Chrudim/Medlešice - Diskuse kolem nově vybudované první části obchvatu nekončí. Poté, co se dostala na veřejnost informace o jménech viníků zrušeného sjezdu u místní části Medlešice, žijí právě obyvatelé této bývalé obce problémem, který je opět po letech trápí. Doprava na zdejší komunikaci první třídy se opět zahušťuje.

Několik hlasů z Medlešic v nedávné době požadovalo třeba vybudování protihlukových bariér, protože intenzivní doprava na obchvatu způsobuje hluk, na který nebyli místní zvyklí. Z radnice se však dočkali pouze konstatování, že podobné bariéry nejsou v plánu. Požadovat by je prý mohli i další lidé, kteří bydlí například v místní části Vestec a projekt obchvatu s tímto řešení nepočítal. Po likvidaci sjezdu u Medlešic a několika přechodů pro pěší a zvěř v místech, kde silnice obchvatu protíná pole za sídlištěm Na Větrníku, jde o další výsměch lidem, jimž za okny sviští auta.

V současné době však začíná být obyvatelům Medlešic jasné, že jakkoli obchvat ulehčil samotnému městu, jim do ulic vrátil zapomenutý hluk a hustou dopravu. Ve špičce se prý zdejší silnice nedá ani přejít a spousta aut obchvat zkrátka nevyužívá. Jakou radu pro Medlešáky má vedení města? Neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) slibuje, že se městská policie na řidiče v Medlešicích zaměří a bude zde intenzivněji kontrolovat dodržování maximální povolené rychlosti. Nákladních aut se však zbavit nedá, protože je zdejší komunikace silnicí první třídy, a tak ji není možné doplnit o tabulku, která by vjezd náklaďáků zakazovala. Trávníček tak nepřímo sděluje, že podobnou omezující tabulku bude město jen těžko umisťovat do Pardubické ulice v době, kdy má být sjezd u Medlešic vybudován. Ředitelství silnic a dálnic ho slibuje už na červen letošního roku.

Chrudim - Světelný smog začíná většině lidí vadit až v okamžiku, kdy se jich osobně dotýká. Ne jinak je to s dnes už pověstnými reflektory nad vlakovým nádražím nebo reklamní tabulí kasína Admirál. Nově se k těmto zdrojům přidal i reflektor u krytého zimního stadionu.

Někteří z obyvatel největšího chrudimského sídliště U Stadionu tak mají těžké spaní, protože zmiňovaný reflektor jim svítí v nočních hodinách přímo do oken a jsou to především děti, jimž prý dělá usínání problém.

[[img:chrn_fullwidth:2634:Krytý zimní stadion leží jen kousek od největšího chrudimského sídliště. Reflektory však pravidelně září i z letního stadionu, především v době, kdy trénují fotbalisté.  Foto: Chrudimské noviny]]

Šéf chrudimských sportovišť Luděk Marousek však slibuje, že se věcí bude zabývat a svítivost halogenu nechá upravit tak, aby neoslňoval obyvatele domů v sídlišti. Těm nezbývá, než doufat, že jeho snaha nebude stejná jako jeho letní slib o likvidaci přerostlé zeleně. „Instalací světla u bočního vchodu jsme splnili požadavek lepší viditelnosti nejen bruslící veřejnosti a hokejistů, ale i chodců, kteří zkratku kolem zimního stadionu používají. Světlo se automaticky vypíná ve 23 hodin, nesvítí tedy celou noc. Zkusíme nastavit dobu vypínání na 22 hodin a světlo sklopíme, aby tolik neoslňovalo,“ ujišťuje Marousek o bleskové nápravě stavu, jenž má k ideálu daleko.

Chrudim - Nakládání s odpady ve městě by se teď mělo posunout o krůček dál. Poté, co si občané města dlouhé roky stěžovali na absenci nádob na bioodpad, nechala teď radnice zpracovat specializovanou firmou plán odpadového hospodářství.

Plán odpadového hospodářství je dalším bodem, jemuž by se v pondělí měli věnovat městští zastupitelé. Už předem je ale možné říci, že prodrat se desítkami tabulek a doporučení nebude pro lékaře, učitele a důchodce zasedající v městském zastupitelstvu zrovna snadné. Firma ISES městu doporučuje třeba přehodnotit sběr skla do kontejnerů, protože o netříděné sklo mají v celé České republice zájem pouze dvě sklárny. Větší zájem je ale o sklo čistě bílé, v němž však nejsou příměsi toho barevného. V ulicích by se tak mohly objevit i kontejnery určené zvlášť pro sklo bílé a barevné.

Stavba kompostárny, jejíž existence by výrazně pomohla jak majitelům nemovitostí se zahradami, tak samotnému městu, také není takové sci-fi, jak si někteří politici dlouho mysleli. Pokud by však byl zaveden oddělený sběr biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu od občanů, lze předpokládat, že by se produkce od občanů navýšila na minimálně 50 kilogramů na obyvatele, což znamená produkci města zhruba 1150 tun za rok. Další výrazné množství bioodpadů vzniká z údržby městské zeleně. Předpokládaná produkce biologicky rozložitelných odpadů je pro město Chrudim odhadnuta tedy až na 2000 tun za rok. Optimální kapacita kompostárny by se tak pohybovala od dvou tisíc do 2500 tun, v případě, že by do systému byly zapojeny i některé okolní obce, lze uvažovat i o kapacitě 3000 tun bioodpadu. Pro financování výstavby kompostárny je pak možno využít Operační program Životní prostředí. Ze stejného programu by pak mohla být hrazena i modernizace sběrného dvora a dokonce i stavba nového, dalšího místa pro sběr odpadů, protože jeden prý městu velikosti Chrudimě nestačí.

Plán odpadového hospodářství se zaobírá i černými skládkami a potvrzuje to, na co už několikrát Chrudimské noviny ve svých článcích upozorňovaly. „Každou objevenou a zaevidovanou černou skládku na pozemcích města je nutné v co nejkratší době odstranit. Touto činností jsou pověřeny Technické služby města Chrudim, které na výzvu městského úřadu černou skládku odstraní a vytěžené odpady zneškodní v souladu se zákonem. Náklady na odstranění černé skládky a odstranění vytěžených odpadů plně hradí město,“ tvrdí firma ISES. Právě s černými skládkami město bojovalo několikrát. Nejčastěji se objevovaly v okolí Zlaté stezky a pak také v Michalském parku.

Chrudim - Senior rezidence sídlící Na Kopečku stačila už přijmout první klienty a nyní se personál připravuje na Den otevřených dveří. Veřejnost tak bude mít poprvé šanci prohlédnout si interiéry budovy, nad níž před časem visela i hrozba totální demolice.

Dům, v němž původně sídlil zemědělský výzkumný ústav a je unikátní ukázkou rondokubistické architektury, zachránil zdejší podnikatel Milan Kušta. Ten původně dokonce uvažoval o tom, že se Na Kopečku objeví pobočka krajského soudu, ale z těchto plánů nakonec sešlo ve prospěch současné Senior rezidence Chrudim. Tu provozuje společnost Senecura, kterou koupila francouzská firma Orpea. Ta patří mezi největší poskytovatele péče o seniory v celé Evropě.

Den otevřených dveří, jímž se Senior rezidence představí veřejnosti, se bude konat 28. ledna a přítomný personál zájemcům rád odpoví na všechny otázky. Opravenou budovu si zájemci mohou prohlédnout prakticky od sklepa po půdu. Součástí objektu je i revitalizovaná zahrada a takzvaná „memory garden“, jež má sloužit především klientům s Alzheimerovou chorobou.

Chrudim - Tříkrálová sbírka je pro letošek minulostí a zástupci Farní charity Chrudim mohou s uspokojením konstatovat, že ta letošní se opět vydařila o něco lépe než vloni. Přestože se objevily zkreslené informace o využití darů ze sbírky, lidé otevřeli svá srdce a peněženky zase o něco více než v roce předchozím.

Někteří nacionalisté se totiž snažili sbírku, jež pomáhá všem potřebným bez rozdílu, poškodit vypuštěním informací o údajném využití financí na podporu uprchlíků. Jejich příliv přitom většina obyvatel České republiky odmítá. Kolik se tedy letos vybralo?

Celkem bylo vydáno 168 kasiček a stejné množství koledujících skupinek se rozešlo nejen do samotné Chrudimi, ale také okolních vesnic. Tři králové letos vybrali 776 tisíc korun a jde tedy o nejlepší výsledek v celé historii Tříkrálové sbírky. Část peněz chce charita využít k dofinancování provozu pečovatelské služby, na níž si především senioři již zvykli. Další část prostředků půjde na provoz dobrovolnického centra nebo na pomoc rodinám s dětmi v obtížných životních situacích. Jako rezerva zůstane v rozpočtu Farní charity Chrudim částka používaná v případě výjimečných událostí, jako jsou třeba povodně.  

Chrudim - Města Chrudim a Slatiňany usilují o snížení rychlosti na frekventované silnici I/37 v úseku od chrudimských kasáren až k ceduli sousedního města, kde došlo v posledních pěti letech ke třemi tragédiím a několika dalším závažným dopravním nehodám. Naposledy tady zabil loni 26. srpna 24letý řidič mercedesu 66letého cyklistu na odbočce ke zdejší zahrádkářské kolonii. Místním proto došla trpělivost a založili občanskou iniciativu, která chce urychlit záměry pardubické pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na úpravy nebezpečné komunikace a snížení její rychlosti na 70 kilometrů v hodině. Nyní ale dorazila zpráva, že k tomu letos ještě nedojde. Spíše až za rok.

Ačkoliv jsou radnice obou měst pod tlakem veřejnosti, nemohou s tím momentálně nic dělat, protože jde o komunikaci, která je ve vlastnictví ŘSD. A právě ŘSD nyní plánuje daleko větší úpravy této silnice, než bylo původně přislíbeno. Vyplývá to z prozatím poslední informativní schůzky, při níž byli zástupci obou měst seznámeni se záměrem projektanta, který zde vedle zpomalovacích ostrůvků u odboček na Píšťovy, k protilehlé zahrádkářské kolonii a také k nově vznikající obytné zóně těsně před Slatiňany navrhuje po obou stranách komunikace daleko širší krajnice, než jsou nyní. Slibuje si od toho vedle požadovaného snížení rychlosti především větší bezpečnost pro pěší a cyklisty, kteří tudy míří každý den za zaměstnáním nebo domů. Úsek by se tak proměnil v pomalejší městskou trasu.

[[gal:11761]]

"Záměr projektanta nejspíš projde, protože se s ním počítá i v územním plánu města," říká jeden z účastníků schůzky, první místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). "Rád bych ale v této souvislosti podotkl, že se nás nebudou tyto stavební úpravy týkat, protože půjde o stavbu na pozemcích ŘSD," zdůrazňuje Trávníček. Jak dodává, potěšitelné je, že by rozšířené krajnice se zpevněnými okraji mohly už od příštího roku suplovat v těchto místech cyklotrasu, kterou by zároveň mohli využívat i chodci. ŘSD současně plánuje spojit uvedené práce také s výměnou povrchu vozovky. Letos chce proto stihnout dokončit projektovou dokumentaci a zažádat o všechna potřebná povolení. Stavbu přitom plánuje na rok 2017.

Foto: Jindřich Balous

Chrudim - Práce na sanaci části areálu bývalé Transporty skončily už před rokem, přesto zde probíhá pravidelný monitoring. Sleduje se především účinnost vodní stěny, která má zabránit kontaminaci podzemních vod. Prozatím se zdá, že jsou výsledky sledování prostoru zvaného „Korea“ nadmíru dobré.

V celém areálu „Korea“ došlo k odtěžení stovek tun zeminy, která byla kontaminována uhlovodíky. Ty se do země dostaly především z jímky, jíž využívali pracovníci Transporty k vylévání rozpouštědel a jiných chemických látek. Ty pak hrozily proniknout do podzemních vod a dokonce až k jezeru, které se má pod celou Chrudimí a okolím rozkládat. Sanace tak probíhaly za pět minut dvanáct a naštěstí byly úspěšné.

V loňském roce také proběhl první odběr vzorků poté, co sanační práce oficiálně skončily. Na základě provedeného monitoringu podzemních vod se přišlo na zajímavý fakt. Ve všech lokalitách, kde byla provedena sanace, byly naměřené koncentrace sledovaných škodlivin pod cílovými limity. Koncentrace sledovaných škodlivin se ukázaly být oproti roku 2014 nižší, u některých látek dokonce výrazně nižší. Na projekt postsanačního monitoringu byla v roce 2015 poskytnuta dotace z rozpočtu Pardubického kraje, která pokryje všechny náklady až do roku 2019, kdy sledování oficiálně skončí.  

Celý projekt byl spolufinancován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. Celkové náklady projektu činily téměř 167 miliónů korun, přičemž Evropská unie poskytla 147 milionů. Zbytek hradil Pardubický kraj, takže samotné město nemuselo sáhnout do své kasy.

Chrudim - Drobnou zprávičkou o dalším úspěchu v oblasti péče o historické a kulturní bohatství se teď pochlubila radnice. Město získalo cenu za opravu severní hradby ležící nedaleko Zlaté stezky a bašty Prachárna. Ocenění udělila Chrudimi při svém zasedání krajská sekce Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a opravené opevnění obsadilo druhé místo.

Díky skvělé práci archeologů pod vedením Jana Frolíka tak získali ocenění za svou práci, kdy se jim podařilo zhroucením hrozící část městského opevnění kompletně zrekonstruovat a zakonzervovat. Na místě se navíc podařilo najít historické porcelánové dýmky a třeba také nádoby na pěstování chřestu. Město by teď s projektem opravy hradby, jenž si vyžádal miliony korun, rádo aspirovalo i na vítězství v soutěži „Památka roku 2015“. Tu vyhlásilo zmiňované Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Výhra však nebude snadná, protože už nyní je do ankety přihlášeno několik desítek památek, z nichž nejvýznamnější je třeba zrekonstruovaný objekt kláštera v Českém Krumlově nebo kompletně opravený komplex bývalého kláštera augustiniánů v České Lípě.

[[img:chrn_fullwidth:12433:Opravená hradba se nyní utká v soutěži s dalšími památkami z celé České republiky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska mělo k loňskému roku 214 členů a za svůj cíl si klade popularizaci a zvýrazňování kulturního dědictví zúčastněných měst a obcí. Pomáhá také ve spolupráci s Ministerstvem kultury České republiky v získávání grantů a dotací. Každé město má na webu sdružení svůj malý medailonek s odkazy na nejvýznamnější památky a rodáky. V případě Chrudimi se zde nachází informace o Josefu Resselovi, Janu Pavlu Čechpauerovi a třeba také „Chrudimské šatlavě“. Chrudimská šatlava dokonce v seznamu památek zaujala první místo, přestože se jedná o soukromý podnik, jehož hlavní tváří je neuvolněný místostarosta a tajemník tohoto zařízení Roman Málek (Koalice pro Chrudim).  

Chrudim - Sotva byla dokončena první etapa silničního obchvatu města, vedení radnice už uvažuje o přímém sjezdu z frekventované ulice Milady Horákové k městským sportovním areálům, jako jsou zimní stadion, krytý plavecký bazén nebo letní stadion MFK Chrudim. Doteď se sem musí motoristé dostávat složitě oklikou, zejména po druhém břehu řeky Chrudimky podél sídliště U Stadionu a poté po úzké komunikaci na druhém břehu.

Vadí to nejen obyvatelům největšího chrudimského sídliště U Stadionu, kterým to komplikuje život, ale i řidičům autobusů, kteří do uvedených sportovišť přepravuji pravidelně sportovce a školáky. Přímé napojení na městský komunikační okruh, který představuje již zmíněná ulice Milady Horákové, by tento problém jednou pro vždy vyřešilo. A přestože radnice prověřuje možnost přímého sjezdu k uvedeným sportovištím, starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) upozorňuje, že základní podmínkou pro realizaci tohoto záměru je dokončení obchvatu Chrudimě. "Po ulici Milady Horákové v současnosti projíždí doprava, která se sem vrací z dokončené první etapy obchvatu. Proto není možné, aby sjezd ke sportovištím fungoval dříve, než bude dokončena i jižní část obchvatu," vysvětluje starosta města, proč nelze záměr realizovat okamžitě.

Chrudim - Tradiční středeční a sobotní trhy na Resselově náměstí by měly být pro malopěstitele a lokální výrobce příležitostí, jak své produkty za levný peníz prodat obyvatelům města. Delší dobu však trhy nepřipomínají přehlídku lokálních produktů, ale ne příliš vkusné přehrabování ponožek a oděvů pochybné kvality.

Sortiment, jenž smí prodejce na trhu nabízet, upravuje městská vyhláška a ta je nekompromisní. Domácí vajíčka zde například nenajdete, protože je jejich prodej zakázán. Dalšími produkty, které bude kupující na trhu marně hledat, jsou třeba léčivé byliny, neošetřené mléko, sušené houby, zvěřina a také jateční skot či selátka. Zakázáno je také prodávat syrové maso z domácích porážek.

Jak dokazuje ohlas článku v Chrudimských novinách, který se věnoval firmě rozvážející mléko a domácí sýry, jsou to právě tyto výrobky, které nakupující přitahují. Město se vyhláškou snaží chránit zákazníky před případnými škodlivými a potenciálně zdraví škodlivými produkty, rostoucí obliba „farmářských“ trhů ale dokazuje, že zákazník není hloupý a kvalitu pozná.

[[gal:10802]]

Anketa Chrudimských novin navíc dokazuje, že právě selské produkty a lokální potraviny jsou tím, co místním na středečních a sobotních trzích chybí. Pavel Pithart navíc upozorňuje na problém, který musí mnozí kupující řešit. Jsou opravdu všechny produkty skutečně od uvedených dodavatelů? „Trhům by možná prospěla větší kontrola označování původu zboží, neb některé stánky vyvolávají silné pochybnosti, jestli ty hory beden například rajčat i mimo jejich sezónu nejsou tak úplně vlastní výpěstky, jak jsou označované, ale výsledek návštěvy Makra,“ podotýká Pithart. Městská vyhláška přitom i na toto pamatuje a prodávat zboží nakoupené v hypermarketech zakazuje. „Proč není více farmářských potravin a více hand made od českých šikovných výrobců,“ ptá se pro změnu Marie Herzogová. Větší pestrost v sortimentu by zase uvítala Petra Šprojcarová a nízká úroveň trhů vadí Davidu Hessovi. „Aspoň, že je ten trh, díky němu jednou za týden ožije chrudimské centrum,“ říká Vojtěch Hájek.

Město samo však složení prodejců, kteří si od něj pronajmou místo na Resselově náměstí a postaví sem svůj stánek, může ovlivnit jen velmi obtížně. Přesto se nabízí otázka, zda by nepomohlo alespoň částečné uvolnění pravidel a třeba i výjimka pro prodejce z regionu v tom smyslu, aby za zabrané místo nemuseli městu platit.