Chrudim – Město každoročně s jistými rozpaky uděluje hned několik cen, kterými chce odměnit některé ze svých výrazných osobností. Pravidelně se v této souvislosti objevují jména osob dávno, či nedávno zesnulých, čas od času i dosud žijících. Nejinak je tomu letos.

Krátkou zprávičku o jednom z letošních nominantů Chrudimské noviny již přinesly. Do zastupitelstva proto v pondělí 25. března vstoupí příběh Oldřicha Chlebouna, obnovitele a bývalého ředitele zdejší Střední zdravotnické školy. Chleboun se narodil v roce 1940 a zemřel před osmi lety.

Druhým nominovaným na Osobnost města Chrudim je zdejší doyen a nestor ochránců přírody, všem Chrudimákům dobře známý, Václav Cibulka. Bývalý hajný a do dnešních dnů vášnivý milovník všeho živého Cibulka se narodil v roce 1933 ve vesničce Příluka u Nových Hradů a celý svůj život spojil faunou i flórou české přírody. V roce 1979 v Československé republice vznikl Český svaz ochránců přírody a v Chrudimi vznikla jeho první okresní organizace, do které nastoupil. Založil a vedl stanici mladých přírodovědců, kteří se starali o lokalitu Habrov (nyní přírodní rezervace). V roce 1991 založil klub ochránců SPR Habrov. Mezi úspěchy této organizace pod jeho vedením bylo i iniciování dalšího chráněného území v centru Chrudimě – Ptačí ostrovy. Spoluzaložil Zelený dům Chrudim, z. s. Je členem Českého svazu zahrádkářského Chrudim i členem České společnosti ornitologické - pobočky východočeské (prosadil se zejména v mapování labutí).

Chrudim – Mateřská a základní škola Na rovině je obyvatelům města dostatečná známá. Nabízí totiž možnost alternativní výuky k mainstreamovému vzdělávání ve státním školství. Mnozí Chrudimáci také zaregistrovali její boj se státními úředníky v oblasti přijímání neočkovaných dětí do škol a školek. Nyní by chtěla svou výuku rozšířit.

„Škola podala v září 2018 v řádném termínu žádost o zápis středního stupně vzdělávání – konkrétně pedagogického lycea a přírodovědného lycea. Součástí žádosti byly všechny náležitosti podle § 147 Školského zákona,“ uvádí učitelka a zakladatelka školy Jana Hrázská.

„Krajský úřad Pardubického kraje i MŠMT se k žádosti vyjádřili zamítavě, a to s odkazem na nesoulad s dlouhodobým záměrem a volné kapacity jiných středních škol v kraji. Ohledně oprávněnosti tohoto postupu již v loňském roce jiné školy podaly žalobu, krom toho dlouhodobý záměr uvádí výjimku v podobě oborů přírodovědného zaměření nebo oborů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami včetně žáků nadaných. Na přírodovědné lyceum se tedy tato výjimka přímo vztahuje. Na pedagogické se vztahuje nepřímo – šlo by totiž o lyceum, které připravuje budoucí asistenty a učitele pro práci v inkluzivní škole, kterých je nyní nedostatek,“ přibližuje Jana Hrázská postoje kraje, respektive státu k nejnovějším plánům ZŠ a MŠ Na rovině.

Škola proto na internet vyvěsila petici, kterou může podepsat každý, kdo chce záměr rozšíření výuky i o střední vzdělávání podpořit.

Chrudim – Nad otázkami možné spolupráce kraje a města v kulturní a majetkové oblasti se sešli náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek (KDU - ČSL) a nový starosta města František Pilný (ANO 2011). Zásadním tématem jednání byla oprava praskající zdi a opadávající fasády Regionálního muzea v Chrudimi, které provozuje kraj v budově města. Ani kraj, ani město nemá v současné době v rozpočtu 30 milionů korun na rozsáhlou opravu, proto se nabízí možnost společného postupu.

Pardubický kraj na základě dlouhodobé výpůjčky, podepsané v roce 2006 na 50 let, využívá pro potřeby Regionálního muzea v Chrudimi budovu, která patří městu Chrudim. Je to jediné krajské muzeum, kde je kraj v nájmu. Ve Vysokém Mýtě a Litomyšli získal kraj budovy bezúplatným převodem. Stejně tak je majitelem Zámku Pardubice, kde sídlí největší krajem zřizované muzeum - Východočeské muzeum a také Východočeská galerie.

„V Chrudimi máme ve smlouvě dohodnuté podmínky o rozsahu krajem prováděné údržby a oprav. Za to naše muzeum plní svou regionální a paměťovou funkci pro město Chrudim a jeho okolí,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek a pokračoval: „Plán oprav a údržby vznikl na základě stavebního posouzení v roce 2005 a tehdy byla fasáda zánovní. V minulých letech ale zřejmě na základě otřesů z dopravy a oprav mostu se na budově objevily statické poruchy, následně i praskliny fasády a také některé části začaly opadávat. Na to jsme museli reagovat vybudováním bezpečnostního lešení, které chrání kolemjdoucí,“ neodpustil si spekulace první náměstek hejtmana.

[[img:chrn_fullwidth:15699:]]

V letošním roce Pardubický kraj počítá s přípravnými pracemi a vyhodnocením statického monitorování budovy. To určí rozsah potřebné opravy fasády. „Už nyní ale víme, že vzhledem k rozsáhlosti celého domu to nebude nic levného, odhady zatím mluví o 30 milionové investici do budovy, která není v našem majetku,“ dodal Línek.

Městu se lešení před muzeem přirozeně nelíbí. „Ani kraj nepreferuje dlouholeté provizorní řešení. Pokud bychom se s městem dohodli na finanční participaci, bylo by možné opravu této památkově hodnotné muzejní budovy provést už v roce 2020,“ sdělil Línek. Kde město peníze na případnou opravu budovy vezme, starosta Pilný prozatím neprozradil.

Chrudim – Bydlení v centru města přináší nesporné výhody, má však i mnohé nevýhody. Parkování rezidentů řeší třeba podzemní parkoviště pod Balustrádou, nákup základních potravin už však může být problém. Přesto byty v okolí Resselova náměstí přibývají. Nově třeba v budově „Majáku“.

O neúspěšném prodeji nemovitosti, jež dlouhá léta sloužila policistům a chtělo ji do svého majetku získat město, Chrudimské noviny již informovaly. Zázemí strážníků městské polici, které tu mělo vzniknout, se nakonec „nekonalo“ a muži zákona na něj čekají do dnešních dní. Maják koupil soukromník s jasným cílem – vybudovat tu byty.

[[img:chrn_fullwidth:15736:]]

A to se mu, podle všeho, podařilo. Rekonstrukce nemovitosti probíhala v minulých letech, začátkem jara 2019 je již možné najít inzeráty nabízející bytové jednotky ke koupi. Za 69 m² 2+kk zájemce zaplatí tři a půl milionu korun.

Chrudim – V životě každého člověka nastávají situace, které je třeba pořádně oslavit. Ať už jde o narození potomka, významné jubileum nebo ukončení vzdělání. Do těchto přirozeně a organicky fungujících akcí čas od času vstupuje i město a to samozřejmě disponuje i patřičnými statistikami.

Občan se proto může dozvědět, že „civilní křest“ - vítání občánků v loňském roce absolvovalo 166 dětí v průběhu 10 obřadů. Maturitní vysvědčení slavnostně obdrželo šest tříd, zlatou svatbu však zorganizovala radnice pouze dvakrát. Diamantová svatba, oslava 60 let manželství se konala pod záštitou chrudimské orlice jen jednou. Návštěvy u nejstarších spoluobčanů s gratluací provedli úředníci a též členové komise pro občanské záležitosti v jedenácti případech.

Tyto počty se v průběhu let příliš nemění. Jednu novinku však město pro své občany přecijen má. Návštěvy u nejstarších spoluobčanů jsou nyní plánovány u těch seniorů, kterým je 90 a více let.

Chrudim – Avizovanou proměnu budovy bývalé pobočky městské knihovny v Topolské ulici mnozí doslova obrečeli. Z domku má být prodejna textilu. Město však se změnou využití, nebo dokonce demolicí nemovitosti počítalo již delší dobu. Čtenáři, kteří si sem zvykli chodit pro knihy, však možná získají náhradu. A nebude daleko. 

Městská knihovna má hned několik poboček, protože ne každý si může dopřát luxus docházení do její „mateřské“ budovy ve Filištínské ulici. Především senioři vítají třeba odnož knihovny v sídlišti U Stadionu a seniorům také nejvíce vadilo zrušení knihovničky v Topolské ulici.

[[img:chrn_fullwidth:15735:]]

Vedení radnice teď zadalo městskému architektu Marku Janatkovi práce na zpracování společné dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení na stavbu zbrusu nové knihovny v Topolské ulici. Dům by měl stát na parcele číslo 2415/41, a sice mezi „Bowling Barem Stromovka“ a domem, v němž sídlí „Print.cz“ s „Domácími potřebami“. Hodnota práce, kterou městský architekt pro město odvede, je 180 tisíc korun a hotová má být do 30. června letošního roku.

Příloha: 

knihovna_v_ulici_topolska.doc

Chrudim – Každý rok se tato situace opakuje. Specializované firmy, nebo sami zaměstnanci zdejších technických služeb se začátkem jara pouští do „úprav“ stromů rostoucích ve městě. Mnody však svými necitlivými a podle všeho i zbytečnými zásahy stromy pomalu „vraždí“. Mnohé dřeviny jejich péči nepřežijí.

Chrudimské noviny o prapodivné údržbě zeleně v nejrůznějších částech města již několikrát informovaly. Prakticky zlikvidována byla třeba alej v Nerudově ulici, zmlazovací řez dal poslední ránu z milosti i stromům na náměstíčku u vodárny. 

[[gal:15734]]

„V Chrudimi se bez rozmyslu řeže všechno a jde o léta pěstovaný sport. Nastoupí partička z technických služeb či nasmlouvané pomocné síly a už to frčí. Začala éra zkracování, začala každoroční frizúra nezbedných dřevin. A tak se každoročně znásilňují řezem naprosto nesmyslně i kultivary stromů, které jsou vypěstovány přímo pro uliční prostory, náměstí a drobný veřejný prostor. Na náměstí a jinde v ulicích se řeže Acer platanoides Globosum, tedy kulovitý kultivar javoru mléče, vyšlechtěný zahradníkem van Houttem už někdy roku 1873 v Belgii. Umělci pilek a nůžek každoročně ubohé stromy neustále zdokonalují k obrazu svému. Stačí opustit náměstí a už tu máme další przněné stromy, tentokrát jde o Prunus fruticosa Globosa - třešeň křovitou, která se roubuje na kmínek, aby vytvořila kulovitou korunu. I tyto stromy, či lépe řečeno léta pěstované kultivary pro ulice, nesmějí uniknout takzvané odborné péči města a je nutno je zkrátit pěkně na ježka. V chrudimských ulicích lze potkat rovněž kultivary hlohu obecného Crataegus laevigata, které je rovněž každoročně nutno řezat . A tak po Chrudimi už léta běhá střihoruký Edward ( nebo nějaký jiný Johnny Depp ze zdejších technických služeb nebo jiná umělecká partička střihačů. Možná se jen venku učí holiči, než si otevřou své kadeřnictví a svým uměním oblaží hlavičky paní, dam a dívek,“ komentuje tuto prapodivnou péči a především absenci koncepce rozvoje zeleně ve městě Vlasta Koupal.

Chrudim – Nedokončená diskutabilní rekonstrukce, absentující podzemní parkoviště, dlouhotrvající spory. Kauzu Hotelu Bohemia zná asi každý obyvatel města, Chrudimské noviny o ní vydaly sérii článků. Nová radniční koalice chce s energií nového koštěte „gordický uzel“ rozetnout a zakonzervované dílo posunout k finální realizaci.

Hotel Romania je odborníky hodnocen jako architektonicky zdařilá stavba z dob budování socialismu. Možná i proto byl součástí městské památkové zóny bez možnosti větších stavebních zásahů. Hotel absolvoval ne příliš úspěšnou privatizaci místním podnikatelem Zdeňkem Šarounem a přejmenován na hotel Bohemia.

[[img:chrn_fullwidth:15730:]]

Po krachu Šarounova podnikání hotel koupila společnost HOMA HOLDING. Před několika lety ovládl tuto firmu Excalibur Army s ambiciózním projektem rozšíření hotelu a vybudování kongresových prostor za přispění státní dotace více než 40 milionů korun. Rozsah uvažovaných investic však převyšoval dokonce částku 100 milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:14600:]]

Součástí rozšíření hotelu mělo být i podzemní parkoviště před samotným hotelem. Na pozemcích, které jsou ve vlastnictví města. Město Chrudim se navíc smlouvou zavázalo, že na výstavbu přispěje částkou 1,5 milionu korun, kterou investor použije na přeložení sítí. Tuto přeložku budování podzemního parkoviště pro zhruba 110 vozů umožní.

[[img:chrn_fullwidth:14605:]]

Zásah policie, obvinění investora i dodavatelské firmy METROSTAV z pokusu o dotační podvod pak tok peněz zastavil. To se stalo v okamžiku, kdy začíná být jasné, že je hotel architektonicky patrně nenávratně poškozen. Původní dvě budovy spojil nevkusný skleněný tunel, nad menší hmotou bývalé cukrárny U Myšáka vyrostlo další podlaží pro pokoje. Vnitřní pasáž objektu byla zcela zrušena. Mimo proskleného sálu nad původní restaurací hlavní budovu nově „ozdobil“ také prosklený výtah. Před hotelem, na městském pozemku, je vybagrovaná díra pro budoucí garáže.

[[img:chrn_fullwidth:14598:]]

Vlastník společnosti HOMA HOLDING zanedlouho svůj podíl převedl na nového majitele s nejasnými plány. Hotel je údajně na prodej, ale současný majitel se nemá k dokončení rekonstrukce a stavbu se navíc snaží zlevnit tím, že nehodlá dostát svému závazku a vybudovat podzemní parking. Vhodnou záminkou je objev archeologa Jana Frolíka týkající se údajné židovské mikve. Archeolog Frolík je v Chrudimi znám již z minulosti. Objevil údajně nejstarší dochovaný sklípek pod budovou Balustrády, nebo fajfky při opravě chrudimských hradeb. Jiní ovšem o jeho nálezu pochybují. Prý se mohlo jednat i o vybavení pro barvení látek, neboť židé v té době Chrudim neobývali.

[[img:chrn_fullwidth:15729:]]

Tento objev, ať už se jedná o cokoliv, není hlavní překážkou dokončení podzemního parkoviště. Tou je nechuť stávajícího majitele, dostát svému závazku a do podzemního parkoviště investovat. Město Chrudim šest let bez úspěchu vyjednává, jak dál. Jeho pozice je mizerná, protože si uzavřelo smlouvy, které sice zavazovaly majitele hotelu k zahájení prací do dvou let, ale nějak se ve smlouvách zapomnělo, kdy má být dílo dokončeno. Čas běží a díra před hotelem dále hyzdí město.

[[img:chrn_fullwidth:5164:]]

Nová radnice se s vervou jí vlastní pustila do vyřešení vzniklého problému. S podobnou vervou se do věci před lety pustil i současný městský zastupitel, tehdejší místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Dostalo se mu velké publicity, ale úspěch veškerý žádný.

[[img:chrn_fullwidth:14601:]]

Mezitím majitel hotelu tu a tam vypouští skandální informaci - z hotelu bude ubytovna. Chce tak popohnat a přesvědčit majitele pozemku, tedy Město Chrudim, že není třeba do podzemních garáží investovat a bude stačit parkoviště povrchové. To však zatím ani nová radnice nepřipouští. Nikdo se nezamýšlí nad tím, že i původní plán podzemního parkoviště byl málo ambiciózní a na místě by podle kvalifikovaných odhadů bylo možné umístit až 180 parkovacích stání. Nyní se hraje o čas. Vedení města chce ukázat občanům svou akceschopnost a hledá řešení. Je prý na stole následující varianta: soukromník parking postaví a město si od něj část koupí. To ale nemůže být míněno vážně, protože bez veřejné soutěže není možné takovou akci, podle stávající legislativy, uskutečnit. Pokud tedy radní netouží okusit atmosféru vazební věznice.

[[img:chrn_fullwidth:14847:Pouze nadzemní parking je už ze hry.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Čistým řešením by bylo nevýhodnou smlouvu ukončit a parkovací dům postavit buď v režii města, nebo na základě soutěže soukromým investorem. K tomu je ale třeba i vůle stávajícího majitele hotelu. Ta by se mohla objevit. Nechat roky ležet ladem objekt, který se navíc musí nákladně udržovat, totiž není sen žádného investora. Dokonce ani toho, který spekuluje.

Chrudim – Stává se z toho taková nová místní tradice. Některé oficiální vzpomínkové akce, jež radnice pořádá, mnozí členové nejužšího vedení města sabotují. V listopadu 2018 absentovali všichni místostarostové u vzpomínky na konec První světové války, ve čtvrtek 7. března jim za účast nestál prezident – osvoboditel.

Vloni se Pirátští místostarostové Pavel Štěpánek a Aleš Nunvář vymluvili na nevhodné datum. Setkání u pomníku „Přísaha“ bylo pořádáno o víkendu, což je doba, kterou oba neuvolnění zástupci starosty chtějí trávit s rodinami. Uvolněný místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) se pro jistotu nevyjádřil vůbec, proč na hřbitově chyběl.

Obdobná situace se opakovala začátkem března 2019. Vedení města si připomíná 169. narozeniny prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Starosta František Pilný (ANO 2011), městští zastupitelé Petr Řezníček (SNK – ED), Jan Čechlovský (ODS) a Ivan Bělohlávek (KSČM) kladou květiny pod bustu nejvýraznějšího českého politika 20. století. Opět však chybí Pirátští místostarostové Nunvář a Štěpánek, Chrudimáky zastupuje radní Vlaďka Michalová. Akci sabotují i lidovci, které momentálně v zastupitelstvu reprezentuje Roman Málek.

Chrudim/Lukavice - „Všechno je v pořádku, můžete klidně spát“. Asi takový je závěr z jednání zástupce firmy Ekomonitor se starostou obce Lukavice Miloslavem Stehnem a veřejností. Obdobný postoj prezentuje též chrudimská radnice. Podle místostarosty Aleše Nunváře (Piráti) je bahno odtěžené z náhonu u Parku Střelnice perfektně bezpečné. Jen nesmí být vyvezeno na pole.

Hnojení polí sedimenty vybranými z koryt řek a rybníků je přitom běžnou praxí. Chrudimské bahno z Parku Střelnice však skončilo uprostřed obce po Železnými horami. Před dalšími úpravami totiž bylo nutné sediment z technických důvodů odvodnit. V chrudimském parku to prý nešlo. Pro tento účel se zřídila dočasná mezideponie v obci Lukavice. V centru obce – ekvivalent k chrudimskému Resselovu náměstí – se proto objevily náklaďáky s bahnem a svůj nevábný náklad tu začaly vykládat. Místní nic takového netušili, nikdo je na tuto akci nepřipravil. Akci, kterou starosta Lukavice schválil sám a bez vědomí místního zastupitelstva. Neobvyklý krok potvrdil Miloslav Stehno v průběhu jednání s občany obce v pondělí 4. března.

[[img:chrn_fullwidth:15726:]]

Souhlasné stanovisko se zřízením „meziskládky“ v obci vydal taktéž Odbor životního prostředí Městského úřadu v Chrudimi na základě předložených výsledků zkoušek vyluhovatelnosti provedených společností EMPLA AG s.r.o. Tyto zkoušky potvrzují nezávadnost sedimentu. Přesto neskončil na poli, kam normálně patří.

[[img:chrn_fullwidth:15698:]]

„Projektová dokumentace odtěžované sedimenty charakterizuje jako ostatní odpad neobsahující nebezpečné látky s tím, že při jeho odstranění bude postupováno v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech,“ říká místostarosta Chrudimě Aleš Nunvář. Co přesně se s bahnem stane, až z něj odteče voda, není prozatím jasné. Jen pár kroků od svých domů ho lidé z Lukavice samozřejmě nechtějí.

[[img:chrn_fullwidth:15727:]]

„S materiály a odpady vzniklými úpravou sedimentu bude nakládáno v souladu se zákonnými předpisy platnými na úseku odpadového hospodářství. V úvahu přichází například jeho využití k terénním úpravám, na stavební materiály, k rekultivaci, popřípadě budou recyklovány či odstraněny,“ doplňuje Jiří Unčovský, vedoucí úseku ekologických zátěží společnosti Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o., jež revitalizaci náhonu provádí.