Chrudim – Volby, z nichž měl vzejít nový pražský hradní pán, v sobotu skončily vítězstvím staronového presidenta Miloše Zemana. Druhé kolo probíhalo ve znamení vysoké volební účasti a zjitřených emocí. Samotná Chrudim však Miloši Zemanovi nepatří.

Příznivci Zemanova vyzyvatele Jiřího Drahoše tvrdí, že mu vítězství uniklo z několika možných příčin. Jednou z nich prý byl nepodařený finiš předvolební kampaně. Ať už je důvodem profesorovy prohry cokoliv, získal ve druhém kole úctyhodné 2 701 206 hlasů a tím i 48,63%. Miloš Zeman obdržel 2 853 390, což činí 51,36%. Vítězství o prsa protestující ženštiny z hnutí Femen. Volební účast pak činila 66,60%, což je oproti 61,92% z prvního kola také výrazný nárůst.

[[img:chrn_fullwidth:15215:]]

Jak tedy dopadly volby v Chrudimi? Druhé kolo přilákalo 69,17% voličů – v prvním kole to byo „pouze“ 64,71%. Miloš Zeman získal důvěru 6 262 lidí a tím i 49,48%. Jiří Drahoš oslovil 6 393 voličů, což činí 50,52%. Vítězství Jiřího Drahoše v druhém největším městě Pardubického kraje je tak jistou útěchou všem, kdo toužili po změně orientace v hradní politice a dali mu svůj hlas.

Nejpozději za pět let vypuknou volby nové, tentokráte již bez Miloše Zemana. Nikdo totiž nemůže být zvolen presidentem víckrát, než dvakrát po sobě.

Během druhé světové války se otec a strýc Jiřího Drahoše zapojili do spolupráce s partyzány na Vysočině. Gestapo Drahošova otce zatklo a naštěstí pro něj výslech skončil jen zmrzačením několika prstů. Hůře však dopadl strýc Josef. V říjnu roku 1944 přechovával ve škole legendárního odbojáře generála Josefa Svatoně. Po vyzrazení byl strýc zatčen gestapem a později uvězněn v koncentračním táboře v Terezíně. Dočkal se osvobození, ale v lounské nemocnici 20. května 1945 zemřel na otravu tyfem.

Málokdo ví, že předkové Jiřího Drahoše, současného kandidáta na prezidenta ČR, byli pevní a odhodlaní muži bojující za svobodu českého národa. Jeho otec Jiří se za druhé světové války účastnil protifašistického odboje. Patřil mezi nejužší přátele a spolupracovníky poštovního úředníka Jana Hartmanna, zapojeného do odboje. V sobotu 18. listopadu 1944 bylo těchto několik lidí zatčeno protektorátními četníky a převezeno na místní četnickou stanici. Stalo se tak na rozkaz služebny gestapa v Pardubicích. Na stanici pak probíhaly tvrdé výslechy, například lámání prstů ve svěráku, a stačilo málo, aby Jiří Drahoš starší prozradil něco nepatřičného, a koncentrační tábor by jej i jeho blízké jistě neminul.

Jiří Drahoš mladší se k této události vyjádřil na Facebooku následovně:
“Můj otec Jiří, povoláním učitel, pocházel z Proseče u Skutče. Během druhé světové války spolupracoval s partyzány na Vysočině. Jeho výslech na gestapu skončil naštěstí ‚jen‘ zmrzačením několika prstů.” 

[[img:chrn_fullwidth:15213:Proseč u Skutče v době války. Foto: internet]]

Strýc Josef Drahoš se stejně jako jeho bratr věnoval kantorskému povolání a byl řídícím učitelem v nedalekém Perálci. Za protektorátu se zapojil do odbojového hnutí hasičské župy Vysoké Mýto a v říjnu 1944 přechovával ve škole odbojáře generála Josefa Svatoně. Na konci října se smyčka stahuje a gestapo zasahuje proti ilegálním organizacím hasičů, které byly součástí legálního svazu. 27. října 1944 zatýká odborného učitele Václava Hegera, člena Svatoňovy odbojové skupiny R3, který velel hasičskému odboji. Gestapo jej odváží do Pardubic, kde, podroben krutému výslechu, Heger vypovídá. Vše je vyzrazeno a gestapo začíná pronásledovat členy skupiny. 1. listopadu 1944 jsou velitelé skupiny, generál Josef Svatoň a kapitán Eduard Soška, na Pasekách u Proseče obklíčeni gestapem a po nerovném boji umírají hrdinskou smrtí. Ještě téhož dne je Josef Drahoš v perálecké škole před zraky svých žáků zatčen gestapem.

„Po příchodu gestapa přímo do vyučování, paradoxně na právě probíhající hodinu němčiny, byly všechny děti nevybíravě a pod hlavněmi samopalů vyhnány ze školy. Vyděšené se potom ukrývaly na několika místech po Perálci, na zahradách, na hřbitovech a v křoví,“ řekla pamětnice a současná starostka Perálce Milada Drahošová. Jiří Drahoš starší v době dopadení podplukovníka Svatoně a kapitána Sošky a po zatčení svého bratra převedl rodinu dalšího ohroženého odbojáře do bezpečí na Vysočinu.
Po výsleších byl Josef Drahoš uvězněn v koncentračním táboře Terezín, kde se sice dočkal osvobození, ale na následky otravy tyfem 20. května 1945 v lounské nemocnici zemřel.

[[img:chrn_fullwidth:15212:Jiří Drahoš se svými rodiči a mladším bratrem]]

Jméno rodiny Drahošovy figuruje ve všech čtyřech publikacích, které město Proseč vydalo na téma odboje za druhé světové války. „Za okupace se podílela na druhém odboji, a významně tak pomohla řadě občanů, a to nejen z Proseče, ale i z okolí,” sdělil iDnes prosečský starosta Jan Macháček.

[[img:chrn_fullwidth:15214:Pamětní deska v Perálci.]]

Komunistický stát se však rodině Jiřího Drahoše za zásluhy v odboji zrovna neodvděčil. Otci obou hrdinů Josefu Drahošovi staršímu, který jako dýmkař proslul výrobou špiček ze slonové kosti, byla při pronásledování živnostníků v 50. letech během domovní prohlídky podstrčena zbraň a na základě toho byl odsouzen k trestu odnětí svobody na dva roky, které si odseděl ve slovenské Ilavě.

Václav Pokorný, Extrastory

Chrudim – Volební rok probudil z letargického „spánku“ neuvolněného“ místostarostu Romana Málka (Koalice pro Chrudim). Ten prakticky celé tři roky svého dosavadního funkčního období v průběhu jednání zastupitelstva mlčel, výstupy z „jeho“ komise pro zahraniční vztahy jsou tajné. Nyní však chrlí jednu tiskovou zprávu za druhou. V té poslední sděluje, že Chrudim plánuje zviditelnění pro turisty.

Esem v rukávu má být pro Chrudim půvabná památková zóna a prestižní ocenění, které se jí a příkladné péči o ni dostalo: titul Historické město roku. S takovou výbavou se prý město může směle účastnit nejrůznějších cestovatelských a turistických veletrhů a změřit síly s těmi nejatraktivnějšími turistickými destinacemi. Zda do této „unikátní výbavy“ patří i trvale poškozený chodník ve Filištínské ulici, který jako lakmusový papírek ukazuje impotenci místní radnice dohnat pachatele a následně ho i donutit uvést dlažbu do původního stavu, místostarosta pochopitelně neřeší. Otázkou rovněž zůstává, jak by turisté hleděli na pravidelné tahanice o dotace na rekonstrukci střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie, nejvýznamnější zdejší historické památky, v průběhu jednání městského zastupitelstva. Zde se demagogiím komunisty Jaroslav Moučky dokáže postavit pouze zastupitel Tomáš Židek (SNK – ED), zatímco místostarosta zodpovědný za turismus Roman Málek schlíple mlčí.

[[img:chrn_fullwidth:14718:Přijeďte do Chrudimě! Města památek a reklamních cedulí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zástupci města Chrudim se přesto v minulých dnech jako pozorovatelé zúčastnili ve Vídni největšího a nejdůležitějšího cestovatelského veletrhu Rakouska s názvem Ferien-Messe 2018, kde cestovatelsky nadšenému rakouskému publiku představila partnerská Jihočeská centrála cestovního ruchu nový přeshraniční projekt Památky žijí. S Chrudimí jako pozorovatelem se také neváhala o své zkušenosti s rakouským trhem podělit. „Město Chrudim zvažuje v budoucnu účast i na dalších veletrzích, proto je potřeba zmapovat si ty nejúspěšnější a vyhodnotit jejich návštěvnost, atraktivitu a především zacílení,“ říká místostarosta Roman Málek.

[[img:chrn_fullwidth:15178:Jen pár krůčků za starou radnicí čeká na turisty skutečný poklad.  Foto: Chrudimské noviny]]

V celé řadě článků, jež Chrudimské noviny věnovaly historickému centru města a lidem, kteří v něm podnikají, lze najít jednu jedinou červenou nit – okolí Resselova náměstí nežije. Turisté si prý sice často centrum města projdou, ale to bývá program maximálně na sobotní dopoledne. Co naložit s časem, který následuje? Většina z nich nasedne do auta a opět odjíždí, jelikož tu absentují kavárničky, stylové cukrárny, jakékoliv jiné vyžití. Bídné ubytovací kapacity raději ani nezmiňovat.

[[img:chrn_fullwidth:14563:Historické město roku...  Foto: Chrudimské noviny]]

Vedení města by tak mělo svou pozornost zaměřit spíše na rozhovory s lidmi, kteří na Resselově náměstí mají své provozovny a podniky, kteří zde žijí. Turistické veletrhy možná turisty přilákají, ale rozhodně nepřipraví na trapnou realitu nejkrásnějšího města Pardubického kraje.  

Chrudim/Medlešice – Místní část Medlešice sice dlouhá léta fungovala jako samostatná obec. Fungovat v rámci většího města, jako jedna z místních částí, se zdálo být výhodnější, proto se Medlešice ocitly pod „křídly“ sousední Chrudimě. Věnuje však město péči místním budovám ve stejné kvalitě, jako v okolí Resselova náměstí?

Odpověď je nasnadě – věnuje. Městské domy v samotném centru Chrudimě totiž svým stavem zcela korespondují se situací, v níž lze najít zámek v Medlešicích, místní hasičskou zbrojnici, nebo donedávna také městský domek, jenž pomalu ale jistě padal k zemi. Než ho zachránil kupec.

[[gal:15210]]

„Těch budov ve vlastnictví města, které zde stojí silou vůle, je vícero. Stačí se podívat na hasičskou zbrojnici v Medlešicích. Člověk se jen diví jak „příkladnou“ péči město tomuto objektu věnuje. A rozdělaná rekonstrukce medlešického zámku, to je taky kapitola sama pro sebe,“ říká David Hambálek.

[[img:chrn_fullwidth:15211:]]

Například park, který lemuje zdejší zámek, po celý čtvrtrek nechávalo město na pospas rozmarům počasí, takže klienti zdejšího stacionáře nemohli ani vkročit na cestičky. Válelo se zde listí a ořezané větve. Dnes již tu listí neleží, ale pracovníci technických služeb při úklidu dojeli svými vozy až do parku a některé jeho části proměnili v bažinu. Používat kolečka a hrábě nejspíše není v této městské firmě "in". 

Chrudim – Radnice sice často a ráda operuje údajnými úspěchy při prodeji pozemků v místních průmyslových zónách, realita však zas až tak „růžová“ nebude. Po „velkých očích“ firmy pewag nyní o prodloužení blokace části pozemků v průmyslové zóně žádá i SIAG.

Pod výše odkazovaným článkem jedna z městských úřednic informovala o nejnovějším vývoji týkajícím se rozvoje peformu Chrudim. Podle těchto nepotvrzených zpráv si kováři z pewagu větší rozvoj své výroby v druhém největším městě Pardubického kraje prozatím rozmysleli. Dojde pouze k přístavbě stávajících výrobních prostor pro další buchar.

[[img:chrn_fullwidth:13739:]]

Městské zastupitelstvo dostane v pondělí 29. ledna na stůl žádost dalšího obyvatele zdejší průmyslové zóny a sice výrobce tubusů k větrným elektrárnám, firmy SIAG. Ten v minulosti zažádal o blokaci zhruba čtyř a půl hektarů pozemků pro případnou expanzi. Blokace měla skončit 31. prosince loňského roku. Nyní však žádá o její prodloužení. Město chce SIAGu vyjít vstříc, takže jeho žádost o natáhnutí blokace do 30. června letošního roku doporučuje zastupitelům schválit. Důvodem, který firma pro delší termín předkládá, je nejasnost všech okolností s její celkovou koncepcí v chrudimské průmyslové zóně. Pokud by však o zamluvené pozemky projevil zájem jiný investor, je SIAG ochotný do 10 dnů sdělit radnici své jasné stanovisko. 

Chrudim – Občas musí staré ustoupit novému. Platí to nejen v běžném životě a politice, ale také v případě starých domů a bortících se staveb. Městští zastupitelé v pondělí 29. ledna budou rozhodovat o demolici dvou budov ve vlastnictví města. Obě jsou svým způsobem spjaty se životem místních.

K zemi by v případě souhlasu politických špiček měl jít dům číslo popisné 88 v Lázeňské ulici. Tato budova sloužila dlouhá léta jako útočiště slavné chrudimské bezdomovkyni „Kometě“. Linul se odsud nasládlý zápach zapáleného „jointa“ s konopím, na zdech domečku jeho obyvatelka nechávala procházejícím netradiční vzkazy, bydlela zde smečka koček. „Kometa“ však v domku dávno nebydlí, jeho stav však opravu vylučuje. Radnice ho proto nechá zbourat.

[[img:chrn_fullwidth:3860:Kometa tu už dávno nebydlí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Druhou stavbou, která by měla ustoupit případné budoucí cyklostezce a nových parkovacím stáním, je klubovna vodáckého spolku Kačeři v ulici Na Ostrově. Zbytková cena klubovny má být 55 tisíc korun proto ani tato nemovitost nestojí městu za opravu. Kačeři se navíc budou scházet v čísle popisném 29 ve stejné ulici. Děti tak změnu jistě neopláčou. 

Chrudim – Pacienti, kteří musí navštěvovat své ošetřující lékaře v budově „nové“ polikliniky, nemají vůbec snadný život. V létě tu byl provoz přerušen z důvodu rekonstrukce kanalizace pod Palackého třídou, v těchto dnech tu však probíhají opravy sítí prakticky v celé budově.

Dodržovat v takových podmínkách přísné hygienické předpisy, není právě snadné. Všudypřítomný prach a nepořádek vniká i do těch nejuzavřenějších prostor. Pacienti musí překračovat pytle s cementem, vybourané díry do zdí jim také příliš optimismu nepřidají. Přerušit svou práci na dobu, než rekonstrukce skončí, lékaři nemohou. Nezbývá, než pracovat v polních podmínkách.

[[gal:15206]]

Není to však jen stavební suť a materiál, co klienty lékařů z „nové“ polikliniky od návštěv odrazuje. Ve středu 17. ledna se na jedné z dámských toalet objevil „neřád lidský“, lejno, ležící nikoli v záchodové míse, ale několik centimetrů od ní. Jak toto zapadá do péče o čistotu Wc zařízení, ví asi jen pachatel neuvěřitelného skutku a samozřejmě též místní uklizečka.  

Chrudim – V posledních dnech to začíná vypadat, že chvála, jíž někteří motoristé adresovali technickým službám za instalaci nových parkovacích automatů, byla poněkud předčasná. Zástupy zmatených řidičů a také množící se kritické připomínky na webovkách města, přinášejí trochu jiný pohled na poslední modernizaci parkování.

Jedním dotazem za mnohé, může být ten od Josefa Skřivánka. „Dneska jsem poprvé parkoval v tomto roce na náměstí v Chrudimi. Seznámil jsem se s novinkou v systému platby za parkování. Musím říct, že se mi toto zdá jako šlápnutí vedle. Zadávání SPZ i následný postup je zdlouhavý a složitý. U automatů se tvoří fronty lidí, kteří nevěřícně zírají a pokoušejí se uhradit poplatek. Cizinci a starší řidiči budou z tohoto vedle. Nechápu z jakého důvodu toto bylo zavedeno, lístek si řidiči pořád pokládají na viditelné místo do vozidla a myslím, že pro kontrolu úhrady stačí jen projít kolem vozidla o dívat se. Používaní aplikace MP i její účel mi uniká. Spíš je to tak, jak to my Češi umíme - zbytečně vytváříme složité procesy a komplikujeme běžný život lidem. Jezdím dost často doma i v zahraničí vozem a s tímto systémem jsem se nikde nesetkal. Nebo je to tím, že někdo dostal za toto vylepšení nějakého kapříka,“ ptá se nespokojený řidič.

[[img:chrn_fullwidth:13338:Tak to fungovalo ve městě ještě před nedávnem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Město se totiž v případě modernizace parkovacích automatů rozhodlo vsadit na nejmodernější technologie. Jednou z nich je i využívání mobilní aplikace ClickPark. Tu si může každý zdarma stáhnout a po jednoduché instalaci do chytrého telefonu, nemusí trávit čas u automatu. Délka parkování se dá navíc snadno prodlužovat a také strážníci mají snazší práci.

Za vznikem této mobilní novinky stojí Tomáš Tenkrát. Podle jeho slov si s ClickParkem chtějí podmanit celou republiku, což by řidičům ulehčilo život ještě více. Zcela by odpadlo hledání parkovacích automatů a složité vyplňování RZ na nepřehledné klávesnici automatu. Ani zavádění ClickParku však není bez potíží. V samotné Chrudimi prý podle interních informací z radničních kuloárů byla nejkomplikovanější domluva s neuvolněným místostarostou Jaroslavem Trávníčkem (ČSSD). Ostatní místní politici výhody tohoto systému dobře pochopili a nadšeně přijali.

[[img:chrn_fullwidth:15197:Strážníci si novinku nemohou vynachválit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Výše zmiňovaný dotaz Josefa Skřivánka směřoval primárně k vedení technických služeb. Nemohl to být tedy nikdo jiný, než jejich ředitel Zdeněk Kolář, kdo ochotně a obsáhle odpověděl. „K instalaci nových parkovacích automatů docházelo postupně během minulých dvou let, poslední byly vyměněny v srpnu loňského roku, a to z důvodu staří a poruchovosti stávajících automatů,“ říká Kolář.

[[img:chrn_fullwidth:15196:Stačí jim mobil a hned vědí, kdo zaplaceno má a kdo nikoliv.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Při instalaci nových parkovacích automatů bylo přihlédnuto k požadavkům občanů na možnost provedení plateb i jinou metodou, než pomocí mincí. Z tohoto důvodu byly do automatů přidány prvky k umožnění platby kreditní kartou a pomocí mobilní aplikace. Po celé Chrudimi jich je celkem šest. Cena parkovného je stanovena městskou vyhláškou - parkovné zdražilo po 20 letech provozu - od roku 1996 - o jednu korun, a to nikoliv z důvodu inflace, ale právě proto, že byly zavedeny nové možnosti placení kartou a mobilní aplikací.. Znalost RZ je nutná z důvodu efektivnější kontroly parkujících vozidel pomocí kontrolní aplikace, která v sobě zahrnuje všechny možnosti placení parkovného. Tímto opatřením se pro občany zvyšuje komfort při placení a odbourává se povinnost umisťovat parkovací lístek zpět do vozidla. Při zadávání RZ dochází k minimálnímu zdržení. Samozřejmě, pokud je toto opatření nové, dochází ke zdržení z neznalosti, které po několikátém použití automatu bude opravdu minimální,“ myslí si Zdeněk Kolář. Pravdou však také je, že většina seniorů chytrý telefon nemá a aplikaci tedy využívat nemůže. Pro tento případ však u automatů stojí zaměstnanci technických služeb, aby zmatených šoférům pomohli.

„Kontrolní aplikace, kterou městská policie v rámci tohoto systému využívá, skenuje RZ zaparkovaných vozidel a okamžitě vyhodnocuje, zda má vozidlo v dané době zaplacené parkování, vyplní automaticky požadovaný formulář a strážník si jej na místě vytiskne. Nemyslím, že zadání RZ je složitý proces a komplikuje běžný život. Způsob zadání RZ, mimo nutnosti jít zpět k autu a vložit tam parkovací lístek, podstatně zrychluje kontrolní činnost městské policie a šetří její čas, který může využít k jiné činnosti. Systém je už zaveden v několika městech České republiky, Slovenska a Polska. V Praze se s ním řidiči setkají běžně. Nejedná se o vylepšení za kapříka, ale zvýšení komfortu občanů o možnost platby kreditní kartou a mobilní aplikací,“ uzavírá ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář.  

Nemocnice Pardubického kraje podniká veškeré kroky k uzavření dohody se zástupci odborových organizací v rámci vyjednávání o nové kolektivní smlouvě. Dosud však ke shodě nedošlo, proto je společnost nucena řešit situaci a dle platné legislativy připravovat změnu režimu práce tak, aby byl zajištěn provoz nemocnic a zdravotní péče o pacienty.

„Lékařským odborům nestačí nabízené osmiprocentní navýšení platů a nárůst sazeb o víc než 10 procent za dohody o provedení činnosti, někteří lékaři tak bohužel vypovídají dosavadní systém služeb. Jsme proto nuceni využít veškeré možnosti a opatření v souladu se Zákoníkem práce, aby byl zachován provoz nemocnic a plně zajištěna neodkladná péče o urgentní a život ohrožující stavy obyvatel našeho kraje. Na přechodné období však může dojít k odložení některých plánovaných operací,“ uvedl generální ředitel Tomáš Gottvald. Předpokládá, že po jednom dvou týdnech se provoz nemocnice opět vrátí do normálu. „Zmíněný čas je potřeba na zavedení změn v režimu práce.“

Stanoviska zaměstnavatele a zástupců třinácti odborových organizací v rámci kolektivního vyjednávání se rozcházejí o dvě procenta v odměňování lékařů. „Požadavky odborů jdou nad rámec toho, co garantuje úhradová vyhláška i příslib ministerstva zdravotnictví,“ uvedl generální ředitel Gottvald. „Pokud bychom na ně přistoupili, hrozilo by zadlužení nemocnic a s tím spojené další důsledky. To nechceme připustit.“

Nemocnice nabízí lékařům osmiprocentní navýšení mzdových tarifů. „Nechceme nikoho obrat o dvě procenta, zároveň nabízíme i nárůst sazeb dohod o provedení činnosti o více než 10 procent a v rámci benefitů i zachování čerpání placeného studijního volna po přesčasové práci. Bohužel odbory zatím všechny naše nabídky striktně odmítly,“ uvedl generální ředitel Gottvald. „Nabídky považujeme za korektní. Na nárůsty mezd bychom využili veškeré možné finanční prostředky. Stejně jako v minulých letech jsme připraveni rozpustit do mezd vše, co nám umožní úhradová vyhláška na letošní rok. Vždyť za období let 2015 až 2017 jsme mzdy v celkovém objemu zvýšili o více než 22 procent, což znamená o téměř půl miliardy korun.“

Pokud nebude nadále možné realizovat ústavní pohotovostní službu prostřednictvím dohod o provedení činnosti vzhledem k jejich ukončování lékaři, připravuje Nemocnice Pardubického kraje rozšíření režimu práce o směnný provoz v podobě dvanáctihodinových směn v kombinaci s postupnými nástupy a přesčasovou prací.

Kolektivní vyjednávání v Nemocnici Pardubického kraje bude pokračovat 16. ledna. „Děláme vše pro to, aby v krátké době došlo k dohodě se zástupci odborových organizací. V tomto týdnu obdrží odbory další naše nabídky. Věříme, že by mohly vést k nalezení společné shody a pokračování provozu nemocnic v dosavadních režimech,“uvedl generální ředitel Gottvald.

Chrudim – První kolo volby, z níž měla vzejít nová hlava státu, je u konce. Na republikové úrovni zvítězil nynější prezident Miloš Zeman, druhé místo bral Jiří Drahoš, třetí skončil Pavel Fisher. Jaké jsou však výsledky voleb v samotné Chrudimi?

Není žádným překvapením, že i v druhém největším městě Pardubického kraje vítězí Zeman. Dosáhl na 4357 hlasů což činí 36,68% těch, kdo by ho rádi viděli znovu ve funkci nejvyšší. Druhý Jiří Drahoš pak obdržel 3394 hlasů – 28,58%. Třetí skončil v Chrudimi Michal Horáček s 1152 hlasy a 9,70%. Čtvrtý Marek Hilšer oslovil 1104 Chrudimáků, což stačí na 9,30% hlasů. Následuje Pavel Fisher, Mirek Tpolánek, Jiří Hynek, Petr Hannig a poslední místo se 48 hlasy přisoudili obyvatelé nejkrásnějšího města Pardubického kraje Vratilavu Kulhánkovi. Volební účast byla 64,71% oprávněných voličů.

V těchto dnech tak probíhá příprava druhého kola prezidentské volby. Má se konat v termínu 26. - 27. ledna. Voliči již nebudou dostávat volební lístky do schránek, obdrží je přímo ve volebních místnostech. Většina neúspěšných kandidátů také vyslovila svou podporu Jiřímu Drahošovi. Jde o Pavla Fischera, Marka Hilšera, Michala Horáčka, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka. Naopak podporu současnému prezidentu Zemanovi vyjádřil Petr Hannig.