Chrudim – Na zákazy kouření lze mít nejrůznější názory. Podle některých jde o zbytečnou šikanu kuřáků, kteří si pokojně užívají blahodárných účinků nikotinu. Ostatní však tvrdí, že svým zlozvykem obtěžují okolí a je jen dobře, že na určitých místech si zkrátka nezapálí. Jenže, co když si zapálí.

První místa, kde bylo jasně a zřetelně kouření zakázáno, jsou nádraží a autobusové zastávky. Shromažďuje se na nich velký počet lidí a většina z nich zkrátka nechce být obtěžována nevábně páchnoucím kouřem. Pravdou však také je, že dodržování tohoto zákazu se příliš nehlídá a kuřáci na laxnost městské policie „hřeší“. „Skoro denně cestuji autobusem či vlakem a musím bohužel konstatovat, že chrudimské nádraží patří mezi ty nejnechutnější, které jsem doposud poznala. Jak se možné, že jinde opravdu zákaz kouření funguje? Třeba v jednom městě pravidelně hlídka městské policie prochází nádraží a pokutuje případné kuřáky. V Chrudimi se pohybuji čtyři roky a nikdy jsem tu neviděla policii procházet. Když slušně upozorním kuřáka, co kouří přímo u značky zákaz kouření, jsem vulgárně osočena,“ obrací se svou stížností na město jedna anonymní občanka.

[[img:chrn_fullwidth:14674:]]

Co na to šéf strážníků městské policie Lukáš Dvořák? „Na uvedený problém se strážníci v následujících dnech a týdnech zaměří,“ říká Dvořák. A na jeho slovo je spolehnutí. Stačí se podívat na známou lavičku neřesti u kostela svaté Kateřiny, kde dříve pravidelně pořádali své dýchánky bezdomovci. Po medializaci kauzy se zde dozor strážců pořádku zintenzivnil a muži i ženy bez domova si se svým krabicovým vínem našli jiná místa. 

Chrudim – Jak již Chrudimské noviny informovaly, slíbilo město prostřednictvím usnesení městského zastupitelstva další dotaci Centru J. J. Pestalozziho. Více než milion dvě stě tisíc korun půjde na financování služby „Azylový dům“. Centrum původně žádalo milion čtyři sta tisíc.

Radnici v podstatě nezbývá, než pravidelné dotace plynoucí do „azyláku“ schvalovat. V roce 2011 byl dům za použití další dotace ve výši 21 milionů korun vybudován. Stalo se tak v místech, kde stával známý „dům hrůzy“ obývaný Romy. Jednalo se však také o jednu z posledních ukázek zdejší staré zástavby, jejíž další část se hroutí k zemi v ulici Pod Kopcem.

Proč je nyní nutné „pumpovat“ do služby poskytované Centrem J. J. Pestalozziho každoročně finance? Protože zmiňovaných 21 milionů korun bylo zasláno za podmínky, že až do 5. prosince letošního roku zde budou poskytovány sociální služby, jež specifikuje smlouva o poskytnutí dotace. Pokud tedy mají být i pro rok 2017 řádně plněny podmínky dotace, díky které byl Azylový dům vybudován, je třeba každoročně peníze na tento účel posílat. Ze svých vlastních zdrojů zkrátka centrum „azylák“ neutáhne.

V letošním roce je pro službu poskytovanou v Azylovém domě plánován rozpočet pět milionů sto čtyřicet čtyři tisíce korun. Část financí poskytne kraj (půjde o peníze z Evropské unie v celkové výši 2 803 646 korun), část se vybere od klientů (420 tisíc korun) a část přihodí město. Stranou nezůstávají ani obce, z nichž do domu klienti pochází.

Průměrná délka pobytu se zde pohybovala od tří do šesti měsíců, a to v 63 %, služba v trvání do jednoho roku včetně částečného přesahu byla využita v 37 %, kdy byla poskytována dlouhodobější podpora s ohledem na stabilizaci životní situace. Úspěšnost projektu potvrdilo vysoké procento sociálního začlenění, neboť 61 % uživatelům se podařilo odejít do vlastního bydlení nebo obnovit narušené vazby v původní rodině, kam se vrátili.   

Chrudim – Jedním z bodů o němž před týdnem jednali městští zastupitelé, bylo i přistoupení k Asociaci energetických manažerů měst a obcí. Radnice již před několika lety vytvořila pozici energetického manažera, který má zkoumat, kde by se dalo ušetřit na výdajích za energie.

Ne příliš slavně se manažer Zdeněk Pavlík proslavil vymrzlým kinem, kde v rámci úspor Chrudimská beseda přiškrtila kohouty a návštěvníkům poté byla zima. Není žádným tajemstvím, že pozice energetického manažera vznikla za přispění další manažerky a sice úřednice a městské zastupitelky Šárky Trunečkové, která šéfuje projektu „Zdravé město“.

[[img:chrn_fullwidth:14676:]]

Proč nyní radnice vstupuje do další svazku, který však třeba podle zástupců místní buňky Strany svobodných občanů bude jen tahat další peníze z městského rozpočtu? „Hlavním cílem sdružení je šířit praktické ukázky a postupy realizace energeticky úsporných opatření a energetického managementu na komunální úrovni. Kromě toho se bude věnovat i projektům udržitelné dopravy. Nyní sdružuje celkem čtyři municipality, zakládajícími městy jsou Litoměřice, Chrudim, Kopřivnice a MČ Brno - Nový Lískovec. Cílem sdružení je vytvoření účinné platformy, kde si obce a odborní partneři budou moci předávat informace a způsoby řešení nejrůznějších problémů v oblasti energetiky a dopravy, případně se vzdělávat na seminářích a konferencích zaměřených na technologie a dotační politiku. V neposlední řadě obě skupiny získají cenné kontakty. Výsledkem budou moderní města a obce s nižší spotřebou energie a tedy i s nižšími výdaji,“ uvádí se v důvodové zprávě, kterou dostali na stůl zastupitelé. Aby se ušetřilo, je nejprve třeba platit. Výše členských příspěvků v materiálech určených zastupitelům uvedena není. Zajímavé však je, že poté, co v loňském roce si energetický management vyžádal z rozpočtu 150 tisíc korun – ty kryla dotace – letos je to již jednou tolik.

Chrudim – Jakékoliv zdržení při vyřizování nezbytných záležitostí v budově Městského úřadu Chrudim nesou jeho návštěvníci s nelibostí. Pořádný zmatek se dá očekávat koncem měsíce března a začátkem dubna, kdy zde dojde k výměně oken a přesunu některých pracovišť. Řešit by zde lidé měli jen nejnutnější záležitosti.

Omezení provozu některých pracovišť se bude týkat těch přepážek, které sídlí v přízemí budovy ležící na Pardubické ulici. Konkrétně v termínu od 27. března do 4. dubna očekávejte změny na podatelně, oddělení klientského servisu, odboru kanceláře tajemníka a oddělení evidence motorových vozidel.

[[img:chrn_fullwidth:14675:]]

Od 11. dubna do 19. dubna dojde pro změnu k omezení centrální pokladny, oddělení dokladů a evidence obyvatel. Všechna jmenovaná pracoviště nebudou sice omezena na provozní době, pouze přijdou přemístit do náhradních prostor. Mimo provoz bude vyvolávací systém. O veškerých změnách budou občané informováni na informačních cedulích ve vestibulu budovy a na webových stránkách.

Chrudim – Až do šestého dubna se mohou hlásit do soutěže o veřejnou zakázku všichni ti, kdo by rádi zpracovali téma veřejných prostranství ve městě. Radnice se totiž za více než dva miliony korun s DPH rozhodla nechat zpracovat územní studii, která má přinést koncepci do nakládání s prostranstvími ve městě a jeho částech.

Předmětem zakázky je zpracování územní studie, která by měla být základním materiálem pro uspořádání veřejných prostranství města Chrudim včetně jeho částí Medlešice, Vlčnov u Chrudimi, Topol, Vestec. Měla by řešit především uspořádání ploch včetně zásad pro materiálové řešení, koncepci zeleně, pravidla pro rozmístění prvků drobné architektury, mobiliáře a potřebného technického vybavení, sjednocení pravidel pro umisťování prvků ve veřejném prostoru (informační a reklamní zařízení) a provázanost s územním plánem města.

[[img:chrn_fullwidth:14628:]]

Územní studii chce radnice nechat zpracovat dvoufázově – v první fázi by měla být řešena koncepce širšího systému veřejných prostranství. Ve druhé fázi přijde vyřešit konkrétní veřejné prostranství – Masarykovo náměstí.

[[img:chrn_fullwidth:426:]]

Městská rada teď také schválila komisi, která má otevírat obálky s nabídkami. Tvoří ji místostarosta Jan Čechlovský, městský architekt Marek Janatka, šéf odboru územního plánování Petr Kopecký, člen komise rozvoje a výstavby města Václav Tajovský a jeho kolega z komise Miloslav Jelínek.  

Lipka - Po celý únor probíhalo internetové hlasování o Evropský strom roku , v němž soutěžilo šestnáct nejzajímavějších stromů Evropy. Lípa z Lipky na Chrudimsku, která jako vítězný Strom roku zastupovala Českou republiku, skončila s téměř 15 tisíci hlasy na skvělém třetím místě. 

Vítězem sedmého ročníku evropské ankety se stal s více než 17 tisíci hlasy Dub Josef z polské obce Wiśniowa. Rodinu Mycielských kdysi tak okouzlila krása místa, kde roste, že si zde koupila panské sídlo. Zámek se stal kulturním a vzdělanostním centrem celého regionu. Nejen díky svému vzhledu si dub vysloužil vyobrazení na polské bankovce sta zlotých. Na druhém místě skončil další dub. A sice Brimmonský dub z Walesu, který získal 16 203 hlasů. 

Pořadatelé evropské soutěže v úterý 21. března v Evropském parlamentu odtajnili výsledky hlasování. Putovní cenu od dřevosochaře Martina Patřičného zástupcům dubu z Polska předal ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata a europoslanec RNDr. Pavel Poc, který akci v parlamentu hostil. 

Chrudim – Pondělní jednání městského zastupitelstva přineslo jednu, ne příliš překvapivou informaci. Ti bystřejší ze zastupitelů našlápli motory a jali se provádět předvolební kampaň. Ostatní, dle svého zvyku, pouze přihlíželi slovním exhibicím.

Hlavní řečníkem se stal samozřejmě nový „Málek“ - František Pilný (ANO 2011). Nikdy mu zcela nedošly nápady a podněty, jimiž by mohl apelovat na vedení města, aby se více snažilo, dávalo více peněz tam i onam. Nejprve však bylo třeba schválit program jednání, z nějž však místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) stačil stáhnout vyhlášku o pronájmu veřejných prostranství, protože prý není dostatečně připravena. 

Součástí prvního bodu jednání, v němž již tradičně exceluje nad excelovými tabulkami šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová, byl samozřejmě rozpočet, respektive rozpočtové opatření a navýšení výdajů. Po dlouhých čtyřiceti letech také mohlo město přispět padesáti tisícovkami nově narozeným trojčatům, která přišla na svět v hradecké porodnici, narodila se však Chrudimákům.

Dotace pro Centrum J. J. Pestalozziho prošla i přes to, že pánové David Kasal (ANO 2011), Richard Herbst (ANO 2011) a František Pilný (ANO 2011) se hlasování zdrželi. Prozatím jednotlivé body podpořili zvolení zástupci bez větších komentářů. S tím, jak nadcházelo schvalování kulturních a sportovních dotacích, bylo jasné, že tady už o hladké jednání nepůjde.

[[img:chrn_fullwidth:12529:Peněz na kulturu a sport je prý málo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Slovo si v diskusi vzal František Pilný a navrhl, aby dotace v oblasti „kultura“ byly výrazně navýšeny. Celkem by zastupitel vzal asi 140 tisíc korun z odboru územního plánování, které město dává na zpracování studií a rozdělil je údajně spravedlivěji mezi jednotlivé žadatele. Prakticky stejnou argumentaci zvolil člen ANO 2011 v případě dotací sportovních. Předsedající starosta Petr Řezníček (SNK – ED) byl však toho názoru, že v podobě, jakou Pilný předložil, je jeho pozměňovací návrh nehlasovatelný. Zavání prý ztrátou transparentnosti a de facto pochybuje o kompetenci členů kulturní komise rady města, případně sportovní komise, kteří navrhují, kolik se má komu poslat peněz na dotacích. Nabízí se proto otázka, co Pilný svým přístupem sleduje. Kulturní komisi předsedá jeho stranický kolega Richard Herbst, jenž již několikrát žádal o navýšení prostředků určených k rozdílení mezi jednotlivé subjekty, na druhou stranu je to právě on a jeho kolegové, kdo, podle Pilného interpretace, nespravedlivě tyto peníze rozdělují. Snaží se snad městský zastupitel Pilný „koupit“ si u veřejnosti plusové body za peníze z dotací, jež plynou subjektům sdružujícím velkou část místních voličů? Není žádným tajemstvím, že František Pilný je společně s komunisty vášnivým bojovníkem proti jiným dotacím, a sice místní katolické farnosti, jež peníze nevyužívá pro ukojení sportovních, nebo kulturních vášní, ale k opravám význačné památky, kterou je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Církev však většina veřejnosti nemá ráda, takže Pilného snaha ubrat finance určené k opravám chrámu, vyznívá lehce populisticky. Stejně, jako jeho touha po navýšení financí plynoucích do kultury a sportu.

[[img:chrn_fullwidth:2621:Hledejte si hlavně vlastní zdroje, vzkazuje František Pilný ruku v ruce s komunisty místní farnosti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bývalý předseda kulturní komise Tomáš Židek (SNK – ED) přítomné seznámil s praxí těch, kdo o městské peníze žádají. Většina žadatelů své požadavky prý nerealisticky „nafoukne“, takže je zcela zbytečné zavádět změny. Co však hodnotí jako jednoznačné plus, je snaha navýšit prostředky určené k rozdílení. Najít volné peníze určené k dotování kultury a sportu slíbil místostarosta Jan Čechlovský (ODS). František Pilný byl s tímto příslibem spokojen a oba své pozměňovací návrhy stáhnul. Původní znění obou materiálů následně zastupitelé odhlasovali a dotace tedy půjdou k těm, komu byly původně navrženy.

[[img:chrn_fullwidth:14668:]]

Plusové body se na tomto tématu snažil získat i zastupitel Josef Káles (Svobodní), jenž starostovi vmetl do tváře, že Svobodní jsou kategoricky proti dotacím. Ukázala se zde krátká paměť mladého politika, který se ještě před dvěma lety v případě hlasování o sportovních dotacích dokázal pouze zdržet a jeho kolega Petr Lichtenberg (Svobodní) zvedl dokonce ruku pro. 

Finanční podpora slíbená radnicí na opravu pilířů presbytáře kostela svaté Kateřiny a také Luboši Jelínkovi k opravě historického domu v centru města, prošla hlasováním i přes to, že většina členů ANO 2011, s výjimkou Richarda Herbsta, se hlasování zdržela.

Osobností města bude Jarmil Chládek, ke sdružení energetických manažerů se radnice přes výhrady Františka Pilného a Josefa Kálese připojí.

Dotace sportovním areálům určené k modernizaci skříněk a wellness centra byly rovněž schváleny. František Pilný pouze veřejně poděkoval jejich šéfovi Luďkovi Marouskovi za jeho práci. Dělá ji prý dobře a toho si městský zastupitel cení.

Velkým zklamáním bylo pro Pilného neschválení jeho návrhu, aby vedení města – konkrétně starosta a místostarostové - na webových stránkách radnice zveřejňovalo své programy. Od člena strany Andreje Babiše, jenž odmítal zveřejnit své příjmy a odbyl novináře známou hláškou „Sorry jako“, je tato snaha o větší transparentnost místní samosprávy minimálně zvláštní.

Následovaly informace i činnosti rady města a také volná diskuse, v níž David Kasal (ANO 2011) přinesl nejnovější informace o dění v chrudimské nemocnici. Tento materiál přinesou Chrudimské noviny ve zvláštním článku.

Chrudim – O autobusovém nádraží Chrudimské noviny informovaly již několikrát. Radnice by celý prostor ráda opravila, ale prozatím veškeré tyto snahy ztroskotávají na neochotě majitele pozemků k dohodě. Přesto by tu měl vyrůst nový dopravní terminál.

Místní obyvatelé si často stěžují na odstavené autobusy v ulici Čs. Armády. Jejich řidiči prý nechávají především v zimě puštěné motory a své okolí tak obtěžují zplodinami. Nezřídka se navíc stává, že šoféři linkových autobusů na zdejší zastávce MHD nechávají svoje stroje stát, zatímco ti, kteří sedí za volantem městských autobusů, nemají kde vyložit pasažéry. Podle výstupu z posledního jednání dopravní komise rady města se však tento problém podaří zcela vyřešit až v době, kdy bude avizovaný nový dopravní terminál vystavěn.

[[img:chrn_fullwidth:14649:Doby, kdy toto bylo moderní, jsou dávno pryč.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jisté úspěchy v jednání se Správou železniční dopravní cesty zaznamenalo vedení města v čele s místostarostou Jaroslavem Trávníčkem (ČSSD). Správa prý městu nabízí k odprodeji část pozemků mezi současným autobusovým nádražím a staničními kolejemi. Po dohodě s Českými dráhami také dojde ke zkrácení šesté koleje, takže zde bude možno vybudovat vjezd na plánované parkoviště. Poněkud tvrdohlavější je však Česká pošta, která zde odbavuje poštovní zásilky a město touží po jejích pozemcích rovněž. Dohoda o přesunu pracoviště pošťáků zatím „neklapla“.

Chrudim – Sokolové, Sokolky, Sokolčata. Pod Tělocvičnou jednotu Sokol patří ne desítky, ale spíše stovky sportovců. Obvykle si je představíme jako děti a teenagery, v pondělí navečer se však scházejí i dámy, které už mají často vlastní vnoučata ve věku nejmladších cvičenců Sokola. Jednou z nich je Soňa Paulusová.

Soňa Paulusová celý život pracovala jako učitelka v mateřské škole. Děti se tak staly jejím osudem, zdravá fyzická kondice samozřejmostí. Capartům je třeba stačit. Není proto divu, že od raného mládí sama cvičila. „Vlastně jsem svůj život urovnávala nedávno. Bylo třeba si v Sokole napsat životopis a mně došlo, co všechno mám za sebou,“ říká bývalá oblíbená učitelka, která dál pokračuje ve výchově dětí. Tentokráte však v pozici cvičitelky jak nejmenších, tak nejstarších.

[[img:chrn_fullwidth:14513:Soňa Paulusová, čtvrtá zleva.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Bydleli jsme v Heydukově ulici a vlastně to byli rodiče, kdo mě ke cvičení přivedl. Nejprve jako dítě, to si pamatuji moc dobře. Bylo v tom spousta radosti a také samozřejmě mnoho nových kamarádů. Sokol jako takový sice neexistoval, ale zrovna děti tohle moc neřeší. Chtějí se pobavit, protáhnout tělo a být se svými přáteli. Později mě kamarádky inspirovaly ke kurzu cvičitelky a u této pozice jsem vlastně zůstala,“ říká Soňa Paulusová. Absolvovala ho v Litomyšli a i na něj má hezké vzpomínky. „Samozřejmě jsem zaslechla, že staří Sokolové byli za své aktivity i zavření, ale politika šla spíš mimo mne. Chtěla jsem především cvičit a ono staré známé – ve zdravém těle, zdravý duch – zkrátka platilo jak dříve, tak i dnes,“ přibližuje život v totalitě Paulusová.

[[img:chrn_fullwidth:14515:]]

V roce 2007 se stala Osobností města Chrudim dlouholetá cvičitelka Sokola Věra Domkářová. Málokdo ví, že tato vitální seniorka předcvičovala i dámám scházejícím se v pondělí v Tyršově domě. „Když pak Věra nemohla cvičit, protože jí to lékaři zakázali, hledala se náhrada. Moc jsem se nebránila, takže nyní pouštím písničky z cédéčka já a předcvičuji pro ostatní. Cvičit se však musí jen do mírné únavy. Zařazují se cviky uvolňovací, které odstraňují tvrdost pohybů, a cvičení rytmická, pokud možno se zmiňovaným hudebním doprovodem. Pro zpestření cvičení využíváme různé náčiní. Dbát se však musí na zřetel etický a zdravotní. Podněty sluchové a hmatové si procvičíme ve hrách a tancích.,“ říká Soňa Paulusová. Nejstarší cvičence je sice přes osmdesát let, ale pozorný divák nevychází z úžasu, co vše tyto trénované seniorky dokáží.

[[img:chrn_fullwidth:14522:Dokážete to také?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Hodinu cvičíme a potom si zajdeme třeba na víno, společně posedět, popovídat. Používáme oblíbené nafukovací míče, dokážeme však provádět celou řadu cviků i bez nich. Holky jsou opravdu ve skvělé kondici. Udržovat se v pohybu a nesedět jen u televize, to by mělo být pro každého člověka samozřejmostí. Dnešní děti kupodivu docela zájem mají. U nás najdou celou řadu zajímavých činností, skvělé mladé cvičitele. V létě pořádáme také tábor. Dřív se jezdilo do Dolan, teď máme od Sokola v Ústí nad Orlicí k dispozici chatu v Říčkách. Není to sice už taková romantika, jako ve stanech s podsadou, ale děti i rodiče si prostředí chválí,“ popisuje současný život chrudimského Sokola Paulusová.

[[gal:14661]]

V příštím roce navíc plánují Sokolové celorepublikový slet, tradičně konaný v Praze. „Ještě nevím, jestli se místní nejstarší ženy zúčastní. Přecijen, jde o poměrně náročnou sestavu. Já sama ale určitě pojedu, zacvičím si nejspíše s ženami z Pardubic,“ vyhlíží do budoucna Soňa Paulusová.

Chrudimský Sokol má svou bohatou minulost, v níž ční jména jako Karel Pippich, Vratislav Dudych a další. „O budoucnost Sokola obavy nemám. Vlastně každá věková kategorie si tu může najít své. Stará garda mužů se schází k pravidelnému volejbalu, máme mažoretky, cvičíme na nářadí, učíme děti hýbat se. Flintu do žita nemusí házet ani nejstarší ženy. Každou z nich mezi námi rády přivítáme. Stačí přijít v pondělí v pět hodin mezi nás do Tyršova domu a samy zjistí, že jde spíše o zábavu a zdravý životní styl, než trhání rekordů,“ uzavírá cvičitelka nejstarších žen Soňa Paulusová. 

Chrudim – Další krok k likvidaci zeleně ve městě udělala začátkem března místní radnice. Nechala totiž pokácet smrky rostoucí desítky let za Divadlem Karla Pippicha. Prý už neplnily svou estetickou funkci a byly dožilé.

Lidem se pochopitelně tento krok příliš nezamlouvá. Poté, co prakticky stejně argumentovali městští úředníci ve prospěch likvidace smrků za požární zbrojnicí, nyní je tu oblíbený důvod znovu. Alespoň v tomto duchu reaguje na dotaz tisková mluvčí města Sylva Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:14665:Na divadlo prý musí být vidět.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Za divadlem se jednalo se o dva smrky a jednu borovici douglasku. Podle správy městské zeleně šlo o poškozené jedince s již částečně proschlými vrcholy, které vykazovaly stagnaci růstu a na svém místě přestávaly plnit svoji estetickou a ekologickou funkci. Architekt města k tomu doplňuje, že vzhledem k celkové koncepci úprav parku a prostorovému působení zeleně vůči již historické budově divadla by nebylo jejich dlouhodobé setrvávání vhodné, a proto na tomto místě již nebudou nahrazeny,“ říká Drašnarová. Chrudimáci se proto musí se současným stavem smířit.