Chrudim - Sotva skončila rekonstrukce tribuny letního stadionu a ta byla předána sportovcům i veřejnosti, chce se město pustit do dalších oprav v areálu „Emiláku“. Nepůjde o běžeckou dráhu, ale o vržiště a doskočiště. Na svém posledním zasedání jednali o tomto projektu i městští zastupitelé.

Diskuse na téma plánované rekonstrukce byla během jednání lokálních politiků opět vyhrocená, protože část opozice jen těžko chápala, proč se opětovně investují nemalé prostředky do areálu, který dlouhá léta sportovci prakticky jen udržovali. Město by však i v tomto případě rádo dosáhlo na některou z dotací, která by náklady mohla snížit. V současnosti projektanti vypočítali celkovou cenu na bezmála tři miliony korun.

[[img:chrn_fullwidth:12555:Vržiště a doskočiště potřebuje rekonstrukci stejně jako prakticky celý zbytek rozsáhlého areálu.  Foto: Chrudimské noviny]]

"Jedná se o sportovní plochu, jejíž stav je v současné době nevyhovující, a která je velmi složitě využitelná," říká ke stavu vržiště neuvolněný místostarosta města Jan Čechlovský (ODS). V současné době slouží plocha pro tréninky vrhačů (kladivo, disk, oštěp) a zároveň k dalším tréninkovým účelům včetně školní tělovýchovy. Zamýšlenou rekonstrukcí by měla vzniknout sportovní plocha s novými povrchy i novými ochrannými sítěmi. "Rádi bychom v tomto případě podobně jako u tribuny získali dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Projekt je připravený a zastupitelstvo města na svém lednovém jednání vyslovilo souhlas s podáním žádosti o dotaci," doplňuje starosta města Petr Řezníček (SNK-ED).

Chrudim - Už třetí den hledají majitelé zaběhlého československého vlčáka Tina. Autem projíždějí lesy v okolí města a marně pátrají po ztraceném kamarádovi. Naposledy prý byl viděn v okolí místní části Topol.

Československý vlčák je pes větší než střední velikosti, vzhledem a pohybem připomíná vlka. Feny měří v kohoutku minimálně 60 a psi minimálně 65 centimetrů, běžně však feny dorůstají 65 i více centimetrů, psi až 75 cm. Důležitým plemenným znakem je bílá vlčí maska okolo tlamy, na bradě a spodní části krku, úzké, šikmo uložené světle jantarové oko, vlkošedá barva srsti ve všech odstínech od stříbrošedé až po tmavošedou, rovná uzavřená a velmi hustá srst, krátké ucho, ocas dosahující k hleznu a úzký postoj předních končetin s vybočenými tlapami. Linie hřbetu a zádě je rovná, končetiny dlouhé s dlouhými běhovými kostmi. Typickým pohybem je nízký prostorný klus. Československý vlčák je vytrvalý klusák, trénovaní jedinci uběhnou vzdálenost 100 kilometrů průměrnou rychlostí 11 až 13 km/h.

„Dne 3. února v 15,30 hodin se zaběhl na procházce v lese československý vlčák slyšící na jméno Tino v okolí Slavické obory, Práčov - Křižanovice, okres Chrudim. Zvláštní znamení - na čumáku má bílou jizvičku. Prosím, kdybyste ho zahlédli, věděli o něm, měli informace dejte, prosím, vědět majitelům. Volat na: 603 148 553, 603 206 859 nebo 728021497. Volat kdykoli,“ uvádějí v oznamu majitelé Tina.

[[img:chrn_fullwidth:12561:]]

Včera 4. února v 17 hodin byl viděn u obce Topol. Straní se lidí, nepřijde na zavolání, může se pohybovat mezi Chrudimí, Slatiňany, Hrochovým Týncem a Dašicemi. Spíše po polích a lukách. Pomozte v pátrání. Nálezce a informátora čeká odměna.

Chrudim - Jako pověstní tažní ptáci se čas od času vrací dotazy, které připomínají místním politiků a úředníkům, že ne všichni voliči disponují krátkou pamětí. Po roce je zde opět tedy kauza vlakové zastávky v blízkosti sídliště U Stadionu.

Již v roce 2013 se přitom dnes neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) dušoval, že výstavba této zastávky má vysokou důležitost a město udělá vše pro to, aby se mohla postavit už v loňském roce. V letních měsících, kdy došlo k opravě železničního svršku na trati spojující Chrudim a Slatiňany, se sice zastávka objevila znovu, ale podle vedení radnice o její výstavbě nechtěla Správa železniční dopravní cesty ani slyšet. Ani v červnu 2015 však nebylo zřejmé, zda se úředníci a politici probrali z letargie po dotazu veřejnosti, nebo železničáři tuto možnost odmítli jen tak „ze sportu“. V roce 2013, kdy o zastávce jednalo městské zastupitelstvo, se náklady na její výstavbu pohybovaly zhruba okolo pěti milionů korun. Jde částku, která zdaleka nedosahuje výše částky, jíž se radnice podílela na opravě tribuny „Emiláku“. Sportovci se tak ukázali být opět důležitějšími než obyvatelé největšího chrudimského sídliště U Stadionu. Právě obyvatelům sídliště by zastávka měla výrazně usnadnit cestování vlakem.

[[img:chrn_fullwidth:12538:Zastávka U Stadionu je sice prioritou, ale stále na ni nezbývají peníze.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak je na tom projekt výstavby zastávky nyní, po třech letech od doby, kdy mu radnice přiřadila „vysokou důležitost“? „Máme zpracovanou dokumentaci k územnímu rozhodnutí a budeme pokračovat v dalších stupních dokumentace. Stavba by mohla být realizována nejdříve v roce 2017,“ říká šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký. Letos se tedy stavět jistě nezačne a co bude za další rok, kdy budou za dveřmi další komunální volby, neví nikdo. Slibem se však již tradičně nezarmoutí.

Chrudim - Poté, co se na veřejnosti objevila informace, že se letošní udílení ceny Osobnost města Chrudim ponese v duchu poděkování za práci zesnulého fotografa Stanislava Novotného, ani cena starosty města nevybočí z řady. Vyzdvižena by měla být práce a obětavost dalšího chrudimského fotografa Vladimíra Mosteckého.

Nominaci Stanislava Novotného prodiskutovali s jeho rodinou zástupci kulturní komise rady města a po jejím souhlasu předloží nyní jeho jméno také městským zastupitelům. Pokud budou souhlasit, udělení ceny in memoriam Novotného nemine. Nominace Vladimíra Mosteckého na Cenu starosty města nyní schválila městská rada. Ani zde nejde o velké překvapení. Mostecký cenu Osobnost města obdržel už v roce 2006, tedy před deseti lety, kdy slavil 75. narozeniny. Letošní cena je tak jistým způsobem blahopřáním k jeho dalšímu životnímu jubileu.

Vladimír Mostecký je známým chrudimským fotografem, který ani v pokročilém věku nevynechá jedinou příležitost k zachycení života v milované Chrudimi a se svým fotoaparátem pravidelně navštěvuje kulturní i jiné akce ve městě.

Chrudim - Od začátku letošního roku platí pro seniory starší 70 let příjemná změna. Městská hromadná doprava (MDH) ve městě je pro ně zdarma. Tato novinka neplatí jen pro obyvatele města, ale pro všechny důchodce, kteří se rozhodnou využít služeb MDH a budou starší sedmdesáti let. Přesto má celá věc jeden háček.

Aby řidič autobusu mohl nechat seniora využít jeho právo na bezplatnou cestu, musí se mu důchodce prokázat nějakým průkazem. Nejčastěji se jedná o občanský průkaz obsahující fotografii a především datum narození. Někteří zdejší senioři však upozorňují na potíž, která může vzniknout.

Občanský průkaz, který jim slouží jako průkaz totožnosti, je pro seniory obzvláště cenný. Pomocí něho se prokazují, když vybírají na poště důchod, nebo přebírají písemnosti. Při rychlém vytažení kartičky v autobuse se může stát, že „občanka“ vypadne na zem a senior je bez ní. Někteří důchodci proto městu navrhli, aby nechalo vystavit speciální kartičky jen pro jejich potřebu a pouze pro účel cestování v MHD. S tím však souvisí celá řada dalších potíží, jako je třeba nabobtnání peněženky s doklady nebo financování tisku kartiček, jejich vydávání a další. Prozatím se tedy zdá, že zůstane u občanských průkazů a senioři budou muset být opatrní při jejich používání.

Chrudim - Zakončení první části obchvatu města údajně přitahuje dopravní nehody a stane se v brzké době další pověstnou křižovatkou v okolí města, jíž je radno se vyhýbat. Jako svého času „křižovatce smrti“ u Medlešic. Poslední nehoda se zde stala v pondělí.

Sociální sítě okamžitě zaplavily nenávistné výlevy, jež směřovaly na adresu stavitelů a především projektantů obchvatu. Ti prý podcenili jeho prozatímní zakončení a mají hlavní vinu na již druhé dopravní nehodě, která se tady stala. „Bohužel jich bude více. Nevím, jestli za to může ten, co to projektoval, nebo ten, co to platil a chtěl ušetřit. Jistě ale vím, že to byl idiot. To řešení je nešťastné. Vůbec netuším, jak to mohlo někoho dneska napadnout. Když tam vidím každý den ty fronty od Pardubic, jak nervózně řidiči vjíždějí do křižovatky na poslední chvíli,“ sděluje své pocity z křižovatky za Chrudimí Vladimír Koutský a nepřímo tak dokazuje, jak snadná je manipulace veřejnosti, která už předem zastává negativní stanovisko.

Dalším takovým případem jsou obyvatelé Medlešic, kteří si snadno zvykli na klid v obci poté, co hlavní tah na Pardubice svedla silnice mimo její centrum. Výstavba obchvatu a především absence sjezdu u místní části Medlešice část aut do bývalé vesnice zase vrátila, což způsobilo velkou nelibost a také kritiku vedení města. Místním přitom vůbec nedochází, že v demokratické společnosti se menšina, kterou v tomto případě tvoří obyvatelé Medlešic, musí přizpůsobit většině. Většinou jsou přitom obyvatelé města, kteří si oddechli, protože provoz na Palackého třídě a v ulici Obce Ležáků významně prořídl. A nejen tam.

[[gal:12548]]

Dopravní nehoda za supermarketem Kaufland, v krátké době již druhá na stejném místě, se ale nestala na výjezdu z obchvatu. Jejím dějištěm byla odbočka na Tři Bubny, kudy si nyní řidiči často krátí jak cestu z Pardubic do Slatiňan, tak v opačném směru. Nechce se jim totiž najíždět do města a z něj poté pokračovat na obchvat přes místní část Presy, ulicí Slovenského národního povstání ke kruhovému objezdu a dále silnicí vedoucí do Hrochova Týnce. Veřejnost nespokojená s první částí dobudovaného obchvatu, který má své „mouchy“, však svůj závěr už má a fakta ji příliš nezajímají.  

Foto: Jindřich Balous

Chrudim - V neděli 31. ledna oslavil své 94. narozeniny generálporučík Jaroslav Klemeš. Úctu si však v tomto případě zaslouží nejen věk oslavence, ale především životní osudy tohoto vojáka s jednou z nejvyšších hodností v české armádě. Klemeš je totiž posledním žijícím parašutistou, který během druhé světové války seskočil do prostoru Protektorátu Čechy a Morava.

Jaroslav Klemeš sice v současné době žije v Ústí nad Labem, ale protože je výsadkářem, chrudimští příslušníci 43. výsadkového praporu přijali hrdinu protinacistického odboje za svého. Mimo jiné i proto, že 17. února 1945 byl v rámci Operace Platinum - Pewter vysazen poblíž Nasavrk. Zpočátku se účastnil odboje na Českomoravské vrchovině, v závěru války se ale přesunul do Prahy, kde až do osvobození působil jako radiotelegrafista a udržoval spojení s Londýnem a vládou v Košicích.

Po válce však neměli západní vojáci „na růžích ustláno“. Jaroslava Klemeše v padesátých letech zatkla StB a následně byl odsouzen ke dvěma letům nepodmíněně za trestný čin zrady. Celý proces nesl jasné znaky vykonstruované soudní frašky. V letech 1959 až 1962 byl dokonce veden jako spolupracovník komunistické tajné státní bezpečnosti. Rehabilitace se Jaroslav Klemeš dočkal až po Sametové revoluci.

Koncem minulého týdne pro svého nejmilejšího člena uspořádali chrudimští paragáni večírek, jehož součástí bylo i vzpomínání na místech, kde Klemeš za války působil. Událost se nesla v srdečné a přátelské atmosféře. Se svým přáním všeho dobrého přispěchalo i vedení chrudimské radnice. Generálporučík Jaroslav Klemeš je totiž také čestným občanem města.  

Chrudim - Den otevřených dveří v budově Senior rezidence Chrudim Na Kopečku přilákal zástupy zvědavců. Nejednalo se však překvapivě pouze o seniory, kteří zaslechli dobré zprávy o vysoké úrovni zdejších služeb. Cestu si do budovy bývalého zemědělského výzkumného ústavu našla i celá řada mladších návštěvníků, jimž učarovala citlivě opravená rondokubistická stavba.

Prakticky od samotného zahájení Dne otevřených dveří ve čtvrtek 28. ledna od 11 hodin do konce prohlídek v 19 hodin večer proudily do Senior rezidence davy lidí. Celkem pořadatelé napočítali více než tři tisíce zájemců o nejmodernější trendy v oblasti péče o seniory. Velká část těch, jimž je zařízení určeno, doslova zářila nadšením. Lidé neskrývali údiv, protože řada z nich si pamatovala pouze zanedbaný a rozpadající se dům, s nímž si Pardubický kraj nevěděl rady. Teprve zájem a investice zdejšího podnikatele Milana Kušty proměnily chátrající skvost v jedinečné místo určené těm, kdo péči vyškoleného personálu nejvíce potřebují.

[[gal:12542]]

Ředitel Senior rezidence Chrudim Marek Bíško musel překvapeně konstatovat, že zájem veřejnosti zaměstnance mile překvapil. Počtu návštěvníků nechtěli věřit ani provozovatelé rezidence z Rakouska, bylo proto nutné je přesvědčit fotografiemi a videem. Dobrou náladu nezkazil přítomným ani starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), jenž si vstupní chodbu vybral pro místo svého improvizovaného projevu, při němž přítomné začal seznamovat se sociálními službami, jež město poskytuje. Už dnes je zřejmé, že o naplnění kapacit nemusí mít v Senior rezidenci Chrudim velký strach. Zájem bude převyšovat nabídku a nabízí proto zajímavou inspiraci pro případné další investory, kteří by se chtěli zaměřit na péči o stále se rozrůstající počet seniorů. 

Foto: Jindřich Balous

Chrudim/Medlešice - Jak už Chrudimské noviny informovaly, obyvatelé místní části Medlešice, kteří si během minulých let zvykli na klid a venkovskou pohodu, nemají z absentujícího sjezdu z obchvatu města velkou radost. Doprava v obci houstne a bezohlednost řidičů roste.

Na vedení města se proto teď obrátil i Aleš Rotrekl, který popisuje, s čím se musí Medlešáci potýkat. „To co způsobil obchvat v Medlešicích, je opravdu trestuhodné. Pan Trávníček pořád mluví o sjezdu v Medlešicích, ale proč se nerealizoval nájezd na obchvat u Medlešic přímo při jeho stavbě? K čemu pak obchvat slouží? Vždyť sami Chrudimáci tvrdí, proč by jezdili na obchvat, když přes obce jsou v Pardubicích dříve. A je to i podstatně kratší. Podle toho to zde vypadá. Překračování rychlosti, troubení na chodce přecházející po jediném přechodu v obci a tak bych mohl pokračovat. Bydlím přímo u silnice a tak počet aut vidím každý den a hlavně ve směru od Chrudimi je situace katastrofální. Nejedná se pouze o osobní automobily, ale počet nákladních aut projíždějící obcí je výrazně větší. V ranních hodinách nelze ani vyjet z pozemku mimo komunikaci na silnici II/324. Zajímalo by mne, jak to chce město řešit a kdy bude sjezd vybudován,“ říká Rotrekl.

[[gal:12536]]

Neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček, jenž výtky obyvatel Medlešic v nedávné minulosti odbýval, nyní reaguje smířlivěji. A dává místním i naději na lepší budoucnost. „Dnes uzavřený sjezd na Chrudim od Pardubic má být otevřen po vybudování okružní křižovatky v místě nynější stykové křižovatky do června letošního roku. Okružní křižovatka je zvolena z důvodu bezpečnosti a z téhož důvodu nebyl otevřen sjezd současně s obchvatem. Nájezd od Chrudimě na Pardubice je součástí mimoúrovňového křížení ze silnice na Ostřešany, které je zatím ve studii. Podle Ředitelství silnic a dálnic termín výstavby je rok 2017. Do výstavby obchvatu tento nájezd zabudovat nešlo pro nemožnost změny vysoutěžené stavby. Je pravda, že cesta přímo do Pardubic může být jednodušší přes Medlešice, Mikulovice a Dražkovice a záleží tedy na nás, jak hlídat dopravu v Medlešicích. Měřit rychlost, stacionární radar a další. Budeme hledat možnosti, jakou pomoc najít, aby dopravní situace byla bezpečnější a bezkonfliktní. Trasa přes Medlešice však bude i v pozdější době možná a často využívaná,“ mírní emoce místostarosta Trávníček.  

Chrudim - Dočkají se neukáznění majitelé popelnic ve městě dnů, kdy jim je popeláři nevyvezou? I to se může stát. Pro by byla jak část opozičních městských zastupitelů, tak i část vládnoucí koalice. Diskuse o „odpadové policii“ byla součástí pondělního jednání městského zastupitelstva.

Přestože plán odpadového hospodářství byl po delší diskusi schválen a přítomní pracovníci zpracovatelské firmy si mohli oddechnout, zcela bez komplikací se toto jednání neobešlo. Zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM) přinesl do pléna poznatek, jenž získal pečlivým studiem grafů a tabulek zmiňovaného plánu. Některé ze značek, jež zde firma uvádí, jsou prý zastaralé. "Zpracovatelská firma má údaje správně, neboť pan Moučka sice správně tvrdií že od 1. ledna je změna ve značení, ale zmiňovaná tabulka byla za období 2010 – 2014, čili se uváděl odpad dle daných čísel," uvádí k Moučkovým námitkám předkladatel Roman Málek (Koalice pro Chrudim). 

Za svůj přijala problém odpadu i nejhlasitější opoziční strana, a sice ANO 2011. Městský zastupitel Ondřej Kudráč tak přítomným sdělil, že podle jeho názoru je nejlepším přístupem, jak s neukázněnými majiteli popelnic jednat, nevyvážet jejich popelnice.

Samozřejmě jde jen o ty případy, kdy se v popelnicích objeví odpad, jenž by měl končit ve specializovaných kontejnerech na sklo, papír a třeba plasty. Kontrolovat kázeň by pak měli popeláři. Co s nevyvezenou popelnicí udělá její majitel? Na to hledal odpověď předkladatel materiálu, neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Podle Málka reálně hrozí, že takový nevyvezený nepořádek se objeví tu v příkopě, onde pod keři městské zeleně. A dohledat potom, kdo má nově vznikající černou skládku na svědomí, je prý velmi obtížné.

Městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní) své kolegy seznámil se šokujícím zážitkem, jenž sledoval před časem v televizi. V Jihlavě prý existuje „odpadová policie“, která se zabývá právě kontrolou popelnic a kontejnerů, což suverénně nejvousatějšímu městskému zastupiteli přijde šílené. Předsedající starosta Petr Řezníček (SNK-ED) však kontroval, že něco takového nemá město v plánu. Do budoucna se tak Chrudimáci nedočkají šéfa Odboru regionálního rozvoje Petra Kopeckého s bílými rukavicemi, jak kontroluje popelnice a závodí s bezdomovci v soutěži „Kdo dřív najde pečené stehno“. Tuto repliku ocenili přítomní neskrývaným veselím. Bod byl nakonec schválen v nezměněné podobě a kontrola odpadů nejspíše zůstane zcela v gesci popelářů.