Top článek na hlavní stránce
Nové parkoviště před poliklinikou vyšlo město takřka na půldruhého milionu, přestože stojí na cizím pozemku
Chrudim - Pacientům, kteří využívají služeb polikliniky na Palackého třídě, začalo v těchto dnech sloužit nové parkoviště, do něhož chrudimská radnice investovala prostřednictvím evropských fondů 1,4 milionu korun. A to přesto, že parkoviště stojí na cizím pozemku, nikoli města.
„Ač jde o stavbu na cizím pozemku, iniciativa v tomto směru vzešla z radnice. Tristní stav parkoviště a výjezdu z polikliniky bylo zkrátka nutné vyřešit,“ říká neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Stavba parkoviště začala přitom souběžně s rozsáhlou rekonstrukcí chodníků v lokalitě pod chrudimským nádražím na konci května a zhostila se jí na základě výběrového řízení královéhradecká společnost Matex. Je to právě tato firma, která realizuje postupně veškeré práce pod nádražím a která používá ke zhotovování nových parkovacích míst a chodníků výhradně zámkovou dlažbu.
Když se z podpory tzv. prioritních sportů stávají šachy politiků
Co je a co není prioritní sport? Fotbal, hokej nebo šachy? V Chrudimi ale i jinde považují za prioritu nejspíš vše, co je nejvíc na očích. Tedy stadiony nebo sportovní haly zaplněné diváky do posledního místa. A je přitom jedno, jestli se na nich do něčeho kope nebo mlátí, důležitá je pokaždé divácká kulisa, před kterou se dá dobře prodat reklama anebo práce radnice, která takové aktivity z našich společných peněz zpravidla sponzoruje. Jestli štědře anebo jen zanedbatelně, bude pochopitelně vždy předmětem sáhodlouhých diskusí, protože nelze uspokojit všechny stejně. Diskutovat se dá ale nad tím, zda si finanční podporu města zaslouží všechny sporty anebo jen ty "masové", jak v Chrudimi běžně vídáme v posledních dvaceti a více letech. A také, jestli je nutné se v zájmu zachování a modernizace "prioritních" sportovních areálů vydat ze všech peněz anebo pro ně hledat vhodné dotace a díky nim na ně přispět jen částečně. To jsou otázky, které jsou na stole a nad kterými je nutné debatovat v zájmu rozvoje všech občanských aktivit ve městě, nikoli jen těch vyvolených.
Je jasné, že veřejná podpora tzv. prioritních sportů s sebou nese řadu výhod a že fotka místního politika po boku známého sportovce znamená plusové body v jeho dosavadní politické kariéře. Neřku-li, když získá takového sportovce na svou kandidátku, pak jsou jeho šance na znovuzvolení mnohem reálnější, než kdyby dumal někde v ústraní nad rozehranou šachovou partií. To ani nemluvím o tom, když se takovému politikovi podaří prosadit slušnou sumu na úkor městského rozpočtu, která je následně použita na výstavbu nějakého nového prioritního sportovního stánku. To se mu potom politické bodíky hrnou na konto v takovém množství, jako když rozbijete bank v kasinu. Taková je bohužel někdy realita a cíle některých našich politiků, kteří nedokáží mnohdy rozpoznat potenciál nadprůměrně inteligentních šachistů, z nichž některé zná svět, ale doma se k nim moc neznáme. Škoda, v zahraničí z takových šachistů vyrůstají často kvalitní politici, zatímco tady stačí leckdy "bum, prásk" a je vymalováno, a člověk se mnohdy nestačí divit, kdo všechno chce být politik a kdo se jím nakonec doopravdy stane. Snad i proto investujeme stále více do kvantity než do kvality a omlouváme to jakýmisi pochybnými prioritami, aniž dohlédneme všech konců.
Proto bych se v Chrudimi přimlouval i za trochu té kvality, aby se začalo hrát i ve prospěch šachistů a dalších divácky méně atraktivních sportů, a nikoli podle "šachových pravidel" některých politiků, kteří rádi investují (nikoli ze svého) tam, kde jim to voličsky nejvíce vynáší. Pomohou tím především svým spoluobčanům, kvůli nimž se nechali zvolit a přísahali jim, že mezi nimi nebudou dělat rozdílu.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
Zkratka od Kauflandu k nemocnici není chodníkem ani cyklostezkou, změně brání stav komunikace
Chrudim - Stezku spojující kruhový objezd u obchodního domu Kaufland s Vlčnovskou ulicí využívají jak chodci, tak i cyklisté. Občas zde však dochází ke konfliktům a není jasné, komu je vlastně krátká komunikace primárně určena. Jde o cyklostezku nebo chodník?
Tento problém právě řeší třeba Lucie Kozlová. Problémem zde však není jen nejasná „dopravní situace“, ale i přerostlá zeleň. „Zajímalo by mne, zda je silnička pouze chodníkem nebo stezkou pro chodce a cyklisty, jak se někteří domnívají i přesto, že dopravní označení stezky ani na začátku ani na konci cesty není. V souvislosti s tím by bylo docela vhodné sestříhat keře, které mnohdy dosahují až do jedné třetiny zmiňované cesty,“ přibližuje situaci v místě Kozlová.
[[img:chrn_fullwidth:11728:Chodci i cyklisté zde spolu musí žít v míru a pospolitosti. Foto: Chrudimské noviny]]
Ani šéf Oddělení dopravy a komunikací MěÚ Chrudim Milan Šikl si nebyl povahou pozapomenuté silničky jist. Proto, společně se zástupci Policie České republiky, vyrazil na místo a situaci prozkoumali. „Zmiňovaná pozemní komunikace situována po pravé straně Městského komunikačního okruhu je místní komunikací čtvrté třídy. Tedy nemotoristická komunikace, nebo komunikace se smíšeným provozem. Tato komunikace je v úseku od Kauflandu, respektive zhruba od přechodu pro chodce přes silnici v ulici Slovenského národního povstání, tedy od spojení ulic Topolské a Dr. Jana Malíka, po ulici Novoměstskou stezkou pro chodce a cyklisty. Tento úsek po provedené opravě svým dopravně-technickým stavem umožnil zřízení této stezky, a proto je i označen svislými dopravními značkami Stezka pro chodce a cyklisty,“ vysvětluje Šikl, proč byla první část této silničky proměněna na stezku pro chodce i cyklisty.
A pokračuje. „Úsek od Novoměstskéulice po ulici Vlčnovskou je pouze nemotoristickou komunikací. Její dopravně-technický stav neumožňuje zřízení stezky tak, jako v předešlém úseku. Uvedené skutečnosti nicméně nemají zásadní vliv na chování či vztah uváděných účastníků provozu na pozemních komunikacích, tedy chodec – cyklista,“ doplňuje Šikl. Každý, kdo tuto zkratku využívá, by měl tedy jednat nanejvýš ohleduplně ve vztahu k ostatním. Především cyklisté by měli používat zvonek, protože ne vždy je chodec stačí včas zaregistrovat.
Start Rallye Železné hory na Resselově náměstí a trasa, která vede chráněnou krajinnou oblastí, budí rozpaky
Chrudim - Po roce se do města opět vrací zahájení automobilového závodu, který dělí veřejnost na příznivce a odpůrce upravených vozů. V sobotu 15. srpna se na Resselově náměstí sejde zhruba 120 posádek, aby zde byla odstartována Rallye Železné hory.
Závod, který se částečně jede i po území Chráněné krajinné oblasti Železné hory, vzbudil v minulosti kontroverze a také odpor některých obyvatel obcí, přes něž se závodníci ve svých vozech prohnali. Došlo zde totiž k poškození vozovky u silnic převážně třetí třídy, v Loučkách pak jeden z vozů poničil i oplocení zahrady, když se mu podařilo vyjet z dráhy. Zmiňované poškození plotu pilot vozu po urgenci majitele sice opravil, avšak umístění čtyř sloupků na své místo mu trvalo takřka na den přesně rok. V letošním roce kolem tohoto místa závodníci opět projedou. Majitelé nemovitostí, kolem nichž se v sobotu budou „nadupané“ vozy opět prohánět, dostali proto do svých schránek leták s upozorněním. Je v něm mimo jiné uvedeno, že na zhruba třikrát dvě a půl hodiny budou označené komunikace neprůjezdné, což pro některé obyvatele dotčených domů znamená znemožnění přístupu k vlastnímu majetku.
Organizátoři rallye v pokynech k akreditaci novinářů uvádějí také řadu podmínek, za nichž je tuto možné získat. Jednou z nich je třeba zmínka o absolutním vyvinění odpovědnosti pořadatelů za případné újmy na zdraví akreditovaného novináře. „Akreditovaná strana se zavazuje, že nyní, ani nikdy v budoucnu nebude požadovat náhradu, svalovat odpovědnost, obviňovat či žalovat pořadatele, organizátory, kluby, které mají co do činění s podnikem, dále propagátory, jakýkoli účastnící se tým nebo jezdce, majitele okruhu a jiné organizace participující na podniku, pracovníků služeb, zástupců a smluvních partnerů v případě, že dojde k osobnímu zranění, úmrtí nebo ztrátě jakéhokoliv druhu na straně akreditovaného v souvislosti s jeho přítomností na podniku,“ stojí v materiálu určeném novinářům. Jinými slovy, každý se této akce účastní na vlastní nebezpečí.
Podrobnosti o průběhu závodu najdou zájemci zde.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
Radnice nechala odstranit rezatý plot za budovou "Růžovky" v Novoměstské ulici. Vznikne tady další parčík?
Chrudim - Školní náměstí, Novoměstská ulice a okolí jedné z budov Základní školy Školní náměstí v poslední době vysloveně „prokoukla“. Po kultivaci pomníku Mistra Jana Husa a vykácení některých přerostlých stromů zpřístupnilo město i maličký parčík v Novoměstské ulici.
Radnice tak nechala odsstranit plot, který až doposud bránil chodcům ve vstupu do míst, kde dováděly pouze děti školou povinné. V poslední době však byl neudržovaný pozemek spíše pro ostudu a na dožilých betonových stolech určených pro stolní tenis dávno nikdo nehrál.
[[img:chrn_fullwidth:11726:Zakoutí v Novoměstské ulici nabízí příjemné místo k oddechu. Chybí jen lavička. Foto: Město Chrudim]]
„Spolu s plotem zmizely i dva staré betonové stoly na stolní tenis. Ping-pongové stoly už dávno nesloužily své funkci a místy zrezivělý a zarostlý plot nebyl podél celého pozemku a stejně příliš parády nenadělal. Nově otevřený prostor bude pravidelně udržován a zůstává veřejně přístupný. Žádnou novou funkci zatím nedostane, i když do budoucna by měl být zahrnut do komplexního řešení prostor Školního a Žižkova náměstí. Časem by tak mohl sloužit například jako další odpočinkové místo,“ říká tiskový mluvčí místní radnice Aleš Prokopec.
Samotná budova školy se také postupně proměňuje. Před rokem zde třeba restaurátoři opravili pseudogotické pískovcové prvky nad vchodem do budovy, opravou prošla i vitrážová okna. Zpřístupnění parčíku v Novoměstské ulici se tak radnici opět povedla akce, která si zaslouží uznání.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
Střechu chrudimského kostela pokrývala původně také břidlice, dokazují to staré fotografie na sociální síti
Chrudim - Stav střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie nenechává v klidu jak obyčejné obyvatele města, tak místní politky. Naposledy se k současnému „kočkopsu“ na střeše chrámu vyjádřil městský zastupitel František Pilný (ANO 2011), jemuž se nelíbí investice do nového střešního pláště, jímž má být pálená taška.
„Věže kostela Nanebevzetí Panny Marie z tašek nikdy neuděláte, takže to pořád bude ten ´kočkopes´, o kterém se teď ve městě mluví. A přestože byly tašky na střeše kostela ještě dříve než v 18. století, je nutné rovněž připomenout, že i kostel vypadal tenkrát jinak," tvrdí napřiklad Fratnišek Pilný, jehož profesí je stavebnictví a je tedy odborníkem na slovo vzatým. Minimálně z neznalosti ho však usvědčuje několik starých fotografií, které nedávno zvěřejnil facebookový projekt „Vzpomínky na starou Chrudim“. Právě zde se objevily obrázky gotického kostela z doby, kdy už byla Františkem Schmoranzem provedena regotizace a na střeše se nachází Pilným kritizované tašky. Pravděpodobně se tu po taškách objevila i břidlice, která je tradiční krytinou užívanou k pokrytí střech kostelů už od středověku. Ukázkou takové břidlicové střechy je monumentální chrám svaté Barbory v nedaleké Kutné Hoře. Podle všeho byla stejná krytina užita v Chrudimi ještě v roce 1950.
[[img:chrn_halfwidth:11725:Břidlice byla jednou ze střešních krytin, kterou nesly dokonce i věže kostela. Foto: Věra Šlosarová Kajzrlíková]]
V opozici k názoru Františka Pilného tak stojí třeba výtvarník Ivan Baborák, jenž je zcela jednoznačně pro návrat břidlice na střechu arciděkanského kostela. „Požadavek, dát střechu do původní podoby - břidlice - vítám. Mimochodem, pokud dobře počítám, tak na kostele je už třetí střešní krytina za jeden lidský život. O čem to asi svědčí? Kde asi pokrývači udělali chybu, kdo je kontroloval a kdo to platil?“ ptá se přestavlcký malíř s chrudimskými kořeny. Zdejší katolická farnost opravuje významnou kulturní památku za výrazné finanční pomoci státu i města. Naposledy tak radnice schválila třeba sedmdesát tisíc určených na instalaci sítí proti holbům.
Podmínky k získání dotací pro "prioritní sporty" jsou opět gumové a závislé na libovůli místních politiků
Chrudim - Radnice opět vypsala podmínky pro získávání dotací v oblasti takzvaných „prioritních sportů“. Přestože je termín k podávání přihlášek do programu „vražedně“ krátký, dá se i letos očekávat doslova smršť. Přijít lehce k pěnězům na vlastní zábavu totiž mnozí sportovci neodmítnou.
Prioritními sporty jsou přitom ty, které mají pro město nadstandardní přínosy, a to především z pohledu významu daného sportu. Důležitá je rovněž propagace města, ať už regionální nebo celorepubliková. Protože jde městu v této souvislosti také o reklamu, stranou nenechává i podmínku, aby utkání sportovců prioritních sportů navštěvovalo velké množství diváků. Chrudimský šachový oddíl, o jehož neúspěšné žádosti o dotaci Chrudimské noviny informovaly už před rokem, tak může na zařazení mezi „smetánku“ vybraných a privilegovaných podle všeho zapomenout, protože na zápasy borců u hracích stolů nikdy nepřijde tolik diváků jako třeba na utkání hokejistů nebo futsalistů.
Přestože se město potýká s výpadky ve výběru daní, navrhne rada města zastupitelstvu ke schválení částky v maximální výši 300 tisíc korun jako sportovní dotace prioritním sportům. Každoročně se tak dostane třeba na fotbalisty, jimž radnice nechala podle zlých jazyků v rámci předvolební kampaně vystavět novou tribunu v Novoměstské ulici, nebo zmiňované hokejisty, jejichž příznivcem a bývalým trenérem je starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Posuzování přínosu toho kterého sportu v propagaci města je totiž zcela na libovůli lokálních politiků a úředníků, čímž se otevírá prostor pro korupční myšlení.
Na podávání žádostí mají nyní zájemci o městské dotace pouhých 15 dní a sice v termínu od 1. do 15. srpna. Podrobnější informace najdete v příloze pod textem.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
- Číst dál
Městský rozhlas znovu "zabodoval", jeho hlášení o zákazu užívání povrchové vody nebylo takřka rozumět
Chrudim - Městský rozhlas a srozumitelnost hlášení, která se čas od času z jeho útrob ozývají, je nikdy nekončícím seriálem. Prakticky pokaždé, když se úředníci snaží obyvatelům města sdělit nějakou závažnou informaci, najde se dost Chrudimáků, kteří danému hlášení vůbec nerozumí.
Situace s nesrozumitelným hlášením se vyhrotila v době, kdy z píšťovské Penty unikl mrak s kyselinou a město se snažilo občany varovat, aby neotevírali doma okna. Většina dotázaných ale hlášení vůbec nerozuměla, protože reproduktory městského rozhlasu prý nejsou umístěny tak, aby jim mohli občané bezproblémově rozumět. Obdobný problém nastal i ve čtvrtek 6. srpna, kdy se radnice rozhodla od dopoledních hodin opakovaně informovat Chrudimáky o zákazu odběru povrchových vod. Výsledek byl ale znovu rozpačitý.
„Jestli to hlásili zhruba okolo tři čtvrtě na čtyři, tak jsem u nemocnice zaslechl nějakou plechovou hubu jako rozhlas, ale co si povídal, nebylo rozumět. Zvuk se navíc šířil od Tesca a na samotné Vlčí Hoře nebylo slyšet nic,“ říká Vladislav Tomiška. Nesrozumitelné hlášení si prý vyslechli také obyvatelé Topolské ulice a rovněž v sídlišti Na Větrníku se lidé museli soustředit, aby vůbec zachytili, co se z rozhlasu line. Podobný zážitek měli i někteří podnikatelé na Resselově náměstí a v jeho okolí. „Vyřiďte, prosím, někdo tomu týpkovi, který hlásí v městském rozhlase, ať mluví do mikrofonu trochu rychleji. Možná pak obsah sdělení bude lépe dešifrovatelný, než muset jeho slova prokládaná neskutečně dlouhými mezerami skládat dohromady jako puzzle,“ uvádí majitel cukrárny v Břetislavově ulici Zbyněk Kotúč.
Rozhlas samotný je přitom čas od času testován a do jeho modernizace radnice investovala nemalé prostředky. Zda bylo umístění jednotlivých reproduktorů konzultováno s odborníky na akustiku, není ale známo. Každopádně je rozhlasu rozumět pouze v jeho těsné blízkosti a lidé, kteří se snaží zachytit obsah sdělení byť jen o kousek dál nebo za rohem, mají prostě smůlu. Nezanedbatelnou roli při vysílání městského rozhlasu sehrávají i nepříjemné ozvěny, které vytvářejí z mluveného slova doslova jednolitou nesrozumitelnou kouli, kterou nelze ani při sebelepší vůli rozluštit.
Řidiči nákladních aut nadále ignorují vyznačenou objížďku a jezdí se svými vozidly přes Presy
Chrudim - Někteří řidiči se rozhodli řešit uzavírku železničního přejezdu v ulici Obce Ležáků dost svérázným způsobem. Stejně jako ignorovali příkazové značky „Stůj, dej přednost v jízdě“, ignorují nyní šoféři náklaďáků vyznačenou objížďku, která je vede desítky kilometrů mimo město, aby se vůbec dostali do Slatiňan.
Podobná situace se opakuje už podruhé. Nejprve se udála v období, kdy silničáři uzavřeli silnici spojující město s Hrochovým Týncem a řidiči nákladních aut si tak krátili cestu přes místní část Topol, přestože na úzkých silnicích třetí třídy neměli co pohledávat. Policie České rpubliky tady sice prováděla namátkové kontroly, ale podle šoférů osobních aut to zdaleka nestačilo a náklaďáky to od zkratky neodradilo. Špatné spaní budou mít až do pondělí 10. srpna nejspíše i obyvatelé Vlčí hory a Presů, protože právě tudy vede současná objížďka pro osobní automobily, které nemohou projet přes uzavřený železniční přejezd v ulici Obce Ležáků. Uzavírka by přitom měla skončit právě v pondělí.
[[img:chrn_fullwidth:11724:Uzavírka přejezdu v ulici Obce Ležáků by měla skončit už v pondělí. Foto: Jindřich Balous]]
Vzhledem k tomu, že silnice určená pro objížďky „osobáků“ jen těžko může pojmout široké nákladní soupravy, byla pro „tiráky“ určena jiná objížďka. Ta však znamená mnoho kilomerů navíc a řidiči se zbožím nebo materiálem zkrátka šetří čas a využívají objížďku, na níž nemají co pohledávat. Jak od Slatiňan, tak od Chrudimi je jasně značeno, které vozy mají kam směřovat. Šoféři se však vymlouvají na nepřehlednost, přičemž oranžovou tabulku s vyznačeným nákladním autem lze na kruhových objezdech přehlédnout jen obtížně. Městká policie Chrudim má však v současnosti plné ruce práce s vykazováním řidičů z centra města, kde začala Slavátorská pouť a republikoví policisté se v oblíbené zatáčce v Presích, kde nepravidelně provádějí „kontrolní kontroly“, také prozatím neobjevili.
Nevkusně umístěné mobilní toalety v Široké ulici se některým nelíbí. Převážila praktičnost nad estetikou?
Chrudim - S blížícím se pouťovým veselím se radnice rozhodla opět řešit problematiku veřejných toalet a jejich co nejefektivnější využívání pouťovými návštěvníky. "Kadibudky" se tak objevily třeba v zatáčce v Široké ulici, kde se však některým obyvatelům města zrovna dvakrát nelíbí.
„Opravdu velice vkusně umístěné toalety! Jdu blejt, velebnosti,“ komentuje umístění mobilních toalet Jan Rydl. Souhlasně se k Rydlovu názoru vyjadřuje i chrudimský malíř bydlící v Přestavlkách, Ivan Baborák. Ten navíc upozorňuje na skutečnost, že záchodky pod sochou Piety působí opravdu podivně.
[[img:chrn_fullwidth:11722:Záchodky pod sochou Piety zakryjí stánky. Reprofoto: Chrudimské noviny]]
Zcela opačný názor má ale třeba Leoš Staněk. Podle jeho názoru jde spíše o praktičnost a snadnou dosažitelnost, kdy vkus jde stranou. Pomočená nároží ulic totiž nikdo nechce. „Když musíš, tak musíš. Umístění bych neřešil, stejně v tom ohybu bývají stánky. Když ty kadibudky schováte tak, aby byly umístěny vkusně, je zase riziko, že je lidi nenajdou. V tomto případě tedy raději preferuji nevkus,“ říká Staněk.
Radnice kromě instalování mobilních toalet v Široké ulici a u sportovní haly v ulici Opletalově reagovala i prodloužením provozu „stacionárních“ veřejných záchodků. Jak ty na Školním náměstí, tak i v ulici Čs. partyzánů budou v pátek a v sobotu otevřeny od osmi ráno do půlnoci a v neděli pak do osmi večer. Platit se za ně přitom nebude a budou zcela zdarma.
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 166
- 167
- 168
- 169
- 170
- 171
- 172
- 173
- 174
- …
- následující ›
- poslední »


