Chrudim – Tanečního mistra Aleše Nováka zná ve městě nejspíše každý. Rukama mu prošlo několik generací Chrudimáků nejrůznějšího věku. Učil a stále učí tančit děti i dospělé. Součástí jeho hodin jsou samozřejmě též lekce společenského chování. Příliš taktu v jednání s Alešem Novákem však současné vedení města neprojevilo.

Aleš Novák je muž pevných zásad, což se projevilo i v průběhu úplně prvního jednání městského zastupitelstva. Na něm byl do funkce starosty města zvolen František Pilný (ANO 2011). Novák ve svém emotivním projevu na samém konci jednání politiků vyslovil obavy z vlády Hnutí ANO 2011 a mizející svobody.

Závěr únorového jednání městského zastupitelstva pro změnu patřil stížnosti učitelky Mariky Komárkové na údajně poddimenzované taneční kurzy pro mládež. Město reagovalo pohotově. Bohužel, v této své aktivitě podle všeho obešlo právě Aleše Nováka, který dlouhá léta lekce tance a společenského chování vedl. Oba vypsané kurzy teď proto povede Martin Dytrt.

„Po letech zkušeností si troufám říci, že jsem již našel způsob, jak s mládeží pracovat a předat jim základy nejen taneční, ale také slušného a společenského chování. To jsem měl v plánu i v následujícím roce. Nejprve vše probíhalo tradičním způsobem. Byl jsem osloven Chrudimskou besedou a začátkem ledna 2019 jsem potvrdil termíny lekcí i vedení tanečních kurzů podzim 2019. Tyto informace byly zveřejněny v únorovém Chrudimském zpravodaji a původně i na webových stránkách chrudimsobe.cz. Tím jsem považoval jednání o tanečních kurzech 2019 za uzavřené,“ uvádí ve svém prohlášení ke kauze „taneční“ Aleš Novák.

„O prvním březnovém víkendu však nastal velmi rychlý sled následujících událostí. V pátek 1. března v odpoledních hodinách telefonát od Jiřího Kadeřávka, v sobotu ráno článek v novinách, v neděli během dne několik telefonátů opět s ředitelem Chrudimské besedy, jejichž výsledkem bylo mé odmítnutí účastnit se vedení kurzů z důvodu způsobu jednání města vůči mé osobě,“ říká Novák. Situace eskalovala a tanečnímu mistru nezbylo, než trvat na svém.

Kompletní vyjádření Aleše Nováka obsahuje příloha pod textem.

Příloha: 

vyjadreni_alese_novaka.doc

Chrudim – Bezodpadový obchod s názvem „Vratné lahve“ si před několika měsíci otevřel v Radoušově ulici mladý pár Marek s Lucií. Záměrně o svém obchodu říkají, že je spíše bezodpadový než bezobalový. Kvalitní potraviny si totiž zakoupíte v obalu, ne však jednorázovém, plastovém, ale ve skleněných lahvích, které jsou vratné. Co vedlo Marka Lukesle a Lucii Doležalovou k tomu otevřít takto specifický obchůdek a jaký je jejich příběh?

Markovi nechybí podnikatelské zkušenosti, má už totiž jednu firmu v oboru finančnictví. A protože se o bezodpadovou tématiku zajímá delší dobu, není divu, že se mu v hlavě zrodil další podnikatelský plán. Dostal nápad, jak lidem dodávat kvalitní potraviny s použitím co nejmenšího množství obalového odpadu. „Původní myšlenka se týkala pouze rozvozu bezobalových potravin ve skleněných lahvích. S Luckou jsme si vytyčili směr, kterým bychom se chtěli ubírat a odjeli společně na Maltu. Tam se nám podařilo celý nápad detailněji promyslet. Došlo i na plánování, jak náš projekt uvést v život. Oslovili jsme desítky dodavatelů. Už z Malty jsme vlastně udělali první velkoobchodní objednávku potravin,“ vzpomíná na začátky nového podnikání.

[[img:chrn_fullwidth:15717:]]

Nejdříve se Markovi a Lucce podařilo spustit web s možností rozvozu potravin ve vratných sklenicích, i když to sami nazvali spíše počátečním přátelským testovacím modelem. Po několika měsících otevřeli i skutečnou prodejnu. „Na začátku netušíme, že se sami staneme výrobci a úplně se vzdáme nasypávání potravin, které je pro bezobalový obchod typické. Nakonec zákazníkům nabízíme potraviny tak, aby téměř vůbec nemuseli měnit své nákupní návyky,“ komentuje Marek postupný vývoj a budování prodejny.

Jak tedy prodejna Vratné lahve funguje?

„V podstatě je to stejné jako s vratnými lahvemi od piva. Zákazník přijde do obchodu, kde si nakoupí suroviny zabalené ve skleněných lahvích. Ty jsou zálohované. Zálohu mu pak vrátíme, nebo ji odečteme při dalším nákupu,“ popisuje Marek systém prodejny.

[[img:chrn_fullwidth:15723:]]

Marek s Lucií se zaměřili především na kvalitu potravin. Tu dokonce vnímají jako o něco důležitější faktor než bezodpadovost. Ta je však v těsném závěsu. „Téměř všechny potraviny, které nabízíme, jsou v bio kvalitě. Přesto to v obchodě nikde nezveřejňujeme velkými nápisy na cedulích. Nechceme, aby BIO byla značka. Byli bychom rádi, kdyby se lidé sami zajímali a přemýšleli nad tím, jaké jsou potraviny, které konzumují a odkud pocházejí,“ říká Marek. Lucie k tomu dodává: „Ceny našich potravin nejsou vyšší. Jsou srovnatelné s cenami bio potravin, které můžete běžně zakoupit v supermarketech.“

[[img:chrn_fullwidth:15721:]]

Zajímalo nás, jestli je možné v takovém obchůdku pořídit vše potřebné pro vybavení spižírny, nebo je člověk nucen nakupovat nějaké další potraviny i v běžných supermarketech. Marek reaguje pohotově: „Spižírnu u nás jistě zákazník vybaví. Běžně lze v našem obchodě nakoupit v podstatě vše, co potřebujete pro výrobu zdravých pokrmů. Konvenční potraviny však v našem obchodě nenajdete, protože se je ani nesnažíme dávat do nabídky. Zastáváme názor, že je lepší méně, ale ve špičkové kvalitě. Stanovili jsme si proto nějaký standard, který chceme dodržovat.“ Lucie dodává: „Vidíme to sami na sobě. Do běžných supermarketů v podstatě nechodíme a vystačíme si s tím, co máme v obchodě. Ale jsou určité potraviny, které jsme bezobalově nesehnali, a proto je do nabídky nezařazujeme. I když je máme rádi, třeba tofu.“

[[img:chrn_fullwidth:15718:]]

A jak je to s regionálními potravinami? „Lidé se na to ptají často, rádi by nakupovali české výrobky. Protože je pro nás důležitá kvalita, nemůžeme prodávat jen regionální produkty, neměli bychom pak co dát do nabídky. U nás se, bohužel, téměř vše chemicky ošetřuje,“ reaguje Marek.

[[img:chrn_fullwidth:15433:]]

Provozuje-li někdo takovýto obchod a e-shop, nabízí se otázka, jak moc věří, že lze společnost naučit žít ekologicky. Dokáže jednotlivec něco změnit? „Určitě k tomu jako jednotlivec mohu přispět. Jsem však přesvědčen, že se to lidstvo z pudu sebezáchovy naučí samo. Nebo je možné, že ne a příroda řekne konec. Na planetě pak zavládne klid,“ odpovídá Marek na otázku s úsměvem. A dodává: „Věřím, že regulace mají smysl a to jak odspoda, tak z shora. Osobně nemám za cíl měnit svět. Chci dělat věci tak, aby mi bylo dobře.“

[[img:chrn_fullwidth:15432:]]

V poslední době se velice často mluví i píše o takzvaném zero waste stylu života. Tedy o životě s téměř nulovou produkcí odpadu. Většinou se takovým nadšencům podaří svůj roční odpad vtěsnat do půllitrové zavařovací sklenice. Přestože se Marek i Lucie snaží ve svém životě minimalizovat množství odpadu, sami zero waste životním stylem nežijí. Lucie k tématu říká: „Pro mě je důležité se z toho příliš nehroutit, zároveň se však množství odpadu snažit co nejvíce minimalizovat. Během vybavování obchodu jsem se dostala do fáze, kdy mi bylo těžko z toho, že budujeme bezobalový obchod a nábytek nám přivezli zabalený celý do plastu. Hmoždinky do zdi byly z plastu, a tak dále. Člověk však nemůže být v tomto ohledu příliš křečovitý, jinak by se zbláznil.“

[[img:chrn_fullwidth:15430:]]

O kvalitní potraviny se začali Marek s Lucií zajímat i ze zdravotních důvodů. Lucie měla v minulosti problémy s trávením a těžko snášela celou řadu běžných potravin. Včetně těch, které obsahují lepek. „Když jsem se začala o svůj zdravotní stav více zajímat, dočetla jsem se, že je nutné jíst co nejméně potravin, které jsou chemicky ošetřeny. Od té doby, co jím převážně bio potraviny, se mi zdravotní stav velice zlepšil. Už mi nedělá problém ani chléb. Ovšem jen pokud je kváskový a upečený z čerstvě namleté žitné mouky,“ vysvětluje Lucie.

[[img:chrn_fullwidth:15434:]]

Kam se budou ubírat další kroky této nadšené mladé dvojice? O svých plánech Marek říká: „Míříme v podstatě mnohem dál. Tento obchod je vlastně projekt nula, kde si vše zkoušíme. V plánu je opravdu kvalitní e-shop se vším všudy, který bude zásobovat celou republiku. Také bychom rádi pozvali všechny nadšence případně zvědavce na otevření naší pardubické prodejny spojené s ochutnávkami a dalším překvapením již za dva týdny, v pátek 15. března.“

[[img:chrn_fullwidth:15722:]]

Nadšení pro věc, osobní, laskavý přístup a poctivost osloví nejednoho zákazníka. Kvalitu i originalitu oceňuje čím dál více lidí a my přejeme Lucii i Markovi úspěch v dalších krocích jejich podnikání.

Chrudim – Druhé řádné jednání městského zastupitelstva začalo v pondělí 25. února za obvyklých podmínek. Ve čtyři hodiny přivítal starosta města František Pilný (ANO 2011) své kolegy na schůzi, která měla trvat dvě a půl hodiny. Žádné větší „krizové“ momenty nepřinesla.

Nejprve starosta seznámil zastupitele s doplněním programu o bod, který dostali tzv. „na stůl“. Šlo o oznámení rezignace Romana Málka (Koalice pro Chrudim) na členství ve finančním výboru zastupitelstva města. Za Málka byl později na toto místo zvolen lidovec František Jelínek.

[[img:chrn_fullwidth:15624:]]

Následovalo tradiční schvalování programu a též přednáška šéfky Finančního odboru MěÚ Chrudim Hany Vránové o rozpočtovém opatření. Bývalý starosta Petr Řezníček (SNK – ED) chtěl vědět, proč radnice přesouvá částku určenou na opravu střechy domu číslo popisné 44 ve Fortenské ulici na rekonstrukci Popperovy hrobky. Tato akce totiž spolkne zhruba 1.7 milionu korun a město na ni zoufale shání peníze. Podle místostarosty Petra Lichtenberga (Chrudimáci) je důvodem přesunu financí uvažovaný prodej domu ve Fortenské ulici a politici do něj proto už dále nechtějí investovat. Díry v rozpočtu tedy nová koalice láta tím nejhorším možným způsobem – prodejem majetku.

Další „zastávkou“ bylo samozřejmě rokování o změně v odměňování radních, zastupitelů a třeba také členů komisí rady a výborů zastupitelstva. Předkladatel, místostarosta Aleš Nunvář (Piráti), argumentoval ve prospěch této změny údajným narovnáním podmínek mezi běžnými občany – členy komisí a městskými zastupiteli. Své připomínky k materiálu „ventiloval“ i zastupitel Jiří Hradec (Koalice pro Chrudim), podle nějž tento pirátský návrh naopak diskriminuje právě městské zastupitele. Kompletní materiál Pirátů o navržených a později také schválených úpravách lze najít zde.

[[img:chrn_fullwidth:15688:]]

Zdravé město a jeho agenda, je „dítětem“ Petra Řezníčka (SNK – ED). Jen těžko tedy bývalý starosta nesl, když došlo na jednání o osobě, která bude Město Chrudim v tomto podniku zastupovat. Po zásadních změnách, jež přinesly poslední komunální volby, mělo dojít i zde na nahrazení Řezníčka Pilným. Není proto divu, že setrvání politického matadora na tomto postu navrhla jeho stranická kolegyně Šárka Trunečková. Vládnoucí koalice je však mocnější a František Pilný tak teď může s chutí přebírat diplomy, nebo projekt svou pasivitou kompletně „zaříznout“.

Překvapivé argumentační „přestřelky“ vyprovokovali diktátoři Klement Gottwald a Josif Stalin. Na základě návrhu Pirátů jim chtěla radnice odebrat čestné občanství. Po přednášce místostarosty Pavla Štěpánka (Piráti), jež přibližovala na vraždy bohatý život obou politiků, nemohl nereagovat komunista Jaroslav Moučka. Obsah jeho řeči bylo možno odhadnout předem. Proti odebírání čestné pocty se však postavili i členové ODS Pavel Kobetič a Jan Čechlovský. Kobetič odcitoval článek novináře Karla Steigerwalda. O Gottwaldovi a Stalinovi totiž v této souvislosti politici již jednali před několika lety a občanství jim neodebrali. Čechlovský zase připomněl polovičatost řešení, protože v seznamu čestných občanů zůstávají i další kreatury.

Městské lesy po souhlasu politiků získají dotaci, dojde rovněž ke směně pozemků mezi městem a státem. Zastupitelé také rozhodli o úplatném nabytí kanalizace Vestec – Medlešice.

V předposledním bodu, jenž se zdál být pouhou informací o činnosti rady města, došla řeč na odměny ředitelů městských organizací. Jeden z nich, konkrétně jde o Jiřího Kadeřávka, šéfa Chrudimské besedy, totiž odměněn nebyl. Petr Řezníček se tomuto rozhodnutí radních neocenit těžkou práci špičkového manažera podivoval, protože prý existují pravidla, podle nichž jsou tyto finanční odměny rozdíleny pravidelně a bez diskusí.

V závěrečné volné rozpravě z řad veřejnosti vystoupila Marika Komárková, středoškolská učitelka, která nešetřila kritikou fungování Chrudimské besedy v souvislosti s pořádáním „tanečních“. Jednalo se o náhodný vstup, nebo jen dobře načasované „divadlo? Faktem zůstává, že současná vládnoucí koalice jde Kadeřávkovi po krku dlouhodobě a zmíněné problémy s odměnou a připomínky k organizaci „tanečních“, mohou být jen dalším dílem skládačky ústící v Kadeřávkovo nahrazení jinou, loajálnější osobou.

Mandarinková izba v podání Bratislavského hudebního divadla, zahájila jarní sezonu skupiny B v Pipichově divadle. Francouzský dramatik Robert Thomas umístil svoji hru do Pařížského hotýlku. Hotelová postel tvořila střed scény. Nad ní byla mohutná japonérie. Pod skalnatým pohořím bylo několik pomerančovníků. Vše ve stylu secese. Stolek a bar jen dokresloval hotelovou atmosféru. Scéna byla stavěná na mnohem menší jeviště, než je v Chrudimi.

Hra se skládá z několika samostatných příběhů. Tato roztříštěnost nebyla na závadu. Samozřejmě, že většina divaček šla především na Mároše. Nezklamal, nepřehrával a táhl celé představení. Zuzana Tlučková mu znamenitě sekundovala a v některých chvílích se mu i vyrovnala. Možná byla i lepší.

Pavol Topoľský spolehlivě dokázal hlediště vždy rozesmát. Bibiana Ondrejková to měla těžké a hlavně neměla tolik prostoru. Na hercích bylo vidět těch patnáct let, co tuto hru hrají. Stále je to baví a některé chvíle si přímo užívají. Slovenský humor se mi zdál mnohem jemnější a hlavně se herci do děje nesnažili cpát za každou cenu současnou politiku jako některá pražská divadla. Mladší diváci asi v některých chvílích lovili slovenská slovíčka. Ti starší je sice znali, ale měli problém s ozvučením. To by se nechalo představení vytknout.

Při děkovačce věnoval Pavol Topoľský svoji květinu krásné divačce v první řadě. Bude to pro ni životní zážitek a hlediště gesto náležitě ocenilo. Byl to příjemný večer. V tom se všichni shodli.

Chrudim – Stanovení „Desatera problémů města“ po roce opět úspěšně skončilo a Chrudimáci mohou jen čekat, na co se v hladovém rozpočtu najde peníz. Část z priorit, které lidé ve velkém sále Muzea stanovili, se nemění a město nemá příliš možností, jak je ovlivnit.

V sále bylo možné, krom aktivních seniorů, zahlédnout třeba oba neuvolněné pirátské místostarosty Pavla Štěpánka a Aleše Nunváře nebo též starostu města Františka Pilného (ANO 2011). Cestu na „Desatero“ si našel i bývalý starosta Petr Řezníček (SNK – ED).

[[img:chrn_fullwidth:15710:]]

Jednotlivé body loňského „Desatera“ obsahuje obrázek výše. Co se však dostalo do toho letošního?

[[img:chrn_fullwidth:15709:]]

První dvě místa se shodným počtem hlasů obsazuje výstavba třetí části obchvatu – zklidnění Čáslavské ulice a napojení areálu bývalé Transporty a vybudování sjezdu ke sportovištím. Také třetí a čtvrté místo není rozhodnuté – lidé preferují jak sběr bioodpadu, tak vybudování cyklostezky na Podhůru. Na páté příčce jsou vánoční trhy a požadavek na jejich oživení, šesté dostupné bydlení pro sociálně znevýhodněné. Číslo sedm znamená zvýšení počtu psychiatrů a psychologů pro děti a dospělé, osmá je výstavba nové sportovní haly v Klobásově. Devátou příčku si vysloužila podpora festivalu Zlatá Pecka; desátou až jedenáctou řešení světelného smogu a modernizace sportovní haly na Tyršově náměstí.

Chrudim – Nedávný případ „znesvěcené“ zdi Na Kopanici jen nechal vyhřeznout daleko vážnější místní problém. Tím je dlouhou dobu neuklízený nepořádek, jenž se na odpočívadlech u městských hradeb kupí. René Salaquarda s manželkou proto vzali igelitové pytle a s odpadky se popasovali po svém.

„S manželskou jsme celý problémový prostor na Kopanici včera uklidili. Asi ne na dlouho, protože odpoledne už tam posedávaly opět zjevy s alkoholem,“ říká Chrudimák, kterému není prostředí, v němž žije, lhostejné.

[[img:chrn_fullwidth:15706:]]

„Odvezli jsme pět pytlů tříděného odpadu, injekční stříkačku zajistila městská policie, další odpad po bleskurychlé reakci místostarosty Petra Lichtenberga odvezly Technické služby Chrudim. Celkem devět pytlů odpadů, který již vzhledem k použitým jehlám a jejich aplikátorům nevytřídili. Celkem tedy 14 pytlů z tak malého kousku. Doslova smetiště jinak zdravého města, která má na to i agendu k přebírání cen a k vaření kafe,“ uvádí René Salaquarda

[[img:chrn_fullwidth:15705:]]

„Není možné, že za tak dlouhou dobu - odpad tam ležel několik měsíců, si toho z okolo jdoucích zaměstnanců úřadu nikdo nevšiml. Mě to štvalo už dlouho, ale dal jsem tomu čas. Zbytečně. Na plácku se schází feťáci. Mluvil jsem s několika lidmi a ti mi potvrdili, že se po Kopanici bojí chodit. Pokud tam je skupinka výtečníků, tak se tam raději nedívají. Takže by bylo vhodné, aby úředníci dopili kávu a rozešli se do ulic. Alespoň jednou měsíčně by to zvládli. Chrudim není tak velké město, aby se tu nedal udržet pořádek,“ uzavírá Salaquarda.

[[img:chrn_fullwidth:15707:]]

Míst, která doslova volají po úklidu, je ve městě několik. Známý svým nepořádkem je třeba kopec pod nemocnicí. Lidé křovíčka nedaleko Penny Marketu využívají i jako toaletu, takže mezi plechovkami od piva a plastovými sáčky tu leží též „neřády lidské“. René Salaquarda chce v úklidech krizových oblastí pokračovat. Pomocnou ruku samozřejmě neodmítá. Zájemci ho mohou kontaktovat na jeho facebookovém profilu.

Foto: René Salaquarda

Chrudim – Budova Regionálního muzea Chrudim patří k výstavním objektům, jimiž se město může pyšnit. Neorenesanční objekt je ve vlastnictví města, pronajatý ho má Pardubický kraj, respektive samotné muzeum. Objekt před časem prošel nákladnou rekonstrukcí, v současné době ho obehnalo dřevěné lešení. Důvodem jsou praskliny v omítce a zdivu, potenciálně narušená statika.

Budova muzea prošla, dle dostupných pramenů, poslední výraznější rekonstrukcí již v roce 1996. Není proto divu, že po 23 letech se na omítce objevily trhliny a bude třeba investovat do oprav. Sociální sítě zaplavily spekulace, které přinášejí „zaručené“ příčiny technických nedostatků pláště muzea. Podle některých z nich jsou na vině nedaleké schody v Široké ulici, jež však přímo před budovou chybí. Dalším viníkem může být náhon, respektive nevypočitatelná voda v podzemí. Ta v minulosti několikrát způsobila i propadnutí dlažby v samotné vozovce. To se přihodilo jen pár kroků od zdí domu z roku 1898.

[[img:chrn_fullwidth:15699:]]

První „vlaštovkou“ budoucích milionů, jež zde bude třeba proinvestovat, je smlouva na částku 354 394 korun. Tu uzavřela ředitelka regionálního muzea Klára Habartová se Stavební společností Chrudim s.r.o.. Za tyto peníze stavaři obkroužili významnou část nemovitosti dřevěným lešením, jež umožňuje průchod chodců. O dalším postupu rozhodne nejspíše kraj ve spolupráci s městem.

Foto: Jindřich Balous

Příloha: 

smlouva_o_dilo_-_1_2019_-_podchozi_konstrukce_-_rs.doc

Chrudim – Na to, zda nechat děti očkovat, nebo nechat jejich imunitu bez tohoto umělého zásahu zvenčí, existuje mnoho názorů. Lékaři většinou tvrdí, že bez očkování se vrátí dávno zapomenuté a vymýcené nemoci. Málokterý dospělý už tuší, že očkování, které absolvoval jako dítě, ho nemusí chránit v dospělosti.

Velká část České republiky žije návratem spalniček, proti nimž celá řada rodičů své děti neočkuje. Podle lékařů tím vlastně dospělí vystavují své potomky riziku nákazy nebezpečnou chorobou. V nebezpečí však nejsou jen děti, ale i samotní rodiče, kteří již očkovaní proti spalničkám kdysi byli. Tuto nemilou pravdu zjistila jedna chrudimská maminka, jež se svým synem přišla v minulých dnech na pohotovost. Její identitu redakce zná, ale ponechává v anonymitě. Na pohotovosti se oba setkali s dítětem, u nějž byly právě spalničky potvrzeny. Syn zmiňované matky očkován byl, riziko nákazy tedy nehrozilo. Samotná žena také, jenže již v roce 1983.

Po odběrech krve, které tato mladá maminka musela absolvovat, přišlo překvapivé zjištění – žádné protilátky proti spalničkám nemá! Musela proto do karantény a čekat, zda u ní nemoc nepropukne. Naštěstí se tak nestalo, ale riziko nebylo právě malé.

V minulých letech chrudimskou veřejností hýbal případ ZŠ a MŠ Na Rovině – alternativního vzdělávacího zařízení, které dostalo pokutu za přijímání neočkovaných dětí. Škola dostala dokonce pokutu.

Chrudim – Takzvané „jezdecké schodiště“ v Široké ulici hýbe místní veřejností. Především městský zastupitel za Babišovo Hnutí ANO 2011 Richard Herbst se z tohoto svého soukromého problému rozhodl udělat oficiální radniční politiku. Bydlí totiž na Resselově náměstí a cestu po „schodišti“ tak musí absolvovat i několikrát denně.

Herbstovi samozřejmě „drncání“ po schodech vadí. Musí prý jezdit pomalu, ničí přitom svůj vůz. Nezřídka také vidí neukázněné řidiče, kteří polovinou svého auta raději jezdí po chodníku. Páchají tak dopravní přestupek, jímž by se měla zabývat městská policie. Současné vedení města také argumentuje údajně ohroženou statikou budov v Široké ulici. Tu má mít na svědomí „jezdecké schodiště“ a auta jezdící malou rychlostí ulicí. Zklidnění dopravy v centru města bylo jedním z primárních důvodů, proč k instalaci nezvyklého „schodiště“ došlo. Svou funkci plní dokonale, což uznává i většina diskutérů na sociálních sítích. Odpůrci „schodů“ jsou ve výrazné menšině.

[[img:chrn_fullwidth:14486:Chce snad Hnutí ANO 2011 vrátit do Široké ulice rychle jedoucí nebezpečná auta a ohrozit všechny seniory a maminky s kočárky?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

I v tomto případě proto jde o dojmy politiků, kteří subjektivní problém několika málo jedinců povyšují nad objektivní většinové dobro. Odbor stavební MěÚ Chrudim totiž disponuje studiemi, které v souvislosti se stavbou „schodiště“ vznikly. V nich odborníci řešili celou řadu potenciálních komplikací, jež teoreticky mohly po vybudování „schodů“ nastat. „Byl jsem na Stavebním úřadu ujištěn, že v rámci projednávání dokumentace pro stavební řízení ke schodům v Široké ulici skutečně vyplynula povinnost se vlivem vibrací a hluku zabývat; studie tedy existují. To jsem dosud neměl potvrzené. Nicméně do dokumentace samotné jsem nemohl nahlédnout, musel bych o to požádat ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb,“ potvrzuje tiskový mluvčí chrudimské radnice Aleš Prokopec. Je přitom jasné, že bez pozitivního vyznění studií by žádné „schodiště“ nevzniklo. Městský zastupitel Richard Herbst má nejvyšší čas, vyžádat si tyto materiály a důkladně se s nimi seznámit. Obdobně ostatní politici, kteří veřejně deklarují svůj problém s „retardéry“ v Široké ulici. Po prostudování dokumentů by mohli bez okolků přiznat, že jejich potíže se „schody“ jsou ryze osobního rázu. Snaha o jejich likvidaci, na níž radnice nejspíše nikdy nebude mít peníze, je tak jen další vítanou „vějičkou“ na voličovo rozjitřené vnímání veřejného prostoru.

Chrudim/Lukavice – Revitalizace náhonu, který lemuje Park Střelnice, úspěšně pokračuje. Chodci si pomalu zvykají na uzavírky a pouze občasné průchody, sediment ze dna řeky mizí. Množí se však otázky, kam vlastně vytěžené bahno náklaďáky odváží. Obyvatelé obce Lukavice mají obavu, že právě do centra této obce.

Na redakci Chrudimských novin se proto obrátil zástupce znepokojených občanů, který toužil vědět, zda tyto nejčernější předpoklady mají svou oporu v realitě. Jak tiskový mluvčí chrudimské radnice Aleš Prokopec, tak starosta obce Lukavice Miloslav Stehno potvrzují, že bahno z náhonu v Parku Střelnice skutečně končí v centru vesnice proslulé v minulosti chemickou výrobou.

[[img:chrn_fullwidth:15698:]]

Proč se bahno vozí právě sem? V Lukavici probíhá sanace haldy ze zmiňované historické chemické výroby. Jen pár kroků od místní samoobsluhy proto byly vykáceny náletové dřeviny a následně těžká technika začala odvážet kontaminovanou zeminu. Díru v zemi je však třeba něčím naplnit. „V tuto chvíli zde probíhá navážka zeminy z náhonu Střelnice, která bude následně využita k rekultivaci sanované haldy,“ uvádí starosta Miloslav Stehno k akci, která by měla stát více než sto milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:15697:]]

Obyvatelé Lukavice mají strach, že spolu s bahnem se tu objeví i nerozložitelný a potenciálně nebezpečný odpad. Náhon v Parku Střelnice je totiž známý tím, že do něj ústí trativody žump a svého času také jeho voda pohlcovala odpady z nedaleké skládky. Co se v nánosu skrývá, ví proto málokdo.

Příloha: 

strucny_popis_-_web.pdf