Chrudim - Místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) je teprve druhým mužem na radnici, kterému přepustil post šéfa Městské policie v Chrudimi současný starosta Petr Řezníček (SNK-ED). Předtím dostal tuto příležitost v letech 2006 - 2010 už jen Jan Čechlovský (ODS), který byl v uvedené době chrudimským starostou. S výjimkou této čtyřleté přestávky velel totiž městským strážníkům nepřetržitě od začátku 90. let výhradně pouze Řezníček, který je znám svým obdivem k uniformám.

A právě tuto skutečnost podrobují někteří lidé v oboru kritice a kvitují s povděkem, že byl šéf městských strážníků konečně po mnoha letech obměněn. Dopomohla k tomu nová koaliční dohoda, která způsobila rošádu hned na několika pozicích. A vzhledem k tomu, že starosta Řezníček trval na tom, že chce po sociálních demokratech převzít městské investice, které až do voleb velmi dobře spravoval nynější první místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), musel starosta chrudimské sociální demokracii přepustit řízení městské policie, na kterou měl až doposud velký vliv. Volba přitom padla na vystudovaného právníka a místostarostu Miroslava Tejkla (ČSSD), který prý přijal tuto pozici bez rozmýšlení.

Nejprve vyřídit nutnosti a potom prý přijde nová vize
"Má to svoji logiku. Jako právník jsem hned po roce 1990 zřizoval ve městě přestupkovou komisi, takže je mi tato agenda blízká. Proto jsem danou nabídku řídit městskou policii akceptoval okamžitě," říká místostarosta Tejkl. Velení nad městskými strážníky se přitom ujal od 1. února a na úvod se prý chce nejprve seznámit s chodem městské policie a jejími potřebami. "Sešel jsem se už za tímto účelem s vrchním strážníkem Lukášem Dvořákem, abychom spolu konzultovali nejnaléhavější body k řešení, které se týkají materiálního vybavení strážníků - například centrálního registru jízdních kol, nového radarového systému, alkoholtesteru, pořízení rukavic na odchyt psů nebo vylepšení místnosti, v níž podávají lidé strážníkům vysvětlení," vyjmenovává Tejkl priority, které chce řešit ze všeho nejdříve, anebo které zdědil k vyřízení po svém předchůdci Řezníčkovi.

Teprve až následně se chce zabývat koncepcí dalšího fungování Městské policie Chrudim. "Zatím nemohu říct, že bych plánoval nějaké radikální změny. Ostatně, bylo by ode mne teprve po několika dnech ve funkci vůči strážníkům arogantní něco takového tvrdit," uklidňuje místostarosta, avšak změny v koncepci fungování městské policie nevylučuje. "Svoji vizi představím, jakmile se s touto oblastí dokonale seznámím. Nebude to však trvat dlouho," pokračuje Miroslav Tejkl, který se ještě v minulém volebním období postavil za jmenování Lukáše Dvořáka novým vrchním strážníkem na základě výběrového řízení, jehož regulérnost zpochybnila tehdejší opozice ústy Romana Málka (Koalice pro Chrudim) a Davida Kasala (ANO 2011), podle nichž nebyl do této funkce vybrán opravdový odborník.

Pochybnosti opozice nad Řezníčkovým vedením strážníků
Podle lidí zasvěcených do této problematiky a některých opozičních politiků byla úroveň výběrového řízení minimálně diskutabilní - bylo totiž provedeno v rekordně krátkém čase a byli z něho na základě mělkých kritérií vyloučeni například zkušení policisté s mnohaletou praxí v republikové policii, kteří obdobně velká oddělení jako v Chrudimi vedli v minulosti s velmi dobrými výsledky. Někteří zašli ještě dál, když tvrdili, že bylo o výsledku výběrového řízení dávno dopředu rozhodnuto, například jeden ze současných čtyř místostarostů Roman Málek, u něhož se ale nedá předpokládat, že bude v této ostré rétorice v zájmu zachování stávající radniční koalice dál pokračovat. Každopádně společným jmenovatelem výše uvedeného problému byl pro všechny v opozici starosta Řezníček, který si měl údajně vybrat za nového vrchního strážníka svého oblíbence, kterého navrhla do funkce výběrová komise složená převážně z městských úředníků.

A právě s takovým dědictvím bude muset Miroslav Tejkl nyní pracovat a je si toho dobře vědom, že nebude nijak jednoduché zbavit se takřka dvacetiletého stigma Řezníčkova vedení městských strážníků. Mnozí mají totiž ještě v dobré paměti nepovedený výběr jednoho z Dvořákových předchůdců ve funkci vrchního strážníka, kterého se dokázal pro jeho kontroverzní chování a nedostatečné vzdělání zbavit až Čechlovský během svého ojedinělého čtyřletého působení v čele městské policie. "Mám za to, že nastal nejvyšší čas vyměnit Řezníčka za někoho kompetentnějšího," říká otevřeně lídr České pirátské strany v Chrudimi a vrchní strážník Městské policie ve Skutči Jiří Stuna, který zde v minulosti, než z našeho města odešel za prací jinam, působil jako preventista kriminality a jehož některé projekty, jako městský kamerový systém, fungují v Chrudimi dodnes. A jelikož se v poměrech zdejší městské policie dobře vyzná, nevynechal před komunálními volbami jedinou příležitost, aby jejího dřívějšího velitele nepodrobil kritice. Proto nynější změnu vítá. "Miroslav Tejkl je nejen právník, ale je také morálně čistý, proto je z mého pohledu daleko vhodnějším kandidátem na vedení Městské policie v Chrudimi než Petr Řezníček, který vykonával tuto funkci nepřiměřeně dlouho a proto nastal nejvyšší čas k tomu, aby z této funkce odešel," podtrhuje Jiří Stuna.

Chrudim - Město se chystá od května pronajmout zdejší smuteční a rozlučkovou síň novému zájemci, a to pouze do doby, než bude zahájena jejich kompletní rekonstrukce. S tou přitom radnice počítá nejpozději v příštím roce na jaře, takže půjde jen o krátkodobý pronájem. Rozhodla o tom městská rada.

Podle radních bude na nového provozovatele smuteční a rozlučkové síně vedle hřbitova U sv. Kříže vyhlášeno výběrové řízení. Rozhodujícím kritériem má být přitom nejvyšší nabídnuté nájemné za metr čtvereční a rok, přičemž objekt disponuje celkovou výměrou více než 526 metrů čtverečních. Až doposud zařízení provozuje už od počátku 90. let minulého století firma Vostrovský z Heřmanova Městce a přestože její majitel sám před nedávnem zemřel, dá se předpokládat, že jeho následovníci budou o prodloužení pronájmu prostor usilovat i nadále a budou se o objekt přetahovat s konkurencí, která vedle nich ve městě rovněž v pohřebních službách podniká.

Rekonstrukci smuteční a rozlučkové síně připravuje město ve spolupráci s architektem Janem Třeštíkem, který je původním autorem celého zařízení. Třeštík přitom už zpracoval studii zahrnující řešení nejen samotné síně, ale i parkování a zeleně v přilehlé lokalitě, za což inkasoval z městské pokladny 600 tisíc korun. Nyní je připravována projektová dokumentace celé rekonstrukce, kterou pozdržel požadavek na zanesení řešení svodu dešťové vody ze zdejší parkovací plochy do kanalizace, což práce na rekonstrukci smuteční a rozlučkové síně minimálně o rok pozdrželo a počítá se tedy s nimi oproti původnímu plánu až v příštím roce. Lidé si od zrekonstruovaného zařízení nejvíce slibují především to, že už se nebudou muset mačkat v úzké chodbičce před zahájením smutečního obřadu, nebo že si zde budou moci koupit květiny v prozatím chybějící prodejně. Očekávají i lepší parkovou úpravu kolem celého objektu.

Se zájmem jsem si přečetl článek v Chrudimských novinách o využití lokality "Jedličky". Je to bohužel tak, jak píšete, město vybírá poplatky za psa, ale volné venčení v Chrudimi není možné. Přitom i například v centru Prahy najdete plácek oplocený nízkým plotem s cedulkou "Volné pobíhání psů dovoleno". Nevím, proč to nejde v Chrudimi, asi proto, že by to bylo něco nového, nevyzkoušeného. Na to si totiž tady nehrajeme, cokoliv nového je třeba řádně odmítnout a nejlépe ještě toho, kdo s nápadem přišel, řádně uzemnit.

Docela se divím, že i starosta Řezníček vyslyšel přání našeho zastupitele Richarda Herbsta (a jeho ústy prezentovaný názor spousty Chrudimáků) a je ochoten se setkat jak se zastupiteli (zřejmě opozičními), tak i s občany města, je to totiž také něco nového, v Chrudimi dosud nevyzkoušeného a co na tom, že jinde je to běžné? To se v Chrudimi nenosí. Děkuji Vám, pane starosto.

Město Chrudim má však daleko zajímavější projekt, a to je Zdravé město a Místní agenda 21. Na zastupitelstvu bylo schváleno na tento projekt asi 2,5 mil. Kč, pravda, většina z toho je kryta dotací z rozpočtu ČR. Požádal jsem o zaslání podrobnějšího rozpočtu na tento projekt a dočetl se v něm např. toto: "Zpracování studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků v Chrudimi", částka celkem 82.000,- Kč (z grantu hrazeno 69.700,- Kč a z vlastních zdrojů (=města Chrudim) 12.300,- Kč)." Takže za jakousi studii o životě školáků vyhodíme 12 tisíc Kč z městského rozpočtu a 70 tisíc ze státního rozpočtu. Docela by mě zajímalo, zda tuto studii zpracovávají v každém městě? A která firma ji zpracovává? Kdo se tím živí? A jak se asi bude lišit životní styl školáků v Chrudimi a například v Kolíně? Spousta otázek k jednomu řádku v rozpočtu. Skoro bych řekl, že nebude rozdíl v životním stylu dětí a školáků v Chrudimi a v Kolíně. Pak se máme divit, proč má stát tak velký dluh.

To jen malé a krátké zamyšlení na okraj.

František Pilný, zastupitel města za ANO 2011

Chrudim - Rada města má ve své gesci i schvalování drobných finančních darů. Nikdo z žadatelů o příspěvek plynoucí z radniční kasy nemůže však předem tušit, zda jeho žádost radní schválí nebo zamítnou. V minulosti tak měli štěstí především sportovci, kterých ve vedení města zasedá velké množství.

Na svém posledním zasedání tak městská rada neschválila poskytnutí finančního daru třeba Domovu na hradě Rychmburk. Zařízení, které se stará o osoby s chronickým a duševním onemocněním, žádalo vedení města o tři tisíce korun. Peníze měly být využity na úhradu vytápění hradu, kde je ubytována chrudimská občanka. Podobně mohou na deset tisíc korun zapomenout i v Domovu u studánky, kde jsou ubytovány hned dvě Chrudimačky. I zde mělo jít o částečnou úhradu provozních nákladů.

Tentokrát tak uspěla pouze chrudimská Farní charita, jíž radní „přiklepli“ hned deset tisíc korun, které půjdou na dofinancování provozních a osobních nákladů Dobrovolnického centra. Přesně před rokem peníze putovaly třeba na projekt Odznak Všestrannosti olympijských vítězů, nebo Zumbathon pro Míšu Teresku. Zkrátka nepřišel ani Oldřich Bujnoch, organizátor Vinařské desítky, jenž získal od města celých dvacet tisíc korun, Sportovní unie Chrudimska, která získala pět tisíc a Sports team Chrudim. Tito sportovci obdrželi rovněž pět tisíc na pronájem bazénu a nákup sportovních pomůcek. 

Chrudim - Místní pobočka Strany svobodných občanů se rozhodla dodržet část svého předsevzetí a zveřejňuje na svých webových stránkách to, co se naopak radnice snaží úzkostlivě tajit. Naposledy se tak zveřejnění dočkal třeba rozpočet Místní agendy 21 a Zdravého města.

Místní agenda 21 a Zdravé město je jednou z výkladních skříní, jimiž se současné vedení města chlubí a sbírá za ně ocenění všude, kde se dá. Výstavka cen, na níž si starosta Petr Řezníček tolik zakládá, obnáší celou řadu křišťálových skulptur, které tento matador místní politické scény nasbíral se svou věrnou stranickou kolegyní a manažerkou zmiňovaných projektů Šárkou Trunečkovou (oba SNK-ED). Sama Trunečková je přitom nejen městská úřednice, ale i zastupitelka města.

Za co tedy organizátoři Zdravého města utrácejí? Po letech dohadů se jim podařilo prosadit třeba přistoupení města k projektu „fair trade“, za což se na ně snesla vlna kritiky právě od místních Svobodných. Takzvaný „Férový piknik“ stojí bezmála šest tisíc, většinu však pokryje dotace a město na něj přispívá necelou tisícikorunou. Samotná dotace je však tvořena penězi, které stát nebo Evropská unie vybere na daních. Tisk zaručeně férových letáků pak přijde na tři a půl tisíce korun, většinu přitom opět pokrývá grant.

O poznání nákladnější je zpracování studie o zdraví a životním stylu dětí školáků v Chrudimi. Projekt si vyžádá víc než 80 tisíc korun, přičemž město se na jeho vyhotovení podílí „pouze“ částkou 12 tisíc Kč. Celkový rozpočet Zdravého města však atakuje úctyhodnou částku tři miliony korun. Většinu sice opět pokrývají granty a dotace, ale i ty musely být někde vybrány na daních.

Podrobný přehled rozpočtu najdete v příloze pod textem. 

Příloha: 

rozpocet-zdrave-mesto.pdf

Chrudim - Se začátkem února se nám přiblížila i doba postní. Než si ale utáhneme opasky a omezíme přísun masa, můžeme si dopřát něco z toho, co období zabijaček a masopustních obchůzek nabízí. Ani Chrudim nezůstane letos pozadu.

Dlouhou historii ve Skutči má nejen skauting, ale také ples pořádaný střediskem Ležáky Skuteč v místním kulturním klubu. K poslechu a tanci tu zahraje v pátek od osmi večer skupina HB Chrast pod vedením Ivana Šmejdy. V průběhu večera pak uvidíte také ukázky společenských tanců, k nimž se samozřejmě můžete později přidat. Ve stejný den si zatančí v Seči hasiči, rovněž od osmi večer. V Chrudimi se můžete pro změnu od 18 hodin ve Vodních zdrojích vydat Za tajemstvím Inků a do národního parku Huscarán s Martinem Hamplem. Z Limy se přesunete do Nazky a uvidíte kaňon Colca, Cusco, Titicata, Machu Picchu a Huascarán. Chybět nebude ani výlet na moře za lvouny a tučňáky. Také v Mrákotíně se v pátek poveselí krotitelé ohně a sice v místní Hospodě U Dušků.

Sobota 14. února patří v Chrudimi avizovanému masopustu. Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během něhož bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky a na vesnicích vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar a škvarky. Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne byla ještě povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice a pečené brambory. Od devíti ráno tak můžete nakoupit na Resselově náměstí v Chrudimi jelítka, jitrničky a spoustu dalších dobrot. Obdobná "žranice" je v sobotu po celý den přichystána také pro návštěvníky Penzionu s restaurací U Nováků v Bítovanech, kam jste tentokrát zváni na konzumaci vepřových kolen, které můžete spláchnout dobrým pivem.

Masopustní obchůzky se budou v sobotu konat především na Hlinecku. Od půl osmé ráno ve Studnici. Tradiční obchůzka zde projde celou vesnicí a bude zakončena tradičním rituálem porážení masky kobyly. Masopustní obchůzky ve Studnicích jsou zapsány do Seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Další masopustní obchůzky se konají v sobotu v Prosetíně a ve Zbožnově. Vedle toho se bude v sobotu i tančit - třeba ve Slatiňanech od osmi večer v místní Sokolově. Zváni jsou samozřejmě nejen sportovci. Dále v Hěřmanově Městci také od osmi v Sokolovně a v kulturním domě v Žumberku, rovněž od osmi večer. Další hasičský bál je v plánu i v Holetíně v restauraci Na Sále - opět od osmi.

Neděli zahájí masopustní obchůzka v hlineckém Blatně. Musíte si ale přivstat, protože maškary vyrážejí na svou veselou cestu už v sedm ráno. Od tří odpoledne je pak pro děti připraven karneval v nasavrcké sokolovně a od jedné odpoledne v kulturním domě ve Skutči.

Knihou na závěr jsou tentokrát recepty známého pražského kuchaře a bojovníka za kvalitní, poctivé jídlo Romana Vaňka. Naposledy jsme vyzkoušeli židovský řízek a musím říci, že byl vynikající. Tajemstvím je nešetřit na česneku :-)

Hezký víkend, milí čtenáři. 

Chrudim - V době vegetačního klidu se na město často obracejí rozhořčení Chrudimáci, kterým vadí u jejich domů na pozemcích města nejrůznější přerostlé dřeviny. Naposledy se takto snažili řešit problém s nemocným ořechem třeba obyvatelé domků na Vlčí hoře nebo nyní v sídlišti U Stadionu.

O nemocném stromu, který ohrožoval majetky a také zdraví obyvatel Václavské ulice, Chrudimské noviny už informovaly. Po stížnosti, kterou majitelé domů adresovali úředníkům zodpovědným právě za údržbu zeleně ve městě, došlo urychleně k odstranění dožilého listnáče a lidé z Vlčí hory tak mohou konečně klidně spát. Podobný zásah byl proveden i v Nerudově ulici, kde si též pár místních stěžovalo na přerostlé a neudržované lípy, jež tvořily poslední alej ve městě. Poté, co byly lípy pokáceny, měly se tu objevit javory, k jejich výsadbě ale prozatím nedošlo. „V povolení na kácení lip v Nerudově ulici je stanoven termín provedení náhradní výsadby do 31. prosince letošního roku. Výsadba by ale měla být provedena dříve, pravděpodobně v jarních měsících roku 2015,“ říká městská úřednice Kateřina Mrózková, která má tento projekt na starosti.

[[gal:10316]]

Kolegyně Mrózkové, bývalá městská zastupitelka a technička úseku údržby zeleně MěÚ Chrudim Kateřina Jánská teď řeší další problém s neudržovanými stromy, konkrétně jde o přerostlé smrky v sídlišti U Stadionu. „Bydlím na sídlišti U Stadionu, vchod číslo 712. V těsné blízkosti našeho domu někdo před mnoha lety zasadil smrky, které se v průběhu let rozrostly do obřích rozměrů. Domnívám se, že z mnoha důvodů by bylo dobré tyto naprosto nevhodně a nebezpečně umístěné stromy odstranit a nahradit je nižší výsadbou,“ popisuje situaci na největším chrudimském sídlišti Ilona Čápová Tušicová. Obrovské smrky totiž mnohde zasahují dokonce až na balkony místních obyvatel a šikovný zloděj by je mohl využít jako bezplatný dopravní prostředek ke kýženému lupu. Podle Jánské je řešení jednoduché. Společenství vlastníků bytů z panelového domu by se na ni mělo obrátit, postačí prý jen obyčejný mail a město následně podnikne potřebné kroky vedoucí buď k odstranění stromů nebo jejich prořezání. 

Chrudim - Neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) se během posledního zasedání městského zastupitelstva snažil svým nezaměnitelným způsobem vysvětlit, jak město postupuje při určování cen nemovitostí. Zaměřil se především na slovní spojení „v čase a místě obvyklá“.

Tejkl přitom reagoval na dotaz městského zastupitele Ondřeje Kudrnáče (ANO 2011), jemuž se zmiňované slovní spojení nezdálo a toužil znát vysvětlení. Tejkl (ČSSD) se tedy v několik minut trvajícím vysvětlování pokusil ozřejmit, kdo a jak vypočítává výslednou cenu za domy a pozemky, které město prodává. Hlavním motivem, proč radnice podle Tejkla upřednostňuje práci kvalifikovaného odhadce, je samozřejmě cena. Jeden takový odhad přijde přibližně na osm set korun a vloni jich město pořídilo hned dvacet. Pokud by se k vyhodnocování cen pozemků a nemovitostí v čase a místě obvyklé měl použít postup, při němž městský úředník vyhledá nabídky realitních kanceláří nabízejících v dané lokalitě podobnou nemovitost, neexistuje podle Tejkla prakticky možnost, jak uspět. Šlo by prý o velkou náhodu, protože najít podobné nemovitosti je prakticky nemožné. Město by se tak muselo dotazovat samotných realitek, a to by zadarmo rozhodně nebylo. Místostarosta proto míní, že by se výsledná částka blížila oněm osmi stovkám, které město platí za posudky odborníků a není proto důvod volit jinou metodu. 

Základním a prvním bodem volebního programu hnutí ANO v komunálních volbách v Chrudimi bylo pozitivní a neútočné vedení volební kampaně a snaha o navození atmosféry spolupráce v orgánech města v případě volebního úspěchu. To bylo společně se snahou o změny základem veškerého úsilí v předvolební kampani i v povolebních vyjednáváních. Proto jsme nikoho nenapadali a při hodnocení povolebních jednání jsem se vždy snažili podávat jen neurčité informace o tom, že jednání jsou velmi složitá a případná koaliční dohoda je tedy v nedohlednu.

Naopak my jsme před volbami i v průběhu povolebních vyjednávání byli v různých mediích a prohlášeních označováni za vyděrače, dočetli jsme se o nás mnoho lží, osočování a polopravd. V mnoha případech se můžeme jen domnívat, kdo byl zdrojem takových informací a komu jejich zveřejnění „prospívalo“. Takováto tvrzení se jen velmi těžko vyvracela právě s ohledem na zachování slušnosti při jednáních a nepřipouštění konfrontace přes media. Právě takováto vyjádření z našeho pohledu zavírala dveře k jakékoliv případné další spolupráci. Pokud nyní zpětně hodnotím některé naše postupy, vyjádření a stanoviska, docházím k závěru, že je třeba nyní, když je již rozhodnuto, uvést k některým skutečnostem naše stanoviska.

Nikdy jsme nezpochybňovali, že je SNK vítězem voleb a má právo vést jednání o radniční koalici. Zdůrazňovali jsme ale, že naše vyjednávací pozice je úplně stejná. Protože i my jsme získali šest mandátů, stejně jako SNK. Bohužel jsme neustále naráželi na argument druhé strany, že oni nemají šest mandátů, ale třináct (tedy včetně ODS a ČSSD) a že „voliči jasně rozdali karty“ a nepřejí si tím pádem nic jiného, než pokračování dosud vládnoucího uskupení. To byl jeden z hlavních příkladů účelové interpretace výsledků voleb. Ale také to byl hlavní důvod, proč veškerá další jednání skončila tak, jak skončila. Ať jsme přišli s jakýmkoliv návrhem, vždy to nebylo možné, pokud by nerespektoval výsledky voleb a tedy zachování jejich třináctky. Třináctky, která byla prokazatelně uzavřena již před volbami a následně stvrzena i po vyhlášení výsledků. Arogantní tvrzení o tom, že oni vlastně mohou vládnout bez nové rady i vedení dál, třeba klidně celé další čtyři roky, protože si to voliči tak přejí, byla jen důsledkem takto uzavřených dohod. Vše se zakrývalo napadáním z vyděračství a nesmyslností našich požadavků. Jednou jsem byl označen za toho, který brzdí jednání, protože pro mne neexistuje jiná varianta, než abych byl starostou, jindy zase, že brzdím jednání proto, že ve Dvoře Králové mi vlastně nic nechybí, tak proč bych měl mít zájem se v Chrudimi dohodnout. A bylo i mnoho dalšího osočování.

Základní chybou, která je nám vyčítána, je, že jsme naši snahu o změnu personifikovali až po volbách. Že z našeho programu ani našich vyjádření nebylo patrné, o co nám vlastně jde. Ano, od počátku pro nás změna znamenala i změnu ve vedení města. Způsob řízení města a další kritizované praktiky pro nás byly zosobněny pány Řezníčkem a Čechlovským. Proto pro nás při většině jednání nebyl model s těmito dvěma pány ve vedení města přijatelný. Já osobně jsem několikrát nabízel Petrovi Řezníčkovi i možnost, že se oba v zájmu dohody zřekneme jakýchkoliv ambicí na posty ve vedení města. Ale zde jsme opět vždy narazili na to, že to nejde, protože voliči si přejí něco jiného.

Nikdy jsme nebyli na rozdíl od SNK schopni jasně a neúčelově interpretovat výsledky voleb v Chrudimi. Věděli jsme jen jediné, že pro naši snahu něco změnit, jsme nedostali dostatečnou podporu. Na druhou stranu nás stejný volební výsledek, jako dosáhlo SNK, určitě opravňoval k jednáním o případné koalici s ČSSD a to bez toho, že to bylo ze strany SNK a ODS považováno za podpásové nefér jednání. Proč? Koalice se Svobodnými, Koalicí pro Chrudim a ČSSD, to mohla být jedna z optimálních možností, ke které jsme možná my dostali od voličů impuls. Bohužel, třináctka byl nerozbitná. Co je však jasné, že v průběhu povolebních vyjednávání nás kontaktovalo velké množství lidí, kteří tvrdili, že nás nevolili proto, abychom ustupovali nebo se se s nimi (myšleno třináctkou) spojovali. Takže nešlo jen o stanoviska jednotlivců ve vyjednávacím týmu. Stejný názor měla i většina kandidátů za hnutí ANO. Stejný názor zastávali dlouhodobě i Svobodní a chvíli i Koalice pro Chrudim.

Co k tomu říci. Na co byly potřeba všechny ty tanečky po volbách, když to nakonec dopadlo tak, jak to dopadlo. I pan Dr. Tejkl to potvrdil, že to od počátku byl model optimální. Jen ten vývoj okolo byl z našeho pohledu nepochopitelný. Všechna ta jednání kolem, napadání a osočování, to byla jen kamufláž a v tomto případě hodně nehezké divadélko. Karty se možná rozdávaly někde úplně jinde, než v Chrudimi a aktéři tohoto představení mysleli na něco úplně jiného, něž na zájmy našeho města. Vždyť za dva roky budou krajské volby a ambice můžeme mít i na celostátní úrovni. Zase se jen potvrdilo, že politika je... Ale o tom, že nechci být sprostý, se již psalo. Jen k tomu uvedu, že nedokážu pochopit, jak si mohli padnout do náruče ti, kteří se v průběhu všech jednání vzájemně označovali za ty nejméně přijatelné pro případnou koalici. Jakákoliv naše nabídka vůči SNK vždy ihned končila tím, že přece oni nepůjdou do koalice s někým, kdo je zásadně proti nim a nemá zájem se s nimi dohodnout. Vyslechli jsme si povídání o okopávání kotníků a namydlených schodech. Dokonce víme o jednom kandidátovi za ODS, který přestoupil od Koalice jen proto, aby „šel proti Málkovi“. Já jsem byl opakovaně před nevyzpytatelností pana Málka z mnoha stran varován, ale znovu jsem naivně uvěřil tomu, že by každý měl stát za tím, co říká. Postup pana Málka a následně celé Koalice pro Chrudim pro mne byl největším zklamáním.

Ing. Ondřej Kudrnáč, kandidát na starostu za hnutí ANO 2011 v Chrudimi

V souvislosti s článkem o budoucím možném využití lokality Jedličky v chrudimském parku Střelnice vyslovil kdosi v diskusi před schůzkou s občany nesmělé přání, zda by město mohlo konečně v této souvislosti pamatovat i na pejskaře a zřídit tady pro ně a jejich zvířata prostor určený k volnému pohybu psů. Doposud je totiž v Chrudimi nelegální. Po mnoha letech nečinnosti radnice v této oblasti, plošném zrušení stojanů s papírovými sáčky na psí exkrementy a vybírání jedněch z nejvyšších poplatků za psy v České republice, by si to místní pejskaři minimálně zasloužili, ne-li víc.

Z další diskuse, která se pod článkem rozvinula, ale vyplynulo, že leckomu psí exkrementy smrdí, vysoké poplatky za takřka "nulové služby" už nikoli. Ano, Chrudim je zaplavena výkaly a nelze se tomu divit, když vás správce města odnaučí exkrementy sbírat a bláhově si myslí, že uchlácholí pejskaře nedostatečným množstvím igelitových pytlíků, pro které si navíc musí na radnici dojít. To jsou hned dvě překážky, které brání čistotě města a zároveň diskriminují pejskaře, tedy značnou část obyvatel Chrudimě. A to už nemluvím o psech, kteří přestali být z pohledu nového Občanského zákoníku věcí a mají nárok na to se volně vyběhat.

Ale kde? V Jedličkách? Nebo v některém jiném chrudimském parku? Tady všude číhají na pejskaře a jejich psy nejrůznější překážky a omezení, jakoby ani město nedokázalo po tolika letech přehlížení reflektovat na skutečné potřeby svých obyvatel. Jednou z cest jsou právě oplocená psí hřiště, o které někdo v případě Jedliček slušně a nesměle požádal, aby byl vzápětí za svůj oprávněný požadavek peskován těmi, kteří někdy do psího exkrementu nejspíš šlápli anebo ještě hůř - nemají rádi zvířata (a možná ani lidi - jen sebe). Zeptám se tedy rovnou. Za co musíme odvádět tolik peněz do městské pokladny, když nedostáváme protihodnotou odpovídající služby? Takový stav je dlouhodobě neudržitelný a je jen otázkou času, kdy se budou muset odpovědní úředníci chytnout za "bambuli" a přijít se vstřícným řešením a nikoli "štěkat" na pejskaře, že je jich v Chrudimi hodně a ještě víc že je psích exkrementů. Pokud totiž nezareagují tak jako jinde ve vyspělé civilizaci (tedy konstruktivně nikoli represivně), tak se jednou v psích exkrementech utopíme...