlo, předvedli pod morovým sloupem ukázku extrémní kulturistiky dva siláci ze skupiny Strongman. Zvedali třistakilovou pneumatiku, nad hlavu jednou rukou vzepřeli bezmála sto kilogramů těžkou činku. Mimořádná podívaná byla zpestřena i zapojením některých z motorkářů a prověření vlastních sil.

Nakonec se vytvořila opět kolona, a spanilá jízda motorek spolu s jezdci zmizeli se svými stroji směrem na Čáslav. Pozdní oběd totiž čekal. 

[[gal:4015]]

Chrudim - Město hodlá ze svého rozpočtu uvolnit 1,1 milionu korun na pořízení nového digitálního promítacího zařízení do městského kina. Dalších 400 tisíc poskytne na tuto techniku Chrudimská beseda, která kino provozuje. Pokud uvedenou investici schválí zastupitelé, stane se Chrudim jediným městem v Pardubickém kraji, které bude provozovat dva digitální kinosály.

Už nyní totiž funguje ve městě malé kino Biobaroko v Muzeu barokních soch pro 35 diváků, které však nebylo koncipováno pro komerční zábavu s občerstvením, nýbrž jako informační součást expozice barokních soch. Od loňského října prozatím ale supluje za větší městské kino, které nebylo schopno včas zareagovat na změnu současných technologií a muselo proto pravidelný program dočasně zrušit.

To by se teď mělo změnit. Pokud zastupitelé zvednou pro výše uvedenou investici ruku, začne městské kino Svět s kapacitou 150 míst plnit opět svoji funkci a nabídne navíc návštěvníkům promítání ve formátu 3D. Vedle promítání filmů se zde počítá také s přenosy z oper, přednáškami a koncerty a vše by mělo vygradovat v příštím roce, kdy si Chrudim připomene 100 let od založení biografu. "Chystáme pro rok 2014 programová překvapení," slibuje při této příležitosti místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

"Chceme tuto službu pro své obyvatele zkvalitnit a nabídnout jim větší kapacitu, velké plátno a větší divácké pohodlí. Potvrzuje to mimo jiné zvýšená poptávka lidí po přenosech z opery, kdy je v současnosti o kino skutečně velký zájem," zdůvodňuje Čechlovský plánovanou investici.

Městské kino Chrudim čekají vedle digitalizace i další novinky. "Ještě letos bychom rádi zadali studii řešení venkovního prostoru u kina, tedy celého průchodu od ulice Svatopluka Čecha včetně průjezdu až do Koželužské ulice. Tento prostor by si zasloužit rekonstruovat nejen proto, že se jedná o předprostor kulturního zařízení, kam chceme dostat co nejvíce diváků, ale i proto, že se jde o tradiční historický průchod v této části města," uzavírá Jan Čechlovský.

Chrudim - Odkrytá pískoviště na některých větších chrudimských sídlištích lákají nejen maminky s dětmi, ale i toulavé kočky, které je znečišťují výkaly. Odhadnout jejich množství není však snadné, protože se některé vracejí s rozbřeskem zase domů a penalizovat jejich majitele prakticky nelze.

„Počet koček se regulovat nedá. Kočky jsou zvířata teritoriální, dokonce i ty šlechtěné, takže migrují po svém území,“ vysvětluje mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová.

Právě kočky jsou známé tím, že je v době říje není snadné udržet doma za dveřmi. A nemenší „proslulost“ jim přinesla i jejich čistotnost, s níž odkládají své exkrementy pouze na suchá místa, kde je možné je zahrabat, a později i vyhrabat.

[[img:chrn_fullwidth:3951:Pomohlo by pískoviště zakrývat?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Stalo se nám to už mnohokrát,“ stěžuje si mladá maminka Martina Sladká. „Hráli jsme si na písku a po počátečním charakteristickém zápachu se objevilo i hovínko. Nechci ani domyslet, co by se stalo, kdyby to některé z dětí začalo cpát do pusy,“ přibližuje Martina Sladká svoje zkušenosti s kočičím trusem. Ten totiž často obsahuje spoustu parazitů a zárodků nemocí. Škrkavkami počínaje, toxoplazmózou konče.

[[img:chrn_fullwidth:4005:Jedno z krytých chrudimských pískovišť.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Provoz dětských hřišť a pískovišť se řídí zákonem o ochraně veřejného zdraví. V případě pískovišť není do současné doby vydána žádná metodika, jež by stanovovala, jakým způsobem nakládat s pískovišti na veřejných prostranstvích - zda je zakrývat či nezakrývat, oplocovat nebo neoplocovat, vyměňovat písek nebo jej čistit,“ říká mluvčí Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:3950:Počty toulajících se koček lze jen obtížně odhadnout.  Foto: Chrudimské noviny]]

„V současné době je v platnosti vyhláška, která stanovuje hygienické požadavky a limity písku v pískovištích uzavřených zařízení, jako jsou mateřské školy, základní školy, nebo sportoviště. V mateřských a základních školách se pískoviště zakrývají plachtami, protože tam má vstup pouze uzavřená skupina dětí a jen v určeném časovém období, kontrolovaném učitelkami,“ popisuje praxi v chrudimských školách tisková mluvčí.

„Bohužel, na otevřených veřejných prostranstvích není možné použít k zakrývání pískoviště plachtu, protože v případě, že by návštěvník hřiště nedal plachtu správně zpátky na pískoviště, mohl by ji třeba odnést vítr a následně by mohla způsobit škody na majetku či životě,“ je přesvědčena Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:3949:Vyřešila by plachta problémy s kočkami?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Od roku 2003 jsme u nových dětských hřišť začali používat oplocení pískovišť. Jde například o hřiště v sídlišti Víta Nejedlého, ve Fibichově ulici a Na Větrníku. Některá pískoviště zkoušíme i zakrývat. Jde o hřišně Na Výsluní, Na Větrníku a Na Rozhledně.“ popisuje inovace Sylva Drašnarová.

„Je také třeba konstatovat, že výrobci, a to i ze zahraničí, nejsou bohužel připraveni na dodávky zakrývaných pískovišť. Proto jsou zakrývaná pískoviště nejen málo dostupná, ale ne vždy certifikovaná, funkční a bez vad,“ krčí rameny mluvčí nad současnou nabídkou pískovišť.

Chrudim - Ve městě začal platit zákaz podomního a pochůzkového prodeje. Radnice si teď chce vynutit plošný zákaz tohoto způsobu obchodu udělováním několikatisícových pokut. Uvedl to starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

A právě Řezníček nabádá občany města, aby v takových případech neváhali kontaktovat městské strážníky, a to i prostřednictvím tísňové linky 156. Podle starosty se nové nařízení městského tržního řádu vztahuje jak na podomní prodejce nabízející nějaké zboží, tak i na zástupce velkých distributorských firem, kteří se snaží přesvědčovat občany o větší výhodnosti dodávek elektřiny nebo plynu do domácností prostřednictvím jejich sítě.

Radnice přistoupila k tomuto razantnímu kroku po předchozích četných stížnostech občanů města, kteří se cítí být ve svých obydlích podomními prodejci obtěžováni. "Za tento přestupek hrozí až tisícikorunová pokuta. V opakovaných případech může sankce dosáhnout ve správním řízení výše až 30 tisíc korun," upozorňuje první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), který je vystudovaný právník. Jak Tejkl dodává, přistiženým hříšníkům nepomůže ani výmluva, že o zákazu nic nevěděli, nebo že nestojí na pozemcích města.

Chrudim - Město pokračuje v přípravě projektu revitalizace prostoru letního kina. Záměr stále vychází z původní ideové studie Ateliéru K2, avšak projekt v této chvíli už neřeší celý areál.

„Vzhledem k tomu, že vedení města ústy pana starosty veřejně deklarovalo, že do konce volebního období zůstane zachováno plátno a potřebná kapacita laviček, a navíc nepanuje shoda na tom, jak by měla tato část prostoru vypadat, rozhodli jsme se projekt rozdělit do etap,“ říká neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

První etapa projektu se přitom týká zadláždění nádvoří za budovou Muzea. Na tomto záměru panovala většinová shoda a vedení města i provozovatel Muzea - Chrudimská beseda, ho považují za důležitý.

„Projekt stále ještě není hotov, ale intenzivně o něm diskutujeme. Nemáme pořád jasno, kam umístíme kontejnery, řešíme návaznost na budovu Muzea, kde by měl být z nádvoří přístup do restaurace i toalet pro veřejnost, a další důležité technické věci,“ pokračuje Čechlovský.

Zadlážděné nádvoří je koncipováno jako víceúčelový prostor. Mohl by sloužit pro kulturně společenské aktivity a akce, součástí by měla být venkovní zahrádka přiléhající k restauraci, část plochy by měla být využívána také pro parkování za objektem Muzea, například při plesech, koncertech a dalších akcích.

Město současně plánuje revitalizovat zadní monumentální schodiště do Muzea a udělat z něho rovnocenný vchod do objektu právě z nádvoří, které by navíc svým novým povrchem mělo ladit s historickou podobou budovy.

„Považuji za důležité dodat, že projekt dlážděného nádvoří je připravován tak, aby i po jeho realizaci zůstala zachována kapacita míst pro letní kino v počtu téměř 500 míst. To byl jeden z požadavků a ten respektujeme,“ uzavírá Jan Čechlovský.