V Regionálním muzeu v Chrudimi skončila k 7. dubnu jeho ředitelka renomovaná historička umění a kurátorka Martina Vítková. Za 21 měsíců jejího působení zde proběhlo třikrát víc výstav než v předchozích letech. Do muzea se začalo spontánně chodit, což nebývalo zvykem. Muzeum náhle ožilo a Chrudimáky to zajímalo. Pod taktovkou Martiny Vítkové vznikaly expozice, doplňované častými přednáškami a akcemi přerůstajícími prostor muzea, a dokázaly oslovit jak nejmladší školáky, tak seniory, aniž by se jim kvalitativně podbízely, což nebývá v Česku zvykem.

Uprostřed Martina Vítková, vzadu Kokešova opona. Foto: Facebook

V kuloárech zdejší regionální politiky se vyskytuje názor, že je "Chrudim kulturně předimenzovaná". To je samo o sobě zajímavé, vnímání kultury jako něčeho potencionálně nebezpečného, něčeho, co je třeba preventivně redukovat.

Je fakt, že kromě tradičního Muzea loutkářských kultur tu v nevyužívaném kostele sv. Josefa vzniklo před nedávnem Muzeum barokních soch, jehož přestavbu svěže provedla skupina Projektil architekti. V zrekonstruovaných prostorách galerie Chrudimské besedy z 30. let v Pipichově divadle tu pravidelně připravuje výstavy známá spisovatelka a kurátorka Kateřina Tučková, a to je jen zlomek toho, co se tu děje. Teď do toho začalo s kulturní "nakládačkou" ještě Regionální muzeum. To už začalo být na zmíněné regionální politiky, strážce kulturních dimenzí, opravdu moc.

Proto musela krajská radní Jana Pernicová (ČSSD) zasáhnout. Vždyť se Martina Vítková pokusila nakonec zachránit i jednu z nejstarších dochovaných malovaných opon v Čechách, oponu chrudimských ochotníků z roku 1854 a nejenže ji vystavila veřejnosti, ještě sehnala sponzory na její restaurování! Tak to už byla poslední kapka. Ředitelka Vítková je donucena k rezignaci, zaměstnanci muzea poslušně podepisují petici za její odvolání. Muzeum teď povede jako mnohokrát předtím jejich osvědčená odborová  předačka, účetní Jungmannová, a všichni si oddechnou. Od roku 2011 se tu vystřídalo pět ředitelů a v mezidobích muzeum vedla právě paní účetní.

Markéta Korečková s jednou ze svých soch. Foto: Facebook

Politici doposud rozhodují o odborných pozicích ve státních institucích a odvolávají schopné ředitele, kteří pracují nad rámec svých povinností a dokážou oslovit širokou veřejnost, místo toho upřednostní spokojenost a klid v kancelářích jejich podřízených. Pokud si ovšem my takové mocenské rošády necháme líbit, s naší zemí to půjde od desíti k pěti.

Obyvatelé Chrudimi měli i díky práci Martiny Vítkové možnost pocítit, že se s kulturou v jejich městě žije lépe než bez ní a mohli by to začít říkat nahlas - třeba svým politikům.

P.S.

Pardubický kraj má skutečně svá kulturní specifika, měla jsem možnost to zažít na vlastní kůži. Před pár lety jsme měli v Pardubicích v Galerii Mázhaus, kterou částečně subvencovalo město, výstavu Estrogen (s Marianou Jůdovou a Pulinou Skavovou), jeden místní radní nelenil a exponáty, které se mu zdály pobuřující, přikázal zahalit, po velkém ohlasu veřejnosti, která se postavila proti cenzuře umění a vše vypadalo na happy end, město galerii raději potichu zrušilo. Tytéž pobuřující objekty jsem po čase vystavila i v Chrudimi, zde je přijali s humorem, pan starosta u nich dokonce s úsměvem pózoval. Jaký postoj asi zaujme k nynější situaci, kdy mu schopné lidi rozvíjející jeho město odvolává Pardubický kraj?

Markéta Korečková, čtenářka Chrudimských novin

Chrudim/Praha - Finanční skupina Penta se chystá během několika týdnů převzít od německého rodinného mediálního holdingu Verlagsgruppe Passau vydavatele Deníku, skupinu Vltava-Labe-Press. V praxi to bude znamenat, že uvedená skupina spoluvlastněná finančníkem Markem Dospivou získá do svého portfolia celkem 71 regionálních deníků a 23 týdeníků, včetně Chrudimského deníku, který vychází na Chrudimsku.

Nyní už se jen čeká na výsledek hloubkového auditu majetku a jednotlivě vydávaných titulů, který provádějí analytici Penty. Přestože se o tomto převzetí spekuluje už několik měsíců a zástupci Penty jej zatím nechtějí komentovat, podle informací iDnes se k této transakci skutečně schyluje. Skupina Vltava-Labe-Press přitom ročně utrží zhruba miliardu korun a pokud změní svého majitele, šlo by o jednu z největších transakcí na českém mediálním trhu. O koupi skupiny VLP se už předtím zajímal ambiciózní finančník Daniel Křetínský, ten ale nakonec upřednostnil na konci roku 2013 koupi českého Ringieru, který mimo jiné vydává nejčtenější deník na trhu Blesk.

Finanční skupina Penta není však na mediálním trhu žádným nováčkem. Loni například koupila několik mediálních firem na Slovensku, mezi nimi třeba 7 Plus, Trend Holding nebo Petit Press, který vydává nejznámější slovenský deník SME. Dá se přitom očekávat, že provede v rámci VLP organizační i personální změny podobně jako předtím Andrej Babiš ve společnosti Mafra, která mimo jiné vydává prestižní deníky MfDnes a Lidové noviny, a bude chtět chod regionálních deníků zefektivnit. Společnosti Mafra se tímto způsobem podařilo loni zdvojnásobit zisk a dosáhnout tržeb 2,47 miliardy korun. Finanční skupina Penta bude chtět podobně rozhýbat i v posledních letech poněkud "strnulý" Deník. Jak se to v budoucnu promítne do jeho obsahu a personálního obsazení, se necháme zatím překvapit.

Chrudim - Neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) se rád pochlubí svými podnikatelskými aktivitami. Jednou z nich je prý i zabezpečování bezpečnostních a pořadatelských služeb. Při jedné takové aktivitě ho přitom nedávno nachytal bulvární server Super.cz, který Málka zachytil, jak "kroužkuje" papírovými páskami návštěvníky slavnostního finále Miss České republiky.

Redakci Chrudimských novin na to upozornil jeden z místních čtenářů, který se pozastavuje nad tím, zda je důstojné, aby chrudimský místostarosta "trhal vstupenky na různých akcích". Málek, který zatím na rozdíl od starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) a prvního místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) nedokladuje na městském webu svoji práci pro město, protože jeho pracovní program není občanům k dispozici, podle všeho dál podniká prostřednictvím marketingové agentury v produkování firemních akcí a nabízí třeba uspořádání exhibičních zápasů v bojových sportech nebo pronájem skákacího hradu. Pasuje se také na základě certifikátu Národního institutu dětí a mládeže do role odborníka pro tisk, média, komunikaci a mediální výchovu, přestože jeho jedinou novinářskou zkušeností je krátké působení v pardubickém plátku Bulvár.

[[img:chrn_fullwidth:11055:Chrudimský místostarosta Roman Málek kontroluje vstupenky. Foto: internet]]

A právě to budí u mnohých občanů města rozpaky stejně jako v případě "trhání lístků" na akci, kde je všem na očích. "Na svém webu píše, že jedna z jeho aktivit je zabezpečování bezpečnostních služeb. Pravda je ale taková, že místostarosta města Chrudim a asistent místopředsedy vlády se živí trháním vstupenek na různých akcích," poukazuje čtenář Chrudimských novin, který za svůj postřeh získává od redakce finanční odměnu 100 korun.

Chrudim - V letošním roce zkusila Česká pošta novinku, která však podle reakcí rozhořčených obyvatel města není to „pravé ořechové“. Do poštovních schránek některých Chrudimáků se totiž kvůli tomu nedostal Chrudimský zpravodaj, který je oficiální tiskovinou radnice.

Začátkem dubna se tak Chrudimský zpravodaj nedostal například do schránek některých obyvatel ulice Dr. Peška a také v sídlišti U Stadionu. Na největším chrudimském sídlišti se tak podle všeho děje už druhý měsíc a přestože se místní lidé rozhořčeně obracejí na vedení města, to je v celé situaci nevinně. Tvrdí to alespoň tisková mluvčí Sylva Drašnarová.

„Město Chrudim zajišťuje mnoho let roznášku zpravodaje prostřednictvím České pošty. V posledních měsících zpravodaj neroznášejí doručovatelky, pošta si na tuto práci najímá brigádníky. Bohužel se stává, že v některých lokalitách dochází k tomu, že se zpravodaje do schránek občanů nedostanou vůbec. Dlouhodobě se u vedení chrudimské pobočky pošty dožadujeme nápravy a zároveň se pokoušíme najít náhradní řešení distribuce. Volné výtisky jsou k dispozici na Informačním centru na Resselově náměstí,“ vysvětluje mluvčí, v čem spočívá chyba.

Nespokojeným Chrudimákům tak nezbývá, než vyčkávat, až se radnice s vedením České pošty buď domluví, anebo jí dojde trpělivost a na doručování Chrudimského zpravodaje si najme schopnější doručovatele.

Chrudim - Plní radnice své sliby nebo neplní? Nad touto otázkou uvažují mnozí obyvatelé města a senioři nejsou žádnou výjimkou. Ty totiž především zajímá nejčastěji uváděný předvolební slib politických stran, který se týkal zajištění bezplatného cestování seniorů městskou hromadnou dopravou (MHD).

Avšak i v případě tohoto slibu se podle všeho dostala loďka řízená současnou radniční koalicí na mělčinu. Slib vyjít důchodcům vstříc měla ve svém programu mimo jiné i Česká strana sociálně demokratická, jejíž dva zástupci - Miroslav Tejkl a Jaroslav Trávníček, jsou dokonce na pozicích místostarostů.

Marcela Polanská se proto ptá, kdy budou senioři nad 70 let konečně moci cestovat autobusy po městě zdarma. Odkaz na programové prohlášení rady města, která toto slibuje provést v tomto volebním období, tedy nejpozději do roku 2018, se jí totiž zdá neurčitý. Neuvolněný místostarosta Tejkl se proto snaží vysvětlit, jak se věci mají. „Současné vedení města skutečně mělo dobrou vůli zařídit bezplatnou MHD co nejdříve, tedy od 1. července, ale administrativní důvody spojené nejen s problémem celoročních průkazek a mechanismem rozpočtování vedly zástupce města k tomu přijmout za konečné řešení termín 1. ledna 2016. Příslušný bod programového prohlášení rady města bude proto splněn od prvního ledna příštího roku,“ uvádí Tejkl.

Senioři si tak musí ještě necelý rok počkat na splnění předvolebního slibu a zároveň také jednoho z bodů programového prohlášení současné rady města.

Chrudim - Galerie Art na Resselově náměstí pořádá v sobotu 18. dubna v 15 hodin vernisáž výstavy obrazů Jana Svobody a soch Ondřeje Svobody. Obě prezentace ve sklepních prostorách galerie můžete navštívit až do 16. června.

Počáteční tvorba malíře Jana Svobody zahrnovala postavy a předměty vyjadřované s až dětskou jednoduchostí a hravostí. Barevnost byla tlumená, často monochromní, avšak oproti dnešní tvorbě se dá říct, že hýřila pestrostí. Častými tématy byly lodě, andělé, stromy, zvířata…

Poměrně náhle (přibližně v průběhu roku 2009) se z tvorby konkrétnost a barva vytratily až do dnešní podoby, kdy hlavními aktéry jsou linie, body, kruhy, čtverce a další plochy v bílošedých tónech. Obrazy dnes nejsou tak snadno čitelné, ale získaly nový rozměr působící na pozorovatelovu intuici.

Jan Svoboda: Kruh v šedé. Foto Galerie ART Chrudim

V poslední tvorbě autor maximálně zjednodušuje znaky a symboly, obrazy díky tlumené barevné škále, jemným přechodům v kontrastu se zvýrazněnou linií a celkovou náladou, v sobě nesou také nepřehlédnutelné silné duševní a meditativní poselství. 

Ondřej Svoboda ve své tvorbě zpracovává širokou škálu výtvarných podob a forem. Používá již zpracované materiály, které přetváří tradiční kovářskou technikou ruční práce. Cíleně kombinuje železo se dřevem nebo jinými přírodními materiály, přičemž využívá možností strukturovaných povrchů, leštění nebo matu.

Ondřej Svoboda: Beran. Foto Galerie ART Chrudim

Pro celou jeho tvorbu je naprosto charakteristickými vtip a jednoduchost jednotlivých děl. Primitivismus celku tak umocňuje výraz a úsměvné vyznění díla, které je pak odrazem životního optimismu autora, jeho snahy pobavit a rozesmát. Jeho plastiky jsou charakteristické přímočarostí, lehkostí a stylovou čistotou. Užité umění a šperky pak využívá jako prostor pro praktickou realizaci svých osobitých představ o tvaru, struktuře, materiálu a jejich vzájemných fascinujících kombinacích. Jednotlivá díla jsou tvořena pod zcela nezaměnitelným a jasně identifikovatelným rukopisem.

Výstavu si můžete prohlédnout zde.
 

Chrudim - Platy úředníků zůstávají zpravidla tajemstvím, ačkoliv jsou placeni z veřejných prostředků, a naše město není výjimkou. Radnice totiž nyní odmítla Chrudimským novinám poskytnout odpověď na otázku, jak vysokou mzdu pobírá opozicí často kritizovaná úřednice a manažerka Místní agendy 21, Zdravého města a propagátorka „fairtrade“ Šárka Trunečková (SNK-ED).

Dotaz na výši pobírané mzdy úřednice Trunečkové, jež zasedá i v městském zastupitelstvu, přitom původně směřoval od jednoho z čtenářů Chrudimských novin. Ten využil formuláře, který umožňuje zaslání anonymního dotazu a redakce se jím posléze začala zabývat. Zhruba před měsícem proto kontaktovala vedení města oficiální cestou, kterou je internetová podatelna.

V minulém týdnu však dorazil obsáhlý materiál z kanceláře tajemníka, kterým je František Chmelík, v jehož textu jsou uvedeny důvody, pro které město odmítá tuto informaci novinám poskytnout. Odbornost a rozsáhlost této odpovědi mimo jiné vypovídá o tom, že se mu věnovalo právní oddělení místního MěÚ Chrudim. Taková práce mu přitom musela zabrat možná i několik hodin.

V samotném vyjádření Šárky Trunečkové stojí, že souhlas se zveřejněním svého platu neuděluje. Podle úřednice jde prý o snahu ji opětovně poškodit, doslova „šikanovat“ a vyprovokovat nenávist veřejnosti vůči její osobě. Trunečková dále tvrdí, že se Chrudimské noviny dlouhodobě snaží její práci diskreditovat sérií článků, jejichž kopie svým kolegům úředníkům údajně předložila.

Posuzovatelé žádosti Chrudimských novin se tak posléze přiklonili k názoru Trunečkové a na základě proporcionality rozhodli, že veřejný zájem na zveřejnění výše jejího platu nepřevažuje nad právem úřednice a městské zastupitelky na ochranu soukromí. Celý text reakce městského úřadu najdete v příloze pod textem.

Příloha: 

zamitnuti1.pdf

zamitnuti2.pdf

zamitnuti3.pdf

Chrudim - Pohár trpělivosti s výroky „chrudimského“ senátora Jana Veleby (Nez.) podle všeho přetekl. Jsou to totiž právě senátorovy výroky o putinovském Rusku, které přiměly několik místních studentů, aby na pátek 17. dubna svolali poklidnou demonstraci. Ta se uskuteční v 17 hodin před budovou Ministerstva zemědělství ČR v Poděbradově ulici.

Právě zde má bývalý šéf Agrární komory svou senátorskou kancelář. „Chceme dát najevo nesouhlas s jeho kroky a chováním coby reprezentanta chrudimského obvodu. Nechceme osobu pana Veleby urážet, ale upozornit na jeho konkrétní činy, které považujeme za nepřípustné. Od případných projevů vulgarit se plně distancujeme,“ tvrdí jedním hlasem Jaroslav Svoboda, Jakub Losenický a Tereza Novotná.

[[img:chrn_fullwidth:11033:Trojice studentů nesouhlasí s údajnou adorací Ruska chrudimským senátorem Janem Velebou.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Co tedy studentům na Janu Velebovi vadí? „Protestujeme zejména proti manipulacím a chybným závěrům, kterých se senátor Veleba dopouští v souvislosti s událostmi na Ukrajině, a proti jeho vytrvalým útokům na zpravodajství veřejnoprávní České televize. Senátorovo vystupování v těchto oblastech vnímáme jako snahu zpochybnit nejen demokratické principy, na kterých je naše společnost vystavěna, ale i prozápadní směřování naší republiky. Takovému zpochybňování je třeba se rozhodně postavit,“ popisuje výtky k senátorovu jednání Jaroslav Svoboda.

A pokračuje. „Chrudimský senátor Jan Veleba se fatálně mýlí, když ruskou agresi na východní Ukrajině nazývá občanskou válkou. Nespočet analýz a dokonce i veřejná prohlášení představitelů ruských státních institucí a separatistů jasně ukazují, že se jedná o vojenskou agresi Ruska na ukrajinském území. Veleba navíc trestuhodně opomíjí odpovědnost Ruska nejen za životy tisíců padlých vojáků a civilistů v rámci této agrese, ale i za celkový hospodářský úpadek země, pro níž je Donbas významnou hospodářskou oblastí,“ vysvětluje Svoboda důvody, proč svolal se svými přáteli na pátek demonstraci. Ta má na svých facebookových stránkách prozatím dvacítku účastníků. Pozvané jsou hned dvě stovky.

[[img:chrn_fullwidth:11034:Kolik se v pátek sejde demonstrantů?  Foto: Archiv Chrudimských novin]]

Jeho kolega Jakub Losenický upozorňuje, že o akci byl informován i sám Veleba. „O našem pátečním shromáždění jsme v neděli dali vědět i senátoru Velebovi a nabídli jsme mu prostor ke krátkému projevu. Od něj je to zatím bez odezvy. Zato jsme dnes dostali od Městského úřadu v Chrudimi potvrzení o přijetí našeho oznámení, takže ani z úředního hlediska naší akci nic nebrání,“ ujišťuje o korektnosti pořadatelů Losenický.
Studenti kupodivu nechtějí, aby Jan Veleba na svůj mandát rezignoval, ale poněkud se krotil v proruské rétorice, která se jim zdá nepatřičná. „Vyzýváme proto Jana Velebu, aby se při výkonu svého senátorského mandátu nedopouštěl manipulace s informacemi. Vyzýváme ho, aby se zdržel komentářů stran ruské agrese, není-li schopen dívat se na věc objektivně. Vyzýváme ho také k tomu, aby zanechal svých snah ovlivňovat Českou televizi s úmyslem paralyzovat její zpravodajství,“ uzavírá své prohlášení trojice studentů, kteří nesouhlasí s postoji chrudimského senátora Jana Veleby.

Chrudim - Zdejší Česká pirátská strana obdržela přesně do týdne odpověď města na dotazy, které vznesla k areálu firmy Penta v Píšťovech. Místní Piráti se mimo jiné zajímali na základě podnětu občanů v souvislosti s loňskou havárií v této firmě a následným únikem jedovatého mraku o zabezpečení tohoto objektu. Chtěli také vědět, zda tato společnost skladuje v blízkosti města radioaktivní materiál. Tuto skutečnost teď radnice nepřímo potvrdila.

Vyplývá to z vyjádření vedoucího oddělení krizového řízení MěÚ Chrudim Marka Kozáka, který odpověď pro Piráty vypracoval. Kozák totiž ve své zprávě uvedl, že v areálu Penty v Píšťovech provedl loni 12. prosince kontrolu Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který konstatoval, že tu neshledal žádné porušení zákona v souvislosti s využíváním jaderné energie a ionizujícího záření. "Jsem rád, že město reagovalo takhle rychle. Alespoň víme, že je v Pentě uloženo zatím nespecifikované množství radioaktivního materiálu, což by mohlo občany zajímat," říká šéf chrudimských Pirátů Jiří Stuna. "Nyní budeme chtět vědět, zda jde o plutonium, o kterém se spekuluje," dodává vzápětí.

"Docela mě překvapilo, že krizový plán města s těmito riziky nepočítá. Z obdržené zprávy to totiž nevyplývá. Pouze se odkazuje na havarijní plán Pardubického kraje, který stanovil ochrannou zónu kolem skladových a výrobních budov Penty v okruhu sto metrů. Z mého předchozího působení v krizovém týmu jiného města přitom vím, že by město mělo mít pro takový případ zpracován vlastní krizový plán a mělo by z něho vycházet. Přijde mi to minimálně zarážející," pokračuje Jiří Stuna. Marek Kozák se podle něj jen odkazuje z větší části svého dopisu na kontrolní orgány Krajského úřadu Pardubického kraje, které Pentu v Píšťovech po uvedené havárii opakovaně kontrolovaly. "Je mi proto jasné, že nemohl být konkrétní. Pardubický kraj je místně příslušný, a proto vyčkáme i na jeho zprávu. Na závěr se poradíme s odborníky a našimi právníky a po poradě s nimi budeme v této věci dál postupovat," konstatuje lídr Pirátů Stuna.

Podle něj je totiž důležité, aby se už neopakovala situace z loňska, kdy zajištění havárie v Pentě provázely organizační zmatky a především neinformovanost místního obyvatelstva, které se o opakovaném úniku jedovatého mraku do ulic města dozvědělo až po několika hodinách večer. Piráti se rovněž zajímají o možný dopad uskladněných nebezpečných látek na životních prostředí v Chrudimi a okolí a chtějí mít zároveň jistotu, že jsou občané města dostatečně chráněni před případným rizikem, které je spojeno s manipulací vysoce jedovatých a radioaktivních látek v těsné blízkosti Chrudimě a Slatiňan.

Od Velikonoc uběhlo už mnoho času. Většina z nás si připomněla osud Ježíše, jeho odsouzení a hlavně proradnou činnost zrádců v jeho okolí. Ježíš byl narychlo odsouzen v noci. V temné noci za falešného svědectví. V noci a s pomocí zločince byli také prosazeny církevní restituce. Velikonoce se staly osudné rovněž bývalé ředitelce Regionálního muzea v Chrudimi. Rychlost rozhodnutí ukazuje, že se pracovalo dlouho do noci. Noční hodiny jsou jako stvořené pro různá zločinná spiknutí. Dříve se říkávalo: aktivní blbec je horší než třídní nepřítel. Ředitelka muzea nebyla žádná blbka, ale dáma s obrovským rozhledem. Za necelé dva roky její činnosti mělo muzeum více akcí než za celé čtvrt století před tím. Současně probíhalo několik výstav, dopolední přednášky pro školy a odpolední pro důchodce, které tam mnohdy přivedli ti dopolední účastníci. Na všech, na kterých jsem byl, se vždy přistavovali židle. Plná přednášková síň se vidí málokde. Nikdy jsem neviděl, že by tato práce děvčata netěšila.

Jednou z posledních akcí bylo vystavení chrudimské opony. Opony, která se dlouhá léta válela v garáži jak kravský ocas. Bylo jen otázkou času, kdy ji krysy v noci sežerou. Opony Jana Kokeše, na kterou se v krátké době rýsovaly finance potřebné k jejímu zrestaurování. Poté mohla dále sloužit v divadle. Někdy by se alespoň bylo na co koukat. V článcích, které jsem měl možnost číst, jsem se dozvěděl, že ředitelka Vítková ukončila svoji činnost na vlastní žádost a může se vrátit jen pro své osobní věci. Já takové procesy pamatuji.

Těsně před Velikonocemi jsem se po poslední komentované prohlídce úspěšné výstavy potkal před muzeem s Richardem Herbstem. Kolem nás se vracela ředitelka muzea ke svému autu. V krátké chvilce se nám pochlubila se svými plány na příští sezonu. Trochu mě zaráží, že v té chvíli neměl Richard o jejím odvolání ani potuchy. Jako radní pro kulturu by snad o tom vědět měl. Vedení radnice si hraje také na mrtvého brouka a dělá, že se ho to netýká.

Město si po vyštípání Luboše Jelínka očividně neví rady s Muzeem barokních soch. Někdy dost kontroverzní Jelínek však dokázal bez skandálů stavbu dokončit. Hlavně měl ale dlouhodobou vizi, jak z muzea udělat evropskou záležitost. Právě Vítková předvedla, jak se řídí muzeum v Evropě. Že muzeum už není nějaká zatuchlá a zaprděná cimra, kde na vás za pavučinami vykoukne badatel, který nechce býti rušen. Ukázala, jak do muzea přilákat nejenom důchodce, ale hlavně mladé.

Vraťme se však k Velikonocům, k biblickému příběhu, kterým jsem začal o jeho obsazení zde v Chrudimi. Pilát je znám - oranžová čistička z města perníku. Do rolí falešných svědků a Jidáše si musíte představitele dosadit sami. Já jsem jen dědek ze Škrovádu a do muzea se dostanu velice zřídka. Pokud chrudimští radní nechají Vítkovou takovýmto podlým způsobem odstranit, potom jen dokáží, že mají strach, aby je žena, ač malého vzrůstu, svojí pracovitostí nepřevýšila. Po takové odbornici s radostí chňapne kdejaké evropské město. Radní z královského věnného města se opět představují jako slaboši bojící se novot. Připomínám stavbu železnice a jejich strach z kouřící a supící lokomotivy, kterou se báli pustit do města. Tím samozřejmě nechci urazit Martinu Vítkovou, ale svou prací, kterou zde dosud vykonala, mi ji připomíná.

Jaroslav Koreček, malíř ze Škrovádu