Chrudim - Oblíbený ředitel zdejšího Státního okresního archivu Ivo Šulc končí ve své funkci. Chrudimák, který svými odbornými pracemi, ale především i řadou popularizačních programů vzdělával veřejnost, se teď přesune do archivu v Zámrsku.

Ivo Šulc nebyl na místo vedoucího pracovníka podstatně většího oblastního archivu přesunut za trest, jak by se mohlo někomu zdát, nýbrž za odměnu, protože odváděl v Chrudimi skvělou práci. V chrudimském okresním archivu pracoval celých 21 let a byl také prvním šéfem archivu v jeho nové budově ve Filištínské ulici. Dnes už bývalý vedoucí pracovník Státního okresního archivu v Chrudimi se však s městem zcela neloučí, protože tady i nadále zůstane bydlet. Čeká ho však pendlování mezi pracovišti v Pardubicích, Zámrsku a Hradci Králové. Kontakt na Ivo Šulce najdou zájemci zde.

Vedením chrudimského archivu byl dočasně pověřen Šulcův zástupce Petr Boček. Nový vedoucí pracovník bude však vybrán ve výběrovém řízení. Podobně bude muset chrudimská radnice s největší pravděpodobností vybrat i nového kronikáře, což je další funkce, kterou bývalý šéf místního archivu zastával.

Mimo své odborné činnosti byl Ivo Šulc též úspěšný popularizátor dávno minulých dob a především filmových a fotografických dokladů, jak se v minulosti žilo. Na svém kontě má rovněž řadu pubikací pro širokou veřejnost, jež se týkají především Chrudimi a regionu Chrudimska.  

Chrudim - Technické služby Chrudim pod dočasným vedením šéfa Odboru regionálního rozvoje MěÚ a jednatele této firmy Petra Kopeckého začínají fungovat tak, jak mají. Co se dříve odbylo ledabylostí a nedůsledností, dnes představuje příkladné řízení podniku zodpovědného za pořádek ve městě. Důkazů je k dispozici několik.

Jedním z nich je nepochybně známý a zanedbaný pozemek v lokalitě sídliště Na Šancích, kde nepravidelně pomocí kosy „krotil“ přerostlou zeleň místní policista Michal Jinoch senior. Nemohl se totiž dívat na to, jak přerostlé pelyňky a další traviny brání řidičům ve výhledu z křižovatky. „Tak a je to posekáno. Tímto bych chtěl poděkovat Technickým službám Chrudim za posekání problematického místa z pohledu bezpečnosti provozu na pozemní komunikaci, kterým je křižovatka u sídliště sídliště Větrník-Topol, konkrétně sídliště Na Šancích. S pracovníkem Technických služeb jsem se domluvil na celkovém výseku pozemku, aby byl zachován bezpečný výhled a toto bylo bez problémů ihned akceptováno. Hned má člověk lepší pocit, když vidí, že to funguje. Kosu dávám zatím pod zámek,“ říká s úsměvem Jinoch.

[[img:chrn_fullwidth:11674:Bezpečnému projetí křižovatky nic nebrání.  Foto: Michal Jinoch senior]]

Jako by Kopeckému nestačilo vyjít vstříc obyvatelům sídliště, které bylo v nedávné minulosti zkoušeno velkou vodou, zkusil prosadit i racionalizaci kropení ulic ve městě vodou. Auto s postřikovačem tak již kolem sebe nekropí nazdařbůh proudy vody, které často zasáhnou i zaparkované vozy. Jeden z pracovníků sedící v kabině vozu reguluje tlak takovým způsobem, aby se nic z toho nestávalo. Podobně se podařilo usměrnit vodu v Široké ulici, kde došlo před kropením k opětovnému zasypání dlažby kamínky, což je údržba, kterou dlažební kostky pravidelně potřebují. Kdo by čekal, že je kropící vůz vyplaví, čekal by marně. K ničemu takovému nedošlo a městská firma tak ušetřila tisíce korun.

[[img:chrn_fullwidth:11675:Kropící vůz projíždí Širokou ulicí a jeho obsluha se chová ohleduplně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Korunu všemu ale Petr Kopecký nasadil intervencí ve prospěch útulku pro opuštěná zvířata. Vydal totiž prohlášení, v němž Chrudimáky informuje o stop stavu v přijímání koček, protože kapacity útulku jsou již naplněny. Milovníkům zvířat také vysvětlil, že ne všechny volně pobíhající kočky jsou toulavé a potřebují pomoc. Jde tedy o informace, které redakce Chrudimských novin v minulých letech jen horko těžko „páčila“ z místního tiskového odboru.

Chrudim - Pověstmi opředená lavička nedaleko kostela sv. Kateřiny byla v nedávné minulosti oblíbeným cílem mládeže. Ta zde ale netrávila chvilky vzrušení nad romány Boženy Němcové, nýbrž popíjela alkohol a údajně tady kouřila i konopí. Co se zde za poslední rok změnilo?

Přesně před rokem mířila na místní městský úřad stížnost několika zdejších obyvatel, kteří nemohli v podvečerních hodinách ani otevřít okno. Z míst, kde stojí lavička, se totiž ozýval hluk a byl cítit charakteristický zápach nasládlého kouře konopí. Velitel městské policie Lukáš Dvořák, jemuž v té době ještě čouhaly nitě z nových výložek vrchního strážníka, se dušoval, že se jeho podřízení na „lavičku neřesti“ více zaměří a hlučící mládežníky patřičně ukázní.

[[gal:11671]]

Nové koště dobře mete, takže se Dvořákovy sliby staly realitou. Lavička byla zbavena krytí, které jí poskytoval přerostlý jehličnan, a nedaleko se objevil dokonce odpadkový koš. Vajgly se zde sice po zemi válí i nadále, ale opilí mladí lidé se tu podle všeho už nepovalují a místní si nestěžují. Městská policie si tak může připsat na svou pažbu další úspěšný zářez.

Chrudim - Nepřející udavač přerušil o víkendu svatební veselí v místní části Topol. Na zdejším fotbalovém hřišti totiž probíhala hostina, která se neobešla bez hudby a svatebního veselí. Muž však zavolal strážníky ještě před 22. hodinou a ti pak hlučící svatebčany umravnili. Kdo byl ale v právu?

Podle všeho nejde o ojedinělou akci, která některým místním obyvatelům „leze na nervy“. Topolská pobočka tělovýchovné jednoty Sokol totiž nabízí pronájem hřiště každému, kdo si zaplatí příslušnou částku. Zda potom dodržuje noční klid, který je stanoven na dobu od 22 hodin do šesti hodin ráno, Sokolové už nekontrolují.

„Sportoviště a rekreační plocha v Topoli jsou v majetku Tělocvičné jednoty Sokol Topol. V tomto případě není nutné mít výjimku na konání akce schválenou radou města Chrudim, neboť se jedná o čtvrtou zónu. Všechny kulturní akce na veřejných prostranstvích by ale měly být podle vyhlášky číslo 8/2008 hlášeny na Odboru školství, kultury, sportu a památkové péče Městského úřadu Chrudim,“ říká Blanka Pavlišová z Úseku kultury a sportu MěÚ. Zóny města pak upravuje další vyhláška, kterou v roce 2008 schválila rada města a následně i městské zastupitelstvo.

Ve vyhlášce, kterou Pavlišová cituje, však stojí, že pouze veřejné akce v zónách 1, 2 a 3 nesmí být v době nočního klidu provázeny reprodukovanou či živou hudbou. O zóně 4, v níž se místní část Topol nachází, není v této části dokumentu ani slovo. Ohlásit je však pořadatelé musí. Nakolik je svatba veřejnou akcí, zůstává rovněž záhadou. Nabízí se též otázka, zda svatebčané a jejich hosté znají úřednická „lejstra“, která jim přikazují, co všechno musí zajistit, aby si mohli zatančit, zazpívat a pobavit se v místech, která samo město považuje z hlediska dodržování nočního klidu za méně významná než centrum města.

Samotnou vyhlášku najdete v příloze pod textem. 

Příloha: 

8_2008.doc

Chrudim - Týrání zvířete, přecitlivělost některých obyvatel města nebo snad pomsta sousedů? To jsou otázky, které si teď kladou úřednice Městského úřadu Chrudim poté, co k nim dorazila stížnost na údajně týraného psa ve Fibichově ulici.

Panující vedra a nedostatek vody momentálně doléhá i na čtyřnohé přátele obyvatel města. Jeden z nich má svoji boudu s výběhem ve Fibichově ulici uprostřed krásně upravené zahrady. Z chodníku není psí míšenec prakticky vidět, přesto jeho údajné trápení neuniklo pozornému zraku jednoho z chodců. „Ve Fibichově ulici se nachází kousek zahrady. Asi uprostřed této zeleně je klec se psem a malou boudou. Kdykoliv jdu kolem, a chodím tudy denně, ať brzo ráno, dopoledne, odpoledne nebo večer, pes leží na stříšce této boudy a je tam stále sám. Když byla ta vedra, není zdálky vidět, zda má vůbec vodu k pití. Jednou jsem zde viděla pána, dělal nějakou práci na zahradě, ale psa nepustil po zahradě se proběhnout, jen mu něco přikazoval a pes musel vzorně sedět na boudě. Nechápu, za jakým účelem tam toho psa majitel má. Kdyby jej měl proto, aby mu zahradu hlídal, nebude celý den izolovaný v kleci. Když tam majitel je, psa z klece nepustí. Pes musí strádat, neustále je tam sám, bez kontaktu lidí, nemůže se proběhnout. Kdyby se majiteli něco stalo, nebo nikdo k psovi za celé dny nepřišel, pes by pošel hlady a žízní. Domnívám se, že tam není něco v pořádku a dochází tak k týrání zvířete. Kdyby si vodu převrhl, bude celé dny v těch vedrech strádat žízní,“ popisuje situaci, která prý panuje na okrasné zahradě ve Fibichově ulici Chrudimačka, která se představila pouze jako Alena. Je přitom známou věcí, že se stále najde dost necitlivých majitelů psů, kteří je třeba zavírají v autech, zatímco sami brázdí s košíky některý ze supermarketů. Psi se tak mohou ve voze snadno přehřát a uhynout. 

[[img:chrn_fullwidth:11663:Psova bouda je ve stínu a přestože je v kotci, nevypadá, že by strádal.  Foto: Chrudimské noviny]]

Městská úřednice Kateřina Mrózková, do jejíž gesce podobné případy spadají, krčí však nad tímto příspěvkem rameny. Město se může obrátit na majitele a na místě i prošetřit, zda k týrání zvířete skutečně dochází. Pokud by tomu tak bylo, může být pes majiteli odebrán, nebo přichází v úvahu i trestní oznámení. „Městský úřad Chrudim, Odbor životního prostředí, prověří ve spolupráci s Krajskou veterinární správou pro Pardubický kraj, zda v tomto případě nedochází k porušování zákona na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Další postup bude zvolen na základě tohoto prověření,“ říká Mrózková. Prokáže se tedy podezření pozorné chodkyně, která neváhala a informovala městský úřad před tím, než celou věc probrala s majitelem psa?

Chrudim - Není žádným tajemstvím, že jsou někteří řidiči bezohlední a ohrožují často dokonce i chodce na přechodech. Taková situace pravidelně nastává také u přechodu na Palackého třídě v místech, kde ústí Škroupova ulice.

Své o tom ví Lucie Malinská, která ve snaze najít řešení situace, při níž jsou ohrožovány i její děti, hledá pomoc u městské policie. Strážník u přechodu by totiž případného provinilce mohl nejen vystrašit, ale pokud by došlo k ohrožení chodců, rovnou i pokutovat. „Musím si stěžovat na nedodržování dopravních předpisů u přechodu pro chodce přes silnici na Palackého třídě. Několikrát nás tady ohrožovala auta vyjíždějící ze Škroupovy ulice vpravo na hlavní silnici Palackého. Tuto silnici přecházím dost často a za poslední týden mě a mé děti několikrát ohrozilo auto nebo auta, a to když jsme měli zelenou, tedy vstoupili jsme do vozovky. Dnes se to stalo znovu, čekali jsme na zelenou, byla nás skupinka lidí, což nešlo přehlídnout, a syna málem porazilo auto, které vůbec nedbalo na to, že chodci mají přednost a prostě vyrazilo vpřed. Nakonec ještě zrychlilo a ujelo, řidič se ani nepřesvědčil, že se nám nikomu nic nestalo. To už beru jako vrchol. Bylo by dobře, pokud by zde více hlídkovali strážníci, nebo byl využíván kamerový systém k zjišťování viníků tohoto bezohledného chování. Jde tu přeci o naši bezpečnost a našich dětí. Stále je učíme, aby chodily na zelenou a rozhlížely se. To dělají, ale co když potkají takové, slušně řečeno, neomalené řidiče,“ ptá se mladá maminka.

[[img:chrn_fullwidth:260:Čeká se zde na první mrtvé?  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimský vrchní strážník Lukáš Dvořák stížnosti chápe, ale řešení není podle něj tak jednoduché. Strážníci mají prý mnoho jiných povinností a jeden z nich zkrátka nemůže neustále hlídkovat u inkriminovaného přechodu. „Nalézt účinné řešení této situace není ze strany městské policie jednoduché. Uvedený kamerový systém v tomto případě může řešit až následek, což podle mého názoru není prioritou. Strážník u přechodu by v danou chvíli mohl přispět ke zlepšení situace, ale ten zde samozřejmě nemůže být pořád, což opět problém plně nevyřeší. Celou věc budeme ještě konzultovat s Odborem dopravy Městského úřadu Chrudim a Dopravním inspektorátem Policie České republiky. Do konečného vyřešení nezbývá než apelovat na chodce, aby při přecházení komunikace dbali zvýšené opatrnosti a na přechod vstupovali v okamžiku, kdy si budou jistí, že jim nehrozí nebezpečí v podobě odbočujících vozidel,“ zakončuje „knížecí“ radou Dvořák.

Bude tedy město čekat na svého prvního mrtvého, jako třeba v případě kruhového objezdu „Na Bídě“ a nevhodně umístěného přechodu pro chodce? Také tady se hnuly ledy až poté, co zde nejvyšší cenu zaplatili chodci, které připravilo o život auto.

Nedávno mne na dveřích našeho domu překvapil leták, který zval občany města do Muzea barokních soch. A čím byl překvapující? Tím, že zval na besedu o chráněné krajinné oblasti Habrov. Osobně mám tenhle kout přírody moc rád, ale vrtalo mi hlavou, co mají ochránci přírody a Habrov společného s barokem?! Stejně tak jako dřívější akce projektů Zdravé město a Místní agenda 21, které se tu konaly... Proč k takovým aktivitám nevyužíváme třeba nově zrekonstruovaný Spolkový dům? Proč mícháme hrušky s jabkama a proměňujeme v této zemi ojedinělé, hodně specializované muzeum v lokální záležitost a znehodnocujeme tak mezinárodně oceňované dílo? Vysvětluji si to jednoduše - buď jde o nepochopení celého záměru muzea a nevzdělanost úředníků města anebo v horším případě o snahu jeho aktivity utlumit právě s pomocí akcí, které mají ryze lokální charakter a jsou na míle vzdáleny umění.

Podobně trpěly nějaký čas i přilehlé Klášterní zahrady, které málem upadly v zapomnění kvůli rozmaru někoho z vedení radnice, když si v rozporu s projektem umanul, že tady bude louka namísto pikniků, hry pétanque a četných kulturních představení. Nesmíme zapomínat ani na bylinkovou zahrádku, která měla mít výchovný charakter a která tady dodnes chybí. Naštěstí se začíná situace obracet pozvolna k lepšímu, důkazem čehož je Letní barokní scéna, která do zahrad láká na divadelní a loutková představení, opery anebo Vivaldiho hudbu. Potěšitelný je i způsob propagace barokního sochařství v Chrudimi na internetu, který měl svoje viditelné umístění na nejsledovanějším českém prohlížeči Seznam.cz.

To vše totiž hodnotu muzea i zahrad pozvedává a láká turisty k návštěvě Chrudimě, která hrála v historii české země ještě do předminulého století ony pověstné první housle. Avšak pijácká extempore, místně nesrozumitelné projekty a akce občanských aktivit, které jsme tu zažili, je zase devalvují na úroveň Horní Dolní... Tohle vše, jak jsem uvedl výše, patří jinam, muzeu a zahradám náleží zase výhradně umění, kultura a s tím spojené vzdělávání. A čím více bude originální, tím rychleji poroste na ceně a tím dříve sem začnou přijíždět i turisté odjinud. Jen je třeba zbavit je plevele, který je zaneřádil, a koncepční dílo dokončit.

Chrudim - Rekonstrukce okolí vlakového i autobusového nádraží postupně míří ke svému cíli, přesto se stále nepřestávají objevovat otazníky, které se snaží městští úředníci horko těžko „látat“. Pravidelný přispivatel Chrudimských novin Tomáš Velendorf se nyní pozastavil nad stavem podchodu vedoucího pod železniční tratí k Ploché dráze.

Podle Velendorfa je podchod jedním z odpudivých reliktů doby dávno minulé a město se příliš nesnaží, aby se to změnilo. Přestože tudy během školního roku projdou stovky studentů a zamětnanců Gymnázia Josefa Ressela, povaluje se tu nepořádek a odpadky. Podle svědectví místních si sem občas i některý z pasažérů čekajících na vlak či autobus rád odskočí vykonat potřebu a podchod tak čpí močí.

„Nevím sice, v jakém časovém horizontu dojde k další rekonstrukci ulice Československé armády, a to v úseku od hotelu Romania k podchodu pro pěší, a tedy i k úpravě autobusových stání v této části ulice, ale přesto by mne zajímalo, zda by u zastávky MHD autobusového nádraží nešla ještě zatím umístit jedna lavička a jeden odpadkový koš. Dále by stálo možná za povšimnutí, že samotný podchod pro pěší a celé jeho okolí, tedy hlavně ve směru ke Skřivánku, se nenachází zrovna v ideálním stavu, co se týče čistoty a pořádku, o stavu zdejší infrastruktury raději ani nemluvě. To celé ještě nyní umocňuje krátká část nově zrekonstruovaného podchodu, respektive přejezdu, která je tak nyní v přímém kontrastu s ostatním stavem tohoto 35 let starého podchodu a celého jeho okolí,“ popisuje údajně neutěšenou situaci v lokalitě u nádraží Tomáš Velendorf.

[[gal:11660]]

A pokračuje. „Hned nad výstupem z podchodu ve směru na Skřivánek jsou šikovně umístěné nádoby na tříděný odpad a v okolí tohoto úložiště se nachází, jak jsem si povšiml minulý týden, velké množství suchých větví a dalšího poházeného odpadu, který pak vítr rozfoukává po celém okolí, a to i do samotného podchodu a mezi křoví, které se tam nachází. Chodníky jsou zde zarostlé travou, a to hlavně v ulici K Ploché dráze. Celé to zde vypadá více jak zpustle a odpudivě. Člověk si říká, zda to není i schválně, abychom měli neustále na paměti, jak to u nás ještě před více než 25 lety všude vypadalo. K vytvoření dokonalé iluze tam už schází jen ta prodejna Jednoty a fronta lidí na melouny,“ uzavírá Velendorf, který rozhodně kritikou na adresu radnice ve svých úvahách nešetří.

Vedoucí Odboru územního plánu a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký však Velendorfovo nadšení zchladil. Lavička se zde jistě neobjeví. Jediné, co může úředník slíbit, je větší čistota okolí podchodu. Kopecký je totiž jednatelem místních Technických služeb a v době nepřítomnosti ředitele Zdeňka Koláře je i vede. „Projekt IPRM, který se týká okolí autobusového nádraží, bude do konce letošního října kompletně dokončen a nyní tam nic nad rámec projektu umísťovat nebudeme. Na nepořádek ve zmíněné lokalitě se zaměříme v příštím týdnu,“ slibuje Kopecký.

Chrudim - Uzavírek je teď ve městě víc než dost. Kromě čerstvě neprůjezdné Chelčického ulice, která je uzavřena až do 22. července, neprojedou řidiči od 18. července ani Škroupovou ulicí. Tady potrvá uzavírka do 3. srpna. Zmatek však panuje na kruhovém objezdu u obchodního domu Lidl kvůli uzavření Dašické ulice.

Fronty na všech příjezdech ke kruhovému objezdu a šoféři kroužící po křižovatce, tak to nyní vypadá u bývalých plynáren. Zda je na vině nedostatečné dopravní značení, které až na poslední chvíli ukáže řidičům motorových vozidel, že pokračovat dál Dašickou ulicí není už možné, nebo nepozornost řidičů, se dá těžko odhadnout.

[[img:chrn_fullwidth:11652:Dopravní značku zakazující vjezd postřehnou řidiči často až na poslední chvíli a musí potom kroužit na kruhovém objezdu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vinou uzavírky oblíbené zkratky do Pardubic, která potrvá až do 16. srpna, se tak celá řada šoférů musí vydat na dlouhou cestu Poděbradovou ulicí a stát dlouhé minuty ve frontách, které se tu teď tvoří zdaleka ne jen v dopravní špičce. Jako by však uzavírek nebylo dost, začíná ve čtvrtek uzavírka silnice 1/17 ve směru do obce Kočí. Ta sice potrvá jen jeden den a v pátek 17. července skončí, přesto ale bude uměním dostat se z města obleženého silničáři a stavaři ven.

Dvě po sobě jdoucí povodně v sídlišti Na Šancích provázely poměrně velké emoce. Na jedné straně naštvaní obyvatelé zatopených domů a majitelé utopených aut, na straně druhé nezvykle ostrá nařčení starosty Řezníčka na adresu společnosti Oseva Agri Chrudim, potažmo Agrofertu a Andreje Babiše, kteří nyní Osevu vlastní, že nerespektují dohodnutá pravidla, že nebudou na polích nad sídlištěm pěstovat kukuřici anebo jiné plodiny s nízkou zádržností vody. Jakmile ale voda opadla, opadly i vášně a ze skříní začali pomalu vypadávat kostlivci, kteří ledacos občanům města objasnili - zejména, proč se za dlouhých devět let nepohnulo zabezpečení sídliště Na Šancích před vodou takřka ani o píď dopředu.

Abych ale nebyl nespravedlivý, město přeci jen stihlo něco udělat - po poradě s odborníky zadalo studii protipovodňového poldru a zaneslo ho do územního plánu. Zastavilo se však v momentě, kdy si nevědělo rady s požadavky vlastníků dotčených pozemků, kteří je chtěli prodat pouze vcelku a za tržní ceny. Zpevnilo také betonem svah přilehlý k parkovišti mezi bytovými domy, aby se zemina spolu s vodou nedostávala do domů a zaparkovaných vozidel, jak ale letošní záplavy ukázaly, ani tato zeď tomu nedokáže zabránit. A pak tu byla ještě ona ústní dohoda s vedením firmy Oseva Agri, jejíž neplnění starosta tolik kritizoval. Problém však spočívá v tom, že se k ní nikdo až na starostu nehlásil a dokonce se ji ani nepodařilo nikomu dohledat. A i kdyby snad existovala, neměla podle odborníků povahu smluvního závazku, na základě kterého by poškození mohli uplatňovat vzniklou škodu.

Město podle zastupitele Františka Pilného nepožádalo za celých devět příslušné orgány ani o protierozní omezení na polích sousedících se sídlištěm, ačkoliv mohlo. V praxi by to tedy znamenalo, že kdyby město se svou žádostí uspělo, nemohla by tu být vyseta kukuřice ani další plodiny s nízkou zádržností vody. Jenže k ničemu takovému nedošlo. Stejně tak nebyla za celou dobu zkapacitněna zdejší nedostačující kanalizace, která nestačí odvádět přívalový déšť z dosahu bytové zástavby. Město je přitom nejvýznamějším akcionářem ve společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim a mohlo takovou iniciativu už dávno prosadit, ale přichází s tím až nyní, kdy bylo sídliště Na Šancích podrobeno další těžké zkoušce. Proto považoval zastupitel Pilný následné slovní útoky starosty Řezníčka na Agrofert a jeho majitele Babiše za trapné a vyjádřil nad touto reakcí hluboké osobní zklamání. Vyzval naopak vedení města k větší aktivitě v sídlišti Na Šancích a spolupráci napříč všemi politickými stranami.

Z toho všeho je tedy patrné, že uplynulých devět let město ve vztahu k sídlišti Na Šancích a jeho obyvatelům tzv. "prokaučovalo" a nehledalo další možná řešení, jak riziku přívalové vody zabránit anebo jej alespoň výrazně omezit. Mohlo se na tento problém, který je zjevný a není k němu nutné svolávat ani pořádat setkání s občany, zaměřit třeba v rámci projektů Zdravé město a Místní agenda 21. Vždyť plíseň po velké vodě v roce 2006 je na bytových domech zřejmá ještě dnes. Už proto sem mělo směřovat zvýšené úsilí městských úředníků a nikoli se dál opájet cenami ze soutěží, kterých jsou v této zemi i v zahraničí tisíce, jsou postradatelné a nemají na chod města prakticky žádný dopad vyjma oněch ocenění, za která, jak někdo těsně po povodni trefně poznamenal, sídliště neochráníme. Patrná je i absence manažerů ve vedení města, kteří se umějí chovat v tržním prostředí a umí vyjednat podmínky obchodní transakce jako v případě polí nad ohroženým sídlištěm. Naštěstí nebral nikdo v Agrofertu ani v Osevě starostův útok osobně a firma převzala vstřícně otěže tohoto obchodu na sebe, aby městu pomohla výstavbu poldru urychlit. Dokonce i město se probralo a začalo zvažovat další kroky, na které se za celých devět let nedostalo. Škoda jen, že přicházejí až v době, kdy se sídliště Na Šancích vzpamatovává z dalšího šoku, který mu mezitím uštědřila příroda.