Chrudim – Na středečním online představení dvou projektů, které od sebe odděluje řeka Chrudimka, i časový odstup jejich realizace, bude řeč o úpravách ulice Na Ostrově kvůli bezpečnosti a navrhované snížení rychlosti a usměrnění parkování v ulicích Koželužská, Svatopluka Čecha a Havlíčkova a dalších. Aby mohli sledující vznášet dotazy pod videem na youtube, musí být přihlášeni do služeb Google. Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) ozřejmil, jaká myšlenka stojí za plánovanými změnami, když promluvil k vývoji cyklostezek ve městě.

Pavel Štěpánek řekl, že smyslem plánovaných změn je propojení severu a jihu. „Abychom Medlešice propojili se Slatiňany nějakou pohodlnou, ne vždy cyklostezkou, ale řekněme cyklokoridorem. Proto vznikly cyklopruhy na Pardubické, Masarykově náměstí, a proto chceme rekonstruovat cyklopěší stezku podél řeky, aby se po ní dalo jet i pohodlně na kolečkových bruslích, a součástí projektu, ke kterému je zítra veřejné projednání, respektive představení toho projektu, jsou ochranná pásma pro cyklisty v ulici Na Ostrově."

[[img:chrn_fullwidth:19708:]]

Auta se budou navzájem vyhýbat do ochranného pásma pro cyklisty

„Smyslem je ulici zklidnit, zneprůjezdnit v obou směrech, aby projíždějící řidiči využívali městský okruh a ne tuhle úzkou komunikaci. Chceme, aby v celé délce vznikla ochranná pásma pro cyklisty, piktogramy upozorňující na pohyb cyklisty nám přijdou málo,“ vyjádřil se místostarosta Štěpánek a popsal, že ochranné pásmo pro cyklisty je pruh označený úzkou přerušovanou čárou a je to prostor, ve kterém je cyklista chráněn. „Uprostřed komunikace vznikne jeden jízdní pruh pro vozidla, a teprve v okamžiku, kdy naproti jede jiné vozidlo, tak se mu uhýbají do tohoto ochranného pásma pro cyklisty a zároveň nesmí ohrozit nebo omezit cyklistu, který se v něm v tu chvíli pohybuje. Smyslem toho opatření je zklidnit tu dopravu a zvýšit tam bezpečí pro cyklisty,“ uvedl a dodal, že k realizaci, která bude zahrnovat i opravu kanalizačních vpustí, by mělo dojít ještě letos.

Od sjezdu ke sportovištím až po ulici Havlíčkovu bude třicítka

V této oblasti by se měl změnit systém jednosměrek, v celém území se zamýšlí zavést zóna 30 a úpravy se týkají i organizace a legalizace parkování v tomto území. Časová realizace projektu je ale v plánu nejdříve příští rok, protože zahrnuje projednání s občany i dotčenými orgány, včetně policie. „My bychom to nejraději udělali co nejlevněji, ale tak aby to bylo funkční,“ prohlásil na závěr místostarosta Pavel Štěpánek.

Pokud s něčím nesouhlasíte, nebo máte nějaké otázky, nezapomeňte sledovat a aktivně se připojit přes účet nejpozději ve středu 2. února v 16 hodin.

Chrudim – Město vysázelo 80 stromů a pouze 13 jich muselo pokácet, to zní jako skvělá zpráva. Z posledních jednání komise pro životní prostředí i vyjádření vedoucího odboru investic ale vyplývá, že je ve městě Chrudim stále co zlepšovat. Evidence, která je podkladem pro vyčíslení nákladů na údržbu zeleně, není aktuální.

Tiskový úsek včera zveřejnil doplňující informace o tom, které druhy stromů se ve městě vysadily. „Mezi novými stromy naprosto dominuje třešeň ptačí s 39 kusy, potěší nás morušovník bílý se 6 kusy, javor babyka o 7 kusech, 5 bříz papírovitých, 4 habry obecné a 4 jasany ztepilé, 3 okrasné jabloně… Dále se dostalo na jeřáb sudetský, platan javorolistý, javor mléč, dub letní, kaštanovník setý, lípy obecné, jírovec maďal, slivoň myrobalán a další.“ Je to ale jen dílčí informace, o stromech, které se například vysazovaly a kácely na plochách mimo městské pozemky, de facto město nemá přehled.

[[img:chrn_fullwidth:19597:Příklad pokáceného stromu z Družstevní ulice v Chrudimi v lednu 2022.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vedoucí odboru investic Petr Pecina ale řekl, že v minulosti usiloval o to, aby byl přehled o všech stromech ve městě. „Všechny stromy máme v Chrudimi posouzené, chtěli jsme to také z toho důvodu, abychom v mapě GIS, ve které jsou zaznamenané všechny městské sítě, měli nejen tečky jako kmeny, ale i koruny, kvůli výkopovým pracem. Tu informaci potom vidí projektanti a stavaři, aby nekopali v kořenovém systému,“ uvedl, co se někdy stává. Geografický informační systém města (GIS) funguje od roku 1998 a jedná se o mapy administrativní a dětských hřišť. V Chrudimi se využívá aplikace „Stromy pod kontrolou“. Stávající evidence čili pasport (general zeleně) je ale  neaktuální a jen v papírové podobě, místo digitální formy přístupné všem občanům. Sloužit by přitom měla i jako podklad pro vyčíslení nákladů na údržbu.

[[img:chrn_fullwidth:19705:]]

V Chrudimi se kácení i výsadba posuzuje podle projektu Péče o stromy, který se začal připravovat už v roce 2009. Na jednom z posledních jednání komise pro životní prostředí padlo, co by se mělo změnit. Asi třetinu údržby zeleně totiž  stále provádějí Technické služby Chrudim, a to bez odborného pracovníka. Peníze vystačí jen na údržbu, už ne na rekonstrukci zeleně. Komise pro životní prostředí se proto shodla na tom, že je zapotřebí více odborníků, aby dohlédli nejen na péči o zeleň, ale i na to, jakým způsobem by se měli například vysazovat stromy a keře u nových výstaveb, a ořez stromů a keřů aby prováděla už jenom odborná firma. O dalším postupu musí rozhodnout radní a zastupitelé města.

Chrudim – Aby mohlo město Chrudim požádat o dotaci na sportovní halu, která se má začít modernizovat v říjnu, musí mít nejdříve vypracovaný „Plán rozvoje sportu“. Tato povinnost vznikla obcím 1. července 2018 a Komise pro mládež a sport města Chrudim jeho zpracování schválila 16. září o tři roky později. Celý dokument i analýzu bude mít město hotovou na přelomu března a dubna. Co průzkum veřejného mínění odhalil o Chrudimácích, už ví Jakub Popelka.

[[img:chrn_fullwidth:19681:]]

Ještě prý zbývá dokončit analýzu sportovní vybavenosti a začít rozhovory s představiteli chrudimského sportovního hnutí. Už teď je ale jedno jasné: „Prostor pro zlepšení je určitě v oblasti krytých sportovních zařízení, nevyhovujících podmínek některých sportovních organizací nebo v případě rozvoje cyklo a in-line stezek.“

Odborník Jakub Popelka, který dokument zpracovává, odtajnil ještě před oficiálním zveřejněním pro čtenáře Chrudimských novin část ze zjištěných informací z podzimního průzkumu sportovního vyžití obyvatel. „Účast obyvatel v šetření hodnotím kladně, dotazník vyplnilo téměř 500 dospělých obyvatel a více než 600 žáků základních škol. V porovnání s jinými městy byla účast relativně vysoká a svědčí o zájmu obyvatel o řešenou oblast,“ tvrdí. 

[[img:chrn_fullwidth:19683:Graf demonstrující sportovní vyžití dívek.  Zdroj: Jakub Popelka]]

První graf ilustruje situaci, kdy dochází s rostoucím věkem především u dívek k zanechání sportovní činnosti. Zatímco jen 2 % nejmladších dívek nesportují, u nejstarší kategorie už se tato hodnota blíží 20 %.

[[img:chrn_fullwidth:19684:Graf demonstruje formu sportovních aktivit dospělých obyvatel.  Zdroj: Jakub Popelka]]

Z druhého grafu jednoznačně vyplývá, že s rostoucím věkem začínají dominovat mezi dospělými neorganizované aktivity, tento trend je ještě výraznější v případě starších žen. Více než 80 % žen starších 40 let uvedlo, že sportují jen neorganizovaně.

Plán rozvoje sportu bude hotový do konce března. Detailní komplexní popis přístupu obyvatel ke sportu bude součástí obsažné analytické části, která bude k dispozici na začátku dubna. 

Chrudim – S lednovým počasím přichází opět na přetřes oblíbené téma některých našich čtenářů. Jak je to s posypem solí a pískem. Přání některých, sypat pouze štěrkem a pískem, se totiž stále nenaplňuje. Objevení krystalků u žlutého kontejneru s pískem pod sochou piety v Široké ulici vzbudilo údiv a pozornost. U majitelů čtyřnohých mazlíčků, i u majitelů historických domů. Jak a proč se v Chrudimi solí, poněkolikáté vysvětlil ředitel Technických služeb Chrudim. 

[[img:chrn_fullwidth:19677:]]

„Přestože mají Technické služby zakázáno v centru používat sůl, do posypu ji v písku propašovali,“ postěžoval si čtenář Chrudimským novinám. „A oteplení je odhalilo.“ Že by to, co většina považuje jen za zbytky roztátého sněhu, mohly být krystalky soli? Podle ředitele Technických služeb Zdeňka Koláře je schodišť, kde se tento posyp aplikuje, po městě dvanáct. „Sůl se nesmí používat v centru města na chodníky, to znamená hlavní komunikace. Široká ulice se solit musí, protože jinak to ošetřit nejsme schopni. Sůl smíchaná s pískem se používá na schody, tak aby byly co nejdříve schůdné,“ vysvětlil Zdeněk Kolář, vyjádřil ale pochybnosti nad tím, že by se v tomto počasí v posypu ještě nějaké krystalky soli objevily.

[[img:chrn_fullwidth:19679:]]

Pro majitele psích mazlíčků to znamená jediné. Jasný signál, aby preventivně dbali na zvýšenou péči o tlapky svých čtyřnohých společníků. O radu jsme požádali veterinářku Lucii Milfaitovou z oblíbené ordinace Na Valech. Podle jejího názoru je nejlepší volbou k péči o psí tlapky v zimním období speciální vosk, který brání přímému kontaktu a dopady soli eliminuje. Žádný zvýšený výskyt problémů psů s tlapkami v ordinaci také nezaznamenali.

[[img:chrn_fullwidth:19680:]]

Chrudim – Zadávací řízení na nové volnočasové atrakce v Rodinném parku Podhůra u rozhledny Bára už je v plném proudu. Příjem nabídek probíhá do 24. února, 10:00 hodin. Předpokládá se, že by vybudování atrakce se vším všudy mělo stát přes deset milionů korun, cena je stanovena na 8,6 milionů korun bez DPH.

Jestli letos opravdu dojde k realizaci 3D Bludiště a vznikne tak nový Rodinný park Podhůra, bude jasné do konce března. „Soutěžíme zadavatele, s tím, že když všechno dobře dopadne, tak by to mělo být postavené do konce letošního roku, to znamená, v příštím roce na jaře bychom mohli otevřít. Ale prioritou číslo jedna je, že na to dostaneme dotaci z ministerstva pro místní rozvoj,“ upřesnil k realizaci 3D Bludiště jednatel Městských lesů Chrudim Zdeněk Odvárka. „Rádi bychom nový park zrealizovali. Máme stavební povolení, projektovou dokumentaci, požádali jsme o dotaci a uvidíme.“

[[img:chrn_fullwidth:19672:Koordinační situace, 1:250.  Zdroj: PD Rodinný park Podhůra]]

Zájemci o stavební práce pro zhotovení 3D Bludiště na Podhůře mají měsíc, aby se přihlásili do výběrového řízení. Realizace celé zakázky bude trvat odhadem asi 6 až 9 měsíců. V horním patře bludiště návštěvníky zabaví překážky pojmenované Opičárna, Harfa, Kruhy, Had, Prales a Hop a v tom dolním má být Tunel, Vojenská, Rybářská, Kladiny, Síťový tunel, Hrazdy a Zvířátka. Překážky jsou navrženy převážně ze dřeva a polypropylenových lan a sítí. 

[[img:chrn_fullwidth:19673:Ilustrační foto.  Zdroj: UniPark]]

Atrakce dosahující výšky až 10,71 metrů nad terén, kterou navrhla Simona Culíková z UniParku, se skládá ze dvou nadzemních podlaží, kam vedou schodiště na lávky ke 13 domečkům a jednomu nerezovému tobogánu, ze kterého se dá bludiště opustit. V jednom okamžiku jej může využít až 150 návštěvníků, dětí i dospělých. Součástí komplexu bude i turniket, který vpustí návštěvníky do 3D Bludiště až po zaplacení vstupného. 

Chrudim – Opravená zeď nad Širokými schody zatím stále vypadá pro někoho lépe potmě než ve dne. Celkový dojem totiž trochu narušuje šedivý tón stroze nahozené zdi, co neladí s pískovcovými kvádry. Několik dodatků ke smlouvě doprovázelo dlouhou opravu opěrné zdi nad Širokými schody, která se konečně dočkala kolaudace 14. prosince, a právě z toho rána pocházejí fotografie, které jsme v tento památný den pořídili.

Celková cena opravy se z 1,7 milionu korun vyšplhala nakonec na 3,9 milionu. „Oprava opěrné zdi na Širokých schodech, ta nás straší několik let,“ přiznal v den podpisu posledního dodatku místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Kvůli komplikacím jich bylo potřeba celkově podepsat šest, měnila se i cena stanovené práce, a na konci minulého roku se ukázalo, že dodatek ze 7. prosince už byl opravdu poslední. Naposledy se renovoval ještě pískovcový sloup nad Širokými schody.

[[gal:19670]]

„Spodní zeď je celá přeskládaná, je z pískovcových bloků, vypadá to velmi hezky. Nad tím je patýrko a podařilo se, že bude osázeno nějakými suchomilnými bylinkami,“ prozradil Aleš Nunvář, co bude následovat. „Nová zeď s těmi čtyřmi pilíři je naházena omítkou tak, že na mě to dělá dojem, jako kdyby tam byla odnepaměti. Myslím, že se to podařilo a celkově to bylo děláno pod velmi pečlivým dohledem památkářů, tak aby tato technická stavba nenarušovala naši památkovou zónu.“ Tři spoluobčané z deseti si ale po zveřejnění fotek tiskovým úsekem města Chrudim všimli, že šedá zeď s pískovcem tak úplně neladí. Ostatním se oprava zatím líbila. Mluvčí radnice Sylva Drašnarová se na tiskové konferenci také v této souvislosti přiznala. „Kolem chodím často, nakukuju přes plot a vypadá to fakt moc hezky.“

[[img:chrn_fullwidth:19671:Zdroj: Tiskový úsek města Chrudim]]

Chrudim – Nové přednádraží sice moc krásy a účelnosti nepobralo, ale lidé si na něj zvykli. Co jim také jiného zbývalo. Že mu město přisoudilo název „Popperovo náměstí“, ví dnes už asi málokdo. Co však ví naprosto každý, je fakt, že nedaleké autobusové nádraží má nejlepší léta za sebou.

Město se ho přitom snažilo v minulosti několikrát získat, vždy však narazilo na neochotu majitelů. Neblýská se teď na lepší časy?

[[img:chrn_fullwidth:14657:]]

Komise pro rozvoj a výstavbu města na svém třetím a zároveň posledním loňském jednání řešila i autobusové nádraží. „Bylo by vhodné se této problematice věnovat s cílem rekonstrukce/revitalizace lokality. Bylo sděleno, že vlastník pozemku autobusového nádraží je sdílný se směnou pozemku s městem. Vedením města byly sděleny současné postupy a komunikace s výkupem nebo přesunem autobusového nádraží,“ uvádí členové komise v zápisu.

O tom, zda za rok, který zbývá do komunálních voleb, současná radniční koalice stihne v tomto směru něco podniknout, lze však jen spekulovat.

Chrudim − Zatím se tu jen někdo zřídil, ale brzy by se mohl i zřítit, z preventivních důvodů proto město Chrudim zahájilo podlimitní veřejnou zakázku na generální opravu: Lávka v Moravské ulici dostala přednost před obnovou lávky v Úzké, s předpokládanou cenou 10,6 milionu korun.

Oprava lávky v Moravské nad ulicí Rubešovou a Topolskou by mohla začít v dubnu a potrvá celý rok. „Možná půjde dolů i nosná konstrukce, to se uvidí. Předpokládaná cena projektantského díla je 10 milionů 627 tisíc korun,“ uvedl Aleš Nunvář. „Tato lávka už nám z technických posudků vychází jako potenciálně nebezpečná, tak chceme radši preventivně včas přistoupit ke generální opravě, abychom předešli nehodám, co byly jinde po republice,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:19657:]]

Okolnosti zřícení lávky v pražské Troji z roku 2017, také z předepjaté konstrukce, se budou řešit před soudem znovu právě zítra. Zranili se 4 lidé. Skok z lávky v Moravské si chtěl zkusit poprvé a naposled opilec v Chrudimi 17. listopadu, ale městská policie mu jeho plány naštěstí překazila. 

A co lávka v Úzké? Město je ve sporu se společností Cetin o tom, kdo má zaplatit přeložku kabelů. „Vyhodnocovali jsme, jak je ta lávka potřeba, jak je využívaná, a došli jsme k tomu, že v tuto chvíli lávka v Moravské úplně křičela z těch technických posudků,“ uvedl Aleš Nunvář. Žádné viditelné varování na to ale přecházející občany neupozorňuje, takže to snad znamená, že do oprav ještě vydrží.

Chrudimsko − Peníze vybrané na pokutách z radaru už nebudou jen, jak se říká, plnit městskou kasu. Po odečtení provozních nákladů je město Chrudim převede na nadační fond určený na investice do dopravní infrastruktury. Informoval o tom na tiskové konferenci místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti).

[[img:chrn_fullwidth:18304:]]

Radary se zřizují primárně kvůli bezpečnosti, než aby plnily městskou kasu. Jeden radar prý podle místostarosty Štěpánka z pokut v hodnotě 600 korun bez správního řízení vydělá až 3,5 milionu korun ročně. „My jsme hledali návratnost financí z pokut ideálně formou investic do dopravní infrastruktury,“ uvedl. „Přišli jsme s poměrně unikátním řešením, zřízením Nadačního fondu města Chrudim pro bezpečnost silničního provozu.“

 [[img:chrn_fullwidth:19268:]]

Veškeré prostředky budou po odečtení nákladů za pořízení softwaru, za mzdy a provoz kanceláře vkládány do fondu. O investicích do dopravní infrastruktury  bude rozhodovat správní rada a ovlivnit to budou moct i zapojení starostové a starostky z příslušných obcí. Radar už stojí v Hrochově Týnci a zřízení dalších radarů bude následovat i v Kočí nebo v Rabštejnské Lhotě.

Chrudim – V současnosti probíhá na Krajském úřadě Pardubického kraje zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) k záměru města Chrudim postavit v průmyslové zóně separační dvůr. Zájmový spolek Naše zdravá Chrudim stačil ve třicetidenní lhůtě podat námitky ke zveřejněné dokumentaci, kterou považuje za tendenčně zpracovanou. Jak bude město postupovat v případech, jestliže kompostárna vyhodnocením vlivů na životní prostředí projde nebo neprojde, se vyjadřoval starosta František Pilný (ANO 2011) už minulý rok na červnovém jednání zastupitelstva.

Starosta František Pilný (ANO 2011) na červnovém jednání zastupitelstva při jednání o petici proti výstavbě separačního dvora řekl, že nějaký typ sběrného dvora na avizovaném místě zkrátka bude. „Pokud to přes EIA projde bez kompostárny, je to jasné, že tam kompostárna nebude, pokud by EIA prošla i s kompostárnou, tak pak znova o tom budeme diskutovat, jestli kompostárnu ano, nebo ne,“ uvedl. Zastupitelstvo nakonec odhlasovalo, že se zpracuje i varianta bez kompostárny.

[[img:chrn_fullwidth:19643:O výstavbě separačního dvora s kompostárnou se stále spekuluje.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zájmový spolek Naše zdravá Chrudim, který vznikl v červnu 2020, dodržel svoje slovo a ke zveřejněné dokumentaci EIA podal vyjádření. Považuje ji totiž za účelově a tendenčně zpracovanou, aby vyhovovala záměrům investora, tedy městu Chrudim. Spolek požaduje po Pardubickém kraji, aby zohlednil jejich připomínky a argumenty a byly tak považovány pro město za závazné v územním i ve stavebním řízením. Zmíněné aspekty chtějí připojit k dokumentaci EIA.

[[img:chrn_fullwidth:19637:Blízký železniční přejezd.  Foto: Chrudimské noviny]]

Připomínky spolku se týkají územního plánu, dopravy, hluku, kompostování, skladovacích kapacit i zásobení vodou. Spolek například vyjadřuje obavy o ovlivňování hladiny vody ve studnách obyvatel dotčené lokality po té, co by byl využíván plánovaný hloubkový vrt pro budoucí studnu na zkrápění kompostu vodou, chce rovněž vědět, jak bude v souvislosti se SARS-CoV-2 v budoucnu nakládáno s infekčním materiálem.