Chrudim – O tom, že druhé největší město Pardubického kraje a svého času též „východočeské Athény“ disponovalo v dobách dávných výraznými a význačnými osobnostmi, není sporu. Radnice proto od roku 2010 postupně budovala takzvaný „pantheon“ ve vestibulu Muzea, kde zájemce najde busty nejvýraznějších z nich.

Nápad zřídit pantheon na tomto frekventovaném místě, přišel od členů historické a letopisecké komise rady města. Původní záměr však nebyl zcela naplněn. Nyní členové komise doporučují, aby se k němu radnice vrátila.

[[img:chrn_fullwidth:15776:]]

Do pantheonu by tak přišly umístit dvě pamětní desky, na nichž budou uvedena jména čestných občanů, starostů a předsedů MNV. Komisaři dále žádají, aby byl do budoucna zachován pietní charakter tohoto místa a eliminovalo se jeho využívání pro komerční účely. Tedy ani pro pořádání oblíbených vánočních trhů.

Chrudim – Rekonstrukce tří kruhových objezdů v těsném sousedství nemocnice úspěšně pokračuje. Na tom, který leží v ústí Vlčnovské ulice, probíhá přeložka vodovodu a řidiči se proto musí smířit s tím, že ulice je slepá. Proč tudy ale neprojdou ani chodci?

Chodcům stavitelé vstříc právě nevyšli. Raději je poslali na ne právě krátkou procházku, kterou musí absolvovat, pokud chtějí dojít třeba do nemocnice. Šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek vysvětluje, proč to údajně nešlo jinak.

[[img:chrn_fullwidth:15775:]]

„Průchod pro chodce je zajištěn jen z ulice Slovenského národního povstání ve směru od zastávky MAD do ulice Vlčnovská. Průchod krajem okružní křižovatky a dále po stezce podél MKO směrem ke Kauflandu musel být uzavřen, protože v místě, kde bylo plánováno zřízení nouzové stezky pro chodce, je nakonec napojovací bod nového vodovodu na stávající vodovod. Nebylo tak možné zajistit bezpečný průchod podél staveniště, podél okružní křižovatky. Chodci tak musí jít oklikou přes ulici Dr. Jánského. Na to jsou upozorněni pomocí zábran na stezce. Je to sice o něco delší trasa, ale bohužel nebylo možné jinak zajistit bezpečný průchod,“ uvádí Martin Klimek.

Chrudim – Archeologické nálezy, které se překvapivě objevily pod budovanou druhou částí obchvatu města, rozdělily místní veřejnost. Někteří obyvatelé Chrudimě mají obavy, že „rýpání“ v zemi, které vědci provádějí, stavbu neúměrně zdrží. Jiní jsou nadšení, protože si uvědomují unikátnost a hodnotu historického dědictví.

„Ne že bych si nevážil historie, chraň bůh, ale chtěl bych být placený za hraní si s kyblíčkem a lopatičkou na písku,“ okomentoval na sociálních sítích archeologický výzkum Michal Hrnčíř. Obdobných názorů je většina, málokdo má pochopení pro práci souputníků Indiana Jonese.

[[img:chrn_fullwidth:15774:]]

„Záchranný archeologický průzkum pod budoucí trasou druhé etapy obchvatu odhalil až nečekané množství nálezů. Odborníci nalezli úplný katalog všech pravěkých kultur, jaké jen mohly na našem území být. Mimo jiné i vesnici prvních zemědělců z doby kamenné. Můžeme to brát tak, že už naši mnozí předchůdci věděli, kde se dobře žije. Je tu vše od kultury s lineární keramikou ze 6. tisíciletí př. n. l., přes únětickou kulturu až po Kelty a další a další,“ uvádí tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec. A dodává: „Stavba obchvatu se kvůli nálezům zdrží maximálně v řádu několika týdnů. A za to množství poznatků, které budou archeologové v depozitářích zpracovávat ještě hodně dlouho, to stojí,“ ujišťuje mluvčí.

Chrudimští archeologové, samozřejmě, plánují veřejnost se svými objevy patřičně seznámit. Plánují proto přednášky a výstavy.

Chrudim - Chrudimské noviny získaly materiál, z nějž plyne že, firma Ekomonitor, která momentálně finišuje s rekultivací náhonu v Parku Střelnice, měla odpadní materiál odvážet na řízenou skládku. Proč k tomu u části bahna nedošlo a to skončilo v centru Lukavice, ví nejspíše jen pracovníci Ekomonitoru a starosta této obce.

V projektové dokumentaci je uvedeno, že odpady odtěžené z koryta vodního toku přijdou odvézt na řízenou skládku a v případě potřeby Ekomonitor zajistí odvodnění sedimentu na zřízené mezideponii. Již v průběhu odtěžby sedimentů bylo patrné, že jeho velká část je silně zvodnělá a obsahuje zvýšené množství inertních odpadů, které nešlo při samotné těžbě oddělit. V tomto stavu nebylo možné uložit sedimenty přímo na koncovou skládku.

[[img:chrn_fullwidth:15773:]]

Na základě stanoviska a souhlasu správního orgánu Ekomonitor zřídil mezideponii, kam sediment uložil za účelem jeho vysáknutí. Vsakování probíhalo v centru Lukavice. Část sedimentu, jehož stav to umožnil, byla již předána firmě PROFISTAV Litomyšl, a.s. do recyklačního střediska Cerekvice nad Loučnou.

Zbylý sediment, uložený na mezideponii, bude předán po vysáknutí společnosti BAUSET CZ, a.s. do recyklačního střediska v Čepí.

Chrudim – Osud areálu letního kina za budovou Muzea obyvatele města, překvapivě, příliš nezajímá. Po letech ukřičených a často iracionálních bojů, kdy příznivci „leťáku“ spolehlivě plnili velký sál v Široké ulici při veřejných projednáváních, přišlo jich v úterý 23. dubna sotva čtyřicet.

Dobrou třetinu přítomných navíc tvořili městští úředníci a politici, takže počet zainteresovaných Chrudimáků se smrsknul na jednu školní třídu. Jak je to možné?

[[img:chrn_fullwidth:15771:]]

Možná všichni, kdo byli v této otázce, do jisté míry uměle, burcováni proti bývalému vedení města, nyní dobře vědí, že není čeho se bát. Na radnici totiž sedí „jejich“ lidé - promítačem z leťáku Janem Axmanem (ANO 2011) a městským zastupitelem Richardem Herbstem (ANO 2011) výčet zdaleka nekončí. Žádným tajemstvím též není, že město na sny a plány vyznavačů promítání pod širým nebem nebude mít dlouhá léta ani „floka“.

[[img:chrn_fullwidth:15562:]]

V úterý 23. dubna o půl šesté městský architekt Marek Janatka každopádně představil takzvaný „kompromisní návrh“ využití areálu. Ten opět zpracoval architekt Václav Škarda. Studie počítá, například, se zachováním obludného promítacího „plátna“, které však dostane i další využití. Vzniknout zde má jakési zázemí pro účinkující. V plánech architekta Škardy hraje významnou roli i nová promítací kabina, jasné rozdělení zelené a mlatové části, několik parkovacích míst a terénní úpravy usnadňující přístup k vodě.

[[img:chrn_fullwidth:15770:]]

Marek Janatka zdůraznil, že vzhledem k finanční náročnosti rekultivace, není jiná možnost, než ji rozdělit do fází. Kdy přesně s první z nich radnice začne, nikdo neví. Díru do rozpočtu totiž momentálně dělá kanalizace v Medlešicích.

Chrudim - Obchodní akademie s necelými třemi stovkami studentů má pět nových učeben. Investice činila 10 mil. Kč, tři čtvrtiny této částky byly pokryty z dotace, čtvrtinou přispěl Pardubický kraj.

Na obchodní akademii byly modernizovány čtyři učebny IT a jedna interaktivní odborná učebna. Byly vyměněny staré rozvody elektroinstalace. Dále byly demontovány obklady stěn, podhledy i zatemnění. V učebnách jsou nové podlahy. Součástí projektu bylo i vybavení učeben nábytkem, digitálními technologiemi a dalšími učebními pomůckami.  

„Některé naše počítače byly i více jak deset let staré, jsme moc rádi, že došlo k radikální modernizaci, která umožní využívání aktuálních programů. Dokončili jsme také bezbariérový přístup do školní budovy,“ dodala ředitelka akademie Zdeňka Vichrová.

Chrudim – Jaro je v rozpuku a spolu s nespornými pozitivy, jež toto roční období přináší, přichází i celá řada komplikací. Jedním z problémů, který řeší jak obyvatelé bytových domů, tak domků rodinných, je otázka likvidace bioodpadu. Řešení nabídnuté v nedávné minulosti městem není pro mnohé z nich nejšťastnější.

V řadě měst se totiž bioodpad běžně sváží a občané disponují také patřičně uzpůsobenými „popelnicemi“ k jeho odkládání. Město Chrudim šlo jinou cestou. Pořídilo kompostéry a ty následně zájemcům bezplatně pronajalo. Pro majitele rodinných domků se zahradou šlo zdánlivě o ideální řešení.

Co však mají s bioodpadem dělat lidé, kteří žijí v bytových domech; umístit kompostér na balkon? „V roce 2017 jsme prováděli svoz bioodpadů z vybraných lokalit formou jednorázových svozů a týkalo se to míst s výskytem zahrádek nebo zahrádkových kolonií. Jednalo se o pomoc občanům v jarních a podzimních měsících, kteří vlastní zahrádky. Od svozů bylo upuštěno, protože tito lidé od města často dostali kompostéry. V souvislosti s novelou vyhlášky číslo 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů, je obec povinna s účinností od 1. 4. 2019 zajistit celoročně místa pro oddělené soustřeďování minimálně pro biologické odpady rostlinného původu. Toto místo je zajištěno v areálu sběrného dvora, kde občané mohou ukládat bioodpad celoročně zdarma,“ říká ředitel technických služeb Zdeněk Kolář.

Chrudim – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR se viditelně potýká s nedostatkem finančních prostředků. Poté, co nenadále zrušilo plánované zvýšení rodičovského příspěvku, přichází nyní další rána. Na podporu neziskových organizací a sociální práce v obcích poslalo ministerstvo nečekaně a bez varování výrazně méně peněz než v minulých letech, což způsobuje nemalé potíže s financováním sociální práce, která se tak ocitá v ohrožení.

V Chrudimi činil příspěvek státu na rok 2018 přes 2,7 mil. Kč, letos však přiznal pouze necelých 1,4 mil. Kč. O této skutečnosti nebylo dopředu známo. Obce mají své, již tak napnuté, rozpočty schválené, projekty naplánované, a nyní stojí před otázkou, z čeho sociální práci dofinancovat.

„Musíme vzniklou situaci řešit. V těchto dnech připravuji dopis na MPSV, ve kterém chci popsat, před jakou situaci nás postavili a jaké problémy tím mohou obci vzniknout. Budu je žádat, aby svůj verdikt přehodnotili a na sociální práci obcí uvolnili více prostředků,“ říká místostarosta Chrudimi Pavel Štěpánek (Piráti) a dodává: „Pokud ministerstvo na žádost nezareaguje, budeme muset najít zhruba milion korun v našem rozpočtu, abychom zachovali alespoň nezbytný rozsah sociálních služeb v našem městě."

[[img:chrn_fullwidth:15615:]]

Chrudim je obcí s rozšířenou působností s 86 obcemi a dalšími pěti pověřenými obecními úřady, je zde celkem osm vyloučených lokalit, do kterých sociální pracovníci docházejí a dojíždějí. V nich se nachází zhruba 400 ubytovaných. Každé město se ze zákona musí starat o své občany, kteří se dostanou do krizové či jinak svízelné sociální situace, mělo by plánovat, koordinovat, spolupracovat, vytvářet metodiky, hledat co nejúčinnější řešení. Klade se velký důraz na profesionalizaci pracovníků, vzdělání a standardy práce, což přineslo odlišné postupy práce, nové metody, směrnice, vyhlášky, koncepce, platové třídy, a tím i růst finanční náročnosti.

„V současné době máme na sociální práci zaměstnáno sedm lidí, z toho tři v rámci speciálního programu, který byl zrušen. Pokud by město nenašlo prostředky na dorovnání mzdových nákladů, museli bychom propustit další dva, což by vedlo ke kolapsu sociálních služeb. Nebyli bychom nadále schopni plně spolupracovat s neziskovým sektorem, museli bychom zrušit terénní služby a prevenci, což by vedlo k rozšíření patologických jevů především ve vyloučených lokalitách, spousta lidí by se mohla ocitnout na ulici. Výrazně by se zpomalila práce s klienty, čímž bychom se dostali do rozporu se zákonnými lhůtami, a otázkou je, zda bychom vůbec byli schopni dodržet zákon o sociálních službách v plném rozsahu," říká k problematice vedoucí Odboru sociálních služeb Radka Pochobradská a odvážně pokračuje: „Je podpásovka snížit dotace v již rozběhlém roce, kdy na to města nejsou připravena a rozpočet mají dávno schválený. Stát tak svoji zodpovědnost nechává na obcích."

Do problému se vložily i kraje, které se spojily a společně žádají ministerstvo o zhruba dvě miliardy korun, které jim byly škrtnuty a které budou neziskovým organizacím zcela jistě chybět. O dalších zhruba 200 milionů korun budou žádat obce.

„Česká republika zažívá obrovský hospodářský růst, ekonomika generuje velké zisky, stát vybírá obrovské daně. To se ale zatím nijak neodrazilo v podpoře rodin s dětmi a nyní chce stát navíc drasticky sebrat prostředky těm nejpotřebnějším, kteří nejsou schopni se o sebe sami postarat. Kladu si otázku, kam byly tyto prostředky přesunuty a komu budou sloužit. Stát není firma a musí se postarat i o ty nejslabší, jinak se nám nebezpečně otevírají nůžky mezi sociálními vrstvami společnosti," uzavírá Štěpánek.

Chrudim – Jakákoliv městská tiskovina – ať už oficiální, nebo pouze vlastněná zdejšími politickými představiteli, logicky sklouzává do jednostranné prezentace pohledu na věc. Za vlády minulé radniční koalice bylo v podstatě nemyslitelné, aby třeba do Chrudimského zpravodaje přispívali členové opozice. To se nyní mění.

Krátce po loňských komunálních volbách si bývalý starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) měl stěžovat, že mu nové vedení města zabránilo zveřejnit ve zpravodaji blíže nespecifikovaný materiál. Ani on však nepostupoval jinak, takže svého času žilo město kauzou údajného protěžování vládnoucí „party“ politiků na úkor těch opozičních. Některé fotky z oficiálních akcí – například kladení věnců u busty Tomáše Garrigue Masaryka, se železnou pravidelností zachycovaly pouze tehdejší koaliční partnery.

[[img:chrn_fullwidth:15635:]]

Koalice Hnutí ANO 2011, Chrudimáků, Pirátů a ČSSD se nyní dohodla, že prostor v Chrudimském zpravodaji poskytne i opozičním „pisálkům“. Stojí to alespoň v nových pravidlech vydávání této městské tiskoviny:

1. Město Chrudim vydává zpravodaj za účelem poskytnutí objektivních informací, týkajících se činnosti městského úřadu občanům, dále společenského, kulturního a sportovního dění ve městě a jeho částech a historie regionu.

2. Nejsou zveřejňovány příspěvky politických stran a hnutí, ani stranické polemiky nebo politická prohlášení.

3. Pro naplnění účelu dle odst. 1 jsou ve zpravodaji zveřejňovány zejména:

a) informace o činnosti Městského úřadu Chrudim (dále jen městský úřad);

b) informace o činnosti veřejné správy;

c) sdělení a informace o dění ve městě a jeho částech;

d) názory zastupitelů – koaličních i opozičních – města na řešení aktuálních problémů ve městě (v přiměřeném prostoru);

Krok k otevřenější radnici byl učiněn a záleží na opozici, jak se dokáže této jedinečné příležitosti zhostit.

Příloha: 

zasady_pro_vydavani_chrudimskeho_zpravodaje.pdf

Chrudim – Den Země je jednou z akcí, kterou pravidelně pořádá a organizuje Šárka Trunečková v rámci projektu „Zdravé město a Místní agenda 21“. Školy a školky dodají patřičné obecenstvo, protože jinak by mladá generace o tuto stále stejnou „estrádu“ příliš nestála.

Součástí letošních oslav Dne Země na Resselově náměstí byl třeba i takzvaný „swap“, který nesla na svých bedrech manželka místostarosty Pavla Štěpánka Nikola. Především maminky se svými ratolestmi uvítaly možnost zanechat zde nepotřebné oblečení a odnést si zase jiné, které využijí. Vestibul staré radnice byl proto doslova zavalen textilem, avšak Štěpánková akci zvládla s přehledem.

Malou vadou na kráse oslav, které mají poukázat především na ekologičtější přístup k planetě a rozumnějšímu využívání přírodních zdrojů, byla, opět, nedotažená koncepce. Snad s výjimkou Mama klubu s kavárnou Zeměplocha a Vratných lahví, všichni využívali plastové kelímky a jednorázové příbory. Ekologie dostala na frak.