Chrudim - Nejen zpožděné autobusy, ale i kličkující chodci mezi stavebními stroji jsou poznávacím znamením toho, že ani takřka po půl roce není ještě povrch Rooseveltovy ulice opraven. Dělníci se pohybují i v sousední Revoluční ulici, kde budují nová parkovací stání, chodníky a zcela nově zde ukládají i většinu sítí.

[[img:chrn_fullwidth:5146:Na staveništi mezi nově opravovaným Bronxem a Evonou panuje čilý ruch.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dělníci momentálně vozí do těchto míst nové profily k dodláždění míst pro auta v Revoluční ulici, maličký bagr pak pro změnu urovnává povrch Rooseveltovy ulice. Dlaždiči, zakleknutí na svých místech, tentokráte sprostě nenadávají, jako v oblíbeném úsloví, nýbrž čile doplňují chybějící místa velké skládačky nových chodníků.

[[img:chrn_fullwidth:5142:Nová parková stání před Evonou prospějí i vzhledu této šedivé fabriky v centru města.  Foto: Chrudimské noviny]]

Důvodem k současné horečné činnosti nebyl termín dokončení stavby, který město, jež je investorem, stanovilo až na konec prosince. Ve skutečnosti to byl kontrolní den, tentokrát za účasti novinářů, kteří se živě zajímali, proč se stavba tak vleče. Pozorný chodec jistě v této chvíli zaznamenal, že v sousední Revoluční ulici probíhaly stavební práce o poznání ležérněji a pomaleji, a to je přesně ten stav, na který si místní lidé dost často stěžují. Podle nich mohla být už celá akce dávno u konce.

[[img:chrn_fullwidth:5144:Moc pracantů v Revoluční v současnosti nepotkáte a dlouhou dobu rozkopaná ulice otravuje místním život.  Foto: Chrudimské noviny]]

Celá stavba za více než jedenáct milionů korun byla zahájena už v dubnu. Vzhledem k tomu, že většina peněz pochází z prostředků poskytnutých Evropskou unií, město na dokončení akce nijak nespěchá a ponechává stavařům dostatek času. Více času si stavba vyžádá i proto, že je po celou dobu nutné zachovat částečně průjezdnou Rooseveltovu ulici, což si vymínili provozovatelé supermarketu Billa a textilky Evona, a práce to celkově komplikuje.

[[img:chrn_fullwidth:5143:Rooseveltova ulice musí být kvůli podnikatelským subjektům v sousedství neustále průjezdná, a tak je nutné ji rekonstruovat na etapy. Ve finále to znamená významné prodloužení celé akce, která svou prašností a hlukem obtěžuje především místní obyvatele.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimákům tak nezbývá, než se obrnit trpělivostí. A to i v případě, kdy budou cestovat z nádraží autobusem. Městská hromadná doprava stejně, jako republikoví dopravci, musí totiž volit komplikované objíždění rozkopaných ulic, což především v dopoledních a odpoledních hodinách, kdy doprava ve městě kulminuje, znamená citelná zpoždění pravidelných spojů. 

Chrudim - Kritika na horkovodní "slavobránu" v Dašické ulici, která vznikla letos během přeložky horkovodních trubek kvůli přípravným pracem na silničním obchvatu, se hrne na město ze všech stran. Všimly si jí už i celostátní deníky, naposledy MfDnes, která v této souvislosti chrudimské radnici připomněla další nevzhledný "pomník" z opatovických trubek v sídlišti U Stadionu. V obou těchto případech mělo být totiž potrubí zakopáno pod zem, ale pokaždé zůstalo jen u slibů představitelů radnice.

Zmírnit tuto kritiku se nyní pokouší neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS), který však není za tuto oblast zodpovědný, protože má ve své gesci školství, kulturu a památkovou péči, nikoli městské investice. Čechlovský se však hlásí k období, kdy byl sám starostou (2006 - 2010, předtím místostarostou), seděl v dozorčí radě Elektráren Opatovice a měl spolu se svým tehdejším místostarostou zodpovědným za investice přehled o všech krocích, které souvisely se záměrem výstavby silničního obchvatu.

ŘSD prý hrozilo odsunutím stavby obchvatu
Místostarosta Čechlovský teď připouští, že jde v případě přeložky horkovodu v Dašické ulici o architektonický průšvih, ale zároveň dodává, že to prý nešlo jinak vyřešit. Zachází ve svém tvrzení dokonce tak daleko, když říká, že by jiné řešení horkovodní přeložky v těchto místech výstavbu obchvatu údajně pozdrželo o řadu let. "Zkoušeli jsme to několikrát projednat s ŘSD. Tvrdili nám, že když to otevřeme, může to celou stavbu i na deset roků odložit," komentuje doslova Čechlovský svoji verzi pro MfDnes. Deník zároveň připomíná, že trubky navrhl vést nad hlavami řidičů projektant Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a tento návrh se stal v roce 2005 součástí vydaného územního rozhodnutí.

Podle Čechlovského město později jednalo z podnětu tehdejšího městského architekta a současného zastupitele Karla Théra (Volba pro město) o možnosti vést horkovod v Dašické ulici pod zemí i s Elektrárnami Opatovice (EOP). Jak uvedl tiskový mluvčí EOP Petr Zadák, technicky to bylo proveditelné. Proti tomu se však podle Zadáka rázně postavilo ŘSD. "Tento projekt je finančně a technicky náročný, a tudíž za současných podmínek nereálný. Takže stavbaři stavějí dle projektové dokumentace a v souladu s vydaným stavebním rozhodnutím," odpověděla uvedenému deníku na dané téma tisková mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

Proč necháváme vydělat jiné na náš úkor?
Z vyjádření neuvolněného místarosty však nevyplývá, proč si město, jako zadavatel celého projektu, nechalo nakonec vnutit verzi zpracovatele, který nevyhověl jeho požadavkům, a umožnilo mu chovat se tak, jako by mu území Chrudimě patřilo. Dokládá to i poslední vývoj událostí, kdy se ŘSD odmítlo zabývat dalším požadavkem současného vedení radnice na zřízení ekolávek podél sídliště Na Větrníku, což zdejší obyvatele odřízne od přírody, na kterou jsou zde po desetiletí zvyklí a dojde tak k znehodnocení jejich životního prostředí. Jde přitom o další z návrhů Karla Théra, který si u něho radnice objednala a nedokázala ho uvést do života. A tak namísto toho, aby si město samo určovalo svůj ráz, nechává si často vnutit vůli velkých firem a organizací, které na jeho území vydělávají veké peníze a neskutečně bohatnou.

Chrudim - Podmínky pro vyžití maminek s dětmi se v okolí Topolské ulice pomalu ale jistě stávají stále svízelnější. Zanedbané městské pískoviště, na které jsme před časem upozornili, schytalo totiž další ránu od vandalů, kteří jej proměnili v ruinu, jež může nejmenší drobotině přivodit nejedno zranění.

„Pískoviště v Topolské ulici je na tom hůř a hůř,“ píše do redakce jedna z místních rozzlobených maminek Šárka Vajnerová. „Nejen, že na něm panuje stále stejný, dnes možná i větší nepořádek, ale vandalové zde dokonce rozkopali kamennou zídku a odtrhli zbytek dřevěného sedátka,“ popisuje Šárka Vajnerová rozsah způsobených škod.

[[img:chrn_fullwidth:5130:Kamennou zídku ohlodal nejen zub času, ale i vandalové, kteří místo pro děti využívají k četným alkoholovým dýchánkům.  Foto: Šárka Vajnerová]]

Lokalita, do níž často míří chrudimské maminky s kočárky, je totiž známá i výskytem omladiny, která s oblibou využívá klidné místo v okolí zdejšího pískoviště. Nezřídka tu po ní zůstávají rozházené nedopalky cigaret, plechovky od piva nebo rozbíté lahve od tvrdého alkoholu. Děti se tak mohou snadno zranit o střepy ukryté v nevábně vyhlížejícím písku.

[[img:chrn_fullwidth:5131:Ruku na srdce - pustili byste sem vaše děti?  Foto: Šárka Vajnerová]]

Přestože město nechalo nedaleko odsud vybudovat hned několik moderních dětských hřišť, zejí tato prázdnotou, neboť se zdají být maminkám svou polohou nepraktické. Naopak klidný koutek s pískem plným nepořádku je přitahuje, protože se nachází jen pár kroků od místních hypermarketů. Mají tedy daleko větší příležitost se tu s dětmi zastavit, než si cestou domů zacházet s těžkými nákupy mimo tuto trasu. Je tedy na místě se zeptat, zda město neuvažuje i o rekonstrukci daleko frekventovanějšího pískoviště v Topolské ulici, když předtím patrně špatně vyhodnotilo možnosti zdejších maminek a investovalo do dětských hřišť tam, kde jich není tolik potřeba. 

Chrudim - Centrum města, které je přehlceno dopravními značkami, nenechává čtenáře Chrudimských novin v klidu. Bedlivě totiž sledují, jestli se někde v jejich blízkosti nenacházejí z jejich pohledu zbytečné tabulky, jako například v dolní části Široké ulice. Jejich zatím posledním objevem je poněkud nelogické dopravní značení v blízkosti letního kina.

Na takové místo jen několik kroků od letního kina v Lázeňské ulici nás upozornil čtenář, který se představil jako Ludvík. „Mám pro vás další úlovek. Doslova značkovací šílenství je tentokrát k vidění v prostoru před letním kinem,“ píše Ludvík. „Zatímco vpravo končí zóna zákazu stání, o metr dále vlevo značka řidiče upozorňuje, že se v zóně zákazu stání nacházejí,“ vysvětluje situaci pozorný čtenář.

[[img:chrn_fullwidth:5129:Smí se v tomto úseku Lázeňské ulice stát, nebo nesmí? Toť pro mnohé otázka, na kterou neznají motoristé jednoznačnou odpověď.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Také z fotografie, kterou do redakce Chrudimských novin zaslal, je patrné, že řidič jedoucí Lázeňskou ulicí bude jen obtížně rozlišovat, zda v těchto stát může, anebo nesmí. Řady aut, které se zde každý den tvoří, svědčí ale o jednoznačném výkladu zdejších značek. Je snad důvodem pro umístění dvou navzájem se vylučujících dopravních tabulí výjezd z prostoru za Regionálním muzeem? Odpověď radnice je v takových případech zpravidla velmi zdlouhavá a někdy jí trvá i několik dnů či týdnů, než na dotaz redakce vůbec zareaguje. I tak se ale budeme snažit získat na dotaz čtenáře odpověď.

Chrudim - Město dočerpalo v současnosti veškeré dotace na projekt Muzea barokních soch. Do městské pokladny tak nyní přiteklo posledních asi osm milionů, jež byly určeny na výstavbu tohoto v Česku ojedinělého díla.

Odteď tedy začíná etapa udržitelnosti celého projektu, která potrvá až do roku 2018. V praxi to bude znamenat, že se po celou uvedenou dobu nebude smět odchýlit od svého záměru, jinak by se město, které je majitelem díla, vystavilo možným finančním sankcím úředníků v podobě vrácení části přidělené dotace z evropských peněz.

Už před časem se totiž potýkalo s šetřením Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, které odhalilo dílčí změny v projektu, jež spočívalo mimo jiné v navýšení počtu přípojek pro WC v suterénu objektu, což se úředníci rozhodli potrestat seškrtáním dotace o více než milion korun.

Přestože stavba Muzea barokních soch s přidělením poslední části dotace formálně skončila, funguje muzeum pro veřejnost už dva roky. Vedle expozice barokních soch poskytuje také dočasně promítání v malém kinosále a je vhodným zázemím pro nejrůznější koncerty a svatební obřady. Původně se zde počítalo také s badatelnou pro studenty a restaurátorskou dílnou, ale tyto záměry nedotáhlo město do konce. Po skončení etapy udržitelnosti by zde rovněž mělo dojít k otevření restaurace pro návštěvníky a svatebčany. Právě tyto kroky měly muzeu zajistit jeho samofinancovatelnost, což evropská legislativa neumožňuje a podmiňuje tím přidělení dotace.

Chrudim - Městská rada se rozhodla přidělovat byty lidem, kteří se ocitli na úplném společenské dně. Využívat by je měli především mladí lidé nebo matky s dětmi z azylových domů. Narozdíl od jiných radnic se ale ta chrudimská nechce o nové nájemníky starat přímo, nýbrž hodlá předat městské byty do správy nějaké neziskové organizaci, která bude obyvatelům tzv. tréninkových bytů pomáhat se zařazením do běžného života.

Podle neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS) městská rada zatím žádný počet takových bytů neurčila, protože bude přidělovat pouze ty, které jsou momentálně volné. V praxi to tedy bude znamenat, že radnice žádné nové byty jako v jiných městech za tímto účelem stavět nebude a bude využívat stávajícího bytového fondu, který má k dispozici. "Pokud ale tito lidé bydlení v městském bytě nezvládnou, vrátí se odsud zpět do ubytovny," dodává první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD). Šanci prý ale dostanou jen ti nejschopnější, kteří nemají vlastní rodinné zázemí.

Chrudim - Město spustilo nové webové stránky o silničním obchvatu, přestože jej nestaví. Všímají si toho i celostátní deníky, které poukazují především na skutečnost, že se informace města vyhýbají nezvratným chybám, kterých se Chrudim při vyjednáváních o konkrétní podobě tohoto díla dopustila. Jednou z nich je například chybějící sjezd z obchvatu u Medlešic.

Právě tato chyba, kdy radnice ignorovala potřeby podnikatelských subjektů, které nalákala do obou průmyslových zón poblíž obchvatu, bude i nadále dopravně zatěžovat centrum města, a to především kapacitně malou kruhovou křižovatku na Bídě a Poděbradovu ulici. Stejně tak občané, kteří se vydají autem do krajského města Pardubickou ulicí, budou nuceni strpět pomalou 50kilometrovou jízdu přes chrudimskou místní část Medlešice a dál přes Mikulovice a Dražkovice, čímž tyto obce znovu dopravně zatíží.

Současné vedení radnice se však této odpovědnosti zbavuje a hází ji na své předchůdce. Podle tiskové mluvčí města Sylvy Drašnarové se nynější trasa obchvatu vyvíjela od roku 1996 a není prý snadné zjistit, kdo ji má "na svědomí". Doporučuje proto obracet se s těmito dotazy na stavitele, kterým je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Tomu však protiřečí vyjádření starosty Petra Řezníčka (SNK-ED), který například pro idnes uvedl, že jsou webové stránky reakcí na tuto debatu a zároveň odpovědí na řadu otázek, kudy trasa vede, jak se příprava stavby vyvíjela a jaký je její aktuální průběh. Škoda jen, že se z těchto "odpovědí" nedozvíme nic o tom, kdo z vedení chrudimské radnice vpustil za tak nevýhodných podmínek tuto stavbu do katastru Chrudimě.

[[img:chrn_fullwidth:5126:Obchvat se již staví a nikdo prý neví, kdo má současnou trasu na svědomí.  Foto: Jindřich Balous]]

Samotný web města o obchvatu, který najdete na poměrně těžko zapamatovatelné adrese http://obchvat.chrudim-city.cz.m146.server4u.cz/., mapuje především výstupy z jednotlivých kontrolních dnů na stavbě, je doplněn foto a videogalerií, dále monitoruje články médií o výstavbě obchvatu, avšak pouze ty, které nepoukazují na chyby, a samozřejmě nesmí chybět ani úvodní komentář starosty Řezníčka, jenž se v něm snaží vysvětlit, proč radnice investovala další peníze do nových internetových stránek s redakčním systémem.

Zlí jazykové tvrdí, že prý jde o součást blížící se předvolební kampaně před komunálními volbami v roce 2014, v níž se vedení radnice snaží údajně už teď přiživit na popularitě této takřka dvacet let očekávané stavby. Ve skutečnosti se o rozhýbání tohoto projektu zasloužil neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský ještě z pozice poslance, když se dohodl s předchozím ministrem dopravy Zbyňkem Stanjurou (oba ODS), aby uvolnil ze státního rozpočtu potřebné miliony na přípravné práce. Zda ale bude za současné nepřehledné politické situace stavba financována dál podle původního předpokladu, se zatím nikdo neodváží tvrdit, přestože opticky pokročila po odkrytí zeminy o notný kus dál.

Mnozí tedy smysl nových webových stránek o obchvatu města nechápou, neboť zamlčují celou řadu faktů - vedle chybějícího napojení u Medlešic či nepohodlného nájezdu u Slatiňan, na který upozorňuje deník MfDnes, také studii lávek pro pěší a zvěř podél sídliště Na Větrníku, kterou radnice zadala a zaplatila z rozpočtu města a nyní ji při jednáních s ŘSD nedokázala jako součást obchvatu prosadit. Tady už se totiž jako v případě pověstné horkovodní "slavobrány" v Dašické ulici, která měla přijít s výstavbou obchvatu zakopat, nemůže vymlouvat na své předchůdce, jako to učinil starosta Řezníček, který z této architektonické obludnosti obvinil dva předchozí chrudimské starosty. Sám Řezníček má přitom obchvat ve své gesci posledních sedm let - poslední tři roky jako starosta a předchozí čtyřleté volební období jako místostarosta zodpovědný za investice ve městě.

Chrudim - Vznikne Na Větrníku další romské ghetto? Podle jedné chrudimské makléřky je to prý velice pravděpodobné. A to i přesto, že se radnice podobným spekulacím na toto téma urputně brání a obavy místních z takového vývoje považuje za fámy typu "jedna paní povídala". Naposledy se tak stalo v souvislosti se spekulacemi o možné výstavbě dalšího nájemního domu pro sociálně slabé spoluobčany.

„Pro člověka, který zná trh s nemovitostmi a ví, kolik stojí konkrétně byty Na Větrníku, je evidentní, kdo je zde nejvíce kupuje,“ říká realitní makléřka, která si přeje zůstat v anonymitě. „Ceny bytů se snižují už delší čas, ale Větrník je snad nejmarkantnějším příkladem toho, kam až může cena klesnout. Pokud se tu dá sehnat bydlení o několik desítek až stovek tisíc levněji, než v jiných částech města, logicky to zvýší počet sociálně slabých, kteří si zde byt koupí. Na dražší jednoduše nemají,“ vysvětluje makléřka, proč na Větrník v současnosti míří doslova zástupy sociálně slabých, mezi nimiž Romové jednoznačně „kralují“. Spekulace místních lidí o hromadných přesunech Romů s tichým přihlížením radnice do bytových domů Na Větrníku ale odbornice na prodej nemovitostí komentovat nechce.

[[img:chrn_fullwidth:2644:Stane se Větrník dalším romským ghettem?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Výstavba obchvatu jen pár kroků od panelových domů Na Větrníku je tak doslova posledním hřebíčkem do rakve kdysi tak vyhledávané klidné lokality. Vinou hluku z projíždějících aut bude kvalita zdejšího bydlení klesat a s ní i hodnota bytů. Mnozí to už pochopili a snaží se jich zbavit,“ předpovídá budoucnost makléřka. Nakolik se její spekulace naplní a zda se sídliště Na Větrníku skutečně stane dalším romským ghettem, ukáže už nejbližší budoucnost. Bytů na prodej je totiž v této lokalitě stále víc a starousedlíci odsud jeden po druhém v tichosti mizí. 

Chrudim - Odstraňování škod po letních vichřicích způsobilo hluboký zásek do futer městského rozpočtu. Radnici proto nezbývá, než se pokusit minimalizovat některé škody s pomocí dotací, jež by pokryly až sedmdesát procent vynaložených nákladů.

Škody na městském majetku jdou totiž do milionů korun a už tak dost napjatý rozpočet by se rázem mohl dostat do červených čísel. Pomoci s placením některých prací, jež mají za úkol obnovu poškozených částí města, by měla dotace z programu Obnova obecního a krajského majetku po živelných pohromách v roce 2013. Tuto možnost teď nabízí postiženým městům a obcím ministerstvo pro místní rozvoj.

Radnice se proto chce pokusit uspět se dvěma programy. První by se měl týkat stavby nové lávky v parku Střelnice a druhý pak rekonstrukce veřejného osvětlení v Moravské ulici. 

Chrudim - Nad vchodem Divadla Karla Pippicha vlaje už takřka čtvrt roku obrovský plakát s portrétem Josefa Ressela, který zve na akci, která se konala před letními prázdninami. A právě to neuniklo pozorné čtenářce Chrudimských novin, která dala naší redakci tip na trefnou fotografii.

„Nechápu, proč už to někdo nesundal. Myslím, že je docela ostuda mít vyvěšenu pozvánku takových rozměrů na tomto místě, když inzerovaná akce už dávno proběhla,“ diví se čtenářka, jejíž jméno má redakce k dispozici.

[[img:chrn_fullwidth:5122:Plakát nad vchodem divadla měl být už dávno dole, město si na to ale zatím nenašlo čas.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pozvánka na 220. narozeniny nejznámějšího chrudimského rodáka Josefa Ressela obsahuje datum 29. června, což byl den, kdy město zažilo v pravdě velkolepé oslavy nejen v samotném centru, ale i v městských lesích. Proč ale město přeje „Dobre jutro“ rodákovi formou reklamního plakátu i 18. září, tedy v době, kdy je dávno po oslavách, je mnohým občanům záhadou.