Chrudim – Lokální mediální scénou v minulých dnech prolétla informace, kterou jako první přinesl Český rozhlas Pardubice. Městský architekt Marek Janatka se v ní opětovně vyjadřoval k parkování ve městě. Po celé řadě rozporuplných reakcí se teď Janatka rozhodl svá slova uvést do kontextu  a to formou reakce na webovkách města.

Městský architekt, jenž se „proslavil“ svým souhlasem s prapodivnou výstavbou v ulici Svatopluka Čecha, nejprve konstatuje, že zpráva vysílaná rozhlasem byla pravděpodobně vytržena z kontextu. „Město již dlouhodobě připravuje možnosti parkování, jak v sídlištích, tak v centru města. Z dlouhodobého hlediska není možné výrazně zvětšovat povrchové plochy parkování na úkor zeleně, hřišť a dalších aktivit. Podle mne je hlavní cestou řešení podzemního parkování. Je to sice nákladná cesta, avšak použitím například jen polozapuštěných staveb lze ušetřit,“ tvrdí architekt Marek Janatka. Diskutovaný parkovací dům, o němž Chrudimské noviny přinesly poměrně obsáhlý materiál tak není tím, co by bylo momentálně finančně přijatelné.

„V současné době právě pro chrudimská sídliště připravujeme koncept polozapuštěného parkování o kapacitě zhruba 20 stání. Projekt se právě prověřuje z hlediska statiky, pak bude možné udělat přesnější rozpočet. Principem je, že taková stavba nebude velká, bude v celkové investici zvládnutelná provozním rozpočtem města a především nalezneme asi 20 lidí, kteří například budou ochotni stání splácet nebo platit nájem. Sám osobně jednám o možnostech sponzoringu nebo dotací. Na povrchu poroste tráva, nebo si budou hrát děti,“ přibližuje podrobnosti nového městského projektu architekt.

Proč se tedy radnice nevydá cestou stavby většího zařízení, jež by našlo své využití? Podle Marka Janatky by bylo problematické shánět tak velké množství zájemců, kteří by byli ochotní za parkování platit. Vzhledem k tomu, že v organizování nejrůznějších setkání za účelem zjištění „Desatera problémů města“ místní samospráva exceluje, co jí brání v organizaci veřejného projednání stavby parkovacího domu na některém ze sídlišť? „Pouze doplňkovou informací ve zmiňovaném rozhovoru bylo, že stavět obrovský nadzemní vícepodlažní dům pro například 100 aut je sice možné, ale předpokládá to, že se najde 100 lidí, kteří si stání pronajmou nebo koupí. Také jsem pro rozhlas uvedl, že všechny tyto aktivity podporuji a pokud se zájemci najdou, určitě budu první, který ten záměr bude prosazovat. Musí to mít ale ekonomický základ, jinak jsou to jen řeči a plány,“ koriguje případné informační šumy Marek Janatka a uzavírá rýpancem do médií: „Pokud tedy ze zpráv pro občany vyplynula informace, že město parkovací objekty nepodporuje nebo parkování nemá zájem řešit, pak to svědčí spíš o nízké informační hodnotě médií, nikoli o nezájmu města o tuto problematiku.“

Chrudim – Velký zájem vyvolal článek Chrudimských novin o připravované rekonstrukci kanalizace v ulici Obce Ležáků a pod Palackého třídou. Především obyvatelé „Víťáku“, sídliště v ulicích Víta Nejedlého a Dr. Václava Peška totiž zakusí opětovnou dopravní zátěž. 

Není tak daleko doba, kdy obě zmiňované ulice byly průjezdné z obou stran a řidiči si tudy zkracovali cestu, pokud snad ulice Obce Ležáků a Palackého třída byly zacpané stojícími vozy. To se však před třemi lety změnilo a místním se tak částečně ulevilo. Nyní jim radnice auta do ulic nažene znovu. Jako by to nestačilo, musí si zdejší motoristé hledat i místa k parkování, protože na v ulicích Dr. Václava Peška a Víta Nejedlého má platit zákaz.

Čtenář Chrudimských novin Pavel Pithart proto předkládá radnici možnost, jak se místním alespoň trošku za zhoršené životní prostředí odvděčit. „Bylo by fajn, pokud by město tu extrémní zátěž, která obyvatele ulic čeká, kompenzovalo konečně pořádnou opravou silnice a chodníků, které jsou jedna velká katastrofa už řadu let a ten zvýšený provoz teď obojí jen dodělá,“ hází městu rukavici Pithart. Zvedne ji odbor investic?  

Chrudim – Nejprve přišlo slučování nemocnic do jednoho velkého molochu, později ztratila chrudimská nemocnice svého ředitele, nyní je v plánu změnit zdravotnická zařízení v Chrudimi a Litomyšli na nemocnice druhé kategorie.

Pro ty, kdo sledují ne právě utěšenou situaci, v níž se místní nemocnice nachází, není připravovaná změna žádným překvapením. Už na konci minulého roku upozorňoval městský zastupitel a bývalý ředitel nemocnice Tomáš Vondráček (ČSSD) na fakt, že kraj nepočítá s výraznějšími investicemi do největšího zdravotnického zařízení na Chrudimsku. Nyní přichází další rána – kraj plánuje „přihrát“ chrudimské a litomyšlské nemocnici pouze plánované výkony. Na akutní medicínu se zaměří špitály v Pardubicích, Ústí nad Orlicí a Svitavách. Ty si pak ponechají složitější zákroky. Důvodem má být další zefektivnění hospodaření.

Kraj sice slibuje, že k omezení péče ve „vykleštěných“ nemocnicích nedojde, ale jejich zaměstnanci tento názor nesdílejí. Už tak dlouhá čekací doba na některé operace se navíc může prodloužit. Samotný princip změn prozatím není připraven. Jeho finální verzi chtějí představitelé kraje zveřejnit někdy v průběhu letních prázdnin.

Chrudim - 20. února začínala divadelní sezona předplatitelů, abonentů, čili skalních milovníků divadla, skupiny B. V loňském divadelním roce se mi zdálo, že předplatné této skupiny mělo šťastnější ruku.

Jenom život, které uvádí divadelní Studio bouře, v překladu Jaromíra Janečka v Pippichově divadle, konečně zahájila divadelní jaro. Igor Bareš, coby hlavní představitel (dříve první milovník), své fanynky ani snad zklamat nemůže. Některé však listovali v programech, kdy se vlastně narodil. Nekonečné dialogy k tomu dávaly dost prostoru. To je však cena herců, kteří chybí v málokterém televizním seriálu. Trochu neurotické zahájení Antonie Talackové možná ovlivnilo mnohé diváky. Že je to vlastně Igorova manželka jsem se dozvěděl od vedle sedících divaček o přestávce.

[[img:chrn_fullwidth:14596:]]

Dramatička Veronigue Olmi v roce 1998 debutovala na Avignonském festivalu se svou hrou Chaos debut. V té době jsem se po Róně plavil ke Středozemnímu moři. Zažil jsem  města Avignon, Arles, žijí v létě divadlem. Hraje se všude na nábřežích, ulicích, v římských amfiteátrech. Co město, to festival. Scéna měla osobité řešení. Jan Schindler na malém prostoru vytvořil zdání, neustále se měnícího se děje. I když někdy bylo třeba velké fantazie. Třebaže je to věznice, tomu už věřil málokdo. Na chrudimské jeviště byla však malá.

Zívající divačky by určitě uvítaly, kdyby se hrálo bez přestávky. Někdy byly nekonečné dialogy nudné. Scéna s mrtvolou, byla srandovní až trapná. Nakonec jsem se nemohl ubránit dojmu, že mi hra připomíná pouťové maňáskové divadlo, kdy se maňásci mlátili paličkou a padají ruce a nohy. A neustále se otáčející scéna byla jen kolotoč, kterým otáčejí herci. Na poutích ho poháněli kluci na šlapacích kolech. Malé dětičky seděli v autíčkách, nebo na koníčcích. Že to bylo celé uzívané, jsem se přesvědčil u šatny při odchodu. Taková trochu slavnostní nuda. Upravené, elegantní dámy, které vydávaly kabáty, mě však utvrdily v tom, že naši měšťané udělali dobře, když toto divadlo postavili.

Chrudim – Jeden z pravidelných čtenářů Chrudimských novin se na redakci obrátil s dotazem po stavu, v němž se nyní nachází stavba obchvatu města. Šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek na položený dotaz neodpověděl, protože se prý nenachází v gesci místní radnice.

O tématu však jednala i dopravní komise rady města, na jejíž jednání byl právě Klimek pozván a její závěry tedy zná. Ochota poskytovat informace je tedy mezi místními úředníky rozšířenější, než bylo na první pohled patrno.

První místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který je „jedna ruka“ s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD), tak přítomné informoval, že momentálně sice probíhá proces EIA (jedná se o nové posudky vlivu stavby na životní prostředí, které budování druhé části obchvatu posunuly), ale má být ze tří čtvrtin hotov. Výkup požadovaných pozemků neprovázejí komplikace a samotná výstavba by měla začít v roce 2018. Trvat bude dva roky.

Podle předsedy komise Alexandra Němce by však město mělo usilovat o to, aby po dokončení východní části obchvatu byly započaty přípravy k vybudování severozápadního propojení silnic číslo 17 a silnice číslo 37. Přítomní členové nemohli nesouhlasit, proto se také shodli na usnesení – Město Chrudim má ŘSD maximálně pomoci uspíšit stavbu druhé části obchvatu a též se aktivně zajímat o přípravu a následnou výstavbu severozápadního propojení zmiňovaných silnic. 

Chrudim – Jak již Chrudimské noviny avizovaly, letos na jaře má začít velká a dlouho plánovaná oprava kanalizace v ulici Obce Ležáků a pod Palackého třídou. Rekonstrukce za více než padesát milionů korun pořádně zamotá hlavy řidičům ve městě.

O připravované rekonstrukci kanalizace se jedná nejen v městské radě, ale také jí podřízených komisích. Ta dopravní si pozvala šéfa Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martina Klimka, aby přiblížil, co se vlastně bude od května ve městě dít.

V současné době tak podle Klimka probíhá výběrové řízení, z nějž by měla vzejít firma, která celou akci provede. Oprava je rozdělena na sedm etap a potrvá zhruba půl roku – květen až listopad. Protože po většinu času má být provoz ve zmiňovaných ulicích značně omezen, došlo i na objízdné trasy. Pro nákladní auta má být objížďka ve směru na Slatiňany vedena přes Markovice, Sobětuchy – Vrcha a Podhůru.

Ne příliš veselé zprávy pak má komise pro obyvatele ulic Víta Nejedlého a Dr. Peška. Vrátí se do nich totiž obousměrný provoz. A to nejen osobních aut, ale především autobusů. Zdejší obyvatelé si také musí najít místa k parkování, protože během rekonstrukce kanalizace zde nebude možné.

Těch, kdo zde žijí, se zastal člen komise Petr Zlesák. Podle něj bude život lidí pořádně komplikovaný a najít náhradní místa k odstavení auta, ne právě snadné. Martin Klimek však prý neexistuje jiné schůdné řešení, kudy objízdnou trasu vést.  

Ochoz u Nasavrk – Mimořádná opatření vyhlásila krajská veterinární správa. V malé obci ležící nedaleko Nasavrk, se mělo objevit ohnisko takzvané „ptačí chřipky“. Pro chovatele drůbeže a vůbec jakéhokoliv ptactva z okolí to znamená celou řadu omezení.

Krajská veterinární správa nařizuje počínaje čtvrtkem 16. února mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nebezpečné nákazy – vysoce patogenní aviární influenzy (ptačí chřipky) v Pardubickém kraji. Ohniskem nebezpečné nákazy vyhlásila nekomerční hospodářství s chovem drůbeže bez registračního čísla v Ochozu 70 v k. ú. Ochoz u Nasavrk.

Veterináři rozdělili okolí obce na několik oblastí. Jedná se o pásmo ochranné a pásmo dozoru. V ochranném pásmu, jež tvoří katastrální území obcí 617954 Ctětín – severní část katastrálního území vymezená silnicí č. 33770, 622605 České Lhotice, 622613 Hodonín u Nasavrk, 701637 Nasavrky, 709395 Ochoz u Nasavrk, 724009 Podlíšťany, 764680 Švihov, 724025 Vížky a 797839 Žumberk – jižní část katastrálního území vymezená vodním tokem Ležák bude do 20. února probíhat sčítání ptactva. Místní samospráva také musí obyvatele informovat o výskytu nákazy a zajistit kontejnery pro případné uhynulé ptáky.

Chovatelé drůbeže a ptactva v ochranném pásmu by měli své svěřence držet uvnitř budovy. Pokud to není proveditelné, musí být slepice, kachny, husy a další drůbež umístěny tak, aby nepřišly do kontaktu se zvířaty z jiných hospodářství. Nutno je též sledovat zdravotní stav ptactva a vše podezřelé hlásit krajské veterinární správě.

Podrobnosti, jak postupovat a co dělat, obsahuje příloha pod textem. 

Příloha: 

narizeni_statni_veterinarni_spravy.pdf

Lipka/Horní Bradlo – Jen několik málo dní zbývá k hlasování o Evropský strom roku. Momentálně fantasticky vede vítězka české části soutěže o Stromu roku, lípa z Lipky u Horního Bradla. O pár stovek hlasů poráží druhý Brimmonský dub z Walesu.

Až do 22. února je hlasování veřejné, poté dojde k ukrytí počtu hlasů u jednotlivých stromů a do 28. února, kdy soutěž končí, půjde o tajné hlasování. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 21. března v Bruselu.

Favority tedy zůstávají lípa na Lipce, která má být stará až 600 let a nachází se jen několik málo metrů od tvrze vystavěné rodem Kustošů. Ti zde mají také svou hrobku, kterou naposledy upravovali vlastníci panství Auerspergové. Samotný strom byl tak nejspíše zasazen v době, kdy došlo také k dokončení stavby tvrze. Patří k nejstarším lipám tohoto druhu v Čechách.

Dub z Walesu sice není starý 600 let, ale přesto patří k impozantním stromům Evropy. Před zničením při stavbě obchvatu ho zachránila skupinka nadšenců. Půl tisíciletí starý strom se stal loňským vítězem soutěže Strom roku ve Spojeném království a v současnosti se s českou lípou „přetahuje“ o prvenství v evropském kole. Jedná se o střet doslova symbolický. Lípa je tradičně stromem slovanským a dub pro změnu germánským. Přestože Welšané se hlásí spíše ke svým keltským kořenům.

Vyhrát může jen jeden.  

Chrudim – Zapíchne-li zvědavý čtenář kružítko do mapy, vyjde mu překvapivá pravda – střed města se již dávno nenachází v okolí Resselova náměstí. Leží kdesi tam, kde stojí relikt komunistické totality, nákupní středisko Borzna. A právě tato stavba stále připomíná dobu, v níž vznikla.

Politická reprezentace města tak ráda přebírá ceny za historická města roku, vstřícnou a otevřenou radnici, Zdravá města. Přesto samotný střed, centrum města, zdaleka není tím, čím by se zdálo. Historické Resselovo náměstí v porovnání se skutečným srdcem Chrudimě připomíná Potěmkinovu vesnici. Zanedbaná Borzna plná obchodů a náleven přenese chodce do let dávno minulých.

[[img:chrn_fullwidth:14585:]]

V těsném sousedství gotického kostela svaté Kateřiny přitom stávala celá historická čtvrť, kterou však zvůle minulých let poslala do zapomnění. Na jejím místě vyrostlo monstrózní nákupní středisko, které snad již v době svého vzniku bylo přežité.

[[gal:14584]]

Po revoluci získala část nákupního střediska společnost Well group, která se profiluje jako „...společnost působící v podnikatelském prostředí bez jakéhokoliv čerpání veřejných nebo dotačních prostředků a bez realizací veřejných zakázek. V tradičních obchodních lokalitách postupně pořídila, nově vybudovala, zrekonstruovala několik větších, menších komerčních objektů, převážně určených pro maloobchodní činnost a skladování, pohostinství a ubytování v různých krajích České republiky včetně Prahy…“. Další část nemovitosti – ta, jež svým průčelím „oblažuje“ Palackého třídu, je ve vlastnictví soukromých osob. Většina z nich má vietnamské jméno.

[[img:chrn_fullwidth:14586:]]

Bezradnost a neschopnost místní samosprávy, v níž nedokáže dotlačit soukromníky k řádné péči o svůj majetek, se ve středu města ukazuje v plné nahotě.

Chrudim - Ve čtvrtek 9. února navštívila chrudimské výsadkáře velvyslankyně Spojeného království Velké Británie Jan Thompsonová. Seznámila se s činností české jednotky, která v zahraničních misích již několikrát působila společně s britskými vojáky.

Na chrudimském letišti přivítali velvyslankyni nastoupení výsadkáři 43. výsadkového praporu a zástupce velitele praporu major Ivo Zelinka. Paní velvyslankyně při této příležitosti  vzpomněla, že výsadkový prapor působil společně s britskými ozbrojenými silami například v afghánském Badachšánu a Lógaru, v makedonské mírové misi Essential Harvest a v jednotkách SFOR a IFOR v Bosně a Hercegovině.

[[img:chrn_fullwidth:14579:]]

„Čeští výsadkáři jsou ostřílení bojovníci,“ řekla Jan Thompsonová, „Chrudimští parašutisté jsou bezesporu chloubou české armády. Velká Británie děkuje za nasazení českých parašutistů ve spojeneckých misích. Česká a britská armády společně zajišťují bezpečnost Evropy.“

[[img:chrn_fullwidth:14581:]]

Chrudimští vojáci poté předvedli svou vycvičenost a své vojenské dovednosti v rámci dynamické ukázky na výsadkovém cvičišti a seskoků. Paní velvyslankyni zaujala rovněž ukázka zbraní, vybavení bojových vozidel výsadkového praporu. Po absolvování všech ukázek na chrudimském letišti paní velvyslankyně osobně navštívila kasárna kpt. Jaroše, kde má 43. výsadkový prapor své sídlo, a krátkou pietou uctila památku padlých výsadkářů tohoto praporu v prostoru útvarového vlajkoviště.  

[[img:chrn_fullwidth:14575:]]

Celou návštěvu uzavírala beseda s klíčovými funkcionáři útvaru, při níž britská velvyslankyně nevyloučila budoucí možnost případné spolupráce s britskými výsadkáři. „Velká Británie sice opouští Evropskou unii, ale v Evropě zůstáváme,“ řekla Thompsonová. „Evropská a britská bezpečnost jsou spojené nádoby. Česká republika je důležitým spojencem Velké Británie.“