Chrudim – Městská hromadná doprava v celé řadě obcí představuje pouze černou díru na peníze. Jen samotné druhé největší město Pardubického kraje ji na svém území dotuje ročně částkou, která převyšuje devět milionů korun. Nastal tedy čas, pořádně si na MHD posvítit a případně též zredukovat počet spojů?

Někteří Chrudimáci si myslí, že je pět minut před dvanáctou. Katalyzátorem k rozsáhlé diskusi, která se rozproudila na facebookovém profilu starosty Františka Pilného (ANO 2011), byla prostá informace: „MHD v Chrudimi jezdí beze změny. Platí běžný jízdní řád.“

[[img:chrn_fullwidth:15226:]]

Jaroslav Zemek k tomu poznamenává, že „kdyby se totiž upravil jízdní řád, jezdily by už asi jen dva autobusy“. Zhruba taková je prý nyní vytíženost MHD v Chrudimi. Zdaleka přitom nejde jen o důsledek současné „koronavirové krize“. Lidé autobusy využívají mnohem méně i v době, kdy „čínská chřipka“ neřádí.

[[img:chrn_fullwidth:15225:]]

Starosta Pilný Zemkův komentář potvrzuje: „Máte v zásadě pravdu. Jezdí celkem pět autobusů a ročně stojí MHD město Chrudim devět milionů korun,“ sděluje starosta. Podle Jaroslava Zemka je tedy na čase, aby se koncepce autobusové dopravy v Chrudimi zásadně aktualizovala. I s tímto postojem starosta František Pilný souzní.

[[img:chrn_fullwidth:15228:]]

Současná smlouva s dopravcem, kterým provozuje městskou hromadnou dopravu na území města, platí do roku 2022. Město již dnes připravuje výběrové řízení na provozovatele nového. Pracuje na tom i speciální skupina založená v rámci dopravní komise rady města. V ní se „realizuje“ i Tibor Schwarz. „Bohužel jsou linky nevytížené, ani senioři necestují tolik, jak bychom si přáli. Pokud bude více podnětů, jak MHD zlepšit, potřebujeme od občanů zpětnou vazbu, možnosti jsou v rámci Desater problémů apod. Pokud podněty nemáme, je velmi těžké cokoliv zlepšit. Proto jsou zasedání komise dopravy veřejná,“ tvrdí Schwarz a dodává: „Obecně jezdí poslední roky chrudimskou MHD velmi málo obyvatel, což je škoda. Pokud bude poptávka, bude nabídka.“

Řešení situace je přitom poměrně prosté – lidé autobusy nejezdí, protože mají svá vlastní auta. Počet automobilů ve městě zkrátka roste a tím i logicky ubývá těch, kdo chtějí čekat na zastávce na autobus. Redukce počtu linek, a tím i snížení nákladů se zdá být správným řešením.

Chrudim – Další nařízení, další omezování základních svobod, další zákazy. Boj proti „pandemii“ čínské chřipky vstupuje do další fáze. Město tak opět přistoupilo k zrušení středečních a sobotních trhů, omezeny byly úřední hodiny městského úřadu. Tím však restrikce zdaleka nekončí.

Od středy 14. října 2020 dochází k uzavření základních škol až do 2. listopadu. Mateřské školy však zůstávají otevřené. Údajně dočasně se uzavírají restaurace, bary a kluby. Stále však platí možnost „jídlo s sebou“. Vláda též zakázala pití alkoholu na veřejnosti a shromažďovat se smí už jen šest lidí. „Říkal jsem si, že se budu snažit nepsat o Covid-19, na jaře to bylo docela těžké, tak jsem se raději teď věnoval zprávám příjemnějším. Nicméně situace je vážná. Celou dobu informace průběžně vyhodnocujeme a za město Chrudim se připravujeme na různé scénáře. Minulý týden jsem svolal bezpečnostní radu ORP Chrudim. Dnes jsme tipovali školy, které budou poskytovat "hlídání" dětí zdravotníků (IZS) a pracovníků v sociálních službách. Máme zajištěno, vymyšleno. Musíme udržet IZS a sociální služby v chodu,“ píše starosta František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:16559:]]

„Asi nemá smysl jít do lesa s respirátorem a naopak sedět na lavičce na poště a kašlat. A pro odpírače čehokoliv mám návrh: pojďte se starat o Covid pozitivní, když s tím nemáte problém,“ doplňuje rýpavou poznámku Pilný. Starosta přitom v minulých dnech popřál k životnímu jubileu chrudimskému podnikateli Ivanu Hoffmannovi, přičemž opět neměl na obličeji roušku. Prý nešlo o veřejný prostor, takže je vše v pořádku.

Chrudim/Pardubický kraj – Volby do krajských zastupitelstev jsou pro tento rok minulostí. Není žádným tajemstvím a nejspíše ani překvapením, že zvítězilo Hnutí ANO 2011 ministerského předsedy Andreje Babiše. Přesto s největší pravděpodobností vládnout nebude a jeho krajský lídr Martin Kolovratník se vrátí do poslaneckých škamen.

„Babišovci“ v Pardubickém kraji získali 19,61 % ze všech platně odevzdaných hlasů, což jim před druhými „3PK“ současného hejtmana Martina Netolického (ČSSD) zajistilo slušný náskok. Ne však dostatečný. Na „kraj“ se dostala ještě koalice ODS a TOP 09, Koalice pro Pardubický kraj, nováčci Piráti a také Starostové a nezávislí.

[[img:chrn_fullwidth:16525:]]

Martin netolický již dnes avizuje, že hodlá pokračovat ve vládě se svými bývalými koaličními partnery, kteří s tímto jeho počínáním nemají problém. „Kobliháři“ a Piráti tak s největší pravděpodobností zůstanou v opozici, jakkoli právě Piráty chce hejtman zapojit do případné modernizace a „elektronizace“ krajské samosprávy.

Do zastupitelských lavic znovu usedá bývalý chrudimský starosta Petr Řezníček (SNK-ED) a též městský zastupitel, lídr Pirátů Daniel Lebduška (Piráti). Řezníček přitom současného starostu Chrudimě Františka Pilného (ANO 2011), který se též do krajského zastupitelstva dostal, v samotném druhém největším městě Pardubického kraje opět deklasoval co do počtu preferenčních hlasů. Pilný získal 371 hlasů, Řezníček 609. Na krajské úrovni to pak bylo sice těsnější, ale i tady bývalý starosta s 1282 hlasy „natřel“ toho současného. František Pilný získal důvěru 1154 lidí.

Chrudim – Testy u 22 zdravotníků chrudimského neurologického oddělení ukázaly 16 pozitivních výsledků. Personál byl testován z rozhodnutí krajské hygienické stanice v pátek 25. září. Oddělení je pro příjem nových pacientů uzavřeno, fungovat nebudou ani ambulance. Starosta města František Pilný (ANO 2011) se tuto zásadní informaci dozvěděl až z tisku.

Podezření na nákazu se na oddělení objevilo v úterý 22. září, kdy byla jako suspektní identifikována již hospitalizovaná pacientka. Oddělení je pro příjem nových pacientů uzavřeno, fungovat nebudou ani ambulance. Péče o hospitalizované neurologické pacienty je zajištěna, ostatní neurologičtí pacienti z Chrudimska budou směřováni na neurologické oddělení do Pardubic.

V úterý 22. září byla jako covid suspektní vyhodnocena jedna pacientka chrudimského neurologického oddělení, která do té doby nejevila žádné příznaky onemocnění covid-19. Nákaza se u ní prokázala následující den. Z rozhodnutí hygieny se poté testovali také pacienti, kteří s ní sdíleli pokoj. Jako pozitivní, byť bez zjevných příznaků onemocnění, se během následujících dnů ukázali ještě další tři. V pátek začalo také testování personálu. Z 22 zaměstnanců oddělení jich má negativní test pouze šest.

„Všichni pozitivně testovaní zdravotníci jsou tzv. bezpříznakovými pacienty a jsou v domácí izolaci. V tuto chvíli není možné říci, jak se nákaza na oddělení objevila. Veškerý personál je vybaven adekvátními ochrannými pomůckami a je pravidelně proškolován v jejich používání,“ řekl Miroslav Sirový, oblastní ředitel pro zdravotní služby Pardubické a Chrudimské nemocnice.

Neurologické oddělení je z výše uvedených důvodů uzavřeno a funguje v karanténním provozu. Pečuje pouze o již hospitalizované pacienty, kteří i nadále vyžadují lékařskou péči. Uzavřená je jak lůžková, tak ambulantní část. O pacienty, u nichž byla prokázána nákaza koronavirem, se stará pardubické infekční oddělení a interní oddělení Chrudimské nemocnice, kde se nachází vyčleněná izolační lůžka. Neurologičtí pacienti z Chrudimska jsou směrováni na pardubickou neurologii.

„Mrzí mě, že se tyto informace dozvídám z médií a ne přímo od kraje. Problém je, že ani nemocnice to nikde nezveřejní. Média nemusí informovat přesně, proto se vždy snažím ověřit informace přímo u zdroje. Na webových stránkách nemocnice nic, na fb nemocnice nic. Když budu mít neurologický problém, rozhodnu se jet přímo do nemocnice a tam narazím na zavřené dveře,“ ptá se starosta Pilný. Telefon na hejtmana Martina Netolického (ČSSD) tedy nejspíše nemá. Sám hejtman informace na svém facebooku sdílel v sobotu večer. 

Chrudim – Kontrolovat, jak svou práci odvádějí politici sedící v nejužším vedení města, není snadné. GPS implantované pod kůži zkrátka nemají a sledovat jejich pohyb on-line nelze. Dobrým pomocníkem je však veřejný kalendář starosty a místostarostů. Skrývá mnohdy neuvěřitelné informace. Stačí jen napsat jméno politika bez interpunkce. 

I vrabci na střeše radnice si v těchto dnech štěbetají o uvolněném místostarostovi Petru Lichtenbergovi (Chrudimáci). Ten překvapivě chyběl na posledním jednání městského zastupitelstva, starostovi se však omluvil, vše je tedy v pořádku. Měl prý nataženou šlachu nebo snad sval, do práce na radnici proto přijít nemohl. Aby nemusel vybírat nemocenskou, a tím i podstatně nižší plat, dostal od starosty „požehnání“ k home office. V týdnu od 14. do 20. září se však viditelně „nepřetrhl“.

[[img:chrn_fullwidth:15688:]]

Starostův diář je podstatně plnější. Přesto i zde je vidět, že pátek je malý víkend. Tento den má František Pilný (ANO 2011) domluveny pouze dvě schůzky a jedno jednání. O obsahu lze jen spekulovat, veřejný kalendář jej totiž neuvádí.

Neuvolněný místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) „hákuje“ kupodivu podstatně víc než zmiňovaný uvolněný Lichtenberg. V tomto týdnu však absolvuje psychoterapeutický výcvik, od středy je tedy mimo.

Druhý Pirát ve vedení města, Pavel Štěpánek, je ještě větší tajnůstkář než starosta Pilný. Čím konkrétně má obsazeny dny od středy do neděle, se zájemce z veřejného kalendáře nedozví.

Chrudim – V rámci pondělního jednání městského zastupitelstva, kde chyběl „zdravý-nemocný“ místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci), se dostalo i na položku „hospodaření města“. Přestože coronavirus řádí a omezuje výrazným způsobem život v České republice, podařilo se ho udržet v černých číslech.

„Výsledek hospodaření města Chrudim za první pololetí 2020 je 21 milionů korun plus. I v koronavirové krizi se podařil docela slušný výsledek. Uvidíme však, jak další pololetí,“ uvádí starosta města František Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:16317:Otevření zrekonstruované školky se zúčastnil i bývalý starosta Řezníček.  Foto: Chrudimské noviny ]]

Podle některých kritiků to však poukazuje na jeden prostý fakt – město neinvestuje, v kase mu proto zbývají peníze. To však prý není pravda. Přesto při bližším pohledu je zřejmé, že většina investic a projektů byla nastartována minulým vedením radnice a to současné jen „slízává smetanu“. Jako v případě nedávno otevřeného skateparku a pirátské předvolební akce v něm.

[[img:chrn_fullwidth:16423:]]

„Všechny akce samozřejmě nejsou dědictvím minulého vedení města, ale většina ano, to je samozřejmě pravda. Zvolili jsme přístup, že jsme staré projekty nevyhodili do koše, ale v některých pokračujeme, některé jsme urychlili a předělali – například MŠ U Stadionu. S některými už nešlo nic dělat – přednádraží, kde bych si dokázal představit lepší řešení,“ potvrzuje starosta Pilný.

Chrudim – O tom, že se policisté stěhují z centra města do průmyslové zóny, ví nejspíše každý. Historická budova na Všehrdově náměstí potřebám moderní doby přestala dávno vyhovovat, na řadu tedy přišla stavba nového sídla. To se nyní otevírá.

V dubnu letošního roku tisková mluvčí Policie ČR Eva Maturová říkala, že „dokončení stavby je plánováno k letošnímu 31. prosinci a mělo by být dodrženo. Datum slavnostního otevření však prozatím stanoven není“. Slavností otevření je, dle nejnovějších informací, stanoveno na zítřek, tedy na 22. září 2020 mezi jednou a druhou hodinou. Pozván je i starosta města František Pilný (ANO 2011), dorazit by měl též ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Stěhování policistů bude probíhat od 23. 9. do 30. 9. 2020. Občané se na ně v této době mohou obracet stále na původním místě. Od čtvrtka 1. 10. 2020 bude Územní odbor Chrudim už pouze na nové adrese v Chrudimi v Průmyslové ulici 1478, vjezd do průmyslové zóny v bývalém areálu Transporty.

Stará budova, v níž se svého času modlili a žili dominikánští mniši, přejde pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, tedy pod stát. Město samotné s ní prozatím nemá žádné vlastní plány, jen do rekonstrukce by totiž bylo nutné „nalít“ miliony korun.

Fotky z otevření zde. 

Chrudim – Počty nakažených coronavirem doslova raketově rostou a lidé diskutují, zda vláda něco nezanedbala. Následky sice nejsou tak tragické, jak by se na první pohled do nejrůznějších hystericky přehánějících médií zdálo, reálné nebezpečí tu však je. I proto se vrátily roušky.

Lidé většinou roušky poslušně nosí – prozatím je tato povinnost zavedena pouze pro vnitřní prostory, ale ozývají se samozřejmě čím dál více i nesouhlasné reakce. Podle těchto ne úplně marginálně zastoupených názorů se to s údajnou nebezpečností „pandemie“ coronaviru přehání a stát nařizuje něco, co je zbytečné. Často se také hovoří o „švédském modelu“.

[[img:chrn_fullwidth:16105:]]

Už na jaře, při první vlně čínské chřipky, prosákla na veřejnost informace, že chrudimský starosta František Pilný (ANO 2011) si při jedné příležitosti nedělal z nařízených pravidel pro nošení roušky těžkou hlavu a „náhubek“ si v přítomnosti dalších lidí sundal. Šlo však o nepotvrzenou fámu, kterou, pravda, starosta nikdy zcela nevyvrátil.

[[img:chrn_fullwidth:16408:]]

Nyní se situace opakuje. S jediným rozdílem. Starostovo počínání zvěčnil místní fotograf Jindřich Balous. Fotka zachycuje loučení starosty Pilného s dnes již bývalou ředitelkou městské knihovny Hanou Mazurovou. Ani jeden z fotografovaných nemá na obličeji roušku, přestože se evidentně nacházejí ve vnitřních prostorách.

Chrudim – O tom, že starosta města František Pilný (ANO 2011) je nejen podnikatelem, který vlastní několik firem, ale také majitelem mnoha nemovitostí ve městě i mimo něj, ví nejspíše každý. Proslavený je jeho dům ve Václavské ulici, který do nedávna dělal svému majiteli spíše ostudu.

Nevzhlednou „barabiznu“ proslavil především předvolební banner Pirátů. Těm ho na svůj plot starosta Pilný umožnil umístit a mnozí začali tušit podobu nové radniční koalice. Před několika týdny však začal starosta s opravou nemovitosti a začaly se rojit spekulace o budoucím využiti. Není totiž také žádným tajemstvím, že starosta v domě ve Václavské nebydlí.

Dobře informovaný zdroj redakci Chrudimských novin upozornil, že v budoucnu by se tu měla otevírat dětská klinika. Tu prý povede Pilného stranický kolega, městský zastupitel, poslanec a primář dětského oddělení místní nemocnice David Kasal. Své uplatnění tu údajně najde i lékařka Věra Ždímalová.

Redakce se na Františka Pilného před týdnem obrátila s dotazem, starosta slíbil vyjádření poté, co si najde čas.

Prozatím žádné nedorazilo.

Chrudim – Nová podoba Štěpánkova domu ve Štěpánkově ulici přinutila k vyjádření snad každého Chrudimáka. Najde se mezi nimi jen málo těch, jimž se zamlouvá. Chrudimské noviny se rozhodly oslovit několik odborníků – politiků, úředníků a dalších, aby přestavbu historické nemovitosti též okomentovali.

Je totiž pravděpodobné, že v této konkrétní věci došlo k porušení zákona. Trestní oznámení však, podle všeho, prozatím nikdo nepodal.

Jako první se vyjádřil chrudimský starosta František Pilný (ANO 2011): „Celkové vyznění rekonstrukce se mi nelíbí, ale je to jen subjektivní názor, architektura je věcí umění, některá díla jsou oceněna až časem. Např. Eiffelova věž v Paříži, proti ní se tehdy demonstrovalo, dnes už asi nemá žádné odpůrce. Nemyslím však, že by to byl případ tohoto domu.

Tento dům byl proti ostatním relativně malý, právě z doby J. N. Štěpánka. Osoba J. N. Štěpánka dala název i celé ulici. I když to tak nevypadá, tak z celého domu nezůstalo téměř nic, jen přízemí, z prvního patra jen čelní stěna. Pavlačový dům ve dvoře byl zcela zbourán.

Aktuálně na domě stále chybí pamětní deska, která byla sejmuta po mých upozorněních, že hrozí její poškození. Čerstvě odštíplý roh na ni byl vidět těsně před sejmutím. Netrpělivě čekám na její zpětné osazení, protože mi není úplně zřejmé, proč nebyla osazena v době, kdy na domě stálo lešení.

Tato pamětní deska je sama o sobě dost zajímavá a je památkově chráněna. Byla odlita ve slévárně chrudimského podnikatele Františka Wiesnera,“ napsal Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:16296:]]

Následuje místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti): „Předně musím konstatovat, že nejsem odborníkem na urbanismus a architekturu, proto je můj názor na tuto stavbu čistě subjektivním pohledem laika, občana města. Můj názor je souhrnem nejen vzhledu, ale i účelu budovy a příběhem, který tuto rekonstrukci provází.

Před několika týdny jsem měl to štěstí a možnost si prohlédnout rovněž interiér této stavby. Jsem příznivcem moderních věcí, včetně architektury, a tak se mi toto spojení starého a nového líbí a rozhodně mě to nijak neuráží. Spoléhám zde na odbornost lidí, kteří v dané věci rozhodují – tedy především pracovníků památkové péče a stavebního úřadu. Stavba ve své části respektuje historickou podobu domu a v určité části vykazuje znaky nejmodernějších trendů v architektuře, včetně použitých materiálů.

Dům má propracovaně řešený interiér a pracuje i s výhledem na dolní část města a terasami na hradbách. Bude zde umístěn hospic pro onkologicky nemocné pacienty, kteří zde budou mít veškerý zdravotní servis, který jim usnadní těžkou situaci, ve které se nacházejí, a umožní jim důstojný odchod z tohoto světa. Jsem rád, že takové zařízení nestojí jen na okraji města, ale je v jeho samotném srdci, protože smrt je součástí života a je dobré si to připomínat.

Projekt vznikl zcela bez jakýchkoliv dotací z prostředků, které dokázali investoři ušetřit na provozu hospicu za gymnáziem (především díky tomu, že ho řídí bez nároku na ředitelskou odměnu), a díky této rekonstrukci byl zachráněn chátrající objekt v této ulici. Mám radost z toho, že zde není další obchod nebo restaurace, ale právě takovéto zařízení a vzhled této budovy se mi z mého laického pohledu líbí rovněž,“ soudí místostarosta Štěpánek.

[[img:chrn_fullwidth:16294:]]

Co si o „rekonstrukci“ myslí bývalý starosta Petr Řezníček (SNK-ED)? „O měšťanský dům, rodný Jana Nepomuka Štěpánka, minulí vlastníci příliš nedbali. Jeho zchátralou podobu viděl v Chrudimi určitě každý. Pokud ovšem chtěl. Každý historický objekt by měl být nejen opraven, ale především by měl sloužit potřebám člověka. I do skanzenů se snaží jejich správci dostávat život. Jistě nutná rekonstrukce domu musela vycházet jednak z technicky špatného stavu a jistě i z potřeby provozovatele hospicu. Asi by nebylo správné při tak rozsáhlé rekonstrukci objektu přistoupit k nějakému historizujícímu napodobování. To jistě hodnotily i posudky památkářů i architekta města. Určitě je účelnější volit čistou formu rekonstrukce. Je fakt, že dostavba působí nezvykle a provokativně,“ říká Řezníček.

[[img:chrn_fullwidth:16295:]]

Redakce oslovila i městského architekta Marka Janatku: „O této kauze vím. Podle mého názoru je to velmi odvážné a pro mnohé kontroverzní řešení, ale o tom architektura často je. Zájmy města to podle mého názoru nepoškozuje, proto s tím jako městský architekt nemám problém. Pokud vím, s památkáři byl projekt opakovaně konzultován. Troufám si tvrdit, že by se našla velká část odborné veřejnosti, nezatížená místními animozitami, která by řešení označila za architektonicky kvalitní.“

[[img:chrn_fullwidth:16293:]]

Posledním, kdo se vyslovil k Štěpánkovu domu, je historik Jiří Kotyk: „Podle mého názoru by ten moderní vršek domu bylo zapotřebí zbořit. Co na to chrudimští památkáři?“ – ptá se doktor Kotyk.

[[img:chrn_fullwidth:16300:]]

Své vyjádření po týdnu nezaslali třeba historik Pavel Panoch, ředitelka regionálního muzea Klára Habartová, městský zastupitel Pavel Kobetič, architekti Vlasta Koupal a Josef Kopečný a šéfka Odboru památkové péče MěÚ Chrudim Ludmila Nováková.