Nasavrky/Hradiště/Miřetice - Obyvatelé několika míst na Chrudimsku sepisují petice proti konání automobilové Rallye Železné hory v jejich obcích. Po Nasavrkách a Hradišti vzniká teď taková petice i v Miřeticích.

Lidem vadí zejména nadměrný hluk soutěžních aut, výfukové plyny, rozbité cesty a omezení pohybu po silnicích. Na jejich stranu se přidává i starosta Miřetic Jaroslav Chour, jemuž se nelíbí devastace obecních cest. Nepovažuje totiž jejich následnou údržbu po závodu, která spočívá pouze v navazení štěrku a uhrabání, za dostatečnou. Odhaduje, že skutečná oprava cest čeká na jeho obec, a to řádově ve statisících korunách. Proto prý také příští rok nezvedne ruku pro to, aby trasa Rallye Železné hory vedla přes Miřetice a místní části této obce.

Pardubice - Několik let chystaná revitalizace Tyršových sadů se nejspíš jen tak nerozjede. Další ránu tomuto záměru totiž uštědřil krajský úřad, který teď zrušil již vydané povolení ke kácení několika desítek zdejších stromů. Kácet se zde bude smět napříště jen v závažných a odůvodněných případech.

Kraj tak v podstatě vyhověl odpůrcům přestavby parku z občanského sdružení Zelená pro Pardubicko, kteří v několika bodech napadli projekt architekta Tomáše Jiránka, a dal jim za pravdu. Pardubický magistrát je z toho otřesen. V polovině července nejprve odmítla zakázku revitalizace Tyršových sadů za 84 milionů zrealizovat brněnská stavební firma D.I.S., která akci předtím vysoutěžila, a nyní je před radnicí další vážná překážka, která ji může definitivně vzdálit od evropských peněz určených na tento projekt.

[[img:chrn_fullwidth:1842:Nové úpravy pardubických Tyršových sadů dle architekta Tomáš Jiránka z ateliéru New Visit]]

Čas na jejich čerpání se totiž povážlivě krátí, protože je nutné stavbu dokončit podle projektu do konce příštího roku. Ve hře je až 70 milionů korun z fondů EU, které mohou Pardubice na Tyršovy sady získat nebo také definitivně ztratit. 

Každá mince má dvě strany. Podobně jako tradiční cyklistický závod Manitou Železné hory České spořitelny. Na jedné straně obětavý a do cyklistiky zapálený pořadatel Karel Jeníček, který přivedl do Chrudimi soutěž pro amatéry, jež si našla už pošestnácté místo v kalendáři, což je jistě známka pořadatelské kvality, a na druhé rozpaky, zda má v sobě současné trasování závodu více pozitiv než záporů.

Uznávám, že vidět závodníky sjíždět Široké schody je opravdový zážitek. Měl jsem tu možnost několikrát při pohledu ze dveří redakce Chrudimského deníku, kde jsem patnáct let pracoval - jediné co mi však chybělo, byla divácká kulisa. Byla takřka nulová, pokud v to nepočítám povzbuzující doprovod závodníků, ale Chrudimáků bych tu napočítal sotva na prstech jedné ruky. A právě tato skutečnost ukazuje na druhou stránku mince.

Příprava na závod představuje řadu opatření ze strany Technických služeb Chrudim nebo městské policie, především ale i omezení života obyvatel v centru města, jichž se nikdo neptá na to, zda budou muset v sobotu v důsledku silniční uzávěry uzavřít svoje obchody kvůli okolnímu liduprázdnu nebo nebudou moci zajet autem až ke svému obydlí. Smutné také je, že závodníci s doprovodem neutratí v centru ani korunu za kafe nebo další občerstvení, když mají plné čutory iontových nápojů. A Chrudimáky aby tu člověk pohledal. Těch jakoby se Manitou vůbec netýkal. Všude jen závodníci z cizích míst, kteří se jinak v Chrudim za celý rok ani nezastaví.

[[img:chrn_fullwidth:1838:Start závodu. Stovky jezdců, pár diváků. Reprofoto: Kamera Městského úřadu Chrudim.]]

A co majetek města? Úvodní část trasy vede po pískovcových schodech podél Růžovky na Žižkovo náměstí a dál k Širokým schodům. Ty jsou žulové a tak něco vydrží, ale co ty pískovcové? Dovedete si představit, když na ně každoročně vlítne v plné rychlosti tisícovka cyklistů na horských kolech, co to s nimi za čas provede? Kdo jejich opravu potom zaplatí? Je to podobné, jako když zůstal po účastníkovi nedávné Rallye Železné hory černý pogumovaný kruh na dlažbě Resselova náměstí a nikdo z radnice potom nepožadoval od pořadatele náhradu za uvedení místa do původního stavu.

[[img:chrn_fullwidth:1840:Stovky cyklistů projíždějí každý rok po pískovcových schodech.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dovolím si tvrdit, že správě centra města chybí jistý cit pro detaily ze strany radnice a že si nikdo, byť v dobrém úmyslu, ani neuvědomuje, co se na historické náměstí a bezprostřední okolí hodí a co už nikoli - například zastaralá vytuněná auta v oblaku štiplavého kouře nebo právě masa horských kol. Není to ale vina pořadatelů Manitou Železné hory, kterým fandím už proto, že je vidět za jejich organizací spousta dřiny, odříkání a profesionality. Masová účast cyklistů na tomto závodě pak dokazuje, že to Jeníčkové a spol. nedělají vůbec špatně a proto ať se jim daří i v příštích letech.

Sečteno, podtrženo - na jedné straně tradice povedeného cyklistického závodu a na druhé diskutabilní trasa, která přináší městu a jeho občanům víc škody než užitku. Podle mě nastal nejvyšší čas přehodnotit veškeré aktivity v centru, nastavit pro ně nová kritéria a najít pro takové soutěže vhodnější místa a trasy ve městě, aby Chrudim jen staticky neusnadňovala pořadatelům svými nádhernými kulisami získávat sponzory, zatímco my, občané, budeme na tyto podniky doplácet menšími tržbami, omezeními v našem životě nebo většími výdaji ze společné kasy na údržbu historického centra. Sem patří pouze takové akce, na které budou mít občané opravdu důvod přijít, anebo podpoří skomírajícího podnikatelského ducha v kavárnách, restauracích a malých prodejnách na Resselově náměstí a v blízkém okolí. Jen tak se buduje prosperující město.

Chrudim - Již tradičně se v okolí Chrudimi koná cyklistický závod Manitou Železné hory České spořitelny. A stejně tomu bude i letos, avšak přijdou i nějaké změny.

Dříve byla k vidění trať s délkou celých 115 kilometrů, ale to se pro tento ročník změní. Pokud byste měli zájem se tohoto závodu zúčastnit, vybrat si můžete z 60, 36 a 17 kilometrů. Všechny mají start na Resslově náměstí, cíl je jako každoročně na Ploché dráze. Zařazen byl i brod přes řeku Chrudimku mezi Klokočovem a Pilkou.

Na samotné Ploché dráze je již od ranních hodin připraven program pro děti, pojedou se závody v různých věkových kategorií. Podle prvních předpokladů bude okolo jednoho tisíce závodníků, přesné číslo bude však známo až v sobotu. Pod článkem si prohlédněte podrobnosti o časech startů jednotlivých závodů.

Chrudim - Už 27. září otevře Regionální muzeum, které je příspěvkovou organizací Pardubického kraje, novou expozici jedinečné kolekce plakátů grafiky Alfonse Muchy. Moderní výstavní prostory nabídnou všech 42 litografií z let 1894 až 1930. Kraj přitom na sbírku přispěl 2,5 miliony korun a Chrudim přidala milion.

„Nejvíce prací pochází z Muchova pařížského působení, kdy vznikla jeho nejznámější díla, která mu přinesla světovou proslulost,“ upozorňuje radní kraje zodpovědná za školství, kulturu a památkovou péči Jana Pernicová (ČSSD).

„Aby mohla být sbírka dlouhodobě vystavena, bylo třeba zajistit podmínky odborného uložení, které se vstupem návštěvníka promění v jedinečný výstavní prostor,“ vysvětluje Pernicová. Stavebně byly upraveny dvě místnosti podle výtvarného návrhu architekta Jiřího Krejčíka a opatřeny byly moderní audiovizuální a světelnou technikou. Byla provedena i odborná adjustace všech plakátů tak, aby celá kolekce 42 litografií byla chráněna před slunečním zářením, prachem a vlhkostí.

V audiovizuální místnosti mohou návštěvníci shlédnout životopisný film, obrazovou prezentaci s Muchovým životopisem, ale také jeho návrhy a studie, jež sloužily jako příručka pro studenty uměleckých škol a pro umělecké řemeslníky - Documents Décoratifs, Figures Décoratives.  
 
Plakáty Alfonse Muchy ve sbírkách Regionálního muzea v Chrudimi
Významným fondem sbírky výtvarného umění v Regionálním muzeu v Chrudimi je soubor 42 litografií (chromolitografií) významného českého malíře, představitele secese, Alfonse Muchy (1860-1939).

Převážná část tohoto souboru byla muzeem získána v roce 1897, a to po velmi úspěšné Muchově výstavě v Chrudimi ve výstavních sálech tehdejšího Průmyslového muzea pro východní Čechy, kterou připravil pražský nakladatel František Topič. V následujících letech byla sbírka rozšiřována. Celý fond byl uchováván v depozitáři muzea, téměř nevyužit, až do sedmdesátých let 20. století.

V letech 1978-1981 proběhla výstava Alfons Mucha – Plakáty, kde mohli návštěvníci shlédnout kolekci 39 Muchových litografií. Úspěch zaznamenala i výstava Alfons Mucha - Plakáty, dokumenty o výstavách doma i v zahraničí, která se uskutečnila v roce 1990. V roce 1997 byly všechny Muchovy plakáty odborně zrestaurovány a po celkové generální opravě muzea (1995-96) bylo 39 Muchových litografií vystaveno v nové stálé expozici muzea.

Aby byly exponáty ochráněny před možným poškozením dlouhodobým vystavováním, byla tato expozice koncem roku 2007 zrušena. V následujícím roce byly všechny plakáty nově adjustovány do rámů s ochrannými fóliemi. V posledních letech byl soubor prezentován na krátkodobých výstavách v zahraničí, například v Holandsku, v Polsku nebo v Maďarsku.

Teplo je v létě někdy k neudýchání. Ví to moc dobře stavební dělníci, popeláři, pracovníci údržby zeleně a další, kteří jsou často nuceni pracovat i v extrémních teplotních podmínkách jako nyní. Všichni dohromady na to mají jeden společný recept - začít s prací co nejdříve, než je začne slunko grilovat jako kuře na rožni. A tak, pokud žijete v sídlišti jako já, vás nezřídka probudí pod okny řev travní sekačky nebo rachot kontejnerů, jejichž obsah právě polyká popelářský vůz.

Člověk si tedy po ránu chvíli zanadává, ale za moment se s tím musí chtě nechtě smířit, pokud má fungovat občanská vybavenost jeho bydliště. Nesmířil se s tím ale dnes jeden obyvatel Husovy ulice, kterého vyrušila ze spánku v pět ráno parta stavebních dělníků, která tou dobou už zateplovala panelák, v němž žije. Zavolal na ně proto strážníky, aby zjednali nápravu, a uspěl. Proč?

Doba nočního klidu není ve městě stanovena jen tak náhodou. Zohledňuje potřeby člověka na odpočinek s ohledem na jeho zdraví a stanovuje tudíž mantinely, které nelze překročit. A přesně tuhle hranici dnes zedníci překročili a byli proto z lešení vykázáni dolů. Sobecky mysleli v tu chvíli jen na sebe a nezajímalo je, co na to ostatní lidé. Vůbec nepomysleli na rozumný kompromis, jehož prostřednictvím jim městská vyhláška umožňuje začít s pracemi už v šest hodin ráno, přestože i to je pro leckoho brzy. Alespoň pro mne.

Vše je tedy o vzájemné toleranci. Pokud strpíme brzy ráno popeláře nebo údržbáře zeleně pod svými okny, aby v pozdějších hodinách netrpěli horkem, měli by i stavební dělníci pamatovat na to, že jejich spoluobčané potřebují určité množství hodin spánku k životu. Stačí, že nás ničí současné horko, natož ještě bezohlednost druhých. 

Chrudim - Likvidace staré ekologické zátěže v areálu bývalého strojírenského kolosu Transporta za více než 160 milionů ještě nezačala. A to přesto, že práce měly být už v plném proudu. Důvodem je administrativní nepružnost ministerských úředníků.

Firma, která zakázku získala ve výběrovém řízení, musela totiž nejprve zpracovat na sanaci jedovaté skládky projektovou dokumentaci, kterou vzápětí nechala posoudit ministerstvu životního prostředí, jehož kladné vyjádření k zahájení prací potřebuje. Ministerstvo se ale ještě doposud k projektu nevyjádřilo. Začít se sanací se přitom mělo už na začátku minulého měsíce.

My si jen připomeňme, že je nutné na zabránění pronikání chlorovaných uhlovodíků z bývalé Transporty do podzemních vod u Medlešic, Dřenic a v blízkosti samotného areálu vynaložit každý den necelých 20 tisíc korun. Jde o náklady na provoz hydraulické clony, která to umožňuje, a financuje ji Pardubický kraj.

Ten také loni schválil na likvidaci staré ekologické zátěže v bývalé Transportě dotaci ve výši 15 milionů korun. Dalších 158 milionů, které městu zprostředkoval poslanec a místostarosta Jan Čechlovský (ODS), má poskytnout právě ministerstvo životního prostředí, na jehož vyjádření k projektu se teď čeká. Jisté je nyní jen jedno, plánovaný termín dokončení sanace se už nestihne, protože akce nabírá značný časový skluz. Kdy se nakonec začne, bude záležet pouze na ministerských úřednících.

Pardubice - V úterý krátce po obědě se nad městem objevil oranžový mrak z jedovatých plynů, které unikly z areálu společnosti Synthesia Pardubice. Mrak zasáhl největší pardubické sídliště Polabiny, ale také Rosice nad Labem, Staré Hradiště, Doubravice a Ohrazenice. Podle svědků zahalil i Kunětickou horu.

Jedovaté plyny unikly podobně jako v pondělí ze zásobníku. O provozní nehodě v chemičce, při které nebyl nikdo zraněn, byli neprodleně vyrozuměni starostové všech okolních obcí a jejich obyvatelstvo následně prostřednictvím městského rozhlasu. Lidé byli upozorněni, že by měli na přechodnou dobu přestat používat ventilaci a zavřít všechna okna. Současně jim bylo doporučeno, aby chránili svoje dýchací cesty s pomocí kapesníků.

"Jednou z možných příčin provozní nehody jsou extrémně vysoké venkovní teploty. Vedení společnosti proto přijalo okamžitá opatření a přerušilo část výroby. Majetek a osoby v areálu SemtinZone nebyly ohroženy," uvádí mluvčí Synthesie Jaroslava Doležalová.

Výbuch zásobníku způsobil v pardubické chemičce únik malého množství oxidu dusíku už v pondělí. Tehdy došlo s největší pravděpodobností v jednom z deseti zásobníků k přehřátí a nahromadění par a poté k jejich výbuchu. Na místě po oba dny zasahovali jak hasiči, tak i policisté.

Pustit rallye do historického centra města je asi tak stejné, jako skládat umělohmotné hlavolamy uprostřed barokní krásy. Neříkám tím nepustit rallye do města vůbec, ale na vhodnější místo. Podobně jako skládat hlavolamy třeba v Domě dětí a mládeže. Potom by nebylo nutné psát, že jakýsi nevzdělaný "šílenec" v zeleném mitsubishi otočil na plný plyn svoje "vytuněné" auto na dlažbě historického náměstí a poničil tak dlažbu, za kterou město utratilo svého času hezkých pár milionů.

Všechno je otázka vkusu, vzdělanosti a kulturní vyspělosti těch, kteří takové podniky organizují, povolují je nebo o nich v rozporu se skutečností píší, že nikomu nevadí. Všichni nesou každý svým dílem za poničenou dlažbu zodpovědnost. Přísliby pořadatele, že se všemi účastníky závodu věc projedná a upozorní je, aby se takového jednání napříště zdrželi, přicházejí nejen pozdě, ale jsou nicotné ve srovnání s mizivým diváckým zájmem o silné stroje v centru a způsobenou škodou.

Od organizátorů akce pochopení nečekejme, jim o město nejde. Oni potřebují jen atraktivní kulisu pro sponzory, jakým je historické náměstí Chrudimi. O město by mělo jít ale úředníkům radnice, kteří by měli včas rozpoznat, co se na Resselovo náměstí hodí anebo by měli stanovit natolik přísné podmínky ke konání takových soutěží, aby ti, co to způsobili, platili za vzniklé škody jako "mourovatí".

Mezi Pardubicemi a Chrudimí se nabízí ve spojitosti s létem jedno srovnání. Zatímco Pardubice svoje koupaliště na Cihelně dlouhodobě pronajímají soukromníkovi a vybírají ho podle toho, jak velkou bude chtět po městu dotaci, Chrudim provozuje plovárnu pod nemocnicí v rámci městských sportovišť ryze na své náklady. Není přitom žádným tajemstvím, že už několik let po sobě hospodaří v záporných červených číslech a radnice na její provoz pravidelně doplácí.

Možná by v této souvislosti neškodilo, kdyby se chrudimští radní poptali svých kolegů v Pardubicích na klady a zápory uvedeného nájemního vztahu, který ve městě perníku s úspěchem praktikují řadu let, a třeba by našli recept na to, jak mít plovárnu konečně ziskovou. Možná také zjistí, že tudy cesta pro Chrudim nevede. Toliko můj letní postřeh o novém vítězi výběrového řízení na pronájem letního koupaliště v pardubické Cihelně.