Chrudimské noviny Top článek na hlavní stránce

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Top článek na hlavní stránce

Baborák a Pavlíček: Otevřený dopis členům chrudimského hnutí ANO

V Chrudimi 3.3. 2018

 

Otevřený dopis členům chrudimského hnutí ANO, i jeho příznivcům.

 

S potěšením jsme do této doby hleděli na činnost a vliv volebního uskupení ANO v Chrudimi. Dobře tyto lidi známe a fandíme jim. Ovšem nyní, když se zděšením sledujeme, jak díky (i) hlasům poslanců za ANO, byl do čela komise GIPS zvolen komunista Zdeněk Ondráček, obracíme se na vás tímto otevřeným dopisem. Žádáme vás, a prosíme, abyste veřejně vyjádřili svůj odpor, proti tomuto hanebnému aktu. Vždyť si jistě dobře všichni pamatujeme na dobu, kdy jsme společně s vámi stáli u chrudimské kašny, kdy jsme s opovržením hleděli na stejné Ondráčky, kteří na Národní tak zuřivě mlátili naše děti.

Na zvolení tohoto člověka čela tak důležité komise a otevření stavidel vlivu komunistů se díváme, jako na akt zlovůle a zapomnění, akt prominutí za něco, co se nikdy prominout nesmí, aby se to již nikdy neopakovalo. Nechce se věřit, že více než polovině poslanecké sněmovny je právě tato minulost lhostejná.

 

Ivan Baborák

Pod Kostelíčkem 87

538 62 Přestavlky

 

Pavel Pavlíček

Gorkého 886

537 01 Chrudim

Psí hřiště po letech mezi radničními prioritami

Chrudim – Přesunutí skateparku na pozemky za obchodním domem Tesco vzbudilo velký zájem. V těchto dnech představitelé města podepsali smlouvu s firmou Mystic Constructions v objemu 171 215 korun. Firma by měla vytvořit projektovou dokumentaci k novému skateparku. V této souvislosti však „vyplaval“ na povrch dávný problém se „psím hřištěm“.

Chrudimské noviny o tomto tématu jako první informovaly již v roce 2012 a poté v nepravidelných intervalech také v následujících letech. Ze strany vedení města však tento nápad nikdy nenašel příliš pozitivní odezvu. Paradoxně, protože „pejskaři“ tvoří ne právě malou skupinu obyvatel města, která navíc jeho provoz dotuje každoroční platbou „daně ze psa“. Ta činí za psa chovaného v rodinném domě 600 korun a majitelé psů chovaných v bytě zaplatí městu hned 13 stovek. Za tuto částku však nedostanou prakticky nic jiného, než několik igelitových sáčků v hodnotě pár korun.

 [[img:chrn_fullwidth:12681:Stačí odstranit tabulku a kousek oplotit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vášnivou diskusi na toto téma zprostředkoval facebookový profil samotné radnice. Psí louka někde v intravilánu vyřešila exkrementy. Chápu, že některým lidem venčení psů na sídlištích kolem domů vadí. Občurané rohy a tak podobně Ale lidi tam se psy prostě chodí jen proto, že v docházkové vzdálenosti nemají kam jinam jít. Pořád si myslím, že v tomhle by se mělo angažovat město. U projektů pro menší skupinu lidí - třeba skatepark, je třeba iniciativy zainteresovaných. Ale psů a pejskařů je v každém městě tolik, že by to mělo město řešit i bez doprošování. Nebo město je jen od toho, aby čekalo kdo ho o co poprosí? Třeba aby maminky chodily prosit o dětská hřiště, cyklisté o stojany na kola, důchodci o lavičky v parcích? Můj názor je ten, že pokud se jedná o projekty, které bude potenciálně využívat více jak 1/3 obyvatel města, tak by se o nemělo prosit,“ shrnuje argumenty ve prospěch psího hřiště Veronika Raiserová.

Při projednávání Desatera problémů města Chrudim došlo i na diskusi týkající se psů a jejich venčení. Díky aktivitě Marka Točoně pak projekt „vyhledání prostoru pro oplocenou louku pro psy“ skončil na hezkém šestém místě. Nyní záleží na radnici a úřednících, zda hozenou rukavici také zvednou.

Část vybraného textilu skončí jako palivo v elektrárně!

Chrudim – Ve třídění odpadu, textil nevyjímaje, Chrudimáci excelují. Také letos místní technické služby zveřejnily statistiku, z níž plyne, že do bílých kontejnerů určených ke sběru šatstva, odevzdali vloni obyvatelé města více materiálu, než v předloňském roce.

V roce 2016 bylo firmou Textileco a.s. vybráno 75 555 kilogramů starého textilu. Vloni sbírka činila 92 928 kilogramů. Počet sběrných boxů zůstává stále stejný, po celém městě jich je rozmístěných 19. Nejvýznačnější podíl na celkovém množství činí textilní materiály odložené do sběrného dvora (23,6 tun) a dále boxy v sídlišti Dr. Malíka (6,5 t) a Dr. Peška (5,6 t). Nejúspěšnějšími měsíci z pohledu statistiky jsou květen (9,9 t) a červen (9,3 t).

[[img:chrn_fullwidth:15258:Část oděvů prodá firma ve svých second handech.  Foto: Textileco]]

Firma, s níž město na sběru textilu spolupracuje, drobně pozměnila využití vybraného materiálu. Nejprve vše protřídí a rozdělí do tří skupin. Oděvy z první skupiny putují ke svým dalším nositelům a to jak u nás, tak v zahraničí. Textil z druhé skupiny je nemožné použít k původnímu účelu, přijde tedy rozcupovat a následně využít třeba jako příměs při výrobě kartonů. Posledním druhem vybraného materiálu jsou velmi znečištěné nebo dokonce plesnivé oděvy. Ty skončí jako palivo v elektrárnách. Jedno kilo takového topiva má mít stejnou výhřevnost, jako kilogram hnědého uhlí.  

"Největším problémem radnice je její neprůhledné rozhodování," myslí si Vlasta Koupal

Chrudim – Setkání v rámci desatera problémů města skončilo téměř před týdnem, ale jeho závěry stále ještě nejsou veřejné. Přes nejrůznější kuloáry a „šeptandu“ však prosakuje jedno hlavní téma, kterým se tu letos mělo stát ekologické zpracování odpadů. Své místo údajně v desítce zaujalo i psí hřiště. Podle architekta Vlasty Koupala má však radnice jiný, daleko větší problém.

Tímto problémem má být absolutně netransparentní rozhodování. Přestože město usiluje o realizaci hned několika velkých projektů – zde lze jmenovat třeba výstavbu nové sportovní haly v Klobásově, terminálu před vlakovým nádražím nebo cyklostezky na Podhůru, dokumentaci k těmto „podnikům“ radnice důsledně tají. Jen obtížně pak Chrudimáci věří slibům obsaženým v programovém prohlášení současné vládnoucí koalice, která lákala na větší průhlednost úřadu a jeho rozhodování. Jako by se úředníci a politici báli seznámit své chlebodárce z řad voličů a daňových poplatníků s nápady, jež mají být často postaveny za jejich peníze vybrané na daních.

[[img:chrn_fullwidth:15225:Co tu vyroste a jak to bude vypadat? Město vzhled terminálu před lidmi tají.  Foto: Chrudimské noviny]]

Stačí se podívat na akce typu terminál veřejné dopravy. Projektuje se několik let a veřejnost o ničem neví. To znamená, že veřejnost byla v tichosti z celého projektu na významný veřejný prostor města vyloučena, bez nároku na jakoukoli participaci či aspoň zdvořilostní informaci o dění ze strany města! Firma, která projektuje terminál, přitom dokázala s politiky a zdejším městským architektem Markem Janatkou znehodnotit pořádný kus města pod nádražím. To samé se odehrálo v případě parku Střelnice a tamní revitalizace řeky a náhonu a v celé řadě dalších projektů, které má právo veřejnost znát. Architekt města, jak bylo řečeno, by měl být za neomluvitelné prohřešky už dávno vyhozen. Projekt letního kina je dodnes neveřejný a nebyl zveřejněn ani po tzv. Restartu. Peníze tady plynou po většinu roku do městského prostoru, který je lidem uzavřen. Co je asi špatně na celé akci,“ upozorňuje Vlasta Koupal na největší prohřešky zdejších politických a úřednických špiček.

[[img:chrn_fullwidth:14850:O stavbě haly v Klobásově jednají komise rady města, běžný občan však pouze ví, jak vypadat nebude.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Uvedený problém se týká v poslední době téměř všech městských záměrů a projektů od uvedeného projektu na Revitalizaci ramene drobného vodního toku v Chrudimi – tedy na revitalizaci náhonu a Chrudimky v parku Střelnice, projektu zklidnění silnice 37 mezi Chrudimí a Slatiňany, projektu na parkoviště a zakopání horkovodu v ulici Na Ostrově, projektu na letní kino, projektu na novou sportovní halu, projektu na úplně zbytečnou cyklostezku na Podhůru atd., atd. Veřejnost vesměs nemá šanci se seznámit se záměry ani s děním kolem. Dění kolem záměrů města pak veřejnosti představují a předžvýkají díky neschopnosti radnice média. Město se s lidmi nechce bavit a setkání 21. února 2018 s veřejností v muzeu je jen alibismus zdejších politiků. Až se změní chování města a jeho politiků, bude diskuze o budoucnosti a rozvoji Chrudimi pro veřejnost přínosem,“ uzavírá architekt Vlasta Koupal.    

Nové auto a nová zahrada pro centrum sociálních služeb a pomoci

Chrudim – Centrum sociálních služeb a pomoci pod vedením nové ředitelky Marty Menšíkové nezahálí. V nedávné době městská rada schvalovala dubnovou zahraniční pracovní cestu ředitelky do Holandska, centrum také zakoupilo nové auto. Úpravami prochází zahrada denního stacionáře v Městském parku.

Menšíková nastoupila na místo nejvyšší po odchodu předchozí ředitelky, Hany Darmovzalové, na mateřskou dovolenou. Ta ve funkci působila jako nástupce zakladatelky centra Ivany Bohaté. Nové ředitelce se po formální stránce práce daří, zaměstnanci však prý s vděčností vzpomínají na ředitelku předchozí.

Začátkem letošního roku městští radní schválili nákup nového auta, jímž se mají po městě „prohánět“ pečovatelky. Žlutá Škoda Citigo s motorem 1.0 MPI je pětidvéřový městský vůz s nízkou spotřebou. I s DPH přišla na 188 760 korun. Není překvapením, že auto dodalo Autocentrum Mercia.

Další investicí do majetku centra sociálních služeb a pomoci je zmiňovaná kultivace zahrady denního stacionáře. Pozemek údajně na klienty působil depresivním a ponurým dojmem, muselo proto dojít na kácení. Odbornicí na likvidaci všemožné zeleně je městská úřednice Kateřina Jánská. „Proslavila“ se například obhajobou zničení sakur před Hotelem Bohemia a v poslední době též schválením odstranění keřů na Palackého třídě. „Zahrada je sice velká, ale dosud působila velmi ponurým dojmem a neplnila svou funkci. Původně budova stacionáře plnila funkci mateřské školy, a pro tento účel byla koncipována i zahrada. Na zahradu nemohli senioři ani osoby na invalidním vozíku prakticky ze žádné strany vstoupit. Pozemek zaplavily letité keře a stromy. Úprava začala vyčištěním letitých náletů a pokácením nevhodných stromů, které bránily průniku světla. Další práce budou pokračovat dle pokynů paní Jánské,“ uvádí na svých webovkách centrum sociálních služeb a pomoci. Po revitalizaci už má být pro klienty přívětivějším místem, kde mohou trávit své dny. 

Senioři by uvítali změny v jízdních řádech MHD

Chrudim – Bydlení Na Rozhledně má svá pozitiva i mnohá negativa. Vzhledem k historickému vývoji zdejší zástavby, obývá zdejší domy jak velké množství seniorů, tak nejnověji též množství mladých lidí s malými dětmi. Spojení s centrem města však občas vázne.

Převážně seniorům pak například vadí velké vzdálenosti k volebním místnostem, což je problém, o němž Chrudimské noviny již referovaly. Podobné nesnáze jim přináší i podstatná redukce spojů městské hromadné dopravy, která je pro ně mnohdy jedinou možností, jak zajet k lékaři, nakoupit navštívit své přátele. 

[[img:chrn_fullwidth:15227:]]

Moje maminka často cestuje městskou dopravou a uvítala by, kdyby bylo možné protáhnout dopolední spoje linky 3 z nádraží na Rozhlednu - spoje, které končí v 9, 10, 11 a 12 hodin na nádraží. Když jí ujede z města spoj, tak musí i hodinu čekat na další. Často jezdí k lékaři do nemocnice a tak by ji prodloužení spojů na Rozhlednu dost pomohlo,“ přibližuje obtíže některých seniorů jedna z Chrudimaček, která svůj dotaz směřovala na šéfa Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martina Klimka. Martin Klimek má na nových webových stránkách města k dispozici celou novu rubriku, která nese název „Aktuality v dopravě“. Několik posledních měsíců však tento oddíl zeje prázdnotou. Dozvědět se, kde momentálně „řádí“ silničáři, kterým úsekům se vyhnout, protože na nich zejí díry ve vozovce, případně změny v dopravním značení, je tu nemožné. Zájemci o tento druh informací nezbývá, než ho složitě hledat na úřední desce.

[[img:chrn_fullwidth:15224:]]

Zpráva, kterou má teď Klimek pro seniory z Rozhledny, není tak úplně nepříznivá. S dopravcem nyní řešíme posílení spojů na interval 30 minut. Je třeba říct, že s tím souvisí zvýšené náklady na provoz MAD Chrudim. V letošním roce nebylo s dalšími úpravami počítáno, takže na ně nemáme v rozpočtu dostatek financí. V tuto chvíli nedokážu upřesnit, od kdy by bylo možné požadované úpravy provést, pokusíme se s dopravcem dále jednat,“ slibuje šéf odboru dopravy. Jedinou útěchou tak pro seniory prozatím může být cestování městskou hromadnou dopravou zdarma.  

Pro vybudování vlakové zastávky U Stadionu neudělalo město za dva roky vůbec nic

Chrudim – Domy za obchodním domem Tesco dávno stojí, vznikly zde dokonce i nové ulice. Co nevidět se sem přestěhuje i skatepark, znovu se objevily i úvahy o zakopání horkovodu a prodloužení cyklostezky. Co však v této lokalitě stále chybí, je vlaková zastávka.

Chrudimské noviny téma otevřely již několikrát. Poprvé se vlakové zastávce věnovaly v roce 2013, kdy tehdejší i současný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) vybudování zastávky považoval za věc vysoké důležitosti. Od té doby se na webovkách města objevila studie stavby a úředníci i politici svorně tvrdili, že mezi „pohřbené projekty“ rozhodně nepatří. Dobře informované zdroje z nejužšího vedení místní radnice však pro změnu upozorňovaly na „hru o čas“, kterou prý zmiňovaní představitelé místní samosprávy zkouší na občany.

V roce 2016 starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) na dotaz redakce odpovídal, že „...na akci vybudování vlakové zastávky U Stadionu bylo vydáno územní rozhodnutí, které je pravomocné...“. Začátkem roku 2018 s dotazem na osud zastávky přišel i Ondřej Dobruský. Tisková mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová reagovala neočekávaně. „Projekt zastávky má v současné době pravomocné územní rozhodnutí. Konkrétní termín realizace zatím není znám, projekt bude realizován v návaznosti na další potřebné nebo plánované investice v této lokalitě,“ říká Drašnarová. Jinými slovy úřednice tvrdí, že město za dva roky neudělalo vůbec nic.

V Bronxu řádí udavač

Chrudim – Po skončené rekonstrukci „Bronxu“ pod nádražím mnozí jen nevěřícně hleděli. V ulici Čs. armády zmizelo několik parkovacích míst, objevily se retardéry. Místa, kam lze odstavit auta, měla ubýt také v ulici Přemysla Otakara. Právě této údajné nouze místních má využívat neznámý udavač za oknem.

Pravidelně proto informuje strážníky o „hříšnících“, kteří svůj vůz odstaví i jinde, než na plochách k tomu určených. Strážníci si svůj zdroj střeží a místním vzkazují: „míst je tu dost, mnohá přes noc zůstávají neobsazená“.

Zkušenosti s udavačem popisuje také Karel, který v ulici Přemysla Otakara bydlí. Udavač v této ulici, kde je značka obytné zóny, udává řidiče parkující mimo namalovaná parkovací stání, kterých zde po zpackané revitalizaci značně ubylo. Nevyužívané betonové plochy se zvětšily a zeleně je tu minimálně. Udavače městští strážníci na slovo poslouchají a pokutují pracující občany, kteří se po práci s nákupy a s dětmi utahaní vrací do svých obydlí a nemají kde zaparkovat. Okolní ulice jsou taktéž plné,“ píše svou stížnost vedení města zdejší obyvatel. „Pokud se takto chtějí městští strážníci chovat i nadále, tak musí pokutovat všechny řidiče v celém městě na všech sídlištích parkující mimo namalovaná parkovací stání. Všem se musí měřit stejným metrem! Pak bude mít třetina všech řidičů za stěračem lísteček. A vedení města si pak koleduje o nepokoje. Snad si ze svých daní neplatíme městské strážníky, aby poslouchali žalobníčky trudné mysli a ducha mdlého. V ulici Přemysla Otakara by například stačilo na nevyužívané betonové plochy namalovat několik parkovacích stání a ihned by se situace pro místní občany zlepšila,“ říká Karel.

Vrchní strážník Lukáš Dvořák však se stěžovatelem zcela nesouhlasí. „V tomto případě se jedná skutečně o obytnou zónu, kde mohou vozidla parkovat pouze na místech označených jako parkoviště. Nemohu souhlasit s tvrzením, že občané této ulice nemají kde zaparkovat. V týdnu od 29. ledna do 4. února prováděli strážníci v rámci hlídkové služby sčítání volných parkovacích míst v ulici ČSA, a to v úseku od kruhové křižovatky u ČSOB po křižovatku s ulicí Rooseveltova a dále od této křižovatky až po ulici Škroupova. Toto sčítání bylo prováděno v podvečerních hodinách a dále mezi devátou a desátou hodinou večerní. V prvém úseku, tedy v ulici, která je vzdálena několik desítek metrů od ulice Přemysla Otakara, bylo každý den napočítáno více jak deset volných parkovacích míst. V druhém úseku to bylo více jak dvacet volných parkovacích míst každý den. Pokud si občan bydlící v ulici Přemysla Otakara potřebuje vyložit nákup či nějaký objemný náklad, je takovéto stání na nezbytně nutnou dobu tolerováno. Pak však musí vozidlo přeparkovat,“ tvrdí Dvořák.

Lidé, bydlící v ulici Přemysla Otakara tak podle strážníka v blízkosti svého domu skutečně místo nenajdou. Parkovat musí „za rohem“, v ulici, která je pro mnohé z nich zbytečně daleko. Sami strážníci své vozy na Resselově náměstí  však také parkují jen pár kroků od služebny. Rozhodně nepostávají až ve Filištínské ulici. „Z praxe víme, že toto bývá dosti často zneužíváno a vozidla na místě vykládky zůstávají třeba i přes noc. Přes výše uvedené došlo na základě podnětu vedení městské policie v tomto týdnu k pracovní schůzce přímo v ulicích Přemysla Otakara a Revoluční. Zde byly za přítomnosti místostarosty Jaroslava Trávníčka, zástupců městské policie, odboru dopravy a odboru investic zvažovány možnosti úpravy těchto ulic, které by vedly ke zvýšení počtu parkovacích míst. Zjištěné poznatky a možnosti budou nyní podrobně analyzovány a zpracovány, s jakým výsledkem však nedokážu zatím říci. Vše do určité míry komplikuje skutečnost, že realizace stavebních úprav uličního prostoru byly hrazeny z dotací, což znamená, že ještě nějakou dobu - do doby skončení udržitelnosti projektu, nebude pravděpodobně možné jiné stavební úpravy realizovat,“ uzavírá vrchní strážník Lukáš Dvořák.

Desatero problémů města již tuto středu

Chrudim – Ve středu 21. února po roce opět zasednou úředníci a také část veřejnosti ke stolkům ve velkém sále Muzea. Konat se bude další setkání v rámci Desatera problémů města Chrudim. Začátek akce je stanoven na půl pátou a zájemci se tu také dozvědí, proč se stále nedaří dotahovat jednotlivé problémy ke zdárným koncům.

Ještě před tím, než rokování započne, tak mohou zájemci zkontrolovat, jak město plní, co mu veřejnost v minulosti uložila. Část z loňského Desatera je samozřejmě na webu, přičemž jednotlivé jeho body po rozkliknutí ukazují, jak se k nim radnice postavila. Například urychlení rekonstrukce škol znamená, že v letech 2017 a 2018 proběhne třeba celá řada prací v budově ZŠ Dr. Malíka, ZŠ Dr. V. Peška a též zpracování projektové dokumentace na vytápění Domu dětí a mládeže.

[[gal:14129]]

S restartem letního kina to už tak „růžové“ není. Pro úplnost je však třeba zmínit, že vina tu není ani tak na vedení radnice, jako spíše ukřičené skupince shromážděné kolem šéfa MaChru Richard Herbsta. Cyklostezka na Podhůru také ještě mezi poli nevede, třídění bioodpadu se však za pomoci kompostérů rozdávaných zdarma pomalu rozbíhá. Revitalizace části náhonu u plovárny je však na míle daleko. Nejprve chce totiž město řešit odbahnění ramene řeky v parku Střelnice.

[[img:chrn_fullwidth:1026:Kruhový objezd by byl řešením.  Foto: Chrudimské noviny]]

Inspirací, pro případné diskutéry s úředníky může teď být třeba série článků Chrudimských novin, která byla věnována „pohřbeným“ projektům. Patří sem třeba revitalizace sídliště U Stadionu, křižovatka U Václava, parkoviště v Pardubické ulici a také úpravy bývalého kapucínského konventu.  

Keře na Palackého třídě zmizely, objevilo se rejdiště divokých prasat

Chrudim – Keře před domy číslo popisné 790 a 791 na Palackého třídě zmizely. Tohoto smutného faktu však hbitě využili někteří řidiči a uvolněný prostor zabrali pro svá auta. Na místě bývalé zeleně často stojí i rodiče vozící děti do ZŠ Bohemia. Když zaprší, bahnem se tu dá brodit.

Není proto divu, že to místní, kteří ve výše zmiňovaných domech bydlí, patřičně naštvalo. Obrátili se proto jak na redakci Chrudimských novin, tak na město samotné, aby zjistili, proč vlastně musely keře zmizet. Tato strana silnici byla totiž ušetřena zásahu v průběhu nedávné rekonstrukce kanalizace pod vozovkou a k likvidaci keřů tedy nebyl důvod. Zajímalo by nás, proč byla na podzim odřezána řada keřů podél ulice Palackého v úseku od prodejny O2 k Hotelu Bohemia. Vypadá to na pochybení při rekonstrukci kanalizace na Palackého třídě. Na této straně ulice se žádná rekonstrukce neprováděla a tudíž byla řada keřů odstraněna zbytečně,“ tvrdí jedna z obyvatelek bytových domů.

[[img:chrn_fullwidth:255:Před šesti lety...  Foto: Chrudimské noviny]]

Je nutné připomenout, že obytné bloky domů mají byty postaveny pouze na jižní stranu, a proto v horkých letních dnech bez zeleně bude bydlení pro místní utrpením. S odstraněním keřů souvisí i problém před domem číslo popisné 790. Nezodpovědní řidiči zde využili likvidace keřů a rozjezdili kdysi travnatou plochu. Nyní je před domem bahnitý úsek, připomínající rejdění divokých prasat,“ zlobí se obyvatelé domů na Palackého třídě.

[[gal:15255]]

K odpovědi na tuto otázku není kompetentní nikdo jiný, než technik úseku údržby zeleně MěÚ Chrudim Kateřina Jánská. Živé ploty podél Palackého třídy od hotelu Bohemia byly odstraněny, protože byly přestárlé, na zmlazovací řez by špatně reagovaly a původně byly vysazeny příliš blízko komunikace. V jarních měsících letošního roku bude opraven rozježděný trávník, novou výsadbu má správa městské zeleně v plánu hned po rekonstrukci povrchů na komunikaci Palackého třídy,“ říká úřednice. Nové povrchy by tu Ředitelství silnic a dálnic mělo pokládat zhruba za rok od skončení rekonstrukce kanalizace. Letos v létě si tu tak lidé z bytových domů „užijí“ výfukových plynů do sytosti.