V posledních dnech žil chrudimský mediální prostor velmi nepříjemnou kauzou. Lídr chrudimských Pirátů Pavel Štěpánek přiznal v diskusi pod jedním z našich článků, že se nachází v insolvenci. Na rozdíl od těch, kdo považují tuto nepříjemnou a nanejvýš ponižující situaci za něco skoro normálního, osobně tento názor nesdílím. Insolvence znamená, že člověk nedokáže, nebo mnohdy spíše nechce splatit dluh celý, ale pouze jistou jeho část. Jak zmínil jeden diskutér – v době, kdy lidé běžně splácí podstatně vyšší částky i několik desítek let, skutečně nejde o nic čestného a obdivuhodného. Jde o přiznání k vlastní neschopnosti, slabosti a neochotě čelit problémům jako rovný muž; dospěle, chce se říci.

Podstatou potíží, které v současné době Štěpánek má – ať už si jejich šíři uvědomuje, nebo ne, je však něco docela jiného.

Dávkování po kapkách.

Čeho?

Projděme si tedy celou kauzu hezky od začátku.

Před volbami samozřejmě volič netušil, v jaké situaci se soukromé finance lídra Pirátů nacházejí. „Ano, jsem v rodinné insolvenci a vlastně se divím, že to někdo objevil až teď,“ zněla Štěpánkova reakce na toto zjištění. Podle dalších zkazek, jež z něj a také jeho ženy Nikoly lezly, jak „z chlupaté deky“, se Pavel Štěpánek postavil za dluhy matky své ženy. „Postavil jsem se, společně se svou ženou, za dluhy své tchýně“.

Další vypuštěné info už bylo trošku jiné: „Celé to vzniklo tak, že moje manželka koupila dům pro svoji mámu s tím, že se bude tchýně starat o hypotéku. Bohužel, přestala platit a nereagovala ani na výzvy k zaplacení, aniž jsme o tom s manželkou věděli, takže nám to všem přerostlo přes hlavu,“ uváděl Štěpánek v periodiku zaměřeném na podporu místního Hnutí ANO 2011 a samozřejmě také Pirátů. Teprve poslední prohlášení Pavla Štěpánka konečně lehounce atakuje realitu: „Uznávám, že de-jure se jedná o závazky mé ženy. De-facto šlo o závazky její matky, pro kterou si Nikola peníze půjčila a která se zavázala je splácet,“ píše pirátský lídr ve své reakci. Po týdnu vytáček a dávkování reality konečně alespoň náznak snahy o kompletní a pravdivou informaci. I ona však působí jako část zápletky některého z autorů tragikomických operních kusů.

Závěrem lze tedy říci - tehdejší přítelkyně, nyní manželka Pavla Štěpánka, Nikola Štěpánková, si půjčila peníze. Za ně koupila dům a ten „věnovala“ své matce. Ta po čase přestala splácet určenou částku, přestože se k tomu v čestném prohlášení údajně zavázala. Štěpánkovi nic netušili. Když k nim informace o selhání neplatící dámy dorazila, nacházeli se zrovna ve špatné finanční situaci, takže i kdyby chtěli, nemohli dluh umořit. Místo hledání lepšího zaměstnání, zvolil Pavel Štěpánek práci za v podstatě minimální mzdu a vstup do insolvence. Řešení, které zákon jistě umožňuje, normální člověk jen těžko chápe.

Zbývá totiž spousta otázek – proč dům opět neprodali? Z jakých peněz vlastně Štěpánkovi žili? Jsou takové vztahy v rodině normální a vznikají ze dne na den? Jakou roli v insolvenci hraje Štěpánkův otec, jehož pohledávka byla zamítnuta? Jsou informace o poskytnuté hypotéce pravdivé?

Voliči chrudimské Piráty pustili na staré a zatuchlé pořádky, politické „dinosaury“. Ještě obyvatelům nejkrásnějšího města Pardubického kraje pánové „bartošovci“ nevládnou a už dostává jedna z jejich hlavním priorit na frak. Tou prioritou je samozřejmě omílaná otevřenost, přímé jednání, jakási forma čestnosti. „Můj morální kredit mi samozřejmě nedovolí o korupci ani uvažovat,“ říká v jednom ze svých mnoha obsáhlých prohlášení Pavel Štěpánek. O jakém morálním kreditu mluví, to už se čtenář může jen dohadovat.

Snad nejde o kredit, který potenciálnímu místostarostovi umožnil tajit voličům závažné morální pochybení, následně poskytnout neúplné a nepravděpodobné vysvětlení. Štěpánek totiž dobře věděl, že by mu tato informace výrazně uškodila a možná i prohrála komunální volby.