Chrudim - Drobnou zprávičkou o dalším úspěchu v oblasti péče o historické a kulturní bohatství se teď pochlubila radnice. Město získalo cenu za opravu severní hradby ležící nedaleko Zlaté stezky a bašty Prachárna. Ocenění udělila Chrudimi při svém zasedání krajská sekce Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a opravené opevnění obsadilo druhé místo.

Díky skvělé práci archeologů pod vedením Jana Frolíka tak získali ocenění za svou práci, kdy se jim podařilo zhroucením hrozící část městského opevnění kompletně zrekonstruovat a zakonzervovat. Na místě se navíc podařilo najít historické porcelánové dýmky a třeba také nádoby na pěstování chřestu. Město by teď s projektem opravy hradby, jenž si vyžádal miliony korun, rádo aspirovalo i na vítězství v soutěži „Památka roku 2015“. Tu vyhlásilo zmiňované Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Výhra však nebude snadná, protože už nyní je do ankety přihlášeno několik desítek památek, z nichž nejvýznamnější je třeba zrekonstruovaný objekt kláštera v Českém Krumlově nebo kompletně opravený komplex bývalého kláštera augustiniánů v České Lípě.

[[img:chrn_fullwidth:12433:Opravená hradba se nyní utká v soutěži s dalšími památkami z celé České republiky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska mělo k loňskému roku 214 členů a za svůj cíl si klade popularizaci a zvýrazňování kulturního dědictví zúčastněných měst a obcí. Pomáhá také ve spolupráci s Ministerstvem kultury České republiky v získávání grantů a dotací. Každé město má na webu sdružení svůj malý medailonek s odkazy na nejvýznamnější památky a rodáky. V případě Chrudimi se zde nachází informace o Josefu Resselovi, Janu Pavlu Čechpauerovi a třeba také „Chrudimské šatlavě“. Chrudimská šatlava dokonce v seznamu památek zaujala první místo, přestože se jedná o soukromý podnik, jehož hlavní tváří je neuvolněný místostarosta a tajemník tohoto zařízení Roman Málek (Koalice pro Chrudim).  

Hrochův Týnec - Novým velitelem Městské policie Hrochův Týnec bude Mgr. Pavel Kouba, dosavadní zástupce vrchního strážníka Jiřího Stuny ve Skutči, jenž zvítězil ve výběrovém řízení, které vypsala na tuto funkci obec. Hrochův Týnec se totiž v posledních letech potýká s nebývalým nárůstem pouliční kriminality, jež je přičítána na vrub romské komunitě, která se nechala zlákat k bydlení v místních ubytovnách.

Pavel Kouba začínal před lety jako řadový strážník u Městské policie Chrudim, kde sloužil několik let, než odsud odešel s Jiřím Stunou a některými dalšími do nově vzniklé Městské policie Skuteč, kde má za sebou další, více než desetiletou službu. Mezitím stihl vystudovat vysokou školu a angažoval se také v občanské iniciativě Holešovská výzva. "Vzhledem k tomu, že budou naše rajóny sousedit v Luži a Chrasti, tak budeme i nadále spolupracovat," těší se jeho dosavadní nadřízený a dlouholetý spolupracovník Jiří Stuna.

Chrudim - Kdo stojí za zrušením sjezdu z obchvatu města u místní části Medlešice? Zástupci města v čele s neuvolněným místostarostou Jaroslavem Trávníčkem (ČSSD) a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) si tento dotaz přehazují jako horký brambor. Město tvrdilo, že na vině jsou silničáři, stavitelé silnic pro změnu obviňují město. Chrudimské noviny nyní mají k dispozici materiály, které situaci osvětlují.

Vedení ŘSD se totiž podařilo objevit zápisy ze schůzek, které se konaly před 14, respektive 11 lety. Z nich plyne, že zástupci města, jimiž byli třeba současný šéf Stavebního odboru MěÚ Chrudim Vladimír Bálek a právě neuvolněný místostarosta Trávníček, už v této době věděli, kudy se výstavba první části obchvatu bude ubírat a s tímto nastaveným směrem souhlasili.

[[img:chrn_fullwidth:12397:Místostarosta Trávníček se situaci pokouší zachránit a o vybudování sjezdu se snaží, seč mu síly stačí. Trápí snad tohoto politika špatné svědomí?  Foto: Chrudimské noviny]]

Primárně o zrušení sjezdu u Medlešic rozhodli úředníci Ministerstva dopravy (v roce 2001 ještě Ministerstvo dopravy a spojů České republiky) při schůzce s tehdejším starostou Ladislavem Libým (ODS). Tato schůze se konala 4. listopadu 1999 a zápisy z ní neexistují.

[[img:chrn_fullwidth:12350:Rovněž dopravní značení na obchvatu připomínkovali zástupci města a výsledek jejich jednání je takový, jaký je. Ukazuje se tak absolutní impotence místní samosprávy v jednání se státem a firmami.  Foto: Chrudimské noviny]]

Během dalšího jednání v roce 2001 navíc krajští úředníci v čele s úředníkem Odboru dopravy Krajského úřadu Pardubice Lutoborem Lipanem na základě studie firmy Higway Design zpochybnili výstavbu zmiňovaného sjezdu u Medlešic. Zástupci města, jimiž byli místostarosta Trávníček, vedoucí Stavebního odboru MěÚ Chrudim Vladimír Bálek a vedoucí Oddělení územního plánovaní MěÚ Chrudim Alena Stará, však nedokázali prosadit závěry, jimiž v současné době Trávníček operuje a na zrušení sjezdu kývli. Veškerá doprava tak byla odkázána na sjezd u místní části Vestec a na křižovatku za supermarketem Kaufland. Dokument, který naleznete v příloze pod textem, navíc doslova uvádí „přítomní, včetně zástupců Města Chrudim se po diskusi ztotožňují s názorem silničního správního úřadu, že jakákoliv křižovatka jižně od Medlešic je nadbytečná“.

[[img:chrn_fullwidth:12217:Při slavnostním otevření obchvatu místostarosta Trávníček chyběl.  Foto: Jindřich Balous]]

V této souvislosti se tak nabízí otázka, proč místostarosta Trávníček po jakémkoliv dotazu na podrobnosti zrušené křižovatky u Medlešic mlčí a mnohdy i „mlží“. Není možné nevzpomenout jeho slova, že se patřičné dokumenty ztratily a nelze proto dohledat, kdo za tuto skandální situaci může. Tomuto přístupu se nelze divit ve světle nově objevených faktů, protože sám Jaroslav Trávníček má „máslo na hlavě“. Jeho současná horečná snaha o získání plusových bodů v jednáních o znovuvybudování sjezdu u Medlešic pak působí jako hašení požáru, jenž sám pomáhal založit.

Dalším Trávníčkovým pozitivním přínosem má být i snaha o zrušení dočasného přehrazení spojky u Medlešic betonovými profily a otevření tohoto provizorního napojení na „pardubickou silnici“ motoristům. Byl to přitom opět zástupce města, tentokráte šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek, kdo se pod toto řešení v roce 2005 podepsal a tím ho za město schválil. Jen těžko k uvěření působí fakt, že místostarosta zodpovědný za dopravu o tomto rozhodnutí předem nevěděl. I tento materiál najdete v příloze pod textem.

Příloha: 

priloha_odpovedi_-_zapis_z_jednani_z_21.11.2001.pdf

i-37_cr_obchvat_zapis_z_jednani_2.6.2005.pdf

Chrudim - Nebýt pozorných obyvatel města, mohlo by se brzy stát, že si majitelé pozemků budou se svým majetkem dělat, co je napadne. Posledním příkladem může být zelená plocha před Lékárnou Pod Břečťanem, kde se tráva pomalu mění v místo posypané štěrkem.

Proč se tak stalo? Protože majitelé pozemku se rozhodli udělat ze „zeleně“ (tak je plocha označena v katastru nemovitostí) parkoviště. Využívají ho běžně jak dodavatelé zmiňované lékárny, tak třeba i návštěvníci fitcentra, jež se nachází v nevzhledné přístavbě nad lékárnou. Na tuto skutečnost teď Stavební odbor MěÚ Chrudim upozornil jeden z všímavých Chrudimáků. Vedoucímu odboru Vladimíru Bálkovi tak nezbývá, než konat.

[[gal:12396]]

„Stavba příjezdové komunikace z prostranství před starou poliklinikou k budově lékárny Pod Břečťanem určená pro zásobování lékárny byla povolena rozhodnutím ze dne 5. května 1995. Povolená komunikace měla šířku 3,5 metru a byla z betonových zatravňovacích tvárnic. Pozemek nepatří městu. Parkování na pozemku povoleno nebylo, záležitost proto budeme řešit,“ říká na to Bálek. Dokázat majitelům pozemku, že skutečně jde o načerno zřízené parkoviště, však nebude snadné.

Chrudim - Přestože radnice je prozatím skoupá na slovo a informace o budoucím stěhování městské policie se dostávají na světlo jen pomalu a po částech, už teď je jasné, že strážníci budovu Staré radnice na Resselově náměstí brzy opustí. Jejich novou základnou by měl být dům v Široké ulici.

Dům číslo popisné 29 sloužil dlouhé roky nejen soukromým subjektům - sídlily zde především autoškoly, tak především Odboru dopravy MěÚ jako školící centrum. Ten však budovu postupně opouštěl a tak se zrodil nápad, že by se sem mohli přestěhovat strážníci městské policie. Šedobílý dům naproti budově Regionálního muzea projde patřičnými úpravami a teprve poté dojde i na stěhování. V jakém termínu by k tomu mělo dojít, prozatím vedení města nezveřejnilo a skoupé na slovo jsou i zbrusu nové webové stránky Městské policie Chrudim. Obyvatelům města, kteří baží po těchto informacích, nezbývá, než čekat na vyjádření neoficiálního tiskového mluvčího chrudimských strážníků, kterým je diskutér Chrudimských novin s přezdívkou „Platek“.

[[img:chrn_fullwidth:12389:Nepovolenému parkování na dlažbě bude konec. Nabízí se ale otázka, kde budou své vozy parkovat sami strážníci.  Foto: Chrudimské noviny]]

Je tomu právě rok, co skončila velkým zklamáním akce, z níž měla vzejít také nová služebna městské policie. Neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) v lednu roku 2015 neskrýval své rozčarování z neúspěšných jednání s Ministerstvem financí ČR, které mělo „posvětit“ výměnu několika městských pozemků za budovu „Majáku“, známé budovy, kterou využívala republiková policie na Všehrdově náměstí. Výměna však neproběhla a radnice se začala poohlížet po nových prostorách. Ty se objevily ve zmiňovaném domě v Široké ulici.

[[img:chrn_fullwidth:6547:Budova na Všehrdově náměstí se měla stát novou základnou městské policie. Stát však směnu zhatil.  Foto: Chrudimské noviny]]

Některá média pak přinesla informaci, že stěhovat by se z komplexu budov na Všehrdově náměstí měla i republiková policie, jíž bývalý dominikánský klášter nevyhovuje. V jedné z průmyslových zón by tak prý měl vzniknout nový komplex za stovky milionů korun. Zda a kdy k tomu dojde, je opět spíše otázkou budoucnosti.

Chrudim - Získat od města dotace pro svou činnost není zdaleka tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Přestože se neustále omílá, že právě sportovci jsou preferovanou „kastou“, která spolkne většinu peněz určených k pomoci místním spolkům, občas se dostane i na někoho jiného. Jak ale na to?

Jednou z možností je obrátit se přímo na vedení města, konkrétně na radní, kteří se každý měsíc scházejí k řešení dílčích problémů. V jejich gesci je schvalování dotací, ale jen do výše 50 tisíc korun. Cokoliv, co přesahuje tuto částku, musí už schválit městští zastupitelé. Při posledním zasedání městského zastupitelstva sice předložil opoziční zastupitel František Pilný (ANO 2011) návrh, aby všechny dotace šly přes samotné zastupitele, jeho kolegové se ale s tímto návrhem neztotožnili. Dokonce i Pilného stranický kolega Ondřej Kudrnáč byl k tomuto námětu skeptický a tato pravomoc tak částečně zůstává radě města. Ta však, kromě zmiňovaných dotací, může rozdílet i dary, jež není třeba vracet. O vrtkavé náklonnosti radních ke sportu se v nedávné minulosti přesvědčili třeba místní šachisté, jimž rada v červnu roku 2014 nepřiznala ani korunu, přestože město reprezentovali v první lize.

Další možností, jak získat peníze, je „pumpnout“ manažerku Zdravého města a městskou zastupitelku Šárku Trunečkovou (SNK-ED). Ona sama sice ze svého utajeného platu nepustí ani korunu, ale právě v rámci Zdravého města teď opět nabízí možnost dosáhnout na šest tisíc korun těm neziskovým organizacím, které vyplní formulář a následně připraví poster na projednávání Desatera problémů města. To se letos koná 2. března ve velkém sále Muzea.

Neziskovka během projednávání Desatera problémů představí projekt, který bude zaměřen na rozvoj města v oblastech, v nichž neziskové organizace působí - kulturní, volnočasové, sportovní, ochrana životního prostředí, sociální a další. Akce je součástí projektu „Místní Agendou 21 a strategickým řízením k naplňování principů udržitelného rozvoje a zvyšování kvality života obyvatel v Chrudimi“. Ten je podpořen z Programu švýcarsko-české spolupráce a v letošním roce by těmito švýcarskými kanály mělo do Zdravého města přitéci 360 tisíc korun. Loni to přitom byl milion čtyři sta sedmdesát devět korun. Celkový rozpočet Zdravého města je pro letošek stanoven na 605 tisíc Kč a nejvyšší položkou v něm jsou mzdové náklady. Ty činí 160 tisíc.

Chrudim - Zdejší lídr České pirátské strany Jiří Stuna nebude už v příštích komunálních volbách kandidovat na post městského zastupitele. Zhruba do čtvrt roku se totiž plánuje z Chrudimi odstěhovat a změnit adresu trvalého bydliště. Jeho novým domovem se má stát nedaleká Skuteč.

"Dostal jsem nabídku získat ve Skutči služební byt a tuto nabídku jsem z rodinných důvodů přijal. Budu tak mít více času na výchovu svých dětí, stejně tak budu lépe v dosahu jako vrchní strážník Městské policie ve Skutči a v neposlední řadě mi byl rozšířen pracovní úvazek vyučujícího ve skutečském gymnáziu," vyjmenovává Stuna důvody, proč se rozhodl, že Chrudim za pár měsíců nadobro opustí. "V Chrudimi budu ale i nadále provozovat svoji psychoterapeutickou poradnu," upřesňuje vzápětí.

Stejně tak se nechystá opustit Piráty, jejichž zůstává krajským předsedou. "To znamená, že budu za Piráty kandidovat v blížících se krajských volbách a stejně tak budu z této pozice hovořit i do dění v Chrudimi, protože tu stále není ještě založena místní organizace strany. Nebudu už ale moci s ohledem na změnu trvalého bydliště kandidovat do městského zastupitelstva. Myslím si, že to některým lidem udělá velkou radost," usmívá se Jiří Stuna. "Krajským předsedou se přitom chystám být jen do té doby, dokud o to budou zdejší Piráti stát. Nejsem totiž z těch, kteří na funkcích lpí a mají na nich založen svůj život, stůj co stůj. Něco takového rozhodně neplánuji," uzavírá Jiří Stuna.

Chrudim - Plesová sezóna je tu a s ní i celá řada tancovaček, zábav a večírků. Minulý víkend si tak zatančili studenti a učitelé Gymnázia Josefe Ressela, brzy to čeká i místní zemědělku, měšťany a také pracovníky v charitativních službách.

V pátek 15. ledna se však bude tančit třeba v Multifunkčním centru v Hlinsku. Půjde o Maturitní ples 4. C Gymnázia K. V. Raise. Začátek je stanoven na půl osmou večer. Florbalový ples se pak koná v pátek od osmi večer také v Kulturním klubu ve Skutči. V pátek 15. ledna zasedne do křesla pro hosty v Ležákách Alexandr Hemala. Od 18 hodin bude vyprávět své zážitky z profese, které již dávno odzvonilo.

Sobota 16. ledna patří v Lukavické Hospodě Na Křižovatce obyvatelům nedaleké Svídnice a jejich 14. obecnímu „plesání“. Hasičský ples ve Studnici začíná také v sobotu v osm večer a nejinak je na tom Country bál ve vítanovském kulturním domě. Jedním z prvních mysliveckých plesů je pak ten sobotní v Horním Bradle. Tančit se bude od osmi večer v místní sokolovně.

Hospoda Galérka v Ochozi vás v sobotu srdečně zve na Karaoke párty aneb Zpívejte s námi vaše oblíbené melodie. Melodie a program uvádí DJ Dandy od osmi večer. V sobotu od devíti večer do jedné v noci otevře své brány při Dni otevřených dveří Gymnázium Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči.

V pátek si určitě nenechte ujít film Revenant v Městském kině v Chrudimi. Hraje se od půl osmé večer a zima v sále prý už nehrozí :-). Film je to opravdu výtečný a máte-li zálibu v pojídání syrových ryb a bizonů, přijdete si na své.

Příjemný víkend, milí čtenáři.

Konečně byla oprášena myšlenka na proměnu šedivé, architektonicky divně "socialisticky" rozevláté Palackého třídy v městský bulvár. Ostatně, Palackého ulice taková v minulosti byla a tvořila jednu z nejdůležitějších komunikací v Chrudimi. Byla i jedním ze společenských center města. V posledních několika málo desetiletích dostala ale řádně zabrat a na mnoha místech se změnila k nepoznání. Zejména v úseku od Husova sboru až po Penny market v navazující ulici Obce Ležáků. Tady se od 70. let minulého století prakticky až do nedávné minulosti hodně bouralo, aby zde mohly vyrůst budovy, které do historického Kateřinského předměstí příliš nepatří - ať už paneláky nebo nákupní středisko Borzna hned těsně vedle kostela sv. Kateřiny. Podstatné však je, že vinou této zástavby vznikla na Palackého třídě "hluchá" místa, jež jsou pozůstatkem nemilosrdných stavebních zásahů do tohoto bývalého městského bulváru, a ty je teď třeba odstranit a zaplnit jinými prvky.

[[img:chrn_fullwidth:194:Nudná a šedivá. Taková je Palackého třída. To by ale mohlo skončit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Myšlenka na tuto nápravu není však nová. Přišel s ní už před léty architekt a bývalý městský zastupitel Karel Thér. Jeho studie přitom počítala se zastavěním a využitím ploch, které na Palackého třídě vykousaly buldozery, a oprávněně vyvolala zájem i polemiku občanů města. Některá z těchto řešení jsou svým pojetím i dost originální a odvážná, nicméně potřebná k tomu, aby byla napravena veškerá "zvěrstva", ke kterým v této páteřní ulici kdysi došlo. Možná by nebylo v této souvislosti od věci, aby město zbytečně nemrhalo dalšími prostředky za novou studii a pověřilo současného architekta Marka Janatku tím, aby, než začne nad tímto úkolem pracovat, jej nejprve konzultoval se svým předchůdcem. Mohlo by to pomoci některé věci urychlit i zlevnit bez ohledu na jakékoliv předsudky politiků, kteří měli možnost, kdyby byli dost prozíraví, v této věci už dávno konat. Například přijmout regulační plán v případě bývalé Popperovy tovární budovy, s níž se na Palackého třídě počítalo jako s významným brownfieldem. Podobně jako to dokázaly před pár týdny sousední Pardubice u Automatických mlýnů, které nejsou jejich majetkem, ale regulují nově jejich možné využití, aby došlo k citlivému propojení s okolní zástavbou a zejména k zachování této architektury jako celku. K tomu ale v případě současného areálu Evony zatím nedošlo.

[[img:chrn_fullwidth:255:Palackého třída skrývá další parkovací kapacity. Na snímku vpravo je zde na své náklady nechala vybudovat soukromá firma. Město by ně mohlo volně navázat, a nejen tady.  Foto: Chrudimské noviny]]

I přes veškeré tyto otázníky je však koncepce navrácení městského bulváru do Palackého ulice správná, protože vrací věci do normálu. Počítejme ale s tím, že nebude jednoduché ji vždy a všude prosadit. Třeba jen proto, že si řada místních na zdejší urbanistický "socialismus" už zvykla a nebude chtět přistoupit na zhuštění zástavby, které je pro bulvár typické. Od toho ale politici jsou, aby dokázali lidem něco takového vysvětlit a neschovávali se jen za dlouhodobé plány, jejichž dokončení je ze současného pohledu v nedohlednu. A že jich máme požehnaně - novou sportovní halu na Tyršově náměstí, parkovací dům na Moravově zahradě, přestavění bývalého konventu v sousedství Muzea barokních soch na hotel, či zatím ne-existující záměr, co dál s letním kinem. Jde o projekty za desítky až stovky milionů, které jsou prozatím jen na papíře, protože jsou drahé. A rádi se jimi, až na poslední příklad, chlubíme. Na Palackého třídě se dá však začít takřka okamžitě - po etapách. Jakmile zde letos skončí rekonstrukce kanalizačních přípojek, může se navázat třeba tím, že tu vznikne první parkovací záliv a pak další a další, aby ulice žila a nebyla jen anonymním tranzitem. Zkrátka a dobře, Palackého třída je vhozená rukavice a zbývá ji jen zvednout.

Chrudim - Skandál, jímž žije politická scéna v České republice a jenž se týká údajného prolomení emailových schránek vrcholných představitelů státu, má i první chrudimskou oběť. Do hledáčku hackerů se totiž dostal také zdejší městský zastupitel a poslanec Jan Chvojka (ČSSD).

Sám Chvojka upoutal v nedávné minulosti pozornost svými výroky, z nichž mělo plynout, že jedna z oceněných kapel v soutěži Český slavík má neonacistické pozadí. Příznivci kapely Ortel se však právníkovi Chvojkovi vysmáli a ten s několika hněvivými reakcemi, jež uveřejnil na facebooku Chrudimských novin, podle všeho celou nepovedenou kauzu zametl pod koberec.

[[img:chrn_fullwidth:12378:Využil Jan Chvojka svého postu a snažil se pomoci stranickému kolegovi?  Foto: Facebook]]

Nejnověji se teď ale ukázalo, že poslanec Jan Chvojka chtěl využít svého vlivu a pokoušel se protlačit svého stranického kolegu Jindřicha Taubera, bývalého náměstka pardubické ex-primátorky Štěpánky Fraňkové (Sdružení pro Pardubice), do nejvyšších postů ve vládě České republiky. Náměstkyni pro řízení Sekce kabinetu předsedy vlády České republiky Běle Hejné měl proto zaslat mail, v němž za svého přítele Taubera „orodoval“. Pokud se prokáže, že je elektronická pošta pravá, půjde o další názornou ukázku klientelismu mezi politickými špičkami této země.