Chrudim/Pardubice – Modernizacemi a obměnami prochází samozřejmě i vozový park Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje. V pondělí 21. ledna proto došlo v Pardubicích k předání nových sanitních vozů. Celkem jich je šest a jedno, trochu zvláštní auto míří i do Chrudimě.

Vozidla byla pořízena v rámci pravidelné obnovy vozového parku Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje. Investiční fond „záchranky“ přišla celkem na 15 725 160 korun včetně DPH. Jedná se o zcela nové vozy VW Transporter v sanitní úpravě. Dvě vozidla jsou ve speciální úpravě pro převoz rozměrných pacientů s elektricky ovládanými nosítky se zvýšenou nosností. Všechna auta jsou vybavena dvoulitrovými naftovými turbomotory o výkonu 150kw, který je na vozovku přenášen pomocí automatické převodovky a pohonu všech kol. O dostatečnou viditelnost se starají zábleskové LED majáky - zakomponované i do přední masky a pod vnější zpětná zrcátka.

[[img:chrn_fullwidth:15689:]]

K chrudimské záchrance se dostane jedno ze dvou aut určených pro převoz nadrozměrných pacientů, tedy pacientů obézních. Přesně před rokem totiž záchranáři u takového pacienta v Chrudimi zasahovali a dopadlo to blokováním tří sanitek, přičemž stačila jedna, speciální. Ta teď bude k dispozici přímo ve městě, v roce 2018 musela přijet z Pardubic.

Chrudim – Půl roku poté, co Chrudimské noviny upozornily na uzavřenou restauraci Na Hájence v lesích u Rabštejnské Lhoty, je všechno jinak. Oblíbený cíl výletníků i části obyvatel nedaleké obce totiž opět funguje a pořádá celou řadu tématických akcí.

„Hájenku“ před lety koupili a opravili manželé Ladislava a Martin Procházkovi. Za šest let se tu však mnohé změnilo. Restauraci začal provozovat jiný nájemce, jehož spory s Procházkovými vyústily k uzavření hospůdky. Majitelé „Hájenky“ se totiž rozhodli, že ji prodají. Novými vlastníky se teď překvapivě nestali manželé Fričovi, kteří o ni měli zájem, ale někdo zcela jiný.

V současné době vlastní Restauraci Na Hájence firma Gareli s.r.o.. V ní figuruje Libor Žila a Renata Horáková. Gareli má v předmětu svého podnikání celou řadu činností, jednou z nich je i provozování „hostinské činnosti“. Podle reakcí na sociálních sítích se do „Hájenky“ hosté pomalu vracejí a její otevření kvitují s povděkem.

Chrudim – Zlatou stezku, pěšinku lemující zvnějška Klášterní zahrady, považuje část Chrudimáků za oblíbenou zkratku. Zvláště v zimě však jde o poměrně rizikovou cestu plnou kluzkého bahna a sněhu. Koncem ledna dojde na její uzavírku.

Od pondělí 21. ledna do úterý 5. února tudy chodci neprojdou. Objeví se zde patřičné značky, zakazující průchod a snad též výstražná světla. Důvodem uzavírky je kácení devíti kusů rizikových stromů, které rostou v těsném sousedství stezky. Jejich likvidaci si vezme na starost Zdeněk Kaplan z Pardubic.

Zlatá stezka prošla výraznější úpravou v době, kdy revitalizaci podstupovaly i Klášterní zahrady. Původně neudržovaný chodníček, jenž především ve své části navazující na schody pod Pardubickou fortnou, sloužil jako rychlé WC pro nemalé množství chodců, získal důstojnější a bezpečnější podobu. Řádění bezdomovců, kteří si tu rozdělovali „lup“ z kontejnerů a popelnic, učinili přítrž strážníci městské policie.

Chrudim – Budova bývalé knihovny v Topolské ulici nepatří k těm stavbám, jimiž se město může chlubit. Zanedbaná budova by zasloužila spíše demoliční výměr a úvahy o novém využití pozemku. Na jednom z loňských jednání městského zastupitelstva proto politici navrhli její prodej.

Záměr prodat domek však bývalému vedení města nevyšel. Stopku mu vystavila tehdejší opozice, současná vládnoucí koalice. Nejhlasitějšími kritiky prodeje bývalé knihovny byli unisono František Pilný (ANO 2011) – současný starosta a Piráti. Bourání a výstavba v Topolské se též nelíbilo starousedlíkům, kteří kritizovali špatné dopravní napojení sídliště. Nové vedení města však důchodcům vstříc prozatím nevyjde, knihovna zůstává na svém místě.

Na úřední desce se teď objevil záměr města nemovitost číslo popisné 51 v Topolské ulici pronajmout. Tuto variantu však radnice v minulosti několikrát testovala a nikdy nedopadla uspokojivě. Dům je totiž zanedbaný a případný nájemce by musel investovat nemalou částku k tomu, aby ho uvedl do přijatelného stavu. Nikdo si proto stavbu nepronajal.

Příloha: 

vyveska.c.p.51.pdf

Chrudim – V létě započala stavba nové budovy územního odboru zdejší Policie ČR. Práce na suverénně nejmodernějším sídle strážců zákona v rámci celé České republiky, pokračují i v těchto dnech. Stovky milionů korun a dokončení v roce 2020, takové jsou aktuální výhledy stavařů.

Policisté sídlí v současné době v prostorách, které jim příliš nevyhovují. Jedná se o bývalý dominikánský klášter v centru města, jehož dopravní dostupnost a vybavení neodpovídá současný standardům. Hlavní budova pochází z období kolem roku 1860, novější budova byla dokončena v roce 1930. Poslední velká rekonstrukce objektu se uskutečnila v 70. letech. Po zvážení všech pro a proti se police rozhodla pro stavbu zcela nového, moderního areálu na „zelené louce“. Ekonomicky i provozně to prý bude nejvýhodnější.

[[gal:15680]]

Stavba má být dokončena za rok. Celkově přijde na 363 milionů korun, přičemž více než polovinu sumy uhradí příspěvek z evropských fondů. Způsobilé výdaje ve výši 242 milionů korun pokryje z 85% evropský fond pro regionální rozvoj.

Na své nové sídlo čekají i strážníci městské policie. Ti využívají historické prostory staré radnice na Resselově náměstí. Před několika lety město plánovalo jejich stěhování do budovy "Majáku". Bohužel, dohoda s vlastníkem nemovitosti se nezdařila, nyní tu soukromá firma staví byty. 

Foto: Jindřich Balous

Chrudim – Sídliště U Stadionu je největším sídlištěm ve městě. Z tohoto faktu také plyne, že zde místní obyvatelé nejobtížněji hledají místa k parkování. O situaci, která zde panuje, bylo napsáno již mnoho. Z prohlášení některých politiků se však zdá, že by tu v budoucnu mohlo míst pro odstavení vozidel výrazně přibýt, a to hned o dvacet stání!

Radostnou zprávu tlumočil do světa neuvolněný místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) s tím, že radnice plánuje zde vybudovat parkovací dům. Město v podstatě přijalo argumentaci, kterou před dvěma lety v Chrudimských novinách přednesl Michal Tereska. Stání by tu nebyla zdarma, zájemci si za ně zaplatí. Bohužel, jak už je v druhém největším městě Pardubického kraje zvykem, dohledat podklady, vizualizaci a vlastně jakékoliv materiály k parkovacímu domu na sídlišti U Stadionu, není možné. Žádné nebyly zveřejněny. Kusé informace o velkolepých plánech koalice ANO 2011, Pirátů, Chrudimáků a ČSSD na městském webu alespoň upřesňuje tisková mluvčí města Sylva Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:15675:]]

„Po tiskové konferenci k prosincovému jednání zastupitelstva města proběhla médii informace o možné výstavbě parkovacích stání v lokalitě sídliště U Stadionu. Je třeba upřesnit, že v tuto chvíli se jedná o myšlenku přivést k životu pilotní projekt nového způsobu parkování ve městě. K dispozici je pouze studie, projekt hotový není. Jednalo by se o napůl zapuštěné parkoviště pro přibližně 20 automobilů v sousedství místního železářství, lehkou stavbu s jednoduchou konstrukcí bez možnosti nástavby - střecha by mohla být pokryta zelení. Na jedné straně objektu by byl vjezd, na druhé výjezd. Financování stavby v odhadované hodnotě 4,5 milionu korun není aktuálně zcela jasné, nevíme ani, v jakém režimu by bylo zamýšlené parkoviště provozováno. Jedna varianta počítá s tím, že by se našli zájemci, kteří by si chtěli parkovací stání za řádově statisíce korun odkoupit do soukromého vlastnictví. Další zvažovaná varianta spočívá v pronájmu takto vybudovaných parkovacích míst. Parkování ve městě je dlouhodobým problémem, který řeší většina měst, nejenom Chrudim. Je třeba s touto problematikou pracovat koncepčně, o což se vedení města ve spolupráci s městským architektem snaží dlouhodobě,“ říká tisková mluvčí Drašnarová.

Chrudim – Z městského rozpočtu na letošní rok vypadlo všelicos. Nejpodstatnější změnou je bezesporu odebrání peněz na stavbu sjezdu ke sportovištím. Vyznavači kolečkových prkýnek, upravených kol a kolečkových bruslí však nemusí smutnit. Na jejich „skatepark“ se dostane.

Ten starý, jenž leží v Klobásově, kam nové vedení města prozatím nechce stavět sjezd, dávno nevyhovuje. Je maličký, morálně zastaralý a nachází se v těsném sousedství rajónu bezdomovců. Minulá radniční koalice proto připravila projekt výstavby  skateparku nového.

[[gal:15673]]

Záměr postavit hřiště pro „skejťáky“ na druhé straně řeky, z rozpočtu přes nejrůznější škrty nezmizel. Podpořili ho totiž zdejší Piráti, kteří mají k subkultuře, jež se kolem těchto sportovců vytváří, samozřejmě velmi blízko.

Městská kasa počítá s částkou pět a půl milionu korun, první „prkýnkáři“ by mohli do skateparku vyjet už na podzim.

Chrudim – Kauza „Zlatá Pecka“ prozatím zdaleka nekončí. Přestože se již před Vánoci objevila „Adventní výzva“, která nabádala obě znesvářené strany ke smíru, nic nenasvědčuje tomu, že by k němu mělo dojít. Do sporu se teď zapojují i místní Piráti, shrnutí přinášejí Studentské listy a reportáž o kauze vytváří i Česká televize v pořadu Reportéři ČT. 

Pirátské prohlášení sepsal neuvolněný místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti), který se, přes angažovanost v radniční koalici, staví do role nestranného pozorovatele. Snad proto, že kulturu, jíž operní pěvkyně Dagmar Pecková do Chrudimě přináší, sám nevyznává. Toto však politik nezapírá. „Paní Dagmar Peckové si pro její umělecký přínos velmi vážím. I když styl, který reprezentuje, není mým šálkem kávy, mám k němu úctu a respekt. Odlišnost je to, co nás činí jedinečnými a osobní vkus je něco, co se objektivně nedá měřit. Můj hudební vkus však nehraje v této kauze žádnou roli,“ říká Pavel Štěpánek. Následuje však známá „chrudimská klička“, díky níž jak Piráti, tak třeba i Chrudimáci obhajují svou spolupráci s místní buňkou Hnutí ANO 2011: „Odpor paní Peckové k premiéru Babišovi s ní osobně sdílím a i já jsem považován za havloida nebo sluníčkáře. Ani to však nevidím jako důvod festival ukončit. Pan Babiš nemá s chrudimskou politikou nic společného. Je typickým představitelem klientismu, odkazu korupce devadesátých let a protekcionismu. V Chrudimi máme také podobné podnikatele. Současná koalice je mimo jiné reakcí na tyto protekcionistické vazby, které sahají do času klondajků z porevoluční historie. Výhrady Pirátů i koalice Chrudimáků vůči panu Babišovi jsou chrudimským představitelům hnutí ANO od začátku známé. Tady v Chrudimi nám však jde o společnou věc,“ popisuje své postoje místostarosta Štěpánek. Ten dále ve své stati třeba vyzývá starostu Františka Pilného (ANO 2011) k omluvě a líčí též „vykopnutí“ z kanceláře šéfa Chrudimské besedy Jiřího Kadeřávka. Celý text je dispozici zde.

[[img:chrn_fullwidth:15666:]]

Zmiňované Studentské listy zažily své vzkříšení po delší odstávce v neděli 6. ledna 2019 a hned na úvod si zvolily několik kontroverzních témat. Jedním z nich je i spor pěvkyně Dagmar Peckové se starostou Chrudimě Františkem Pilným. Text je unikátní třeba i obsaženým vyjádřením městského zastupitele Richarda Herbsta (ANO 2011). Starosta Pilný tu také popisuje fungování „novin“, které sestavuje Roman Zahrádka. František Pilný tvrdí, že Hnutí ANO 2011 si v této tiskovině před volbami platilo reklamu, přestože údaje o registraci plátku hovoří zcela jinak – vydavatelem „Novinchrudim.cz“ je Pilného firma KOVOS CZ. Vzhledem ke složení článků a jejich vyznění – jasná podpora Hnutí ANO 2011 a jeho koaličních partnerů, slova o objektivitě jím placených novinářů vyznívají naprázdno.

[[img:chrn_fullwidth:15665:]]

Podaří se za této situace ještě Zlatou Pecku zachránit? František Pilný v nejnovějším čísle Chrudimského zpravodaje, který je oficiální tiskovinou radnice, vyslovil svou touhu zasypávat příkopy. Prozatím se mu to však moc nedaří.

V sobotu, 5. ledna 2019 od 15 hodin se uskuteční v kavárně Atrium a v Galerii ART Chrudim na Resselově náměstí křest nejnovější knihy Jana Stejskala s názvem Stopy chrudimských osobností. Autor a vydavatel knihy srdečně zvou chrudimskou veřejnost na posezení s autorem.

Autor knihou Stopy chrudimských osobností uzavřel volnou trilogii věnovanou historickým událostem a osobnostem našeho města. Příběhy všech tří knih vyprávějí o událostech počínajícíh ve středověku a končících ve 20. století

Během besedy s Janem Stejskalem bude pokřtěna kniha, návštěvníci si budou moci prohlédnout originály kreseb, které byly použity v knize, autor též přečte některou z povídek a navíc překvapí svým hudebním vystoupením.

Jan Stejskal se narodil v roce 1938 v domě čp. 135 na Resslově náměstí v rodině chrudimského obchodníka s kávou, malíře a předsedy recesistického spolku Kosáků. Již od raného dětství chodí do houslí a na klavír, skládá vlastní hudbu a samozřejmě také kreslí. Jako mladý muž mnoha zájmů tedy zvažoval, zda bude studovat hudbu nebo výtvarné umění. Nakonec zvítězilo praktičtější učitelování, které vystudoval na Pedagogickém institutu v Pardubicích. Jako učitele si ho pamatují žáci ze Seče, z Nasavrk i ze ZUŠ v Chrudimi. Během svého učitelování napsal mnoho písní pro děti, 16 muzikálů a dětských oper a několik literárně hudebních pořadů, ty pro vlastní soubor Nestejskáme si.

Od sedmdesátých let dodnes napsal 10 knížek, většinou regionálního charakteru. Chrudimáci nakonec po právu jeho život plný hudby a umění ocenili v roce 2014 čestným titulem Osobnost města Chrudimi.

Nejnovější knihu Jana Stejskala Stopy chrudimských osobností si můžete koupit v Galerii ART na Resslově náměstí.

Chrudim – Novoroční ohňostroj v Klášterních zahradách se stal již tradicí. Podobnou tradicí jsou však také každoroční výtky k světlicím a především zvukovým efektům, jež ohnivou show na nebi doprovází. Letos se však prý samotný ohňostroj vydařil podstatně hůře, než v letech minulých.

Představení, jež si nenechaly ujít tisícovky lidí, začalo v úterý 1. ledna, v pět hodin navečer. Jako na povel v tomto okamžiku přestalo pršet, silný vítr se však neutišil. Díky větru však poměrně rychle zmizel „opar“, který po použití pyrotechniky obvykle zůstává na nebi. Mnozí návštěvníci Klášterních zahrad kvitovali krátký proslov starosty Františka Pilného (ANO 2011), který slyšelo jen minimum lidí.

[[img:chrn_fullwidth:15661:]]

„Chudší, nejchudší. Zbytečně vyhozené peníze! Kdyby je raději dali tam, kde jsou potřeba - děti zvířata, postižení,“ sděluje svůj názor na chrudimský novoroční ohňostroj na sociálních sítích Štěpánka Opletalová. Podobné názory převažují, objevují se však i ty, které poukazují na známý fakt – ohňostroje, petardy a další pyrotechnika významně přispívají k dezorientaci ptáků a zvyšují také stres zvířat.