Chrudim – Týrání zvířat je obrovským problémem, který svými důsledky a krutostí zasahuje celou společnost. Chrudimáků se před třemi lety výrazně dotkla medializace týraných poníků na zdejší Salvátorské pouti. Radnice s tímto případem nic neudělala, nyní se však možná blýská na lepší časy.

Katalyzátorem veřejné diskuse na toto téma byl příjezd show s názvem „Cirkus bude“ skupiny Mistral. Ta se tradičně usídlila na louce vedle OC Tesco a začala zvát na svá představení. Cirkus je to pro mnohé netradiční, protože v něm vystupují pouze lidé. Zvířata tu diváci nenajdou. Na absenci zvířat si tento projekt postavil i svou prezentaci, která mu přináší mnoho plusových a také něco mínusových „bodů“. Není totiž žádným tajemstvím, že v cirkusech dochází k týrání živých tvorů. Pozdější dětský smích při vystoupení cvičeného tygra je vykoupen neuvěřitelným utrpením této šelmy při předchozí drezůře. V této souvislosti vznikla celá řada občanských iniciativ, která má za výsledek reálné úvahy o zákazu zvířat v cirkusech na území České republiky.

Část Chrudimáků na sociálních sítích nevěřícně kroutí hlavou nad cirkusem, v němž nefigurují žádná zvířata. Snaží se též bagatelizovat týrání, k němuž však prokazatelně za plachtami „šapitó“ dochází. Samotní majitelé cirkusů se také snaží veřejnost přesvědčit, že jejich zvířata se ve stísněných prostorech svých klecí mají dobře a nijak při výcviku nestrádají. Občas se na jejich stranu postaví i známí novináři.

Mezi odpůrce „tradičních“ cirkusů se zvířaty patří zdejší Piráti. Právě oni by mohli iniciovat vyhlášku, která zamezí dalšímu účinkování týraných zvířat pod cirkusovými stany a na chrudimské pouti. „Tento "tradiční" typ cirkusů je přežitek a nevyhnutelně míří na smetiště dějin - svět cirkusů se vyvíjí směrem new cirkus typu LaPutyka. Tedy ne skrze šikanu a trápení zvířat, ale skrze um a talent lidských účinkujících,“ myslí si pirátský místostarosta Aleš Nunvář.

Chrudim – V pondělí 25. března se scházejí městští zastupitelé, aby projednali 13, respektive 14 předložených bodů. Jednání to bylo překvapivě stručné a na místní poměry i věcné. Krátce po šesté hodiny večerní se tak politici i ne příliš hojně zastoupená veřejnost mohli odebrat domů. Ještě před tím však v závěrečné rozpravě došlo na možný prodej městského domu ve Fortenské ulici.

Předsedající starosta František Pilný (ANO 2011) nejprve přítomné seznámil s materiálem, který dostávají takzvaně „na stůl“. Šlo o volbu určeného zastupitele. Původně měl tuto funkci zastávat opoziční zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM), který má pro ni profesní předpoklady. Vedení města se však nyní rozhodlo jinak a na tento post protlačilo místostarostu, strojního inženýra, Aleše Nunváře (Piráti). Přes odpor komunistů, který se projevil v pozdějším hlasování, byl pirátský místostarosta zvolen.

[[img:chrn_fullwidth:15611:]]

Následovalo tradiční představení rozpočtového opatření. Tady došlo na kolizi názoru členů finančního výboru zastupitelstva a nejužšího vedení města. Výbor totiž nedoporučil přesunout peníze na výstavbu skateparku u Tesca, starosta Pilný naopak jeden a půl milionu převést chtěl.

[[img:chrn_fullwidth:15671:]]

Aleš Nunvář zdůraznil, že původní cena, s níž kalkuluje projektová dokumentace k výstavbě skateparku, je zbytečně vysoká. Radnice projekt nechala přepracovat, přičemž stanovila maximální výši nákladů. Ty by měly být nejvýše šest milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:15613:]]

V diskusi k tomuto bodu také zazněly výhrady zastupitele Petra Řezníčka (SNK – ED) k odměnám předsedů osadních výborů. Dotazovaný místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) nedokázal uspokojivě vysvětlit, kde město peníze vezme. Stále prý probíhají diskuse a jednání. Řešit tyto záležitosti však bude, dle slov šéfky Finančního výboru MěÚ Chrudim Hany Vránové, rada města, nikoli zastupitelstvo.

Kuriozní situace nastala při schvalování dotací do sportu. Ačkoli se předseda sportovní komise rady města Tomáš Vondráček (ČSSD) snažil přítomné přesvědčit, že hlavním kritériem při rozhodování, komu peníze přiznat, je míra zapojení mládeže a dětí, následná připomínka zastupitele Libora Pilaře (SNK – ED) toto vyvrací. Okresní sdružení hasičů totiž žádalo město o 10 000 korun na organizaci soutěže pro děti a mládež. Sportovní komise jim „přiklepla“ pouhou tisícovku. Podle Pilaře, který velí hasičům v Topoli, jim za jednoho Palackého vyplňování papírů nestojí a město si peníze může klidně nechat.

Osobností města Chrudim se stanou jak Václav Cibulka, tak Oldřich Chleboun. Rovněž dotace Centru J. J. Pestalozziho schválili zastupitelé bez potíží. Došlo zde však ke vtipnému přeřeknutí předkladatele, kterým byl místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti). Místo „neinvestiční dotace“, Pirát prohlásil dotaci za „neinsolvenční“. Bývalý starosta Řezníček varoval před případným odpouštěním nájmu Centru v azylovém domě – ten je totiž v majetku města. Vykazované náklady bývají součástí žádostí o dary a dotace. Centrum J. J. Pestalozzi v nich každoročně oslovuje potenciální dobrodince. Snížení nákladů tak, paradoxně, může vést i ke snížení příjmů, což na hraně balancujícímu Centru příliš nepomůže.

Městská sportoviště od města obdrží zdarma projektovou dokumentaci na další rozšíření wellnes prvků v místní sauně. Aleš Nunvář upřesnil, že se tu chystá především úprava převlékárny. V budoucnu však sportoviště plánují také modernizaci sprch a sociálního zařízení. Zdarma Luděk Marousek dostane i projektovou dokumentaci k výstavbě skateparku. Případné obavy z rušení nočního klidu, jež vyslovil zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim), jsou prý neopodstatněné. Hřiště pro „skejťáky“ nemá být osvětlené a žádné noční akce se tu konat nebudou.

[[img:chrn_fullwidth:15741:]]

Následně byly s kosmetickými změnami schváleny osadní výbory v novém složení a proběhla též volná diskuse. Tady byl Řezníčkem zmíněn minule avizovaný prodej městského domu ve Fortenské ulici. Ten je údajně obydlen především sociálně slabšími a případná změna majitele by pro ně mohla být katastrofální. Místostarosta Lichtenberg však své kolegy ujistil v tom, že město bude postupovat s maximálními možnými ohledy a citlivostí. Radnice navíc vůbec není definitivně nakloněna prodeji. Chystá se totiž schůzka s obyvateli domu a ta podle všeho rozhodne o jejich osudu.

Starosta František Pilný nikdy nepatřil k zastáncům výstavby podzemního parkoviště. Před tím, než usedl do židle nejvyšší, bylo jeho krédem „...hlavně ať už ta díra zmizí...“. Míněna je, pochopitelně, díra před Bohemkou, s mikví, nebo bez. Parkoviště může být klidně nadzemní, odšpuntovat situaci, jež nikomu příliš radosti nedělá, je třeba.

Po volbách však starosta otočil, k nelibosti té části veřejnosti, která slovo „urbanismus“ považuje za vědu o spoluobčanech s příjmením „Urban“. Tedy lidí, jimž je veřejný prostor natolik lhostejný, že klidně překousnou nevzhledné plastové květináče na Resselově náměstí, okudlané stromy v Novoměstské ulici a nadzemní parkoviště před hotelem. Toto řešení přitom zdaleka neumožňuje využít potenciál místa, na němž by mohl stát podzemní parkovací dům až pro 160 aut.

Františku Pilnému začalo, nebo možná nezačalo (to ukáže až finále této prapodivné frašky) být jasné, že je třeba zaujmout postoj zcela odlišný a hbitě tedy vstoupil do jednání s Jiřím Mařasem, který zastupuje majitele hotelu. Začal se bít za parkoviště podzemní, odborníci jásají, právníci už tolik ne. Dobře vědí, že průšvih kapitálních rozměrů je na obzoru. Musí si toho být vědom i sám Pilný: podle platné legislativy není možné, nechat si cokoli postavit od soukromé společnosti bez výběrového řízení. Jen na okraj – starosta se také nenamáhá veřejnost seznámit se zdroji, do nichž sáhne, aby celou „legraci“ zaplatil.

O tom, proč jsou sny a plány vládnoucích pánů naprosto mimo realitu a za hranou právního řádu, psali jsme před pár dny. Po nás iDnes a Chrudimský deník.

Dalším průšvihem je smlouva, kterou za vlády minulé radniční partičky město s majitelem hotelu uzavřelo. Stojí v ní všelicos, jedna věc však nikoli – není zde uveden termín, dokdy má být se stavbou podzemního parkoviště na městských pozemcích hotovo. Případný soud by nejspíše dal zapravdu zástupcům Homa holdingu a pořádně umyl pozadí zástupcům města. Sepsat a odsouhlasit takovou smlouvu, může snad jen mentálně retardovaný jedinec, nebo diletant.

Starosta Pilný má bakaláře z práv na Masarykově univerzitě. Dobře ví, co ho v případě soudních tahanic čeká.

Jak z toho ven?

František Pilný bude ve svém boji pokračovat až do konce. Je přece nový, akční a schopný věci řešit... Záda mu kryji opravdoví „odborníci“ z řad Pirátů. Na konci však „rezignuje“, protože všechny možnosti, dle něj, selžou a nezbude, než podlehnout hlasu prostých lidí – ty ve vedení města zastupuje nejznámější místní vousáč a zaměstnanec bývalého majitele hotelu Petr Lichtenberg, a přistoupit na návrh Homa holdingu.

Před Bohemkou vyroste nadzemní odkladiště aut jako další ukázka promarněné příležitosti, navýšit počet parkovacích míst v našem městě.

Opona padá, představení skončilo.

Chrudim – Chrudimské noviny toto téma před sedmi lety jako první otevřely. Po počáteční nedůvěře a výsměchu, radnice konečně přiznala, že majitelé psů si za své daně zaslouží víc, než několik igelitových pytlíků na exkrementy. Psí hřiště se tak dostalo i do volebních programů ANO 2011.

Daně ze psa, eufemisticky nazývané „poplatky“, nejsou právě nízké. Každý majitel chlupatého přítele, jenž nechce, aby mu strážník „napařil“ pokutu, musí svého psíka registrovat. Obdrží známku a složenku. Za psa chovaného v bytovém domě odvede městu 13 stovek, za každého dalšího už stovek 17. Majitelé psů, kteří žijí v rodinných domech, pak platí 600 korun ročně, za další psy 750 korun. Vybrané peníze město „lije“ převážně do zdejšího útulku.

Ve středu 27. března však ledy puknou a radnice svolá kulatý stůl, jehož hlavním tématem má být právě zřízení psího hřiště. Od půl páté mohou zájemci s úředníky a politiky v budově městského úřadu na Pardubické ulici diskutovat o nejvhodnější lokalitě, vybavení a případném provozním řádu.

Chrudim – Město každoročně s jistými rozpaky uděluje hned několik cen, kterými chce odměnit některé ze svých výrazných osobností. Pravidelně se v této souvislosti objevují jména osob dávno, či nedávno zesnulých, čas od času i dosud žijících. Nejinak je tomu letos.

Krátkou zprávičku o jednom z letošních nominantů Chrudimské noviny již přinesly. Do zastupitelstva proto v pondělí 25. března vstoupí příběh Oldřicha Chlebouna, obnovitele a bývalého ředitele zdejší Střední zdravotnické školy. Chleboun se narodil v roce 1940 a zemřel před osmi lety.

Druhým nominovaným na Osobnost města Chrudim je zdejší doyen a nestor ochránců přírody, všem Chrudimákům dobře známý, Václav Cibulka. Bývalý hajný a do dnešních dnů vášnivý milovník všeho živého Cibulka se narodil v roce 1933 ve vesničce Příluka u Nových Hradů a celý svůj život spojil faunou i flórou české přírody. V roce 1979 v Československé republice vznikl Český svaz ochránců přírody a v Chrudimi vznikla jeho první okresní organizace, do které nastoupil. Založil a vedl stanici mladých přírodovědců, kteří se starali o lokalitu Habrov (nyní přírodní rezervace). V roce 1991 založil klub ochránců SPR Habrov. Mezi úspěchy této organizace pod jeho vedením bylo i iniciování dalšího chráněného území v centru Chrudimě – Ptačí ostrovy. Spoluzaložil Zelený dům Chrudim, z. s. Je členem Českého svazu zahrádkářského Chrudim i členem České společnosti ornitologické - pobočky východočeské (prosadil se zejména v mapování labutí).

Chrudim – Bydlení v centru města přináší nesporné výhody, má však i mnohé nevýhody. Parkování rezidentů řeší třeba podzemní parkoviště pod Balustrádou, nákup základních potravin už však může být problém. Přesto byty v okolí Resselova náměstí přibývají. Nově třeba v budově „Majáku“.

O neúspěšném prodeji nemovitosti, jež dlouhá léta sloužila policistům a chtělo ji do svého majetku získat město, Chrudimské noviny již informovaly. Zázemí strážníků městské polici, které tu mělo vzniknout, se nakonec „nekonalo“ a muži zákona na něj čekají do dnešních dní. Maják koupil soukromník s jasným cílem – vybudovat tu byty.

[[img:chrn_fullwidth:15736:]]

A to se mu, podle všeho, podařilo. Rekonstrukce nemovitosti probíhala v minulých letech, začátkem jara 2019 je již možné najít inzeráty nabízející bytové jednotky ke koupi. Za 69 m² 2+kk zájemce zaplatí tři a půl milionu korun.

Chrudim – Avizovanou proměnu budovy bývalé pobočky městské knihovny v Topolské ulici mnozí doslova obrečeli. Z domku má být prodejna textilu. Město však se změnou využití, nebo dokonce demolicí nemovitosti počítalo již delší dobu. Čtenáři, kteří si sem zvykli chodit pro knihy, však možná získají náhradu. A nebude daleko. 

Městská knihovna má hned několik poboček, protože ne každý si může dopřát luxus docházení do její „mateřské“ budovy ve Filištínské ulici. Především senioři vítají třeba odnož knihovny v sídlišti U Stadionu a seniorům také nejvíce vadilo zrušení knihovničky v Topolské ulici.

[[img:chrn_fullwidth:15735:]]

Vedení radnice teď zadalo městskému architektu Marku Janatkovi práce na zpracování společné dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení na stavbu zbrusu nové knihovny v Topolské ulici. Dům by měl stát na parcele číslo 2415/41, a sice mezi „Bowling Barem Stromovka“ a domem, v němž sídlí „Print.cz“ s „Domácími potřebami“. Hodnota práce, kterou městský architekt pro město odvede, je 180 tisíc korun a hotová má být do 30. června letošního roku.

Příloha: 

knihovna_v_ulici_topolska.doc

Chrudim – Každý rok se tato situace opakuje. Specializované firmy, nebo sami zaměstnanci zdejších technických služeb se začátkem jara pouští do „úprav“ stromů rostoucích ve městě. Mnody však svými necitlivými a podle všeho i zbytečnými zásahy stromy pomalu „vraždí“. Mnohé dřeviny jejich péči nepřežijí.

Chrudimské noviny o prapodivné údržbě zeleně v nejrůznějších částech města již několikrát informovaly. Prakticky zlikvidována byla třeba alej v Nerudově ulici, zmlazovací řez dal poslední ránu z milosti i stromům na náměstíčku u vodárny. 

[[gal:15734]]

„V Chrudimi se bez rozmyslu řeže všechno a jde o léta pěstovaný sport. Nastoupí partička z technických služeb či nasmlouvané pomocné síly a už to frčí. Začala éra zkracování, začala každoroční frizúra nezbedných dřevin. A tak se každoročně znásilňují řezem naprosto nesmyslně i kultivary stromů, které jsou vypěstovány přímo pro uliční prostory, náměstí a drobný veřejný prostor. Na náměstí a jinde v ulicích se řeže Acer platanoides Globosum, tedy kulovitý kultivar javoru mléče, vyšlechtěný zahradníkem van Houttem už někdy roku 1873 v Belgii. Umělci pilek a nůžek každoročně ubohé stromy neustále zdokonalují k obrazu svému. Stačí opustit náměstí a už tu máme další przněné stromy, tentokrát jde o Prunus fruticosa Globosa - třešeň křovitou, která se roubuje na kmínek, aby vytvořila kulovitou korunu. I tyto stromy, či lépe řečeno léta pěstované kultivary pro ulice, nesmějí uniknout takzvané odborné péči města a je nutno je zkrátit pěkně na ježka. V chrudimských ulicích lze potkat rovněž kultivary hlohu obecného Crataegus laevigata, které je rovněž každoročně nutno řezat . A tak po Chrudimi už léta běhá střihoruký Edward ( nebo nějaký jiný Johnny Depp ze zdejších technických služeb nebo jiná umělecká partička střihačů. Možná se jen venku učí holiči, než si otevřou své kadeřnictví a svým uměním oblaží hlavičky paní, dam a dívek,“ komentuje tuto prapodivnou péči a především absenci koncepce rozvoje zeleně ve městě Vlasta Koupal.

Chrudim – Nedokončená diskutabilní rekonstrukce, absentující podzemní parkoviště, dlouhotrvající spory. Kauzu Hotelu Bohemia zná asi každý obyvatel města, Chrudimské noviny o ní vydaly sérii článků. Nová radniční koalice chce s energií nového koštěte „gordický uzel“ rozetnout a zakonzervované dílo posunout k finální realizaci.

Hotel Romania je odborníky hodnocen jako architektonicky zdařilá stavba z dob budování socialismu. Možná i proto byl součástí městské památkové zóny bez možnosti větších stavebních zásahů. Hotel absolvoval ne příliš úspěšnou privatizaci místním podnikatelem Zdeňkem Šarounem a přejmenován na hotel Bohemia.

[[img:chrn_fullwidth:15730:]]

Po krachu Šarounova podnikání hotel koupila společnost HOMA HOLDING. Před několika lety ovládl tuto firmu Excalibur Army s ambiciózním projektem rozšíření hotelu a vybudování kongresových prostor za přispění státní dotace více než 40 milionů korun. Rozsah uvažovaných investic však převyšoval dokonce částku 100 milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:14600:]]

Součástí rozšíření hotelu mělo být i podzemní parkoviště před samotným hotelem. Na pozemcích, které jsou ve vlastnictví města. Město Chrudim se navíc smlouvou zavázalo, že na výstavbu přispěje částkou 1,5 milionu korun, kterou investor použije na přeložení sítí. Tuto přeložku budování podzemního parkoviště pro zhruba 110 vozů umožní.

[[img:chrn_fullwidth:14605:]]

Zásah policie, obvinění investora i dodavatelské firmy METROSTAV z pokusu o dotační podvod pak tok peněz zastavil. To se stalo v okamžiku, kdy začíná být jasné, že je hotel architektonicky patrně nenávratně poškozen. Původní dvě budovy spojil nevkusný skleněný tunel, nad menší hmotou bývalé cukrárny U Myšáka vyrostlo další podlaží pro pokoje. Vnitřní pasáž objektu byla zcela zrušena. Mimo proskleného sálu nad původní restaurací hlavní budovu nově „ozdobil“ také prosklený výtah. Před hotelem, na městském pozemku, je vybagrovaná díra pro budoucí garáže.

[[img:chrn_fullwidth:14598:]]

Vlastník společnosti HOMA HOLDING zanedlouho svůj podíl převedl na nového majitele s nejasnými plány. Hotel je údajně na prodej, ale současný majitel se nemá k dokončení rekonstrukce a stavbu se navíc snaží zlevnit tím, že nehodlá dostát svému závazku a vybudovat podzemní parking. Vhodnou záminkou je objev archeologa Jana Frolíka týkající se údajné židovské mikve. Archeolog Frolík je v Chrudimi znám již z minulosti. Objevil údajně nejstarší dochovaný sklípek pod budovou Balustrády, nebo fajfky při opravě chrudimských hradeb. Jiní ovšem o jeho nálezu pochybují. Prý se mohlo jednat i o vybavení pro barvení látek, neboť židé v té době Chrudim neobývali.

[[img:chrn_fullwidth:15729:]]

Tento objev, ať už se jedná o cokoliv, není hlavní překážkou dokončení podzemního parkoviště. Tou je nechuť stávajícího majitele, dostát svému závazku a do podzemního parkoviště investovat. Město Chrudim šest let bez úspěchu vyjednává, jak dál. Jeho pozice je mizerná, protože si uzavřelo smlouvy, které sice zavazovaly majitele hotelu k zahájení prací do dvou let, ale nějak se ve smlouvách zapomnělo, kdy má být dílo dokončeno. Čas běží a díra před hotelem dále hyzdí město.

[[img:chrn_fullwidth:5164:]]

Nová radnice se s vervou jí vlastní pustila do vyřešení vzniklého problému. S podobnou vervou se do věci před lety pustil i současný městský zastupitel, tehdejší místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Dostalo se mu velké publicity, ale úspěch veškerý žádný.

[[img:chrn_fullwidth:14601:]]

Mezitím majitel hotelu tu a tam vypouští skandální informaci - z hotelu bude ubytovna. Chce tak popohnat a přesvědčit majitele pozemku, tedy Město Chrudim, že není třeba do podzemních garáží investovat a bude stačit parkoviště povrchové. To však zatím ani nová radnice nepřipouští. Nikdo se nezamýšlí nad tím, že i původní plán podzemního parkoviště byl málo ambiciózní a na místě by podle kvalifikovaných odhadů bylo možné umístit až 180 parkovacích stání. Nyní se hraje o čas. Vedení města chce ukázat občanům svou akceschopnost a hledá řešení. Je prý na stole následující varianta: soukromník parking postaví a město si od něj část koupí. To ale nemůže být míněno vážně, protože bez veřejné soutěže není možné takovou akci, podle stávající legislativy, uskutečnit. Pokud tedy radní netouží okusit atmosféru vazební věznice.

[[img:chrn_fullwidth:14847:Pouze nadzemní parking je už ze hry.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Čistým řešením by bylo nevýhodnou smlouvu ukončit a parkovací dům postavit buď v režii města, nebo na základě soutěže soukromým investorem. K tomu je ale třeba i vůle stávajícího majitele hotelu. Ta by se mohla objevit. Nechat roky ležet ladem objekt, který se navíc musí nákladně udržovat, totiž není sen žádného investora. Dokonce ani toho, který spekuluje.

Chrudim – Jak již Chrudimské noviny uvedly, radnici se podařil husarský kousek. Po letech, kdy bývalé vedení města jen těžko hledalo zájemce o pronájem bývalé knihovny v Topolské ulici, je tento na světě. Zanedbanou nemovitost získá nájemkyně Liběna Jeníčková, která tu chce provozovat obchod s textilem.

Město teď zveřejnilo nájemní smlouvu. V ní je jasně stanoven záměr využití budovy, která dříve sloužil jako knihovna a samozřejmě též prodejna. Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou a překvapivě neobsahuje dodatek, který zmiňoval jeden z diskutérů pod původním článkem. Douška o „předkupním právu“ zde chybí.

Jakým způsobem se politici dobrali k nalezení nájemkyně, není přesto jasné. Radnice mlčí, jak se ostatně stalo po volbách jejím nedobrým zvykem. Faktem zůstává, že Liběna Jeničková musí domek do řádného stavu uvést na své náklady a žádné „extra“ výhody jí z toho prozatím neplynou. Nájemné je stanoveno na 28 935 korun za rok.