Chrudimské noviny Piráti

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Piráti

Novým šéfem Pirátů na Chrudimsku se stal Kubala

Chrudim - Ve vedení MS Chrudimsko došlo k personální změně, když byl namísto odstoupivšího předsedy Pavla Štěpánka do čela místního sdružení dovolen IT expert se zaměřením na Linux Zdeněk Kubala. Ten je s dosavadní prací Pirátů na Chrudimsku spokojen, ale také vidí prostor pro zlepšení. V následujícím článku přinášíme některé z jeho ambicí a vizí, s nimiž do funkce přichází.

Zdeněk Kubala zdůrazňuje nutnost prohloubení kvality komunikace ze strany Pirátů v regionu i mezi nimi samotnými. „Rád bych apeloval na větší zapojení obyvatel do dění v občanské společnosti, také je dobré si připomenout, že volbami odpovědnost jednotlivců nekončí. Zároveň bych se chtěl zasadit o intenzivnější propojení s našimi zastupiteli v Chrasti a Hlinsku. I Piráti v Heřmanově Městci mají na čem stavět," říká nový šéf místního sdružení, který neskrývá spokojenost s pirátskými výsledky v jarních eurovolbách, kdy v Chrudimi získala strana přes 14 % hlasů.

Dále hodnotí působení v největším městě regionu, kde mají Piráti rovnou dva místostarosty. „V Chrudimi jsme dostali nejkomplikovanější gesce dopravy a investic, do nichž se koaličním partnerům z pochopitelných důvodů nechtělo. I to je příčinou, proč je progres pomalejší než bychom si sami přáli. Můžeme zmínit výstavbu druhé části obchvatu, nepopulární nucené uzávěry nebo investice do zdlouhavé revitalizace náhonu, budování skateparku či terminálu," říká Kubala a jedním dechem doplňuje i pozitiva: „Plníme program otevřené radnice a pirátští zastupitelé prosadili jmenné hlasování v radě města oproti předchozí tajné volbě. Zasadili jsme se o změnu otevírací doby sběrného dvoru a zřízení re-use centra v něm. Otevřeli jsme jednání komisí pro veřejnost. Piráti si odsouhlasili pravidelná setkávání a projednávání plánovaných bodů s veřejností před jednáním zastupitelstva. Přál bych si také, aby výběrová řízení do dozorčích rad byla otevřená i u koaličních partnerů. To není tak těžké prosadit, pokud se všichni shodují na transparentním řízení města či obce."


Jako problém navzdory úspěchům vidí nízký zájem občanů o dění ve městě. Například komise rady města rozhodují o milionech, ale zájem veřejnosti je zatím nízký. Toto tvrzení dokládá svými zkušenostmi z pozice předsedy v komisi pro digitalizaci. „Podařilo se prosadit pirátský návrh finančního narovnání účasti v komisích pro veřejnost, což je určitě přínosnější než mediálně vděčné odebrání občanství zločincům Stalinovi a Gottwaldovi. Když jsme ale u toho, chtěl bych iniciovat další průzkum vhodnosti udělení čestného občanství jiným problematickým osobám spojených s minulým režimem nebo i z porevoluční doby."

Kubalu těší, že se na Chrudimsku daří rozšiřovat pirátskou členskou základnu, přibývají noví registrovaní příznivci a drží se trend, který je stále rostoucí. Přál by si, aby místní sdružení Pirátů personálně posilovalo o odborníky a další dobrovolníky mající zájem pracovat pro místo, kde žijí. „Je potřeba zlepšit komunikaci, informovanost o pirátských aktivitách a práci našich zastupitelů i tam, kde nemáme zastoupení. Důležité je i komunikovat pirátská témata a potenciál. Jedním z možných řešení je vytváření veřejných skupin napojených na práci jednotlivých komisí a akcentovat občanské podněty a participaci," přibližuje svůj pohled na věc Zdeněk Kubala.

Dalším bodem v jeho vizi je i nadále rozšiřovat pestré aktivity chrudimských Pirátů (cestovatelské nebo odborné přednášky, pirátské trhy v Chrasti, promítání svobodných filmů, besedy s pirátskými poslanci k aktuálním tématům, swap atd.) i na další obce v regionu. „Mezi hlavní pirátské priority v kraji patří vzdělávání a důraz na komunitu a kulturu, v čemž chceme pokračovat," říká nový předseda.

Na závěr vybízí k názorové kontinuitě a vnitřní integritě v době, kdy popularita Pirátů stále roste a jejich potenciál se často pokouší zneužívat politická konkurence. „Měli bychom být více důrazní a zachovat si kritický odstup k fungování úřadů, i když v nich máme zastoupení. Přestože jsme součástí vládnoucí koalice, neznamená to vždy názorové souznění. Stůjme si za pirátskými hodnotami. Ne vždy se chceme vézt s rozhodnutími, která nekorespondují s naším programem, pro který jsme byli zvoleni," uzavírá Zdeněk Kubala.

Jaroslav Koreček: Pouť

V sobotu přišel dlouho očekávaný déšť. Nepotěšil ale návštěvníky Salvátorské pouti v Chrudimi. Křesťanský význam pouti se již dávno vytratil. Během večera se vyjasnilo a v neděli byl krásný slunný den.

Na pouť jsem se dostal až večer. Byl jsem sice ochuzen o zvukový doprovod atrakcí, ale o to víc jsem si je mohl v klidu prohlédnout. Před starou radnicí stál strašidelný dům. Oblouky na jeho štítu korespondovaly s barokními tvary štítu radnice. Všude černé pirátské vlajky s lebkou a se skříženými hnáty. Uprostřed mohutná krásně vyvedená hlava ďábla.

Do obrovské zubaté hadí hlavy vjížděli vozíky. Vedle stála houpací loď Santa Barbara. Všude opět pirátské vlajky. Na horním konci náměstí stála její sestřička. Piráti jsou v módě.


Vedle kostela se tyčila štíhlá věž, která byla zhruba stejně vysoká. Na vrcholu vlála vlajka Evropské unie. Světští vědí, co se žádá. Před Slejškovou hospodou se krčil malý řetízák. Vedle stály houpačky, lodičky. Na bocích byly umně vyvedeny květy ve stylu „komediantský realismus“. Většina ostatních atrakcí zářila novotou a zdobena byla americkou retuší. Na to si zvou studenty Akademie, jak se mě pochlubili.

Již dávno se nic nesestavuje z dřevěných podlážek. Umně vyzdobená kasa a nástupní mola se nasunou pomocí hydrauliky na kamion. Vše v nerezu nebo hliníku. Smotají se elektrické přívodní kabely a jede se dále. Věž se pomocí hydraulických válců složila během několika minut. Hydraulika přitáhla bočnice a vnikl dlouhý desetitunový návěs. Ručně se sundala jedině hvězdnatá Evropská vlajka.

A tak si říkám, neměli bychom se místo prázdného žvanění a demonstrování podívat jak to dělají komedianti? Těm Evropa neujíždí. Jenže, na rozdíl od nás, většina z nich tvrdě maká, včetně dětí.

Chrudimáci zařízli podporu vrcholovým sportovcům

Chrudim – Objevily se v radniční koalici další neshody? Podle všeho ano. Poté, co se Piráti s Chrudimáky, respektive Svobodnými, neshodli na instalaci „šikanózních“ krabiček – radarů měřících rychlost, přichází další kámen úrazu. Tentokrát jde o vrcholový sport.

Svobodní, kteří tvoří součást koalice Chrudimáků, jsou známí svou touhou po úsporách a minimálních dotacích. V minulosti sice jejich členové podporovali rozdílení peněz města sportovcům, ale nakonec se jejich názor ustálil na jasném „podpora aktivit mládeže je pro nás důležitější než podpora dospělých“.

[[img:chrn_fullwidth:15786:]]

Na městské radě jsem hlasoval proti návrhu, aby vybraní vrcholoví sportovci dostávali od města veřejné peníze, přičemž to, kdo je dostane, navrhovala komise složená převážně ze zástupců vybraných sportovních klubů. Sport je soukromá záležitost a město, i vzhledem k nynější finanční situaci, by nemělo dotovat vybrané sportovce, stejně tak jako by vybraným občanům nemělo kupovat třeba golfové hole nebo lyže,“ uvádí městský radní Josef Káles (Chrudimáci), proč nezvedl ruku pro poslední návrh, jenž řešil podporu profesionálního sportu ve městě.

[[img:chrn_fullwidth:15767:]]

Neuvolněný místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) musel na sociálních sítích vysvětlovat, kde se tento obvyklý penězovod poněkud zadrhnul. Sport zařízli Chrudímáci. Já doufám, že se k tomu ještě vrátíme a svůj názor přehodnotí. Mě osobně stále moc mrzí, že v minulosti vinou nezájmu města museli opustit vrcholovou soutěž chrudimští hokejbalisté. Byl bych nerad, aby se historie opakovala s fotbalem,“ píše Štěpánek.

Město hřbitovy od církve nechce

Chrudim – Hřbitovy na území města obecně nejsou v nejlepším stavu. Od doby, kdy Chrudimské noviny ve fotkách představily mnohdy zanedbaná zákoutí zdejších nekropolí, mnoho se nezměnilo. Tato místa posledních odpočinků obyčejných Chrudimáků i významných osobností jsou v majetku Katolické církve , která by se jich ráda zbavila.

Důvod asi nikoho nepřekvapí. Náklady na rekonstrukci rozpadajících se zdí a dalších nemovitostí jsou nemalé, přestože o samotnou údržbu zeleně, cestiček a dalšího se dle zákona o pohřebnictví stará město (v rozpočtu technických služeb na letošní rok je na správu hřbitovů určena částka 3 268 000 korun). Církev proto hledá cestu, jak hřbitovy kompletně přenechat obci, jejíž prostředky jsou méně omezené. V Chrudimi ale narazila.

Zatímco v jiných městech a obcích bývá situace mnohdy opačná – církev nechce pohřebiště ze svého majetku „pustit“, ve druhém největším městě Pardubického kraje, které jen horko těžko hledá finance na nutné projekty, radnice o další „černou díru“ do rozpočtu nestojí. Podle Pirátů, kteří tvoří součást vládnoucí koalice, by výdaje na opravy dosáhly až deseti milionů korun. Není proto divu, že svým kolegům zastupitelům, kteří budou mít v této otázce definitivní slovo, radní posílají materiál s nedoporučujícím stanoviskem.

Pirátům to nevyšlo. Zatím

Chrudim – Kdo zajásal, když se na veřejnost dostaly informace o komplikacích, které provázely výběrové řízení na dodavatele radarů, měřících rychlost, může nyní otevřít šampus. Údajným ctitelům svobody, koaličním Pirátům, se totiž nepodařilo prosadit instalaci „putovních“ radarů v Chrudimských ulicích. Proti byli Chrudimáci.

Piráti vydali následující prohlášení: Přes veškerou snahu a kvalitní přípravu se nám nepodařilo prosadit měření rychlosti v Chrudimi. Vytipované lokality po zklidnění dopravy dlouhodobě volají, nastavení radarů bylo navrženo tak, aby nebylo šikanující - 65km/h a vše bylo posvěceno i dopravním inspektorátem. Přesto se nám nepodařilo přesvědčit kolegy Petra Lichtenberga a Josefa Kálese, kteří využili zásad koaliční spolupráce a návrh vetovali. Odmítáme výklad, že šlo z naší strany pouze o způsob naplnění městské kasy. Kdyby nám šlo o to, umístili bychom radary na jiná místa, měřili bychom už od 55 km/h a vybírali až 50 milionů ročně. Názor koaličních partnerů respektujeme, ale s návrhem měření rychlosti bychom se rádi vrátili, až přijde čas,“ uvádí Piráti.

Každý řidič ví, že tyto a obdobné snahy nesměřují „pouze“ k naplnění městské kasy, ale také ke zhoršení dopravní situace v daných lokalitách. Většina šoférů před radarem usilovně brzdí, následně akceleruje a prachové částice se rozlétnou do okolí, aby „zahnízdily“ v plicích chodců.

Závěrečná douška, v níž Piráti slibují navrátit se k tématu ve vhodnější čas – nejspíše v okamžiku, kdy Chrudimáci sami budou chtít něco ze svého programu konečně také „protlačit“, dává tušit, že vyhráno milovníci svobody a minimální „buzerace“ samosprávou rozhodně nemají.

Jakub Valenta: Sliby, chyby

Jako naprosto paradoxní se dnes jeví proklamace některých členů radniční koalice, v nichž oznamovali větší otevřenost radnice. Minulému vedení města vyčítali neochotu sdílet s občany obsahy svých jednání, Piráti „tlačili“ na zprostředkovávání přímých přenosů z jednání městského zastupitelstva.

Současná realita však politiky usvědčuje minimálně z pokrytectví.

Nejde zdaleka jen o videopřenosy z kabaretu zvaného "zastupitelstvo", o jejichž „realizaci“ se, podle všeho, na radnici nikdo ani nepokouší. Tato nudná představení totiž sledovaly maximálně desítky zájemců a není tedy dostatečně silná objednávka na jejich opětovné zavedení.

Na posledním jednání městského zastupitelstva si bývalý starosta Petr Řezníček (SNK – ED) postěžoval, že přes proklamované vyvětrání starých pořádků a otevření obrazných dveří i oken na radnici, absentují na webovkách zápisy z posledních zasedání rady. Ne že by právě Řezníčkova vláda byla vzorem transparence. 

O tom, jakým selektivním způsobem tiskoví mluvčí města nakládají s pravidelným „monitoringem tisku“, Chrudimské noviny již informovaly. Před několika dny se místostarostové Aleš Nunvář a Pavel Štěpánek (oba Piráti) dokonce pohoršovali nad tím, že nedocházím na pravidelné „nalejvárny“ - tiskové konference konané po zasedání rady města. Oba pánové si nejspíše neuvědomili, že zatímco na tiskovou konferenci po jednání městského zastupitelstva, jehož jednání se autor těchto řádků vždy účastní, pozvánka vždy dorazí, s „tiskovkami“ po radě se to má zcela jinak. Mluvčí, která má  maily „na triku“, Chrudimské noviny z této radostné kratochvíle vynechává.

O důvodech lze jen spekulovat, rozhodně však v redakci nepláčeme.

Jak na peníze z rozpočtu podle Tomáše Martinka

Chrudim – Pokud žadateli o dotaci město neodklepne celou požadovanou částku, obvykle se tento s faktickým stavem věcí smíří a zkusí získat peníze jinde. Existují výjimky. Jednou z nich je spolek „Hurá na výlet“, jemuž v Chrudimi předsedá Tomáš Vlasta Martinek. Osobnost nevšední, osobnost „pirátská“.

Právě s Piráty totiž Martinek spojil své síly. V duchu tohoto spojenectví třeba zasedne v dozorčí radě technických služeb, aniž by bylo zřejmé, jakou kvalifikací na tuto pozici, krom příchylnosti k Pavlu Štěpánkovi, Aleši Nunvářovi a Danielu Lebduškovi (všichni Piráti), disponuje. Za Piráty zasedá i v komisi rady města pro cestovní ruch. Pravidelně také žádá město o finanční „injekce“ pro své bohulibé projekty, v nichž podává pomocnou ruku seniorům.

Spolek, jehož je Martinek předsedou, plánuje na polovinu června důchodcovský festival. V Klášterních zahradách a na Resselově náměstí – obé radnice spolku půjčí, vystoupí Eva a Vašek, kapela Pískomil, chrudimský Big Band a další. Umělci však nebudou účinkovat zadarmo, zdarma není ani zapůjčení techniky a práce brigádníků. Celkové náklady jsou vyčísleny na 441 tisíc korun, 150 tisíc korun měla pokrýt dotace od města. To je částka, o niž spolek žádal. Za městské finance by se částečně pokryly třeba náklady na odměny jednotlivých kapel, částečně též management akce a propagace.

V rámci kulturních dotací radnice spolku „Hurá na výlet“ odklepla na festival 20 tisíc. Martinek však nebyl s částkou podle všeho spokojen, takže zkusil „štěstí“ znovu. Radní proto doporučili svým kolegům zastupitelům schválit dalších 40 tisíc korun. Ani tyto peníze však Martinkovi nestačily, původní částka zněla jasně – 150 tisíc. Těsně před jednáním městského zastupitelstva – údajně v tentýž den, tedy 27. května (přejímací razítko na dopise chybí), doručila pošta jeho další žádost. Spolek chce dalších 110 tisíc korun ve formě návratné půjčky. Termín totiž „hoří“ a peníze chybí.

[[img:chrn_fullwidth:15468:]]

Přestože se Hana Vránová, šéfka Finančního odboru MÚ Chrudim dušovala, jak nerada „sahá“ do finančních rezerv města, nebylo prý v tomto případě zbytí. Rozpočet je napjatý, jak guma od trenýrek tlouštíka a není kde brát. Tedy, až na rezervy. Podle Vránové částka musí být městu vrácena, přes to „vlak nejede“.

Radniční politici proto svým kolegům zastupitelům žádost spolku „Hurá na výlet“ předložili takzvaně „na stůl“. Opozice neměla čas se s materiálem seznámit. Moc platné by jí to stejně nebylo, protože vládnoucí koalice disponuje většinou, jež jí umožňuje odhlasovat prakticky cokoliv. Což nakonec udělala a to za přispění opozičních zastupitelů.

Zastupitel Jan Čechlovský (ODS) vznesl těsně před hlasováním o „půjčce“ dotaz, zda nakonec nepůjde spíše o dotaci nebo dar. Starosta František Pilný (ANO 2011) připustil, že s velkou pravděpodobností ano. Čechlovský proto nechápal, z jakého důvodu se kolem půjčky/dotace/daru dělají takové "ciráty".

Jakub Valenta: Pirátské ohlédnutí

Ač se to nezdá, uběhlo právě půl roku od doby, kdy zdejší radnice zažila pořádné zemětřesení. Staré „dinosaury“ nahradila „mladá krev“ a za podpory outsidera komunálních voleb – sociálních demokratů, vznikla nová koalice. Jedna její část, konkrétně Piráti, se proto ohlédla a bilancovala, co se jí podařilo. Považuji to za skvělou příležitost, rozjet nový seriál, v němž se pokusím přiblížit, jak zdejší politici plní sliby dané voličům před volbami.

Pokud Piráti své „úspěchy“ řadili podle toho, jakou jim přikládají prioritu, jde o žebříček vskutku kuriózní. Na místě prvním se totiž skví „odejmutí čestného občanství Stalinovi a Gottwaldovi“. Hrdinství tohoto kroku poněkud devalvuje fakt, že ostatní bolševické kreatury Piráti v tomto seznamu ponechali. Nejspíše nebyly tak „divácky“ vděčné, jako zmínění pánové.

Následuje „otevření jednání komisí rady města pro veřejnost“. Veřejnost, jež horko těžko hledá cestu k veřejným jednáním o údajně milovaném „Leťáku“, jen v pirátských snech najde cestu k jednání komisí, která přetékají koncentrovanou nudou a v podstatě též zbytečností. Naplnit řady „komisařů“ se totiž také moc nedařilo, ještě že zde příznivci Pirátů mnohdy sedí na několika židlích. Jak uvádí známý twiterový komentátor „Dojnice“: „Já chápu, že primátor nejezdí v Dacii a má nějaké placené poradce. Přesto se mě zmocňuje takový nejasný pocit, že se Piráti (a nejen v Praze) vrhají po honorovaných funkcích ve srovnání s těma ošklivýma zprofanovanýma stranama s vervou dosud nevídanou.“ Tomu ostatně odpovídá i neúnavná snaha zdejších pirátských prominentů o zisk dobře placených postů ve vedení města. Oba pánové – Aleš Nunvář a Pavel Štěpánek se přesto ne příliš úspěšně snažili veřejnosti vysvětlit, kolik na jejich úpravách město ušetří. Nakonec to hodilo hezkých 12 tisíc korun. Později se však ukázalo, že v této úspoře chybí odměny členům osadních výborů. Zdroje však jsou, a sice peněženky nás všech.

Další bodem má být zřízení komisí pro digitalizaci a cestovní ruch. Zde asi obligátní „no comment“. Platí napsané výše.

Zveřejňování zápisů z rady města a jmenovitého hlasování radních je také krokem k větší otevřenosti. Věčná škoda, že jde o suchopárné úřednické lejstro, kde to nejzajímavější – obsah diskusí, které radní vedou, zůstává nezveřejněno. Ještě by se lidé mohli dovědět, jak jsme se domlouvali na Kadeřávka a to by fakt nešlo!

Změna otevírací doby sběrného dvora, revize poplatků a otevření Re-Use centra tamtéž jistě potěšila pravidelného návštěvníka tohoto místa, městského zastupitele Richarda Herbsta (ANO 2011). Jeho žlutý hyundai zde stojí snad každý den. V každém případě, krok správným směrem. Děkujeme!

Zavedení otevřených kalendářů vedení města ukázalo, jak vtipně okomentoval diskutér pod článkem Chrudimských novin, důvěru panující mezi pány a vládci radničními. Jeden sleduje druhého, druhý nevěří třetímu a všichni se společně smějí čtvrtému, který neumí najít svůj kancl. Díky Bohu za chodníky, jež lze opravit. Bez nich by snad nebyla mezi chrudimskou politickou elitou názorová shoda.

Nu, a co plánují Piráti do dalších měsíců? Sociální byty, aneb Slibem nezarmoutíš? Zpřístupnění katakomb pod náměstím? Samá voda (ta se také prozatím pod křídla města nevrátí). Propojí Medlešice a Slatiňany cyklostezkou. Konečně, chce se říci. Leč, i toto bude vyžadovat koncepční řešení a ne jen nakreslení několika čar v Pardubické ulici. Ta však prozatím není.

Zavádění přímých přenosů ze zastupitelstva je fajn věc. Novinář nemusí sedět ve vydýchané zasedačce na Pardubické, uvaří si doma čaj a vše v klidu napíše. Veřejnosti je však tato „atrakce“ srdečně ukradená. Koho by taky bavilo, koukat čtyři hodiny na „strejce“, kteří se nejsou schopní shodnout na stavbě sjezdu ke sportovištím?

Rozklikávací rozpočet - cesta správným směrem. Opět jej však ocení především pisatelé novin.

Louka pro psy měla být už včera, navyšování parkovacích kapacit ve městě beru za slib z říše sci-fi. Tedy, nepovažují-li Piráti za jediný možný přístup ten, který předvedli na hřišti za sportovní halou. Bez koncepce, hlavně levně, ať se Svobodným dobře spí a moc nás nezlobí svými fantasmagoriemi o bezdlužnosti. Hřišť je ve města dost.

Více stromů ve městě? Proč ne? Ale nejdřív je pro ně třeba udělat místo vykácením těch starých. Třeba jasanu za Divadlem Karla Pippicha.

Poněkud mi v tomto pirátském ohlédnutí chybí výčet věcí, které se nepovedly, nebo naopak povedly, ale nejsou příliš populární. Ano, jde hlavně o šikanózní krabičky s radary, jimiž vyznavači svobody Piráti oblaží zdejší i přespolní šoféry. Ke chlubení to však není, chápu.

V dalším díle si posvítíme na vzdušné zámky budované před volbami Hnutím ANO 2011 a následný tvrdý knockout reality.

VS Chrudim utržila miliony korun

Chrudim - „Vodákům“ ve městě a okolí se nečekaně daří. Plyne to alespoň ze zveřejněné výroční zpráva firmy VS Chrudim. Ta, mimo jiné, uvádí, že společnost od prvního října 2017 do konce září 2018 vydělala o dva miliony více, než v předchozím termínu.

Kompletní výroční zprávu obsahuje příloha pod textem. VS Chrudim v ní uvádí, že čistý zisk jí stoupl na krásných 19 660 000 tisíc korun. Ke 30. září roku 2016 to bylo „pouze“ 17 721 000 korun.

Právě tyto peníze odtékající i do kapes zahraničních majitelů, dělají vrásky na čele některým místním politikům. Podle nich jsou ceny za vodu v Chrudimi neúměrně vysoké. Zisky z vodného a stočného by mohly plnit spíše městskou kasu. Do roku 2030 však jen těžko dojde k nějaké změně, protože právě za 11 let končí platnost smluv, podle nichž město tyto peníze de facto předalo jiným.

Obce nejsou spokojeny s hospodařením Městských lesů

Chrudim – Kontrolní výbor rady je jedním z nástrojů, jímž lze dohlížet třeba na hospodaření v městských firmách a institucích. Výboru „velí“ obvykle člen radniční opozice. V této chvíli je jeho předsedou Jan Čechlovský (ODS). Na svém posledním jednání si posvítil i na Městské lesy.

Člen výbor Tomáš Vápeník přítomným nejprve představil přezkoumání hospodaření města v roce 2018. Toto loňské nakládání s městským majetkem a penězi má být „bez závad“. Fantastická odhalední poteciálně korupčních a nekalých praktik, o nichž před volbami tak rádi hovořili třeba místní Piráti, se prozatím nekoná.

[[img:chrn_fullwidth:14331:]]

Vápeník poukázal také na nespokojenost okolních obcí s hospodařením v hvozdech, které jim smluvně zajišťují Městské lesy Chrudim, s.r.o. Tato informace není žádným velkým překvapením. Může totiž jít o jakousi formu „dělostřelecké přípravy“, na jejímž konci si nechá starosta František Pilný (ANO 2011) naservírovat hlavu Zdeňka Odvárky. Chrudimské lesy pod vedením Odvárky vykazují dlouhodobě spíše symbolické zisky a v boji proti kůrovci se prý také příliš nepřetrhnou. To by se nyní mohlo změnit. Na své poslední schůzi řešila rada města i personální změny v technických službách, výměny pracovníků v Městských lesech a sportovištích jsou v plánu co nevidět.