Chrudim - Velikonoce jsou v plném proudu, přestože pro mnohé z nás fakticky skončily již v pondělí pomlázkou. Počasí konečně slibuje trošku sluníčka a tepla a o víkendu by mohlo být až 20 stupňů. Osobně bych proto považoval za hřích sedět doma.

V pátek mne čeká smutná událost, a sice poslední rozloučení s babičkou, maminkou mojí maminky a také pana starosty. Kdo jste ji znali - byla před rokem také naší tváří týdne, když slavila 90. narozeniny, vzpomeňte na ni. My ostatní, rodina a známí se s ní rozloučíme v jedenáct hodin dopoledne v kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Od pátku do neděle vás rádi uvidí v Restauraci a penzionu U Nováků v Bítovanech. Nebýt to dobou mimo domov, asi bych neváhal. Půjde o hovězí hody a samotní organizátoři k akci uvádějí: "Tato akce se pyšní opět tím, že dodavatel masa je Restaurace a penzion U Nováků. Domácí chov, který nám žije za restaurací ve volné přírodě, je opravdu důvod, proč tato akce je výjimečná." Kdo by neznal nazrzlé, chlupaté krávy a býky. Chuť jejich masa je pak na zcela na vás.

V sobotu 11. dubna se v Luži otevírá nová vinárna U Bartoloměje. Čeká vás zde 10 druhů sudových vín, k tanci a poslechu bude hrát Pavel Jakubec. Retro párty se koná v devět večer v hlinecké Sokolovně. Od devíti do jedenácti si v Bio Baroku v Chrudimi můžete vyzkoušet s Veronikou Tišerovou japonskou vazbu knih. Od deseti vás pak hřebčín ve Slatiňanech zve na Dámský jezdecký den.

Pokud máte rádi motorky, vůni benzínu a v žilách vám koluje motorkářská krev, jste zváni na "Motožehnání 2015", kterým v kostele sv. Martina ve Slatiňanech zahájí motorkáři sezónu. Předpokládaný příjezd motorek do Slatiňan je mezi půl jednou a jednou odpoledne, odjezd na pozdní oběd bude zhruba ve 14 hodin. Při slunečném počasí budete mít možnost prohlídky různých značek motocyklů odstavených na parkovišti slatiňanského zámku před hřebčínem a také se můžete dozvědět více o volnočasových aktivitách slatiňanského klubu "Riders Club Black Horses Slatiňany".

V neděli od 14 hodin se lze vypravit na procházku s Vojtou Horálkem. Odpolední procházka s umělcem bude na téma umění versus příroda, umění a příroda, umění z přírody. Sraz je ve dvě odpoledne před Výstavní síní Chrudim v Divadle Karla Pippicha.

Má četba se teď týká prací na zahradě a výsadby zeleniny, bylinek a okrasných květin. V zemi je už cibule, mrkev a ředkvičky. V truhlíku se klube bazalka a tymián. Je radost pozorovat, jak se vše probouzí k životu a znovu potvrzuje, že bez včel a přírody bychom byli ztraceni.

Příjemný víkend a mnoho radosti z jarních měsíců, milí čtenáři. 

Jednatel Místní organizace Českého rybářského svazu (MO ČRS) Chrudim 1 Petr Kořán si v Deníku postěžoval, že druhá rybářská organizace v Chrudimi dostala od města sportovní dotaci 43 900 Kč a poukazuje na to, že statutárním zástupcem této organizace je první místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). Patrně tím chtěl navodit dojem, že jde o střet zájmů. Zároveň se trošku jízlivě ptá, zda je na tom původní rybářská organizace tak špatně, že tyto peníze potřebuje a chce vědět, k čemu jsou určeny. Nezbývá mi v této souvislosti, než se proti tomuto neomalenému útoku Petra Kořána ohradit a v krátkosti mu připomenout, čí zájmy zastupuje v Chrudimi on a uměle vytvořená organizace, které je členem. To proto, aby nemátl chrudimskou veřejnost a nebudil tak dojem, že snad byla "jeho" organizace nějak poškozena nebo dokonce krácena na svých právech. Tak to ani náhodou!

Jak už jste jistě, milí čtenáři, postřehli, v Chrudimi vedle sebe fungují hned dvě rybářské organizace, což je na tak velké město věc nezvyklá a nevídaná. Přitom mají chrudimští rybáři za sebou více než stoletou tradici a nikdy jako teď nebyli rozděleni na dvě party. Jak se to ale vezme. Není totiž parta jako parta. Už proto, že původní chrudimský spolek reprezentují stále takřka výhradně Chrudimáci, zatímco ten nový umělý ve většině "náplavy" odjinud, a to prakticky z celé republiky. Například jeden můj kamarád, který žije v Praze - Jesenici, je členem Kořánova spolku. A není tu zdaleka jediný Pražák nebo Pardubák. To jen pro lepší ilustraci, aby místní občané věděli, kdo se dožaduje našich peněz (dotace z městské kasy).

A proč tu vůbec máme dvě organizace rybářů, z nichž jednu tvoří Chrudimáci a druzí si na Chrudimáky jen hrají? Řekl bych, že ze sobeckých a ryze zištných důvodů. Všechno začalo v době, kdy v 90. letech začal sílit vliv chrudimských rybářů v ČRS a pomalu spěli k navrácení všech historických revírů včetně Sečské přehrady. A jelikož úspěšné příklady táhnou, z čehož měli někteří vysocí funkcionáři ve svazu obavy, aby nepřišli o svoji dobře placenou živnost, došlo k pokusu chrudimskou organizaci rozvrátit a instalovat do jejího čela naprosto jiné loajální vedení. A jak jinak, než s pomocí zrady a podvodu. Někdo totiž tenkrát vynesl z chrudimské kanceláře adresy všech rybářů a vyzval je pod pohrůžkou, že jim nebude na příští rok vydána povolenka, aby se dostavili na členskou schůzi do Divadla Karla Pippicha. A tak sem rybáři skutečně v hojném počtu dorazili, protože divadlo praskalo doslova ve švech. Byl jsem tam tenkrát také - jako rybář i novinář.

Ke zděšení všech se jim ale na pódiu představil úplně jiný výbor, než jaký si chrudimští rybáři zvolili. (Fotografii jeho členů lze stále ještě dohledat v Okresním státním archivu v Chrudimi.) A po těch letech musím uznat, že to byla tenkrát mela. Zatímco v zákulisí divadla dirigovali schůzi zástupci krajského svazu, v hledišti to vřelo. Takřka nikdo z místních rybářů nechtěl dosazený výbor uznat a na jeho hlavy padala i ta nejhrubší slova. Znovu se tak prokázala síla chrudimského spolku, který v drtivé většině ze schůze znechuceně odešel. Na druhé straně dosáhli však krajští funkcionáři svého - položili totiž v divadle s několika jedinci základy nové organizace, kterou potřebovali k tomu, aby na ni mohli převést revíry, které chrudimští rybáři požadovali vrátit. Z účelově svolané schůze vznikla tedy účelově založená organizace MO ČRS Chrudim 1. Co na tom, že ji na začátku tvořilo jen pár lidí. Početní stav byl totiž narychlo doplněn také o rybáře z Pardubic, Lázní Bohdaneč, Prahy i odjinud, aby se dal zdůvodnit převod tradičních chrudimských revírů na tuto organizaci s patřičným počtem členů.

Od té doby jsou chrudimští rybáři, kterých je ve srovnání s druhou organizací naprostá většina a které svaz záměrně přejmenoval na MO ČRS Chrudim 2, v podstatě v exilu, protože nemohou na svých revírech hospodařit. Museli si zkrátka nalézt nové a dívat se, jak se jejich dřívější vody mění v revíry, na nichž dnes nepotkáte živáčka natož nějakou bernou rybu. Občas se proto alespoň snažili vypomoci vlastní osádkou ryb třeba v náhonu pod nemocnicí, aby si zejména ti starší členové mohli v Chrudimi zachytat. A co na to původně dosazené vedení "jedničky"? To se spíše než o řádné hospodaření staralo více o vlastní kapsy a organizaci vytunelovalo. Bylo obviněno ze zpronevěry víc než pěti milionů korun. Za normálních okolností by to každou organizaci položilo a byla by rozpuštěna. Jenže tady se stále ještě hraje o uvedené revíry, a tak musí MO ČRS Chrudim 1 dál fungovat, protože jde o zájem "shora".

Proto se ptám. Má cenu z peněz města takto uměle vytvořenou a v minulosti vytunelovanou organizaci, která oficiálně sídlí v Lánech na Heřmanoměstecku, nějak dotovat? Potřebuje ji k něčemu město, když má vlastní víc než 130 let fungující rybářský spolek? To nechám na posouzení každého z vás. Nikdo mne nejspíš nebude podezírat z toho, že nějak straním chrudimské radnici, avšak tady ji musím pochválit. Rozhodla citlivě s ohledem na tradici a odvedené služby chrudimských rybářů, kterým věnovala dotaci na konání rybářských závodů školní mládeže v Markovicích, na provádění školení k získání rybářského oprávnění a na další výchovu chrudimských dětí. Proto mi přijdou Kořánova nařčení nepatřičná a chtěl bych mu proto doporučit, aby se přestal trefovat do našeho místostarosty a raději hledal peníze u těch, kteří pomohli vcelku zbytečnému spolku bez historie a zásluh na svět a prodlužují jeho agónii. Naše město ho opravdu k ničemu nepotřebuje. Už proto, že svoje rybáře dávno má a ti sídlí odjakživa U Valchy.

Chrudim - Zdejší Regionální muzeum prožívá další personální otřes. K 7. dubnu totiž rezignovala na svoji funkci jeho ředitelka Martina Vítková, a to poté, co jí prý v pátek 3. dubna krajská radní Jana Pernicová (ČSSD) doporučila, aby dala sama výpověď, jinak ji krajská rada odvolá. Pro Vítkovou to byl přinejmenším nečekaný šok, neboť jde o erudovanou odbornici a ve své funkci si vedla víc než dobře.

"V úterý přestávám být ředitelkou muzea, protože jsem byla dohnána k tomu, abych dala rezignaci. Důvody jsou přitom takové nehmatatelné - jde o spoustu polopravd, nepravd a různých udání," shrnula v pátek výtky, které si na kraji vyslechla, dnes již bývalá ředitelka Martina Vítková. Sama se rozhodla okamžitě. "Když nemám podporu lidí v muzeu, co bych tam mohla dělat? Mám pocit, že moje pozice ve městě Chrudim byla snad dobrá, ale v muzeu se to nějak rozpadlo," neskrývala Vítková před Velikonocemi svoje zklamání.

Jaká jsou údajná pochybení Vítkové?
Pro mnohé v Chrudimi bude přitom její rezignace minimálně překvapením, protože si Vítková za víc než rok a půl, co vedla Regionální muzeum, vybudovala pověst zdatného manažera. Za tak krátkou dobu zorganizovala mimo jiné stěhování nepotřebných depozit z muzea do objektu u ploché dráhy, rozšířila výstavní prostory a ztrojnásobila oproti dřívějšku počet výstav, které si veřejnost rychle oblíbila. V posledních dnech vešla do povědomí lidí také svojí další aktivitou, když se rozhodla pro restaurování opony chrudimského divadla z roku 1854, která patří k nejstarším v České republice. A ani ne za týden dokázala získat sponzorský příslib na úhradu takřka poloviny všech výdajů na obnovu opony, která vyjde zhruba na půl milionu. A právě tato aktivita měla být jedním z údajných pochybení, které ji mělo krajské vedení vytknout a přimět k okamžité rezignaci.

První ředitelka vydržela jen čtyři měsíce
My si jen připomeňme, že časté rošády s výměnou ředitelů Regionálního muzea nastaly po odchodu bývalé dlouholeté ředitelky Mileny Burdychové v roce 2011 do důchodu. Od té doby se tu vystřídalo už pět ředitelů a nyní má přijít šestý! Tohle vše se přitom děje za přímého dozoru krajské radní pro školství a kulturu Jany Pernicové, která nese za personální obsazení muzea odpovědnost. Byla to totiž ona, kdo instaloval po Burdychové 1. srpna 2011 do uvolněné funkce Danu Kroužilovou, která vystudovala magisterský obor sociální a masové komunikace a měla zkušenosti ze soukromé i veřejné sféry. Je zároveň autorkou několika odborných publikací a scénářů ke vzdělávacím filmům. Vydržela však v Chrudimi pouhé čtyři měsíce a dnes pracuje na Odboru strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR. Po dobu osmi měsíců byla poté pověřena řízením muzea účetní Naděžda Jungmannová, než byl 1. 4. 2012 jmenován novým ředitelem historik umění a pedagog Zdeněk Konečný. Ale ani ten zde neměl dlouhého trvání a po devíti měsících ve funkci byl přinucen rezignovat. A tak za něj na dalších sedm měsíců opět zaskočila účetní Regionálního muzea Jungmannová. Konečný se dnes živí jako učitel Gymnázia v Moravské Třebové.

Do muzea už jen pro osobní věci
A konečně dne 1. 7. 2013 přišlo jmenování historičky umění Martiny Vítkové. Podle mnohých odborníků správná volba. Vystudovala Filosofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor teorie a dějiny výtvarného umění a s úspěchem působila jako historik umění a kurátor Galerie moderního umění v Hradci Králové a vedle toho také externě přednášela na Fakultě výtvarné kultury univerzity v Hradci Králové. Do Chrudimi se vysloveně těšila a její elán byl na chodu Regionálního muzea znát. Jedna expozice zde střídala druhou a také tématicky se trefovala do vkusu a zájmu návštěvníků. Možná právě proto vydržela ze všech nově jmenovaných ředitelů ve funkci nejdéle - 21 měsíců. Nátlak kraje na její rezignaci se zdá být však nepochopitelný. Uvidíme tedy, jak se k záležitosti postaví především radní Pernicová, která měla s Vítkovou jednat v pátek 3. dubna a být jednou z těch, která ji měla přesvědčit, aby k 7. dubnu na svou funkci rezignovala. Do muzea si přitom může Vítková přijít už jen pro osobní věci.

Spočívá problém skutečně jen u odvolaných šéfů?
A kdo povede Regionální muzeum nyní? Podle všeho opět účetní a předsedkyně zdejší odborové organizace Jungmannová, která byla za Vítkové i jejích předchůdců zástupcem ředitele muzea. Byla to právě ona, kdo po odvolání Kroužilové a Konečného mimo jiné prohlásila: "Neřekla bych, že střídání ředitelů muzeu přímo škodí." Dlouholetá ředitelka Regionálního muzea Milena Burdychová si to však nemyslí. "Kontinuita práce by měla být zachována, neboť takhle krátké období na seznámení se s muzejní činností nestačí. Problematické rovněž je, pokud se mění během roku člověk ve vedoucí funkci a přijde po něm někdo, který přichází s jinými iluzemi nebo nápady. V tomhle také žádný přínos nevidím," prohlásila kategoricky Burdychová souběžně s Jungmannovou po odvolání Zdeňka Konečného. "Neříkám, že jsem byla dokonalá, určitě jsem mohla být lepší. Kdybych se však mohla opřít o spolupráci v muzeu, to ale nešlo," uzavírá Martina Vítková. Právě její poslední slova mohou leccos naznačit. Uvidíme tedy, jaký bude další vývoj a zda se podaří nalézt skutečného viníka neuspokojivé personální situace v čele Regionálního muzea, protože zbavit se tří poměrně kvalitních ředitelů, z nichž ten poslední navíc pracovně vynikal, není jistě normální a vytloukat klín klínem nejspíš také donekonečna nejde.

Chrudim - Chrudimská nemocnice se stala součástí konglomerátu nemocnic Pardubického kraje a bude to pro ni znamenat řadu změn. Přestože se vedení kraje i nemocnice dušuje, že k žádnému rušení a omezování péče nedojde, přeci jen se pacienti jistých úprav dočkají.

Nejvýraznější změnou nepochybně bude uzavření starého vchodu do budovy nemocnice a návrat k vstupu starému, který se nacházím v místech, kde je dnes bufet. Důvodem by měl být fakt, že současný vstup je dlouhodobě nevyhovující, protože se zde setkávají pacienti chodící s pacienty, které přivážejí záchranáři. To by se mělo stát minulostí a současný vstup tak využijí výhradně zmiňované „erzety“.

Nový ředitel Chrudimské nemocnice Vladimír Kučera nechce, aby byla kvalitní péče, jíž je zdravotnické zařízení pověstné, jakkoli omezována. Rozvíjet by se tak měla především chirurgie a laparoskopie. V brzké budoucnosti však dojde k vybudování i zcela nových jednotek intenzivní péče. Model, který v nemocnici funguje, je totiž už přežilý. Dnešní trend je takový, že příbuzné obory mají jednotky intenzivní péče společné. Ušetří se tak čas a energie personálu. A právě tímto směrem by se měla nemocnice ubírat. V současnosti však probíhá zateplování pláště celé budovy a ukazuje se tak jedna z výhod, kterou Chrudimská nemocnice disponuje. Vzhledem k tomu, že je umístěna v jedné budově, nejsou náklady na tuto nezbytnou úpravu tak vysoké. 

Chrudim - Nekonečný příběh připomínají jednání, setkání a rokování týkající se areálu bývalého letního kina za budovou Muzea. Po letech emotivních výstřelků jeho zastánců i odpůrců a marné snaze najít společnou řeč, rozhodlo nyní vedení města šalamounsky. Začne se znovu a s čistým štítem.

Rozhodnutí stornovat všechny výsledky doposud proběhnuvších jednání teď přijala i rada města. Podle neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS) se nedá nic jiného dělat a je to tak rozhodnutí zdaleka nejrozumnější. Na jedné straně totiž stojí město, jehož vedení se za osm let, kdy se tyto diskuse vedou, prakticky nezměnilo, na straně druhé pak městský zastupitel Richard Herbst (ANO 2011), s nímž je podle některých velmi těžké se dohodnout. Herbst totiž prý často mění již uzavřené dohody a je takřka nemožné s ním najít společnou řeč. Skupinka Herbstových příznivců se v průběhu minulých let snažila areál bývalého letního kina využívat k pořádání nejrůznějších akcí, které však mezi chrudimskou veřejností měly v lepším případě diskutabilní odezvu. Pravidelně je navštěvovaly pouze desítky zájemců.

[[img:chrn_fullwidth:5195:Tady mělo vzniknout parkoviště, které by odlehčilo Lázeňské ulici. Foto: Chrudimské noviny]]

Před sedmi lety měl v prostorách letního kina vzniknout park s promenádou, dětským hřištěm a květinovou zahradou, součástí mělo být i tolik potřebné parkoviště. Úpravy však měly vzniknout na úkor promítací stěny a hlediště, což „Herbstovci“ společně s Chrudimskými patrioty ústy svého předsedy Josefa Kopečného kategoricky odmítli a přišli s vlastním návrhem. Tato situace se opakovala prakticky rok co rok až k současné patové situaci. Areál letního kina si Herbst od města pronajímá a pořádá zde již zmiňované kulturní akce, dokonce s pomocí dotace města. Někteří v této souvislosti poukazují na to, že tak vlastně občané ze svých kapes dotují Herbstovi koníčka, kterým je vlastně dnes již přežilé promítání pod otevřenou oblohou. Navíc tyto peníze návštěvnost areálu nijak nezvýšily.

V současnosti se tedy má začít zase od začátku, a to veřejným projednáváním osudu bývalého letního kina. To by se mělo uskutečnit v dubnu, respektive v květnu letošního roku. K budoucím úpravám se tak bude moci vyjádřit i veřejnost, která však na počátku vleklého sporu moc zájmu o dožilý prostor za Muzeem neprojevila.

Chrudim - Nový nájemce smuteční síně je na světě. Po letech, kdy v těchto místech podnikala firma Vostrovský z Heřmanova Městce, dochází nyní k významné změně v osobě nájemce i ceně, kterou vítěz výběrového řízení za prostory zaplatí. Nově zde tak bude mít hlavní slovo pardubický Charon.

Za rok užívání smuteční síně, která už roky volá po kompletní rekonstrukci, zaplatí majitelka firmy Jitka Filipová 894 tisíc korun, což znamená bezmála 1699 korun za metr čtvereční. Právě nejvyšší cena nájmu byla jedním z rozhodujících kritérií, jímž se komise řídila. Na druhém místě pak skončila již zmiňovaná firma Vostrovský s nabídkou 850 tisíc korun, třetí byl Martin Horák ze Svinčan s částkou 570 tisíc korun.

Samotná smuteční síň by si podle vedení města zasloužila opravu a už několik let se k ní schyluje. Naposledy tak nechala radnice vytvořit projektovou dokumentaci za 600 tisíc korun. Její součástí je třeba řešení nevyhovujícího parkování v okolí smuteční síně, nové řešení zeleně a samozřejmě také kompletní rekonstrukce objektu. Ta by měla začít už příští rok na jaře. 

V případě současného ředitele Technických služeb Chrudim Zdeňka Koláře si nešlo nevšimnout souvislostí, které pozvolna spěly k jeho rozhodnutí podstoupit protialkoholní léčbu. Takových signálů jsmě měli v redakci několik a veřejnost se o jeho problému s alkoholem měla poprvé možnost dozvědět na začátku loňského roku, kdy spáchal v opilosti těžkou dopravní nehodu před Vlčnovem, za kterou ho projednával zdejší okresní soud.

Nešlo si také nevšimnout otevřeného dopisu Chrudimačky Ivany Palečkové, která měla se Zdeňkem Kolářem osobní zkušenost a která naprosto věcně a bez emocí konstatovala, že se ředitel Technických služeb rozhodl správně, když nastoupil léčení, protože ho, jak uvedla, "doběhlo něco, s čím se těžko žije". Pozastavila se však nad tím, že mu to dříve v práci procházelo a prochází i nyní, zatímco jinde a v případě "obyčejných smrtelníků" by jim za něco podobného hrozil nekompromisní okamžitý vyhazov. Vzhledem k tomu, že Zdeněk Kolář v podstatě reprezentuje ve své funkci i město, se nedá než s Ivanou Palečkovou souhlasit. Stejně tak musím souhlasit, že si tím vedení města nabíhá na smeč občanů, kteří jím kvůli tomu mohou ve stále větším počtu začít pohrdat.

Nechci tady Zdeňka Koláře nijak pranýřovat, protože bojovat s démonem alkoholu není žádná legrace. Trpí tím nejen on, ale určitě i jeho rodina a okolí, v konečném důsledku pak samotné město, které muselo pod vlivem těchto událostí v Technických službách Chrudim začít improvizovat. Musím však ocenit to, že se Zdeněk Kolář zachoval za této situace jako chlap, který se postavil k problému čelem, protože se chce své závislosti na alkoholu zbavit a jako člověk napravit. Léčba to jistě není a nebude krátkodobá. Město udává, že bude desetitýdenní. Leckdy při ní hrozí i recidiva. Popřejme proto Zdeňku Kolářovi, ať se s ní vypořádá s úspěchem. A co popřát radnici? Především hodně pádných argumentů k tomu, proč si takového člověka dál držet v zodpovědné vysoké funkci, a to i za cenu možné ztráty vlastní prestiže. Rád bych totiž věřil tomu, že uvažuje koncepčně v zájmu nás všech a nikoli jen v zájmu jedince. Tak pádné argumenty z odpovědných úst bohužel ale ještě nezazněly.

Chrudim - Divadelnictví, spolek ochotníků a vůbec provozování činohry má ve městě dlouhou tradici. Její součástí je i vybavení prvního divadla v Chrudimi, které fungovalo v budově bývalého kostela svatého Jana Křtitele. Ten stával v místech budovy dnešní Komerční banky. Součástí každého divadla je i jeho opona.

A právě nejstarší chrudimskou oponu chce teď zachránit šéfka Regionálního muzea Martina Vítková. Muzeum proto vyhlásilo veřejnou sbírku, z jejíhož výtěžku by restaurování opony mělo být financováno. „Důvodem konání sbírky je zachránit jednu z nejstarších dochovaných opon v České republice. Chrudim měla celkem tři opony. První shořela v roce 1850 při velkém požáru. Tato druhá opona vznikla před rokem 1854 a v divadle sloužila do 90. let 19. století. Poté byla vystřídána novější secesní oponou, která se bohužel též nedochovala,“ uvádí ředitelka muzea.  

„Opona s námětem Libušiny věštby patří do slavné éry chrudimského ochotnického divadla. Při její první prezentaci byl přítomen autor české hymny František Škroup a dirigoval svoji Chrudimskou ouverturu, věnovanou otevření starého chrudimského divadla. Vystupoval zde také Josef Kajetán Tyl. V té době stál v čele ochotnického divadla doktor Emanuel Pippich, který získal chrudimskému divadelnictví věhlas,“ přibližuje okolnosti vzniku opony Martina Vítková.

[[img:chrn_fullwidth:11004:Detail opony starého chrudimského divadla. Foto: Jindřich Balous]]

„Samotná opona je dílem akademického malíře Jana Kokeše, který vystudoval Akademii výtvarného umění ve Vídni u profesora Waldmüllera. Od roku 1850 působil v Chrudimi jako portrétista a malíř sakrálních obrazů. Vzhledem k historické významnosti této památky bychom s pomocí veřejnosti rádi oponu opět zpřístupnili návštěvníkům muzea a vrátili jí reprezentativní roli zdůrazňující kulturnost města Chrudimi,“ říká Vítková.

Samotná sbírka bude zahájena na dernisáži výstavy „Epizoda I. - Sbírka v muzeu“, která je naplánována na 29. dubna v pět hodin odpoledne.

Chrudim - Zřizování osadních výborů v místních částech města není žádný med. O tom se přesvědčili jak městští zastupitelé, tak předkladatel návrhu na jejich zřízení, neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Sotva totiž návrh předložil, už se hlásil o slovo opoziční zastupitel David Kasal (ANO 2011).

Poslanci a lékaři Kasalovi se prý ozvalo několik rozhořčených obyvatel místní části Markovice a v dopise si mu stěžovali, že jejich osadní výbor je nečinný. Neschází se a co je prý ještě horší, nechává obecní majetek chátrat. Například chodníky se zde prý rozpadají a lidé už tak nemají skoro kde chodit.

Starosta městě Petr Řezníček (SNK-ED) však Kasala uklidnil s tím, že tento dopis, přestože je podepsán třemi osobami, píše ve skutečnosti jen jeden pravidelný stěžovatel. Starosta však připustil, že ne všechny osadní výbory mohou pracovat tak, jak by měly a následně zazněl i návrh na vytvoření jednacího řádu, který by členům výborů určoval, v jakých intervalech se mají scházet. S tímto návrhem ale ne všichni souhlasili a zazněly i hlasy o zbytečném svazování ochotných lidí, kteří se této činnosti věnují ve svém volném čase.

Svým hlasováním tak městští zastupitelé potvrdili, že osadní výbory v Markovicích a Topoli budou mít pět členů, ve Vlčnově a Medlešicích pak šest a ve Vestci pouhé tři. Kdo však bude ve výborech zasedat a jednat? V Markovicích byla šéfkou zvolena Zdenka Fančovičová. Kolegy jí tvoří František Dubský, Josef Gregor, Petr Horta a Jiří Řešátko. Ve Vlčnově se „ministarostou“ stane Theodor Hučka. Spolu s ním by se měli scházet Miroslav Zitko, Petr Ledvina, Petr Livora, Jana Vránová a Jiří Daněk. V Medlešicích se osvědčila Daniela Mihulková, tudíž nepřekvapí, že ji město opět potvrdilo ve funkci předsedkyně. Dalšími členy osadního výboru jsou Jana Rotrekklová, Aleš Musil, Martin Hošman, Šárka Kuklová a Václav Dobrovolný. Topol je obec dobrovolných hasičů, takže nepřekvapí, že předsedou byl zvolen jeden z nich, Libor Pilař. Dále zde lze najít Pavla Snětinu, Václava Barvu, Luboše Korečka a Františka Jelínka. Nejmenšímu osadnímu výboru v místní části Vestec má „vládnout“ Jiří Soukup, Petr Mikuláš a Felix Šťastný.

Chrudim - Velikonoce jsou tu! Tedy, dnes ještě ne, začínají samozřejmě až v neděli, respektive v sobotu večer, kdy se katolíci sejdou v kostelech k vigilii, při níž bude posvěcena voda a čteno z písem. Prozatím však Kristus nebyl ani ukřižován a připravuje se na Poslední večeři se svými apoštoly.

Velikonoce jsou nepochybně nejdůležitější svátky v roce, přestože se je čtyřicet let komunistického temna snažilo srovnat se zemí. A to i za cenu takových podlostí, jako byly řízky ve školních jídelnách na Velký pátek, kdy se většinově věřící obyvatelstvo Československa postilo. Ta doba je už ale pryč a s ní nesvoboda a šmírování těch, kdo chodí do kostela. Zatoužíte-li po návštěvě některého ze svatostánků, třeba zrovna toho na Resselově náměstí, zde máte rozpis bohoslužeb.  

Velikonoční prázdniny mohou vaše děti prožít na Palučinách, nejsem si však jist, jestli ještě najdete volné místo. V sobotu, Bílou sobotu vás rádi přivítají v hlineckém Betlému. Prohlédnout si zde můžete tradiční zdobení kraslic. A to včetně malování skleněných vajíček a velikonočních ozdob, či prodeje včelích produktů. Jedná se o doprovodný program k výstavě věnované tradičním obyčejům provázející Pašijový týden. T.J. Sokol Nasavrky vás zve v sobotu od půl druhé odpoledne na pletení pomlázek na Bílou sobotu za sokolovnou. Přijďte ukázat, jak se plete u vás! Přijďte se naučit od ostatních nové způsoby pletení! S sebou si vemte proutky, zavírací nůž, případně uzeninu na opékání, protože po dobře vykonané práci přijde mastná odměna. V sobotu odpoledne vás chrudimský Mama klub provede importovaným zvykem, kterým je hledání velikonočních vajíček v době, kdy Velikonoce ještě zdaleka nezačaly.

Na skutečském rybníce proběhne už třetí Skutečský pstroužek. Nezlomíte-li si jazyk při vyslovení názvu soutěže, zkuste se přihlásit. Soutěžit se bude v lovu pstruhů a sivenů na umělé nástrahy. Vítěz obdrží Pohár starosty města Skuteč a pohár MO ČRS Skuteč, dále bude oceněno nejlepších 25 závodníků.

V neděli 5. dubna se v Seči bude tančit. Velikonoční zábava započne v místním kulturním domě v osm hodin večer. Ve stejný čas a datum budou trsat i hasiči v Radimi.

Nu, a pondělí, což je den, kdy pro mnohé teprve ty správné Velikonoce začnou. Zkuste se, pánové, nezmalovat pod obraz. Není to hezký pohled na policistu, jindy důstojného ve své funkci, když pak na mol opilý močí na Kopanici nebo dorostenec hází vajíčka po svých kamarádech. Pomlázka je přece o něčem jiném, jakkoli se jedná samozřejmě o původně pohanský zvyk. A vy, slečny a dámy, zkuste být tolerantnější, až se někomu z koledníků při pohledu na vaši krásu zamotá jazyk.

Požehnané Velikonoce vinšuji všem svým čtenářům i čtenářkám!