Chrudim – Bez jednoho dvacet bodů měli v pondělí na programu městští zastupitelé. Překvapením pro všechny byla absence toho, jenž se měl týkat parkoviště před Hotelem Bohemia. Starosta Petr Řezníček (SNK – ED) proto seznámil přítomné se závěry jednání s firmou Homa Holding a Jiřím Mařasem.

Politici totiž už v září starostu zaúkolovali, aby vstoupil v přímé jednání s firmou vlastnící Hotel Bohemia. Z těchto schůzek měly vzejít konkrétní závěry a také samozřejmě smluvní vztahy mezi městem a majiteli „Bohemky“. Nic takového však nenastalo, protože firma Homa Holding dostála svému zvyku a veškeré potřebné materiály poslala starostovi pozdě. Stalo se tak poté, co si Jiří Mařas vzal začátkem listopadu – tehdy s ním Řezníček v Praze osobně hovořil, čas na rozmyšlenou. Požadovaných 14 dní však nakynulo téměř na měsíc a městští úředníci pak již nestačili vypracovat materiál do zastupitelstva. Starosta slíbil, že nejpozději v březnu však toto téma na jednání zvolených zástupců občanů vrátí.

[[img:chrn_fullwidth:15044:Kostel leží komunistům tradičně v krku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Následovala přednáška šéfky Finančního odboru MěÚ Chrudim Hany Vránové o rozpočtovém opatření, respektive rozpočtu na rok 2018. K rozpočtu řekl pár slov opoziční zastupitel Josef Káles (Svobodní) a František Pilný (Nez. za ANO 2011). Oba radnici poděkovali, protože snižování zadluženosti města především Kálesovým svobodným uším lahodí.

[[img:chrn_fullwidth:15042:Rekonstrukce radnice spolkla letos spousty peněz. V příštím roce má pokračovat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nebyla by to diskuse o rozpočtu, aby ji neokořenil komunista Jaroslav Moučka svým politickým školením mužstva o Církvi. Tentokráte však jeho polopravdy a manipulace nezůstaly bez odezvy, protože se mu ozval zastupitel Tomáš Židek (SNK – ED). Ten Moučkovi i všem ostatním přítomným vysvětlil, jak se vztahy mezi jednotlivými subjekty v Římskokatolické církvi mají. Farnost je v podobné pozici, jako Město Chrudim ve vztahu ke státu. „Církev ke svému fungování ve městě potřebuje jen dva objekty – kostel a faru. Ostatní jsou pro ni jen přítěž, ale jestli komunisté chtějí, mohou se o ně klidně postarat, farnost je na ně ochotně převede,“ řekl Židek v reakci na Moučkovy připomínky k neustálým žádostem arciděkanství o dotace. Nakonec však politik a též ředitel kůru kostela Nanebevzetí Panny Marie zdůraznil, že skutečně nečeká nějakou změnu názorů jeho diskusních oponentů. „Problém, který tu řešíme, je více politický a ideologický,“ myslí si Tomáš Židek.

Další zastávkou na cestě ke kýženému konci jednání byl nákup nového fagotu pro místní komorní filharmonii. Zdánlivě banální téma, žádost o 40 tisíc korun. Přesto musel Tomáš Židek své kolegy ujistit, že částka za hudební nástroj není objektivně příliš veliká, protože fagoty stojí obvykle mnohem víc. Části opozice se myšlenka financování de facto soukromé aktivity několika muzikantů příliš nelíbila. Mohlo by prý jít o nebezpečný precedent. Příště mohou hudebníci chtít třeba tympány a kde následně vzít peníze na kopací míče pro mladé fotbalisty?!

Nakonec starosta handrkování o peníze utnul slibem věnovat dalších 14 tisíc korun na nákup fagotu ze svého, za což od sociální demokratky Ilony Jeníčkové sklidil stydlivý potlesk. Ostatní zastupitelé byli nakonec také pro.

[[img:chrn_fullwidth:14788:Kryt CO nabídne město znovu k prodeji. Příliš se ale nečeká, že by zájemce úředníci vyhazovali oknem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bez překvapení zůstalo také jednání o prodeji pozemků Na Skřivánku. Jelikož jde doslova o minové pole, po němž se bez uzardění pohybuje pouze František Pilný, předkladatel Jaroslav Trávníček (ČSSD) materiál nakonec stáhnul z programu. Problematice se Chrudimské noviny budou věnovat ve zvláštním materiálu.

[[img:chrn_fullwidth:14600:Na dohodu o Bohemce si Chrudimáci ještě počkají.  Foto: Chrudimské noviny]]

V závěrečné volné diskusi došlo na reakci přítomných Pirátů, kteří v rámci své politické linie „stop šikaně řidičům“ zabojovali ve prospěch omezení rychlosti na silnici I/37 (spojka mezi Chrudimí a Slatiňanami). Proti srsti by jim nebyla ani instalace úsekových radarů. Některým zahrádkářům, kteří museli v minulosti přihlížet smrti a těžkým zraněním způsobeným rychlou a nebezpečnou jízdou, totiž leží na srdci, aby radnice konečně našla společnou řeč s Ředitelstvím silnic a dálnic. To tady slibuje vybudovat ostrůvky, snížit rychlost a doplnit o další prostředky, jež rozhodně povedou k větší šikaně řidičů a údajně také k vyšší bezpečnosti silničního provozu. Co zabrání řidičům, kteří tu chtějí jezdit až 150 kilometrů v hodině – to je cifra, kterou v pondělí z rukávu vysypal místostarosta Trávníček, aby tuto svou kratochvíli i nadále provozovali, to už zahrádkáři a Piráti nezmínili. Město se však úpravám nebrání. Spekulace o neochotě jednat s ŘSD považuje starosta Řezníček za začátek předvolebního boje.

Po sedmé hodině tedy mohli politici zamířit do dočasné starostovy kanceláře na skleničku šampusu a veřejnost domů. Další jednání městského zastupitelstva je v plánu 29. ledna 2018. 

Chrudim – Sotva skončila rekonstrukce kanalizace pod ulicí Obce Ležáků, mají řidiči opět o „radost“ postaráno. V těchto dnech totiž silničáři znovu opravují výtluky v silnici ve směru od pivovaru ke kasárnám. Čtvrtek však přinese další komplikace.

Samotný úsek od železničního přejezdu ke značce oznamující konec města, je nejspíše prokletý. Silničáři tu totiž pravidelně řeší rozbitou vozovku a přes jejich péči, se stále nedaří udržet ji dlouhodobě v optimálním stavu. Díry v asfaltu se tu objevují znovu a znovu, raději nedomýšlet, jaké investice čekají radnici v okamžiku, kdy celá tato ulice přejde do její správy. Stane se tak po dokončení obchvatu města. Ředitelství silnici a dálnic by však mělo do této doby stihnout povrchy vozovky v ulici Obce Ležáků a na Palackého třídě důkladně opravit. V opačném případě půjde o Danajský dar.

[[img:chrn_fullwidth:15159:]]

Ve čtvrtek 14. prosince v každém případě dojde na dopravní omezení v místech, kde silnice v ulici Obce Ležáků vede kolem parkoviště Penny Marketu, respektive dochází k jejímu křížení s ulicí Dr. Václava Peška. Chodci zde navíc nebudou moci využít přechod. Společnost VČE tu požádala o přechodnou úpravu provozu z důvodu umístění nákladního auta s „rukou“, které dělníci použijí při výměně transformátoru. Do normálního provozu se má silnice vrátit o půl jedné téhož dne.

Při poslední akci škrovádského okrašlovacího spolku také přišel Mikuláš a mne nakonec vyzvali, abych zavzpomínal na některé mikulášské besídky. Za svého života jsem zažil dobu, kdy se nám snažili vnutit Dědu Mráze. Nějak se to nepovedlo, Ježíšek a Mikuláš naopak získal na oblibě. V současnosti je to samé ze Santa Klausem. Samozřejmě se vždy najdou nadšenci pro novinky, jak tenkrát, tak i nyní.

Na svého možná prvního Mikuláše si vzpomínám, to byla doba, kdy ve Slatiňanech byl snad jediný kostým a to v klášteře. Dost neradi ho půjčovali, a když se to povedlo, tak Mikuláš obešel několik rodin v okolí. Těšil jsem se, ale zároveň jsem se i bál. Mikuláš s velkým zvoněním vešel. Zdál se mi obrovský. Klečel jsem a modlil se. Potom jsem si přál, co bych chtěl mít pod stromečkem. Na konec jsem se ho roztřeseným hlasem optal: Mikulášku, Mikulášku, ty máš stejné boty jako teta Helenka? Ta to naštěstí ustála a já se mohl ještě několik let na Mikuláše těšit.

Později jsme za Mikulášem chodili od domu k domu a obdivovali i jeho doprovod. Trochu později jsme s napětím sledovali jeho boj se udržet na nohou. Ještě později jsem zažil, jak ho přivezli do hospody ke Konrádům na trakaři. Nakonec se ho podařilo zprovoznit natolik, že došel domů po svých. Někdy to bývalo opravdu náročné a někdy se ani nepodařilo vše slíbené obejít.

Přišla doba, že začaly chodit naše děti. Potom se s Mikuláši jakoby roztrhl pytel. Někdy se dokonce dost agresívně dobývali dovnitř a začali se brát peníze. Doba jako by zhrubla, ale tak se začali chovat i ti, co je doprovázeli. Dokonce jim i strhávali masky. Ale jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Zvolna přicházela doba besídek, která trvá v různých podobách dodnes. Jednou jsem musel zastoupit Mikuláše ve Škrovádu. Vše bylo připraveno, návštěva byla velká. Děti zpívaly nebo říkali básničky a s radostí, na rozdíl od těch současných. Některé se vymlouvají, že se ve škole nezpívá, ale dělají se referáty. Tenkrát  jsem se ptal malého děvčátka, jakou mi řekne básničku nebo zazpívá a hlavně co. Trochu mě zaskočila, že zazpívá sovětskou hymnu. Škrovád byl uvědomělý, což o to. Sajůz něrušímij spustila a zazpívala ji celou a hezky. Ona se taky dost podobá Marseijéze.

Dneska by možná měla problém. Putinovými agenty se to zde jen hemží. Navíc se kádruje o desítky let nazpět. Chuděra holčina by to neměla jednoduché. Dědovi zabrali statek a v prvních letech v něm bylo dokonce i družstvo. Ve válce dával jídlo ruským partyzánům. Bratr dědečka padl za světové války do ruského zajetí a na Urale jim zprovoznil mlýn. Rodina pochází z Moravy, z vesnice nedaleko Slavkova. Tak je klidně možné, že na jejich slámě spali ruští vojáci a jejich koně futrovali moravský oves.

Měla by toho dost. Že začínám trochu fantazírovat a blbnout? Možná. Ale určitě nejsem sám. Mikuláše mám však stále rád. Už jen proto, že je patron námořníků.

Chrudim – Domy, které leží naproti vchodu do Divadla Karla Pippicha, zná každý Chrudimák pod názvem „Spořitelní“. Jde o ukázku architektury třicátých let minulého století a samo Město Chrudim tu vlastní nebytové prostory. V příštím roce by konečně mělo dojít na opravu zanedbané markýzy.

O nabídce pronájmu jednoho ze zmiňovaných nebytových prostorů Chrudimské noviny v nedávné době informovaly. Kromě této jedné potenciální prodejny se tu nachází celá řada dalších obchodů. Neudržovaná markýza nad těmito obchody vytváří k upravenému a udržovanému průčelí divadla ne právě příjemnou kulisu.

[[gal:15154]]

V pondělí 11. prosince budou městští zastupitelé jednat o schvalování peněz určených na opravu a rekonstrukci markýzy na „Spořitelních domech“. Akce, plánovaná radnicí, počítá s kompletním ošetřením nosné konstrukce, výměnou střešní krytiny a také podhledu. Dále dojde k repasi vstupních dveří do provozovny, opravě nátěrů a výměně obkladů v soklové části objektu.

Celkem je na opravu plánována částka jeden a půl milionu korun.  

Chrudim – Dětská hřiště ve městě sice vznikají, ale jejich následná údržba už poněkud vázne. Nejnověji sice mohou maminky s dětmi zamířit za zábavou do Městského parku, suverénně nejvíce využívaným je však to v Klášterních zahradách.

Začátkem letošního roku se v Městském parku objevily nové hrací prvky. Dřevěné koníčky a provazovou houpačku si děti i teenageři překvapivě oblíbili. Podstatně oblíbenější a také využívanější je dětské hřiště v Klášterních zahradách. Míří sem jak maminky se svými potomky, tak celé třídy mateřských školek. Hřišťátko leží v samotném srdci města a odevšad je to kousek.

[[gal:15148]]

Intenzivní provoz se však na prolézačkách začíná podepisovat. Jeden z žebříčků má už bezmála půl roku zlomený stupeň, ale nikoho to evidentně netrápí. Vodní prvek je přes zimu mimo provoz, ale i ten je ve stavu, že by mu prospěla spíše odstávka celoroční. Architekt Roman Brychta přitom rozmístění prolézaček navrhl podle jasné koncepce a ta zahrnuje samozřejmě také údržbu.

Dětská hřiště rostou samozřejmě i v nedalekých Pardubicích. Přestože je Chrudim co do velikosti druhým městem Pardubického kraje, jsou její hřišťátka proti těm pardubickým opravdovými „Popelkami“. 

Chrudim – Význam retardérů v ulici Čs. armády není pro Chrudimáky žádným tajemstvím. Přes ujišťování šéfa Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martina Klimka o opaku, většina řidičů se shoduje na jednom závěru – retardéry jsou k ničemu. Podle mnoha studií však takový retardér vůbec nepřispívá ani ke kvalitě ovzduší.

Město Chrudim však na čistotu ovzduší dbá, protože tato nezpochybnitelná hodnota přináleží do projektu Zdravé město. Za aplikaci nejrůznějších postupů v rámci Zdravého města, získává zdejší radnice všelijaké ceny a je tedy alarmující, že zrovna znečišťování vzduchu v místech, kde řidiči musí brzdit a následně se opět rozjíždět, nechává manažerku projektu Šárku Trunečkovou v klidu. Že by neexistovala patřičná tabulka, do níž lze retardéry zahrnout?

Koncem listopadu přinesl internetový magazín „Autobible“ informace o výzkumu britských vědců, kteří na auto připevnili přístroj monitorující produkci emisí. Z jejich zjištění plyne ne právě překvapivý závěr – nejvíce škodlivin automobil produkuje v okamžiku, kdy jeho řidič musí přidat plyn. To se děje v okamžiku, kdy přejede přes retardér a následně zrychluje. Emise v těchto případech raketově rostou. Škodlivé prachové částice auto samozřejmě produkuje také při prudkém brzdění. I to si takový kopeček na silnici vynutí.

[[img:chrn_fullwidth:14131:Ne každý dokáže retardér vměstnat mezi kola svého vozu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Samotné retardéry přispívají k vyšší produkci škodlivých emisí produkovaných automobily, takže jejich umisťování ve městě má jednoznačně více negativních dopadů, než těch pozitivních.  

Chrudim – Není žádným tajemstvím, že v příštím roce bude Ředitelství silnic dálnic rekonstruovat a upravovat některé místní kruhové objezdy. Dojde údajně i na ten, v němž dochází ke křížení Vlčnovské ulice a ulice Slovenského národního povstání. Pro Vlčnovskou ulici by to mohl být signál k výraznější dopravní změně.

Lidem, kteří žijí na sídlišťátku ve Vlčnovské ulici, totiž není vhod provoz, který zde občas panuje. Navíc tu mnozí z nich parkují a míst, jako všude ve městě, není dostatek. Navrhují proto změnu – Vlčnovská ulice by mohla být jednosměrná. Paralelně s ní totiž lze ve stejném směru využít třeba ulici Novoměstskou a Václavskou, žádná viditelnější újma by tak šoférům nenastala. Navíc je křižovatka „U křížku“, ne právě bezpečnou a zjednosměrnění by tento problém mohlo vyřešit rovněž.

[[img:chrn_fullwidth:15144:Odbočit doleva je mnohdy nemožné.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místostarosta Jan Čechlovský (ODS) se ve své reakci, kterou přinesl web zdejší radnice, myšlence o jednosměrce nebrání. „O jednosměrné úpravě ulice Vlčnovská se skutečně uvažuje. Toto téma se navíc stává aktuálním v okamžiku, kdy ŘSD připravuje definitivní úpravu okružní křižovatky u nemocnice ústící do této ulice na straně jedné, a kdy město zadalo zpracování projektu úpravy křižovatky ulic Vlčnovská a Václavská - z důvodu bezpečnosti, na straně druhé. O konečném řešení zatím není rozhodnuto, ale bude se o něm rozhodně diskutovat v roce 2018 v souvislosti s výše uvedeným. S případným návrhem nebo návrhy budou samozřejmě obyvatelé předmětné lokality včas seznámeni,“ potvrzuje dobré zprávy pro obyvatele Vlčnovské ulice místostarosta Čechlovský.  

Chrudim – Pro vedení chrudimské radnice není nic důležitějšího, než dostatek zeleně pro obyvatele největšího místního sídliště U Stadionu. Vyplývá to alespoň z vyjádření místostarosty Jana Čechlovského (ODS), který reaguje na připomínku jednoho z řidičů k přerostlé zeleni na tomto sídlišti.

Jede-li řidič po silnici v ulici Dr. Milady Horákové ve směru od Teska, není totiž prakticky vidět dopravní značka umístěná několik desítek metrů od kruhového objezdu „U Guláška“. Značku kromě stromů částečně stíní i reklamní poutače umístěné na sloupu veřejného osvětlení.

[[img:chrn_fullwidth:15142:]]

„Pokud to jenom trochu půjde, tak zde k drobné úpravě větví dojde. Je ale nutné zdůraznit, že určitě nebudeme řezat poloviny korun stromů ani činit jiné zásahy, které by vedly ke zničení stromů nebo další zeleně, kterou považujeme pro obyvatele sídliště za důležitou. Velkoplošná tabule není bohužel umístěna nejlépe, na druhou stranu se vzhledem k existenci velkého množství sítí v zemi, stromů a další zeleně, veřejného osvětlení a dalšího optimální místo hledá poměrně obtížně. O tomto podnětu jsme informovali ŘSD Pardubice, kterému tabule patří, o možných řešeních s ním budeme dále diskutovat,“ říká místostarosta Čechlovský. Za připomínku tu zde stojí, že je to právě radniční koalice, v níž Jan Čechlovský účinkuje na pozici zástupce starosty, kdo kývl na pokácení hned několika stromů v této lokalitě. Jehličnany půjdou k zemi v souvislosti s výstavbou nové základny sanitek.  

Chrudim – Areál bývalých sběrných surovin V Malecku sice jeho bývalý nájemce dávno opustil, přesto do dnešního dne není jasné, co s ním dál. Řidiči půdu bohatě prolitou oleji a chemickými látkami neznámého původu hbitě využili pro parkování. Město teď chce zjistit, co se v zemi vlastně ukrývá.

Případným uživatelům nedalekého parku Střelnice moc jiných možností k parkování nezbývá. Auta tu není kam dát, volná plocha se hodí. Radnice má však s prostorem ležícím na dosah ruky od přírodní památky Ptačí ostrovy jiné plány. Jaké?

[[img:chrn_fullwidth:5362:Sběrné suroviny si na ekologii příliš nepotrpěly. Neměl by proto sanaci areálu zaplatit jeho bývalý nájemce?  Foto: Chrudimské noviny]]

Rada města na svém posledním jednání totiž schválila zahájení uskutečňování projektu „Analýza rizik Chrudim, Malecká ulice – stará skládka odpadů a bývalé sběrné suroviny v přírodní památce Ptačí ostrovy“.

[[img:chrn_fullwidth:12927:]]

„Předmětem projektu je provedení průzkumných prací a vypracování analýzy rizik pro území, které bylo ještě v nedávné době využíváno jako sběrna nejrůznějších odpadů. Kromě toho je území historicky tvořeno navážkou zatím neidentifikovatelného materiálu,“ říká místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Sledovaná lokalita se nachází v přírodní památce Ptačí ostrovy, která je zvláště chráněným územím ochrany přírody. Toto místo, v případě prokázání existence ekologické zátěže, představuje možné riziko pro podzemní a povrchové vody.

Město Chrudim připravilo projekt a podalo žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Projekt byl vybrán k podpoře a rozhodnutí o poskytnutí dotace vydá Státní fond životního prostředí v následujících dnech. Koncem listopadu tedy společnost Vodní zdroje Holešov na základě uzavřené smlouvy zahájí uvádění projektu do praxe. Celkové náklady a tuto kratochvíli činí 659840 korun, celkové způsobilé náklady činí 616643 korun. Dotace bude poskytnuta ve výši 85 % způsobilých nákladů (to je 524147 korun), podíl města je tedy 135693 korun českých. Akce by měla být dokončena v srpnu 2018.

[[img:chrn_fullwidth:12925:Zmizí konečně bahno z náhonu?  Foto: Chrudimské noviny]]

V těchto místech však nejde o jediný podnik, jenž by měl vysát finance ze zmiňovaného operačního programu. Již několik let tu místní obyvatelé i návštěvníci parku volají po revitalizaci páchnoucí stoky, která má být údajně jedním z ramen řeky Chrudimky. „Momentálně je podána žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Aktuálně probíhá její doplňování dle pokynů poskytovatele. Následně bude Město Chrudim očekávat rozhodnutí o případném poskytnutí dotace,“ říká k revitalizace náhonu v parku Střelnice starosta města Petr Řezníček (SNK – ED).  

Pardubice/Chrudim - V těchto městech se na území Pardubického kraje v současné době nachází babyboxy. S jejich zakladatelem Ludvíkem Hessem v tomto týdnu jednal radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr (ODS).

„V celé České republice je zřízeno 71 babyboxů, v našem kraji máme tři. S Ludvíkem Hessem jsme probírali nejen smysl a poslání těchto schránek, ale také jejich dostupnost na území našeho kraje. Z diskuze vzešlo, že společně prověříme možnost zřízení dalšího babyboxu v regionu, konkrétně je nyní v úvaze areál nemocnice v Chrudimi,“ uvedl radní Ladislav Valtr.

První babybox, tedy schránka, kam může matka v tíživé životní situace anonymně a beztrestně odložit dítě, byl otevřen na Mezinárodní den dětí 1. června 2005 v Praze. Od té doby již zachránil 160 dětí, z toho jedenáct v letošním roce. V Ústí nad Orlicí, kde byl babybox zřízen v roce 2008, byly odloženy tři děti, v Pardubicích to bylo od stejného roku dětí šest. Do Svitavského babyboxu, který byl zřízen v roce 2014, prozatím žádná matka dítě neodložila.