Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) se vyjádřil, že by byl rád, kdyby k průlomu v řešení opuštěného Hotelu Bohemia Chrudim došlo ještě za jeho volebního období, nicméně kroky, které k tomu podniká, k žádnému posunu viditelně nevedou. Stejný scénář se opakuje stále dokola už od února. Celá věc se rozlouskla na jednání dnešního zastupitelstva. A starosta vysvětlil proč a navíc přiznal, jaký krok město Chrudim podniklo.

Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která má smlouvy na starosti, přijela řešit tyto záležitosti z Mohelnice do Chrudimi 24. listopadu. Z vysvětlení starosty dnes vyplynulo, že shodou okolností pár dnů na to onemocněla a její odborné stanovisko ke smlouvám se opět odložilo.

„Byla tady už minulou středu,“ uvedl starosta 7. prosince na tiskové konferenci. „Ve středu schůzka proběhla a do konce týdne měla dát advokátka nějaké stanovisko k tomu, co jsme tam probrali. Uběhl další týden, stanovisko nemáme. Včera jsme ji urgovali. Pokud nám nějaké stanovisko dá, tak zase máme o čem jednat s panem Mařasem, coby jednatelem společnosti Homa Holding,“ dodal starosta. Není nad to, si pro vyřešení smluv v případě Hotelu Bohemia Chrudim vybrat v současnosti  jednu z nejvytíženějších právniček v České republice, a pak vše svádět na její časové možnosti. „Jak jsem říkal, byl bych rád, kdyby se nám to povedlo. Teď se snažíme, tedy celou dobu, o tom jednat. Teď tedy spíše, aby naše paní advokátka nám dala veškeré podklady,“ držel se starosta zpátky ještě před týdnem.

[[img:chrn_fullwidth:19387:Hotel Bohemia Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Celá věc se ovšem dnes rychle rozlouskla na jednání chrudimského zastupitelstva, kdy debatu rozpoutal nejdříve Jaroslav Moučka (KSČM) rekapitulací celé historie problému s hotelem, následovaný zastupiteli Davidem Kasalem (ANO 2011) a Janem Čechlovským (ODS), kteří se podivovali, proč město nadále trvá na tom, aby smlouvy za těchto časových možností řešila dosavadní advokátka.

Starosta František Pilný zastupitelům odvětil, že pohár trpělivosti už asi přetekl, a pokud se do konce týdne žádné stanovisko nedozvědí, bude se asi muset uvažovat o změně, když se od února celá věc nikam neposunula. Zároveň přiznal, že město Chrudim za tyto právní služby už zaplatilo dopředu.

Chrudim - Veřejné projednání v průmyslové zóně, kde měla v budoucnu stát kompostárna, vzbudilo mezi přítomnými v září 2020 velké emoce. Vše bude záležet až na vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Stejně odpověděl na dotaz, kam celá věc za celou dobu postoupila, i starosta František Pilný (ANO 2011). Zákonem stanovená lhůta trvá přibližně 235 dnů a běží od oznámení záměru investora.

[[img:chrn_fullwidth:19356:]]

„V tuto chvíli je to na posouzení vlivu na životní prostředí, EIA. Uvidíme, s jakým výsledkem se nám to vrátí," reagoval starosta František Pilný (ANO 2011) na dotaz ohledně aktuální situace ve věci separačního dvora a kompostárny v Markovicích a pokračoval vysvětlením možných změn plánované výstavby.

„My jsme po tom jednání v Markovicích, které proběhlo v loňském roce, zpracovali ještě variantní dokumentaci, má tam vzniknout separační a sběrný dvůr, takže ta plocha by celkově byla menší," vysvětlil. „Kompostárnu bychom právě že vypustili, a uvidíme, jak se k tomu krajský úřad postaví. Osobně si myslím, že zmenšení by prospělo i tomu, že bychom mohli další část průmyslové zóny prodat nějakému zájemci, ale to rozhodnutí opravdu padne až v okamžiku, kdy bude EIA hotová,“ dodal starosta k plánovanému záměru.

Chrudim/Medlešice – Vybudování kanalizace je běh na dlouhou trať. A nastávají také otázky, které řeší asi každý občan obce, kde se plánuje vybudovat. Finanční možnosti obyvatel jsou totiž různorodé a ne každý se zvládne připojit včas. Jak to bude probíhat v Medlešicích? Starosta potvrdil, že se udělá vše pro to, aby občané nemuseli shánět projektanta ani vyřizovat povolení na vodoprávní úřad. Jesenčanskému potoku se uleví, dešťovou vodu si ale bude muset každý občan na svém pozemku vyřešit sám - do připravované kanalizace odtéct nesmí.

Podle předpokladů se cena snížila z původních cca 108 milionů korun na 77 milionů. Zakázku vysoutěžila jedna z nejstarších stavebních firem regionu, Agrostav Pardubice. Dotaci na vybudování splaškové kanalizace prý město na devadesát procent získá, zbytek bude financovat 50 milionovým úvěrem u ČSOB. „Na jaře si na UPR dali noční. O dotace se mohlo žádat od půlnoci a my jsme ji podali patnáct minut po půlnoci, z interních zdrojů jsem zjistil, že jsme byli první," uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) k nasazení Hany Luptákové 1. dubna 2021. Jedním z kritérií proplacení dotace prý ale je, aby se ke kanalizaci připojilo v co nejkratším termínu co nejvíce lidí. Veřejnou část splaškové komunikace zaplatí, vyprojektuje a postaví město Chrudim a na občany zbývá si domluvit vykopání přípojky na vlastním pozemku a připojit se nejlépe do jednoho roku. 

[[img:chrn_fullwidth:19315:Z veřejného projednání 15. září 2021. Foto: Město Chrudim]]

Kdo se připojí nejdřív, zaplatí nejméně

„Jsem rád, že první reakce občanů při veřejném projednání byla vstřícná a lidi si uvědomují, že je potřeba tuto dlouho opomíjenou stavbu vybudovat a že se nedá dlouhodobě v 21. století žít bez kanalizace,“ uvedl místostarosta Aleš Nunvář (Piráti), jako by stavbu odkládali samotní občané. Vlastníci nemovitostí musí dobudovat na své náklady soukromou část kanalizační přípojky na svém pozemku. „Snažíme se to nastavit motivačně. Kdo se připojí do roka, tak to bude mít nejlevnější, tedy za pět tisíc korun. Kdo se připojí po jednom roce, platil by třicet tisíc korun a kdo až třeba po více než pěti letech, tak zaplatí padesát tisíc korun,“ dodal.

Občanům odpadnou starosti s papírováním

Město Chrudim hledalo firmu jak pro hlavní kanalizační stoky, tak nakonec i pro odbočky k nemovitostem až na hranice soukromých pozemků, kde bude revizní šachta. „Abychom to lidem ještě více ulehčili, vyprojektujeme i to, co mají na svém pozemku až k nim do napojovacího místa. Starosti s papírováním jim touto smlouvou zcela odpadnou a zůstává na nich, aby si udělali pouze výkopové práce. Uvažujeme, že jim i na to poskytneme nějakou drobnou dotaci,“ shrnul starosta František Pilný (ANO 2011). Dešťovou vodu si bude muset dál každý řešit na svém pozemku sám. Město prý ale lidem přispěje i na likvidaci srážkových vod zasakováním.

Chrudim – Jedním z jedenácti bodů, které včera projednávala Rada města, byl návrh rozpočtu na rok 2022. Město si také vzalo 50 milionový úvěr na akci kanalizace Medlešice od ČSOB, který bude pět let splácet. Nejvyšší navýšení při přípravě rozpočtu zaznamenal odbor investic, o kterém starosta František Pilný řekl, že je dlouhodobě poddimenzovaný.

„Cílem naší koalice právě bylo investice posílit a to se nám povedlo o šedesát procent,“ uvedl místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci). Přilepšil si i odbor správy majetku, který „úspěšně prodával pozemky v průmyslové zóně západ,“ jak dodal. Rozpočet se totiž u investic zvýšil ze 100 milionů na 160 i díky získaným dotacím.

„Máme v koaliční smlouvě, že město Chrudim nebude zadlužené víc na začátku našeho funkčního období než na jeho konci. Máme to spočítané tak, že to tak je. Za ty čtyři roky, co máme na příjmech, máme i na výdajích," uvedl na tiskové konferenci starosta František Pilný (Ano 2011). Celkové navrhované příjmy ke schválení 13. prosince na zastupitelstvu přitom činí 491 304 Kč a výdaje 627 325,6 Kč. Starosta ale ujistil, že úvěrem na kanalizaci se „celková zadluženost města ani nezvýší, ani nesníží." 

[[img:chrn_fullwidth:19312:]]

Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) vyjmenoval všechny největší planované investice roku 2022, mezi které patří kromě kanalizace v Medlešicích třeba přístavba hasičárny v Markovicích, knihovna v Topolské, protipovodňový varovný systém Na Šancích, nebo lávka v Moravské ulici a parkoviště v ulici Dr. Milady Horákové. Starosta František Pilný ale zároveň dodal, že pokud nastane rozpočtové provizorium, některé investice budou muset jít stranou.

„Tento rozpočet se vůbec nerodil lehce, protože třeba já si právě myslím, že kapitola investic je dlouhodobě v Chrudimi poddimenzovaná. Že městský majetek je potřeba více zejména opravovat, a samozřejmě v některých směrech i budovat,“ snažil se starosta vysvětlit, proč tomu tak doposud na mnoha místech v Chrudimi není.

Chrudim – Priority jsou priority. Starosta František Pilný (ANO 2011) mluvil o vichřici už před volbami. V komentáři k návrhu rozpočtového opatření číslo 13 se totiž zmínil o tom, co se musí udělat, než taková vichřice přijde. Prý ale kvůli zdražení elektrické energie se důležitá kontrola přesouvá až na příští rok. A místo realizace plánovaného rozšíření parkoviště na Koželužské ulici se kvůli chybějícímu povolení bude čárovat parkoviště Na Větrníku.

[[img:chrn_fullwidth:19212:Čárování parkoviště nepočká.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Je tam celkem devět dotací v úhrnné výši 3 miliony 900 tisíc. To zahrnuje napříkad dotace od Ministerstva školství pro MŠ Víta Nejedlého, milion korun pro napojení Sportovišť města Chrudim, dotace od Ministerstva kultury na regeneraci městských památkových zón a podobně," uvedl starosta k navýšení rozpočtu o 4,908 milionů korun.

Jestli sloupy vydrží další vichřici, se letos nedozvíme

Podle stávajícího rozpočtu by se měly sloupy rentgenovat až příští rok, jak vysvětlil starosta dva týdny před příchodem orkánu Ignác. „Některé jsou staré i čtyřicet let a více. Budeme zjišťovat jejich sílu materiálu, aby se nám nestalo, že třeba některý sloup ve vichřici spadne. Původně jsem myslel, že už část peněz na to půjde, ale vzhledem k tomu navýšení elektrické energie nikoliv, tedy až příští rok.“

[[img:chrn_fullwidth:19214:Předminulou sobotu u Hotelové školy Bohemia.  Foto: Chrudimské noviny]]

Parkoviště zhatilo povolení a peníze se využijí na veřejné osvětlení

Starosta komentoval i další odbory, které má v kompetenci. „Dochází k drobnému posunu v Technických službách Chrudim. Celkem vyšší položku měly na dopravní značení, protože se předpokládalo, že v Koželužské ulici, a ne k Jungmannově nábřeží, se plánovalo zjednosměrnění a rozšíření parkovacích míst," uvedl.

To se ale nepovedlo dotáhnout kvůli včas nevydanému stavebnímu povolení. „Tyto peníze se využijí na čárování parkoviště na Větrníku, tam vzadu u té hospody U Vočka a částečně se využívají na veřejné osvětlení, kdy částka 243 tisíc korun je přesunuta na veřejné osvětlení z důvodu navýšení cen elektrické energie."

[[img:chrn_fullwidth:19213:Na Větrníku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim/Hrochův Týnec – Došlo ke zrušení veřejné zakázky na software ke zpracování agendy přestupků zachycených radarem, protože se do výběrového řízení nikdo nepřihlásil. V Hrochově Týnci si podle starosty Františka Pilného (ANO 2011) zatím záznamy z radaru, který zde stojí od 7. července, zpracovávají strážníci sami. Jak se ale ukázalo, není to tak. Vše brzdí právě nákup softwaru.

[[img:chrn_fullwidth:19009:Radar v Hrochově Týnci.  Foto: Chrudimské noviny]]

„První stacionární radar už funguje v Hrochově Týnci. Už dokonce měří, ale jaksi nemá tady u nás kdo zpracovat přestupky. Čili zatím ty informace z toho radaru jsou zpracovány tak, že Městská policie Hrochův Týnec si je vyzvedává a sama si to řeší,“ tvrdil starosta František Pilný (ANO 2011). Po zrušení výběrového řízení byli přímo odborem dopravy osloveni tři dodavatelé a ve finále se prý ukázala jako nejvýhodnější nabídka INIT Technology ze Sehradic. Zakázka bude předběžně podle slov starosty stát bez DPH 292 tisíc. 

[[img:chrn_fullwidth:18977:Hrochův Týnec.  Foto: Chrudimské noviny]] 

[[img:chrn_fullwidth:19010:]]

Sám starosta František Pilný přičetl rychlost v osazení radaru v Hrochově Týnci skutečnosti, že už měla obec na místě kabeláž z dob, kdy tam stál zpomalovací semafor, čili nic nebrzdil ani souhlas s policií, na který například zatím čekají Zaječice.  „A pak samozřejmě u těch obcí to brzdí peníze," vysvětlil starosta. Ale to zrovna není případ radaru v Hrochově Týnci, odkud příliv peněz do chrudimské městské kasy z pokut zatím brzdí chybějící software. K vyřešení komplikací by mohlo dojít snad maximálně do jednoho až dvou měsíců od obostranného podpisu smlouvy s vybranou firmou.

Pardubický kraj – Třetí dávka očkování se blíží. Obyčejní lidé svoji dovolenou kvůli covidovým příznakům po očkování čerpat nechtějí, ale když je jim špatně, nic jiného jim nezbývá. Zaměstnavatel jim jinak ušlou mzdu nenahradí. Dva dny volna navíc pro 400 tisíc státních zaměstnanců, kteří se nechají z vlastní vůle sami kompletně naočkovat. Hejtman Martin Netolický (3PK) to nazval populismem před volbami. Tento krok doporučil premiér Andrej Babiš (ANO 2011) hejtmanům v republice už na konci července. Na zářijovém jednání krajského zastupitelstva zajímalo starostu Františka Pilného (ANO 2011), zda se krajský úřad ke vstřícnému kroku pro ty, co očkování dobrovolně podstoupí, připojí stejně jako Chrudim. Jediným krajem, který se zapojil kompletně, je Moravskoslezský. Z Pardubického kraje se zapojily ještě Svitavy.

Když jde člověk darovat krev, má ze zákona nárok na den volna. Podniká totiž něco pro dobro společnosti. Stejně se dá chápat i rozhodnutí nechat se naočkovat, ať už se o smyslu očkování říká cokoliv. Lidem bývá po očkování často špatně, mají teplotu a sami si raději berou dopředu den nebo dva dovolené, a plánují očkování tak, aby po něm nenásledoval pracovní den.  „Vzala jsem si preventivně volno, aby se můj stav po očkování kdyžtak nezhoršil. Určitě bych placené volno využila. Bylo mi špatně, cítila jsem se unavená a dvanáctihodinovou službu bych nezvládla. Celkově jsem si musela vzít tři dny dovolené. A takových kolegyň nás bylo víc," vyjádřila se pro Chrudimské noviny například jedna z pracovnic v sociálních službách, která nechtěla být jmenována. 

„Vláda vyhlásila, že kdo je očkován, má nárok na dva dny volna navíc. My jsme to zavedli i na Městském úřadě v Chrudimi, vím, že krajský úřad k tomuto řešení nepřistoupil, tak bych se zeptal, jestli uvažujete, že přistoupíte k tomuto řešení i na krajském úřadě, případně, proč ne. A to je za mě všechno, děkuji,“ ukončil svůj dotaz na jednání krajského zastupitelstva ve vší slušnosti starosta František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:18996:Michaela Matoušková, Martin Netolický a Michal Kortyš.  Zdroj:PK]]

Ředitel Folprecht chce dohnat časové výpadky

Na krajském zastupitelstvu se ale nesetkal s pochopením, natož s chováním, které by se na jednání přenášeném online veřejnosti dalo očekávat. Od Michala Kortyše (ODS) se dočkal chvatné odpovědi: „Ne!“ a v místnosti následoval smích s dalším vysvětlením: „Pardon, pan ředitel Folprecht,“ který přitakal: „Děkuju za slovo a potvrzuji to jedno slovo, které vyřkl pan náměstek Kortyš,“ uvedl ředitel Krajského úřadu Pardubického kraje, Jaroslav Folprecht. Náměstek pro dopravu v uvolněné atmosféře dodal: „Ještě prej proč?“ A ředitel krajského úřadu vysvětlil: „Proč, no tak protože se domníváme, že jsme jaksi v minulosti těch časových výpadků měli hodně a že je potřeba prostě napnout síly a dohonit je.“

Hejtman Netolický považuje krok za populismus

„Tak jako v minulosti jsme už avizovali, nebudeme naskakovat na každé populistické návrhy. Jednalo se pouze o státní zaměstnance. Nám to bylo pouze doporučeno jako hejtmanům, my jsme to na radě Asociace krajů projednávali a skutečně to nepovažujeme za motivační,“ připojil se do debaty hejtman Martin Netolický (3PK). „Prostě nebudeme na to naskakovat, protože to není férové a vyvoláváme pouze nějaká očekávání a jsou zbytečně trapná. Prostě není to motivační," trval na svém hejtman. „Ukázalo se to už na ledasčem. Je dobré si to říct prostě na rovinu. Od nás doporučení směrem ke školám, sociálním ústavům a všem dalším prostě nešlo a na krajském úřadu jsme se prostě tak dohodli. Je to fér.“

Podle náměstkyně Matouškové přišel krok pozdě

„Já jenom doplním, že vláda se k této nabídce uchýlila až ve chvíli, kdy my už jsme měli v našem Pardubickém kraji oočkováno v našem krajském úřadě a v sociálních službách většinu pracovníků. Pokud tam má vznikat nějaký motivační prvek, tak musí být učiněn před tím, nikoliv potom,“ ozvala se náměstkyně pro zdravotnictví Michaela Matoušková (STAN). „Takže si myslím, že i v té době dodatečně někomu dávat dva dny volna, když mají být použity v případě, že by člověku nebylo nejlépe a mají být motivační, tak v tuto chvíli tu motivaci naprosto ztrácí.“

Pardubický kraj – Zářijové jednání krajského zastupitelstva mohl jako veřejný živý přenos sledovat každý, kdo měl zájem. Když se dostal ke slovu v bodu "Různé" starosta František Pilný (ANO 2011), vznesl mimo jiné ve zkratce otázku: „Ve smlouvě o výpůjčce z roku 2005 se kraj zavazuje, že veškeré náklady na opravu prostor a budovy zaplatí, takže se ptám na nějaký návrh řešení.“ Mávání smlouvou z roku 2005 ale dostalo do varu hejtmana Martina Netolického (3PK) i náměstka zodpovědného za investice a kulturu, Romana Línka (KDU-ČSL). Rázem padly řeči, že kraj nemá povinnost muzeum zřizovat a může se také klidně celé přestahovat z Chrudimi na Rychmburk, pokud se město nechce na jeho opravě podílet. Starosta vzal Romana Línka za slovo a další společné jednání k opravě fasády muzea bude pokračovat po schválení krajského rozpočtu.

[[img:chrn_fullwidth:18992:Regionální muzeum v Chrudimi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Není problém muzeum zrušit

Roman Línek ve své odpovědi zmínil: „Není automaticky nikde dané, že máme zřizovat tolik a tolik muzeí, ale to muzeum je rozsáhlé, je to krásná budova, to lešení nám nikomu nedělá radost. V letošním rozpočtu, i kvůli covidu a jiným věcem, na to finanční stránka není," uvedl. „Myslím, že musím zohlednit dvě věci. Jednak zřizovatele a naše závazky ze smlouvy o výpůjčce, to je ad 1. Druhá věc, že je atypické, že to nevlastní kraj.“ A dodal, že oprava fasády už není o původních třiceti milionech, ale okolo sedmi. „Doufám, že v rozpočtu schválíme minimálně tu padesátiprocentní participaci kraje,“ pokračoval. „Město má benefity z toho, že tam to muzeum je. A je mnoho okresních měst ve státě, která ta muzea nemají. Protože kraj nemá povinnost je zřizovat,“ naznačil. „Jsem připravený na jednání, až budu mít jistotu, že ten rozpočet aspoň prošel radou, tak nemám finanční rámec na to abych tuto věc řešil. (…) Buďto budeme mluvit o té smlouvě a nějaké délce, protože tam řadu investic kraj dělal, (…) ale myslím si, že teď bychom si měli říct, v jaké kooperaci je vlastník budovy a uživatel, který ji provozuje zejména pro chrudimské občany. V rámci smlouvy, jsme schopni ten problém posunout tak, aby v příštím roce zmizel,“ zakončil svoji řeč Roman Línek, zodpovědný za investice a kulturu v Pardubickém kraji.

[[img:chrn_fullwidth:18995:Hrad Rychmburk.  Foto: Chrudimské noviny]]

Provozování muzea se dá přestěhovat i na hrad

A k tématu se vzápětí vyjádřil i hejtman Martin Netolický: „K této záležitosti, s trochou nadsázky, máme volný hrad Rychmburk, takže se dá provoz přestěhovat tam, nicméně my jsme spíš hovořili o variantě jiné. Pokud máme v plné výši investovat do budovy, tak je otázkou také třeba majetkové řešení,“ a vysvětlil, že jsou připraveni jednat o variantě převodu tohoto majetku a kraj po té nemá problém investovat do svého. „Nicméně varianta, kterou zmínil kolega Línek, je velmi gentlemanská. Protože ten přístup padesát na padesát se nám jeví jako solidní,“ uvedl hejtman. „Je-li to třeba pro Chrudim nepřijatelné, nebo nemá peníze, tak se domnívám, že to může být varianta k jednání o majetkoprávním převodu. Tím pádem zřizovatel bude stejný a nebudeme se takhle dohadovat. Je to férové řešení.“

Chrudim – Zastupitelstvo schválilo záměr financovat přístavbu hasičské zbrojnice v městské části Markovice. Z přítomných 26 zastupitelů se hlasování osm zdrželo, ostatní 13. bod schválili. Ještě před tím se ale kvůli tomu vznítila plamenná diskuse, kterou rozdmýchal Petr Řezníček (SNK-ED), protože se mu zdálo, že prioritou je náhle každá akce, na kterou se objeví dotace. Po hlasování vyhlásil starosta potřebnou přestávku.

„Máme vypracovanou projektovou dokumentaci dokončenou v letošním roce a požádáme o dotace ministerstvo vnitra, protože na rekonstrukce hasičských zbrojnic vypsali dotační titul. Projektantský rozpočet je ve výši zhruba 5 milionů 350 tisíc korun,“ informoval místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) s tím, že stavět by se mohlo začít v první půlce příštího roku a začal se pomalu po třech hodinách jednání zamotávat do sítě, kterou už si na něj Petr Řezníček (SNK-ED) se svými dotazy spřádal. Celý výstup totiž nakonec směřoval k lávce v Úzké, kterou stále nikdo ne a ne schválit k vyřešení. Rozšířením hasičské zbrojnice vznikne další garáž, sociální zařízení pro hasiče, v prvním patře denní místnost, a jak dodal starosta František Pilný (ANO 2011):  „V prvním patře se počítá i s klubovnou pro malé hasiče, protože v Markovicích je nejvíc malých hasičů, cirka čtyřicet. Takže jim chceme vytvořit i důstojné zázemí.“

[[img:chrn_fullwidth:18885:Mladé markovické hasičky.  Zdroj: Mladí hasiči SDH Markovice]]

A rozhořela se plamenná diskuse, kterou rozpoutal Petr Řezníček jedním ujištěním a poučkami o dopravních automobilech, zbrojnicích a jednotkách sboru dobrovolných hasičů:  „Když jsem ve městě fungoval v uvolněných funkcích, tak asi málokdo by mě podezíral, že bych byl ten, který nepřeje hasičům. Pokud se někdo takový najde, tak to je jenom nějaký zoufalec,“ uvedl pro jistotu.

Nejdříve nachytal Petra Lichtenberga (Chrudimáci), který z hlavy hned nevěděl, jestli je tato investice ve střednědobém výhledu, a když některé další otázky nevyšly, ptal se dál: „My fakt máme na Podhůře zlaté doly, nebo jsme objevili naftové pole někde u letiště? Lidi, počítejte, že tohle jsou peníze, které to město, dobře, říkáme, nemá. Ale ono má vždycky. Když na to příjde. Nebo může mít kdykoliv. Ale je tohle skutečně ta priorita, kterou musíme řešit?“ Připomenul odložený projekt smuteční síně nebo opravy v MŠ Strojařů. „My přistavujeme ke kulturnímu domu garáž pro auto a klubovnu,“ podivil se. A co třeba přistavovat portikus nad vchod k nádraží? To nezmínil.

[[img:chrn_fullwidth:18884:Malí hasiči SDH Markovice vyhráli ve Slatiňanech 1. místo.  Zdroj: Mladí hasiči SDH Markovice]]

Že to takto musí být vypsáno kvůli dotacím, vysvětlil vedoucí odboru investic Petr Pecina. Ten také potvrdil, že výše dotace by měla být 50 procent, když na dotaz Jana Čechlovského (ODS) nedokázal starosta ani Hana Luptáková z odboru regionálního rozvoje ihned s jistotou odpovědět.

Zastupitel Jiří Kubeš (ODS), který z Markovic přímo pochází, měl věcnou poznámku, že by stále nově přibývající obyvatele více než hasičská zbrojnice potěšilo něco jiného: „Věc, která tam naprosto chybí, je dětské hřiště. Myslím si, že lidé, kteří tam bydlí, by mnohem víc ocenili, aby tam bylo jedno pořádné dětské hřiště a ne to malinké s jedním kolotočem a jednou rozpadlou skluzavkou, která je dole u obchodu.“

Načež starosta odpověděl, že mohou lidé využít participativního rozpočtu a že tu plánuje workoutové hřiště. Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) tomu následně dodal grády, když ujistil, že i na projekty, které nezvítězí, jednou dojde řada. A starosta ještě doplnil: „My se tady můžeme dohadovat, jestli je lepší hasičská zbrojnice, dětské hřiště, nebo hospoda, ale je na lidech, jak se rozhodnou.“ Až bude hořet, na co si vzpomenete?

Chrudim – Na stránkách města Benešov se objevil krátký rozhovor zapředený s oddělením vnějších vztahů, který tlumočí názory radnice a hovoří ve prospěch sjednocených vizuálních identit měst. Dotkli se přitom citlivého tématu a tím je komunikace města s občany. Bere město požadavky svých občanů skutečně dostatečně vážně, nebo se vždy snaží prosadit nenápadně svou?

Praxe je taková, že město má sice sjednocenou vizuální identitu, ale v praxi si každý hraje spíš na svém písečku. Město se tu a tam na názor občanů opravdu zeptá. Pokud se to zrovna hodí, i nějaké to veřejné projednání nebo jednou za rok Desatero problémů města Chrudim proběhne, to ale neznamená, že je vždy názor lidí vyslyšen. Třeba jako v případě nového vizuálního stylu, když postavil starosta všechny před hotovou věc a někteří zastupitelé jen nevěřícně kroutili hlavou. 

[[img:chrn_fullwidth:18359:]]

Když se z Benešova zeptali, zda se do projednávání nového vizuálního stylu mohla zapojit veřejnost, oddělení vnějších vztahů káplo božskou, že ne: „S ohledem na epidemickou situaci v loňském roce nebylo možné udělat projednání s veřejností a podněty jsme tedy sbírali alespoň na sociálních sítích.“ Komunikace a projednávání s veřejností funguje tak, že se na profilu nebo facebookové stránce starosty nadhodí nějaká otázka, do diskuse se zapojí přátelé a tím je projednání učiněno za dost. A zbytek obyvatel města má asi prostě smůlu.

Otázku, jak vnímají novou grafiku občané, proto raději lišácky obešli odpovědí, co vše jim podle přetlumočeného názoru radnice nová vizuální identita přináší. Když se to dá dohromady s faktem, že Benešovští nejdříve zveřejnili příspěvek, že za vzor mají hlavně vizuální styl města Litoměřice – s dodatkem „Aneb když se vizuální styl městu povede“ –, skoro to vypadá, že Chrudim je sice také inspirací, ale v opačném smyslu.