Chrudim - Město pokračuje v sídlišti U Stadionu v záměru, který před nedávnem nastínili šéf Odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký a první místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), podle nichž radnice v minulosti neuspěla s celkovými koncepty, jež měly vyřešit problémy s parkováním v lokalitě, kde žije v přepočtu na metr čtvereční nejvíce Chrudimáků ve městě, a tak přichází s projektem na nové parkoviště před základní školou a jednou z bytovek.

Jde o výsledek většího dialogu současného vedení radnice s místními obyvateli, na základě kterého město přistoupí po dohodě k dílčím změnám v systému parkování U Stadionu. Výsledkem dosavadního dialogu je prozatím nově rozšířené parkovací stání před domem čp. 713 - 716 a nově vznikající projekt, který má podstatně navýšit parkovací kapacity před dalším z bytových domů čp. 709 - 712. Jak před několika málo dny uvedl na schůzce s obyvateli domu čp. 717 - 720 Petr Kopecký, kde se rovněž vyjednává o navýšení parkovací kapacity, půjde před domem, který sousedí se základní a mateřskou školou, o parkoviště, které má pojmout až 55 automobilů, přičemž se podle projektu odhaduje jeho cena přibližně na 11 milionů korun.

"Jde zatím jen o projektový odhad, ve skutečnosti bude ale cena nižší. Předpokládáme, že by mohla ve výběrovém řízení výrazně klesnout pod hranici deseti milionů korun na takových sedm až devět milionů," prohlásil na uvedené schůzce s občany jiného domu Kopecký, kterého doplnil první místostarosta Trávníček, jenž má dopravu ve městě ve své gesci. "Pro tuto poměrně velkou investici jsme se zde rozhodli hlavně z toho důvodu, že parkoviště obsluhuje nejen místní obyvatele, ale i rodiče, kteří sem vozí pravidelně svoje děti do základní a mateřské školy," vysvětluje místostarosta. Podle šéfa odboru územního plánování a regionálního rozvoje je projekt zatím ve fázi příprav a začne se realizovat teprve až tehdy, až bude projednán se všemi zúčastněnými, jak nařizuje zákon.

Nové parkoviště před školou navazuje anblok na systém parkování podél celého sídliště a řeky Chrudimky, který nyní vyústí ještě v jednání s obyvateli domu čp. 721 - 724, kde se bude taktéž debatovat o případném zájmu občanů o rozšíření parkoviště před osmipodlažním objektem, který obývají. Následně mají pokračovat další setkání na stejné téma s obyvateli ostatních bytových domů v sídlišti.

Chrudim - Jak už jsme několikrát avizovali, vypukne v pátek 29. května přesně v 19 hodin na prknech Divadla Karla Pippicha Dívčí válka v podání Čechova prozatímně osvobozeného divadla. Společně s tím probíhá v Chrudimských novinách soutěž o vstupenky na toto divadelní představení, které patří v současnosti k nejhranějším a divácky nejúspěšnějším v České republice.

Ve středu 27. května ve 12 hodin přitom skončilo první kolo soutěže o první dvě vstupenky zdarma, kdy stačilo správně odpovědět na následující otázku: Podle které postavy z díla Františka Ringo Čecha se pojmenovala hudební skupina z Pardubic, která se ocitla na vrcholu své slávy v době, kdy v ní zpíval Michal Hrůza? Autoři správných odpovědí byli poté zařazeni do slosování. Spousta z vás odpověděla Anachronic, což je sice název hudební skupiny z Pardubic, do které byl Michal Hrůza v roce 1993 přijat jako baskytarista a získal zde první textařské ostruhy, jde ale o chybnou odpověď. Správná odpověď zní: Ready Kirken. Jde o postavu zpěváka Miloše Vokurky, známého jako Reddy Kirken, člena skupin Hells Devils, Matadors a Komets. Jeho postava se objevuje v knize F. R. Čecha s názvem "Ruský týden". Jen pro úplnost - s takovou nebo podobnou odpovědí se do otázky správně "trefili" Dana Janečková, Jaroslav Dobrovolný, Jana Machová, Tomáš Malinský a Jan Vichr. Bohužel, pouze jeden z nich mohl získat první dva volňásky na uvedené představení. A kdo to byl? "Ruka šmátralka" vytahuje z osudí jméno... Jaroslav Dobrovolný. Gratulujeme!

A vy ostatní nezoufejte. Dostanete ještě jednu šanci. Abyste se ale dostali zpátky do osudí, musíte správně odpovědět na následující otázku: František Ringo Čech se nejvíce proslavil jako autor hudebních textů. Kdo nazpíval jeho text "Pražákům, těm je tu hej"? Byl to za a) Jiří Schelinger, za b) Pražský výběr anebo za c) Pražský výběr a F. R. Čech? Správné odpovědi zasílejte na notoricky známou e-mailovou adresu roman.zahradka@seznam.cz, a to nejpozději do pátku 29. 5. do 12 hodin dopoledne. Ke každé odpovědi uveďte do předmětu heslo "Dívčí válka" a nezapomeňte k odpovědi připojit také svoje telefonní číslo, abychom se domluvili, kde, případně u koho si vyhrané dva volňásky do divadla v pátek v podvečer vyzvednete. Budu se těšit na vaše odpovědi a v pátek večer na viděnou v Divadle Karla Pippicha.

Aktualizováno: Tentokrát se sešlo několikanásobně více odpovědí než v prvním kole soutěže. Bylo to nejspíš způsobeno tím, že se spousta z vás ukvapila a odpověděla, že skladbu "Pražákům, těm je tu hej" nazpíval Pražský výběr. To určitě ano. Skladba vyšla v podání Pražského výběru v roce 1988 po šestiletém zákazu činnosti na LP Straka v hrsti pod názvem "Pražákům je hej", ale ještě předtím ji vydal na singlu František Ringo Čech za doprovodu Pražského výběru, avšak pod vlivem uvedeného zákazu musela deska vyjít pod pseudonymem skupiny Elektrovox, jinak by ji cenzoři nedovolili vydat. F. R. Čech pomohl díky tomuto chytrému manažerskému tahu k tantiémám svým kamarádům z Pražského výběru a především autorovi hudby Michalu Pavlíčkovi. Zajímavostí v této souvislosti je, že tato skladba měla původně úplně jiný Čechův text a název, avšak cenzura ho také zakázala. Zakázaný text se jmenuje "Protrhla se hráz nad rybníkem".

Dost ale vzpomínání a přejděme k výsledku losování výherce druhého kola soutěže o dva volňásky na divadelní hru Dívčí válka. Nejprve je ale třeba zmínit jména všech soutěžících, kteří odpověděli správně a nenechali se nachytat. Tady jsou: Milan Černý, Kamila Burešová, Lenka Morávková, Tomáš Malinský, Stanislava Papoušková a Karel Thér. A kdo z nich si tedy dnes ode mne v 18.45 hodin převezme před pokladnou Divadla Karla Pippicha dvě vstupenky? Bude to....Lenka Morávková. Gratulujeme! A vy ostatní nezoufejte. Určitě ještě dostanete šanci si s Chrudimskými novinami zasoutěžit někdy příště. Každopádně vám děkujeme za hojnou účast a vaši čtenářskou přízeň.

Vlajka nebo hadr? Samozřejmě, že vlajka! Řeč je o modrém praporu se žlutými hvězdami, který je jedním z poznávacích znamení Evropské unie, jíž je Česká republika členem. O tom nemůže být sporu. Slova městského zastupitele Kálese mladšího, že "ČR nepatří mezi ty členské země, které považují tuto vlajku za symbol evropské sounáležitosti a že by měla z radnice zmizet", nejsou ničím jiným než euroskeptickým folklórem Svobodných, který se snaží místní organizace této strany implantovat do života našeho města, aniž by měl na jeho chod nějaký zásadnější vliv. Nejde tedy o nic jiného než o vyjádření ideologie strany, která sdružuje příznivce podobného smýšlení a není proto divu, že se najdou mnozí, kteří považují takové názory jen za prázdné gesto anebo jako zastupitel Jiří Hradec (Koalice pro Chrudim) dokonce za extrém, kterému je třeba udělat přítrž.

Každopádně na začátku všeho bylo v roce 2003 referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii, v němž se přes 77 procent voličů vyjádřilo pro členství v EU. Lidé se tehdy rozhodovali především pod vlivem nedávných dějinných zkušeností, kdy jsme patřili do sféry vlivu dřívějšího Sovětského svazu (dnešního Ruska) a byli zároveň rozladění z dosavadního vývoje novodobé demokracie v naší zemi a řevnivosti na české politické scéně. Slibovali si proto od vstupu do EU, že se opět začleníme mezi západní demokracie, jež nám poskytnou účinnou ochranu před jakýmkoli vojenským nebezpečím zvenčí a zároveň, že zjednají v naší zemi pořádek - zejména pokud jde o nakládání s veřejnými prostředky. Před referendem se přitom hovořilo o federaci se společnou obranou a zahraniční politikou, teprve až později o politické a ekonomické unii s obrovským a drahým aparátem úředníků, europoslanců a unijních institucí, které se v současnosti vyznačují neprůhlednými finančními toky, přebujelou byrokracií a stále většími zásahy do soukromí občanů pomocí direktivních zákonů a nařízení.

Zkrátka, každá mince má svůj rub a líc a je třeba nezastírat, že členství v Evropské unii má své výhody i nevýhody, které stále zřetelněji odhaluje každodenní život. Proto také přibývá euroskeptiků, kteří mají potřebu se sdružovat a vyjadřovat svoje názory jako Svobodní v Chrudimi. Není tedy nic nelegitimního na tom, že jako demokraticky zvolení zástupci občanů požadují sundat vlajku EU z chrudimské radnice a kde jinde o to mají požádat, než na schůzi městského zastupitelstva. Otázkou ale je, jakou formou to podávají a zda právě neuctivé výroky mladšího z Kálesů o "modrém hadru" neuškodí paradoxně nejvíce Svobodným, protože se takovou rétorikou začínají možná z nevědomosti přibližovat nacionalistickým politikům, které v Evropském parlamentu reprezentuje například francouzská Národní fronta. Daleko podstatnější ale je, jaký přínos mají vůbec tato slova pro další rozvoj Chrudimě, která nepotřebuje další politická klišé a mluvky, nýbrž rozvážné a fundované odborníky, kteří nás přesvědčí smysluplnými činy a tím, co mají v životě za sebou. Komunální politika je o obecní samosprávě a rozvoji komuny (v tomto případě města) a kdo se chce angažovat v celostátní nebo dokonce globální (evropské) politice, měl by se realizovat tam a nikoli v prostoru, který je vymezen cedulemi začátek a konec obce.

Chrudim - V pátek 29. května od 19 hodin uvede Čechovo prozatímně osvobozené divadlo na prknech Divadla Karla Pippicha hru Dívčí válka z pera Františka Ringo Čecha, která má za sebou neuvěřitelných více než 2600 repríz a je tak momentálně nejhranější a divácky nejúspěšnější divadelní hrou v České republice. Chrudimské noviny a umělecká agentura Pragokoncert vám teď nabízejí možnost vyhrát dvě vstupenky na páteční představení.

Stačí zodpovědět jednoduchou otázku: podle které postavy z díla Františka Ringo Čecha se pojmenovala hudební skupina z Pardubic, která se ocitla na vrcholu své slávy v době, kdy v ní zpíval Michal Hrůza? Správné odpovědi zasílejte do středy 27. 5. do 12 hodin dopoledne na e-mailovou adresu roman.zahradka@seznam.cz. Vylosovaný výherce získá poté dva "volňásky" na uvedené představení. Ke každé odpovědi je nutné uvést telefonický kontakt na vás, abychom dohodli způsob předání vstupenek a do předmětu heslo Dívčí válka.

A pokud nevyhrajete, nezoufejte. Dostanete ještě jednu šanci si zasoutěžit o další dvě vstupenky ve středu 27. 5., kdy zveřejníme další soutěžní otázku. Takže, kdo chce vidět F. R. Čecha, Sandru Pogodovou, Mojmíra Maděriče, Miluši Bittnerovou, Romana Skamene, Petra Jablonského nebo Petra Martináka v akci, neváhejte a piště. Budeme se těšit na vaše odpovědi.

Chrudim - Veřejnou debatu o dalším osudu parkoviště před bytovým domem čp. 717 - 720 v sídlišti U Stadionu narušilo sice nepříznivé počasí a vytrvalý déšť, avšak díky přístřeší nedaleké trafačky, kterou využívají k úkrytu hlavně bezdomovci a omladina experimentující s omamnými látkami, se mohla schůze nakonec uskutečnit. Podle očekávání sem dorazilo poměrně dost lidí, ale ani radnice účast zodpovědných úředníků tentokrát nepodcenila.

Schůzku s občany vedl šéf Odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký, kterého doprovázeli první místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který je ve městě zodpovědný za dopravu, dále šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek, Kateřina Jánská, jež má ve městě na starosti úsek údržby zeleně a Petr Štěpánek z Odboru životního prostředí MěÚ Chrudim. Za místní samosprávu vystupoval především Josef Kaška, do diskuze se však zapojovali i mnozí další.

Samospráva domu musela celý příběh znovu převyprávět
Petr Kopecký chtěl hned na úvod znát anabázi toho, proč samospráva přišla s nápadem na rozšíření parkovací plochy před domem. To sice členy místní samosprávy trochu "rozehřálo", přesto se ale Josef Kaška ujal role moderátora, který celý příběh znovu převyprávěl. Podle něj bylo na začátku všeho hromadné pokutování všech, kteří parkovali zadními koly svých aut na městské zeleni a zároveň těch, kteří zaparkovali svá vozidla podél domu, což současné dispozice parkovacích stání před domem neumožňují. Na to reagovala samospráva domu stížností na neadekvátní přístup strážníků a město prý na oplátku chtělo znát návrh zdejších obyvatel, jak situaci začít řešit. Poté následovala vzájemná korespondence, ze které vzešel návrh na rozšíření parkoviště, jež město v návaznosti na to slíbilo loni v červnu realizovat. Jenže od té doby se nepohnul tento záměr, který měl být podle vyjádření místostarosty Jana Čechlovského (ODS) ve fázi přípravy projektu, ani o krok a důsledkem bylo další pokutování motoristů z dotčeného domu. Průtahy měl přitom způsobit Odbor životního prostředí MěÚ Chrudim, který prý nechtěl ani slyšet o pokácení šesti asi dvacetiletých lip, jež stojí záměru v cestě.

Kopecký, který debatu s občany řídil a vše si zapisoval, odvětil, že v současnosti žádný projekt rozšířeného parkoviště před domem neexistuje z jednoho prostého důvodu - dokud prý nebude záležitost náležitě vykomunikována s místními obyvateli. Zároveň zmínil dva předchozí projekty, které řešily dopravní obslužnost a parkování v sídlišti U Stadionu, z nichž ten první zpracovali pražští architekti a byl lidmi ze sídliště razantně odmítnut, a na ten druhý z pera chrudimského architekta Jelínka, který nebyl tak radikální jako v předchozím případě, nepřišla městu žádná odezva. "Proto jsme z tohoto sídliště odešli a věnovali se jiným sídlištím, kde chtěli lidé problémy řešit," snažil se Kopecký vysvětlit, proč U Stadionu v posledních sedmi letech až na drobné výjimky město takřka nic neinvestovalo. Následně zmínil problémy s šesti lipami před domem čp. 717 - 720 a chtěl vědět, zda si je místní lidé skutečně přejí pokácet. Šéf odboru územního plánování a regionálního rozvoje tím opět namíchl členy samosprávy, kteří argumentovali podpisovými archy za pokácení uvedených lip, jež byly na konci loňského roku předány vedení města na podatelně radnice a které podepsalo více než 90 procent zdejších obyvatel.

Existují tři varianty řešení - lidé souhlasí pouze s jedinou
Nicméně Petr Kopecký zachoval chladnou hlavu, když uvedl, že je nutné vycházet ze všech skutečností a dispozicí daného území, na němž by mělo rozšířené parkoviště vzniknout za předpokladu, že budou dodrženy všechny zákonné normy a nařízení. To znamená, že stávající parkovací stání nepůjde prodloužit o pouhý metr a půl až dva metry, jak navrhuje samospráva, ale o délku celého jednoho vozidla a musí mít dohromady na šířku 14 metrů, aby umožňovalo kolmé a podélné parkování aut zároveň a umožnilo současně bezpečný průjezd vozidel integrovaného záchranného systému - zejména hasičů a sanitek. Podotkl v této souvislosti, že existují tři varianty řešení - prodloužit parkoviště na úkor předzahrádek před domem nebo na úkor sporných šesti lip, anebo pokud se zjistí, že tady nepůjde parkoviště prodloužit, zůstane před domem zachován současný dopravní režim a všichni, kteří zde parkující v rozporu s pravidly, budou strážníky přinuceni stupňujícími se sankcemi k poslušnosti. To opět probudilo mezi některými emoce. "Tohle by vám šlo," volal jeden z přítomných obyvatel na hlavu Kopeckého, ale ten se ukázal být víc než zdatným řečníkem.

Schůzi totiž vedl dál s nadhledem a vyslechl si jednoznačné stanovisko přítomných lidí včetně členů samosprávy, kteří v drtivé většině žádali lípy pokácet a zachovat předzahrádky. "Po dohodě s městem jsme tento jeho pozemek na vlastní náklady zvelebili, tj. osadili vyvýšenými obrubníky, aby zde nedocházelo k jeho znehodnocování vozidly a zároveň jsme jej osázeli keři a květinami, o které se místní každodenně starají. Částečné úpravy jsme provedli i při výjezdu z parkoviště u popelnic. To celé nás přišlo na 80 až 100 tisíc korun, proto chceme předzahrádky zachovat," hovořil za místní samosprávu Josef Kaška. Na jeho stranu se přidávali i přítomní lidé, kteří se jednoznačně, až na jednu dvojici, vyslovili pro zachování předzahrádek a rozšíření parkoviště na úkor lip. Z následné debaty s úředníky ještě vyplynulo, že jejich pokácení je možné, avšak musí být nahrazeny jinou výsadbou, s čímž obyvatelé domu souhlasili, protože místa před domem je na to dostatek. Lípy se sice snažila hájit ještě Kateřina Jánská, zejména proti námitkám, že jde v jejich případě o výrazný alergen, avšak jedna z přítomných dam jí oponovala s tím, že lípy, břízy a další takto silné alergeny není vhodné vysazovat v lokalitách, kde je velká koncentrace lidí a že by město mělo být v tomto ohledu mnohem obezřetnější než doposud. Stejně tak zde padly návrhy na to, aby město volilo při nové výsadbě méně vzrostlé stromy, které nebudou jako v minulosti zasahovat svými větvemi do balkónů obyvatel a ničit nově opravenou fasádu domu. Také údržba stromů by měla podle místních obyvatel doznat ze strany města zlepšení.

Dva metry nad rámec povinnosti, jde o předraženou zakázku?
Do debaty tedy už poněkolikáté znovu vstoupil Petr Kopecký, který uznal, že parkovat pod lípami není nejideálnější a že míza z těchto stromů dokáže nenávratně poničit lak vozidel. Poté se už debatovalo o povinné šířce parkoviště, kde samospráva upozornila na odstrašující příklad nového rozšíření parkovací plochy před domem čp. 713 - 716, jehož šířka činí namísto povinných 14 hned 16 metrů. "Nejspíš se tu někdo snažil město natáhnout na metrech a ceně a město si to nezkontrolovalo. Potom se nedivím, že šlo o drahou zakázku. Navíc je špatně provedená, jednotlivé díly dlažby na sebe nenavazují, jsou křivě položené a místy i rozlámané. Na konci chybí obrubníky. Celkově to působí dost tristně," vyjmenovává zápory nové plochy Josef Kaška, který se ve stavebnictví už dlouhé roky pohybuje. "Chceme si proto v případě, že se bude rozšířené parkoviště realizovat i u nás, tohle vše ohlídat, aby plocha ladila s upravenými předzahrádkami před naším domem a nikoli jako před blokem čp. 713 - 716, kde je hanba se na něj dívat," pokračuje Kaška, který si nechal pro jistotu zdejší parkoviště znovu přesně přeměřit.

Závěr veřejné schůze pod trafačkou vyzněl tedy jednoznačně pro pokácení šesti mladých lip a jejich nahrazení novými stromy dál od silnice, aby mohlo být parkoviště rozšířeno směrem do travnaté plochy před domem, nikoli na úkor předzahrádek. Petr Kopecký poté spolu s Jaroslavem Trávníčkem přislíbili, že se pokusí zhruba do měsíce prověřit, zda půjde přání místních obyvatel realizovat a budou o tom stejně jako v případě zpracování projektu na nové parkoviště komunikovat s vedením samosprávy, které naopak dostalo za úkol vyrozumět o všem podstatném všechny obyvatele dotčeného domu. "Tímto způsobem se teď budeme snažit řešit v sídlišti dům od domu, když jsme předtím nebyli schopni se dohodnout na nějaké celkové koncepci zdejší dopravy. Přesto tady i nadále počítáme s plochami, které by umožnily v sídlišti podzemní parkování, samozřejmě ale za finanční spoluúčasti těch, kteří projeví o takové parkování zájem," dodává Kopecký.

Dopravní past uvěznila auto Kopeckého na dlouhé minuty
Ten ještě na úplný závěr vyzval občany, aby předali přítomné delegaci úředníků veškeré podněty, které by vylepšily jejich život v sídlišti. Jejich nejčastějším požadavkem přitom bylo, aby bylo vedení města daleko aktivnější především v komunikaci s Elektrárnami Opatovice, aby ze sídliště zmizel pod zem nenáviděný horkovod, který hyzdí jeho ráz a brání dalšímu rozšířenému parkování podél celého sídliště a rekreačnímu využití břehu řeky Chrudimky. Zvláště když na tento záměr obdrželo město třímilionový dar od stavitele obchodního domu Tesco v Píšťovech. Dalším steskem místních lidí bylo, že si mnozí motoristé udělali v poslední době ze sídliště U Stadionu vítanou zkratku při cestě z centra města domů a jezdí tudy často nepřiměřenou rychlostí, což znemožňuje bezpečné vyjetí z parkoviště podél sídliště. Řešením by podle nich bylo buď snížení rychlosti na 30 kilometrů v hodině jako v úseku silnice v ulici Na Ostrově směrem k základní škole, dále častější dohled městské policie na dodržování stanovené rychlosti anebo další retardér jako před školou či vyvýšené křižovatky u jednotlivých odboček do sídliště, které by zde dopravu celkově zklidnily. Potom už se mohli lidé rozejít a Petr Kopecký na vlastní kůži přesvědčit, jako to je vyjet bezpečně se svým vozidlem z parkoviště před domem čp. 717 - 720. Přestože mu někteří pomáhali navigovat, trvalo mu dlouhé minuty, než mohl se svým dlouhým citroënem odjet pryč. Možná o důvod víc, aby přišel co nejdříve s vhodným řešením.

Chrudim - Dočasná pracovní místa zřídilo v současnosti dočasné vedení Technických služeb Chrudim. Absence ředitele Zdeňka Koláře této městské společnosti, jak je vidět, svědčí, o čemž se teď mohou přesvědčit i ti, kdo dlouho nemohli sehnat práci a jsou v evidenci úřadu práce. Po dvanáct měsíců si tak mohou přilepšit zhruba třinácti tisíci korunami hrubého.

Pod vedením šéfa Odboru územního plánování a regionální rozvoje MěÚ Chrudim Petra Kopeckého se ve společnosti podařilo vytvořit přibližně deset pracovních míst. Pro většinu z nich nejde sice o práci trvalou, ale to zájemcům o finanční přilepšení tolik nevadí. Navíc jim svitla jiskřička naděje, že pokud se budou snažit a v práci se osvědčí, vyhlédnou si je i jiní zaměstnavatelé nebo dokonce samotné Technické služby Chrudim.

Jednatel Technických služeb Chrudim Kopecký neskrývá překvapení. Přestože k vytipování pracovníků došlo ve spolupráci s úřadem práce s dostatečným časovým předstihem a nehrozily tak veliké absence, nová pomocná síla se osvědčila. Docházka je totiž stoprocentní. Podle všeho ale tímto způsobem reagují Technické služby Chrudim i na kritiku, která se na hlavy pracovníků starajících se o čistotu města občas snáší. Noví pracanti mají totiž za úkol především sbírat nečistoty a případně také likvidovat bující černé skládky. Zda se podaří prokázat pravdivost rčení, že prostředí vychovává, se ukáže až v průběhu tohoto roku.

Chrudim - Rakouská řetězárna Pewag, která působí na českém trhu už přes dvacet let, se chystá nyní postavit do tří let v Chrudimi nový výrobní závod, aby mohla více expandovat na několika kontinentech současně. Uvedl to majitel skupiny Pewag Aegyd Pengg. Podle něj firma postaví novou výrobní halu vedle Chrudimi také ve Vamberku na Rychnovsku a plánuje nabídnout v nově zprovozněných továrnách zhruba 200 nových pracovních míst. Do obou projektů hodlá přitom investovat 30 milionů eur.

V Chrudimi, kde Pewag v současnosti již provozuje kovárnu s osmdesátkou zaměstnanců, vybuduje firma celý nový závod za více než 300 milionů korun. Počítá se také s tím, že jeho výstavba zabere asi rok a půl a poté zde najde práci 120 až 130 lidí, kteří se budou podílet s pomocí nových technologií na výrobě polotovarů pro všechny ostatní závody skupiny Pewag v zahraničí. Firma celosvětově zaměstnává 1500 lidí. Z toho 400 v Česku, kromě Vamberka a Chrudimi ještě ve skladech v České Třebové. V tuzemsku jsou přitom vyráběny technické a sněhové řetězy pro automobilový průmysl, které jsou určeny především pro export do západní Evropy a zámoří.

V České republice se jich ale příliš neprodá, a to zejména kvůli v posledních letech přetrvávající slabé zimě a silné čínské konkurenci, které dávají domácí zákazníci přednost díky nižší ceně. Největšími odběrateli řetězů Pewag jsou tak Německo, Rakousko, Spojené státy americké, ale třeba i Austrálie, Japonsko nebo Nový Zéland. Pewag jinak prodává řetězy ve 140 zemích světa a ve 120 z nich má své dceřiné firmy. Disponuje celkem třinácti výrobními závody a naposledy postavil jeden na zelené louce v americkém Pueblu. Roční tržby celé skupiny Pewag činí v přepočtu 5,5 miliardy korun, z toho české závody měly loni obrat kolem 0,9 miliardy Kč.

Chrudim - Víc než stovka občanů města si nenechala ujít "restart" záměru, jak v budoucnu naložit s prostorem za Muzeem, kde stále ještě stojí zastaralý, nicméně funkční areál letního kina. Současné vedení radnice si chce prostřednictvím této diskuse s veřejností vyjasnit, jak uvedené území v samotném centru dál využívat bez toho, aby proti tomu vznikaly další petice a protesty jako v případě projektu, který před lety zpracoval pražský architekt Václav Škarda z Atelieru K2.

Ten totiž přišel na základě dřívějšího zadání města s řešením, které počítalo s tím, že bude amfiteátr bývalého letního kina kompletně zbourán a vznikne tu prostor pro víceúčelové využití - tedy parkoviště v kombinaci s parkem, které umožní nejen další možnosti parkování v centru města, ale mimo jiné i konání nejrůznějších kulturních akcí včetně promítání kina na mobilním plátně, a zprostředkuje občanům zároveň další místo k relaxaci uprostřed zeleně. Prostor měl být současně propojen novým mostem směřujícím do rušné Poděbradovy ulice. Tím by byla podle kritiků idea letního amfiteátru definitivně zničena. Do jejich čela se přitom postavilo občanské sdružení MaChr za Chrudim malebnou, kterému se podařilo získat pod petici, kterou zorganizovalo, stovky podpisů chrudimských občanů, kteří tímto způsobem vyjádřili nesouhlas s bouráním letního amfiteátru za Muzeem a s projektem Václava Škardy v podobě, v jaké ji před sedmi lety schválilo k realizaci městské zastupitelstvo.

[[img:chrn_fullwidth:11366:Na začátku byla nezbytná prezentace.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přehlížení názoru veřejnosti prý občany stmelilo
Petice MaChru tak celý záměr na několik let zablokovala a nikdo z místních politiků nenašel za tu dobu odvahu legitimně schválený projekt realizovat. Sdružení MaChr dokonce získalo od města areál dočasně do bezplatného pronájmu a dál tu provozuje letní promítání pod otevřeným nebem, navíc zde pořádá koncerty, diskotéky, bleší trhy nebo pálení čarodějnic. Svoje zázemí tady získaly i akce pořádané pro děti jako třeba tradiční Ukládání broučků. To vše přitom zaštiťuje svou tváří městský zastupitel Richard Herbst (ANO 2011), který patří mezi největší zastánce zachování letního amfiteátru za Muzeem pokud možno v podobě, v jaké se nachází nyní. A právě tento pat přiměl nynější radniční koalici vrátit se v uvažování, co dál s tímto prostorem, na úplný začátek, a daleko více komunikovat s veřejností, pokud jde o další plány vedení města v bývalém letním kině, než tomu bylo dříve. Tato přezíravost měla totiž podle některých vyvolat velkou vlnu nevole občanů a i přes rozdílnost některých jejich názorů je měla v případě "leťáku" sjednotit v poměrně velký šik odpůrců původního záměru města.

S tímto vědomím se také vstupovalo do úterního jednání, které bylo městem avizováno jako "Restart Letního kina". Jak název napovídá, nejpravděpodobnějším vyústěním této debaty by měl být nejspíš nějaký kompromis - možná menší areál letního kina na úkor parkoviště či dokonce rekonstrukce celého areálu, jak navrhovala většina těch, která v úterý do Muzea dorazila. Než se ale začalo debatovat, byla pro příchozí připravena panelová výstava, která mapovala využití prostoru za Muzeem v kontextu s nedávnými dějinami města zhruba od přelomu 19. a 20. století - tedy od zelené louky až po tenisové kurty, zimní kluziště a letní kino, které zde vyrostlo v 50. letech minulého století u příležitosti nevím kolikátého sjezdu Komunistické strany Československa. Tím vzaly hned za své připomínky, že jde v případě "leťáku" o kulturní památku. Trefnější byla spíše poznámka z pléna, že jde o dílo našich rodičů, s čímž se dá s přimhouřením oka tiše souhlasit. Nicméně rozprava začala v klidu a věcně a zahájil ji starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který bez dlouhého otálení předal slovo nezávislým facilitátorům (odborníkům na veřejnou diskusi), kteří v podstatě celý večer moderovali a řídili.

[[img:chrn_fullwidth:11367:Na mapu Chrudimě každý vyznačil černým puntíkem, kde ve městě bydlí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Výbornou akustiku amfiteátru potvrdily údajně dva týmy ze zahraničí
Než ale začali "úřadovat", vzal si ještě slovo městský architekt Marek Janatka, který označil prostor za Muzeem z celoměstského pohledu za velmi cenné území, které podle něj úzce souvisí s provozem budovy Muzea, a to jak funkčně, tak i prostorově, a je zapotřebí jej oproti současnému stavu pozvednout - jak ale v kontextu s názvem akce dodal, v součinnosti s chrudimskou veřejností, aby na budoucím záměru panovala všeobecná shoda. Pak už se ale slova ujal jablonecký architekt Petr Klápště z Ateliéru Nature Systems, který spolu se svým týmem rozjel u několika stolů diskusi s přítomnými občany, od nichž se snažil zjistit plusy, zápory a možné budoucí aktivity na území za Muzeem, o které se vede vleklý spor. Z většiny názorů přitom vyplynulo, že si lidé přejí zachování současného rázu letního amfiteátru a odmítají myšlenku, že by měl zčásti ustoupit parkovišti. Argumentovalo se především výbornou akustikou letního kina, kde je prý z pódia slyšet bezproblémově mluvené slovo bez použití jakékoliv techniky až v posledních řadách, což není všude samozřejmostí. Bývalý zastupitel města Luděk Vlk (Svobodní) dokonce uvedl, že si areál byly prohlédnout nezávisle na sobě dva zahraniční týmy, specializující se na provoz letních amfiteátrů, a oba se shodly na tom, že je tu nejen výtečná akustika, ale že by byla neskutečná škoda tento areál usazený přímo v centru města zlikvidovat a proměnit jej v pouhý park a parkoviště, byť s možností víceúčelového využívání.

[[img:chrn_fullwidth:11368:Do areálu letního kina mířily desítky lidí a na začátku schůze jich bylo 111, jejich počet v průběhu debaty ale ještě vzrostl.  Foto: Chrudimské noviny]]

S jeho názorem korespondovalo odhadem více než 90 procent přítomných a jen zcela výjimečně někdo podpořil již dříve schválený záměr zastupitelstva - například bývalý radní a současný zastupitel Petr Vojtěchovský (ODS), který však zůstal se svým názorem takřka osamocen. Přicházely totiž další argumenty pro zachování "leťáku" - budova Muzea tvoří optimální stín při promítání za světla, areál je bezbariérový a i přes zastaralé vybavení stále funkční. Je prý výjimečný svým ohraničením řekou a je v Chrudimi považován všeobecně za tradiční, protože tu stojí už více než 60 let. Jde přitom kapacitou o největší letní amfiteátr v Pardubickém kraji, který má ráz anglického parku, a beton, který sem měl přijít, by ho prý nadobro zničil stejně jako zvažovaný most, který měl na nové parkoviště napojit obyvatele domu v Poděbradově ulici. Zcela nezávislá diskuse se však odehrávala venku mezi kuřáky. "Oživení současného areálu by stálo relativně málo peněz a kdo říká, že ne, tak je napojen na stavební lobby, která měla s tímto prostorem svoje záměry. Bohužel se to týká i některých lidí na radnici a neschopnosti města smysluplně tento areál využívat a naučit sem lidi chodit. Když je jinde plno, tak proč by to nešlo v Chrudimi? Chce to jen vymyslet atraktivní obsah a pravidelnost, nikoliv nahodilé akce a pouhé promítání, kterými se to tady pohřbilo," argumentoval před ostatními jeden ze starších Chrudimáků před Muzeem.

[[img:chrn_fullwidth:11369:Bývalý městský zastupitel Luděk Vlk ze Strany svobodných občanů na snímku zcela vlevo nechává na arch zapsat jeden z plusů současného letního amfiteátru za Muzeem. Petr Klápště jeho návrh zapisuje fixem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Lidé se ptali, nač zřizovat v Chrudimi a navíc přímo v centru další park?
Ani další názory nešlo přeslechnout. "Tato akce nás má jen uchlácholit, že se jako debatuje s občany, ale nakonec sem stejně vjedou buldozery," pronesl asi padesátiletý muž. "Vůbec nechápu, proč by tu měl vzniknout další park, jako by jich nebylo v Chrudimi už takhle dost. Vždyť jen kousek odsud je Městský park, za který se utratily desítky milionů korun a je prázdný, protože sem nikdo nechodí. A letos tady poprvé chybí záhony s květinami. Další neudržovaný park vznikl v Klášterních zahradách. Z toho je vidět, že město nemá na údržbu parků dost peněz, tak proč dělat další za Muzeem? Nejspíš proto, aby ti, co si koupili od Kušty za řekou byt, měli klid a nerušily je kulturní akce. Proto si teď pořád někdo stěžuje na rušení nočního klidu a volá sem strážníky. Kdo asi?" zeptal se další z kuřáků. "Ano, bylo to tady takhle připraveno. Proto je tu vyprojektován i most, aby sem lidi z toho baráku mohli dávat auta," přidal se další z diskutujících.

[[img:chrn_fullwidth:11370:"Tak, máme zapsány všechny plusy a mínusy letního amfiteátru a teď pojďme zaznamenat vaše návrhy na jeho možné využití," nabádá Petr Klápště účastníky debaty u jednoho ze stolů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Svoje připomínky měli i přítomní zástupci radniční opozice. Svobodným připomínala akce kritizované Desatero a František Pilný z ANO 2011 krotil euforii a rozvážně prohlásil, že si na výsledek jednání teprve počká. Byl ale vcelku rád, že se zde otevřela některá témata hovořící ve prospěch zachování letního kina. "Jsem současně rád, že se debata odehrává v bývalé vinárně. Z toho, co tu vidím, je zřejmé, že není v tak dezolátním stavu, jak říkalo vedení města a že by se vyplatilo ji znovu otevřít a někomu za určitých pravidel a určitý měsíční obnos pronajmout. Mám za to, že by se prodělečné Chrudimské besedě dvacet tisíc měsíčně navíc do rozpočtu hodilo," říká zastupitel Pilný. V sále bývalé vinárny se nicméně jednalo v poklidu a se zaujetím a lidé trpělivě debatovali s facilitátory a vyplňovali velké archy, na nichž zaznamenávali svoje návrhy a připomínky. Z vedení města se vedle starosty Řezníčka pohybovali mezi přítomnými i oba místostarostové za ČSSD Jaroslav Trávníček a Miroslav Tejkl, zbývající dva - Jan Čechlovský a Roman Málek však chyběli. Z vysokých úředníků města naopak přišli šéf Odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký nebo úřednice a zastupitelka Šárka Trunečková (SNK-ED), jež zaštiťuje projekty Zdravé město a Agenda 21. Jediný, kdo tak citelně na této veřejné debatě chyběl, byl architekt a autor původního návrhu Václav Škarda, který se omluvil, protože přebíral v ten samý večer jedno z ocenění Grand Prix architektů. Do Chrudimi ale vzkázal, že je ochoten nové připomínky občanů do svého projektu zapracovat.

[[img:chrn_fullwidth:11371:Veškeré názory a návrhy občanů byly vyvěšeny před skončením debaty pod schodištěm Muzea.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pokračovat v debatě se má na podzim, dokud nezmizí všechny sporné body
Zhruba po více než dvou hodinách se první veřejná debata chýlila ke svému závěru. "Vytvořili jsme společně prvotní zadání, přičemž všechno, co tu vzniklo, bude veřejné," tvrdí vedoucí týmu facilitátorů Petr Klápště. Podle něj půjde tedy o zcela nové zadání pro architekty, nikoli o úpravu původně schváleného projektu, který vyvolal ve městě tak velkou kontroverzi. Jak Klápště dodává, do letošního podzimu by pak měla být uspořádána další veřejná debata s občany, během které by měly být představeny jednotlivé varianty řešení, nad nimiž se bude prý diskutovat proto, aby byly z procesu vyloučeny všechny sporné body. Teprve potom prý město přistoupí k zadání úplně nového projektu, podle kterého začne prostor za Muzeem nově realizovat.

Chrudim - Už jen měsíc do prázdnin, vytoužená doba odpočinku se blíží. S ní i ale také pověstná „okurková sezóna“, kdy stránky novin zaplní zprávy o chundelatých králíčcích a dovolenkujících politicích. Neklesejte však na mysli, tipy jsou tu stále s vámi.

Restaurace a penzion U Nováků vás srdečně zve na Italský víkend do Bítovan. Těšit se můžete na lehká letní jídla, saláty, těstoviny, ryby a jiné speciality italské kuchyně. V pátek 22. května se také můžete vypravit do Chrasti. Patříte-li mezi příznivce folku a country. V chrasteckém přírodním divadle vystoupí od šesti večer skupiny Pouta a Devítka. V pátek také začne Chrudimská muzejní noc. Pokud se vaše sympatie k Regionálnímu muzeu nezmenšily poté, co se zdejší osazenstvo postaralo o likvidaci dalšího z ředitelů, můžete v šest večer navštívit nejen jeho neorenesanční budovu, ale třeba i Muzeum barokních soch a Muzeum loutkářských kultur. Program má být opravdu bohatý.

V sobotu 23. května se v sečském kulturním domě od pěti odpoledne uskuteční Den dětí a ve stejný den od jedné odpoledne půjde ve Studnici k zemi májka. V Chrudimi už se ji pokusil pokácet údajný poberta. Osobně si ale myslím, že zkrátka jen zkusil provést dávnou tradici, kdy si sousední vesnice kácely májky a bylo uměním takový symbol jara uhlídat. Ještě že v těch dávných a zatuchlých dobách, kdy nás utiskoval Habsburg, nechodila po vesnicích městská policie, která nám májku na náměstí ohlídá a hrdinu potrestá tisícikorunovou pokutou.

Nu, a protože se v sobotu běží Nasavrcký půlmaraton, nemůže stranou zůstat i oblíbená hospůdka v nedalekém Ochozi. Od osmi večer zde právě na tuto událost vzpomenou třeba za přispění skupiny Hudlaři z Brna. Samotná 41. Cena Nasavrk pak započne na náměstí ve čtyři odpoledne. Ve stejný čas i den se však můžete vydat i do slatiňanské Švýcárny. Hostem by tu měl být Bedřich Ludvík. Přijďte si poslechnout koncert písničkáře a autora seriálu o rozhlednách, památných stromech, pramenech a pražských věžích. Kdo by si nepamatoval Luďka Munzara, který dokázal roznítit lásku k stromům a řekám v srdci snad každého, kdo miluje českou barokní krajinu a její „kapesní“ krásu.

A Seč ještě jednou. V atokempu Seč Pláž se uskuteční od soboty do neděle setkání příznivců psů typu „bull“. Třeba mezi přítomnými zahlédnete i strongmana Radka Patáka, který je známým milovníkem těchto jedinečných psů, které neprávem provází pověst agresivních útočníků.

Pokud by vás zajímala kniha, kterou zrovna čtu, tak nejde zdaleka o jednu. Můj zájem se tentokrát zaměřil na církevní dokumenty týkající se manželství. Ano, důvodem je fakt, že jsem svou slečnu požádal o ruku a ona řekla ano. Za případné gratulace i projevy soustrasti předem děkuji.

Hezký víkend, milí čtenáři.

Chrudim - Takřka na rok přesně se při zasedání městského zastupitelstva odehrálo to, co už v roce 2014 podrobili někteří lékaři, přítomní ve „škamnách“ zastupitelů, kritice. Město totiž znovu „vyrukovalo“ ze Zdravotním plánem a tentokrát byl podle všeho ještě podivnější než loni.

Městský zastupitel, člen dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny a poslanec David Kasal (ANO 2011) se takřka okamžitě pustil do garanta Zdravotního plánu města, kterým stále zůstává městská zastupitelka a úřednice Šárka Trunečková (SNK-ED). Podle Kasala, který je povoláním dětský lékař, jsou údaje, z nichž úředníci při sestavování Zdravotního plánu vycházejí, minimálně zavádějící. Uvádějí třeba podstatně vyšší počet dětí narozených s vrozenou vadou, než se reálně v Chrudimi rodí. Podobně se už podle Kasala minimálně deset let nestalo, aby nějaké dítě v jeho péči zemřelo. Sestavovat na tomto základě nějaké směrodatné postupy, je pak prý doslova „heroický výkon“, protože podobných nesmyslů je údajně předložený materiál doslova plný.

Samotná Šárka Trunečková se pak vzmohla pouze na chabou obhajobu. Tvrdila, že údaje, které má k dispozici, jsou použitá data, jak je požaduje metodika. Nepřímo tak nahrála na smeč všem těm, kdo její práci považují za pouhé přepisování tabulek. Nedochází-li při sestavování Zdravotního plánu ke konzultacím s odborníkem, mezi něž třeba doktor Kasala patří, stávají se pak výstupy jedním velkým nesmyslem. Kasal navíc Trunečkovou upozornil, že zasedání zdravotní komise zastupitelstva, která se plánem také zabývala, se nemohl zúčastnit proto, že měl povinnosti ve Sněmovně, což však bylo podle něj zřejmé s dostatečným časovým předstihem.

Šárky Trunečkové se však zastal starosta Petr Řezníček (SNK-ED), kterého Trunečková doprovází na zahraničních cestách. Podle něj je prakticky nemožné všechna data ověřovat a sám neví, čemu už se dá věřit, když ne oficiální státní metodice. Na to Kasal opáčil, že by možná stačilo používat zdravý selský rozum. Přes veškeré Kasalovy námitky byl však Zdravotní plán města i s nepřesnostmi, které obsahuje, schválen při následném hlasování.