Chrudim - První setkání zastupitelů po letních prázdninách slibovalo sice na začátku schůze zajímavou výměnu názorů nad územním plánem, ale nakonec byl tento bod stažen z programu ještě před zahájením jednání. Hodinu a čtvrt trvající schůze byla tak na hony vzdálena "klauniádám" některých opozičních zastupitelů z prvního pololetí a připomínala spíše "suchou" úřednickou rutinu než živou debatu nad problémy města, kterých se v posledních dnech i měsících objevila celá řada.

Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) na začátku už tradičně požádal všechny přítomné, aby jednání co nejméně zdržovali a své dotazy formulovali věcně. Jeho poznámka mířila podle všeho především k opozičnímu zastupiteli a věčnému diskutérovi Romanu Málkovi (Koalice pro Chrudim), který se po celé zasedání velice dobře bavil s vedle sedící Vladislavou Michalovou (TOP 09). Prázdniny mu evidentně prospěly, protože nešetřil úsměvy, které rozdával na všechny strany.

Začalo se zprávou o hospodaření města, kterou přednesla namísto Hany Vránové tentokrát vedoucí rozpočtového oddělení finančního odboru MěÚ Chrudim Jaroslava Stýblová. Z jejích slov vyplynulo, že si radnice vede v zacházení se svěřenými financemi nad očekávání dobře, což neopomněl zdůraznit i předkladatel bodu, neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD).

[[img:chrn_fullwidth:5176:"Hele, Michalová, máš připravený nějaký otázky? Aby Řezníček nevyšel ze cviku a noviny o nás měly co psát," jako by Roman Málek nabádal svoji spřízněnou kolegyni během pondělní schůze.  Foto: Chrudimské noviny]]

Následovalo rozpočtové opatření, které obsahovalo i nečekané výdaje na péči o biokoridor v Topoli a také více než jeden milion korun na likvidaci následků letní bouře. Právě peníze určené k financování péče o biokoridor zaujaly koho jiného než Málka. Toužil totiž vědět, proč se v rozpočtu objevilo 450 tisíc za sekání trávy a péče o dřeviny. Starosta Řezníček se mu proto pokusil vysvětlit, že od letošního roku přejímá péči o biokoridory město Chrudim, proto ji musí také zaplatit. Letos péči prováděly Technické služby Chrudim, za rok bude už firma vybrána ve výběrovém řízení. Starosta rovněž vyslovil naději, že většinu nákladů spojených s likvidací následků řádění bouří pokryje pojistka. Město kvůli tomu prý vyjednává v současnosti s pojišťovnami.

Změna ve zřizovacích listinách základních a mateřských škol včetně základní umělecké školy bude znamenat, že příjmy z pronájmů poplynou přímo na účty těchto škol a nikoliv městu, jak tomu bylo až doposud. Výjimkou zůstanou byty. Tady bude platby za nájmy i nadále inkasovat radnice. Zastupitelé proti tomu neměli námitek, takže i tento bod prošel hlasováním hladce jako nůž máslem.

Zastupitelé rovněž schválili půjčku Městským lesům na úpravu cest, kterou v budoucnu pokryje dotace, takže se peníze do městského rozpočtu zase vrátí. Stejně hladce prošel i převod nemovitostí v Medlešicích a námitky nebyly ani k prodeji nevyužívané rekreační chatky v Luži - Zdislavi. Částka, kterou nabídl jediný zájemce, přesahuje totiž o 40 tisíc cenu minimální, kterou radnice požaduje. Nový člen finančního výboru zastupitelstva, kterého vzápětí nominovala Koalice pro Chrudim, Stanislav Hotra, byl též zvolen na první pokus.

Závěrečná volná rozprava přinesla hned na úvod dotaz zastupitele Málka, kterého zajímalo, za kolik se pronajalo Divadlo Karla Pippicha zástupcům hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše. Podle Málka byla prý cena za pronájem více než příjemná. Uvedl, že vůbec nechápe, jak je něco takového možné, když platí zákaz využívání městských objektů v předvolební kampani. Neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) mu slíbil tyto informace obstarat. Stejně tak i starosta Řezníček ve své odpovědi na další Málkův dotaz, když se zastupitel vyptával na funkčnost městského kamerového systému.

Zastupitel Petr Lichtenberg (Strana svobodných občanů) na závěr ještě požádal o výměnu stropního panelu přímo nad hlavou Romana Málka. Podle jeho názoru se totiž deformace desky zvětšuje a mohla by tak jednou spadnout na hlavu "ryšavé opozice". Za všeobecného veselí starosta výměnu profilu přislíbil. Ještě před rozpuštěním schůze starosta Řezníček přítomné informoval o termínu dalšího zasedání zastupitelů, které se prý bude konat 11. listopadu. Projednávat by se tu měl konečně územní plán. Ve čtvrt na šest odpoledne tak mohla většina městských zastupitelů zamířit v poklidu ke svým domovům. 

Chrudim - Město se pustilo v těchto dnech do vyjednávání o změnách v projektu budovaného obchvatu s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD). Radnici totiž překvapila velmi negativní vlna, která se vzedmula po medializaci kauzy chybějícího sjezdu u Medlešic, který se ŘSD rozhodlo "dočasně" z původního záměru vygumovat.

Chybějící sjezd u Medlešic donutí totiž Chrudimáky na řadu let vážit z Pardubic do svého města delší cestu vedlejší Dašickou ulicí pod architektonicky kontroverzní horkovodní "slavobránou" a poté kolem drůbežárny namísto hlavního silničního přivaděče v Pardubické ulici a znevýhodní tím především firmy a podnikatele sídlící v průmyslové zóně Sever, kam je město v minulosti nalákalo mimo jiné pod příslibem snadného napojení na budoucí silniční obchvat. Teď je ale najednou všechno jinak a chrudimská radnice přichází se svým požadavkem na obnovení původní myšlenky sjezdu u Medlešic v první fázi stavby doslova s „křížkem po funuse“. Je totiž daleko těžší něco takového vyjednat v momentě, kdy stavba už tzv. běží, než když je ve stadiu příprav a na vyjednání takových podmínek jsou k dispozici celé roky. Pardubická ulice tak zůstane nejspíš od obchvatu ve směru od Pardubic na desítky let odříznuta.

To si v posledních dnech začínají uvědomovat i městští úředníci, kteří se pokusili z popudu vedení radnice  vyjednat vybudování chybějícího sjezdu. Podle ředitele pardubické pobočky ŘSD Bohumila Vebra není ale něco takového momentálně možné, protože podle něj nelze do rozestavěného obchvatu už zasahovat. Vebr navíc tvrdí, že když se obchvat připravoval, město trvalo na tom, aby sjezd u Medlešic postaven nebyl. Po současném obratu, který se na radnici udál, je Vebr přesvědčen, že sjezd by musel být zcela novou stavbou, která by se musela vytvořit dodatečně. Jak ale dodává, rozhodně nyní nevznikne jako součást komplexního obchvatu města. 

Chrudim/Medlešice - Městští úředníci společně se starostou města Petrem Řezníčkem (SNK-ED) se opět zabývají neutěšeným stavem zámku v místní části Medlešice. Prozatím se řeší, jak vysoké náklady by si jeho rekonstrukce vyžádala a zároveň délka oprav. Je totiž možné, že se protáhne na několik let, protože město na ni nemá zkrátka peníze.

[[img:chrn_fullwidth:824:V přízemí zámku sídlí školka.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jasné také prozatím není, jak se změní vnitřní dispozice roky zanedbávaného zámku, který byl původně tvrzí. V prvním podlaží se totiž nachází školka a ta by zde měla podle chrudimské radnice zůstat i nadále. Ve druhém patře by si místní přáli zařídit prostory pro své zájmové aktivity. Scházet by se zde měl třeba oblíbený M klub, vzniknout by zde mohla i doposud absentující knihovna. Vzhledem k množství nevyužitých prostor není zcela vyloučena i speciální místnost pro pohybové aktivity maminek s dětmi nebo seniorů. Tělocvična totiž v Medlešicích také chybí.

[[img:chrn_fullwidth:843:Zámek by si opravy zasloužil.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přestože zámek, známý i pozlacenými soškami apoštolů - takzvaným medlešickým pokladem, není v dezolátním stavu, oprava je nutná. Radnice proto ještě letos přikročí k opravě střechy, která zásah akutně potřebuje. Cena opravy by neměla přesáhnout dva miliony korun. Při této příležitosti se pokusí pracovníci stavební firmy zjistit, v jakém stavu se nacházejí krovy zámecké mansardové střechy. Pokud by se objevila třeba dřevomorka, o „zábavu“ by bylo postaráno.

[[img:chrn_fullwidth:838:Letos přijde opravit zatím jen střecha.  Foto: Chrudimské noviny]]

Elektroinstalace v mědi, vnitřní příčky a též výtah jsou prozatím jen hudbou vzdálené budoucnosti, ale i takovou modernizaci má město v plánu. Vše bude záviset na objemu peněz v městském rozpočtu, který si zatím nemůže tak rozsáhlou rekonstrukci zdaleka dovolit.

Chrudim - Dočká se opravy spadlá zeď u hřbitova svatého Václava na Novém městě? Zatímco opravu jeho menšího souseda - židovského hřbitova, začala radnice řešit prakticky okamžitě, křesťanská nekropole ji nechává chladnou. A lidem se to pochopitelně nelíbí.

„Pravidelně se tu prohánějí psi, protože ty páska nezadrží. Očůrávají náhrobky, je to ostudné,“ zlobí se seniorka Božena Slavíková. A skutečně. Oblíbený zelený plácek za hřbitovem slouží některým z majitelů čtyřnohých přátel k venčení. Občas se však stane, že psík uteče a dírou v plotě zamíří na hřbitov. Než si ho majitel přivolá, stačí se „vyvenčit“ i zde.

[[img:chrn_fullwidth:5171:Páska psy před vstupem na hřbitov sv. Václava rozhodně nezadrží.  Foto: Chrudimské noviny]]

Spadlou zeď, kterou poškodily lípy pokácené vichřicí, město totiž zatím zabezpečilo pouze výstražnou tabulkou a páskou. Ta odradí možná člověka, ale psa jen ztěží. „A kam mám se psem chodit, to mi poraďte,“ ptá se jeden z majitelů psů, který si nepřeje zveřejnit své jméno. „Ve městě ho nikde pustit nesmím, za to je hned pokuta, na poli číhají často myslivci a pobíhající psy střílejí. Přece musí existovat nějaký kompromis,“ říká mladý muž s černým labradorem. Vyřešilo by jeho problém psí hřiště?

Spadlá zeď u hřbitova však zůstává. Blesková reakce vedení města, kterou si pochvaloval zástupce pražské Židovské obce, se tady, u hřbitova s několika významnými Chrudimáky, rozhodně nekoná. Jaké jsou priority radnice, se lze tedy jen dohadovat. 

Chrudim - Nenechavost některých nepřizpůsobivých občanů či bezdomovců se nezaměřuje jen na samotné centrum města a Zlatou stezku. Nepořádek dělají tito průzkumníci popelnic a kontejnerů i v okolí hypermarketu Albert.

Jen pár kroků od pískoviště, o němž jsme už několikrát informovali, se totiž pravidelně rozprostírá obsah kontejnerů z blízké prodejny. Sociálně slabí spoluobčané, mezi nimiž podle očitých svědků převažují Romové, vybírají obsah nádob na odpad a zkoumají, zda neobsahují něco, co by se dalo ještě použít. Jejich rejdy probíhají především večer.

[[img:chrn_fullwidth:5133:Stará lednička ukrytá za větvemi mezi supermarketem Albert a sídlištěm bytových domů v Topolské ulici. Před stovkami očí se přeci jen neschová.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Několikrát denně, nejintenzivněji večer, chodí naši spoluobčané kontrolovat obsah těchto kontejnerů, případně jejich obsah přebírat právě v parčíku, kde je většina nehodících se potravin ponechána k zapáchajícímu rozkladu. Zaměstnanci Alberta neustále vyspravují díry do plotu dvora s kontejnery, dvůr je dokonce střežen kamerovým systémem, policejní hlídky se sem občas přijedou po různých hlášeních také podívat, zda nenechavé spoluobčany nedopadnou, ale vše je zbytečné. Druhý den se situace opakuje znovu,“ stěžuje si jeden z obyvatel blízkých bytovek, který si přeje zůstat v anonymitě, protože má pochopitelně obavy ze msty těchto strak.

[[img:chrn_fullwidth:5134:Komupak asi lednička patřila, že jí pohrdli i bezdomovci?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

A jako by tato skládka nestačila. Neznámý „výtečník“ se jí totiž rozhodl vylepšit starou ledničkou, která se už několik dnů válí u zídky parkoviště. Znovu se tak potvrzuje stará zásada, že prostředí vychovává a determinuje chování člověka. Pokud totiž někdo někde začne rozhazovat nepořádek, ostatní se rychle přidají. Jediným řešením je odsud odpadky a harampádí co nejrychleji uklidit a dohlížet na jejich pravidelné odstraňování.  

Chrudim - Obyvatelé sídliště Na Větrníků vyhlížejí s obavami bagry a rypadla, která se v těsné blízkosti jindy poklidné lokality zakusují do polí a připravují tak povrch pro výstavbu obchvatu města. Všichni se proto ptají - zůstane zdejší klid zachován i poté, co začnou doslova pár kroků od jejich domovů svištět osmdesátkou auta?

Po zrušení ekolávek, jež měly umožňovat spojení mezi sídlištěm a přírodou v nedalekém Habrově, by totiž zvýšení hladiny hluku z projíždějících aut bylo pro mnohé zdejší obyvatele dalším důvodem, proč sídliště opustit. Mluvčí pardubické pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Nina Ledvinová se ale pokouší tyto obavy rozptýlit. „Od třiapůltého kilometru do bezmála pátého kilometru trasy je obchvat veden v zářezu. Maximální hloubka zářezu je zhruba šest a půl metru. Obytná zástavba Na Větrníku je od trasy obchvatu vzdálena více než pět set metrů,“ nastiňuje situaci Ledvinová.

„Podle zpracované hlukové studie bude hluk z provozu komunikace pro denní dobu pod hodnotou 40 decibelů. Platný hlukový limit přitom stanovuje decibelů šedesát. V noci se počítá s hlukem dokonce pod 30 decibelů, přičemž limit je padesát. Z tohoto důvodu zde nejsou navržena žádná protihluková opatření. Obyvatelé Na Větrníku by tedy neměli bydlet v žádné rušné části města,“ uzavírá mluvčí ŘSD.

Nakolik se tyto informace, vycházející z provedené studie, zakládají na pravdě, poznají obyvatelé Větrníku v okamžiku, kdy se na obchvatu první řidič rozhodne zjistit, zda nová vozovka snese vyšší rychlost než povolených osmdesát. Navíc původní studie zde počítala se zářezem deset metrů, nikoli šest jako nyní. 

Chrudim - Měla to být velká sláva, ale nebude. Na konci září měla být totiž dokončena rekonstrukce hotelu Bohemia a spolu s ní i výstavba podzemního parkoviště před hotelem. Jenže místo, kde měla nová parková stání vyrůst, připomíná teď měsíční krajinu. Za vším podle všeho stojí poslední nález archeologů, kteří zde vykutali židovskou rituální lázeň a trvají na jejím zachování. 

Podle významného pražského archeologa Jana Frolíka je tato mikve, jak se lázni přezdívá, jediným zachovaným nálezem takového druhu v Pardubickém kraji a proto by měla být podle jeho mínění zachována. Problém však je, že se našla v místě, kde se dlouhodobě počítalo s podzemními garážemi, které mají zvýšit kapacitu parkování pro hotelové hosty a veřejnost, a budova měla zároveň architektonicky vyplnit místo, kde až do 60. let minulého století stály domy.

[[img:chrn_fullwidth:5162:V těchto místech před hotelem se mělo vjíždět do nového parkoviště, zatím je tu vjezd pro stavebníky, které blokuje v práci archeologický nález.  Foto: Chrudimské noviny]]

Frolík teď navrhuje tři varianty, jak lázně zachránit. Buď je v prostoru garáží ponechat, ale zpřístupnit je veřejnosti, anebo podzemní garáže zmenšit a lázně zasypat tak, aby nedošlo k jejich poškození. Třetí možností je nechat lázně rozebrat a přenést je jinam. Archeologové nyní kvůli tomu připravují pro ministerstvo kultury návrh, aby byla mikve prohlášena kulturní památkou, a mohli tak některý ze svých záměrů s "požehnáním" státu uskutečnit.

[[img:chrn_fullwidth:5164:Mikve, která se našla před hotelem Bohemia, se má stát kulturní památkou.  Foto: Jan Frolík]]

To se pochopitelně nelíbí investorovi rekonstrukce hotelu, kterým je firma Homa holding, s.r.o., jejímž stoprocentním vlastníkem je Jaroslav Strnad z Bítovan. Ten se zatím k záležitosti nijak nevyjadřuje, ale je zřejmé, že práce na podzemních garážích nechal zastavit, přestože modernizace a částečná přestavba hotelu na kongresové centrum spějí s podporou evropské dotace ke svému závěru. Jak dlouho ale dokáže fungovat tak velký hotel bez možnosti parkování, je otázkou. Záležitost přechází mlčením i město.

[[img:chrn_fullwidth:5161:Jak dlouho ještě zůstane před největším chrudimským hotelem měsíční krajina?  Foto: Chrudimské noviny]]

Archeologům to ale nijak neubírá na jejich radosti, že se jim nakonec podaří vzácnou rituální lázeň zachránit. Objevili ji při vykopávkách u hotelu v obdélném sklepě pod schodištěm. Byla postavena z pečlivě opracovaných pískovcových kvádrů, přičemž nádrž, která byla uprostřed rozděla pískovcovou deskou, má rozměry 1,8 x 2,5 metru. Dům, v němž byla provozována, v roce 1850 vyhořel a na jeho základech vyrostla později nová stavba. Nález podobné mikve přitom očekávali archeologové v minulosti v Heřmanově Městci poblíž tamní synagogy, ale odešli odsud zklamaní, protože z ní zůstaly jen střepy. Narozdíl od ní představuje ta chrudimská pro archeology učiněný poklad.

Chrudim - Parkovacích míst je ve městě stále velký nedostatek a tak jsou motoristé často nuceni parkovat, kde se dá. Patrně nejkritičtější situace panuje nyní v sídlišti U Stadionu, obdobně složité je to ale i na jiných místech. Například do dvora bytových domů v Novoměstské ulici míří řidiči převážně kolem poledního, přestože jim to dopravní značení zakazuje.

[[img:chrn_fullwidth:5157:Dopravní značka hovoří jasně. Přesto ji prakticky nikdo nerespektuje.  Foto: Chrudimské noviny]]

Množství aut, která využívají k parkování nezřídka i zelené plochy zdejších trávníků, tady nemají co dělat. Na příjezdových komunikacích si lze totiž všimnout značky, která povoluje vjezd pouze majitelům garáží a zásobování. Jenže do dvora vjíždějí se svými auty i návštěvníci nedalekých hospod a restaurací, kteří zde chtějí v poledne poobědvat.

[[img:chrn_fullwidth:5158:Chcete stěhovat těžký nábytek? Na příjezdovou trasu až ke vchodu ale zapomeňte!  Foto: Chrudimské noviny]]

Obyvatelům zdejších bytovek se tato situace pochopitelně nelíbí. Když totiž sami potřebují zajet se svým vozem až ke vchodu a vyložit třeba nákup, nemají šanci se přes množství zaparkovaných aut ke svému domovu dostat. Především senioři si stěžují na bezohlednost těch, kdo přijíždějí za obědem na Nové město. „Občas je to vážně hrůza,“ zlobí se jeden ze seniorů bydlících v domě ve Sladkovského ulici. Má strach z pomsty, takže si přeje zůstat v anonymitě, avšak redakce jeho jméno zná.

„Když přijedu s manželkou ze zahrádky a potřebujeme něco vyložit, často se před dům ani nedostaneme, protože je cesta ucpaná stojícími auty. Už jsem několikrát volal i městskou policii, ale strážníci jen rozdají pokuty a druhý den je to tu znovu,“ popisuje situaci muž s brýlemi a zelenou čapkou. Jednou se mu prý i stalo, že neukázněné šoféry okřiknul z okna. Na oplátku mu poslali množství nadávek a výhružných slov.

[[img:chrn_fullwidth:5156:Stojí se všude - na trávě i na silničkách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Problémy se špatně zaparkovanými automobily nemají však jen ti, kdo v této jinak klidné lokalitě bydlí. Nezřídka kličkují mezi auty také popeláři, kteří v časných ranních hodinách vyvážejí kontejnery a popelnice z přístřešku ze samotného středu dvora. Často se tak ke kontejnerům vůbec nedostanou a musí je tlačit k vysypání i několik děsítek metrů.

[[img:chrn_fullwidth:5159:Tady rozhodně není žádné parkoviště.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místní proto přemýšlejí nad řešením neuspokojivé situace, jak místo zabezpečit proti nezvaným návštěvníkům. Jedním z nich je například závora, která by zahradila vjezd do dvora. Dovnitř by se tak dostali jen majitelé bytů s pomocí čipových karet, jako tomu třeba je u parkoviště v areálu pardubické nemocnice. Aut zde totiž stále přibývá a pokud by zdejší obyvatelé nechali vše na ohleduplnosti zúčastněných, situace by nikdy nenašla své řešení. 

Chrudim - Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) potvrdilo, že se do města bude s definitivní platností sjíždět z obchvatu v Dašické ulici pod horkovodní "slavobránou" a kolem stávající drůbežárny, nikoli Pardubickou ulicí, která znamená pro Chrudimáky nejpřirozenější příjezd do města od Pardubic.

Podle ŘSD se situace změní až se stavbou mimoúrovňové křižovatky u Medlešic, která se začne budovat v momentě, kdy bude k Chrudimi přivedena čtyřproudová rychlostní silnice z Pardubic a Hradce Králové. Všem je ale jasné, že je to hudba daleké budoucnosti a tento nepřirozený stav může trvat i celá desetiletí. A kdo za to může? Podle neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS) prý projektant stávající podoby silničního obchvatu města, který měl původní plán na sjezd u Medlešic jednoduše vygumovat. Proč se proti tomu město ale nebránilo, už neuvedl.

Definitivní platnost "dočasné" podoby obchvatu Chrudimě potvrdila i tisková mluvčí ŘSD Nina Ledvinová. "Současná úprava silnice III/34032 umožňuje vybudování plnohodnotné mimoúrovňové křižovatky u Medlešic po dobudování přeložky I/37 na čtyřpruh v tomto prostoru," říká Ledvinová. Kdy k tomu dojde, si však netroufá odhadnout.

Chrudim - Po letní bouři nezůstala ve Vlčnovské ulici jedinou starostí místních oprava zničených bytů a rekonstrukce střechy paneláku. Místní komunikace, která už pamatuje lepší časy, by si prý také zasloužila podle zdejších obyvatel podobnou péči jako souběžná Václavská ulice, která před nedávnem prošla celkovou rekonstrukcí.

„Četl jsem, jak si řidiči pochvalují nedávno opravenou Václavskou ulici a tak se chci zeptat, zda je v plánu města také oprava ulice Vlčnovská, která na ni navazuje,“ ptá se Jiří Šilhánek. Odpovědným městským úředníkům navíc doporučuje, aby se na místo osobně zašli podívat. Stav Vlčnovské si prý totiž se stavem Václavské ulice před její rekonstrukcí moc nezadá. „Pasti zde číhají nejen na řidiče, ale i na cyklisty. A právě cyklistů zde projíždí poměrně dost,“ upozorňuje Šilhánek na fakt, že město buduje nákladné cyklostezky, ale další problémy kolařů mu často unikají. Přímo na místě je patrné, že se už někdo do provizorních oprav silnice pustil, protože jsou ty největší díry už opravené a zasypané bílým pískem. Přesto je stav zdejší vozovky žalostný a spousta řidičů tudy jezdí jen nerada anebo, pokud už musí, tak doslova krokem.

[[img:chrn_fullwidth:5154:Povrch Vlčnovské ulice začíná pomalu připomínat pověstný tankodrom, který býval dlouhá léta také realitou v sousední Václavské ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

„V tuto chvíli probíhá výběrové řízení na dodavatele, který provede opravu Vlčnovské ulice. V pondělí sedmého října by měla rada města nejvhodnějšího uchazeče schválit. Následně bude zahájena oprava,“ chlácholí Chrudimáka investiční technik MěÚ Miroslav Beránek. Pokud tedy proběhne vše podle plánů radnice, měl by být povrch Vlčnovské ulice opraven ještě před příchodem letošní zimy, kdy se ve městě komunikace s oblibou dost často solí a vozovky tím trpí nejvíce v průběhu celého roku.