Chrudim - Útulek pro opuštěná zvířata v Sečské ulici, který spadá pod Technické služby Chrudim, má za sebou další úspěšný rok. Přestože jeho nejsledovanější kauzu, kterou byl nepochybně případ týrané fenky Rosi, dávno odvál čas, i letos se pracovnice útulku mohou pochlubit celou řadou úspěchů.

Jednou z výrazných změn v útulku, je nákup nového odchytového automobilu. Starý volkswagen vystřídala Dacia Lodgy speciálně upravená pro bezpečný převoz chlupáčů, kteří občas mohou být i agresivní. V zadní části auta se proto nachází i klec pro převoz psů a koček. Začátkem roku 2016 začaly také Technické služby hledat do útulku nového pracovníka. Přihlášky se strukturovaným životopisem je možné zasílat až do 14. ledna na adresu ředitele Zdeňka Koláře.

Celkem se v minulém roce v útulku vystřídalo 69 psů, kteří zde dohromady strávili 3897 dní, a 58 koček, jimž byl útulek domovem celkem 1601 dní. Osvojeno pak bylo 107 zvířat, což znamená, že se většina chlupáčů dočkala nového domova. K prvnímu lednu zůstávalo v útulku sedm psů a jedna kočka. Majitelům pak bylo navráceno 37 zvířat poté, co se zaběhla a dostala se do chrudimského útulku.

[[img:chrn_fullwidth:12377:Dacia se těsí ve městě velké oblibě. Vozy stejné značky sedlá i městská policie.  Foto: Útulek TS Chrudim]]

Útulek pro opuštěná zvířata oslaví letos malé jubileum. Bylo to právě v roce 2011, kdy se o toulavé psy a kočky začaly starat Technické služby Chrudim. Před nimi fungovala stanice pro tato zvířata nedaleko Červené kapličky, kde ji obhospodařovali místní ochránci přírody. Objekt bývalé prádelny však nevyhovoval jak jeho obyvatelům, tak místním lidem. Z útulku se často ozýval žalostný nářek psů a na veřejnost prosákly též informace o údajném týrání svěřených zvířat. Proto se město rozhodlo vystavět útulek zcela nový a vznikla tak nová budova v Sečské ulici v areálu Technických služeb. Ročně spolkne jeho provoz 750 tisíc korun z rozpočtu města a jde především o částku, jež se vybere na poplatcích za psy. Jejich výběr v letošním roce však podle všeho jen s „odřenýma ušima“ pokryje provoz útulku, protože Finanční odbor MěÚ Chrudim očekává výběr ve výši 800 tisíc korun. Loni to přitom bylo o 50 tisíc Kč více.

Chrudim - Oprava severní hradby byla dokončena a Zlatá stezka otevřena. Veřejnost tak může dál využívat oblíbenou zkratku do Lázeňské ulice. Jedním z přístupových míst je třeba i branka v Klášterních zahradách. Ta však často není otevřena a chodce tak čeká nepříjemné obcházení.

Provozní doba Klášterních zahrad je přitom stanovena v období od listopadu do března od osmi hodin ráno do sedmi večer. Ráno však často bývají všechny vchody ještě v devět hodin uzavřené a některé se strážníci městské policie, kteří mají tuto službu na starosti, nenamáhají otevřít vůbec. Jde především o úzkou branku nedaleko bašty Prachárna, která je sice pod dohledem kamery, ale prozatím bývá i o půl páté odpoledne uzavřena.

[[gal:12369]]

Už v minulosti se stalo, že se lidé snažili do Klášterních zahrad ráno dostat v době, kdy měly být dávno otevřeny, ale duo strážníků s klíčem se dostavilo až za hodinu po termínu a s bohorovným klidem, bez jakékoliv omluvy, začalo odemykat brány. Přístup strážníků tak jen dokresluje celkově rozpačitý přístup města k nákladně zrenovovaným zahradám, kde tráva bují, zarůstá chodníky a stává se domovem pro klíšťata. Fontánka nedaleko dětských prolézaček byla v létě plná řas a mimo provoz. Už několik let je přitom obyvatelům města slibována lepší koncepce a respektování původního záměru, jímž bylo vytvoření odpočinkového místa s udržovanou zelení a bylinkovou zahradou. Toho se však Chrudimáci zatím nedočkali.  

Chrudim - „Fiasko, ostuda, propadák,“ tato a podobná slova se teď derou na mysl každému, kdo sleduje veřejnou sbírku na restaurování opony místního divadla. Unikátní umělecké dílo, které dlouhá desetiletí leželo nepovšimnutě v nevhodných prostorách, objevila bývalá ředitelka Regionálního muzea Martina Vítková.

Protože muzeum ze svých fondů na rekonstrukci opony nemá peníze, rozhodlo se jeho vedení uspořádat veřejnou sbírku a přimět občany města k zájmu o jedinečnou kulturní památku. Jan Kokeš oponu vytvořil před 150 lety a tím se řadí na druhé místo v celé České republice. Starší už je jen opona v Českém Krumlově.

[[img:chrn_fullwidth:12359:Opona prý ležela nepovšimnuta dlouhá desetiletí v garáži a za tu dobu se z ní na mnoha částech odloupala barva.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Snad to bylo zapříčiněno zmatky, do nichž se muzeum dostalo po odchodu ředitelky Martiny Vítkové, nebo nedostatečnou propagací veřejnosti, ale na účtu, jenž slouží k zasílání peněz, se prozatím sešlo jen pár stovek. Současná šéfka muzea Klára Habartová tak neskrývá zklamání a rozčarován z nezájmu veřejnosti je také chrudimský starosta Petr Řezníček (SNK-ED), jenž se rozhodl věnovat na tento účel sto tisíc korun. Peněz je však potřeba mnohem víc. Celkem by práce restaurátorů měly spolknout zhruba tři čtvrtě milionu korun. Pomoc tak konečně přislíbil i zřizovatel muzea, kterým je Pardubický kraj.

Návštěvníci webových stránek Regionálního muzea Chrudim však stojí před těžko řešitelným problémem. Najít článek, jenž vyzývá k darování peněz, je takřka nemožné. Významnou akci, jíž tato sbírka podle všeho má být, nepřipomíná na hlavní stránce muzea vůbec nic a celkový design stránek je velmi nepřehledný. S takovým přístupem si peníze cestu do pokladniček a na účty muzea budou hledat jen těžko. Podrobnosti včetně čísla účtu obsahuje příloha pod textem. 

Příloha: 

sbirka-na-oponu.pdf

Chrudim - Velkou radost teď mohou mít všichni obyvatelé Palackého třídy a ulice Obce Ležáků. Po letech šedivého nezájmu si je radnice doslova hýčká a po výměně části veřejného osvětlení a novém přechodu pro chodce se semaforem dojde i na velkolepější plány.

Prvním z projektů, který sice nebude tolik viditelný, ale o to příjemnější pro všechny, kdo v těchto místech zápasí s ucpávající se kanalizací, je plánovaná rekonstrukce kanalizačních přípojek. Tu sice nebude mít v gesci přímo vedení města, ale přesto jde o nesporný úspěch. Méně pozitivní informací v této souvislosti už je fakt, že vzhledem k těmto opravám, při nichž přijde Palackého třída a ulice Obce Ležáků rozkopat, zde bude zavedena kyvadlová doprava. Řidičům na mysli jistě vyvstane nedostupné město, do něhož se v letních měsících dostávali s velkými obtížemi. Zmiňovaná rekonstrukce je naplánována na letošní léto.

[[img:chrn_fullwidth:194:Nudná a šedivá. Taková je Palackého třída. To by však brzy mělo skončit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Další „bombou“, která v těchto dnech unikla z radničních kuloárů, je informace, z níž plyne, že by si vedení města přálo Palackého třídu a ulici Obce Ležáků proměnit v městský bulvár. Marek Janatka, který na radnici působí ve funkci městského architekta, za což si ročně přijde na skvělých 300 tisíc, proto nyní připravuje studii stavebních i jiných úprav zmíněných ulic tak, jak by měly vypadat po úpravách na městskou promenádu. Radnice tak plánuje proměnit Kateřinské předměstí, v němž dominuje socialistický obchodní dům známý pod jménem „Borzna“ a pomalu demolovaný areál továrny Evona. Právě Evona se podle dávným plánů města měla proměnit v takzvaný „brownfield“, tedy místo, na němž z průmyslového komplexu vzniknou byty a centrum služeb a obchodů. Vše je ale zatím bohužel jinak.

[[img:chrn_fullwidth:255:Vybudovat zde městský bulvár bude stát miliony korun. Má je město ve své pokladně?  Foto: Chrudimské noviny]]

Finanční náročnost připravované změny na Palackého třídě a v ulici Obce Ležáků prozatím nejsou známy, protože celý projekt je ještě v „plenkách“.  

Chrudim - První část obchvatu města není ještě ani měsíc v provozu a už se na něm objevily první nedostatky. Nejde ale překvapivě o chybějící sjezd u místní části Medlešice nebo podivnou křižovatku za supermarketem Kaufland, která si v pondělí 4. ledna vyžádala první vážnou nehodu.

Kritikou někteří šoféři nešetři na stav vozovky v části obchvatu, která se budovala jako první. Není příliš jasné, zda tady silničáři odvedli nekvalitní práci, nebo jde o přirozenou práci terénu. Faktem však zůstává, že v místech, kde vozovka obchvatu míjí místní část Vestec a dostává se na estakádu přes řeku Chrudimku, asfaltový povrch silnice se začíná nepříjemně vlnit. Maximální povolená rychlost je zde sice jen 70 kilometrů v hodině, ale na to většina šoférů nedbá a klidně zde jezdí i rychlostí o 40 kilometrů v hodině vyšší.

[[img:chrn_fullwidth:12233:Asfalt na obchvatu se vlní a ŘSD to prozatím příliš netrápí.  Foto: Jindřich Balous]]

„Asfalt vůbec nepřipomíná povrch vozovky, která byla vybudována před pár lety, ale spíše některou z okolních okresních silnic druhé třídy. Na několika místech je vidět už z dálky vlny a při přejezdu auto vždy nadskočí. Nejedná se o místa, kde se vozovka napojuje na mostní konstrukce, ale o část obyčejné silnice. U stavby za více než miliardu korun bych čekal větší kvalitu práce,“ říká jeden z řidičů, jenž si nepřeje být jmenován, ale redakce Chrudimských jeho jméno zná.

Pokud si Ředitelství silnic a dálnic vezme tyto výtky k srdci a poškozený asfalt opraví, bude to znamenat další dopravní omezení. Na místě by však měla být spíše reklamace u zhotovitele, který nebyl schopen zajistit dostatečně kvalitní práci na tak významné silniční tepně. Nejen, že budování obchvatu trvalo tak dlouho, že to i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) označil za negativní příklad republikového významu, ale i kvalita odvedené práce vážně pokulhává.  

Nejčastěji skloňovaným slovem v Chrudimi je v současnosti bezesporu slovo "obchvat", (přestože by se lépe hodilo říkat "půlobchvat", jak někdo trefně v komentářích pod články poznamenal). Obchvatu totiž chybí napojení na Slatiňany a tak nyní řeší problém s těžkou nákladní dopravou jen z jedné poloviny. Jde však pouze o dočasný problém, který by měl být vyřešen na základě oficiálních příslibů nejpozději do roku 2021. Proč to takhle dopadlo, dnes už nikdo neví a nemá cenu se tím zabývat. Snad jen tím, proč byl konečný termín zhotovení celého obchvatu posunut oproti původnímu plánu o další dva roky a kdo za tyto "objektivní potíže" může (údajně směrnice Evropské unie, podle které musí mít stavba nový posudek vlivu na životní prostředí EIA).

[[img:chrn_fullwidth:12352:Otevření první části obchvatu Chrudimě provázela velká sláva. Jak by ne, čekalo se na něj od 40. let minulého století. Přijeli dokonce i český premiér Bohuslav Sobotka a ministr dopravy Dan Ťok. Přesto si nikdo netroufl odhadnout, nakolik nový obchvat městu doopravdy pomůže.  Foto: Jindřich Balous]]

Daleko důležitější je však ohlédnout se za dosavadním fungováním "půlobchvatu", jehož funkčnost si nikdo z odpovědných netroufl před slavnostním přestřižením pásky odhadnout. Už po pár týdnech je ale zřejmé, že městu od nadměrného dopravního zatížení částečně ulevil, protože jej dokázal rozmělnit do vícero směrů. Ostatně i proto byla do "půlobchvatu" investována zhruba miliarda a půl ze státního rozpočtu. Zmizely například otravně dlouhé kolony aut z Pardubické ulice a do Chrudimě se dá vjet z této strany daleko rychleji než dříve, ačkoliv prozatím chybí sjezd u Medlešic. To musel uvítat každý. Stavba má ale i několik hluchých míst, které leckdo objevil, když se rozhodl udělat si po obchvatu krátký výlet tam i zpět během svátečního volna nebo později.

Nejlépe to vyjádřila moje známá, která není z Chrudimě a která mi volala ze svého auta a ptala se, co znamená tabulka Chrudim - sever. "To je nějaká průmyslová zóna?" zajímala se. "Chtěla jsem zajet k vám do města nakoupit si, ale ´vyplivlo´ mě to až u Kočí, a tak se mi už nechtělo vracet a pokračovala jsem dál v jízdě," dodala vzápětí. Při těchto slovech ani netušila, že pojmenovala jeden z dosavadních nešvarů chrudimského "půlobchvatu", ačkoliv byl teprve první pracovní den nového roku. Při stavbě obchvatu se totiž zapomnělo na další rozvoj města, které silnice proměnila ze severovýchodu doslova v nedobytnou tvrz. Všechny politické strany v Chrudimi přitom před volbami deklarovaly rozvoj obchodu a podnikání ve městě, avšak v případě obchvatu buď trestuhodně zaspaly anebo v nich není žádný schopný manažer, který by proměnil prázdná hesla v opravdovou vizi a funkční záměr.

[[img:chrn_fullwidth:12333:První místostarosta Jaroslav Trávníček pátral po úředníkovi či politikovi, který před jeho nástupem do funkce zavinil vyškrtnutí sjezdu u Medlešic. Foto: Chrudimské noviny]]

Ne, nechci kritizovat za každou cenu. Ale počítejte se mnou. Menší Čáslav má celkem sedm napojení na obchvat města. A Chrudim? Do ní se dostanete vcelku složitě přes Dražkovice, Mikulovice a Medlešice a dál Pardubickou ulicí, pokud nezapomenete v Pardubicích nebo u Dražkovic včas odbočit. Připomínám, že na tuto trasu neupozorňuje žádné dopravní značení. Potom je tu druhá možnost od "slepičárny", na kterou upozorňuje na poslední chvíli vcelku nenápadná malá směrovka "Chrudim - sever" evokující spíše průmyslovou zónu, než aby něco vypovídala o samotném městu. A nakonec je tu sjezd nad obcí Kočí, který už málokoho přiměje se vrátit do Chrudimi, aby si tady dal kafe, koupil boty, poobědval nebo si prohlédl muzea či zdejší pamětihodnosti. Člověk se totiž rozhoduje vždy s nějakým předstihem, nikoli nahodile, a potřebuje k tomu nutně informace, kterých se na "půlobchvatu" zatím nedostává.

[[img:chrn_fullwidth:12351:Cedule Chrudim - sever moc turistů do Chrudimě nepřiláká.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nedostalo se jich mojí známé, nedostává se jich ani projíždějícím rodinám, které bychom měli umět do Chrudimě přilákat. Obchvat totiž není pouze o odklonění dopravy, nýbrž o její separaci - tranzitní kamiony máme filtrovat s pomocí zákazových značek a ostatní motoristy, zejména turisty, jako na západ od našich hranic s předstihem zhruba tří kilometrů, aby se mohli včas rozhodnout, máme jasně a srozumitelně informovat před každým sjezdem k městu, co zde mohou očekávat - například centrum, historické památky, muzea, nákupní zónu nebo Rekreační lesy na Podhůře. Ale tady není vůbec nic! Tady je ticho po pěšině a nic neříkající značka "Chrudim - sever", jako bychom měli zabočit do Nabočan nebo jiné vísky v okolí. Proč tam nejsou například hesla "Vítá vás město tří muzeí", "Vítá vás historické město roku 2013" nebo "Vítají vás Athény východních Čech"? Třeba jen proto, že to dokázaly na obchvatu pár metrů za katastrem našeho města Pardubice informativní cedulí "Renesanční zámek Pardubice". Už to samo o sobě něco vypovídá o práci našich místostarostů zodpovědných za kulturu a turistický ruch. Ještě že jich máme tolik...

[[img:chrn_fullwidth:12350:Pardubice se umí narozdíl od Chrudimě na obchvatu prodat. Už teď tam mají umístěnou velkou ceduli, která zve projíždějící motoristy k návštěvě jejich zámku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zkrátka a dobře, Chrudimi chybí na obchvatu standardní navigace, která by na něm lépe třídila dopravu a nevyháněla jako doposud projíždějící motoristy dál do Vysokého Mýta nebo Litomyšle jen proto, že Chrudim vinou nedostatečného značení minuli a nechce se jim do ní už zbytečně zajíždět, když mají další města na trase. Pokud se tohle nezmění, bude to u nás vypadat jako "ode zdi ke zdi", kdy sice zbavíme město kamionů a náklaďáků, ale současně ho obchodně umrtvíme a posuneme k ještě větší bezvýznamnosti než nyní. Některá města, jako například Hořice, by o tom mohla vyprávět své. Do deseti lety po nich neštěkl ani pes.

Chrudim - Redakce Chrudimských novin se rozhodla v době vánoční, která začíná 25. prosince a končí v neděli 10. ledna, potvrdit pověst, kterou tyto nejoblíbenější svátky v roce mají a uvést rozhovor se starostou města Petrem Řezníčkem. Diskuse se však točila nejen kolem cukroví a stromečku, ale také okolo čtvrtstoletí, jež starosta tráví v politice. Původní profesí středoškolský pedagog svolil a tak vznikl krátký rozhovor přibližující svět v současnosti prvního muže na radnici.

[[img:chrn_fullwidth:12358:Petr Řezníček se po volbách v roce 1990 stal místostarostou a vrcholné funkce ve městě nikdy neopustil.  Foto: Chrudimské noviny]]

Strávil jsi 25 let ve vedení města, dá se říci ve vrcholné politice. Chystáš se toto výročí nějak oslavit?

Těch 25 let neberu jako důvod k oslavám, ale za dlouhou řadu let, během kterých jsem měl možnost být aktivním účastníkem přeměny našeho města. V životě člověka se odehraje mnohé. Děti dospějí, narodí se vnoučata a bohužel i někteří blízcí odejdou.

Co považuješ za největší úspěch své politické kariéry? Je to obchvat nebo vítězství v soutěži Historické město roku?

Právě těch 25 let v sobě skrývá řadu rozhodnutí, řadu vysvětlování i nepochopení. Bohužel mnoho nejrůznějších spekulací, polopravd až úplných nesmyslů. Jako svůj nejvýznamnější osobní podíl vidím určitě úspěšnou snahu o vzniku a budování Centra sociálních služeb a pomoci Města Chrudim. Vlastně v roce 1993 po zániku Okresního ústavu sociálních služeb jsme začínali s jedním nedůstojným domem s pečovatelskou službou v ulici Obce Ležáků a jedním v ulici Komenského. Jedna kancelář pro Domácí ošetřovatelskou službu vznikla 1. září 1993 za pomoci Česko-slovensko-švýcarské zdravotnické společnosti z Curychu.

[[img:chrn_fullwidth:12217:Podíl na vybudování obchvatu města mají podle Řezníčka i starostové Libý a Čechlovský.  Foto: Jindřich Balous]]

Jako další to jistě bude i postupné vyřešení i materiálně technického zázemí našich školských zařízení, včetně přestěhování Základní školy Olbrachtova do nové přístavby v ZŠ Dr. Peška a dokončení nové školy Dr. Malíka. Od samého počátku jsem byl předsedou komise pro regeneraci městské památkové zóny. Myslím, že více než 24letá soustavná práce města spolu s dalšími subjekty byla korunována celostátním uznáním - cenou Historické město roku 2013. U obchvatu bych svou účast nepovyšoval jen na svůj úspěch. Podíleli se na něm bezesporu moji předchůdci. Ať to byl starosta Ladislav Libý nebo Jan Čechovský. Každý ve své době a v kombinované pozici starosty a poslance posouval patnáctileté snažení o vyřešení obchvatu města. Já jsem byl vlastně až na konci. V roce 2011 ministr dopravy Dobeš něco při návštěvě v Chrudimi slíbil a než dojel do Prahy, tak přípravu stavby zastavil. I přesto, že mé jednání spolu s tehdejším ministrem financí Miroslavem Kalouskem nevypadalo úplně beznadějně. Jsem ale rád, že přísliby, které mi dali tehdejší předseda hospodářského výboru Milan Urban v květnu 2012 a následně v únoru 2013 ministr Zbyněk Stanjura, dospěly k realizaci první etapy stavby obchvatu za aktivní spolupráce mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a naší radnicí. Šlo především o vyvlastňování pozemků.

Asi bych nechtěl zapomenout na dobu, kdy jsem spolu se strážníky vytvářel podmínky pro vznik funkční městské policie, která je dnes neodmyslitelnou součástí zajištění bezpečnosti města. Možná by se dala zmínit i jistá angažovanost v době, kdy Ministerstvo obrany ČR uvažovalo o vymístění 43. výsadkového praporu z Chrudimi do Žatce. Pro mne to nebyla jen otázka elitního útvaru, ale hlavně lidi, kteří pro město mají neměřitelný význam.

[[img:chrn_fullwidth:280:Centrum Sociálních služeb a pomoci se podařilo vybudovat prakticky od základu.  Foto: Chrudimské noviny]] 

S jakými myšlenkami a představami jsi nastupoval v roce 1990 do funkce místostarosty?

Byl jsem plný odhodlání obětovat hodně z toho, co umím, jak mě rodiče vychovali, ve prospěch zlepšení života v našem městě. Věřil jsem, že se všichni budeme snažit, aby šeď z města vymizela a budeme společně budovat město na dobrých mezilidských vztazích. Toho, co nám vadilo na minulém režimu, se zbavíme a ve vzájemné důvěře a podpoře se nám bude věc dařit. Pravda, neměl jsem moc představu, jak složité je fungování veřejné správy a po zrušení okresních úřadů přibyly ještě další agendy ve výkonu státní správy.

Co ti politika dala a vzala?

Dala mi mnohá nová poznání, zkušenosti i rozhled. Občasnou radost z úspěchů města, opravených chodníků či ulic. Někdy i poděkování za něco, co já považuji za úplnou maličkost a dotyčný za významnou a výraznou zásluhu. Vzala mi do značné míry svobodu. Bohužel i jistá neporozumění v širší rodině.

Volil bys dnes stejně a šel do toho?

Kdybych měl vedle sebe tátu tak jako po volbách v roce 1990 a řekl mi tak jako tehdy - běž do toho a dělej, aby se změnilo město k lepšímu - tak ano.

[[img:chrn_fullwidth:718:Místa pro výstavbu rodinných domků ve městě citelně chybí. Stavět se pravděpodobně nebude ani Na Skřivánku.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Kam se, podle tebe, posunula Chrudim za minulé čtvrtstoletí?

Myslím si, že hodně dopředu v porovnání s jinými městy. Na národní úrovni se zcela jistě řadíme k městům, která řada státních institucí uznává jako města, jež přispívají k udržitelnému rozvoji. Zdá se to jako banalita, ale každý z nás chce přece nechat místo pro život, když ne v lepší kondici, tak alespoň v té, v které jsme žili my.

Co tady pořád chybí, v čem naopak vynikáme nad jiná města?

Asi chybí od roku 1996 výraznější možnosti pro výstavbu rodinných domů. Řekl bych, že ve městě funguje výjimečná spolupráce mezi neziskovými organizacemi a jejich podpora ze strany města. Poměrně slušně je prováděna bytová výstavba i za přispění různých privátních subjektů.

Lituješ některých svých kroků a jsi naopak na některé - většinu - z nich pyšný?

O lítosti se asi přímo hovořit nedá. Z chybných rozhodnutí jsem se poučil. Pochopil jsem, že někdy v politice hráči nehrají s čistými kartami. Pýcha je věc, která je mi cizí. Většinou jsem se snažil činit rozhodnutí ve prospěch veřejného zájmu. Jejich úspěšnost či neúspěšnost zpravidla ukázal, nebo ukáže, čas.

Získal jsi ve funkci nějaké přátele, jichž si vážíš?

Netoužím po přátelích ve spojitosti s funkcí. Takoví jsou dobří jen po dobu výkonu funkce. Jsou ale lidé, s nimiž mohu slušně spolupracovat a nemusí to být lidé ze stávající koalice nebo politické reprezentace města, kraje či státu. Celkem dobře vycházím s hejtmanem Martinem Netolickým a s jeho náměstky.

[[img:chrn_fullwidth:98:Jedním ze starostových vzorů je první polistopadový prezident Václav Havel.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Kdo je ti vzorem?

Jasně prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Václav Havel a bývalý starosta holandského Ede Willem Blanken.

Co ti dnes dělá radost a co trápí?

Radost mi dělá vlastně každá maličkost, kterou se podaří vyřešit ve prospěch občana tohoto města. Trápí mě zloba, šíření nepravd a rozdělování v komunitě lidí.

Jak vidíš město za dalších 25 let a co bys mu přál?

Nejsem vědma ani slepý mládenec, ale myslím si, že to bude stále město, kde stojí za to žít. Město s vysokou kulturní i společenskou zodpovědností. Možná bude mít někdy i 25 tisíc obyvatel proti dnešním 23 tisícům. A přál bych mu, aby na něho byla většina obyvatel hrdá a ráda zde žila.

Je někdo ze současných místních politiků, koho by sis dokázal představit jako svého nástupce, až jednou skončíš a budeš dědečkem na plný úvazek?

Je. A toho dědu neflákám. Jen to Německo, kde žije moje dcera a vnouček, mám trochu z ruky. Ale Lojzík už ví, že s Maxem a Benjamínem, mými dalšími vnoučaty, tvoří základ prvního útoku.

Jak vzpomínáš na Vánoce v kruhu rodiny, když jsi byl malý?

Byly vždy pohodové a rodiče se pokaždé snažili o nějaké překvapení. Ať to bylo kolo či lyže nebo všechny tři díly Vinnetoua pod stromečkem.

Chybí těm současným něco, co dříve bylo samozřejmostí?

Nenapadá mne nic konkrétního.

Jakého dárku pod stromečkem by sis nejvíce vážil?

Asi kola.

Co přeješ obyvatelům města do nového roku?

Abychom si dokázali vážit jeden druhého, dokázali se radovat z maličkostí, které přináší i všední den. Slušnost, pokora a láska žádnému člověku nikdy neublížila, tak ani nebude ubližovat nám Chrudimákům, pokud se s tím ztotožníme. Přál bych všem najít i odvahu postavit se na odpor bezpráví a nebát se nějakého toho šrámu. A v neposlední řádě zdraví, štěstí a víru ve své schopnosti a dovednosti.

Děkuji za rozhovor.

Chrudim - Kruhový objezd za nemocnicí významně usnadnil dopravu na nově vybudovanou první část obchvatu města. Přestože řidiči nejprve kritizovali jeho umístění, postupně si zvykli a odbočení z Vlčnovské ulice teď není žádným větším problémem. Vrásky na čele ale přidělává chodcům.

V těsné blízkosti kruhové křižovatky jsou umístěny dvě zastávky městské hromadné dopravy a není tedy žádné překvapení, že se zde především ráno a odpoledne vyskytují davy cestujících. Jedná se o zaměstnance Nemocnice Chrudim a také část, které navštěvují nedalekou Základní školu Dr. Malíka. Nejbližší přechod mají tito chodci u kruhového objezdu pod nemocnicí. Většina z nich se ale na tento padesát metrů vzdálený přechod nevrací a frekventovanou silnici přebíhá. Riskují přitom střet s vozidly, jichž tu nyní, po uvedení první části obchvatu města, podstatně přibylo. Navíc ve Vlčnovské ulici došlo ke zrušení dalšího přechodu pro chodce, který právě děti také často využívají, chtějí-li se dostat do školy. Na absenci přechodu upozorňuje i Milena Hudečková. „U nového kruhového objezdu u nemocnice chybí vyznačený přechod pro chodce. Sice došlo k úpravám na chodníku, ale stále chybí pruhy a není vyznačen ani značkami. Všimla jsem si, že děti přecházejí stále po starém přechodu, který je ještě trochu znát a vcházejí tak přímo do silnice kruhového objezdu. Zajímalo by mne, zda vůbec bude tento přechod vyznačen,“ ptá se Hudečková.

[[img:chrn_fullwidth:12325:Jeden přechod daleko, druhý zrušený. Čeká se u nemocnice na první mrtvé jako Na Bídě?  Foto: Chrudimské noviny]]

Vedoucí Odboru dopravy MěÚ Martin Klimek však nemá pro chodce příliš dobrou zprávu. Společně s novým kruhovým objezdem zanikl i starý přechod pro chodce a nový se zde rozhodně neobjeví. „V rámci stavby okružní křižovatky Vlčnov bylo na základě požadavků Policie České republiky na větvi okružní křižovatky ulice Vlčnovská vybudováno místo pro přecházení. Takové místo umožňuje přejití komunikace s tím, že vozovka je rozdělena prostřednictvím ostrůvku na dvě části. Chodec tak překonává postupně jeden jízdní pruh s ochranou dělícího ostrůvku," říká Martin Klimek. 

[[gal:12324]]

"Přechody pro chodce se zřizují především tam, kde proud vozidel je natolik souvislý, že bez vyznačení přechodu pro chodce a následné povinnosti řidiče dát přednost chodci na přechodu, by přejití vozovky bylo velmi zdlouhavé. Místo pro přecházení by mělo chodce nutit ke zvýšené opatrnosti a ti by se neměli spoléhat na to, že zde mají přechod pro chodce, a proto se jim nemůže nic stát. Původní přechod pro chodce byl odbroušen,“ vysvětluje Klimek. Pro chodce, kteří si stěžují na hustou dopravu na ulici Slovenského národního povstání, má město jedinou radu: „Vracejte se na přechod pod nemocnicí.“ 

Chrudim - Péče o zeleň a především koncepce v jejím vysazován a údržbě je nevděčná práce. Své o tom ví třeba Kateřina Jánská, která má právě tuto problematiku na Městském úřadě Chrudim v gesci. Jednou je tráva moc krátká, podruhé moc dlouhá, stromy rostou křivě, nebo moc rovně. Mnohde však právě stromy dělají doslova „paseku“.

Své o nevhodně zvolených stromcích vědí obyvatelé největšího sídliště U Stadionu. Tady jim život komplikovaly nejen slaďoučkou mízu ronící lípy, ale také přerostlé smrky. Lípy začátkem jara, kdy se jejich pupeny změnily na listy, začala míza odkapávat na zaparkované vozy a řidiči začali hledat jiná místa k jejich odstavení. Parkovacích míst se zde však dlouhodobě nedostává a byl „oheň na střeše“. Radnice však přislíbila lípy zlikvidovat a vysadit zde jiné dřeviny. Vysoké smrky nechali úředníci pokácet a lidem se ulevilo. Po letech jim do bytu opět svítí slunce.

[[img:chrn_fullwidth:4705:Lípy U Stadionu páchají neplechu vždy, když začnou kvést.  Foto: Chrudimské noviny]]

S nelibostí se setkala snaha hasičů, kteří se pro změnu rozhodli zlikvidovat poškozené smrky rostoucí u jejich základny v Topolské ulici. Lidem se nelíbilo, že přijdou o oblíbenou dominantu a hlasitě se ozvali. Nakonec se však jehličnany poroučely k zemi a zdejším obyvatelům nezbývá, než se s novým stavem smířit podobně, jako těm, kdo bydlí na sídlišti Na Větrníku. Zde se ale pro změnu objevily první stromky, které v budoucnu mají plnit funkci větrolamů.

[[img:chrn_fullwidth:12313:Zámková dlažba dostala Na Větrníku pořádně zabrat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Je to ale právě lokalita sídliště Na Větrníku, kde se několik posledních let ukazuje, že sázet stromy v těsné blízkosti chodníků, není nejlepší nápad. Čtenář Chrudimských novin teď zaslal redakci fotografii, z níž je patrné, jak si kořeny takových dřevin poradí se zámkovou dlažbou. Řešením je pak stromy pokácet, chodníky rozkopat, odstranit kořeny a vysadit keře. Což se stalo třeba v nově zrekonstruované ulici Čs. armády. Není proto divu, že obyvatelé bytovek Na Větrníku si přejí, aby došlo k odstranění přerostlých listnáčů a na jejich místě se objevil třeba záhon tvalek.  

Chrudim - Nejsledovanější anketou čtenářů Chrudimských novin byla v roce 2015 anketa pod názvem "Je rok po volbách. Kdo z vedení radnice je za tu dobu pro vás nejdůvěryhodnější politik?". Ukázalo se při ní, že lidé stále sledují se zájmem dění na radnici a známkují svoje politiky podle odvedené práce a jejich vystupování na veřejnosti.

Anketa měla překvapivého vítěze, prvního místostarostu Jaroslava Trávníčka (ČSSD), zatímco vítěz posledních komunálních voleb a favorit hlasování čtenářů, starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), se musel pro tentokrát spokojit "jen" s druhým místem. Naopak velký debakl zaznamenal čtvrtý místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim), jehož "tak trochu jiná politika" po roce fungování v úřadu Chrudimáky vůbec neoslovila. Ostatně to samé vyplývá z poslední ankety v roce 2015 "Je požadavek opozice na odvolání Romana Málka z funkce místostarosty oprávněný?", v níž to Málek schytal od občanů na celé čáře, neboť si v drtivé většině přejí jeho odvolání z funkce stejně jako celá radniční opozice napříč všemi stranami včetně některých koaličních politků v čele s již zmíněným místostarostou Jaroslavem Trávníčkem. Co je ale platná vůle občanů, když nebyla, jak uvedl starosta Petr Řezníček, vypovězena koaliční smlouva a ta zůstává i nadále v platnosti stejně jako Málkovo čtvrté místostarostenské křeslo.

[[img:chrn_fullwidth:11860:Čtvrtý neuvolněný místostarosta Roman Málek má možná požehnání katolické církve a současné radniční koalice, rozhodně ne ale od občanů města, kteří pro něho většinou nemají takřka žádné pochopení. Opozice dokonce tvrdí, že je to vypočítavý lenoch.  Foto: Facebook Romana Málka]]

Druhou nejsledovanější čtenářskou anketou Chrudimských novin byla v průběhu roku anketa nazvaná "Co dál se zastaralým letním kinem za Muzeem?", která naprosto jasně ukázala na rozpolcenost zdejší veřejnosti v této dlouho neřešené otázce. I tentokrát v ní s převahou zvítězili zastánci zachování večerního promítání za Muzeem nad pragmatiky, kteří poukazují na ztrátovost tohoto podniku a potřebu zvýšení počtu parkovacích míst přímo v centru města na úkor areálu letního kina. Ačkoliv vítězství příznivců "leťáku" nebylo tentokrát tak drtivé jako v případě ankety, kterou kdysi uspořádali oni sami, je zřejmé, že Chrudimáky nostalgie po filmové produkci na tradičním místě pod hvězdami zatím neopouští a jsou ochotni ji dotovat z městského rozpočtu. A právě tato skutečnost vede k déletrvající nerozhodnosti či opatrnosti vedení chrudimské radnice, jak s tímto prostorem dál naložit. Současné vedení města ale tvrdí, že jasno bude mít co nevidět, protože si nechalo názory občanů k tomuto problému znovu vyhodnotit. Necháme se tedy překvapit, jaké bude rozřešení celého problému.

[[img:chrn_fullwidth:11371:Současné vedení města se rozhodlo pro restart záměru, jak v budoucnu naložit s prostorem letního kina. Najalo si proto služby jabloneckého architekta Petra Klápštěho z Ateliéru Nature Systems, který uspořádal v bývalé vinárně Muzea na toto téma setkání s občany. Po skončení debaty nechal vyvěsit pod schodištěm Muzea veškeré plusy a zápory, které ze schůze vyplynuly. Většina názorů je přitom pro zachování letního amfiteátru v těchto místech.  Foto: Chrudimské noviny]]

V pořadí třetí, co do zájmu čtenářů, skončila anketa pod názvem "Má se silnice I. třídy z Chrudimi do Slatiňan proměnit v pomalejší městskou trasu?", která je reakcí na řadu smrtelných a dalších těžkých dopravních nehod na silnici I/37, především v úseku ve směru od chrudimských kasáren k odbočce na Píšťovy. Také v tomto případě jde o názorový střet mezi příznivci plynulejší jízdy mezi Chrudimí a Slatiňany a zastánci dopravních omezení, jež mají ochránit zejména pěší a cyklisty, kteří jsou zde nejvíce ohroženi. Mezi hlasujícími čtenáři nakonec zvítězila druhá varianta, kvitující dopravní omezení, která zde chystá pardubická pobočka Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). V těchto místech má mimo jiné dojít ke snížení maximální povolené rychlosti a zhotovení zpomalovacích ostrůvků u odboček na Píšťovy a před Slatiňany k nově vznikající obytné zástavbě a průmyslové zóně. Kdy ale k tomuto opatření dojde, není zatím zřejmé. ŘSD totiž tvrdí, že je k němu připraveno a čeká jen na pokyn města, radnice zase oponuje, že už žádost dávno odeslala. Ocitáme se tedy opět v situaci, k jaké došlo v případě doposud nepostaveného sjezdu u Medlešic, kde ŘSD tvrdí, že za to může vedení města, zatímco ono namítá "já nic, já muzikant". Každopádně přinesla anketa celou řadu doprovodných článků a zajímavých komentářů, které mimo jiné navrhují vybudovat v těchto místech další stezku pro pěší a cyklisty, jež by je ochránila a současně by více propojila Chrudim se Slatiňany, kam míří denně stovky turistů a lidí pracujících v obou městech. Podle čtenářů by měla tato stezka daleko větší smysl než městem chystaná trasa na Podhůru. Necháme se tedy znovu překvapit, zda se politici nechají inspirovat hlasem lidu.

[[gal:11761]]

Mezi další ankety Chrudimských novin, které zaujaly nejvíce čtenáře, patří témata "Měli by strážníci v létě více postihovat rušení nočního klidu v Chrudimi a jak?", dále "Mělo by se nechat prošetřit financování sportů v Chrudimi a nastavit spravedlivější pravidla?", které reaguje na nezvykle velké investice do zázemí chrudimské kopané a na téma tzv. prioritních sportů, anebo "Starosta města Petr Řezníček tvrdí, že média nikdy nic nevyřešila. Režisér Robert Bellan tvrdí opak. Kdo z nich má pravdu?", jež je odezvou na korespondenci našeho starosty s divadelním režisérem Robertem Bellanem, který v závěru roku poukázal na své špatné zkušenosti s personálem Divadla Karla Pippicha. Debata obou mužů nakonec sklouzla do filosofické roviny, v níž se neshodli na tom, zda média někdy něco dokázala vyřešit. Zatímco režisér Bellan v nich spatřuje nedílnou součást demokratického zřízení naší země, starosta Řezníček o nich smýšlí spíše s opovržením, jak dokládá jeho dopis. Možná i proto v hlasování u občanů prohrál, protože ti dali za pravdu spíše Bellanovi.

Z uvedeného výčtu nejčtenějších anket vidíte různorodost témat, která občany Chrudimě zajímají - od způsobu vládnutí tomuto městu, až po praktické dopady této politiky na život lidí. Nejsou však kritikou uvedeného systému, nýbrž zrcadlem, které má odhalit nedostatky tam, kde se o nich mlčí, anebo se o nich neví, aby v konečném důsledku usnadnilo život nám všem. Co z toho plyne? Že média svoji roli rozhodně mají a budou ji mít i nadále bez ohledu na to, zda se to někomu líbí nebo ne a bere si obdobné ankety až příliš osobně namísto toho, aby se nad jejich obsahem raději pořádně zamyslel a když je to nutné a opodstatněné, aby se postaral o nápravu. Teprve potom budeme všichni žít ve městě, ve kterém stojí za to žít. Mějte, vážení čtenáři, šťastný nový rok 2016 plný zdraví, lásky, štěstí, osobní pohody, vzájemného respektu a porozumění. Ať je naše Chrudim v příštím roce ještě krásnější!