Chrudim/Pardubice - Když si povídáte se sympatickou slečnou Katkou Mirskou, která se ve svém volném čase věnuje carvnigu, jedno je jasné - nudit se určitě nebudete. Ne, carving není jen speciální disciplína ve sjezdovém lyžování. Jde totiž i o činnost, při níž třeba právě Katce pod rukama vznikají z ovoce i zeleniny roztodivné tvary, jako jsou třeba květiny, zvířata a nejrůznější abstraktní obrazce. 

[[img:chrn_halfwidth:7110:Katka Mirská pochází sice z Pardubic, ale s carvingem se poprvé setkala prostředictím kurzu pořádaného chrudimskou Hotelovou školou Bohemia.  Foto: Katka Mirská]]

Katka studovala chrudimskou Hotelovou školu Bohemia. A právě zde se seznámila s carvingem, který je v současné době jejím koníčkem číslo jedna. Její výtvory je možné vidět na soukromých i firemních akcích a především na nejrůznějších rautech. Netradičně a nápaditě vyzdobená dýně je skvělým doplňkem na Halloweenských večírcích, které se i v našich zeměpisných šířkách stále více rozmáhají a získávají na popularitě, či vyřezaný meloun se skvěle hodí nejen na svatby.

[[img:chrn_fullwidth:7079:Každé vykrajování začíná výběrem vhodného materiálu.  Foto: Katka Mirská]]

Odkud se tedy vlastně vzal carving?

Původně pochází ozdobné vykrajování do ovoce a zeleniny z východní Asie a především Thajci v něm opravdu vynikají. U nás se řadí do kuchařské artistiky, a ten, kdo se mu věnuje, musí mít hodně trpělivosti, zručnosti a rozhodně nesmí postrádat bohatou fantasii a nápaditost. Každé dílo, které vznikne, je originálem. Je to dáno i různými tvary každé používané suroviny a kvalitativní stránkou plodů.

Jak ses k vykrajování dostala ty? Inspirovali tě kamarádi, nebo šlo o náhodu, z níž se poté stal zajímavý koníček?

Poprvé jsem se s carvingem seznámila na střední škole. Měli jsme možnost zapsat se do kurzu a já si řekla, že by bylo fajn vyzkoušet něco nového. Zvlášť, když se jedná o činnost, která člověku umožňuje vytvářet taková nádherná a mnohdy doslova umělecká díla. Moc jsem ale na začátku netušila, do čeho jdu. Všichni máme určité představy, avšak realita je mnohdy odlišná. Fascinovala mě možnost vyrábět něco vlastníma rukama a vidět výsledek své práce. Původně se nás na kurz organizovaný hotelovkou přihlásilo několik, dokonce i kluci, ale z ročníku jsem u aktivnějšího carvingu zůstala myslím jediná. 

[[img:chrn_fullwidth:7082:Základem je pečlivost a trpělivost.  Foto: Katka Mirská]]

Stalo se někdy za ty roky, že by sis řekla: „teď končím, už toho mám dost“?

Přímo takovou krizi, že bych chtěla s carvingem seknout, jsem asi neměla :-). Ale v období, kdy mám nejvíc zakázek - nevykrajuji si totiž jen tak pro sebe a kamarádům pro radost, ale snažím se ukázat možnost zpestření třeba firemních večírků co největšímu počtu lidi - se občas stane, že chci mít už chvilku klid. Na jedné zakázce často pracuji několik hodin dlouho do noci a jsem pak ráda, když padnu do postele. Často si proto radši ráno přivstanu, než řezat večer v kuse, kdy už jsem hodně unavená a ruce nevyřezávají tak rychle a přesně. V takových chvílích si říkám, že by bylo docela příjemé mít někoho, kdo mi udělá takové ty přípravné práce a já bych se potom mohla věnovat jen samotnému zdobení - vytváření složitějších obrazců. Nejvíc práce mám na podzim a v zimě, kdy jsou zmiňované večírky a rauty v plném proudu. Loni v prosinci se mi stalo, že meloun, který mám jinak moc ráda, mi už doslova smrděl. Měla jsem za sebou totiž desítky vykrajování právě do vodního melounu.

Takže právě meloun asi nebude tvým nejoblíbenějším materiálem, do něhož vykrajuješ...

To se nedá říct. Každý materiál má svá specifika. Nejraději mám ale asi opravdu dýni, která má, bohužel, krátkou sezónu. Mám poté problémy shánět velké máslové a muškátové dýně. V běžném supermarketu je totiž najdete výjimečně, spíše vůbec. Ta totiž skvěle drží tvar a nerozpadá se, jako třeba právě vodní meloun mimo jeho sezónu. Na druhou stranu ale v létě do melounu vyřezávám moc ráda nejen kvůli jeho barevnosti. V zimě je zase na vykrajování příjemné třeba mango, cukrové melouny a další tvrdší plody. Ráda mám ale třeba i obyčejné jablko. 

[[img:chrn_fullwidth:7066:Výsledek vždy stojí za to.  Foto: Katka Mirská]]

Stává se, že si zákazník sám vybere materiál, do něhož máš vyřezávat?

Ano, to je celkem běžný postup. Dám určitou nabídku, co by bylo asi nejvhodnější, protože třeba v zimě se některé ovoce obtížně shání, ale často zákazníci přicházejí už s konkrétním požadavkem. Na nějakém rautu nebo večírku viděli melouny, tak chtějí melouny i díky jejich konzumovatelnosti po skončení akce. Snažím se, aby materiál tématicky odpovídal i zadanému tématu - například k podzimu se skvěle hodí dýně.

A jaké nejzajímavější tvary jsi vlastně vykrajovala?

Pro mě je zajímavé každé téma. Myslím ale, že docela originální byl svatební meloun, na kterém byla požadovaná  sanitka a pod ní srdce plné růží. Vytvořila jsem auto a jako červený kříž na kapotě se výtečně hodilo vložit červenou řepu. Byla to moc příjemná „piplačka“ :-). Dalším zajímavým výtvorem byly asi postavičky známé z večerníčků - Pat a Mat. To mi dalo opravdu hodně práce, výsledek však stál za to. Zkouším teď i něco docela nového, takzvané 3D vykrajování. Naposledy to byla plastická ryba vyřezaná z dýně. 

[[img:chrn_fullwidth:7069:Rybka je jako živá.  Foto: Katka Mirská]]

Neříkej, že se všechno učíš jen tak sama?

Ne, to určitě ne. Jezdím na nejrůznější kurzy, protože se chci pořád posouvat někam dál. Zůstat stát na místě je, podle mého, chyba. A výzvy tu jsou. Stačí se podívat, jak a co vykrajují profíci třeba právě v Asii, nebo mnohdy i na západ od našich hranic. To jsou opravdu často neskutečné a nádherné kousky. Ale pro mne je to opravdu výzva a motivace k zdokonalování. Třeba zrovna teď, v březnu, jedu na kurz thajských melounům, v lednu jsem zase absolvovala školení věnované 3D carvingu.

Existuje vůbec nějaký motiv, který děláš nejraději, nebo tě baví všechno stejně?

Nejraději mám asi vykrajování květů, růží. Jde o namáhavou práci, při níž musím být pečlivá a trpělivá. Výsledek je ale vždycky nádherný.

[[img:chrn_fullwidth:7073:Především děti byly z carvingové show v pražské ZOO nadšené.  Foto: Katka Mirská]]

Je možné vidět tě někde při práci?

Ano. Přemohla jsem stud a je možné si objednat carvingovou show, při níž před zraky přítomných předvedu, jak z melounu a dalších surovin rozkvétá například květ růže, nebo se na jablku objevuje tančící dvojice. Naposledy se taková předváděčka konala v pražské ZOO. Zájemců o carving se sešlo opravdu hodně a především děti měly spoustu otázek. Zajímaly je i speciální nástroje, které při vykrajování používám. Přestože nervozita byla velká, jak už to tak bývá, když člověku na něčem hodně záleží, měla jsem z akce velmi dobrý pocit. 

Asi máš skvělé zázemí v rodině.

Nemůžu si stěžovat. Jako první mne začali podporovat asi prarodiče,  vzápětí se přidali rodiče a dnes už carving vnímají mí blízcí jakou součást mého já. :-). Tatínek mi pomáhal s rozvážením mých prací, maminka zase tolerantně skladovala materiál a často i hotové výrobky v chladném špajzu, lednici a materiál různě po bytě. Stejně tak i přítel má pochopení, když musím do určitého termínu stihnout vytvořit několik různých výrobků. Jak už jsem říkala, carving je hodně náročný na čas, takže třeba návštěvy kina a další aktivity, mnohdy i vaření, v této době jednoduše nepřicházejí v úvahu. Ale on to naštěstí chápe :-).

[[img:chrn_fullwidth:7072:Překonat sám sebe a stále se zdokonalovat. To jsou plány mladé umělkyně.  Foto: Katka Mirská]]

Určitě máte vy, „carvingáři“, nějaké soutěže, kde se předháníte ve zručnosti a umění vytvářet co nejhezčí výrobky. Jakého ocenění si nejvíc vážíš?

Loni v listopadu jsem se zúčastnila soutěže v Českých Budějovicích. Šlo o 11. ročník „Dýňového šampionátu“. Ten doprovázela i kategorie D určená pro ty, kdo ještě nikdy nesoutěžili. Požadavkem bylo předem vyřezat a vystavit zde pět jablek a cukrový meloun na libovolné téma. Této kategorie jsem se po váhání jestli soutěžit, nebo se jet pouze podívat, nakonec účastnila. Hodnocena byla jak originalita, kreativita, tak přesnost, jemnost vzorů, či prostorově provedení. Obsadila jsem zlaté pásmo a celkově druhé místo, přičemž se zúčastnilo celkem 33 soutěžících a ve zlatém pásmu jsme byli čtyři.

Tak to je opravdu skvělý úspěch! Máš vůbec ještě nějaké plány do budoucna? Co jiné koníčky?

Plánů by bylo :-). Pořád je kam se posouvat. Před nedávnem jsem dotvořila vlastní webové stránky a ráda bych se teď zaměřila na zmiňovaný 3D carving, což mi přijde jako moc zajímavá práce, kterou jen tak někdo neovládá. Výzvou bude poté absolvovat další vhodnou soutěž. Bylo by příjemné, kdyby se dalo samotným carvingem živit, ale to už by asi opravdu chtělo firmu. Hotely, které ozdobné vykrajování používají na svých akcích, většinou zaúkolují některého z kuchařů, který absolvoval právě kurzy carvingu místo toho, aby si objednaly služby externisty. Často o této možnosti ani netuší. Budoucnost je ale otevřená, uvidíme.

Moc ráda sportuji, takže jezdím na kole, chodím plavat a taky tancovat. Hodně času mi ale zabírá současné zaměstnání, takže až se v práci dostatečně aklimatizuji, určitě se objeví i něco dalšího.

A nejbližší plány?

Určitě další kurzy v carvingu. Na jeden se chystám zrovna koncem března do Prahy. Měla bych se na něm naučit vykrajovat jemné thajské vzory. Už se moc těším. Do budoucna bych také chtěla toto umění učit další lidi. Nyní jsem vysvětlovala umění carvingu pouze kamarádům a plánuji se zaměřit i na veřejnost.

Tak hodně štěstí a díky za rozhovor. 

[[gal:7101]]

Chrudim - Směna, kterou by radnice ráda provedla s Policií ČR a o níž Chrudimské noviny už informovaly v samostatném článku, byla jedním z témat, které rozhýbalo jinak ospalou pondělní schůzi městských zastupitelů. Zastupitel Karel Thér (Volba pro město) totiž přišel s několika připomínkami a požadoval část předloženého materiálu vynechat.

Radnice by totiž ráda vyměnila pozemek, na němž nyní policisté parkují, za ten, na kterém stojí zmiňovaný maják a také část pozemků v Hradební ulici. Město si chce rovněž ponechat pozemek, který těsně navazuje na hradební systém, protože se chystá na opravu zdejšího rozpadajícího se opukového opevnění.

[[img:chrn_fullwidth:6548:Policie ČR celý dvůr pro parkování svých aut nevyužívá, školní hřiště by se sem proto bez větších problémů vměstnalo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zastupitel Karel Thér však přišel s námitkou, kterou ale jeho kolegové nevyslyšeli. „Byla by chyba zbavit se dvora, na němž v současnosti parkují policisté. Do budoucna by zde mohlo vyrůst hřiště, které sousední škola tolik postrádá a jež nahrazuje hřiště v Klášterních zahradách, kam se však koncepčně nehodí. Brání totiž volnému vstupu do zahrad,“ namítal Thér. A právě výměna, v níž by město zmiňovaný dvůr ztratilo, znemožňuje v budoucnu hřiště a uzavřený školní plácek vybudovat v příhodnějších místech. Argumenty předkladatele, prvního místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD), který považuje nabyté nemovitosti za důležitější, než případné školní hřiště, však přítomným stačily. Původní návrh byl tedy schválen, přestože místostarosta nevylučuje další jednání se zástupci Policie ČR o využití zmiňovaného dvora.

Chrudim - Rekord v délce trvání zasedání městského zastupitelstva sice stále ještě pevně třímá ve svých rukou první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), avšak pondělní schůze, které předsedal starosta Petr Řezníček (SNK-ED), se mu na dosah přiblížila (podrobněji na konci reportáže). Nezvykle krátké setkání lokálních politiků trvalo totiž pouhých devadesát minut.

Bodů k jednání nebylo zrovna málo, ale na městské zastupitele jako by padla jarní únava a ani věčně nespokojená opozice radniční koalice v čele s Romanem Málkem (Koalice pro Chrudim) se nepokoušela obvyklým "rýpáním" prodlužovat pondělní zasedání. Jako první přišly na přetřes záležitosti týkající se financí a výtečnou prezentací se opět blýskla šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová. Přestože je vzhledem ke zlomené noze nucena používat francouzskou hůl, statečně městským zastupitelům od pultíku vysvětlila, jaké náklady si vyžádá třeba stavba tolik diskutované lávky v parku Střelnice nebo změny v rozpočtech jednotlivých odborů. Trochu vzruchu přineslo pouze téma plánované výměny pozemků mezi městem a Policií ČR, jemuž se Chrudimské noviny budou věnovat v samostatném článku.

Městský zastupitel Karel Thér (Volba pro město) se o slovo přihlásil v okamžiku, kdy měli zvolení zástupci schvalovat navržené kandidáty do dozorčí a správní rady Vodovodů a kanalizací (VaK) Chrudim. Jeho poznámka o ne příliš vhodné barvě nátěru vodárenské věže na Novém městě rozproudila debatu, v níž neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) a jeho kolega zasedající v dozorčí radě Petr Řezníček toužili po informaci, jaká barevná kombinace by tedy odpovídala vkusu architekta Théra nejvíce. Oba totiž v současné modro-žluté kombinaci nevidí problém. Konkrétní odpovědi se ale nedočkali. To zastupitel Roman Málek pro změnu navrhoval místo Kateřiny Jánské (ODS), která má v dozorčí radě také zasednout, neuvolněného místostarostu Jana Čechlovského (ODS). Nebyl si totiž jistý odborností městské úřednice. Gordický uzel rozsekl až sám Čechlovský, který se vyjádřil ve smyslu, že o uvedenou funkci nestojí. Zastupitelé tak návrh svých kolegů z rady města schválili a všichni tři kandidáti byli valné hromadě VaKu doporučeni.

Opoziční zastupitel Málek se přihlásil do diskuze ještě jednou, a to ve chvíli, kdy byl předložen ke schválení bod týkající se partnerství města Chrudim a chorvatské obce Motovun. Podle Málkova názoru by bylo vhodné, kdyby město hledalo partnerská města i v sousedních státech, jakou je třeba Německo nebo Rakousko.

Všechny body jednání, které měli městští zastupitelé v programu, tak byly po hodině a půl schváleny. Starosta Řezníček si ještě dovolil zavtipkovat, když přítomným poděkoval za rekordní čas schůze. V tu chvíli se ale ozval Tejkl a Řezníčkovi nezbylo, než svému prvnímu místostarostovi prvenství v této disciplíně ponechat. Byl to totiž právě Miroslav Tejkl, kdo zvládl ukočírovat jednu z minulých schůzí za slabou hodinku. Poté už se městští zastupitelé rozešli do svých domovů.

Chrudim - Zdejší senátor Jan Veleba (Nez.) oznámil, že už nebude 20. března usilovat na volebním sněmu Agrární komory ČR o funkci jejího prezidenta a k tomuto datu skončí. Senátor to zdůvodnil tím, že tuto funkci vykonává už tři volební období a nazrál prý podle něj čas pro změnu.

Jak dodává, svou roli v tom také sehrává souběh s jeho funkcí senátora pro chrudimský a havlíčkobrodský volební obvod, které se chce nyní věnovat naplno. Jako třetí důvod k rozhodnutí nekandidovat na post prezidenta Agrární komory ČR uvedl šestašedesátiletý Veleba svůj poměrně vysoký věk. Novým šéfem agrárníků po Velebovi se teď s největší pravděpodobností stane bývalý ministr zemědělství z Rusnokovy úřednické vlády Miroslav Toman.

Chrudim - V ulici Víta Nejedlého se možná začíná blýskat na lepší časy. Protože si místní obyvatelé už dlouhodobě stěžují, že jim projíždějící auta poškozují jejich zaparkovaná vozidla, rozhodlo se město uspořádat veřejnou diskuzi. V ní by radnice ráda získala relevantní názory, z nichž by posléze mohlo vzejít rozhodnutí, které ulici změní v jednosměrku.

[[img:chrn_fullwidth:7114:Auta musí v ulici Víta Nejedlého často jezdit po chodníku a ohrožují tak nejen zaparkovaná vozidla obyvatel zdejšího slídliště, ale i chodce.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Je tady opravdu velký provoz a pravidelně zde dochází k poškozování zaparkovaných vozidel,“ poukazuje Lenka Nevolová. „Máme s tím vlastní zkušenost. Už několikrát jsme měli nabouraná naše dvě auta a nikdy nikdo tuto havárii neohlásil, opravu jsme si pak museli hradit sami. Řidiči si ulicí Víta Nejedlého pouze zkracují cestu, projíždí tudy velmi rychle a na takto úzkou silnici se nevejdou. Nezřídka přitom musí najíždět na chodník, nebo se natlačí na stojící auta. Vůbec jim nevadí, že je odřou nebo urazí zrcátka. V klidu pak odjedou a majiteli, starej se a plať,“ popisuje bezmoc místních Lenka Nevolová.

[[img:chrn_fullwidth:7112:S průjezdem ulice má problém často i vůz rychlé záchranné služby.  Foto: Chrudimské noviny]]

Radnice nyní stížnosti obyvatel ulice Víta Nejedlého podle všeho konečně vyslyšela a už na příští týden plánuje setkání, v němž všechny tyto stížnosti vyslechnou úředníci, kteří pak mohou doporučit proměnit vytíženou ulici v jednosměrku. Už dříve se tu ale město pokoušelo dojednat s občany rozšíření stávající vozovky, která by umožňovala volný průjezd oběma směry. Místní byli však proti, protože by rozšíření komunikace znamenalo kácení stromů podél silnice a přiblížení chodníků k jejich obydlí.

[[img:chrn_fullwidth:7113:Parkoviště na zdejším sídliště jednoduše chybí. Ale kam ho umístit?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Diskuze o nejvhodnější variantě zklidnění provozu v ulici Víta Nejedlého proběhne ve středu 26. března od 16.30 hodin v Základní škole Dr. Peška. Pozvánky na toto setkání s podrobnějšími informacemi budou v lokalitě distribuovány v následujících dnech,“ sděluje první dobrou zprávu mluvčí radnice Sylva Drašnarová. Výsledky diskuze se poté budou zabývat příslušné odbory Městského úřadu Chrudim a bude-li zřejmé, že jiná varianta, než jednosměrná ulice, situaci nezklidní, navrhnou změnu, která by obyvatelům a majitelům aut v ulici Víta Nejedlého mohla ulehčit život. 

Chrudim - Vzhledem k tomu, že současným členům představenstva a dozorčí rady firmy Vodovody a kanalizace Chrudim pomalu končí doba, na kterou byli zvoleni, rozhodla se rada města doporučit svým kolegům schválit jména tří kandidátů, kteří by nově měli v těchto orgánech zasednout.

V minulých letech přitom město zastupoval v představenstvu neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který byl dokonce jeho předsedou. Za tuto funkci si každý měsíc mohl na účet připsat v hrubé mzdě devět a půl tisíce korun. Místopředsedou dozorčí rady se stal pro změnu před třemi lety starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), jenž inkasoval před zákonnými odvody o pět tisíc korun měsíčně méně než Trávníček. Třetím do „party“ je doposud František Pilný (VV), jemuž náležela odměna čtyři tisíce korun. Právě Řezníčka s Trávníčkem doporučuje rada schválit do dalšího funkčního období opět. Františka Pilného však nahradí městská zastupitelka a též úřednice úseku údržby veřejné zeleně Kateřina Jánská (ODS).

Chrudimsko patří dlouhodobě k regionům, v němž je cena vodného a stočného jednou z nejvyšších v rámci celé České republiky. V minulých letech ho předstihnul pouze bývalý táborský okres.

Chrudim/Markovice - Město připravuje v současnosti další lokalitu pro výstavbu rodinných domů, tentokrát na pozemcích v místní části Markovice v okolí zdejšího kostela s výhledem na panorama Železných hor. Potvrdila to mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová.

Podle ní se celý projekt nyní nachází teprve v první etapě, během které město připravuje kompletní zasíťování pětadvaceti parcel, které jsou výhradně na pozemcích ve vlastnictví města. Jak Drašnarová dodává, prodej zasíťovaných parcel zájemcům o rodinnou výstavbu by mohl začít už na začátku příštího roku. V katastru Chrudimě probíhá momentálně rodinná výstavba v lokalitě Píšťovy, kde má v první etapě vyrůst celkem jedenačtyřicet řadovek a vedle toho i několik rodinných domů podle zájmu stavebníků. Další řadovky momentálně rostou v lokalitě Vlčí hora, které zde staví sesterská společnost firmy Transys Chrudim - THmax, s.r.o.

Už dvě volební období město také licituje o možné výstavbě sídliště rodinných a bytových domů v lokalitě na Skřivánku, která byla územním plánem schválena k zástavbě, avšak chybí zde vůle většiny zastupitelů k odprodání části městských pozemků soukromému investorovi, kterým je společnost Parnassius apollo, přestože už byl jednou, před čtyřmi lety, odprodej těchto pozemků zastupitelstvem schválen. Rozhodnutí bylo později, v tomto volebním období, městem revidováno a zrušeno i za cenu hrozby možné milionové arbitráže.

Trauma z ruské (sovětské) invaze v roce 1968 do tehdejšího Československa máme my, pamětníci, stále v krvi. Nelze se zbavit ponížení, jakému byl náš národ v oněch srpnových dnech na základě vylhaného tzv. "zvacího dopisu dělnicko-rolnické vlády" (nejortodoxnějšího komunistického křídla) vystaven. "V noci se bez pozvání na návštěvu nechodí," prohlásila tehdy rezolutně u prověrkové komise moje babička. Přestože měla pravdu, musela záhy na nějaký čas nechat svého učitelského povolání a nastoupit do prodejny potravin. Takové byly dozvuky okupace a "dočasné" přítomnosti ruských tanků v naší zemi za tzv. normalizace, které postihly řadu českých rodin. A přesně tohle se honí i v hlavách některých Chrudimáků, s nimiž jsem se v posledních dnech potkal a hovořil s nimi. Zneklidňuje je vývoj situace na Ukrajině, kterou na východě této země obsadila ruská armáda a pod dohledem samopalů se zde o víkendu uskuteční referendum o případném odtržení Krymu a dalších částí země od svrchované Ukrajiny. Prý v zájmu Rusů, kteří tady žijí. Alespoň to tvrdí ruský prezident Putin.

A jaká je situace v Česku? Příliv Rusů do země se nezastavuje a žijí jich tu a podnikají už tisíce. Stačí si připomenout provoz mezinárodního letiště v sousedních Pardubicích, které trhá v posledních letech rekordy v počtu odbavených pasažérů. V drtivé většině jde o Rusy, nejde však pokaždé jen o turisty, ale také o ruské občany, kteří se k nám přiletěli usadit a investovat zde miliony a miliardy (nikdo neví, z jakých zdrojů pocházejí) do českého majetku, který ve velkém skupují. Příklad Karlových Varů je dostatečně znám, avšak i matička Praha je z velké části spíše už ruská než česká. Každý druhý dům na Starém Městě nebo na Malé Straně má ruského majitele a hledat tady pronájem se rovná nejen utopii, ale nadneseně i rozsudku smrti, pokud vás mezi sebe ruská mafie nepřijme. Co by tomu řekli třeba Werich, Neruda a další velikáni této země, s nimiž je srdce Prahy spojováno? A co už teprve naši zákonodárci, kteří tady mají svá reprezentativní sídla? Cožpak nevidí, kam až tento stav přivedli? Například 80 tisíc bytovek v pražském sídlišti Velké Butovice je ruských a jsou pronajímány Čechům. Také pizzerie na Smíchově, kde jsem si dal včera oběd, je ruská, a rovněž všechna rychlá občerstvení v okolí Václavského a Staroměstského náměstí. Tady všude na vás nepokrytě mluví rusky, anebo hraje ruská hymna uprostřed stověžaté Prahy...

Už vás napadá ona paralela mezi naší zemí a Ukrajinou? Ano, uvažujete správně - jsou to zmiňované ruské expanzivní zájmy, které je pokaždé třeba ve "správnou chvíli" ochránit, a to třeba i vojensky. A právě tohle nosí všichni pamětníci ruské invaze z roku 1968 ve svém podvědomí. Nechtějí už nikdy zažívat hanbu národního ponížení, nechtějí už nikdy probouzet trauma Bílé hory a několik set let trvající poroby českého národa. Otázkou však je, zda na to budeme mít dostatečnou sílu, když je pro nás tak "výhodné" obchodovat s Ruskem. Je to stejné, jako si hrát s šelmou. Vzpomeňte si na to pokaždé, když doma zapnete plynový vařič, natankujete naftu do svého auta, anebo když pardubické letiště ohlásí další rekord v počtu odbavení ruských pasažérů, pro které především chceme stavět moderní terminál za stovky milionů. Šelma vždy čeká na vhodný okamžik a vybere si svoje oběť v momentě, kdy je nejzranitelnější. A my, Češi, budeme nejzranitelnější tehdy, když budeme na Rusku závislí a vyměníme svůj "blahobyt" za své národní bohatství, kterého se bude chtět číhající šelma v rouše beránčím v danou chvíli zmocnit. Intuice nás před tím varuje, avšak ve většině máme stále nenasytnější žaludky. A právě to se nám jednou může, až do nás šelma zatne drápy, krutě vymstít...

Chrudim - Místní firma Transys podepsala kontrakty, které jí zaručují převýšení loňského obratu. Uvedl to ředitel a majoritní vlastník této společnosti Petr Tlustý. Firma se přitom specializuje na dodávky dopravních systémů k přepravě sypkých materiálů a zajišťuje projekční řešení transportních technologií.

Nové objednávky převýší podle Tlustého finanční objem 100 milionů korun. Firma zatím realizovala většinu svých zakázek v zahraničí, jak ale ředitel Transysu dodává, nyní se znatelně probudil i domácí trh. Například firma Vetrapack Moravia Glass Kyjov si u Transysu zadala dodání linky na zpracování a dopravu biomasy pro bioplynovou stanici za zhruba 28 milionů korun. Vedle toho bude letos Transys Chrudim realizovat další velkou zakázku v Nizozemí, kam dodá 17 dopravníků, třídič, velký mixér a dvě nakládací stanice za 800 tisíc eur. V plánu jsou i některé subdodávky, jako třeba pro tureckou uhelnou elektrárnu Adularya, kam dodá linku na transport a zakládání popílku. Letos dojde i na některé menší projekty - např. pro dánskou firmu Rockwool nebo dodání pásových pil pro Malajsii.

Chrudim - Vrátí se o víkendu zima, nebo nevrátí, to je to, oč tu běží. Podle dlouhodobých předpovědí věštců, kterým, kdo ví proč říkáme „meteorologové“, nás snad naposledy navštíví zima. Proto bude možná lépe zamířit na některý z plesů. Jen tak si můžete být jistí, že nečasu uniknete.

V sobotu 15. března se můžete i s dětmi vydat do kulturního domu v Třemošnici, protože je zde od 14 hodin připraven karneval pro nejmenší. Ve stejný den vás Osvětová beseda Zaječice zve na módní přehlídku. Akcí provede Módní ateliér Dany Klobušické. Po přehlídce budou modely prodávány s s přehlídkovou slevou 20 procent. V kolik? Začít by se mělo ve čtyři hodiny po poledni v kulturním domě. V hlineckém multifunkčním centru v sobotu v 19 hodin hostí pro změnu druhý benefiční ples. Pro všechny návštěvníky plesu slibují pořadatelé raut v ceně vstupného. Moderátorem bude herec Pavel Nový. Vystoupí zde Ilona Csáková, Vláďa Hron a Lucie Černíková. V přísálí bude po celý večer vyhrávat cimbálovka Valašsko. Dále se můžete těšit na ABBA revival, Good Company, zpěvačku Simonu Černou, předtančení pak obstará skupina Ridendo. A sobotní tancovačky mají pokračování v chrudimském Muzeu. Gymnázium Josefa Ressela zde pořádá tradiční maturitní ples. Rovněž od sedmi hodin večer. Následuje Obecní ples v hospodě Na Křižovatce v Lukavici a rovněž tak Rybářský bál ve Slatiňanech v Hostinci U Půhonných. Oboje od osmi večer.

V sobotu 15. března ode tří hodin odpoledne můžete opět zamířit do Muzea loutkářských kultur. V muzejní herně se totiž pro děti stalo velmi oblíbenou činností skládání magnetických postaviček a dekorací na magnetických stěnách. Tentokrát si sami takové magnetické puzzle v podobě pohádkové postavy nebo zvířátka vyrobíte. Víkend staročeských specialit vás čeká v oblíbené Restauraci Na Hájence v lesích nedaleko Rabštejnské Lhoty. V záplavě všech možných i nemožných pizzérií, čínských restaurací a dalších exotických hospod, je to skutečné unikum.

Protože jsem známý milovník psů, dovolím si i jeden tip týkající se našich čtyřnohých přátel. Vzhledem k mírné zimě a současným vysokým teplotám se klíšťata opět snaží ukořistit místečko, na němž by bez starosti mohla sát životadárnou tekutinu. Nastává tedy čas nakoupit obojky nebo speciální pipety, které nemilé roztoče spolehlivě odradí, nebo i zahubí. Sám jsem ze svého psa tahal už tři kousky nacucaných prevítů.

[[img:chrn_fullwidth:7064:Nezapomínejme také na své psí kamarády. Klíšťata přenáší řadu nebezpečných nemocí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ze své knihovničky jsem po dlouhé doby vytáhnul knihu, která pamatuje mnohé. Jméno autora - Rudolf Kalčík - možná nebude všem mým čtenářům tak úplně neznámé. Knížka „Povídky z hranice a Král Šumavy“ je jedinečným svědkem dob dávno minulých. A přece ne tak dávno, aby nežili pamětníci. Jak ti, kteří se samopaly na hranicích bránili úniku „narušitelů“ za svobodou, tak lidé lační demokracie, kteří někoho v drátech na Šumavě ztratili. Určitě doporučuji k osvěžení paměti, případné korekci mylných názorů, jak že to za minulého režimu bylo vlastně fajn. Ale nebylo...

Hezký víkend, milí čtenáři, ať už bude svítit sluníčko, nebo padat sníh.