Chrudim - Uzavírky, které přinesl nájezd atrakcí „světských“ do centra města, rozzlobily mnohé zdejší řidiče. Už třetí den je totiž kvůli tomu nemožné se dostat se zbožím k prodejcům a obyvatelé obydlí na Resselově náměstí a v přilehlých ulicích si mohou nechat zajít chuť na parkování před svými domy. Zajímali jsme se tedy, co je důvodem k tak striktnímu omezení života obyvatel a podnikatelů uprostřed města, když jsou zdejší ulice až do pátečního odpoledne takřka liduprázdné.

Přímo na místě jsme zjistili, že městem stanovené uzavírky nezohledňují ty, kdo do centra města zkrátka musí. Nezřídka se tak stává, že se dodávky s pražskými registračními značkami musí na pokyn strážníků zase otočit, a přestože urazily do Chrudimi pořádný kus cesty, musí odjet se zbožím pryč. Zejména místní prodejci, kteří jsou na takovém zásobování závislí a jejichž živnosti v centru města často balancují nad hranicí přežití, mají pro takový postup radnice málo pochopení. Přitom by stačilo málo - umožnit vozidlům zásobování a občanů, kteří zde žijí, aby mohly přijet k místu, kam potřebují, s maximální opatrností.

Vcelku nepochopitelný zákaz v liduprázdných ulicích
Podle všeho tomu nic nebrání. Ulice v centru, zejména Široká, se návštěvníky Salvártorské pouti tradičně zaplní vždy až v pátek odpoledne, a tak je vcelku nepochopitelné, proč musí městští strážníci už od středy vyhánět motoristy z centra, které je až na přítomnost pouťových atrakcí jinak vylidněné. Jediné, co tvoří občasnou překážku na místních komunikacích, je couvání kamionů s přívěsy naloženými pouťovými atrakcemi, a právě v této regulaci dopravy, která by zajišťovala bezpečný průjezd vozidel, by mohla spočívat činnost městské policie. Schází k tomu však příslušné dopravní značení a ochota městské rady se tímto problémem vážně zabývat. Namísto toho tu platí nekompromisní zákaz vjezdu včetně zásobování a strážníci jsou tak často nuceni bez vlastního přičinění strpět nelichotivé hodnocení rozzlobených motoristů na svou adresu.

[[img:chrn_fullwidth:4899:Strážníci nemohou jinak, než auta odklánět.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vrchní strážník Městské policie Chrudim Josef Kudrnka v reakci na tyto výtky namítá, že městská policie nemá žádnou potřebu řidiče zbytečně šikanovat, ale musí se chovat tak, jak jí přikazují předpisy a dopravní značky, u nichž strážníci stojí a diskutují se šoféry. Tudíž nemá jinou možnost, jak jinak v daném případě postupovat, než v souladu s pokyny, které dostává od odboru dopravy. "Nebudu zastírat, že jde o problém. Pokud by se podařilo vymyslet něco vhodnějšího, jistě by nám to ulehčilo práci," přiznává vrchní strážník.

[[img:chrn_fullwidth:4900:Resselovo náměstí je od středy pohodlně průjezdné.  Foto: Chrudimské noviny]]

Situaci v chrudimském centru před poutí mohou tedy změnit pouze nové instrukce od vedení města, pokud přestane lpět na zákazu, který jde evidentně nad rámec potřeb, jež situace v dopravě vyžaduje. S prvními komplikacemi lze totiž počítat až během pátečního odpoledne, kdy sem začnou najíždět stánkaři a teprve jejich přítomnost zpravidla odstartuje vyšší koncentraci chodců na vozovce protínající městské centrum. Ale ani tato situace nemusí být nutně mimo víkendovou návštěvnickou špičku na překážku. Příklady z jiných měst doma i v zahraničí to dokazují. Nezbývá tedy závěrem než se zeptat, zda dokáže město příští rok vyjít svým občanům a obchodníkům vstříc a "alibistické" předpouťové zákazy z Resselova náměstí a okolí nadobro zmizí. Usnadnilo by to mnohým život. Co myslíte, čtenáři? 

Stížnost obyvatele paneláku ve Vlčnovské ulici a lékaře Jaroslava Zemka na postup heřmanoměsteckých dobrovolných hasičů při evakuaci jejich domu bezprostředně po vichřici je nyní ve stadiu tvrzení proti tvrzení, protože se přirozeně hájí i hasiči. Nutno však dodat, že proti sobě stáli na jedné straně nahý bezmocný člověk pouze v promočených trenýrkách, který musel přihlížet ničení svého těžce nabytého majetku, a na straně druhé početný tým, který měl na sobě "suché ponožky" a byl v plné výzbroji.

Už to v dané chvíli znamenalo jistý nepoměr sil co do počtu i vybavení, natož v psychickém rozpoložení všech zúčastněných. Nebylo tedy divu, že to mezi nimi zajiskřilo a jedna ze stran měla v tomto sporu evidentní převahu. Z toho také může (neříkám, že musí) pramenit zoufalý čin osamoceného lékaře, který, když zjistil, že jeho stížnost na "pomoc - nepomoc" hasičů nemá příliš šancí na úspěch, přistoupil k tomu, že vyzval některé svoje pacienty z SDH Heřmanův Městec, aby se přeregistrovali jinam, protože ztratil chuť je dál léčit.

A co následovalo? Doslova hon na čarodějnice v podobě otevřené masáže doktora Zemka na facebooku a stížnosti na něj u České lékařské komory. To je totiž na celé této věci to nejsmutnější, že se někdo dokáže cíleně trefovat do člověka, který se ocitl v životní krizi a v důsledku toho v něm vzplály saze. Smutnější je to o to víc, že se k tomu snižují lidé, kteří mají být nad věcí a tyto vypjaté chvíle zvládat s bravurou profesionálů, kteří požívají všeobecné vážnosti. Leč nestalo se a následovala z mého pohledu trochu hloupá odplata, která konflikt s pomocí některých médií ještě více vyostřila. To už je opravdová demonstrace síly a nikoli jednání hodné chlapů, kterých si jinak za jejich obětavost vážíme.

V tomto konfliktu nejde totiž jmenovitě o doktora Zemka nebo dobrovolné hasiče z Heřmanova Městce, ale o princip, který má být zárukou rovnoprávného postavení v jakémkoli sporu v této zemi. Proto je smutné pozorovat, kteří lidé se na stranu toho silnějšího, známějšího a vlivnějšího přidávají, aniž by byli incidentu přítomni, a přiživují tak ducha tragických 50. let minulého století, kdy bylo veřejné lynčování v módě. Smutnější je to o to víc, že takové nálady veřejně přiživují i někteří místní politici, kteří se jinak navenek od těchto nekalých praktik distancují. Možná si ani neuvědomují, že z nich doba, ve které vyrostli, stále ještě nevyčpěla a proto jim není pranýřování jinak nejspíš slušného člověka cizí, pro kterého může být takové spojení síly společensky a zejména profesně zničující.

Chrudim - Tropické teploty jsou jasným znamením, že se stále nacházíme uprostřed letních radovánek. Mnoho našich bližních se však nepřestává divit, jako by snad v srpnu čekali sníh a nikoli teploměr na maximu. Co však v takovém vedru dělat? Samozřejmě číst moje tipy!

Koho by však neunavovalo věčné a nekončící vedro střídající se s vydatnými bouřkami? Připočteme-li k tomu ještě neutěšenou politickou situaci, věřím, že mnozí z nás rádi alespoň na víkend vypnou a osedlají kačery, labutě nebo oblíbená autíčka na tradiční Salvátorské pouti. Těší se na ni jistě ne jen děti, ale většina Chrudimáků - s výjimkou těch, kdo bydlí v samotném centru města. Na druhou stranu, alespoň jednou za rok se Resselovo náměstí promění z provinční, uzívané nudy na skutečné srdce města. Nebýt odložených klobásek a nedopitých korbelů s pivem na schodech historických domů, idylka by to byla téměř dokonalá.

[[img:chrn_fullwidth:1801:Především děti pouť milují.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pokud toužíte po úniku z města, zkuste v sobotu 10. srpna ve dvě hodiny odpoledne Hlinecký folkový špekáček v tamním Městském parku. Jedná se už o 13. ročník jednodenního festivalu folkových skupin. V programu vystoupí Slávek Janoušek a Luboš Vondrák, Luboš Pospíšil, Vlasta Redl s kapelou, Žofie Kabelková, Devítka, Neřež, Cop a další. Zajímavý program, co říkáte?

Večer s Kořenovou hoblovkou, dobře známou partou z našeho Koniášova potlachu, vypukne o půl sedmé večer v Lesní restauraci Na hájence. Kdy? Už v pátek 9. srpna, kdy slaví svůj svátek všichni Romanové - od Málka až po Zahrádku :-).

Všichni příznivci koní jsou zváni na zajímavou akci do zámeckého parku ve Slatiňanech v sobotu 10. srpna. Hřebčín Slatiňany připravil ukázky drezury, jízdy zručnosti, parkur, freestyle, barokní jízdu a další. Těšit se můžete především na dámy v sedlech, protože akce se samozřejmě nazývá „Dámský den“. Program bude probíhat po celou sobotu.

Už šestá Spartakyáda zaplní v sobotu náměstí v Trhové Kamenici vůní spáleného benzínu a odlesky slunce v chromovaných objímkách světel legendárního vozítka z produkce automobilky v Mladé Boleslavi. Sraz je unikátní v tom, že jde o setkání vozidel typu Škoda 440, 445 a 450, vyráběných pouze 40 měsíců a nejde jako obvykle jen o sraz značky. Sledovat budete řazení aut ke startu a odjezd na soutěžní okružní jízdu krajinou Železných hor a Žďárských vrchů. Přijďte se podívat i na dojezd do cíle, který se očekává od 17 do 18 opět na Raisově náměstí. Mezitím se můžete ochladit v nedalekém lomu, který nabízí čistou, ledovou vodu.

Do pohádkového lesa se můžete vydat v sobotu o půl deváté ráno v Hlinsku od Gymnázia K. V. Raise. Na trase dlouhé pět kilometrů bude několik zastávek, kde pohádkové bytosti překvapí děti celou řadou zajímavých soutěží. Žádné dítě nemine zasloužená odměna. Letos je trasa navržena tak, aby se jí mohli zúčastnit i rodiče s kočárky v rámci akce Toulavý kočárek. 

Knihou k ukrácení dlouhých letních večerů při světle petrolejky - když nám ČEZ opět vypne proud, je netradiční příručka nejen pro neženaté mladé muže - Průvodce domácností starého mládence s podtitulem „Praktický návod jak žít jako prase“. Jde o knihu, při níž se budete smát až k bolesti obličejových svalů. Autor P. J. O´Rourke svým čtenářům zaručuje, že pokud se jeho radami budou řídit, zůstanou nadosmrti ve stavu naprosté osamělosti.

Příjemný víkend a pevné nervy s pouťovými atrakcemi. Je to opravdu jen jednou do roka...

Chrudim - Čtenářský tip, který přišel do redakce Chrudimských novin, se tentokrát týká domu pod Pardubickou fortnou. Nový majitel se zde totiž rozhodl zanedbanou nemovitost opravit. Stavbu zahájil samozřejmě střechou a zde je, podle našeho čtenáře, kámen úrazu.

A to takřka doslova. Nejedná se však o kámen, který by mohl způsobit případné zranění chodce na schodech, ale o přečnívající krokve nově budované střechy. Ty minimálně na jednom místě zasahují do schodiště takovým způsobem, že lidé vyšších postav mají co dělat, aby se trámu vyhnuli.

[[img:chrn_fullwidth:4881:Krokve čnící do schodů.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Podle mého názoru se jedná o zábor veřejného prostranství,“ uvádí čtenář, jehož jméno má redakce Chrudimských novin k dispozici. „Zajímalo by mne, co na stavbu říkají třeba místní památkáři, protože si moc dobře pamatuji ještě starou střechu. Ta rozhodně nezasahovala tak daleko do kolem vedoucích schodů,“ zlobí se Chrudimák.

[[img:chrn_fullwidth:4882:Pozor na hlavu!  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak se tedy na situaci dívá radnice? „Rekonstrukce domu číslo popisné 100 probíhá podle odsouhlasené projektové dokumentace a představ památkářů,“ uvádí mluvčí města Sylva Drašnarová. „Se stavebníkem jednáme o dočasném bezpečnostním opatření u zmiňované nárožní krokve. V této chvíli je připravené a odsouhlasené,“ upřesňuje Drašnarová. Zábor veřejného prostranství se tak prý tentokrát nekoná.

Už dlouho se říká, že je ČEZ stát ve státě a že si v některých chvílích zkrátka dělá, co chce. Jen si vzpomeňte na jeho dřívější excesy při vymáhání dluhů, na které si pořídil ozbrojená komanda. To nemluvím o nehorázně velkých odměnách, které každoročně plynou do kapes jeho manažerů a z některých dokonce udělal ne milionáře, ale rovnou miliardáře. Chci však hovořit o ČEZu v souvislosti s pondělní vichřicí a nedělní bouří, protože mi přijde jeho chování vůči postiženým občanům minimálně jako přehlíživé, pokud neužiji silnějších výrazů.

Zmíním například časté několikavteřinové výpadky elektřiny v minulém týdnu, které šly během jediného dne do desítek případů a před nimiž nikdo z ČEZu chrudimské firmy ani obyvatele nevaroval. Je zřejmé, že měly spojitost s odstraňováním následků vichřice, která vyřadila z provozu velkou část trafostanic a přenosových sítí. Nikdo z místních ale nemohl předpokládat, že bude opravy provázet tak nezvykle velký počet "útoků" na firemní a soukromé počítače, které dnes představují jen v Chrudimi milionové, ne-li větší hodnoty. Pro počítač není totiž nic horšího, než vteřinový výpadek, který dokáže zlikvidovat jeho techniku, ale i veškerá uložená data, zatímco při déletrvajícím vypnutí elektřiny se takřka nic neděje.

Ze strany ČEZu nebo jeho dispečera mi tedy scházelo jediné - včasné upozornění města, že bude k tak krátkým výpadkům docházet a že je tím v ohrožení veškerá počítačová technika v Chrudimi. Město samo pak mohlo svým občanům, firmám a institucím, které zde sídlí, tuto zprávu zprostředkovaně rozeslat prostřednictvím systému, který má pro takové účely k dispozici, tj. formou sms zpráv - od kdy do kdy takové nebezpečí hrozí, jenže následovalo jen mlčení a varování počítačů, že jsou po několikerém vypnutí elektřiny ohroženy veškeré uložené soubory. Nikdo nebyl v tu chvíli schopen odhadnout, kdy tohle nekonečně martyrium skončí, protože o tom nepřišla jediná informace.

Na závěr ještě jedna poznámka k tomu, proč výpadky elektřiny trvají tak dlouho. Protože ČEZ řadu svých zásahových pracovníků propustil, a ti, kdo zbyli, musí za poruchami jezdit v bývalém okrese i desítky kilometrů. Potom se například v terénu dozvíte, že současný šéf ČEZu Daniel Beneš musel prý přijmout do vysokého magamentu firmy dceru Jany Nagyové a další protěžované prominenty, avšak na těch, kteří nasazují při odstraňování následků přírodních pohrom vlastní krky, se údajně výrazně šetří. Alespoň tak zní "tam tamy" mezi zdejšími pracovníky nejbohatší státní společnosti, kterých oproti dřívějšku zbyla už jen hrstka.

Chrudim - Na okrajích města se objevily první nákladní vozidla s atrakcemi, maringotky a obytná vozidla - neklamná známka toho, že je před námi tradiční Salvátorská pouť, která letos připadá na termín od pátku 9. do neděle 11. srpna.

První pouťové atrakce budou přitom moci najet na Resselovo náměstí a další místa v okolí centra města ve středu 7. srpna v 18 hodin, přičemž stánkový prodej bude smět být zahájen až v pátek 9. srpna ve 14 hodin. Samotný provoz pouťových atrakcí a prodej ve stáncích je v pátek povolen do 24 hodin, v sobotu až do nedělní jedné hodiny ranní a konečně v neděli pouze do dvaceti hodin.

V pondělí 12. srpna časně ráno by už mělo být chrudimské centrum prázdné a veškeré atrakce odsud pryč, aby mohlo být započato neprodleně s úklidem po konání staročeské pouti. Město v souvislosti s jejím konáním zajistilo po většinu provozního času přítomnost zdravotníků, aby mohli v případě potřeby zasáhnout a pomoci.

Vedle světské radosti na městských prostranstvích budou pořádány i tradiční pouťové bohoslužby v hlavním chrudimském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Věřící se zde budou moci sejít v pátek 9. srpna v 18 hodin, poté v sobotu 10. srpna v 7.30 hodin a naposledy v neděli 11. srpna v 8.30 hodin.

Zatím velkou neznámou je jak pro pořadatele, tak i návštěvníky Salvátorské pouti počasí. Podle předpovědí meteorologů by totiž měla současná tropická vedra o víkendu skončit a dorazit k nám studená fronta. A tak zatímco ještě ve středu 7. srpna mají padat teplotní rekordy a předpokládají se teploty až 36 °Celsia, o den později by to mělo být už "jen" 31 °Celsia, a v pátek dokonce 25 °Celsia, přičemž tato teplota by měla vydržet i po celý víkend. Hned po neděli se má zase oteplit na 29 °Celsia.

Chrudim/Podhůra - Jedním z velkých lákadel rekreačních lesů Na Podhůře je venkovní tělocvična. Pravidelně ji chodí využívat i skupina chrudimských sportovců, kteří si však v současnosti stěžují na nevyhovující stav některých cvičebních prvků.

Ke zranění cvičícího by mohla vést třeba údajně uvolněná hrazda, intenzivní používání se prý podepsalo i na bradlech. Ocelové profily, které je tvoří, jsou totiž prohnuté stovkami sportovců tužících na nich svou fyzickou kondici. 

[[img:chrn_fullwidth:4877:Hrazda se kýve.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vypracované muže z chrudimské seberevolty tak zajímalo, zda probíhá ze strany zřizovatele a provozovatele na tělocvičně údržba, která by případné nedostatky odstranila. Především jeden z vedoucích členů a největší kritik stavu tělocvičny, Daniel Schindler, je známý i tím, že dlouhodobě bojuje o vybudování venkovní tělocvičny přímo ve městě a pořádá pravidelné uklízecí víkendy.

[[img:chrn_fullwidth:4876:Venkovní tělocvična nedaleko rozhledny Bára.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Tělocvična, stejně jako dětské hřiště a ostatní zařízení na Podhůře prochází pravidelnými revizemi, které určují státní normy,“ říká šéfka úseku rekreačních lesů Lucie Janovská, do jejíž péče tělocvična spadá. „Revize jsou prováděny pravidelně nezávislým inspektorem z firmy Pragolet. Podle poslední zprávy, kterou máme k dispozici, splňují hřiště a tělocvična veškeré podmínky dalšího provozu,“ upřesňuje Janovská. Návštěvnost tělocvičny však „lesáci“ neznají, protože cvičební pomůcky jsou volně přístupné a jejich využití se tak nedá sledovat.

[[img:chrn_fullwidth:4875:Bradla jsou prověšená.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pozornému návštěvníkovi venkovní tělocvičny na místě opravdu neunikne, že některé kousky jsou už trošku unavené. Konkrétně hrazda se skutečně výrazně viklá a zavěšený atlet může mít nepříjemný pocit a cítit se ohrožen. Také zmiňovaná bradla se při pohledu z profilu zdají být lehce prohnutá. Únava materiálu je zde zkrátka znát, přesto jsou to podle vyjádření Lucie Janovské nedostatky zřejmě marginální.

[[img:chrn_fullwidth:4878:Daniel Schindler se snaží oslovovat především mladé.  Foto: Daniel Schindler]]

Chrudim - Úklid následků pondělní vichřice potrvá až do konce srpna. Odhaduje to ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář. Podle něj bylo již odklizeny z ulic města desítky tun polámaných větví a zničených stromů, práce však prý ještě nejsou zdaleka u konce.

Přednostně byly podle Koláře uklizeny chodníky a veškeré cesty, které lidé nejvíce využívají. Poté přišly na řadu místní hřbitovy, které mají Technické služby Chrudim ve správě. Nyní budou práce pokračovat v parcích, sídlištích a v ulicích, kde zůstaly především pokácené dřeviny, dále zničené vybavení městské infrastruktury, jako například veřejné osvětlení, a další nahromaděný nepořádek.

Jak Kolář dodává, jeho podřízení zatím stihli odvézt z města asi dvacet tun polámaných větví a stromů. To ale podle něj nevyjadřuje přesné čísto, protože se na úklidu městské zeleně podílejí také najaté specializované firmy. Dohromady tak prý ředitel Kolář zaregistroval asi šedesát nákladních aut plně naložených bioodpadem, z nichž každé může podle něj odhadem vážit dvě až tři tuny.

Chrudim - Nestává se často, abychom představovali v novinách během krátké doby dvakrát jednu osobnost, avšak událost na chrudimské plovárně z konce července nás opět přivedla za člověkem, který se podstatnou měrou zasloužil na záchraně života pětileté dívenky.

Marek Pluhař, plavčík, student Fakulty tělesné výchovy v Olomouci, hráč, trenér a reprezentant ragby. První, co mi blonďatý sympaťák v černých brýlích před naším rozhovorem řekl, byla věta: „Hlavně tam napište, že jsme na té věci dělali jako tým. Matěj Mládek, Tereza Horáková, Lukáš Horník … a já.“  Vzal jsem to jako výraz skromnosti chlapa, ale až během rozhovoru jsem pochopil, že za touto malou prosbou stojí víc.

Jak se člověk stane plavčíkem?

Nejdřív musíte projít kurzem, potom absolvujete zkoušky a nakonec dostanete certifikát. Začínal jsem před dvěma lety, hlavně proto, že jsem se chtěl naučit pořádně plavat a druhý rok mě to začalo pořádně bavit. Teď pracuju pro Vodní záchrannou službu, která je součástí Českého červeného kříže. Hlídáme vodní plochy v Chrudimi, ve Slatiňanech nebo na Seči. Je nás na to na Chrudimsku několik desítek, teď mám služby zhruba jednou za tři dny.

Je práce plavčíka o penězích?

Určitě ne. Spíš je to o tom, mít možnost pomáhat lidem. Můžu klidně jít na brigádu, kde si vydělám víc. Tuhle práci beru jako další životní zkušenost a myslím, že praxe plavčíka je hodně dobrá pro školu, kterou po prázdninách budu studovat.

[[img:chrn_fullwidth:4872:Plavčík Marek Pluhař. Foto: Chrudimské noviny.]]

Přiznám se, že mě za vámi přivedla událost, která se na chrudimské plovárně stala v úterý 24. července. Co se tady vlastně odehrálo?

Stalo se to ke konci služby, před osmou hodinou večer. Na plovárně nebylo víc než sto lidí, když jsem něco zaslechl ve směru od dětského bazénu. Viděl jsem, jak uprostřed „víru“ stála paní, držela v náručí dítě a volala o pomoc. Okamžitě jsem k ní běžel, holčičku jsem rychle vytáhnul, zkontroloval jsem, jestli dýchá a zda má puls. Její maminka si při tom pořád vyčítala, že dceři nedala křidýlka. Na první pohled bylo vidět, že holčička není v pořádku, měla fialové rty a byla hrozně bledá. Vůbec nereagovala, i krční svaly měla ochablé. Zavolal jsem na druhého plavčíka, který byl v okamžiku u mě a řekl mu, ať hned začne resuscitovat. On jí začal dávat vdechy a masíroval srdce. V tu chvíli jsem požádal okolo přihlížející, aby mi půjčili telefon - s podivem se k tomu nikdo neměl. Běžel jsem tedy zpátky do „plavčíkárny“ a zavolal na linku 155. Potom jsem doběhl pro další plavčíky do "kryťáku", aby byli k dispozici na střídání při resuscitování. Za chvíli holčička začala zvracet a nadechla se. Otočili jsme jí hlavu, aby zvratky mohly ven. Hned potom jsem běžel k bráně, abych otevřel záchrance. Paní doktorka se záchranáři pak holčičku udržovali při vědomí. Záchranáři říkali, že v Chrudimi ani v Pardubicích není jednotka intenzivní péče, a proto zavolali z Hradce Králové vrtulník. Ten tu byl podle mě do deseti, patnácti minut. To je vše.

Jak váš zásah hodnotíte?

Musím říct, že nebýt všech plavčíků, co tu byli, myslím, že by se nám to takhle nepodařilo. Fungovali jsme jako tým, byl to bezvadný řetězec, my jsme ji vytáhli, začali oživovat, hned na to přijela záchranka. Jsem spokojený, že jsme všichni věděli, co máme dělat, jaké kdo máme úkoly. Nebyl tam prostor pro to, aby se akce nezdařila.

[[img:chrn_fullwidth:4873:Plavčíci Tereza Horáková, Lukáš Horník a Marek Pluhař. Foto: Chrudimské noviny.]]

Co byste doporučil rodičům, kteří chodí s dětmi na plovárnu?

Na plovárně je spousta atrakcí, děti se sem moc těší. Odhaduji, že dnes jsou na plovárně na jednoho dospělého dvě děti. Myslím, že lepší by bylo, kdyby to bylo naopak. Určitě bych rodičům doporučil, aby děti nespouštěli z očí. Nikdy nevíte, co se může stát. Rodiče by si měli plovárnu sami vyzkoušet, kde je jaká hloubka, kde jsou třeba nějaké ostré hrany, možná by také mohli něco vědět o první pomoci. Když jsem byl malý kluk, myslel jsem si, když nám říkali ve škole o první pomoci, tak to nebudu nikdy potřebovat. Dnes už dobře vím, že není dobré tuhle přípravu podcenit.

Na co jste ten den večer před usnutím myslel?

Myslel jsem na tu holčičku. Přál jsem si, aby byla v pořádku. Když jsem se pak druhý den dozvěděl, že je zdravá, spadl mi kámen ze srdce. Přemýšlel jsem také nad tím, jak bezpečnost na plovárně zlepšit, aby se tu stalo méně úrazů. A pak jsem taky myslel na to, že si zvýším kvalifikaci, abych uměl víc věcí, kdyby se někdy něco přihodilo.

Oceňuji vaši rozhodnost a chladnokrevnost. Kde jste se to naučil?

Jsem kapitán ragby, snad tam…

Chrudim - „Byla to děsivá noc, skutečná hrůza,“ shodují se oslovení obyvatelé bytů z paneláku ve Vlčnovské ulici. Ten přišel vinou řádění silné letní bouře o střechu. Všechny byty v posledním poschodí tak byly vyplaveny proudy vody.

„Bylo to, jako když se shrnuje koberec,“ popisuje řádění živlu syn majitelky jednoho z bytů, Petr Halousek. Na místo dorazil v devět večer a nejprve jen těžko věřil svým očím. „Velká část střechy se prostě vznesla a vítr ji následně sroloval. Hrozilo reálné nebezpečí, že se celá zřítí dolů,“ líčí své dojmy Halousek.

Ještě že paneláky něco vydrží a nepadají
Jakmile začala voda pronikat do bytů, lidé si začali balit nejnutnější věci a hromadně své byty opouštěli. Nikdo totiž nevěděl, co všechno může ještě následovat. „Říkal jsem to na místě starostovi Petru Řezníčkovi - ještě že je to panelák, ty nepadají,“ říká s trpkým úsměvem sympatický muž s vyholenou hlavou. „To ale neznamená, že škody jsou malé. Naopak! Dnes už se jen těžko dozvíme, kdo prováděl zateplení centimetry tlustou skelnou vatou. Vichr sice shrnul střechu, ale déšť dál bičoval celý dům. Vata tak zafungovala jako houba a doslova nasákla obrovským množstvím vody,“ popisuje zkázu bytovky Halousek.

Ještě ve středu tak někteří obyvatelé, především maminka Petra Halouska, utírali vodu kapající ze stropů svých bytů. „Proudy se valily dokonce i z lustrů. Panely sice něco zadržely, ale spáry posloužily jako dokonalé vedení pro pramínky tekutiny. A protože je ve spárách uložena elektroinstalace, dostala se voda až do svítidel,“ vzpomíná muž, který se bez zaváhání o svou maminku postaral. Bydlí s ním a jeho rodinou teď dočasně v rodinném domku pod Kopanicí. Provizorního ubytování nevyužil nikdo z postižených. Přesto si bleskové akce starosty Řezníčka všichni váží. Většina bytů je proto prázdná a lidé většinou vyčkávají na návrat do svých domovů u příbuzných a přátel.

[[img:chrn_fullwidth:4858:Halouskovi se pustili okamžitě do úklidu.  Foto: Jindřich Balous]]

Obyvatelé paneláku se podle Petra Halouska k sobě zachovali opravdu dobře. „Pomáhali jsme si, jak to jen šlo. Snášely se věci, které by namočení nesnesly. Přesto sousedům vyhořela lednička. Museli jsme tedy mrtvé dvoumetrové monstrum snést ze schodů dolů. Přístup hasičů i koordinátora Petra Řezníčka byl příkladný,“ chválí profesionály Halousek.

[[img:chrn_fullwidth:4857:Vítr střechu doslova odpáral.  Foto: Jindřich Balous]]

Jednání s pojišťovnami prý ale není právě snadné. Často údajně jen hledají důvody, proč škodu neproplatit a snížit tak své náklady. Mnozí nájemníci přitom přišli o velkou část vybavení svých obydlí - o koberce, nábytek, či elektrické spotřebiče. „Jen se pojďte podívat,“ pouští nás do vyplaveného bytu Jana Tománková. Přijela zkontrolovat byt se svými prarodiči, kteří potvrzují její slova. Noc z pondělí na úterý byla i pro ně nocí hrůzy. „Nejhůře dopadl asi obývák a ložnice. Máme tu připravené kbelíky a nádoby na vodu. Po víkendu totiž zase hlásí deště. Snad to nebude tak silné, jako ten pondělní,“ dívá se Jana s obavou k obloze.

[[img:chrn_fullwidth:4869:"Proklatá" izolace zafungovala jako houba.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pracovníci stavební firmy Vertikál se sice snaží, seč mohou, ale pokud by přišla náhlá přeháňka, budou bezmocní. Přesto, nebo spíše právě proto se do práce pustili takřka okamžitě po odeznění bouře. Poškozená střecha je už z domu pryč a izolace nasáklá vodou „krášlí“ chodník před panelákem. Počasí totiž dělníkům zatím přeje. Nebe bez mraků má jistě své nesporné výhody.

Hlavně aby zase nezačalo pršet
„Teď je hlavně důležité, aby nezačalo pršet. Vertikál slibuje, že zajištění střechy stihne do pondělí a nemám důvod jim nevěřit,“ doufá Petr Halousek. „V některých místech, především tam, kde se nacucaná vata udržela nejdéle, bude určitě nutné oškrábat omítku až na panel. Nevím, jestli to zvládneme sami, nebo budeme volat řemeslníky,“ přemýšlí nahlas. Dobře si totiž pamatuje vichřici, která pustošila město před pěti lety. „Tenkrát to byly jen takové pruhy. Teď je to jiné. Můžeme být na jednu stranu rádi, že naše domy něco vydrží. Stát se to v Americe, je celá čtvrť asi pryč,“ naráží Halousek na odlišné způsoby výstavby v zemi za velkou louží.

[[img:chrn_fullwidth:4870:Někde bude třeba oškrábat omítku až na panel.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jako se obyvatelé domu ve Vlčnovské ulici shodují v názoru na bouři a děsivou noc plnou nejistoty, shodují se i v přání do nejbližší budoucnosti: „Hlavně ať vydrží dobré počasí. Jen žádné další deště,“ uzavírájí Petr Halousek, Jana Tománková i její prarodiče. Déšť by totiž znamenal další utrpení už tak dost zkoušených a přesto statečných Chrudimáků z bytovky u nemocnice.

[[gal:4871]]