Chrudim – Říká se, nechval dne před večerem. Ale z města konečně začaly mizet některé nelegální billboardy. Jen dvě správně zvolená slova k tomu stačila. A podle mínění místostarosty Pavla Štěpánka (Piráti) také prý jeho neutuchající systematický, až prý dokonce otravný, tlak na silniční správní úřad. Dle jeho slov.

[[img:chrn_fullwidth:19097:]]

Pokud byste neměli jasno, o kterépak příslušné silniční správní úřady se jedná a co mají na starosti, tak pod krajský úřad spadají silnice I. tříd. Obecní úřad s rozšířenou působností, kterým je Chrudim, má zase na starosti silnice II. a III. tříd. A pak je tady ještě majetkový správce. A tím je pro silnice I. tříd Ředitelství silnic a dálnic ČR a pro II. a III. třídy SÚS Pardubického kraje (Správa a údržba silnic).

Pro úplnost ještě dodáváme vyjádření mluvčí ŘSD Niny Ledvinové: „ŘSD nemůže samovolně odstraňovat reklamní zařízení. Musí se držet zákona č. 13/1997 (§ 25 nebo § 31). ŘSD tedy eviduje veškerá pravděpodobná nelegální reklamní zařízení a informace o nich zasílá na příslušný Silniční správní úřad (Ministerstvo dopravy u dálnic, Krajské úřady u silnic I. tříd). Příslušný Silniční správní úřad následně prověřuje legálnost reklamního zařízení, zjišťuje vlastníka a vyzývá ho k odstranění. Vlastníci reklamních zařízení se ovšem odstraňování brání všemi možnými prostředky.“

[[img:chrn_fullwidth:19125:Namátková situace na silnici II. třídy č. 340 z 20. října.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Jestli jste si všimli, zmizely z Chrudimi ty ilegální billboardy. Zatím se nepodařilo odstranit úplně všechny, ale valná většina z nich,"  sdělil na úterní tiskové konferenci místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti). „Hlavně ty, které byly u obchvatu a příjezdů, především u komunikací I. tříd, se podařilo díky mému systematickému a neutuchajícímu, až si myslím otravnému tlaku na silniční správní úřad Pardubického kraje, nakonec odstranit.“

[[img:chrn_fullwidth:19096:Momentka ze silnice II. třídy č. 340 z 22. září.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kouzelné spojení ochranné pásmo

Reklamní společnost celou dobu při výzvě k odstranění pouze pokračovala v ohrané hře a nechala svoje brigádníky přesouvat objekty jak figurky na šachovnici z místa na místo a při jejich odstranění podávala trestní oznámení. „My jsme se s tím nespokojili, postavili jsme to celé na té větě. Na jedné větě v té výzvě, která zněla: odstraňte z ochranného pásma,“ vysvětlil Pavel Štěpánek. Podle slov místostarosty tedy silniční správní úřad ve spolupráci se Správou a údržbou silnic Pardubického kraje nakonec přistoupil k exekuci, jak si myslí, na jeho popud. 

[[img:chrn_fullwidth:19124:Stále na svém místě. Situace v ulici Topolská, silnice II. třídy č. 340 z 20. října.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Ty billboardy se zakryly a následně i trvale odstranily. Takže já jsem rád, že tady se ten boj podařilo alespoň pro tuto chvíli vyhrát. Ještě stále bojujeme s několika dalšími, které jsou v trošku jiném režimu, ale věřím, že se tyhle reklamní šmejdy podaří brzy odtud dostat úplně,“ dodal místostarosta Pavel Štěpánek. Starosta František Pilný (ANO) ho v jeho vizi veřejně podpořil: „Pavel se tomu intenzivně věnoval a jsem tomu rád, že i toto z toho města zmizí, díky Pavle.“

Odteď budou jistě občané sledovat o to bedlivěji, co udělá pro zmizení ostatních billboardů opravdu samo město.

[[img:chrn_fullwidth:19128:Silnice II. třídy, č. 340, ulice Topolská.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Do chrudimské Galerie Art tentokrát zavála náhoda dvě protikladné umělkyně, sochařku Veroniku Psotkovou a malířku Barboru Myslikovjanovou. Rozdílně se vyrovnávají se svými vnitřními pocity, ale i se současnou politickou scénou. Zatímco Barbora Myslikovjanová vytvořila politicky laděných děl v poslední době hned několik a jak sama potvrdila, někdy se potřebuje ze svých vnitřních pocitů „vymalovat“, Veronika Psotková je jiného ražení. Sice naznačila, že od doby covidu se dostala ve své práci i k vážnějším tématům, ale politickým komentářům se ve své tvorbě vyhýbá a ty nejvnitřnější pocity si nechává pro sebe. Přijďte se zamyslet sami, jaké kapitoly společnost vytěsňuje a před čím se často zavírají oči v autenticky expresivních obrazech Barbory Myslikovjanové, v kontrastu s hravou lehkostí miniatur drátěných soch od Veroniky Psotkové. Co na sebe ještě umělkyně práskly?

[[img:chrn_fullwidth:19076:Pohled na instalaci před vernisáží v Galerii Art Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Miniatury Veroniky Psotkové odkazují na její dřívější instalace

„Posledních pár let dělám sestavy figur, které plně navazují na architekturu, ke které je stavím, a každá ta instalace je jedinečná, samostatná a vznikne jenom v tom místě,“ říká sochařka Veronika Psotková, od které si můžete zakoupit v chrudimské galerii i jednu litografii. „Je to kresebný záznam z reálných skic, které si dělám ke každé soše.“ Svojí chrudimské výstavě dala pracovní název Miniatury, protože vytvořila speciálně pro tuto výstavu několik miniatur ke svým dřívějším velkým instalacím. „Je tu vidět i jedna z mých cest za poslední rok a půl, a to je práce s torzem a nedokončeností. Ještě před dvěma, třemi roky jsem nedokázala nechat sochu otevřenou. Hledám nové cesty práce s drátem.“

[[img:chrn_fullwidth:19091:Galerie Art Chrudim. Veronika Psotková s kyticí. Foto: Chrudimské noviny]]

Opravdu činných sochařek je málo, tak to vnímá i Veronika Psotková, která tvoří sochy z drátu už čtrnáct let. Člověk musí umět využít volný čas. Kdyby si mohla vybrat, ideální čas pro tvorbu by pro ni byl mezi 11. odpoledne a 23. hodinou večer. „Ale to posledních osm let není čas pro mě,“ směje se. Běžně tvoří tak plus minus šest hodin denně. Je si vědoma, že její předchůdkyně, umělkyně 19. století, nemohly studovat a často fungovaly pod pseudonymem, aby byly uznávané. „Takže my jsme vlastně pořád v pohodě, když na to příjde. Nikdo vlastně neví, kolik těch Rodinových děl je od Camille Claudel.“ 

[[img:chrn_fullwidth:19081:Galerie Art Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Věci, které ji trápí, ale narozdíl od malířky Barbory Myslikovjanové, do své tvorby nepromítá. Proto neřeší ani politická témata, aby prý nad tím nemusela ještě trávit svůj volný čas. Ikdyž na výstavě může prý pozorné oko diváka vidět pár věcí, které prý s lockdownem souvisejí, nebo jsou vážnějšího charakteru než obvykle.

Na začátku všeho stál experiment

„Zjistila jsem, že musím vymyslet způsob, jak pracovat rychleji a rovnou přímo z materiálu,“ vysvětlila přímo na vernisáži, co se rozběhlo s jejím studentským projektem v roce 2007. Častou otázkou prý skoro vždy je, jak svoje modely z hotové drátěné sochy vystříhává. Samozřejmě nijak. Původně pracovala s konstrukcí, teď už stříhá dráty přímo z ruky. „Nemá to žádné jádro, je to taková tvrdá, ženská práce,“ popsala.

 [[img:chrn_fullwidth:19080:]]

Veřejný prostor potřebuje více žen

Za celou dobu už prý do umělecké podoby proměnila asi 15 kilometrů pletiva. Pracuje, kdykoliv má čas. Samozřejmostí je klid na práci. Koronavirus se prý více odrazil spíš ve způsobu jejího myšlení, než viditelně v její tvorbě. Možná v podobě touhy vytvořit něco, co dostane diváky při pohledu na její dílo do jiného světa. „Veřejný výtvarný prostor by potřeboval víc žen, obecně. A nemyslím to jakkoliv, nepovažuji se za feministku, ani nejsem zastánkyní kvót,“ prozradila pro Chrudimské noviny. Skloubit rodinný život s uměním prý ale bývá dřina. „Vím, že to nemáme lehké, ale nepotřebuji řešit ty věci, které máme v hlavě my ženy. Tím jsme jiné. Proto je to asi zajímavé, když se někdo probojuje tak daleko a zůstane na umělecké scéně. Důležité je vydržet.“

[[img:chrn_fullwidth:19077: Bikini klub.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pohled dovnitř Barbory Myslikovjanové, aneb příběhy na zdech, které vás zasáhnou

„Myslím si, že moje věci mluví dost samy o sobě,“ uvedla malířka Barbora Myslikovjanová na vernisáži: Výstava pláten a deníkových papírů představuje hlavně nové věci, které vznikaly už během  pandemie koronaviru. „Původně měla být výstava už někdy na jaře 2021, ale díky situaci s Covidem se tehdy odložila na neurčito," vysvětlila pro naše čtenáře malířka. Díky tomu mohou vidět návštěvníci na výstavě i další věci. „Instalaci pro prostory galerie jsem si předem vytvořila jako 3D model. Jsem v tomhle taková precizní, skládám si ty příběhy na zdech." Poslední čerstvě domalované plátno vybrané pro chrudimskou výstavu visí ve výloze galerie.

„Vnímám i co se děje okolo ve světě a občas to mám potřebu ventilovat i skrze umění," říká. Když například v roce 2020 reagovala na události spojené se začátkem koronavirové pandemie, vznikl její první politický obraz, ačkoliv je normálně nemaluje. Chtěla jej zkusit propagovat na facebooku, ale z politických důvodů jí to prý bylo zamítnuto. Svým expresivním malířským výrazem a autentičností, se kterou upozorňuje na něco, před čím většina společnosti zavírá oči, zaujala už na začátku svého působení na pražské Akademii výtvarných umění. Už od studijních let měla svoji hlavu a stále maluje, jak cítí. Také píše básně a povídky. 

[[img:chrn_fullwidth:19092:Barbora Myslikovjanová recitující na přání svou báseň.  Foto: Chrudimské noviny]]

Důležité pro ni je zůstat autentická

Každý z jejích obrazů je vnitřní zpovědí. Ústředním tématem většiny obrazů bývá často dětství, ale ne v poloze, jak by si většina mohla představovat. „Když se mě někdo zeptá, třeba něco navíc řeknu, třeba ne,“ pokrčila malířka s úsměvem rameny na vernisáži.

Než usedla do klidného kouta místnosti, odrecitovala ještě na přání jednu ze svých básní, která významově dokresluje vystavené obrazy. „Zas budou oči zaslepené a budou oči zalepené, na ostnech usínání. Pak budou oči bezmocné a budou oči nemocné, jen strachem, do uspání. Kdy bude šeptat v slepou noc, ten dětský pláč a slabý hlas a to řvaní, řvaní, řvaní.“ Báseň, která při pohledu na její obrazy dokresluje celou mozaiku vnitřních pocitů dohromady.

[[img:chrn_fullwidth:19083:Obraz Pieta uprostřed.  Foto: Chrudimské noviny]]

Obrazy ukrývají symboly z jejího života

„Většinou mám nějakou vizi, která se nemění,“ říká o momentu, kdy vezme štětec do ruky a začne malovat. „Anatomicky jsou skoro všechny postavy na mých obrazech nejdříve nahé.“ I u Piety tomu tak taky bylo.

Pieta je největším a zdá se, že také nejdůležitějším vystaveným obrazem Barbory Myslikovjanové v Chrudimi. Chvíli před tím plátnem postůjte. Vnímavým jedincům vžene lehce slzy do očí. Když malovala Pietu nad mrtvou kočkou, bylo to ve chvíli, kdy řešila psychické zhroucení jí blízkého člověka, z obrazu se dá vytušit, o koho jde.

„Podvědomě do svých obrazů dávám podobné symboly z aktuálního dění v mém životě.“ Tvorbě se za normálních okolností věnuje každý den. Přes den tvoří tenké vrstvy lazury. „Nejintenzivnější práci dělám vždy večer, od těch sedmi skoro do půlnoci.“ Mezitím tvoří „papíry deníčkového typu“, které mají pro ni zvláštní význam.

[[img:chrn_fullwidth:19079:Velkou inspirací je pro malířku její o deset let mladší bratr.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nové obrazy navazují na ty chrudimské a je v nich opět i ona sama

„Někdo rozmalovává obraz najednou. Já postavy maluji postupně,“ jak ale vzápětí dodává, běžně pracuje i na několika obrazech zároveň. Barvy se mění podle jejího vnitřního rozpoložení. V jejích obrazech je hodně černé a fialové. „Někdy je to hodně expresivní, když se potřebuji z něčeho vymalovat," odhaluje. Často je pro ni důležitý spolu s námětem i správně zvolený formát obrazu.

Barbora Myslikovjanová se zároveň vydává na novou cestu a kromě vážnějších témat se do její tvorby momentálně dostává i víc naděje. „Určitě krom dětí a dospívání mám v plánu do některých pláten zasadit opět i sebe. Aktuálně, tak jak to mám ve zvyku, pracuji na několika věcech najednou. Jde o plátna i papíry," prozradila. Všechny víceméně navazují na obrazy, které visí v Chrudimi. „V posledních týdnech jsem měla znatelně méně času na tvorbu a dost tím moje potřeba tvořit celé dny trpěla. Ale nakoupila jsem si v mezičase nová plátna různých velkých i menších formátů a už se těším, co se do nich promítne."

[[img:chrn_fullwidth:19093:Jeden z posledních rozmalovaných obrazů.  Foto: Barbora Myslikovjanová]]

O čem se ještě nemluví

Také jsme se dotkly ožehavého tématu. A tím je vnímání postavení umělkyně v dnešní společnosti. A je vidět, že i po sto letech od otevření české akademie umění ženám, se občas stále vynořují ztrouchnivělé stereotypní představy. „Šokují mě některé názory. Už jsem třeba i slyšela názor, že by malířka neměla mít děti, protože už pak nebude naplno malovat. Já bych aspoň jedno dítě někdy chtěla a nemyslím si, že by mělo být překážkou pro tvorbu. Naopak ji může obohatit."

Chrudim – Když se řekne rybí jarmark, každého, kdo není z Chrudimi, hned napadne, že na místě bude spousta stánků se všemožnými rybími delikatesami. Tato představa se ale neznalým mlsným jazýčkům nevyplnila. Kdo nepřišel včas, na toho už nezbyla ani rybí kost. Tedy skoro, čtvrt hodiny před koncem jste se ještě mohli stihnout zakousnout do studené makrely. 

Ikdyž rybí jarmark nesplnil některá očekávání a náměstí místo stánků s rybími delikatesami zaplnily tradičně i stánky s ponožkami, veselá atmosféra překonala i rozladění těch, kteří přišli později. Ve dvanáct hodin už se na rybím stánku povalovaly jen koblihy a dívky za pultem museli s díky odmítat objednávky na další delikatesy. Zájem o rybí pochoutky byl tak veliký, že se vše vyprodalo, na což spokojeně do poslední chvíle dohlížel ředitel Chrudimské besedy Martin Dytrt.

[[gal:19075]]

S frontami u jednoho stánku by se rád ředitel Chrudimské besedy v budoucnu vypořádal, stejně jako s rozšířením rybího sortimentu k prodeji. „Samozřejme bychom to rádi změnili, ale musíme buď najít dalšího prodejce, protože zatím nikdo neměl zájem prodávat zrovna na rybím jarmarku rybí speciality, nebo je nemá v sortimentu,“ uvedl ředitel Chrudimské besedy. „Pokud bychom chtěli rozšířit nebo nějakým způsobem rozdělit náš stánek, tak je to zase otázka peněz. Co se týče personálu, tka i vybavení toho druhého stánku. Ale v plánu to samozřejmě je, protože jsme rádi, že alespoň veřejnost komunikuje a třeba právě připomene, že tato věc není úplně ideální." 

[[img:chrn_fullwidth:19088:Atmosféru rybího jarmarku drželi prodejci ryb až do konce.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Peníze ušetřené na odboru školství, kultury a sportu zaplatí město firmě z Kolína za animovaný film a promítat se bude prý jako oživení Muzea barokních soch (MUBASO) v jeho kinosále. Město si od toho slibuje zvýšený zájem o návštěvu od rodin s dětmi. Nebude to kupodivu prý o sochařském umění, ale o historii města Chrudim. Kromě toho MUBASO trápí ještě jeden problém a tím je vlhkost a s ní související plísně přímo v místě, kde má vzniknout nová expozice pro návštěvníky, taktéž věnovaná historii města.

Že si město s Muzeem barokních soch (MUBASO) neví dlouhodobě rady, není nic nového pod sluncem. Místo toho, aby se spojilo s odborníky, tak se pokračuje v bezradném oživování muzea, které nevěstí nic dobrého. Přitom by to mohla být pecka, pokud by se peníze investovaly do filmu o sochařství. Spolupráce s opravdovými odborníky z oboru z řad historiků umění a muzejních pedagogů ale opět nepřichází v úvahu, což je už opravdu nepochopitelné. Na tiskové konferenci k tomu starosta František Pilný (ANO 2011) ještě dodal, že MUBASO plesniví. Ale tentokrát už i doslova.

[[img:chrn_fullwidth:19055:Kropení vodou z 10. září 2021.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Připravujeme v kryptě kostela novou expozici ve formě kulis z lepšího papíru a tomu nesvědčí vlhkost. V rámci toho by měl vzniknout i animovaný film od pana Jiřího Nováka z Kolína s jeho týmem,“ uvedl starosta a dodal, že vyčleněná částka je zhruba ve výši 400 tisíc korun. „Odbor školství na to šetřil celý rok, protože to původně v rozpočtu nebylo, takže jsme se domlouvali, že ze všech ušetřených částek to přepošleme právě na tento film.“ Ústřední postavičkou filmu od animačního studia s názvem KLUCIvespolek bude bezhlavý kapucín. Uvidíme, třeba budeme tentokrát mile překvapeni. Ukázku jejich práce můžete vidět v přiloženém videu.

Jak starosta minulý týden předeslal, kvůli "technickému problému" v kryptě se má v těchto dnech konat přímo na místě schůzka s Chrudimskou besedou i odborem investic. „Možná tam bude nějaký odborník na vzlínání vody,“ upřesnil starosta František Pilný aktuální problémy, které potřebují ještě vyřešit. Město Chrudim mezitím pronajalo čtyři vysoušeče vlhkosti, ale Domovu sociálních služeb Slatiňany, a to za za 1440 Kč za každý započatý den používání.

[[img:chrn_fullwidth:19056:Detail ze stejného dne.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Když se řekne Na Výsluní, někoho možná napadnou turnaje v petanqu, oblíbená hospoda, nebo rok staré sliby pirátského místostarosty Aleše Nunváře o vzniku oplocené psí loučky. Jde ale také o zmařenou výstavbu. Právě ta se teď stala důvodem  podané žaloby na město Chrudim od společnosti K2 invest. Ta měla zájem postavit v této lokalitě bytové domy se třiceti bytovými jednotkami, ale město změnilo později územní plán pouze pro výstavbu rodinných domů. Věštba bývalého starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) o finančních kompenzacích, které bude město za svůj krok muset mnohokrát zaplatit, se tak může naplnit.

[[img:chrn_fullwidth:19053:Bytové domy Na Výsluní.  Zdroj: K2 invest]]

Právě Petr Řezníček byl totiž jediný, kdo se na zářijovém zastupitelstvu v roce 2020 zajímal, co bylo tak zásadním impulsem ke změně územního plánu, a také se zeptal, jestli se počítá s tím, že bude muset v případném právním sporu město zaplatit společnosti K2 invest finanční ztráty. „Pokud uvádíme, že je to výhled na Chrudim, tak tuto záležitost nikdy město Chrudim neslibovalo,“ upozornil, že to si pro budoucí vlastníky bytových jednotek odsouhlasili vlastníci bytových jednotek sami.

[[img:chrn_fullwidth:19049:Bytové domy Na Výsluní.  Zdroj: K2 invest]]

Piráti zase měli ve svém programu, jak budou podporovat výstavbu nových bytů a sociální bydlení a při první možné příležitosti se místostarosta Aleš Nunvář zasadil o to, aby v ulici Na Výsluní jen tak nové byty nevznikly. „Za sebe můžu říct, že jsem všechny tyto věci zvážil,“ odpověděl tehdy Petru Řezníčkovi místostarosta na schůzi zastupitelstva na otázku, zda počítá město s tím, že bude možná K2 invest požadovat finanční náhradu.

[[img:chrn_fullwidth:19050:Bytové domy Na Výsluní.  Zdroj: K2 invest]]

Město si svým rozhodnutím změnit územní plán z bytové výstavby hromadné na individuální znehodnotilo pozemek, na kterém již byla nepravomocně povolena plánovaná výstavba bytů. Nyní je po městu soudně vymáhána náprava změny územního plánu a návrat k původnímu, který umožňoval výstavbu těchto bytových domů. Investor navíc avizuje, že bude požadovat po městu Chrudim náhradu nákladů na realizované projekční práce ve výši 2 až 3 milionů korun a násobně vyšší částku za ušlý zisk.

[[img:chrn_fullwidth:19052:Bytové domy Na Výsluní.  Zdroj: K2 invest]]

Chrudim se rozrůstá, v posádkovém městě přibývá vojáků i rodin s dětmi, ale Aleš Nunvář iniciativu postavit nové byty v ulici Na Výsluní nepodpořil, stejně tak, jako většina koaličních zastupitelů. Do fondu bydlení tak nepřibude 30 bytů a město se vystavilo sporu, který se dal očekávat. Paradoxem celé situace je i to, že město změnilo územní plán i pro své sousední pozemky, kde mohl vyrůst dům s cca 20ti městskými byty.

[[img:chrn_fullwidth:19051:Bytové domy Na Výsluní.  Zdroj: K2 invest]]

Ačkoliv se Chrudim například v případě investorů v průmyslové zóně dušuje, jak podporuje podnikatele a nechce jim házet klacky pod nohy, v případě bytové výstavby, jako v ulici Na Výsluní, to z nějakého důvodu neplatí. „Město bez jakéhokoli relevantního zdůvodnění mění svůj závazný dokument v neprospěch investora a to není obecně dobrý signál ve vztahu k budoucím investorům v našem městě,“ shrnul problematiku developer Milan Kušta.

Chrudim – Jak jsme už před nedávnem informovali, při pohledu na stav některých chodníků v Chrudimi přestává veškerá legrace. Shodou okolností, po upozornění na stav dlažby v historickém centru města, se daly některé opravy do pohybu ještě před volbami. Vedoucí odboru investic, Petr Pecina, uvedl, že tím opravy v památkové zóně spíše končí.

[[img:chrn_fullwidth:19022:Novoměstská ulice.  Foto: Chrudimské noviny]]

Po opravách naproti Královské cukrárně přichází tento týden od pondělí do středy na řadu oprava dlážděných pásků v Čelakovského ulici a příští týden ve Filištínské ulici. „V obou případech je důvodem oprava dlážděných pásků v prostoru křižovatek s místní komunikací v Široké ulici,“ uvedl oficiálně tiskový mluvčí Aleš Prokopec.

[[img:chrn_fullwidth:19020:]]

Stačilo jen, aby se dalo pár schopných hlav včas dohromady a povolaní vyslali na místo šikovné dlaždiče. Nebezpečí propadnutí dlažbou do útrob historického centra, nebo chcete-li, setkání blízkého druhu nad tankodromy, je, zdá se, na nejviditelnějších místech této části města prozatím zažehnáno. Ale co ostatní?

O opravě chodníku v Novoměstské se neuvažuje?

"Nebezpečí pro chodcův život" nadále číhá například na chodníku v Novoměstské, za základní školou. Skoro to vypadá, že někteří dříve základní školu vychodí, než se chodník opraví. Jako by odbor investic bral některé výtky doslova, aniž by se rozhlédli po okolí. Jako třeba když se před třemi lety s velkou propagací opravil úsek "před kašnou v Novoměstské ulici", ale ten strašlivý rozbitý úsek, také dá se říct v jednom směru chůze před kašnou, zůstává bez povšimnutí dosud a nevypadá to, že se to jen tak změní.

[[gal:19021]]

„Zatím neuvažujeme, že bychom to opravovali," uvedl dnes vedoucí odboru investic Petr Pecina. Rozpočet sice není ještě uzavřený, ale žádný podnět k opravě této části chodníku prý nedostali. O této ulici vědí, ale je prý otázkou, jak v opravě pokračovat, když chodník už je z části z kostek, z mozaiky a naproti ulice je zámková dlažba.

„V současné době jsou chodníky v horším stavu, takže ty dostaly přednost. Máme připravený projekt na ulici Lázeňskou, ta by se měla dělat v kostce," dodal.  Ale je otázka, kdy bude dostatek financí.

Chrudim/Hrochův Týnec – Došlo ke zrušení veřejné zakázky na software ke zpracování agendy přestupků zachycených radarem, protože se do výběrového řízení nikdo nepřihlásil. V Hrochově Týnci si podle starosty Františka Pilného (ANO 2011) zatím záznamy z radaru, který zde stojí od 7. července, zpracovávají strážníci sami. Jak se ale ukázalo, není to tak. Vše brzdí právě nákup softwaru.

[[img:chrn_fullwidth:19009:Radar v Hrochově Týnci.  Foto: Chrudimské noviny]]

„První stacionární radar už funguje v Hrochově Týnci. Už dokonce měří, ale jaksi nemá tady u nás kdo zpracovat přestupky. Čili zatím ty informace z toho radaru jsou zpracovány tak, že Městská policie Hrochův Týnec si je vyzvedává a sama si to řeší,“ tvrdil starosta František Pilný (ANO 2011). Po zrušení výběrového řízení byli přímo odborem dopravy osloveni tři dodavatelé a ve finále se prý ukázala jako nejvýhodnější nabídka INIT Technology ze Sehradic. Zakázka bude předběžně podle slov starosty stát bez DPH 292 tisíc. 

[[img:chrn_fullwidth:18977:Hrochův Týnec.  Foto: Chrudimské noviny]] 

[[img:chrn_fullwidth:19010:]]

Sám starosta František Pilný přičetl rychlost v osazení radaru v Hrochově Týnci skutečnosti, že už měla obec na místě kabeláž z dob, kdy tam stál zpomalovací semafor, čili nic nebrzdil ani souhlas s policií, na který například zatím čekají Zaječice.  „A pak samozřejmě u těch obcí to brzdí peníze," vysvětlil starosta. Ale to zrovna není případ radaru v Hrochově Týnci, odkud příliv peněz do chrudimské městské kasy z pokut zatím brzdí chybějící software. K vyřešení komplikací by mohlo dojít snad maximálně do jednoho až dvou měsíců od obostranného podpisu smlouvy s vybranou firmou.

Chrudim – Říká se do třetice všeho dobrého, neplatí to ale pro opravu opěrné zdi v ulici Široké schody. Kdo by to byl čekal, že ještě před vypršením 4. dodatku už bude místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) informovat o dalším navýšení. Zařekl se, nebude slavit, dokud nebude stavba hotová. 

Změnu rozsahu plnění a uzavření dodatku číslo pět radní schválili. „Tato stavba je velmi nešťastná, je to na problematickém místě. Byly tam problematické i některé majetkové vztahy,“ ujal se slova Nunvář. „Snad už vidíme světlo na konci tunelu, aby se ta stavba na konci roku dodělala.“ U prvního a čtvrtého pilíře, které mají podepřít vrchní zeď, se stalo něco nečekaného. Tento dodatek řeší právě opravu čtvrtého pilíře. „Když se ta jáma pod ním začala dělat, tak se ten vršek začal trhat, sypat, a bylo nebezpečí, že by se to zřítilo, tak se to muselo celé odebrat. A proto vznikly vícenáklady,“ vysvětlil místostarosta Aleš Nunvář (Piráti).

[[img:chrn_fullwidth:18997:Po Širokých schodech chodí všichni.  Foto: Chrudimské noviny]]

Údajně problematické majetkové vztahy v nejzazší části zdi, kde se nachází její roh směrem k řece, se podařilo vyjasnit. „Víme co, kde a kam až sahají naše městské kompetence a kde jsou naše městské majetky,“ uvedl. Jenom pro upřesnění, oprava rohové pískovcové zdi na památkově chráněné parcele č. 3382, kterou nevlastní město, ale nejmenovaná soukromá osoba, bude stát 238 911 korun s datem plnění do 10. prosince, tedy stejný den, jako má platnost předchozí dodatek číslo 4 z 3. července. Smlouvu vytvořil odbor investic v úterý pátého října.

[[img:chrn_fullwidth:18998:Parcela v majetku města.  Zdroj:Mapový aplikační server Marushka]]

„V rámci rozpočtového opatření jsme vyhradili peníze na to, aby se tato stavba celá dodělala v letošním roce. Je na místě zaklepat na dřevo, aby se tam zase něco nevyvrbilo,“ uvedl Aleš Nunvář. „Protože ta stavba je natolik problematická, že dokud nebude celá hotová, sundáno lešení, a tak dále, tak nebudu slavit,“ zařekl se.

Pardubický kraj – Zářijové jednání krajského zastupitelstva mohl jako veřejný živý přenos sledovat každý, kdo měl zájem. Když se dostal ke slovu v bodu "Různé" starosta František Pilný (ANO 2011), vznesl mimo jiné ve zkratce otázku: „Ve smlouvě o výpůjčce z roku 2005 se kraj zavazuje, že veškeré náklady na opravu prostor a budovy zaplatí, takže se ptám na nějaký návrh řešení.“ Mávání smlouvou z roku 2005 ale dostalo do varu hejtmana Martina Netolického (3PK) i náměstka zodpovědného za investice a kulturu, Romana Línka (KDU-ČSL). Rázem padly řeči, že kraj nemá povinnost muzeum zřizovat a může se také klidně celé přestahovat z Chrudimi na Rychmburk, pokud se město nechce na jeho opravě podílet. Starosta vzal Romana Línka za slovo a další společné jednání k opravě fasády muzea bude pokračovat po schválení krajského rozpočtu.

[[img:chrn_fullwidth:18992:Regionální muzeum v Chrudimi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Není problém muzeum zrušit

Roman Línek ve své odpovědi zmínil: „Není automaticky nikde dané, že máme zřizovat tolik a tolik muzeí, ale to muzeum je rozsáhlé, je to krásná budova, to lešení nám nikomu nedělá radost. V letošním rozpočtu, i kvůli covidu a jiným věcem, na to finanční stránka není," uvedl. „Myslím, že musím zohlednit dvě věci. Jednak zřizovatele a naše závazky ze smlouvy o výpůjčce, to je ad 1. Druhá věc, že je atypické, že to nevlastní kraj.“ A dodal, že oprava fasády už není o původních třiceti milionech, ale okolo sedmi. „Doufám, že v rozpočtu schválíme minimálně tu padesátiprocentní participaci kraje,“ pokračoval. „Město má benefity z toho, že tam to muzeum je. A je mnoho okresních měst ve státě, která ta muzea nemají. Protože kraj nemá povinnost je zřizovat,“ naznačil. „Jsem připravený na jednání, až budu mít jistotu, že ten rozpočet aspoň prošel radou, tak nemám finanční rámec na to abych tuto věc řešil. (…) Buďto budeme mluvit o té smlouvě a nějaké délce, protože tam řadu investic kraj dělal, (…) ale myslím si, že teď bychom si měli říct, v jaké kooperaci je vlastník budovy a uživatel, který ji provozuje zejména pro chrudimské občany. V rámci smlouvy, jsme schopni ten problém posunout tak, aby v příštím roce zmizel,“ zakončil svoji řeč Roman Línek, zodpovědný za investice a kulturu v Pardubickém kraji.

[[img:chrn_fullwidth:18995:Hrad Rychmburk.  Foto: Chrudimské noviny]]

Provozování muzea se dá přestěhovat i na hrad

A k tématu se vzápětí vyjádřil i hejtman Martin Netolický: „K této záležitosti, s trochou nadsázky, máme volný hrad Rychmburk, takže se dá provoz přestěhovat tam, nicméně my jsme spíš hovořili o variantě jiné. Pokud máme v plné výši investovat do budovy, tak je otázkou také třeba majetkové řešení,“ a vysvětlil, že jsou připraveni jednat o variantě převodu tohoto majetku a kraj po té nemá problém investovat do svého. „Nicméně varianta, kterou zmínil kolega Línek, je velmi gentlemanská. Protože ten přístup padesát na padesát se nám jeví jako solidní,“ uvedl hejtman. „Je-li to třeba pro Chrudim nepřijatelné, nebo nemá peníze, tak se domnívám, že to může být varianta k jednání o majetkoprávním převodu. Tím pádem zřizovatel bude stejný a nebudeme se takhle dohadovat. Je to férové řešení.“

Slatiňany – Historický film Služka, ve kterém mimo jiné hrají Aňa Geislerová a Vica Kerekes, se tu natáčel už před rokem. Teď přišel čas na poslední dotáčky. Během nich bude zámek i zahrada uzavřená. Návštěvníci ale nepřijdou díky nové otevírací době zkrátka!

[[img:chrn_fullwidth:18988:Natáčení filmu Služka ve Slatiňanech.  Zdroj: Tina Botková]]

„Prešiel rok, ale my sme nezostarli ani o deň… Zámok Slatiňany a jeho pán, žiarlivý strážca duchov a spomienok… Vítal nás, ako vítame priateľov, o ktorých všetko vieme. Keď zožltnú listy, dotočíme našu Slúžku…“ sdílela na začátku září režisérka filmu Mariana Čengel Solčanská. 

„Koncom októbra sa vraciame do Slatiňan na päť dní, budeme nakrúcať exteriérové scény v okolí zámku a na námestí. Kvôli pandémii sa presunula aj premiéra filmu o rok,“ potvrdila producentka filmu Simona Bago Móciková.

[[img:chrn_fullwidth:18989:Režisérka filmu a kastelán zámku.  Zdroj: Tina Botková]]

Natáčení ve Slatiňanech se bude konat od 20. do 23. října a právě se hledá kompars! Potřeba je asi 100 lidí, ale podmínkou je žádná nepřirozená barva vlasů, ani krátký sestřih, protože je to historický film, takže ani žádné viditelné tetování. Jinak se upřednostňují jako vždy výrazné typy. Kostýmová zkouška má proběhnout 19. října.

[[img:chrn_fullwidth:18984:]] 

Od kastelána Jaroslava Bušty víme, že k novinkám kromě natáčení patří i to, že mají na zámku od října otevřeno také ve čtvrtek a pátek, což v minulosti nebylo. A otevřeno bude také od listopadu do března. „Poprvé bude sezona pokračovat i v těchto měsících, a to čtvrtek, pátek, sobota. Otevřeme novou prohlídkovou trasu, ale k tomu ještě vydáme tiskovou zprávu v pravý čas,“ říká kastelán.