Chrudim – Rada města Chrudim včera schválila další placené parkování ve variantě B, tedy v plném rozsahu vzala v úvahu doporučení dopravní komise. Platit se bude v dalších dvou ulicích a abonenti, kteří do nedávna bojovali o svá místa s vozy České pošty, si za svá parkovací stání připlatí. Víte proč?

[[img:chrn_fullwidth:19239:V Havlíčkově ulici se chystá placené parkovací stání.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Dojde ke zvýšení sazeb za parkovací kartu o 500 Kč a nově je zpoplatněno stání, nejvýše do 24 hodin, v Havlíčkově ulici v úseku od křižovatky s Jungmannovým nábřežím po křižovatku se Soukenickou ulicí a na náměstí U Vodárny v úseku parkovacího pásu,“ vypíchnul některé informace tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec. 

[[img:chrn_fullwidth:19238:Kácení stromů u vodárny začíná do sebe zapadat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místostarosta Pavel Štěpánek byl sdílnější a na dnešní tiskové konferenci informoval: „Došlo k navýšení ceny parkování v centru na parkovacích kartách o 500 korun ročně, měsíční karta stojí nově místo 1/12 základní roční sazby 20 procent, je to z toho důvodu, abychom lidi motivovali kupovat raději celoroční karty, a každá další karta už nebude stát dvojnásobek základní ceny, ale dva a půl násobek. Do placeného stání se navíc zařadí i ulice Havlíčkova a U Vodárny." Kdy se tam začne platit, záleží na tom, jak dlouho bude trvat postavit na místě automaty a ještě není ani hotový projekt.

[[img:chrn_fullwidth:19240:Zatímco si abonenti připlatí... Foto: Chrudimské noviny]]

Protože existuje podezření, připlatí si všichni

Jako v případě odstřelu nutrií, kdy stačil pocit, že někdo nutrie dál krmí, tak i důvodová zpráva přichází s podobným vysvětlením nevítaného kroku: „Někteří občané jsou měsíc bez karty a následně si pak zaplatí opět kartu na měsíc. Je zde tak podezření, že doufají v možnost neodhalení již neplatné karty a pak žádají o vydání karty až v dalším měsíci. Proto je navržena změna," zní vysvětlení v důvodové zprávě k chystanému kroku navýšení cen.

Příloha: 

Ceník za placené stání na místních komunikacích

Chrudim – Od 1. listopadu mají občané města 20 dní na vyplnění jednoduchého dotazníku, kterým mohou do budoucna ovlivnit rozvoj sportovního vyžití v Chrudimi. Je potřeba, aby dotazník vyplnilo co nejvíce lidí, i ti, kteří se nepovažují za sportovce, nebo je nějakým způsobem ve sportu omezuje vlastní zdraví. Dotazník je určen pro všechny občany města Chrudim starší 15 let, i těch, co už studují mimo. Chrudimští školáci budou dotazník vyplňovat přímo ve školách.

Výsledky dotazníkového šetření ovlivní budoucí směřování veřejné podpory sportu, rozvoj sportovní infrastruktury či realizaci sportovních programů a akcí pro veřejnost. Dotazník vyplníte anonymně online, nebo si můžete vyzvednout a odevzdat papírovou verzi v pokladně krytého bazénu V Průhonech, v Turistickém a informačním centru na Resselově náměstí nebo ve vstupním prostoru budovy městského úřadu na Pardubické ulici čp. 67.

[[img:chrn_fullwidth:19232:]]

Čekat vás bude 11 otázek. Například, zda si myslíte, že město dostatečně využívá svého potenciálu v oblasti sportu a volného času a případně navrhovat vlastní konkrétní řešení. Můžete uvést, jaké konkrétní sportoviště podle vás v Chrudimi chybí a jak jste s těmi současnými spokojeni.

Pro lepší přehled přidáváme podle počtu zobrazení ne moc známý odkaz na mapy dětských hřišť a sportovišť Chrudimi, které vytvořil v roce 2015 v rámci své studentské praxe Marek Joska.

Chrudim – Dnes sice není 27. prosince a Den přípitků, ale je sváteční den a svátky začínají s podzimem i pro všechny vinaře. Patří mezi jejich nejoblíbenější roční období, kdy si mohou v klidu vychutnat skleničku a s příchodem listopadu se koná několik vinařských akcí i v Chrudimi. Třeba 11. listopadu v Chrudimské šatlavě a 27. listopadu na Kateřinském posvícení bude možnost si na Resselově náměstí dát také svařené víno. Že pořád nevíte, jak to spolu souvisí? Málokdo totiž ví, že Chrudim byla kdysi také městem s četnými vinicemi. Tradice ale začala upadat po Bílé hoře, kdy hodně vinařů emigrovalo, a časem se dokonce začalo říkat, že po chrudimském víně dětičky pláčou. Představte si, že by se to dalo zase všechno do pořádku. Přestala by epidemie a všichni bychom si dali slavnostní skleničku. Ale začněme hezky popořádku.

Co se o chrudimském vínu říkalo?

Dá se dohledat ve starých tiscích od 60. let 15. století, že v minulosti kvetly rozsáhlé vinice na "Horách Vlčnovských, Skřivánkách a Paumberkách.“ Samotná historie zdejšího pěstování vína bude pravděpodobně ještě o dvě staletí starší. Bohuslav Balbín psal, že Chrudim více než pro víno zasluhuje chválu pro pěstování svých hroznů. A o chrudimském vínu se zmínil Pietro Domenico Bartoloni ve svém spise Bacco in Boema, jak můžete vidět výše v posledním odstavci zobrazené stránky oné knihy (viz: "Chrudimer Wein macht Weynen die Kinderlein", nebo přímo v úsměvném doslovném překladu, jak si jej zapamatoval: "Chrudimskij vino dělá plakat děti"). Značné vinice podél řeky Chrudimky v Chrudimi založil také starosta Josef Klimeš v 19. století. O tom byla řeč právě i v oné přednášce, o které se dočtete dále. Důkazem chrudimské vinařské tradice je i několik zachovalých viničních sloupů, kterými se označovalo právo na výrobu vína.

[[img:chrn_fullwidth:19136:Přepis závěru přednášky J. Šimáčka. Národní hospodář, 27. 7. 1872.  Zdroj: Kramerius]]

V 19. století se tradice začala obnovovat

Josef Šimáček, správce vinných sklepů a vinohradů knížete Josefa z Lobkovic, uvedl na své přednášce věnované důležitosti vinařství v Čechách a důvodech jeho úpadku 23. června 1872 několik zajímavých postřehů k pěstování vína.

Před rokem 1866 prý u nás z neznalosti všeobecně panoval názor, že se zdejší krajina pro pěstování vína nehodí, a zmínil tři okolnosti, proč tomu tak bylo. Neexistovaly totiž žádné privilegované lisy na víno s povinností, aby větší vinaři odebírali hrozny k lisování i od těch menších. A jindy zase chyběly sklepy a v poslední řadě lidé sbírali víno bez ohledu na jeho zralost, výhradně podle data v kalendáři. A proto podle toho potom bylo víno z různě zralých a nezralých hroznů trpké. Protože u sbírání vína je potřeba počítat spíše dobu po odkvětu, od které je ke sklizni nutno dodržet 120 dnů, aby víno bylo dobré. 

Kdo vzkřísil tradici v Čechách?

Objevil se znamenitý znalec a reformátor českého vinařství a doktor práv, Antonín Schmidt. Ten svoje znalosti nabyl u inspektora vinařství z Porýní a sám odzkoušel na svojí vlastní vinici. Roku 1866 se už jako důchodce dal do služeb hraběte a pomohl obnovit vinice v Čechách. Začal se používat moštoměr (v 19. století skleněná uzavřená trubice na měření cukernatosti hroznů, se spodním koncem naplněným broky a v horní části se stupnicí) a vinařská tradice v Čechách začala opět vzkvétat.

[[img:chrn_fullwidth:19223:Pohled z parkoviště u nemocnice vedle supermarketu.  Foto: Chrudimské noviny]]

K založení dobré vinice není potřeba velký kapitál

„Jak klame se, kdo myslí, že k založení vinic nezbytně potřebí jest velkých kapitálů, lisů, sudů a sklepů a dlouhého času 8 – 10 let, než možno o výtěžku mluviti," pronesl Josef Šimáček na oné přednášce. „Vinice s užitkem možno zakládati i bez velkých kapitálův, jen jestli-v příznivá půda a poloha.“

[[img:chrn_fullwidth:19224:Pohled od supermarketu vedle parkoviště u  nemocnice. Foto: Chrudimské noviny]]

A teď si představte, že Chrudim má doopravdy právoplatně zaregistrovanou viniční trať na jihovýchodním svahu v jihovýchodní části města a vůbec ji nevyužívá! Název U Záchrany odkazuje ke křížku, který upomíná na odvrácení morové rány roku 1680. Pozemek o rozloze 10 038 metrů čtverečních je ve vlastnictví města a už přes deset let od registrace leží ladem.

Jak se stalo, že má Chrudim svoji viniční trať?

„Společně s tehdejším starostou Janem Čechlovským jsme ještě stihli viniční trať v roce 2010 zaregistrovat, protože Evropská komise prohlásila, že končí s registrací vinic po celé Evropě, že už žádná nebude. Je to hektar, to znamená tři tisíce lahví, což zní dobře. Stačí malá vinice," vysvětlil Luboš Jelínek, který moc fandí tomu, aby po letech někoho napadlo začít v Chrudimi víno opět pěstovat, nahrává tomu i klima, které už se o stupeň opět zlepšilo. 

[[img:chrn_fullwidth:19225:Křížek vedle parkoviště, upomínající na zažehnání moru.  Foto: Chrudimské noviny]]

Název souvisí se zažehnáním morové epidemie

„Je to zaregistrované na věky věků a o název jsem požádal Tomáše Pavlíka. Když byl totiž mor, tak farář Hostaša běhal s obrazem Salvátora v ulicích a zahnal mor, Slatiňáci se to dozvěděli a chtěli mor zahnat také, tak vzali vidle a šli si to k farářovi vyjednat," říká ve zkratce s trochou nadsázky a úsměvěm Luboš Jelínek. „Farář se prý s obrazem postavil na kopec, tam kde dnes stojí ten křížek, a Slatiňanští šli spodem od řeky tou strání nahoru na Chrudim, a když se vrátili domů, mor za čtyři dny skončil."

Krásná představa. Třeba se to splní a bude zase všechno jako dřív! 

Chrudim – Priority jsou priority. Starosta František Pilný (ANO 2011) mluvil o vichřici už před volbami. V komentáři k návrhu rozpočtového opatření číslo 13 se totiž zmínil o tom, co se musí udělat, než taková vichřice přijde. Prý ale kvůli zdražení elektrické energie se důležitá kontrola přesouvá až na příští rok. A místo realizace plánovaného rozšíření parkoviště na Koželužské ulici se kvůli chybějícímu povolení bude čárovat parkoviště Na Větrníku.

[[img:chrn_fullwidth:19212:Čárování parkoviště nepočká.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Je tam celkem devět dotací v úhrnné výši 3 miliony 900 tisíc. To zahrnuje napříkad dotace od Ministerstva školství pro MŠ Víta Nejedlého, milion korun pro napojení Sportovišť města Chrudim, dotace od Ministerstva kultury na regeneraci městských památkových zón a podobně," uvedl starosta k navýšení rozpočtu o 4,908 milionů korun.

Jestli sloupy vydrží další vichřici, se letos nedozvíme

Podle stávajícího rozpočtu by se měly sloupy rentgenovat až příští rok, jak vysvětlil starosta dva týdny před příchodem orkánu Ignác. „Některé jsou staré i čtyřicet let a více. Budeme zjišťovat jejich sílu materiálu, aby se nám nestalo, že třeba některý sloup ve vichřici spadne. Původně jsem myslel, že už část peněz na to půjde, ale vzhledem k tomu navýšení elektrické energie nikoliv, tedy až příští rok.“

[[img:chrn_fullwidth:19214:Předminulou sobotu u Hotelové školy Bohemia.  Foto: Chrudimské noviny]]

Parkoviště zhatilo povolení a peníze se využijí na veřejné osvětlení

Starosta komentoval i další odbory, které má v kompetenci. „Dochází k drobnému posunu v Technických službách Chrudim. Celkem vyšší položku měly na dopravní značení, protože se předpokládalo, že v Koželužské ulici, a ne k Jungmannově nábřeží, se plánovalo zjednosměrnění a rozšíření parkovacích míst," uvedl.

To se ale nepovedlo dotáhnout kvůli včas nevydanému stavebnímu povolení. „Tyto peníze se využijí na čárování parkoviště na Větrníku, tam vzadu u té hospody U Vočka a částečně se využívají na veřejné osvětlení, kdy částka 243 tisíc korun je přesunuta na veřejné osvětlení z důvodu navýšení cen elektrické energie."

[[img:chrn_fullwidth:19213:Na Větrníku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Po čtvrtečním silném větru, který lámal stromy a ohýbal i plechové značky, musela městská policie opáskovat některé lokality v městském parku a tiskový úsek vydal několik varování, aby si lidé dali pozor a do parku nechodili. Prověřili jsme proto, jestli už nebezpečí pominulo a zjistili jsme, že skutečné nebezpečí stále trvá a rozhodně nečíhá v popadaných větvích z korun stromů.

Starosta František Pilný (ANO 2011) hned po orkánu sdílel obrázky popadaných stromů v parku s varováním, aby lidé dávali pozor. Škody se odklízely i o víkendu.

V pondělním městském parku korzovalo více skupinek, než obvykle, každého asi zajímalo, jak moc řádil orkán Ignác. Naštěstí na první pohled se v parku nic nezměnilo a dominanty parku, kterými je například douglaska nebo vrba, i většina dalších stromů, zůstala zachována.

Tiskové oddělení proto nelenilo a hned v pondělí odpoledne vydalo do světa potěšující zprávu s líbivým obrázkem kvítků od altánu: „Následky z minulého týdne jsou odklizeny,“ o čemž, jak jsme se přesvědčili, není pochyb, ale v parku rozhodně není bezpečno, jak se píše dále, ikdyž krásně. Záleží na úhlu pohledu.

✅ Následky silného větru z minulého týdne jsou odklizeny a v Městském parku je již bezpečno. A moc krásně! pic.twitter.com/GRShjFhMTk

— město Chrudim (@mChrudim) October 25, 2021

Žádná páska neupozorňuje na nebezpečí

Altánek se totiž stává často posezením se strategickým výhledem pro obtěžující potulné lovce z ulice, na které volají zdejší matky městskou policii. Discgolf se sem snaží občané aktivně prosadit už několik let. Město zatím nechává okolí proměňovat ve vlastní překážkovou dráhu. 

V případě, že byste se totiž od altánu potřebovali dostat rychle pryč, ať už byste si chtěli zachovat sociální distanc, čest, nebo peněženku, doporučujeme to vzít přes nejbližší romantický mostek širokými skoky, nebo se mu raději rovnou vyhnout, aby vám nezůstala noha zaklíněná v jeho konstrukci.

Vypadá to, že teď už by snad podle zvyklostí byl možná vhodný čas zahájit opravu. Anebo se čeká, až se most propadne celý, aby se mohl postavit raději znova.

[[gal:19208]]

Chrudim – Soukromé, nebo socialistické vlastnictví? To, co někteří brali jen jako nepovedený vtip, se stává skutečností. O nepochopitelnosti kroku, který vede k rozprodávání městského majetku, už jsme vás před časem informovali. Město se o svoje domy nestará rovným dílem. Zatímco opláštění staré radnice se opravuje, s opravou domu ve Fortenské ulici se čekalo tak dlouho, až je skoro před rozpadnutím na prodej. Jiné domy v památkové zóně centra města naštěstí opravují na vlastní pěst jejich soukromí vlastníci.

Jak by se k takovým včasným opravám mělo přistupovat, by se město mohlo inspirovat lehce třeba pohledem na fasádu domu s číslem popisným 12 na Resselově náměstí. Společenství vlastníků domu Balustráda totiž svůj majetek udržuje v dobrém stavu. Všechny jemné spáry na popraskané fasádě se opravují zavčas, aby se předešlo investicím, které by stály deseti tisíce. Zatmelí se a budou se barevně retušovat. Je to preventivní zásah, aby se do spár nedostala voda a fasáda neopadala.

[[gal:19221]]

A to je, oč tu běží, město často přistupuje k opravám až ve chvíli, kdy to stojí hodně peněz a na včasnou údržbu nehledí. Naopak v mnoha případech se čeká, až je dílo zkázy dokonáno, jako třeba mostek v Městském parku, dřevěné kulány na Zlaté stezce, nebo zmíněný dům s městskými byty. Mezi lidmi se tak začaly šířit spekulace.

[[img:chrn_fullwidth:19216:Dům s číslem popisným 119 vlastní město celý. V Široké 24 jen ze 4/5.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Jako kdyby z toho měli mít nějaké provize ti úředníci. Proč tedy neopravují věci už ve chvíli, kdy se to začíná rozbíjet a stačí jednoduchá oprava?“ diví se místní občan. „Je to věc, kterou si mnoho lidí neuvědomuje. Úředníkům je to jedno, politikům taky a občan to většinou nepostřehne, ale všichni to platíme z našich daní,“ říká další z místních Chrudimáků. „A na tom je postaveno veškeré socialistické vlastnictví.“

[[img:chrn_fullwidth:19218:Na barevné retušování nezbylo?  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Kde ty prachy jsou a mnoho dalších otázek už nebudou muset řešit jako v písni skupiny Garáž všichni zvědaví Chrudimáci, kteří mají rádi politiky a věci veřejné - pod kontrolou. Ale i rozklikávací rozpočet není všemocný, jak se nedávno ukázalo a zdání, že od konce tohoto roku už se dozví občan úplně vše o tom, jak se nakládá s veřejnými penězi, možná trochu klame.

Důkaz, že se vždy najde způsob, jak lze věci vyřešit po svém, ukázala letos v červnu například krajským úřadem omylem zveřejněná příloha k zakázce na vybavení kanceláře hejtmana a vyplavalo tak na povrch, jak se asi domlouvají  některé zakázky.

[[img:chrn_fullwidth:19141:Původně dostupné online v Registru smluv. Zdroj: Registr smluv]] 

V Chrudimi bude rozklikávací rozpočet fungovat do konce roku

„Rada města schválila finální řešení rozklikávacího rozpočtu od firmy Asseco Solutions z Prahy, která je dodavatelem ekonomického systému úřadu, Helios Fénix,“ uvedla občany dlouhoočekávaný a nyní už skoro splněný slib vládnoucí koalice tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová.

Místostarosta Aleš Nunvář se k tomu chtěl vyjádřit jenom krátce: „Rozklikávací rozpočet jsme měli ve společném koaličním prohlášení. Prověřovali jsme i jiná řešení. Původně jsem si představoval open-sourceové řešení pomoci cityvizoru. Některá města to mají. Mohlo to být levnější a systém otevřenější,“ uvedl místostarosta, ale zároveň vysvětlil, proč to nebylo možné: „Jsme limitování tím stávajícím ekonomickým systémem, který na úřadě už máme.“

[[img:chrn_fullwidth:19140:Městský úřad na Resselově náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Náklady na pořízení jsou 73 tisíc korun, včetně daně 88 tisíc a náklady na technickou podporu necelých dvacet tisíc korun ročně. Občané si tak budou moct konečně už ke konci tohoto roku detailně z pohodlí domova ověřit, "kde ty prachy jsou", a z jednotlivých položek v rozpočtu se "proklikat" až ke konečné faktuře.

Rabštejnská Lhota – Zříceniny středověkých hradů vyvolávají u návštěvníků zcela oprávněně zvláštní emocionální kouzlo. Na každém kousku kamene je zaznamenán nějakým způsobem zub času. Estetické kvality zdůrazňuje symbióza s okolní přírodou.  Při zásahu do takových památek je potřeba brát v úvahu zachování obojího. Moderní památková péče 20. a 21. století by měla správně dbát na to, aby patina zůstala zachována. Obnova zřícenin opravdu není nic lehkého, je třeba přemýšlet nad každým krokem a přidaným materiálem. A tohoto nesnadného kroku se zhostil roku 2021 z vlastní iniciativy zájmový spolek Valesco, spolu s množstvím nadšených brigádníků, dětí, mužů, i žen. Rabštejnek koupili od Lesů České republiky v roce 2013 tři kamarádi, Vít Novák, Aleš Sýkora a Miroslav Gregor. Na hradní zřícenině jsme měli možnost na chvíli utrhnout z práce a vyzpovídat Víťu Nováka, než ho zase zavolali o pomoc na střechu. Do obnovy se zapojila široká veřejnost.

Historie hradu Rabštejnek se začala psát ve 14. století. Původní jeho dispozice byla buď bloková, nebo donjonová a hrad v 16. století zpustl. Na začátku 19. století vznikla romantická přístavba a od roku 1958 je zřícenina pod památkovou ochranou. Šindelová sedlová střecha byla nad dvěma místnostmi prokazatelně ještě roku 1964. V roce 1976 zaznamenávají památkáři bez místního ohledání, že jim bylo telefonicky sděleno, že z hradu zmizelo novorománské kamenné ostění i střechy a zbyla jenom zřícenina.

[[gal:19132]] Zdroj: NPÚ

Jak se stane, že se tři kamarádi domluví a koupí si zříceninu?

Vlastně nevím.  Všichni tři jsme byli trampové. Teď už jsme majitelé jen dva, já a Aleš Sýkora. Ten tu dnes bohužel nemůže být, protože má horečku. Myslím si, že asi k tomu musí mít člověk vztah od mala. Tím, že jsme tady od malička běhali a hráli si tu na tom hradě, tak samozřejmě to člověk sleduje a vnímá, jak ten hrad chátrá, jak zaniká. Jak se na něm hospodaří, a jak se to tu spíš neudržuje než udržuje. Ten stav v tom roce 2014, když jsme to kupovali, byl tak zoufalý, že nebyl vůbec vidět. Vše bylo zarostlé bezem, lískou a dalším neřádem. Ta údržba probíhá pořád, tráva se seká, aby to tady kapičku vypadalo, když je to ta nemovitá kulturní památka, aby to taky svědčilo o tom, jak si toho člověk váží.

(Do našeho rozhovoru vstupuje žena na procházce s psíkem a říká, jak to tady vzkvétá a že je to krása a ptá se, jestli může nakouknout dovnitř.)

Byla to náhoda, že jste objevili ten inzerát od Lesů České republiky, nebo vás na to někdo upozornil?

My jsme vlastně v tom jednání s těmi památkáři byli hrozně dlouho a skoro si myslím, že jsme ten prodej vyprovokovali. Ikdyž asi politicky to místy bylo trošku jinak, protože se u toho angažoval jeden poslanec, který ten hrad chtěl koupit. Pak bylo výběrové řízení a my jsme v té dražbě obálkovou metodou dali víc než on. Takže nemáme černé svědomí. Sedmdesát tisíc byla vyvolávací cena a my jsme dali necelý dvojnásobek. Finančně nám pomáhá Rabštejnská Lhota, Pardubický kraj i Ministerstvo kultury.

Každý rok se snažíme kus hradu zakonzervovat, zajistit. Začínali jsme dole pod kaštanem, kde hrozilo zřícení celého nároží hradu a postupovali jsme pak tady tím střepem, na věži dva roky, a zase jsme se před třemi lety vrátili na ten hradní palác, který teď už asi dotáhneme do konce. V roce 1965 byla na hradě ještě střecha.

Pozorujete nějaké změny v návštěvnosti?

Samozřejmě se tu návštěvnost zvedla, když jsme začínali, tak to sem za sobotu nepřišel vůbec nikdo. Dokonce tudy jednou v zimě šli dva turisté a když se vraceli stejnou cestou za dvě hodiny zpátky, tak se mě ptali, jestli jsem místní, že hledají hrad Rabštejnek a že ho nemůžou najít.

Loni v té kovidové době tady bylo 50, 60 lidí najednou. Ne, že za den. Takže to byly tři party, které seděly nahoře, pozorovaly nás, jak zdíme, jedna parta tady u ohniště, další parta tady. Lidi nemohli nikam chodit, tak si hledali nějaká místa, která by mohli navštívit.

[[gal:19171]]

Chovají se všichni návštěvníci, jak by měli?

Samozřejmě je to nemovitá kulturní památka, tak se ji snažíme chránit. Za léto tu lidi založili pět ohnišť. Vždycky jsme je zlikvidovali, uklidili a objevily se zase znova. Takže jsme tu postavili posezení, udělali ohniště, a tím pádem už se nám to neděje.

Dá se na Rabštejnku přenocovat?

Na to je určená tahle stavbička, kde sedíme, kterou jsme tady vybudovali. Protože lidi, když někam přijdou, chtějí si i odpočinout a posedět si. Máme tady čtyři místa k posezení, aby neřekli, že to prošli, ale ani tady nebylo kde si odpočinout. Nahoře máme i možnost nouzového přenocování, když je potřeba. Takže takhle nějak jsme tu opravu pojali.

Spali jsme nahoře se syny a říkali mi, že to má moc nízký strop, protože se pořád bouchali do hlavy. A pak sem přišla nějaká slečna, a ta říkala, že jsme to postavili dobře, protože zažila jiná nouzová nocoviště a tam se jim nastěhovali do toho bezdomovci.

Bude Rabštejnek vždy přístupný veřejnosti?

Auerspergové, respektive hajný, který to tady spravoval, to vždy lidem na neděli odemknul, když tu nebyla šlechta, samozřejmě, a výletníci z Chrudimi sem chodili a ten hrad byl odemčený. My chceme ten režim mít zase znova stejný, takže jsme vlastně to muzeum, nebo tu hradní místnost, která tam vevnitř vznikne, tak ji vždycky ráno v sobotu odemkli, večer zamkli, v neděli odemkli, večer zamkli. A přes týden budou klíče na obecním úřadě nebo pokud by chtěl někdo k tomu nějaké povídání, tak samozřejmě můžeme tady k tomu něco říct.

Plánujete tu lesní občerstvovnu, nebo zavést vstupné?

My máme kasičku, aby nám lidé, kteří chtějí, mohli přispět na opravu a údržbu hradu. Je to sice zanedbatelná částka toho, co to všechno stojí, nicméně každá koruna je dobrá. Vstupné tu vybírat nijak nelze. Ale máme od hygieny dovoleno v té stavbě, která tu bude, prodej balených potravin. To znamená, že pokud by to bylo otevřené, představujeme si, že bychom tam dali třeba basu piv, basu limonád, nějaké tatranky, nechali tam nějaké pohledy a kdo chce, ať hodí danou sumu do kasičky. Jsme v celorepublikovém sdružení Zachraňme hrady. A kamarádi na Lukově dříve třeba měli bufet, který teď nemohli provozovat a tohle fungovalo. Prý se jim nestalo, že by tam ty peníze chyběly, nebo že by měli manko. Je to taková zvláštní důvěra. Ale je pravda, že je to ve vyšších nadmořských výškách a nehrozí, že by se tam mohl někdo nastěhovat, těžko říct, jestli to tady bude fungovat stejně, ale my věříme, že ano.

Chrudim - V rámci „Pardubického hudebního jara na podzim“ se uskuteční v pondělí 25. října v 19 hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi koncertní program “Sedm dní na Karlově univerzitě.” Vstupenky, zakoupené na tento koncert v jarním termínu, zůstávají v platnosti, zbývající možno zakoupit v předprodejích nebo v chrudimském "íčku".
 

Období po odeznění husitských válek bylo charakteristické snahou o konsolidaci po vyčerpávajícím konfliktu. Navazování na předhusitské tradice lze vysledovat i při obnově pražské univerzity. Program zprostředkovává pestrý obraz oficiální liturgické hudby, duchovní tvorby mladých kleriků i skladeb, které vznikaly v souvislosti se studiem hudební teorie.

Program je okořeněn i hudbou čistě zábavnou. Ani ta však nezapře inspiraci v hudbě liturgické. Scholu Gregorianu Pragensis založil její umělecký vedoucí David Eben v roce 1987. Soubor se řadí mezi přední světové interprety středověké duchovní hudby. Zaměřuje se jak na interpretaci gregoriánského chorálu podle nejstarších pramenů z 10. -11. století, tak i na uvádění gregoriánských zpěvů vlastní české chorální tradice včetně rané polyfonie. Díky intenzivnímu studiu středověkých pramenů zaznívá v programech často i řada unikátních nově objevených skladeb ze 13. - 15. století.
 
Josef Krečmer, umělecký ředitel a dramaturg MF Pardubické hudební jaro

Chrudim – Říká se, nechval dne před večerem. Ale z města konečně začaly mizet některé nelegální billboardy. Jen dvě správně zvolená slova k tomu stačila. A podle mínění místostarosty Pavla Štěpánka (Piráti) také prý jeho neutuchající systematický, až prý dokonce otravný, tlak na silniční správní úřad. Dle jeho slov.

[[img:chrn_fullwidth:19097:]]

Pokud byste neměli jasno, o kterépak příslušné silniční správní úřady se jedná a co mají na starosti, tak pod krajský úřad spadají silnice I. tříd. Obecní úřad s rozšířenou působností, kterým je Chrudim, má zase na starosti silnice II. a III. tříd. A pak je tady ještě majetkový správce. A tím je pro silnice I. tříd Ředitelství silnic a dálnic ČR a pro II. a III. třídy SÚS Pardubického kraje (Správa a údržba silnic).

Pro úplnost ještě dodáváme vyjádření mluvčí ŘSD Niny Ledvinové: „ŘSD nemůže samovolně odstraňovat reklamní zařízení. Musí se držet zákona č. 13/1997 (§ 25 nebo § 31). ŘSD tedy eviduje veškerá pravděpodobná nelegální reklamní zařízení a informace o nich zasílá na příslušný Silniční správní úřad (Ministerstvo dopravy u dálnic, Krajské úřady u silnic I. tříd). Příslušný Silniční správní úřad následně prověřuje legálnost reklamního zařízení, zjišťuje vlastníka a vyzývá ho k odstranění. Vlastníci reklamních zařízení se ovšem odstraňování brání všemi možnými prostředky.“

[[img:chrn_fullwidth:19125:Namátková situace na silnici II. třídy č. 340 z 20. října.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Jestli jste si všimli, zmizely z Chrudimi ty ilegální billboardy. Zatím se nepodařilo odstranit úplně všechny, ale valná většina z nich,"  sdělil na úterní tiskové konferenci místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti). „Hlavně ty, které byly u obchvatu a příjezdů, především u komunikací I. tříd, se podařilo díky mému systematickému a neutuchajícímu, až si myslím otravnému tlaku na silniční správní úřad Pardubického kraje, nakonec odstranit.“

[[img:chrn_fullwidth:19096:Momentka ze silnice II. třídy č. 340 z 22. září.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kouzelné spojení ochranné pásmo

Reklamní společnost celou dobu při výzvě k odstranění pouze pokračovala v ohrané hře a nechala svoje brigádníky přesouvat objekty jak figurky na šachovnici z místa na místo a při jejich odstranění podávala trestní oznámení. „My jsme se s tím nespokojili, postavili jsme to celé na té větě. Na jedné větě v té výzvě, která zněla: odstraňte z ochranného pásma,“ vysvětlil Pavel Štěpánek. Podle slov místostarosty tedy silniční správní úřad ve spolupráci se Správou a údržbou silnic Pardubického kraje nakonec přistoupil k exekuci, jak si myslí, na jeho popud. 

[[img:chrn_fullwidth:19124:Stále na svém místě. Situace v ulici Topolská, silnice II. třídy č. 340 z 20. října.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Ty billboardy se zakryly a následně i trvale odstranily. Takže já jsem rád, že tady se ten boj podařilo alespoň pro tuto chvíli vyhrát. Ještě stále bojujeme s několika dalšími, které jsou v trošku jiném režimu, ale věřím, že se tyhle reklamní šmejdy podaří brzy odtud dostat úplně,“ dodal místostarosta Pavel Štěpánek. Starosta František Pilný (ANO) ho v jeho vizi veřejně podpořil: „Pavel se tomu intenzivně věnoval a jsem tomu rád, že i toto z toho města zmizí, díky Pavle.“

Odteď budou jistě občané sledovat o to bedlivěji, co udělá pro zmizení ostatních billboardů opravdu samo město.

[[img:chrn_fullwidth:19128:Silnice II. třídy, č. 340, ulice Topolská.  Foto: Chrudimské noviny]]