Chrudim – Dětských hřišť nikdy nebude takový počet, jaký by maminky s dětmi uvítaly a zároveň jich bude vždy víc, než si přejí někteří senioři. Společnost Lidl teď znovu spustila soutěž o výstavbu takzvaných „Rákosníčkových hřišť“. V případě výhry Chrudimě, by zde mohla nová hrací plocha vyrůst v místech, která Lidl vybere. Proč ale další hřiště nevybuduje město samo?

Svého času byla hodně „v kurzu“ třeba stavba nového hřišťátka v „Jedličkách“ u parku Střelnice. Přes veliká očekávání, nakonec z jeho výstavby v tichosti zase sešlo. „Hřiště na Jedličkách bohužel realizováno nebylo. Státní podnik Povodí Labe z důvodu aktivního záplavového území nakonec nevystavil souhlas s instalací pevných prvků,“ říká tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec.

[[gal:11003]]

Negativní stanovisko státních institucí však není jediným důvodem, proč mnohde radnice z budování plácku pro děti raději „vycouvá“. „Nerealizováno bylo také hřiště v sídlišti Leguma. Zde si to lidé bohužel výslovně nepřáli kvůli obavám z hluku. Podobný názor vyslovili i obyvatelé v Husově ulici, kde původně plánované dětské hřiště také odmítli. V rámci revitalizace tohoto sídliště se ovšem hřiště objeví na jiném místě, kde by mělo vyhovovat. Na žádost tamních obyvatel bylo naopak zrušeno hřiště u řeky na rozhraní Palackého třídy a ulice Obce Ležáků, přemístili jsme ho na sídliště Víta Nejedlého,“ uvádí mluvčí.

Přesto se občas nějaké to nové místo k vyžití nejmenších najít podaří. „V letech 2012–13 bylo instalováno hřiště ve vnitrobloku v Revoluční ulici, v roce 2014 vzniklo hřiště v sídlišti U Stadionu. K 1. červnu 2015 došlo ke zpřístupnění obnoveného hřiště na Podhůře, na jaře roku 2016 se objevil veliký herní prvek v Městském parku, koncem téhož roku byly v tomtéž parku poblíž dopravního hřiště instalovány nové herní prvky. V červnu 2016 jsme instalovali víceúčelovou herní sestavu včetně přístupového chodníku a laviček ve Vlčnově. K tomuto hřišti později přibylo i víceúčelové hřiště pro míčové hry. Letos přijde dokončit hřiště v Markovicích. Zapomínat určitě nesmíme na množství hřišť u mateřských školek,“ uzavírá výčet hřišť tiskový mluvčí chrudimské radnice Aleš Prokopec.

Chrudim – Radostná zpráva o připravované revitalizaci smrdutého náhonu v parku Střelnice se po městě roznesla rychle. Začít by měla již letos v říjnu, skončit příští rok. Za více než patnáct milionů korun tu po letech dojde k odstranění jednoho starého „restu“. Sociální sítě a média však zaplnily i stesky po osudu studánky u zdejší Červené kapličky.

Nejvíce její osud zajímá malíře Ivana Baboráka. Není divu, protože sám Baborák má k místu velmi blízký, až intimní vztah. V roce 2012 tu došlo ke slavnostnímu požehnání stavbičky, která dříve souvisela s již neexistujícími lázněmi a byl to právě chrudimský malíř žijící v Přestavlkách, kdo sakrální prostor vyzdobil svými představami o podobě 14 svatých pomocníků, jimž je kaple zasvěcena.

Baborák i další osobnosti veřejného života proto chtějí vědět, zda radnice v rámci revitalizace náhonu, obnoví i studánku s údajně léčivou silou. V současnosti pramen vytéká do skruže a následně míří k zahnívající vodě říčního ramene. Ivanu Baborákovi tak nezbývá, než osvěžit svou paměť připomínkou slovy tiskového mluvčího chrudimské radnice Aleše Prokopce, kterými po dotazu redakce Chrudimských novin ochotně okomentoval osud studánky u Červené kapličky. „Z důvodu zaměření dotačního titulu není možné čerpat finanční prostředky zároveň na regeneraci studánky; ta bude řešena samostatně po odbahnění vodního toku,“ říkal v roce 2016 tiskový mluvčí.

Město tedy na studánku, na rozdíl od kapličky, jejíž údržba již tradičně poněkud drhne, rozhodně nezapomnělo. Vše má však svůj čas.  

Chrudim – O stěhování skateparku, který v současné době leží za budovou krytého kluziště v Klobásově, uvažuje vedení města již nějaký čas. Požadavek po přemístění hřiště pro všechny „skejťáky“ a koloběžkáře se také pravidelně objevuje v rámci Desatera problémů města. Radnice výstavbu nového skateparku nyní slibuje dokonce již na příští rok.

Po dohodě s uživateli bylo vybráno nové místo, které je na volných pozemcích vedle cyklostezky podél řeky Chrudimky v blízkosti obchodního domu Tesco. Souhlasné stanovisko se stavbou již vydalo jak Povodí Labe, tak Odbor životního prostředí MěÚ Chrudim.

Podoba nového skateparku by měla být úplně jiná. Jeho rozloha může být zhruba 1.500 m2, rampy a pojezdné plochy jsou navrženy betonové a skatepark obsahuje všechny aktuální a používané překážky uspořádané do vzájemně propojených sekcí. Také obtížnost překážek je stupňována od těch nejjednodušších po ty obtížnější. Zpracovatelé studie návrh nového skateparku od začátku konzultovali se zástupci současných uživatelů skateparku.

[[img:chrn_fullwidth:15235:]]

„Po získání potřebných souhlasů chceme nyní nechat zpracovat projektovou dokumentaci a získat stavební povolení. Jsem přesvědčen, že příští rok může nový skatepark stát a sloužit,“ říká místostarosta města Jan Čechlovský (ODS).

[[img:chrn_fullwidth:15236:]]

Místo stávajícího skateparku by mělo být následně využito v rámci dalšího rozvoje sportovních areálů. Částečně se ho dotkne komunikace přímého napojení sportovišť, zbývající část plochy plánuje město využít k parkování.

Chrudim - V sobotu 10. února se můžete přidat k průvodu maškar, který bude vyrážet v devět hodin od budovy Regionálního muzea. S několika příjemnými zastaveními dojde masopustní rej až na Resselovo náměstí, kde se představí na tematicky zaměřeném jarmarku. 

Nejen čerstvě napadaný sníh vás může vylákat ven z vyhřátého domova, ale i každoročně pořádaná zajímavá akce dokáže zlákat k vycházce. Tato sobotní je přímo vycházkou povinně veselou, kdy v doprovodu dechové hudby a masopustních maškar ochutnáte trochu z tradiční zábavy našich předků. Masopust bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy, kterou začíná postní období před Velikonocemi.

Fotografie Chrudimských novin připomínají vystoupení národopisného souboru Kohoutek v minulých letech. Masopust je oblíbenou akcí nejen pro děti, ale i pro dospělé. Přináší oživení po krátkých zimních dnech a vytváří prostor pro setkání se u dobrého jídla a zábavy. 

Chrudim – Zakopání horkovodu, který lemuje Chrudimku v lokalitě sídliště „U Stadionu“, opět získává na své popularitě. Diskuzi na toto témat oživilo samo město, které po zbourání klubovny „Kačerům“, chce v těchto místech vybudovat parkovací místa a cyklostezku. Ve vyjádřeních o možném zakopání trubek pod zem jsou však politici opatrní, přesto s nimi část veřejnosti logicky přišla.

Starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) sedí již několik let v dozorčí radě elektrárny a město Chrudim patří mezi věrné zákazníky tohoto dodavatele elektřiny a tepla, ale politik je na jakékoliv konkrétní sliby skoupý. Rovněž tisková mluvčí města Sylva Drašnarová odkazuje případné dotazy směřující k umístění trubek pod povrch přímo k tiskovým mluvčím elektrárny. Město tak podle všeho není dostatečně silným hráčem a jeho představitelům chybí patřičná energie, aby kauzu horkovodu dotáhli do konce.

[[img:chrn_fullwidth:14340:Břeh řeky je trestuhodně nevyužit.  Foto: Město Chrudim]]

Známý místní architekt a kritik prakticky všech kroků radniční koalice na poli výstavby a urbanistického rozvoje Vlasta Koupal také nehýří nadšením z potenciálního stavění dalších parkovišť a vylívání říčního břehu asfaltem pro cyklisty. Jako primární vidí řešit nejprve vzhled břehu Chrudimky, který je „odříznut“ od zbytku města silnicí v ulici Na Ostrově a poté až horkovodem. Teprve potom by měla být plánována parkovací stání a cesta pro jízdní kola. „Není na elektrárně, aby diktovala, jak bude ve městě vypadat hnusná trubka horkovodu hyzdící město ani to, jestli ji po tolika letech dá konečně do země. Je na představitelích města, aby s tím něco dělali. A to mohli už dávno! Chrudimští politici si dlouhodobě s českými politickými trafikanty dědičně hřejí zadky v Opatovicích, aby jen a pouze pobírali peníze? Na co chrudimský politik čeká? To do roku 2008 spal a po roce 2008, kdy se o zahloubení vážněji jednalo, spí zase? Podnikatelům a bafuňářům z Elektrárny Opatovice, a.s. je ukradené, jak to v Chrudimi vypadá, hlavně, že táhnou komíny. Jedno by to být nemělo některým chrudimským politikům, kteří jsou dlouhodobě mezi nimi,“ kritizuje Vlasta Koupal údajnou nečinnost politických špiček.

Ať už předvolební dráždění voličů dopadne jakkoli, jedno je jisté – horkovod přijde zakopat pouze ve směru od lávky k mostu ulice Dr. Milady Horákové. V opačném směru, tedy k ČSAD, se o jeho umístění pod zem prozatím neuvažuje.  

Chrudim – Pořídit si nemovitost v samotném centru města, není právě snadné. V podstatě k tomu vlastně není ani příliš důvodů. Služby pro případné obyvatele tu nejsou, parkovací plochy rovněž chybí. Přesto čas od času některý z historických domů změní majitele. V Široké ulici je právě teď jeden takový k mání.

Bílý dům se zelenými vzory těsně sousedí s rodným domem nejslavnějšího místního rodáka – Josefa Ressela. Jeho polovinu vlastní majitelka a provozovatelka obchodu s oděvy, jenž leží naproti avizované nemovitosti. Budova sice zvnějšku vypadá udržovaně, interiéry však potřebují ne právě malé investice do „rodinného domu“, který však v přízemí disponuje malými prostory pro případný krámek a také maličkou zahradou. Zájemce si musí připravit bez 120 tisíc 10 milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:13880: Nesměle vykukuje za sloupem, přesto i na něj městská policie dohlédne. Široká ulice patří k oblíbenému rajonu strážníků.  Foto: Chrudimské noviny]]

V nedávné minulosti změnil majitele třeba dům ve Filištínské ulici, kde nyní Ital Gianfranco Zanoni prodává sýry a další speciality, nové majitele má i proslavený hostinec „U Slejšků“ ve vyústění Rybičkovy ulice na Resselovo náměstí. Smutnou ukázkou zanedbané údržby je v této lokalitě třeba dům ve Filištínské ulici, který leží naproti moderní budovyě archivu. Nachází se ve vlastnictví firmy L.E.D.O.P. s.r.o. jednatelů Jiřího Plačka a Martina Tichého. Několik desítek let jen chátrá a jakákoliv změna je v nedohlednu, protože k prodeji se nenabízí.  

Chrudim/Pardubice - Na základě rozhodnutí generálního ředitele Nemocnice Pardubického kraje byl vyhlášen zákaz návštěv z důvodu počínající chřipkové epidemie. Toto opatření platí od úterý 6. února a bude v platnosti až do odvolání. Zákaz návštěv se týká všech pracovišť Nemocnice Pardubického kraje, tedy Pardubické, Chrudimské, Orlickoústecké, Litomyšlské a Svitavské nemocnice.

Důvodem zákazu návštěv u hospitalizovaných pacientů je strmý nárůst chřipkových onemocnění v Pardubickém kraji a nárůst počtu hospitalizovaných pacientů s chřipkou v současném období počínající plošné chřipkové epidemie na území celé České republiky.

 [[img:chrn_fullwidth:378:]]

„Proto jsme nuceni přistoupit k opatřením proti hromadnému šíření chřipky v prostředí našich nemocnic. Zákaz návštěv u hospitalizovaných pacientů je jedním z preventivních opatření proti šíření chřipky v prostředí nemocnic. Opatření bude zrušeno neprodleně po zlepšení epidemiologické situace,“ uvedl generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald s tím, že přítomnost otce u porodu je nadále možná, ovšem za předpokladu bezinfekčnosti.

Chrudim – Prezidentské volby skončily tak, jak skončily. Jejich průběh však znovu ukázal na mnohdy nesmyslné tvoření volebních okrsků, které především seniorům a lidem se sníženou pohyblivostí komplikuje život. Přestože volební místnost leží pár kroků od jejich domu, musí jít odevzdat hlas do jiných míst. Zákon je totiž neúprosný.

„Moji rodiče - mamka 77 let a otec 80 let, bydlí v domě číslo popisné 824, ulice Jabloňová, Chrudim. Volební místnost okrsku číslo 13 se nachází cca 50 metrů od tohoto domu. Jakou má tedy logiku, že jsou obyvatelé tohoto domu přiděleni do cca 1 kilometr vzdálené volební místnosti okrsku číslo 12? Uvědomuje si někdo, že na sídlišti Na Rozhledně bydlí převážně staří lidé, kteří mají problémy s pohyblivostí,“ ptá se na městském webu Václav Kloboučník.

[[img:chrn_fullwidth:14935:]]

Vedoucí Odboru správního MěÚ Chrudim Eva Doležalová o problému ví a v rámci svých omezených možností ho i řeší. Žel Bohu, prozatím bez kýženého výsledku. „Volební okrsky byly v Chrudimi sestaveny v souladu se zákonem o volbách do zastupitelstev obcí. Bohužel zákon vůbec není příznivý, pokud se týká změny hranic okrsků,“ říká Doležalová.

[[img:chrn_fullwidth:14933:]]

„Jsme si vědomi situace, že někteří voliči mají blíže jinou volební místnost, než do které spadají, ale podle současně platné právní úpravy bohužel není uspořádání volebních okrsků ve městě Chrudimi optimálně řešitelné ve prospěch všech voličů. Tuto nevyhovující právní úpravu dlouhodobě a stále připomínkujeme v každé zprávě, kterou zasíláme po každých volbách krajskému úřadu k organizačně technickému zajišťování voleb,“ krčí rameny úřednice.

[[img:chrn_fullwidth:14938:]]

„Se stejným problémem jako rodiče pana Kloboučníka se bohužel potýkají i voliči některých okrajových částí Chrudimi, jejichž docházková vzdálenost do volební místnosti je výrazně vyšší než v případě Rozhledny, například voliči z Podhůry. Je mi skutečně líto, že jim nemohu v současné době podat příznivější zprávu. Je tu však alespoň možnost, pokud by ji rodiče přivítali, požádat těsně před nebo při volbách o zaslání přenosné volební schránky, do které mohou hlasovat v místě svého bydliště. Všechny volební komise tuto možnost voličům ze zákona nabízejí a je možné ji před nebo při volbách zprostředkovat i prostřednictvím úřadu, který stejně tak jako mnohé seniory trápí nešťastná rigidní právní úprava volebních okrsků,“ nabízí pomocnou ruku šéfka správního odboru Eva Doležalová.  

Chrudim – Staré úsloví praví, že „lépe pozdě, než nikdy“. Beze zbytku ho lze použít na nejnovější výtvor zdejší radnice. Ta ústy starosty města Petra Řezníčka (SNK – ED) ohlásila vytvoření mobilní aplikace, která umožní bdělým občanům nahlašovat nejrůznější nedostatky městského mobiliáře.

V rámci své pracovní doby aplikaci s názvem „Všímálek“ vytvořili pracovníci městského IT oddělení, radnice tak ušetřila na placení externí firmě. Ke stažení má být „Všímálek“  začátkem měsíce března.

[[img:chrn_fullwidth:15178:]]

Funkce tohoto výtvoru "ajťáků" je prostá. Závadu kolemjdoucí vyfotí chytrým telefonem, pomocí aplikace ji se stručnou doplňující informací odešle úřadu, a to i s jejím přesným umístěním na mapě Chrudimi. Vše je otázkou jen několika málo kliknutí. Ochuzeni o možnost nahlásit závadu nebudou ani lidé, kteří chytrý telefon nevlastní; pro ně je připraven webový formulář.

[[img:chrn_fullwidth:15155:]]

„Technické služby města nebo jednotliví úředníci se o veřejný prostor starají průběžně, přesto nemohou mít oči všude a hned. Rychlá informace zaslaná přes aplikaci je proto velmi cenná,“ přibližuje starosta města Petr Řezníček zrod myšlenky na nový nástroj rychlé komunikace.

[[img:chrn_fullwidth:15145:]]

Nabízí se kousavá otázka – budou technické služby a městští úředníci stejně pečliví, jako v kauze poničené dlažby ve Filištínské ulici? Chrudimské noviny přinášejí fotografie chodníku v této lokalitě již několik let a výsledkem je spíše zhoršování stavu, než oprava poničené stezky pro pěší. Podobně „úřednicky“ řeší město třeba pravidelně rozbitou silnici v ulici Obce Ležáků, kde není schopné donutit Ředitelství silnic a dálnic k větší a trvanlivější opravě.

[[img:chrn_fullwidth:14641:]]

Město slibuje, že součástí aplikace má být i informace o tom, jak s ohlášenou závadou zodpovědné orgány naložily. „Všímálkům“ nezbude, než tyto výstupy sledovat a následně je odměnit i u volební urny.  

Chrudim – Měšťanský bál před třemi lety radnice pro jistotu zrušila, aby nemusela čelit nezájmu tanečníků a Chrudimáků chtivých kulturního vyžití. V letošním roce kosmeticky upravila Ples v Muzeu. V rámci budování image "peckovského" festivalu, přejmenovala ho na Ples v Muzeu s Peckou. Ani to však nepomohlo a řada lidí si na celkové pojetí stěžuje.

Vše začalo ne právě levnými vstupenkami. Lidé zaplatili i 350 korun, aby mohli v sobotu 20. ledna od osmi hodin do půlnoci tančit. Co však za své peníze dostali?

„Podle mého odhadu bylo zhruba 30% židlí prázdných. Nezájem o měšťanský bál zkrátka podle všeho přetrvává a ani Dagmar Pecková nedokáže tanečníky přitáhnout. Navíc, lístky byly opravdu drahé,“ říká jeden z účastníků plesu, který si však přeje zůstat v anonymitě. Redakce však jeho jméno zná.

„Co musím jednoznačně vyzdvihnout, je Chrudimský Big Band. Hráli perfektně a na jejich hudbu se dalo skvěle tancovat. To už však nelze řici o hudbě produkované Ondřejem Kudrnáčem a slovenskou zpěvačkou Kristinou. Děvče je to sice hezké, ale její zpěv se na ples opravdu nehodí. Ondřej Kudrnáč pro změnu zhruba dvacet minut tahal kabely a připravoval se na své vystoupení, přičemž návštěvníci plesu mohli pouze sedět a koukat. Ani jeho hudba nebyla právě vhodná k tanci,“ tvrdí jeden z tanečníků. A právě „prostoje“ charakterizují Ples v Muzeu s Peckou asi nejvíce. Nejprve "dekorování" Dagmar Peckové a módní přehlídka, poté několik vystoupení starosty Petra Řezníčka (SNK – ED) s mikrofonem, který prý podle zúčastněných využil společenský večer spíše k vlastní prezentaci.

„Pokud budu hodně velkorysý, čistého času se od osmi do půlnoci dalo tančit zhruba dvě hodiny. To mi za 350 korun přijde sakra málo. Dobrou náladu nepřinesl ani závěrečný taneček starostovy manželky na stole. Podobné chování bych čekal na venkovské tancovačce. Na reprezentativním plese královského města Chrudim rozhodně ne,“ krčí rameny nespokojený účastník Plesu v Muzeu S Peckou. „Příští rok budu hodně přemýšlet, jestli se plesu pořádaného radnicí zúčastnit, nebo raději zamířit na nějaký jiný,“ uzavírá zklamaný tanečník.