Chrudim - Přestože už auta po železničním přejezdu v ulici Obce Ležáků projíždějí bez omezení a občas se tady objeví i vlak, uzavírka trati prozatím nekončí. Na příští rok se dokonce posouvá její dokončení, které by však už nemělo oddálit její letošní otevření. To přitom „modrá armáda“ plánuje na 7. října.

Na jaké novinky se lidé mohou těšit? První a nejméně příjemnou je bezpochyby informace, kterou v současnosti uvolnilo vedení Českých drah. V Chrudimi přijdou v souvislosti s modernizací trati o práci čtyři lidé. Jedním z nich má být i výpravčí, protože v modernizovaném provozu ho už nebude zapotřebí. Chrudimské nádraží se tak posune ještě více k regionální bezvýznamnosti. Prodej jízdenek však zůstane zachován.

Další novinky jsou ale příjemnější. Bezbariérové nástupiště a signalizace pro slabozraké je posunem vpřed. Nebezpečné přeskakování kolejí a obtížné vylézání na perón by mělo být minulostí. V blízké budoucnosti také naberou vlaky mezi Chrudimí a Slatiňanami rychlost až sto kilometrů v hodině. Letos tomu tak ale nebude, protože železničářům dodavatel nedodal nové zabezpečovací zařízení a musí se proto spokojit s tím starým. To však není na takovou rychlost uzpůsobeno a vlaky tak budou jezdit stále pomalu. Rekonstrukce by měla skončit až příští rok v srpnu, kdy už budou instalovány všechny zabezpečovací prvky a vlaky budou moci jezdit slibovanou „stovkou“.

Chrudim - Plánovaná rekonstrukce Lázeňská ulice se blíží a Stavební odbor MěÚ Chrudim vydal veřejnou vyhlášku, v níž zveřejnil i budoucí podobu ulice a přilehlého okolí. Majitelé domů a pozemků v této lokalitě se nyní mohou až do začátku října k záměrům města vyjádřit.

Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) už několik let tvrdí, že právě Lázeňská ulice, tedy ulice, kde se dříve nacházely nejen lázeňské domy, ale také prodejné dívky, je poslední ulicí nedaleko centra města, která potřebuje opravit. Povrch je zde rozbitý a především cyklisté pravidelně nadávají na nezájem radnice se současným stavem cokoliv dělat. Vedení města však nespí a rekonstrukci Lázeňnské ulice dlouhodobě připravuje. Jak tedy bude po úpravách vypadat?

Proběhne tady kompletní rekonstrukce Lázeňské ulice a části ulice Podfortenské v celém profilu. Komunikace a parkovací plochy budou mít povrch z kamenné dlažby. U stavidla náhonu pak vznikne nástupní plocha z masivního dřeva, na kterou naváže pěšina podél náhonu z části s mlatovým povrchem, a dále dřevěná lávka. Plocha podél řeky po levé straně před stávajícím mostem v Podfortenské ulici bude mít mlatový povrch. Mlatové cesty jsou v současné době k vidění třeba v Klášterních zahradách.

Most přes náhon se však opravy dočká také. Připravena je jeho kompletní rekonstrukce. Po levé straně mostu navíc město postaví zmiňovanou lávku pro pěší. Úpravy ale čekají i přerostlou vegetaci a dojde i na oblíbené kácení některých stromů. Zasazeny by však na oplátku měly být nové. V Lázeňské ulici se objeví i nové lampy veřejného osvětlení. Jak vysoké finanční náklady si důkladná rekonstrukce Lázeňské ulice vyžádá, radnice prozatím nezveřejnila. Obdobně je prozatím záhadou datum zahájení stavebních prací.

Chrudim - Radnice údajně ještě letos potvrdí svou pověst, která Chrudim označuje za „město kruhových objezdů“. Poté, co se podařilo vybudovat kruhovou křižovatku „U Guláška“, objeví se další taková úprava dopravy v místě současné křižovatky u nemocnice. Celkem by mělo jít už o devátou takovou křižovatku ve městě.

Stane se tak přesto, že řidiči na kruhové objezdy často žehrají a jen neradi jimi projíždějí. Český řidič totiž není na tuto zdánlivou novinku příliš zvyklý a při průjezdu „kruhákem“ se dopouští celé řady prohřešků. Velká část šoférů totiž při opouštění objezdu vůbec nepoužívá znamení o změně směru jízdy. Zdatně jim v tom sekundují i mnozí cyklisté, kteří se rovněž neobtěžují zvednout ruku v době, kdy kruhovou křižovatku opouštějí. Další chybou bývá zbytečné šlapání na brzdy v okamžiku, kdy se řidič se svým vozem ke křižovatce blíží, přestože po kruhovém objezdu právě žádný vůz nejede. Oba tyto prohřešky pak dopravu zbytečně zahušťují a brzdí.

Radnice je však neoblomná. Kruhové objezdy se prý osvědčily a tak je na řadě vybudovat v dohledu dalších dvou třetího "bratříčka". Objevit by se měl podle neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSDD) v místech, kde se kříží Vlčnovská ulice s ulicí Slovenského národního povstání. „Ano, kruhový objezd u nemocnice by se měl stavět ještě v letošním roce,“ potvrzuje plány vedení města Trávníček. Nadšení jistě nebudou ani dopravci nadměrných nákladů, kteří právě tuto trasu využívají pro přepravu tubusů k větrným elektrárnám. Stávající kruhové objezdy jim už tak dost komplikují přepravu a v poslední době dochází jak k destrukci samotných „kruháků“, tak i zde umístěného dopravního značení.  

Vážený pane Zahrádko,

máte pravdu, nechápu postup radnice ve vztahu k místním podnikatelům. Jak jste správně nastínil, je třeba hledat řešení, jak vyjít firmám podnikajícím v Chrudimi vstříc, aby se dále rozvíjely, případně, aby se o Chrudimi ve světě říkalo, že umí najít "přátelské" řešení a třeba by k nám přišlo více firem, které by zde zrealizovaly svůj podnikatelský zájem. Je to jednoduché kolečko - více firem - více pracovních příležitostí - vyšší mzdy - vyšší výnos z daní - vyšší příjem městské pokladny - více upravených ploch, parků, chodníků, ulic, sportovišť... Zkrátka, pak by to bylo město, kde stojí za to žít.

Bohužel aktuálně je stav přesně opačný a máte pravdu, že to může nové investory odradit. Přijde mi to, že snad ani vedení města nechce, aby se tu podnikalo nebo, že by to bylo ve stylu já jsem starosta (místostarosta, radní, úředník ....) a kdo je víc? I když nerad bych paušalizoval, znám hodně lidí z městského úřadu, kteří to takto nechápou, těm patří pochvala a uznání. V pondělí mě na zastupitelstvu města potěšil vrchní strážník, protože podle toho, co říkal, to opravdu vypadá, že městská policie si přivlastnila a naplňuje heslo republikové policie "pomáhat a chránit" v praxi.

Mám ale obavu, že se takto macešsky radnice nechová jen k podnikatelům, ale i k běžným občanům. Pokud srovnám Pardubice a Chrudim, tak ten rozdíl je citelný.

Příkladem může být případ pana Chudáčka, který si v dobré víře koupil od města pozemek za účelem postavení své výrobní a skladovací haly, dokonce si město dalo podmínku, že než mu to prodá, tak musí předložit návrh řešení haly. V době prodeje už však bylo hotové zadání nového územního plánu, kde se tyto pozemky mění na zeleň, případně zemědělské plochy. Pro mě osobně neuvěřitelné a kdyby mi to někdo vyprávěl, tak bych tomu nevěřil. Kdo jiný by měl být zárukou řádného obchodu, než město, obec, stát. Jak pak chceme budovat nějakou etiku, podnikatelskou kulturu? Jak věřit radnici a jejím tvrzením? Radnice dnes tvrdí, jak nikde nepochybila, jak to je problém jen pana Chudáčka, atd. Kdyby toto udělal jeden nejmenovaný chrudimský developer, tak by ti samí lidé z radnice tvrdili, jaký je to podvodník, co si to dovolil, atd...

Firmě Siag by se jednoznačně mělo pomoci a firma Siag by měla pomoci městu, dokud toto všichni zúčastnění nepochopí, tak to nikam nepovede a řešením skutečně není každý týden opravovat kruhové objezdy. Mimochodem, nebylo by už levnější místo oprav upravit je tak, aby jimi nadměrný náklad projel bez problémů?

Ve svém článku píšete, že "A právě tato výroba je přirozeně spojena i s nutností přepravy těchto nadměrných těles po místních komunikacích, které ale nejsou na něco takového ve většině vůbec připraveny." K tomu bych rád dodal, že ale kdysi připraveny byly - než se začaly masivně budovat kruhové objezdy. Sám mám zkušenosti s nadměrnou přepravou (nikoliv však s tubusy, které vyrábí SIAG, pro ně nejezdíme), proto vím, že každá trasa nadměrného nákladu musí být pečlivě naplánovaná, aby nedošlo ke kolizím (mosty, elektrické vedení, šířka komunikace, poloměry oblouků atd.), přesně se ví, kudy projedeme a kudy už ne a Chrudim je zrovna město, přes které často jezdí nadměrné náklady (nejen SIAGu), tak mi není zcela jasné, kdo při plánování a zejména povolení kruhových objezdů mohl opomenout tyto průjezdy zahrnout do stavebnětechnického řešení. Samozřejmě někteří namítnou, že za poškození kruhových objezdů může i neopatrný nebo neschopný řidič, ano, je to tak, ale to je až druhotný problém, kamion do garáže pro osobní auto nevměstná ani pánbůh.

Zdraví František Pilný

Chrudim - Městský zastupitel a jednatel firmy Era-Pack Chrudim Jozef Lörincz (SNK-ED) se rozhodl dál nemlčet a postavit se proti politice vedení města v případě prioritních sportů. Vadí mu především, že byl z privilegovaných sportů vyšachován jeho futsalový klub Era-Pack Chrudim, který je už několik let po sobě nejznámějším chrudimským klubem v České republice i za hranicemi naší země.

S jeho výrazným přispěním se proto radniční koalici nepodařilo během prozatím poslední schůze městského zastupitelstva prosadit navrhovanou koncepci sportů ve městě a jejich dotování z městské pokladny. Lörincz nyní žádá revizi právě těchto dotací, které v poslední době směřují takřka výhradně do chrudimské kopané a zázemí klubu MFK Chrudim. Už před pár týdny se proto rozhodl nepodílet na přijetí státní třímilionové dotace na rekonstrukci další městské tribuny, která slouží uvedenému fotbalovému klubu, a naznačil tak, že odmítá být poslušným zastupitelem, který si nechá od vedení radnice všechno líbit. Položili jsme mu proto několik otázek.

Proč jste navrhoval stáhnout z jednání pondělní schůze zastupitelstva bod týkající se prioritních sportů a poté hlasoval proti přijetí této strategie vedení města?

Navrhnul jsem tento bod stáhnout z programu schůze proto, že jistá nejmenovaná skupina lidí zmanipulovala rozdělení peněz pro prioritní sporty v Chrudimi. Ještě před rokem byl podle mínění zastupitele MUDr. Tomáše Vondráčka (ČSSD) futsal jediným sportem, který splňuje podmínky prioritního sportu. Přiznal mi ale, že byl přinucen tyto podmínky změnit tak, aby na stejné peníze jako my mohli dosáhnout i někteří další žadatelé o městské dotace. A s takovou manipulací, což jistě uznáte, nemohu spojit své jméno.

Chrudimskému futsalu bylo následně vytýkáno, že nemá dostatek dětí a že pokulhává v práci s mladeží. Přitom jsme už za působení brazilského hráče Cacaa v našem klubu chtěli založit futsalovou školu, protože Cacau má v Brazílii soukromou futsalovou školu a z těchto zkušeností jsme chtěli ve prospěch chrudimské mládeže čerpat. Poraďte mi ale, kam máme tyto děti umístit, když nemáme šatny, klubovnu ani žádné sportoviště jako další dva sporty v Chrudimi, které mají všechno - od zázemí až po veškerou podporu města včetně finanční. Nastavené podmínky pro sporty v Chrudimi jsou tedy zdeformované, protože nelze splnit něco, co je nesplnitelné. Jedině, že bych vzal děti k sobě domů do obýváku a tam je učil hrát futsal. Jistě, žertuji, my ale chceme dělat futsal v Chrudimi na jisté úrovni a jak k této metě máme vést místní mládež, když nemá ani svoje šatny? Nebo máte, pane redaktore, nějaký jiný nápad, jak máme vychovávat mládežníky, když ani stávající futsalová družstva nemají k dispozici potřebná zázemí?

Už na předchozí schůzi zastupitelstva jste odmítl zvednout ruku pro přijetí státní třímilionové dotace na opravu tribuny stadionu bývalého AFK Chrudim. Pro mnoho lidí to bylo nečekané gesto. Co vás k tomu vedlo?

Odpověď na tuto otázku je jednoduchá. Dívám se totiž na většinu věcí z ekonomického pohledu a pouhé tři miliony při tak velké opravě mi přijde opravdu hodně málo. Podle mne budou přidělovány dotace na sport i v příštím roce a MFK Chrudim, potažmo město mohly dostat na opravu tribuny devět milionů, jak bylo původně plánováno. Stačilo tedy počkat jen rok a střechu, na kterou se město i klub vymlouvají, že do ní zatéká, stačilo za 10 tisíc korun dočasně zalepit. Vše mohlo být daleko ekonomičtější a oněch zbytečně vynaložených 5,6 milionu Kč mohlo posloužit důležitějším věcem. Takhle jen podléháme tlaku zmatečných rozhodnutí lidí, co nic nedokázali a chtějí se prostřednictvím těchto investic zviditelnit, že něco dokázali... Jinak všeobecně vůbec nejsem proti investicím do oprav a staveb ve městě, naopak, jen si myslím, jako v tomto případě, že se dají provádět mnohem lépe, než čeho jsme v současnosti svědky. 

Nevadí vám dělení sportů ve městě na prioritní a ty druhé?

Principiálně mi takové dělení nevadí, protože pojem prioritní sporty vznikl ještě v době, kdy tu existovala nějaká snaha nám alespoň trochu pomoci a podpořit sport, který je po stránce propagace města výjimečný. Dokonce vznikla i definice, kterou by vám mohl poskytnout předseda sportovní komise města, která uvádí, že jde v případě chrudimského futsalu o sport, který nadstandardně propaguje město na úrovni nejvyšší soutěže (většinou první ligy) v televizi, v Evropě i ve světě. Že tato reklama úspěšně funguje, dokazují například naše obchodní jednání o dalších zakázkách, při nichž nám obchodní partneři sdělují, že znají Chrudim z televize právě ve spojitosti s futsalem, který je podle nich nejlepší v zemi. A nebo, když vystupovala na jaře na chrudimské Rozhledně skupina Na stojáka, zahajovala koncert otázkou: "Na co se chodí v Chrudimi? No, na futsal!" A do třetice byste se mohli zeptat pana Valáška, ředitele Střední zemědělské školy Chrudim, jak příjemně byl překvapen na srazu ředitelů středních škol v Portugalsku, když se musel představit a říci, z kterého je města. Až tady totiž znají Chrudim ve spojitosti s futsalem.

Do které kategorie podle vás tedy spadá futsalový klub Era-Pack Chrudim?

Jednoznačně patříme mezi prioritní sporty jako jediný sport v Chrudimi. Ptáte se proč? Jsme na pátém místě v Evropě, což se nedá říct o žádném jiném chrudimském klubu, který byl hrál na tak vysoké úrovni a tak dlouho. Zároveň je nutné si také uvědomit, že jsme malé město, kde se nikdy nebudou hrát nejvyšší ligy a soutěže ve fotbalu nebo v hokeji, protože jsou to finančně velmi náročné sporty. Tohle se může povést jedině v případě mladých sportů, jako je florbal, futsal, apod. A jsem rád, že se to podařilo právě našemu klubu FK Era-Pack Chrudim, i když mu město odmítá poskytnout jakékoli zázemí a naše žádosti zůstávají nevyslyšeny. Víte, jak to v malých městech chodí? Úspěch se tu musí potrestat. A když jsem před třemi lety poprvé slyšel, že radní jednou vyženou futsal z Chrudimi, tak teď se jim to opravdu daří.
 
Děkuji za rozhovor.

Chrudim - Park Střelnice, který byl po likvidaci poslední aleje ve městě vyzdoben torzy kmen lip z Nerudovy ulice, se měl stát útočištěm vzácného brouka Páchníka hnědého. Kmeny stromů však v nedávné době nejen vyrašily, ale staly se i útočištěm docela jiného hmyzu.

Hnízda si v dutinách kmenů pokácených lip udělaly vosy, které v letošním roce předvádějí nebývalou aktivitu a obtěžují prakticky každého, kdo se k jejich hnízdům přiblíží. V lokalitě Střelnice je situace o to vážnější, že se jedná o místa, do nichž míří především maminky s kočárky a lidé se psy. Prozatím k žádnému vážnějšímu útoku tady naštěstí nedošlo a je na pracovnících Technických služeb Chrudim, aby v době chladnějšího počasí vosí hnízda zlikvidovali.

[[gal:11828]]

Náhon lemující oblíbený park je také stále ve stejném stavu a v poklidu dál zahnívá. Před rokem sice radnice slibovala zpracování projektu, který bude mít za výsledek jeho odbahnění, prozatím se zde ale nic neděje. Naprázdno vyšel i slib městských úředníků, kteří před čtvrt rokem přislíbili po vypracování projektové dokumentace získání dotace ze státního rozpočtu, ale koncem září se zde kromě běžných úprav cest a trhání plevele kolem broukoviště nic dalšího neděje. Odpadkové koše stále přetékají odpadky, které tu hromadí bezdomovci využívající altánek jako noclehárnu. Cvičební prvky pro psy se tady pomalu rozpadají. Rovněž nedávno připojená lokalita Jedliček zatím marně vyhlíží slibované dětské hřiště.  

Chrudim - První místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) přišel s prohlášením, že se společnost Bazcom chystá zhruba do roka otevřít hotel Bohemia a dokončit do té doby i jeho rekonstrukci podle původního plánu včetně parkovacího domu před hotelem. Pro město je to po dlouhé době příznivá zpráva, protože zainvestovalo tento záměr prozatím částkou 750 tisíc Kč určenou na přeložku inženýrských sítí, přičemž dalšího tři čtvrtě milionu slíbilo investorovi proplatit ihned po kolaudaci tohoto dvoupodlažního objektu, který má sloužit nejen hotelovým hostům, ale i veřejnosti.

Jde tedy podle všeho o výsledek několika jednání, která Trávníček s pražskou společností vedl a o nichž s předstihem k nelibosti zúčastněných lidí informoval média další neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Podle jeho kritiků to byl jen neúspěšný pokus vydávat práci jiných za svoji vlastní. "Dokončit rekonstrukci hotelu si už nevyžádá nijak dlouhý čas, protože jsou venkovní práce prakticky skončeny. Nedokončené jsou pouze interiéry, kde je navezena vzduchotechnika, kterou je třeba nainstalovat," popisuje Jaroslav Trávníček momentální stav rozestavěného hotelu Bohemia, který měl být podle původních plánů otevřen 1. září 2013, tedy už před dvěma roky. Tento záměr ale zhatila protikorupční policie, která kvůli podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie a dotačního podvodu obvinila osm osob a tři stavební firmy, mezi nimi i Metrostav Praha, který mimo jiné získal i zakázku na přestavbu chrudimského hotelu, na kterou byla poskytnuta z evropských peněz dotace ve výši 43 milionů korun. Tu ale nakonec firma Homa holding, vlastnící hotel Bohemia, vrátila, a její majitel ji prodal spolu s hotelem pražské společnosti Bazcom.

Opozice zkritizovala město za roli statisty

Potom se dlouho nic nedělo, ačkoliv Bazcom ujišťoval, že hotel dostaví podle původního záměru. Před hotelem však zel velký oplocený kráter a po nálezu židovské lázně archeology v těchto místech se zdálo, že původní plán vezme nadobro za své. Pod tíhou těchto okolností se rozhodlo vedení města zastavit proplácení slíbené dotace do doby, než bude stavba dokončena, a sklidilo za to tvrdou kritiku opozice. Zejména, pokud jde o znění smlouvy s majitelem hotelu, která podle mínění opozičních politiků postavila město do role statisty, jenž nemá šanci se domoci nějaké náhrady škody v případě, k jakému došlo. Bývalý zastupitel a městský architekt Karel Thér (Volba pro město) kritizoval i skutečnost, že je rozkopán před hotelem pozemek města, za který nikdo neplatí nájem, ačkoli to prý před podpisem smlouvy navrhoval. Podle něho tak vznikla městu další škoda včetně daně za to, jak nevzhledně centrum Chrudimě vypadá a město s tím nemůže nic dělat. A poté následovalo další dlouhé ticho, než se do věci vložil místostarosta Trávníček, který převzal tuto agendu po svém předchůdci Miroslavu Tejklovi (ČSSD) a začal se společností Bazcom vyjednávat.

Kolem staveniště je už zbořený plot...

Nyní je tedy situace ve fázi příslibu, že se co nevidět začne pracovat také před hotelem a nevzhledná jáma odsud zmizí. Prvotním signálem k tomu může být nově pobořený plot kolem staveniště. Zda to ale znamená okamžité zahájení stavebních prací, se zatím neví. Jak před časem místostarosta Trávníček Chrudimským novinám prozradil, hledalo se pro dokončení rekonstrukce hotelu dlouho financování, které by mělo být zajištěno navýšením základního kapitálu firmy Homa holding. Celá rekonstrukce byla totiž spočítána zhruba na 90 milionů korun, přičemž polovinu z toho měla pokrýt právě evropská dotace, která byla původním vlastníkem vrácena. Za tyto peníze by měly být rozšířeny nejen ubytovací kapacity hotelu a hotelové restaurace, ale zprovozněn i nový kongresový sál až pro 250 hostů. Hotel bude disponovat i dalším zázemím, jako je například wellness centrum. A jak slíbil předseda představenstva společnosti Bazcom Jiří Mařas, je pamatováno i na parkoviště. Město si přitom od této investice slibuje zvýšení ubytovacích a parkovacích kapacit. Podle odborníků v oboru budou však přínosem jen parkovací místa, protože koncepce hotelu je postavena většinou na tranzitu náročnější zahraniční klientely a nově také na kongresové turistice. Specializuje se i na některé významné akce v okolí, jako je třeba Velká pardubická či Zlatá přilba v Pardubicích, kde rovněž nedisponují reprezentativním hotelem. Běžní turisté tak budou muset nejspíš vzít za vděk jako doposud menšími penziony a ubytovnami, kterých je v Chrudimi dostatek a které jsou cenově mnohem přístupnější než hotel Bohemia.

Chrudim byla po celé minulé století a stále ještě je baštou strojírenství. Není proto divu, že se tu usídlila i firma Siag, vyrábějící obří kovové tubusy pro výstavbu větrných elektráren takřka po celém světě, nejvíce však v západní Evropě. A právě tato výroba je přirozeně spojena i s nutností přepravy těchto nadměrných těles po místních komunikacích, které ale nejsou na něco takového ve většině vůbec připraveny. Světlou výjimku tvoří v tomto pouze kruhová křižovatka U Guláška, která už má potřebné parametry, takže nedochází při uvedených transportech k jejímu poničení.

V posledních měsících a týdnech jsme si však zvykli v souvislosti s těmito transporty číst a poslouchat, že jsou případná poničení používaných "kruháků" klasifikována strážníky jako dopravní nehody a jsou poté řešena ve spolupráci s republikovou policií. Ano, připouštím, po právní stránce je to nejspíš nutnost, ale po vztahové naprostá zbytečnost, protože by se dalo něčemu takovému předejít. Dalo by se totiž stejně jako U Guláška tlačit na Ředitelství silnic a dálnic, aby rozměry kruhových objezdů potřebě nadměrných nákladů přizpůsobilo. Konečně, je to v zájmu města i jeho občanů, kterým dává Siag obživu. Jakmile ale vstoupí do vztahu mezi podnikatelským subjektem a městem muži v uniformách, je přátelskému ovzduší konec a nelze očekávat nějakou plodnou spolupráci. A právě tomu je třeba udělat co nejrychleji přítrž, jinak Chrudim snadno získá pověst města, jež podnikání nepřeje. A přesně tohle může odradit další možné investory, kteří půjdou raději jinam.

Chrudim - Jedním z největších úspěchů městského zastupitele a učitele místní „lidušky“ Richarda Herbsta (ANO 2011) je zorganizování akce, která se pravidelně koná v budově Muzea. První středy v měsíci se zde lidé mohou vždy setkat se starostou města Petrem Řezníčkem (SNK-ED) a vyříkat si s ním, co je trápí.

Byl to právě Herbst, kdo se starostou Řezníčkem tato setkání vyjednal a posunul tak žebříček přímé demokracie i kontrolu politiků voliči o kousek dál. Přestože v případě Richarda Herbsta byly minulé roky poznamenány údajnou problematickou komunikací mezi ním a vedením města, nyní se časy podstatně změnily. Ne vše je ale tak idilické, jak by se mohlo zdát. Získat výstupy ze středečních jednání je stále nemožné a podle všeho se to jen tak nezmění. Alespoň to tvrdí právě Herbst, jenž je podle kuloárních zpráv vděčný starostovi za to, že z Měšťanské restaurace před lidmi neuteče.

„Výsledky jednání k dohledání nebudou. První středa v měsíci - setkání s panem starostou, je setkáním občanů, které zajímá dění v naší krásné Chrudimi. Odpovědi na otázky lze získat přímo každou první středu v měsíci od 17 hodin v Měšťanské restauraci v Muzeu od pana starosty Petra Řezníčka. Pokud se snad někdo nemůže středy otázek a odpovědí zúčastnit, nechť směřuje svoje dotazy na některého z dvaceti sedmi zastupitelů a ti mu odpověď od pana starosty zajistí a budou ji tlumočit. Jestliže však lidé nenajdou svého zastupitele, ochotného se jejich otázkou zabývat, dávám k dispozci svůj mail,“ říká Herbst. Zkušenosti novinářů jsou ale takové, že na mailové dotazy odpovídá tento zastupitel jen tehdy, pokud se mu otázka zamlouvá a není namířena na nějaký Herbstův lapsus. Naposledy tak zcela ignoroval dotaz, v němž se Chrudimské noviny pokoušely zjistit, proč při Dnech hudby použil Herbst fotografie modelky bez jejího svolení.

Chrudim - Boj mezi příznivci nejrůznějších sportů připomínalo chvílemi pondělní zasedání městského zastupitelstva. Na programu jednání byly totiž i body týkající se prioritních sportů a sportovních dotací vůbec, na něž mají místní politici rozdílné názory.

Ještě před samotným zahájením jednání bylo zřejmé, že dnes „ostrouhají“ všichni ti, kdo spoléhali na internetový přenos ze zasedání, který už dvakrát přinesli místní Piráti. Kameraman v sále tentokrát chyběl. Důvodem absence není však malá sledovanost on-line přenosů, nýbrž snaha zajistit jejich větší kvalitu. Piráti totiž do budoucna připravují přímé přenosy s pomocí dvou kamer, z nichž jedna bude pokaždé zabírat z bezprostřední blízkosti hovořícího politika. Dvakrát proto škoda, že se kamery prozatím poslední schůze zastupitelstva nezúčastnily. Lidé by jinak v přímém přenosu viděli, jak to v SNK-ED, které vede starosta města Petr Řezníček, skřípe, právě pokud jde o tzv. prioritní sporty.

Zastupitel Lörincz proti starostovi Řezníčkovi?

Městský zastupitel a významný chrudimský podnikatel Josef Lörincz (SNK-ED) se totiž přihlásil o slovo ještě před hlasováním o programu jednání a požadoval stažení bodu, v němž se mělo hlasovat o rozdělování dotací prioritním sportům. Lörinczův Era-Pack Chrudim, tedy futsalový klub dělající městu dobré jméno v celé České republice, totiž prý opět přišel zkrátka. Lörincz proto pohrozil vedení města, že se svými firmami opustí Chrudim, pokud nebude výběr prioritních sportů a přidělování dotací náležitě revidováno. Nepřímo se tak už podruhé postavil proti starostovi Řezníčkovi, když předtím na mimořádném srpnovém zasedání odmítl zvednout ruku pro přijetí třímilionové dotace na opravu tribuny stadionu MFK Chrudim. Zastupitelův návrh, aby se o tomto bodu vůbec nejednalo a byl z programu jednání schůze stažen, nakonec ale neprošel.

Jaroslav Moučka navrhoval zastavit dotace katolické farnosti

Jako tradiční se pomalu ukazuje také připomínkování dotací místní katolické farnosti komunistou Jaroslavem Moučkou. Přestože finanční úřad dal v minulosti za pravdu faráři Jiřímu Hebltovi v tom, jakým způsobem peníze z dotací využívá, Moučka dál sveřepě vede boj proti vyznavačům „opia lidstva“ a nehodlá slevit ani o píď. Městští zastupitelé jeho slova vyslechli, ale podle výrazů v tvářích vůbec nepochopili, o co komunistovi jde. Souhlas tak Moučka při hlasování o svém návrhu stáhnout dotace farnosti našel třeba u opozičního městského zastupitele Františka Pilného (ANO 2011), který patří rovněž ke kritikům způsobu oprav střechy nejvýznamnější chrudimské dominanty, kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Pakt starostů a primátorů podroben tvrdé kritice

Zajímavostí, která se do rozpočtových opatření ukryla, je třeba 18 tisíc korun, jež by měly pokrýt financování nového webu místní městské policie. Internetové stránky totiž strážníkům citelně chybí a mohly by zpopularizovat jejich práci. Pakt starostů a primátorů podrobili důkladné kritice jak Svobodní, tak třeba již zmiňovaný František Pilný. Podobný problém s bodem informujícím o projektu EMAS (systém ekologického řízení a auditu) měli za několik okamžiků stejní lidé. Oběma tématům se budou Chrudimské noviny věnovat podrobněji v samostatných článcích.

Přestěhuje se firma Era-Pack Chrudim na protest jinam?

Rovněž diskuse o prioritních sportech byla dlouhá a vyčerpávající, protože slovo si vzal opět městský zastupitel Josef Lörincz, kterého podpořil třeba milovník futsalu a fotbalu, městský zastupitel a poslanec David Kasal (ANO 2011). Další městský zastupitel Josef Káles (Svobodní) se naopak postavil do opozice, který prohlásil, že se Lörincz pokouší město vydírat, když si vynucuje změnu podmínek pro prioritní sporty a vyhrožuje odchodem svých firem z města. Jinak si však Káles podnikatele váží a o to víc ho prý jeho jednání mrzí. Majitel Era-Packu však kontroval, že si jako podnikatel může sídlo své firmy přenést, kam se mu zlíbí. Nebude prý první ani poslední. Usnesení k tomuto bodu nakonec přijato nebylo. Není však jasné, zda se městští zastupitelé zalekli Lörinczových argumentů, nebo jim celá koncepce prioritních sportů přišla podivná a neprůhledná.

Neprodejná chalupa v Medlešicích je už jen za sto tisíc

V dalších bodech prošla „jako po másle“ změna ceny za chalupu v Medlešicích, kterou prozatím žádný z kupců nechce. Město proto doufá, že nová cena 100 tisíc korun a větší pozemek navíc už nějakého kupce zláká. Radnice také prodá kryty civilní obrany a dům čp. 2 na Palackého třídě. O všech těchto kauzách už Chrudimské noviny přitom informovaly v jiných článcích. Zasedání zakončila tradičně závěrečná diskuse o nejrůznějších tématech, která městským zastupitelům často svěřili jejich voliči.