Chrudim – Tento týden si Chrudimáci konečně oddychnou od dlouhotrvající uzavírky, která začala 21. června. V pátek by měla skončit oprava posledního úseku silnice I. třídy číslo 37 a tím pádem i uzavírka od kruhového objezdu na Bídě směrem na Medlešice. Cyklopruhy v Pardubické ulici a na Masarykově náměstí v pondělí dostaly výstražnou červenou barvu a doplní je i piktogramy.

[[img:chrn_fullwidth:18979:Na cyklopruzích budou i piktogramy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Cyklopruhy na Pardubické ulici a Masarykově náměstí konečně dostaly svůj obvyklý vzhled a tak je už nikdo nepřehlédne, protože září křiklavě červenou barvou. Město se domluvilo na realizaci piktogramů na pruzích pro cyklisty s prováděcí firmou. Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) dodal: „Projektantský rozpočet byl 340 tisíc korun a za necelých 250 tisíc korun budou tyto piktogramy vytvořeny.“ Starosta František Pilný (ANO 2011) doplnil: „Kdo jste teď jel po Chrudimi, tak asi víte, že už se to maluje, takže červené obdélníčky v cyklopruzích jsou podklad a na to bude namalován ten finální pikrogram. Včera jsem to okukoval ještě čerstvé na Masarykově náměstí."

[[img:chrn_fullwidth:18981:Práce na silnici I/37 na Pardubické ulici 22. září.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pardubická ulice se opravovala ve dvou etapách, ta první trvala od 21. června do 23. července a druhá etapa začala 28. srpna a skončí tento pátek. V průběhu času tekly nervy z oprav této části silnice především obyvatelům sídliště Leguma nebo těm, co byli zvyklí parkovat co nejblíže finančního úřadu.

[[img:chrn_fullwidth:18982:Práce na silnici II/340 22. září.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zatímco například oprava pár metrového úseku silnice II/340 v ulici Slovenského národního povstání byla hotová během jednoho dne, oprava části silnice I/37 trvá už přes dva měsíce. Podle našich informací je to kvůli jiným postupům při pokládce a složení asfaltu, který počítá s jinou zátěží.

[[img:chrn_fullwidth:18983:Piktogramy na Masarykově náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Třemošnice/Podhrádí – Ani pokud máte rádi Rollling Stones a jen tak vás něco neodradí, Hedvíkovské rokli se od pondělí 4. října raději vyhněte. Mohlo by se totiž stát, že vám opravdu nějaký ten kámen přistane na hlavě. Ale nebojte, na vše samozřejmě dohlíží biologický a geotechnický dozor. Ikdyž je zvláštní, že se tu bude kámen ze skalních masivů těžit, protože jde o chráněnou bezzásahovou lokalitu. Všechno vysvětlila mluvčí Lesů ČR, Eva Jouklová.

[[img:chrn_fullwidth:18971:]]

Součástí národní přírodní rezervace Lichnice-Kaňkovy hory v CHKO Železné hory jsou jediné dvě nejmladší bezzásahové lokality Pardubického kraje ponechané od 27. února 2007 samovolnému vývoji, rokle – Lovětínská a Hedvíkovská. Těžbu rud tu prováděli už Keltové. Zdejší ložiska jsou totiž bohatá na baryum, měď, olovo, stříbro či zinek. Teď si odtěžení skalního masivu objednala společnost Lesy České republiky pod názvem „Sanace skalního řícení“ v oblati Hedvíkovské rokle u společnosti Unigeo, jejíž hlavní činností je průzkum a těžba nerostných surovin. Ta nechala vyvěsit 29. září v lese výstražnou ceduli se zákazem průchodu Hedvíkovskou roklí od 4. října až do konce tohoto roku. Celkové náklady by se měly vyšplhat do částky 7,5 milionu korun i s DPH.

Pro připomenutí, Hedvíkovská rokle obepíná ze všech stran Kovolis Hedvikov a právě o tom, zda vznikne v Třemošnici jeho další závod, už tento víkend rozhodnou místní občané v rámci referenda. Přesněji řečeno se ukáže, zda dávají přednost výstavbě rodinných domů nebo rozšíření průmyslové zóny, o čemž jsme informovali už před rokem.

[[img:chrn_fullwidth:18972:Zdroj: Lesy ČR]]

Jak uvedla mluvčí Lesů ČR, Eva Jouklová, je třeba sanovat a stabilizovat několik skalních svahů se strmým sklonem, a to s ohledem na bezpečnost návštěvníků, jak vyplynulo z geologického průzkumu. „Projekt jsme připravili s vědomím a souhlasem Správy CHKO Železné hory a naplánovali s ohledem na výskyt zvláště chráněných druhů živočichů jako je například výr velký, nebo mlok skvrnitý, který se vyskytuje v Lovětínské rokli, abychom nenarušili období toku a hnízdění. V Hedvíkovské rokli tak můžeme provádět sanaci od začátku září do konce roku, ale práce mohly začít 1.října," upřesnila Eva Jouklová a dále odpověděla, že při sanaci skalních bloků se počítá s odtěžením asi 190 tun kamene. „Ten zůstane v místě a zčásti bude použit na opravu stávající stezky nebo k opravám hradu Lichnice, podle požadavků obce Třemošnice,“ uvedla.

Chrudim – Nová výstavba na Poděbradově ulici je sice teprve na začátku, ale některé z nabízených bytů už znají svého majitele. Kromě prostorů k bydlení se myslelo i na budoucí obchody. Dokončení hrubé stavby poznáte, až z výtahové šachty zmizí jeřáb.

[[img:chrn_fullwidth:18939:Pohled do Poděbradovy ulice.  Foto: Chrudimské noviny]]

Stavební povolení bylo vydáno na začátku měsíce a prodej prvních bytů odstartoval přesně 13. září. V současné době už jsou hotové práce na založení stavby – zabetonované základy a základová deska. Právě probíhá výstavba prvního nadzemního podlaží, kde vzniknou budoucí obchody. Signálem ukončení hrubé stavby bude odstranění jeřábu z výtahové šachty, k čemuž by mělo dojít na konci tohoto roku.

[[gal:18943]]

Jak to s výstavbou rezidence Poděbradova vypadá? „Práce probíhají dle plánu, i když došlo k zásadnímu zhoršení dostupnosti stavebních materiálů a jejich ceny. Z celkového počtu 23 bytů je v současné době v nabídce 12 bytových jednotek a cca polovina je prodána nebo v rezervaci,“ říká developer Milan Kušta.  Podle plánu by nová rezidence měla být kompletně dostavěna na konci roku 2022.

[[img:chrn_fullwidth:18946:]]

Chrudim – V chrudimském útulku momentálně pořád nemohou přijímat až do odvolání další kočky. Aktuálně mají pro kočičí mazlíčky vyhrazené dvě místnosti, kam už se další nevejdou. V jedné byli převážně nalezenci v karanténě a ve druhé tři kocourci čekající na nový domov. Během naší návštěvy přibyla do útulku od náhradní kočičí matky koťátka Romeo a Julie. Po našem článku se podařilo umístit Zrzouna, Pepinu i Jerryho do nových domovů. Kocourek Zrzek a další na nové páníčky ještě čekají. Zájemci o adopci pejsků a kočiček můžou chrudimský útulek navštívit každý den (kromě úterý) od 11 do 16 hodin na Sečské 890. Přivítá je obětavý tým zaměstnanců, kteří dělají maximum. Přikládáme krátké video z návštěvy útulku.

Situaci zkomplikoval nadpočet koťat

Ztracených koček je prý letos hodně. Momentálně je v útulku umístěno 14 kočičích nalezenců s tím, že ještě tři koťata jsou tak malá, že musí zatím pobývat u náhradní kočičí matky a jedna kočka je právě na klinice. Situace se zhoršovala už od července, ale neúnosná začala být v září. Od pátku naštěstí žádní další nalezenci, které by nemohli přijmout, nepřibyli. V ideálním případě by prý mělo být v útulku umístěno tři až šest koček. „Máme nadpočet koťat velmi malého vzrůstu, okolo čtyř týdnů a je potřeba to dokrmovat. Proto nejsme schopni i po dohodě s paní doktorkou přijímat kvůli karanténám další kočky,“ vysvětlila vedoucí útulku Denisa Uchytilová. „Pokud je to potřeba, tak si koťata bereme i domů, což je nad rámec povinností, ale nenecháte je tady. Budeme rádi, když se zájemci ozvou, ale nejmenší koťátka jsou teprve v karanténě,“ dodala k nynější situaci. Koťátka celou dobu usilovně mňoukala, protože obětavá pracovnice Naďa Procházková se je právě chystala jít krmit. Jsou tak malá, že teprve jedí kašičky.

[[gal:18935]]

Někteří už domov našli, Zrzek a další ještě čekají

Dva zrzaví kocourci byli z kočičích nalezenců v útulku nejdéle. Nikdo se o ně nehlásil, ikdyž jsou hodní a mazliví. Zrzek a Zrzoun, jak je tu pojmenovali, se prý toulali u stavebnin, a bylo jim sotva měsíc, když je 8. července ve Škroupově ulici odchytili. Na nový domov čekají oficiálně od 16. září. Nejdříve odjel k novým majitelům kocourek Shrek, ale v útulku ještě zůstal jeho malý bráška Jerry a právě dva rezaví kocourci, co jsou tu nejdéle ze všech, mu dělali společnost. Po vydání našeho článku se podařilo umístit do nových domovu Jerryho a Zrzouna. Zrzek na nový domov stále čeká.

I Pepina už se raduje z nového domova

Pár zájemců o malá koťátka pojmenovaná podle postav amerického seriálu Přátelé by už prý bylo, ale ve druhé místnosti také čekala osmiměsíční krásná tříbarevná kočička Pepina s moudrým pohledem, která se z adopce vrátila 22. července, protože v novém domově byla z dalších koček nesvá a nechtěla jíst. Novou paničku nebo páníčka by měla ráda jen sama pro sebe. K opětovné adopci byla od 28. srpna a i té se už podařilo získat nový domov.

Další mazlíčky k adopci najdete na stránkách útulku, kde hledají také nový domov pejskům z chrastecké množírny, kteří v květnu putovali do Žamberku nebo také na facebookových stránkách.

Chrudim – Nejdříve se tu měla vybudovat lesovna, později návštěvnické a informační centrum, odložený nápad nyní znovu ožívá, tentokrát pod názvem Dům přírody. Procházející návštěvníci přitom spíše se smutkem koukají na uzavřenou restauraci Kometa, kde to kdysi opravdu žilo. A co je vlastně nového? Spousta opakovaných informací dává dohromady jediné: aby město na vybudování Domu přírody mělo peníze, musí prý počkat na dotaci. A ta je zase podmíněna novými požadavky. Kvůli tomu reálně možná starý projekt skončí v koši a bude se platit nový. Jasno, co se bude měnit, bude na konci roku, až architekti Med a Pavlík původní projekt upraví.

Staronovou informaci předběhlo celkem slibné konstatování místostarosty Petra Lichtenberga (Chrudimáci), že je městský rozpočet v kladných hodnotách o 63 milionů korun. Záhy se ale ukázalo, jaké jsou to ve skutečnosti drobné. Stačí si představit třeba taková dvě návštěvnická centra a už jsme dokonce v mínusu! Budovat se naštěstí má jenom jedno a z dotací.

[[img:chrn_fullwidth:18879:Turisté tu mají hned při vstupu na výběr.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místostarosta věštil o události roku 2023

Jak má místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) v oblibě, začal věštbami o budoucnosti s krásným proskleným Domem přírody na Podhůře, na kterém pracují společně Geopark Železné hory a CHKO Železné hory. Představa se ale záhy opět rozplynula jak pára nad hrncem, když doplnil to hlavní. „Čekalo se na nějaký dotační titul. Ten se pomalu snad blíží. Zatím je to tedy ve fázi přípravy. A my musíme být na ty dotační tituly dobře připraveni,“ vysvětlil. „Trošku tu zastaralou dokumentaci potřebujeme aktualizovat,“ vyzradil, co se chystá. „Snad na podzim příštího roku bychom požádali o dotace. Pokud by všechno šlo dobře, tak by realizace připadala v úvahu od roku 2023 a předběžný odhad nákladů je 35 milionů korun.“

[[img:chrn_fullwidth:18880:Rozhledna Bára poskytuje výhled i na skládku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Město 35 milionů na stavbu prý nemá, a tak čeká a čeká

Tyto věštby vybudily k vyjádření starostu Františka Pilného (ANO 2011), který zmínil, že ani neměl v plánu o tom mluvit, ale dodal několik důležitých věcných připomínek. „Myslím, že dobrý záměr v podobě lesovny nebo toho návštěvnického centra Chrudimí nebyl dosud realizován kvůli tomu, že město jako takové na to nemá samo finanční prostředky a žádná dotace se dosud nenašla, aby to šlo financovat. Zhruba před dvěma lety mě oslovila Agentura ochrany přírody a krajiny, která má zájem ve všech svých chráněných oblastech mít Dům přírody, respektive nějakou stálou expozici,“ uvedl.

[[img:chrn_fullwidth:18881:Tady to ještě s dotacemi nevázlo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Projekt se musí kvůli dotaci změnit

Nad Sečí a Chotěboří nakonec zvítězila i díky roční padesátitisícové návštěvnosti, kterou ukazuje čítač u parkoviště, právě Podhůra. K získání dotace je po letech potřeba splnit nové energetické ukazatele. „Nejčernější scénáře říkaly, že se celý projekt bude muset předělat. Protože holt konstrukce a prvky zvolené před těmi deseti lety dneska již tepelně nevyhovují. Nejlépe tepelně na tom je budova tvaru koule, protože tam ten povrch, vzhledem k objemu, je nejmenší,“ vysvětloval starosta. Vyhovující je prý i stávající tvar obdélníku. „Nicméně, třeba konkrétní problém je s poměrně velkými prosklenými plochami, které jsou tepelně velice ztrátové, ať uděláte sebelepší trojsklo,“ informoval. Řešením by tedy prý byla další přistavěná skleněná stěna.

[[img:chrn_fullwidth:18882:Vzhled parkoviště z dubna 2018.  Zdroj: Panorama Seznam.cz]]

Rozsah nutných změn bude znám na konci roku

„V tuto chvíli jsme rozpočtovým opatřením schválili změnu, kdy 140 tisíc zaplatíme původnímu projektantovi, což byli architekti Med a Pavlík. Ti do konce roku vypracují částečnou úpravu toho projektu a podle ní se zjistí, jak  zásadní ta změna vůbec bude,“ předeslal starosta nejbližší kroky. Nakonec ještě zmínil: „Ten dům, jak je teď navržen, už má vytápění geotermálními čerpadly a solárními panely na vodu. To už samo o sobě hovoří o vyspělosti toho projektu, ale bohužel, ani tak požadovaná kritéria nesplníme a jsme téměř na začátku.“

Chrudim – Starý skatepark je jako časovaná bomba, kterou začali politici řešit na poslední chvíli, když už je za pět minut dvanáct. Měl nejdříve bez skrupulí padnout do rukou obce Prosetín. Ani po roce ale nevzešla žádná iniciativa k jeho převozu. Navíc se ukázalo, že podepsaná darovací smlouva zpátky nikdy nedorazila. Nyní se kupodivu začíná rozjíždět řešení k jeho odstranění opačným směrem.

Před čtrnácti dny jsme se informovali o aktuálním osudu starého skateparku u jednatele Sportovních reálů města Chrudim Luďka Marouska, ale dočkali jsme se pouze informace o plánovaném kluzišti. V té době se stále očekávalo, že si Prosetín starý skatepark odveze a dozorčí rada Sportovních areálů města Chrudim vydala dokonce doporučení, aby tak proběhlo co nejrychleji. Nás zajímalo, proč nemohl být využit v Chrudimi. Jak potvrdil starosta František Pilný (ANO 2011), naposledy se počítalo s odvozem do Prosetína ještě při setkání se starostou Michalem Vychroňem u příležitosti „autogramiády“ předsedy vlády na Resselově náměstí 30. srpna.

[[img:chrn_fullwidth:18877:Starostové Chrudimi a Prosetína, František Pilný a Michal Vychroň.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Naším cílem je, aby byl skatepark co nejrychleji zlikvidován,“ dušoval se starosta František Pilný na úterní tiskové konferenci. Na pondělním jednání zastupitelstva připomenul bývalý starosta Chrudimi a nynější zastupitel města Petr Řezníček (SNK-ED), že účetní hodnota starého skateparku je stále 1,2 milionu korun. „Darovali jsme ho naší právnické osobě, kdy je jednatelem pan Luděk Marousek, a může si s tím dělat, co chce,“ vybruslil starosta z nepříjemné kauzy po svém. A dodal: „Odsouhlasená darovací smlouva se nám z Prosetína podepsaná nikdy nevrátila.“ Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) přiznal, že se jim v průběhu roku ozvalo hned několik spolků, které by měly o různé části skateparku zájem.

[[img:chrn_fullwidth:18874:Osud starého skateparku je v rukou Sportovních areálů města Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na jednání zastupitelstva se rozpoutala vlna kritiky za chybějící zabezpečení starého skateparku proti možným nehodám. Vyjádřil se k tomu také Jan Čechlovský (ODS): „Mně je úplně jedno, kdo si to vezme, ale stojí to tam a chodí tam minimálně přes letní sezonu děti.“ Situaci uklidnit měla až Dana Půlpánová, která vysvětlila: „Tuhle záležitost jsem diskutovala i s finančním odborem. Pan Marousek se bude určitě snažit, aby to mělo nějaké využití, proto bylo předloženo schválení daru.“ Na jeho vyjádření, jak konkrétně se starým skateparkem nakonec naloží, čekáme.

Chrudim – Chrudimská nemocnice „se rozpadá před očima“. I to zaznělo v diskusi na včerejším jednání zastupitelstva. Zářijové omezení provozní doby na příjmu interní ambulance se sice chýlí ke konci, ale podle vyjádření politiků jako by měla záhy další omezení následovat. Starosta František Pilný získal na dnešním krajském jednání zastupitelstva vysvětlení přímo od Michaely Matouškové (STAN), která má zdravotnictví v kraji na starosti. Není to problém jenom chrudimské nemocnice, ale jde o celorepublikový problém. Za vším podle všeho stojí problémy s nedostatkem personálu. Že problémem může být i rozčarování zdravotníků z nevyplacení plné výše odměn za péči o pacienty s nemocí covid-19, nikdo nezmínil.

[[img:chrn_fullwidth:18871:]]

Příjmová ambulance je od 3. září každý pátek a sobotu částečně uzavřena, jedná se tedy o osm dní v měsíci. Pacienti se odesílají na vyšetření do Pardubic a v případě nutnosti hospitalizace se vracejí zpět do Chrudimi. „Což je samozřejmě nekomfortní, zvlášť v situaci, kdy vám není dobře. Bedlivě sleduji celou dobu vývoj v chrudimské nemocnici a dnes se na vše zeptám krajské radní Matouškové,“ předeslal starosta František Pilný (ANO 2011) na dnešní tiskové konferenci. „Holt jako město na to budeme muset dohlížet, aby nedocházelo k omezování péče, přesunu lidských zdrojů do Pardubic a podobné věci. Vůbec se mi ten vývoj nelíbí,“ reagoval dnes s odstupem na včerejší upozornění zastupitele Jiřího Hradce.

[[img:chrn_fullwidth:18870:]]

Právě Jiří Hradec na včerejším jednání zastupitelstva řekl, že se nemocnice přímo „rozpadá před očima“ a starosta by to měl řešit na krajském zastupitelstvu. „Bohužel i hejtman nás odkazuje, že je to záležitost Nemocnice Pardubického kraje, a on to na zastupitelstvu řešit nebude,“ reagoval včera na zastupitelstvu Daniel Lebduška (Piráti). „Těch věcí je samozřejmě víc, nicméně podstatou věci, co se týče interny, je, že nejsou lidi, konkrétně lékařky. Za poslední rok a půl některé otěhotněly, některé to psychicky nevydržely,“ následovalo prapodivné vysvětlení primáře chrudimské nemocnice Davida Kasala (ANO 2011). Další problémy se prý už jen nabalují. „Měl by se měnit IT systém, nemají svého ředitele, to přináší tlak na kolegu Tomka, který to musí zajišťovat. Určitě souhlasím s tím, že bychom se tomu měli věnovat. Zdravotnictví není pravé ani levé, potřebujeme ho úplně všichni a musíme se za chrudimskou nemocnici postavit,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:18868:]]

Na jednání zastupitelstva Pardubického kraje odpověděla na dotaz ohledně dalšího průběhu vývoje v chrudimské nemocnici starostovi Františku Pilnému náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Michaela Matoušková (STAN). Podle jejího sdělení byla na posledním pátečním jednání přijata opatření k zajištění jiného druhu organizace na interně. Sám starosta byl za veřejné pokládání svých dotazů na zastupitelstvu kárán z vícero stran a poučen, aby příště přistoupil spíše k internímu jednání a ušetřil ostatním čas.

[[img:chrn_fullwidth:18875:]]

„Odešlo nám osm lékařů naráz, ten problém řešíme od září. V současné době jsme nabrali lékaře L3 a lékařku L1 a máme v jednání dalšího lékaře nebo lékařku z čáslavské nemocnice,“ ujišťovala Michaela Matoušková. „Tato situace je velmi napjatá i v havlíčkobrodské a čáslavské nemocnici, kde interna taktéž nefunguje. Tam nefunguje vůbec,“ uvedla. Předpokládá se, že změny proběhnou v tomto nebo příštím týdnu. „Je to celorepublikový problém a interna je teď velmi problémový obor, kde lékaři nejsou. Od října nastupuje nová personální ředitelka, se kterou už nyní spolupracujeme. Nadále bude činěn tlak i ze strany Pardubického kraje,“ dodala Matoušková s tím, že hlavní slovo a kompetence má ale stejně představenstvo Nemocnice Pardubického kraje.

Chrudim – Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) je jako na koni s plněním cílů, které si stanovil. Předložil totiž v pondělí výstupy a návrh, jak dále postupovat v odpadovém hospodářství. Jak Rada města schválila, svoz bioodpadu by se měl během jarních měsíců roku 2022 rozšířit na všech 900 rodinných domů ve městě, včetně městských částí. Zavádět se bude na zkoušku i na sídlišti U Stadionu. Náklady na rozšíření svozu jsou zhruba ve výši 1 milion 340 tisíc. Do budoucna by se mohl zavést i svoz pytlovaného papírového a plastového odpadu, který by znamenal vyvážení popelnic jedenkrát za 14 dní. A někde kontejnery na komunální odpad nahradí ty na plast nebo na papír, nebo se budou rozšiřovat pozemky s novými přístřešky nad popelnicemi. Dokonce pravděpodobně přibude další pracovní místo. Projednání jeho zřízení se na starostův popud posouvá o měsíc.

[[img:chrn_fullwidth:18849:První změny by měly nastat v půlce příštího roku.  Foto: Chrudimské noviny]] 

V rámci pilotního projektu se z prvních určených rodinných domů vybralo okolo 190 tun odpadu. „Tak jsme se rozhodli v tom pokračovat,“ uvedl Aleš Nunvář. „Loni jsme těch 1500 biopopelnic nakoupili z dotace. Bohužel zatím se nepodařilo dohledat stejný nebo podobný dotační titul. Dotace samozřejmě sledujeme, ale jsme rozhodnutí do toho jít i bez dotací,“ dodal.

„Když už vyhodíte jen nějaký sáček, tak už to potom na kompostárně nevezmou,“ vysvětlil. „Je potřeba se sídlišti zaobírat a my jako pracovní skupina se budeme o to starat. Předložíme do rady s odstupem zase nějaký návrh řešení, jak bychom v oblasti sídlišť měli pokračovat,“ uvedl. Se zaváděním tříděného odpadu na sídlištích to prý nebude lehké kvůli anonymitě. Posléze ale místostarosta kápl božskou, v čem je kámen úrazu.

[[img:chrn_fullwidth:18848:]]

Kontejnery na plasty a papír vystrnadí ty na komunální odpad

Přibudou kontejnery na papír a plasty, aby nedocházelo k míchání odpadu, ale kam je umístit? „Teprve budeme jednat se všemi bytovými domy a to bude trošku složité,“ přiznal. Možná bude nutné i měnit smlouvy s Technickými službami. „Bylo by příliš odvážné říct konkrétní datum. Ale věřím, že v průběhu příštího roku už bych rád viděl nějaké výsledky,“ uvedl Aleš Nunvář. A jaké by mělo být řešení? „Větší panelák má třeba čtyři nebo pět kontejnerů na komunální odpad, takže bychom z toho jeden či dva kontejnery odebrali a přidali k tomu za to kontejnery na plast, nebo na papír,“ vysvětlil, jak by se v případě nedostatku místa postupovalo.

Jinde budou řešením nové přístřešky

Starosta František Pilný (ANO 2011) dodal, že prioritou budou plasty: „Samozřejmě bychom rádi šli i dál, že by se tam dali i kontejner na bioodpad a papír,“ jak řekl, ale to už by prostorově nevycházelo. „Takže bychom těm bytovým domům dali do výpůjčky i další kus pozemku na přistavění přístřešku, kam by se více kontejnerů vešlo. Už jsem s několika jednal. Jedno SVJ bylo dokonce tak aktivní, že řekli, že si tam dají kameru, aby jim tam nikdo neházel něco jiného, než má.“ Jinde by se naopak popelnice přemísťovali jinam, jako třeba „hnízdo popelnic“ v parčíku u MŠ Svatopluka Čecha. „Pokud bychom tato místa eliminovali, pak tam mohou naopak být kontejnery na olej, šaty, léky a podobně,“ vyjmenoval starosta.

[[img:chrn_fullwidth:18846:]]

„Vycházíme z teze, která se skutečně osvědčila, že základní pro úspěšné třídění pro občany je pohodlí, pokud můžou chodit na jedno místo a ne na dvě,“ uvedl Aleš Nunvář. „Budeme muset komunikovat s každým bytovým domem, jak by to pro ně bylo optimální. Proto to nelze zavést úplně rychle a plošně.“ Kdy začne pilotní projekt na sídlišti U Stadionu, zatím místostarosta nedokázal říct konkrétně, možná v polovině příštího roku.

Pytlovaný svozu plastů a papíru může být příčinou konce týdenního svozu

V budoucnu by se prý mohl zavést i pytlovaný svoz papíru a plastů a tím pádem možná i vyvážení popelnic jedenkrát za 14 dní. „Bude potřeba zavést nějaký evidenční a motivační systém, aby domácnosti, které budou třídit a zapojí se do toho, měly výhledově levnější poplatek za odpad,“ vylíčil nápady pracovní skupiny odpadového hospodářství Aleš Nunvář.

[[img:chrn_fullwidth:18850:]]

Svážení komunálního odpadu naštěstí podle starosty kvůli většímu třídění pouze jedenkrát za 14 dní zatím nehrozí. „Slibuji si od toho, že nebudou černé skládky, že město bude hezké, uklizené,“ a zapátral v paměti, aby vzpomenul na dobu před 25 lety, kdy byly různě po příkopech okolo naházené odpadky. Aleš Nunvář se přidal: „Osobně bych to zaváděl až v momentě, kdy bude fungovat právě ten svoz plastu a papíru od rodinných domů, takže by popelnice měla zůstávat prázdnější, ale to je vize do budoucna,“ vyložil. „Jsem s kolegy ve shodě, že je lepší postupovat postupně, nedělat zas tak razantní kroky, abychom právě zamezili například, jak starosta říká, těm černým skládkám.“

[[img:chrn_fullwidth:18847:]]

Zřízení nového pracovního místa se projedná za měsíc

Zhruba za měsíc, se bude interně projednávat městský rozpočet. „Byť jsem obecně nepřítel zvyšování pracovních míst na úřadě, tak letos nás to asi opravdu nemine a budeme muset navýšit, ale chci aby to bylo řádně zdůvodněno, abychom opravdu věděli, že to je potřebné,“ řekl starosta, jako by se už počty míst na úřadě letos nenavyšovaly a dodal: „Včera k tomu radní Josef Káles konstatoval, že kdybychom už měli výsledky personálního auditu, tak že by nám to napovědělo, jak je potřeba počet zaměstnanců rozšířit.“ Projednání se tedy uskuteční až příště.

Chrudim – Jana Švecová se rozpovídala o bambulovníku i festivalových podprsenkách. Je majitelkou oblíbeného obchůdku Mlsný Pecivál a v sobotu se díky jejímu nápadu konal ve městě první chrudimský pouliční festival s názvem Chrudim (o)žije, který udělal radost spoustě lidem a opravdu oživil ulice města i v dnešní době. Jak tento úspěch vnímá, kde se zrodil nápad a co bude dál?

[[img:chrn_fullwidth:18820:Akrobatické číslo na náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Není úplně běžné, že by organizoval pouliční festival obchůdek jako je Mlsný pecivál a ještě s takovým ohlasem. Čemu ten úspěch přičítáte a co vás přivedlo k tomuto nápadu?

„Myslím si, že možná to je tím, že jako obchod jsme zvyklí poslouchat potřeby lidí, turistů, a já je tam poslouchám. Člověk třeba když už žije v tom městě delší dobu, má nějakou slepotu, ale ti lidé, co tam přijedou, třeba říkají, jak to chodí jinde, nebo co jim chybí.

Ten popud byl takový, že Chrudim se trošku tváří jako takové mrtvé město, občas někdo říká město duchů, nebo ospalá díra. Takže jsme se jako by rozhodli, že s tím zkusíme něco udělat.“

[[img:chrn_fullwidth:18793:Tanečnice před kostelem Nanebevzetí Panny Marie.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak se zrodil nápad zorganizovat v Chrudimi pouliční festival, kde jste se inspirovala?

„Inspirovala nás akce Olomouc ožije, která se konala letos, tuším v červnu. Samozřejmě, že rozsahem se nemůžeme srovnávat s Olomoucí, s univerzitním městem, ale určitě v malém nebo menším měřítku se to dalo uskutečnit i v našem městě. To byl ten prvotní impuls.

Měla jsem ten nápad v hlavě už dlouho, když jsem si hledala informace o tom, jak to probíhalo v Olomouci, moc se mi líbilo, jak to tam ti pořadatelé popisovali, a tak jsme se inspirovali. Ale udělali jsme to samozřejmě trošku jinak, protože Olomouc je v něčem jiná, ale zase naopak si myslím, že na malém městě je ta výhoda, že lidé si to mezi sebou řeknou, znají se a zase se to šíří trošku jinými cestami.“

[[img:chrn_fullwidth:18790:U Mlsného Pecivála.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Kolik času vám zabrala organizace, ve které fázi jste oslovila Chrudimskou besedu?

„Bylo to strašně rychlé, protože já jsem si původně myslela, že to uspořádáme místo pouti, která se neměla konat. Ale pak jsem zjistila, že chrudimská pouť v nějakém omezeném měřítku proběhne, ale k těm kolotočům jsme to nemohli vůbec směřovat. To by se vzájemně rušilo.

Potom jsem volala řediteli Chrudimské besedy, jestli vůbec by se mu ten nápad líbil. Jestli by byl ochoten to s námi pořádat, protože samozřejmě oni mají technické zázemí, které já nemám, bez toho by to nešlo. A jemu se ten nápad líbil. V té době byl zrovna na dovolené, tím se to naše setkání dost komplikovalo, než se uskutečnilo. A to se bavíme o srpnu! Potom jsem zase jela na dovolenou já, takže jsem to všechno organizovala z dovolené.“

[[img:chrn_fullwidth:18828:Jana Švecová.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nebylo těžké sehnat lidi, kteří by se připojili a hráli na ulici? Znáte všechny osobně, jak probíhal výběr?

„Psala jsem lidem, jestli chtějí vystoupit, jestli chtějí tohle udělat, a takhle se to sbíhalo a oni to zase řekli dalším lidem a tak se to tvořilo. Někteří se mi pak hlásili i sami.“

Jak probíhalo oslovování obchůdků?

„První týden v září jsem obešla všechny restaurace v centru, měla jsem sepsanou takovou pozvánku a snažili jsme se jim vysvětlit, o co půjde, a přesvědčit je, aby všichni otevřeli a nějak se zapojili. Někteří naši myšlenku pochopili a zapojili se a to bylo fajn.“

[[img:chrn_fullwidth:18819:Obývák na náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Měla jste z něčeho obavy?

„Třeba jsme byli skeptičtí, jestli ti obchodníci budou ten večer prodávat, jestli otevřou. Já jsem neslibovala, že to bude večer o nějakých ziscích. Mělo to být o tom, aby ten obchod otevřeli večer pro lidi, kteří třeba jinak nemají čas přes všední dny se k nim dostat, protože v Chrudimi se zavírá v pět. Tak aby měli lidé možnost zjistit, že takový obchod tam vůbec je.“

[[img:chrn_fullwidth:18817:Sedánek U Holcmannů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Můžete vyzdvihnout konkrétní příklad toho, jak jste si představovala, že to mohlo probíhat?

„Třeba Prádlo u Holcmannů. Ty holky si pozvaly svoje zákazníky, napekly pro ně občerstvení, nalily si s nimi štamprličky, vínečko. Bylo to jakoby o setkání, povídání si. Nebyl to takový ten běžný všední den, kdy prostě není čas. Nebo se prohodí věta a na shledanou. Takže to bylo takové neformální. Také tam jsou už několik desítek let a obchod funguje, v Chrudimi mají svoje klienty a znají se. Takže to bylo takové osobní setkání. Naproti jim hrála úžasná houslistka, takže ta atmosféra města i tou hudbou se hrozně pozvedla. I ty zákaznice jim údajně nosily taky občerstvení. Paní jim tam donesly nějaké napečené šneky a probíhalo to opravdu v přátelském duchu. A hlavně oni si tam u nich kupovali pyžama, i to spodní prádlo. A normálně to opravdu zafungovalo. Jako že někomu třeba přišlo jako dobrý úlet si v sobotu večer koupit podprsenku, protože na to prostě jindy nemá čas nebo náladu, cokoliv.“

[[img:chrn_fullwidth:18807:U Holcmannů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Stalo se v průběhu těch příprav nebo později něco, co vás překvapilo?

„Určitě mě překvapilo, jak se nám vlastně podařilo spojit energii těch všech lidí, že třeba každý jednotlivec měl nějaký nápad, se kterým do toho šel, a jenom jsme to spojili do společné akce v jeden den, v jeden večer. To se mi na tom zdálo úplně nejlepší. Každý ten obchodník mohl využít svoji vlastní fantazii. Já jsem jim to i říkala, ať si ten obchod vyzdobí a ten večer udělají něco jinak. Tak se to stalo.

Třeba my jsme se spojili s Mama Klubem a před náš obchod přišly děti z družiny a pověsily nám tam bambule. Takže tam máme jakoby bambulovník. Děti za to dostaly nanuky, lezly po žebříku, věšely bambule. Měly z toho i v rámci té družiny zážitek. Pak tam můžou vzít rodiče a ukázat jim, co vytvořily. My jsme se divili, že tam ty bambule zůstaly přes noc. Pořád tam jsou. Nikdo to netrhá. Docela i ta výzdoba tam drží.“

[[img:chrn_fullwidth:18786:Výzdoba u restaurace U Paluků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Co konkrétně se vám nejvíc líbilo?

„Restaurace U Paluků pověsila do ulice jakoby prádlo. Tak jak to bývá třeba na Sicílii, nebo jinde v těch jižních státech. Šli do sekáče, koupili modrou podprsenku za dvacku a prostě nějaké spoďárky, trička a udělali tam výzdobu a nasvětlili to. Vypadá to strašně hezky a je to vlastně, dá se říct, blbost, za pár šupů.

Jedním ze smyslů té akce bylo, ať i ten večer je v tom městě něco jinak, než když tam přijedu autem a jedu na poštu.“

[[img:chrn_fullwidth:18826:Filištínská ulice po setmění.  Foto: Chrudimské noviny]]

Když na příštích akcích bude chtít vystupovat někdo, kdo tam nebyl, tak co by měl pro to udělat?

„Vlastně nás jenom zkontaktovat. My i plánujeme udělat takovou výzvu, protože pro nás je složité někoho shánět. Ty kontakty už si budeme průběžně schraňovat. A my jsme k tomu i vybízeli. Není to omezené ničím. Kdo chce co ukázat, ať to na té ulici prostě rozbalí. Ať si to zkusí. My jsme měli třeba před obchodem dva violoncellisty. Což byly v podstatě děti, které nikdy na ulici nevystupovaly. A jenom si to chtěly zkusit. A byl to pro ně jiný zážitek než třeba koncert v ZUŠce. A měli úspěch. Bylo to úžasné. Prostě to úplně jinak rezonuje ta hudba a vlastně to ani nevadí, když se něco pokazí. Nejde tam o nějaký špičkový výkon. A může kdokoliv předvést, co umí, a inspirovat někoho dalšího."

[[img:chrn_fullwidth:18815:Country večer nedaleko Pardubské fortny.  Foto: Chrudimské noviny]]

Myslíte, že to nebyl jednorázový počin, a plánujete v budoucnu akci zopakovat?

„Určitě bych byla ráda, kdyby se to stalo každoroční tradicí. Ale už i lidé říkali v té euforii, aby to bylo každý týden, ať je to každý týden! Což samozřejmě není možné, protože všechno se okouká a přejí. Ale určitě nápadů, které jsme na akci nezrealizovali, je strašně moc, protože se naplnily v krátký čas. Byli bychom rádi, kdyby se to stalo tradicí. Už mě pozval i pan starosta, protože by byl rád, kdyby to prý bylo čtyřikrát ročně. Ale uvidíme. Všechno je to čerstvé a ještě jsme to úplně nevstřebali. Protože jsme takovou účast zdaleka nečekali. Bylo štěstí, že nám přálo počasí. Až do večera bylo teplo. A to je základ těchto pouličních akcí. Mysleli jsme si, že někteří lidi přijdou, ale že jich bude tolik, to jsme nečekali. Nějakým způsobem se to prostě všechno dobře sešlo.“

[[img:chrn_fullwidth:18802:Obývák na Resselově náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Co byste chtěla ještě dodat nebo vzkázat?

„Chtěla bych všem moc poděkovat za to, že do toho šli. Vlastně i za vstřícnost Chrudimské besedy. A všem, kteří se na programu nezištně a dobrovolně a s nadšením podíleli. Bylo to na tom opravdu znát.“

[[img:chrn_fullwidth:18814:I Hyksův dům ožil.  Foto: Chrudimské noviny]]

Více fotografií můžete zhlédnout v našem Dnu v obraze pod tímto odkazem.

Chrudimsko – Kvůli dostavbě obchvatu jsou na více místech rozbité silnice. Správa a údržba silnic Pardubického kraje (SÚS) už teď monitoruje několik úseků, které se budou muset rychle opravit. V současné době vyčísluje Ředitelství silnic a dálnic Pardubického kraje (ŘSD), kolik peněz do oprav investuje. Opravy pěti úseků rozbitých silnic po výstavbě obchvatu Chrudimi přišly celkem na 36 milionů korun. Jen Pardubický kraj na opravy uvolnil 12 milionů.

Minulý týden Chrudimské noviny upozorňovaly na úsek silnice, na kterém se stávají často karamboly v podobě propíchnutých pneumatik. To už je od středy minulostí. Siničáři rychle zareagovali na nutnost opravit rozdrolenou krajnici na silnici číslo 35823. Další opravy budou záhy pokračovat. 

[[gal:18679]]

„Monitorujeme v okolí cca 9 úseků silnic, které tvoří příjezdovou trasu se stavebním materiálem. Provedli jsme laserscanerovou hlavicí měření výchozího stavu silnic. To bude porovnáno se stavem po ukončení navážení materiálu na obchvat. Vyhodnotíme nadměrné opotřebení, které budeme požadovat na ŘSD ČR k odstranění," uvedl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje, Miroslav Němec. „Pardubickému kraji navrhneme potřebnou částku k tomu, aby opravy byly komplexnější. Jedná se např. o úseky silnice II/358 Zaječice - Orel - Slatiňany, Slatiňany - Vlčnov - Kočí, Chrudim od nemocnice přes Vlčnov do Orle, Orel - Tři Bubny - Kočí, atd. Předpokládáme, že stavební činnost provedeme s ŘSD ČR ve společném zadání.“