Chrudim - Martina Vítková byla jednou z mála ředitelek zdejšího Regionálního muzea, která se nebála nových výzev a odvážně se pustila do maratonu, který ji nakonec bohužel stál místo. Vedení Pardubického kraje se ji totiž rozhodlo nečekaně k údivu mnoha kulturních odborníků odvolat a uvrhnout muzeum zpět do nejistoty.

Přesto se na své působení v Chrudimi nedívá Martina Vítková s hořkostí, ale do jisté míry se zadostiučiněním.

Paní Vítková, podařilo se vám objevit starou oponu místního divadla, zorganizovala jste i výstavu, na níž podle některých reakcí nebyli místní konzervativní návštěvníci připraveni a výstava byla nečekaně ukončena. O co vlastně šlo?

Nedá se říct, že by opona byla nově objevená. Nová byla spíše ta energie, která se do věci přes studenty UMPRUM nalila. Oponu před lety řešil tehdejší historik muzea Karel Pikhart, ale protože nikdy nebyla vystavena, nic se nestalo. Nelze chtít po institucích či veřejnosti nemalé prostředky, aniž by tu byl jasně viditelný důkaz jejich potřebnosti a smysluplného využití. Libušina věštba na oponě ze starého chrudimského divadla je symbolem budoucnosti, ale také výzvou. Nikdo nezná svou budoucnost, i když pro ni intenzivně pracuje. Výstava Epizoda I, na níž muzeum spolupracovalo s ateliérem sochařství pražské Uměleckoprůmyslové školy, hledala nové způsoby a cesty, jak vystavovat a mluvit o muzejních sbírkách. Výstava měla přivést do Chrudimi dva laureáty prestižní Chalupeckého ceny. Sochař Dominik Lang, známý z Bienále v Benátkách v roce 2011, se tu objevil, ale konceptuální autorka Barbora Klímová, která působí na fakultě v Brně, bohužel už pohled svého ateliéru na archivy nepředstaví. A její studenti svůj semestrální úkol nezakončí. V Chrudimi jako na půl cestě chtěly spolupracovat nejzajímavější tvůrčí ateliéry Prahy a Brna. Z tohoto setkání a protnutí různých myšlenek mohly vzniknout zajímavé podněty.

[[img:chrn_fullwidth:11097:Opona Jana Kokeše z roku 1854.  Foto: Ivo Mičkal]]

Také experimentální hledačské výstavy do programu muzea patří. Se sázením na jistotu se nedá daleko dojít, ona ta jistota konzervativismu je také pro každého jiná a jinde. Tvar výstavy ovšem nikdy není důvodem pro její předčasné ukončení. Navíc bez vědomí těch, kteří výstavu připravili. Výstava byla plánována dlouho, už v dubnu 2014 se stalo chrudimské muzeum a jeho sbírky jedním z důležitých témat výjezdního workshopu ateliéru sochařství UMPRUM v jihočeské Bechyni. Projekt byl třetím pokračováním dramaturgického plánu spolupráce muzea a uměleckořemeslných škol, který jsme odstartovali už v lednu 2014 spoluprací se SUPŠ hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové. 

Jaký byl program této série výstav?

Záměrem muzea bylo představovat pravidelně uměleckoprůmyslové či designové vzdělávací instituce a následně dílo pedagogů. Důvod je zjevný - školy tohoto typu a muzea byly zakládány ve stejné době, na konci 19. století a ze stejného důvodu. Z obav před následky průmyslové revoluce. (Jedna taková škola byla založena i v Chrudimi.) Ekonomika průmyslu se ve výrobě projevila velkými sériemi předmětů. Maximalizace zisku nebrala ohledy na krásu a použitelnost tvaru. Bojujeme s tím stále, snad každý se někdy setkal s varnou či čajovou konvicí, která při použití kape. Na vině je špatný design, špatný tvar. Úkolem řemeslných škol a muzeí bylo předcházet těmto situacím a vzdělávat výrobce i spotřebitele, aby nás stále obklopovaly dobře navrhnuté a funkční tvary. V historii muzeí se snadno zjistí, že muzea se školami vždy nějak spolupracovala. A tato spolupráce byla oboustranně prospěšná. Pokračovat se mohlo třeba sochařskou školou v Hořicích.

Druhou fází spolupráce měla být i výstava pedagoga spolupracující školy. Dějiny nás učí, že právě umělci působící na školách jsou ti, na které historie nezapomene. Dokáží formulovat a předávat své názory dalším generacím, mají tedy vliv na společnost. První byla připravena výstava jediného východočeského monumentálního sochaře Ladislava Jezbery Dosnění, ale ta v létě také nebude. V plánu byla i prezentace významných osobností designu.

Proč vlastně přijeli studenti UMPRUMu do Chrudimi?

Studenti sochařství UMPRUM se přijeli do Chrudimi poučit o sbírkách a muzeích, o způsobu vystavování a interpretace sbírek. Měli už zkušenost s vlastní sbírkou, jež se rozšiřovala podle stejných principů jako sbírky muzeální. Význam předmětu je nutno obhájit před kolegiem, které má často jiné názory, zkušenosti a preference. Přijetí do sbírky se stvrdí hlasováním.

[[img:chrn_fullwidth:11098:Předčasně zrušená expozice v chrudimském muzeu, kterou připravili studenti pražské UMPRUM.  Foto: Dominik Hejtmánek]]

Vybrali jste na výstavu nějaké zvláštní předměty ze sbírek muzea?

Ze sbírky muzea byly vybrány předměty přijaté po roce 2000 a ty byly vystaveny jako doklad činnosti muzea ve 21. století. Souběžně probíhaly rozhovory s kurátory sbírek, jejich nahrávky byly sestříhány do zvukomalebné podoby, z níž se vynořovaly jednotlivě věty, zvuky, smích... Právě akord zvuků a slov dával jasnou představu o mnohohlasé identitě muzea složeného z odborníků různých oborů lidské činnosti. Vynikla také emotivnost teoretiků, která bývá v jejich profesionální práci spíše jen tušena v pozadí, jejich niterný vztah k předmětu svého bádání. Hovořilo se o nejstarším dochovaném chrudimském nočníku. O pokladničce z 15. století nebo o gotickém klenáku z podlažického kláštera, který pamatuje Codex Gigas, o výjimečných předmětech a dokladech ze sbírky historie, archívu, knihovny, etnografie a výtvarného umění. Pohled studentů a pedagogů Dominika Langa, Edith Jeřábkové a Jana Haubelta vyzdvihl důležitost interpretace historie i umění.

Zpět k oponě. Jakým způsobem se studenti podíleli na jejím znovuobjevení?

Nejzásadnějším činem výstavy bylo opravdu vystavení historické divadelní opony z poloviny 19. století. Protože muzeum dlouho nemělo dostatek zaměstnanců, ve svých počátcích sotva dva, opona zde byla jen uložena. Součástí sbírek se stala až v roce 2001. Příběh opony znovuzapočal tedy až nedávno a pokračoval také díky studentům. Ti na náklady školy vymysleli a vyrobili lůžko pro oponu, které restaurátor šesti monumentálních opon, Jiří Látal z Litomyšle, ocenil jako ideální. Vyrobili také transportní bednu dlouhou bezmála osm metrů a asistovali restaurátorce Haně Vítové, která měla odborný dohled nad převozem a vystavením opony.

[[img:chrn_fullwidth:11096:Opona je v současnosti vystavena v Regionálním muzeu.  Foto: Dominik Hejtmánek]]

Inspirovali vás studenti svým přístupem a elánem?

Energie studentů, kteří se pokusili Chrudimi pomoci s jedním z jejích symbolů, obrozeneckou oponou starší než základní kámen Národního divadla, byla velmi pozitivní, a byla by velká škoda, kdyby spolupráce nepokračovala. Studenti se během pobytu v Chrudimi setkali s krásným, vstřícným a přívětivým městem, s mnoha zajímavými lidmi. Báječnou přednášku a vhled do sběratelství a historie města jim připravil Tomáš Pavlík. Pražští studenti odjížděli se zážitkem, že je Chrudim prostě úžasná. A ona je.

Čím je pro vás osobně důležitý výjev, který je na oponě zachycen?

Libušino proroctví je metaforou, se kterou se můžeme neustále konfrontovat. Opravdu jsme dostáli představám našich předků o velikosti a významu národa či společenství žijícího na tomto území? Máme být na co pyšní před svými potomky?

Není proto velkou škodu zrušení výstavy?

Určitě ano. Na výstavu Epizoda I byly totiž vytištěny pozvánky, pozváni lidé, recenze směřovaly do odborného tisku. Uměleckoprůmyslovou školu výstava něco stála - grant na pobyt v Chrudimi, materiály, které na výstavě byly použity. Součástí výstavy byla spolupráce s ateliérem z brněnské FAVU. Zatímco Praha se soustředila na téma muzejnictví, brněnský projekt Betarchív se týkal archívnictví. Formuloval tři úrovně práce s archiváliemi. Prvopočáteční dění a dokumenty nazval alfa stavem. Beta chápali jako to nejdůležitější, co je díky diskusím a ujasnění názorů vybráno pro výstavu. Následovat měla závěrečná gamafáze, která pracovala s odstupem a zpětnou vazbou na prezentovaný názor. Netřeba podotýkat, že zrušení spolupráce uprostřed běhu není dobrou vizitkou pro muzeum. Pokud by byl projekt uskutečněn v plném rozsahu, mohl být první spoluprací tohoto druhu, o které by se ihned začaly psát články a vědecké texty.

[[img:chrn_fullwidth:11099:Martina Vítková s fotografem Bohdanem Holomíčkem.  Foto: Bohdan Holomíček]]

Co říci závěrem?       

Můžeme si jen přát, aby se tento problém nepodepsal na budoucnosti opony, která je jedním ze symbolů města, důkazem jeho národní a kulturní vyspělosti a předmětem, jenž by měl lidi tak nějak svátečně spojovat. Oficiální sbírka na restaurování opony by měla započít 30. dubna. Očekává se, že bude trvat nejméně dva roky. Opona bude k vidění ještě do poloviny května, kdy ji vystřídá plánovaná výstava geoparku Železné hory.

P.S. Zájem sochařského ateliéru UMPRUM o sbírky pokračuje v projektu Epizoda II pro Dům umění města Brna a Epizoda III v proslulé pražské galerii Tranzitdisplay. To je výstava, která sbírá sběratele - jedním z účastníků diskuse o tvorbě a prezentaci sbírky se stal právě chrudimský Tomáš Pavlík.

Chrudim - Parkování ve městě je nikdy nekončícím příběhem, který přes dílčí úspěchy nemůže uspokojit všechny majitele aut. Přestože třeba parkovací dům v centru Balustráda zdaleka není obsazen, stěžují si další a další šoféři na nedostatek míst k odstavení svého vozu. Chtějí je pochopitelně zdarma.

Problém s parkovacími místy se teď vynořil třeba v čerstvě rekonstruované ulici Čs. armády. Tady se totiž rozšířila fáma, že po rekonstrukci se počet míst k odstavení aut zmenší, z čehož místním vstávají vlasy hrůzou na hlavě. „Zajímalo by mne, jak bude vyřešeno parkovaní u nádráží. V současné době zde probíhají úpravy chodníku. Dnes jsem se dozvěděl, že zde bude zákaz parkování. Nechápu, kde majitelé vozidel bydlící v ulici Čs. armády mají parkovat, pokud se informace zakládá na pravdě,“ zlobí se Jiří Bendák.

[[img:chrn_fullwidth:629: Vznikne tady další parkoviště? To současné je mnohdy poloprázdné.  Foto: Chrudimské noviny]]

Šéf Oddělení investic MěÚ Chrudim Soběslav Dušek tyto vášně však klidní. „Parkování u nádraží v ulici ČSA bude zachováno ve stejném duchu jako před rekonstrukcí. Podélné stání zůstane mezi ulicemi Přemysla Otakara a Rooseveltovou,“ říká Dušek. Město navíc v této lokalitě plánuje od Českých drah zakoupit pozemek o rozloze asi 800 metrů čtverečních, kde by mohlo vzniknout další parkoviště. O možnosti odkupu teď bude jednat městské zastupitelstvo, které se sejde 18. května.

Chrudim - Zápach šířící se z průmyslové zóny, která se rozkládá v místech bývalého podniku Transporta, obtěžuje v současnosti některé obyvatele sídliště Na Rozhledně. Mají ale podle všeho smůlu, pokud by se se stížností obrátili na místní městský úřad. Podobně, jako v případě zápachu z polí, i tady je město prakticky bezmocné.

Chrudimské noviny se už nepříjemnému zápachu, který se občas šíří z polí, jež obklopují město, věnovaly. Po dotazu, jenž směřoval k vedení Odboru životního prostředí MěÚ Chrudim, se ukázalo, že úředníci mnoho „pák“ na případné „hříšníky“ z řad zemědělců nemají. Podobná situace podle všeho panuje i v případě zápachu, který rozhodně není organický a pochází z míst, kde sídlí pobočky průmyslových podniků. „Zajímalo by mne, co je příčinou intenzivního nepříjemného zápachu z průmyslové zóny, který se šíří do sídliště Strojařů. Zápach připomíná pálenou strusku nebo něco, jako když se pálí brzdové destičky u auta,“ stěžuje si na problematické žití Na Rozhledně Jan Polák.

[[img:chrn_fullwidth:11118:Z Transporty se údajněě šíří zápach ze spálených brzdových destiček, radnice však místním nepomůže.  Foto: Chrudimské noviny]]

Úřednice z Oddělení ekologie prostředí MěÚ Chrudim Bohumila Mlatečková však krčí rameny. Město tady mnoho nezmůže. „Městský úřad Chrudim, Odbor životního prostředí, v tuto chvíli nedokáže posoudit, co je příčinou zápachu z průmyslové zóny. V areálu průmyslové zóny bývalé Transporty jsou v provozu zejména takzvané vyjmenované zdroje dle zákona o ochraně ovzduší, které by eventuálně mohly být příčinou zápachu. Kompetentním orgánem ochrany ovzduší je v tomto případě Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. Stížnosti na provoz vyjmenovaných zdrojů, případné kontroly provozů, dodržování stanovených podmínek provozu zdrojů řeší dle zákona o ochraně ovzduší Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové,“ směřuje stížnosti zdejších obyvatel městská úřednice. Obyvatelům Rozhledny tak nezbývá, než se obrátit na kraj nebo ještě lépe na Českou inspekci životního prostředí.

Chrudim - Konec dubna je tu a s ním pálení čarodějnic, tajemná Filipojakubská noc a také svátek lásky i práce. Na něj si sice ještě týden počkáme, ale vyhlížet třešeň, pod níž svou milou políbíte, aby vám neuschla, můžete už teď. Případným zájemcům mohu zapůjčit jednu ze svých dvou třešní.

V pátek 24. dubna pořádá Hotel Vídeň v Luži středověké hody a na vás je, abyste posoudili, jak se šéfkuchaři příprava třeba vran v těstíčku povedla. Ve středověku se totiž jedlo kdeco a chudina byla obvykle pouze o kaších z hrachu a obilí. Město Slatiňany vás od 16 hodin rovněž srdečně zve na vystoupení kapely Pardubická 6 a posezení při písničkách s kapelníkem Ladislavem Šauerem do Společenského domu Slatiňany. Nově opravené třímanuálové varhany chrámu Nanebevzetí Panny Marie rozezní v pátek od 22 hodin Kateřina Holá, loňská absolventka brněnské JAMU. Na programu bude také J. S. Bach, B.Smetana, O. A. Tichý, J. Klička a další.

V hlineckém Betlému se pořád něco děje. Nejinak tomu bude i o nadcházejícím víkendu. Tentokrát půjde o tradiční Svatojiřský jarmark s doprovodným programem, prodej lidových výrobků a ukázky řemesel. Dopolední program je následující: Hudební, taneční a divadelní vystoupení - ZŠ Ležáků, ZŠ Smetanova, ZŠ praktická a speciální, FS Vysočánek - Vynášení Smrtky, Poznejte zelené srdce Česka - zahájení nové turistické soutěže, registrace hráčů po celý den, Pohybové studio Sluníčko, Street Angels. A odpolední program vypadá takto: Street Angels, Poznejte zelené srdce Česka - autogramiáda kreslířky knihy, Sbor ZUŠ Hlinsko, Kvalita z Hlinecka - vyhlášení nově oceněných, Hudební skupina Replica. Po celý den pak bude probíhat výroba voskových svíček v TIC, hrát bude flašinetář a konat se budou selské trhy.

V sobotu 25. dubna od tří odpoledne opět můžete navštívit chrudimské Muzeum loutkářských kultur. Loutková hra na motivy indiánských mýtů s názvem Dcery Matky Země vás zavede do daleké a dávné Ameriky. Dozvíte se, jak se z lovců stali zemědělci. Setkáme se s indiány, kteří objevili tajemství tří dcer Matky Země: Fazole, Kukuřice a Dýně. Hra je pro děti i dospělé. Hrají Tereza a Tomáš Machkovi. Na představení navazuje drobná tématická dílna pro děti. Do hospůdky Pod Kopcem se od tří odpoledne můžete vypravit na opékané sele. Občanské sdružení Přátele Chrudim a Autobusová doprava Jan Mrázek Hradec Králové pořádají v sobotu 25. dubna od 10 hodin třetí ročník Festiválku na klíček v areálu Sokola Slatiňany. Těšit se můžete na vystoupení dětí i dospělých a objeví se také zpěvačky Monika Mašková, Markéta Maky Zdeňková a zpěvák Karel Vágner s překvapením. Od 17 hodin se můžete těšit na Wječnou žízeň. Připraven bude bohatý doprovodný program. Ve dvě odpoledne pak přivítá swingové odpoledne v Klášterních zahradách skvělé hosty: Taneční a dechový orchestr ZUŠ Chrudim, Big band Lanškroun, Big Band Chrudim, Jazzový orchestr Chrudim ZUŠ Chrudim Reunion. Od sedmi večer potom v MUBASu jistě neopomeňte navštívit operu Orfeus v nastudování pardubické konzervatoře.

V neděli se můžete ve skutečském muzeu podívat na obrazy našeho věrného dopisovatele Jaroslava Korečka, které skrývají nevšední půvab a poté už třeba hurá do Slavické obory. Všechno zde kvete a pučí, roste a zelení se. Radost pohledět, protože právě každoroční probuzení přírody, tak nejisté v posledních dnech února a března, nám dává novou naději. Naději na další život, úrodu, telata, kůzlata a další roztomilou havěť. Člověk ve městě snadno zapomene, kde leží onen skutečný tep a kořen všeho žití :-).

Tak příjemný víkend, milí přátelé.

Chrudim - Redakce Chrudimských novin informovala v minulém týdnu ve zvláštní fotoreportáži o nových záchranných prvcích v okolí několika jezů na území města. Proč se však pěnové podkovy a provazy s tabulemi vůbec objevily u dvou chrudimských splavů, jsme zjišťovali u Povodí Labe, které je správcem toku řeky Chrudimky v našem městě. 

Podnik, který se stará o vodní toky nejen na Chrudimsku, musel chtíc nechtíc investovat do zřízení stojánků s tabulemi a záchrannými prostředky. Přikazuje mu to totiž jeho zakladatel, kterým je Ministerstvo zemědělství ČR. To se dohodlo s vodáky, kteří právě pěnové podkovy a lana u nebezpečných jezů postrádali. Proto i v samotné Chrudimi vytipovali pracovníci Povodí Labe několik rizikových míst, kde nechali později umístit již zmíněné stojánky. Jedním z těchto nebezpečných jezů je i známá „velryba“ v Janderově, kde se v letních měsících pravidelně koupou jak chrudimští, tak slatiňanští teenageři. Ke smrtelné nehodě zde však už hodně dlouho nedošlo. Mnohem nebezpečnější je z tohoto pohledu tzv. druhý splav v sídlišti U Stadionu, kde v minulosti utonulo už několik chrudimských občanů a zvířat, především psů.

[[gal:11032]]

Otázkou tak zůstává, jak dlouho záchranné prvky, jež si vodáci nyní pochvalují, na svých místech vydrží. Osudné by se jim mohly stát nájezdy vandalů a lano v Janderově v létě pravděpodobně poslouží i někomu z návštěvníků festivalu Yanderov k nevšední zábavě, kterou by mohla být třeba houpačka na některém z listnáčů rostoucích kolem řeky. Už v této době totiž některé stojánky o své úhledně stočené lano přišly, protože se jeho části válí na zemi.

V Regionálním muzeu v Chrudimi skončila k 7. dubnu jeho ředitelka renomovaná historička umění a kurátorka Martina Vítková. Za 21 měsíců jejího působení zde proběhlo třikrát víc výstav než v předchozích letech. Do muzea se začalo spontánně chodit, což nebývalo zvykem. Muzeum náhle ožilo a Chrudimáky to zajímalo. Pod taktovkou Martiny Vítkové vznikaly expozice, doplňované častými přednáškami a akcemi přerůstajícími prostor muzea, a dokázaly oslovit jak nejmladší školáky, tak seniory, aniž by se jim kvalitativně podbízely, což nebývá v Česku zvykem.

Uprostřed Martina Vítková, vzadu Kokešova opona. Foto: Facebook

V kuloárech zdejší regionální politiky se vyskytuje názor, že je "Chrudim kulturně předimenzovaná". To je samo o sobě zajímavé, vnímání kultury jako něčeho potencionálně nebezpečného, něčeho, co je třeba preventivně redukovat.

Je fakt, že kromě tradičního Muzea loutkářských kultur tu v nevyužívaném kostele sv. Josefa vzniklo před nedávnem Muzeum barokních soch, jehož přestavbu svěže provedla skupina Projektil architekti. V zrekonstruovaných prostorách galerie Chrudimské besedy z 30. let v Pipichově divadle tu pravidelně připravuje výstavy známá spisovatelka a kurátorka Kateřina Tučková, a to je jen zlomek toho, co se tu děje. Teď do toho začalo s kulturní "nakládačkou" ještě Regionální muzeum. To už začalo být na zmíněné regionální politiky, strážce kulturních dimenzí, opravdu moc.

Proto musela krajská radní Jana Pernicová (ČSSD) zasáhnout. Vždyť se Martina Vítková pokusila nakonec zachránit i jednu z nejstarších dochovaných malovaných opon v Čechách, oponu chrudimských ochotníků z roku 1854 a nejenže ji vystavila veřejnosti, ještě sehnala sponzory na její restaurování! Tak to už byla poslední kapka. Ředitelka Vítková je donucena k rezignaci, zaměstnanci muzea poslušně podepisují petici za její odvolání. Muzeum teď povede jako mnohokrát předtím jejich osvědčená odborová  předačka, účetní Jungmannová, a všichni si oddechnou. Od roku 2011 se tu vystřídalo pět ředitelů a v mezidobích muzeum vedla právě paní účetní.

Markéta Korečková s jednou ze svých soch. Foto: Facebook

Politici doposud rozhodují o odborných pozicích ve státních institucích a odvolávají schopné ředitele, kteří pracují nad rámec svých povinností a dokážou oslovit širokou veřejnost, místo toho upřednostní spokojenost a klid v kancelářích jejich podřízených. Pokud si ovšem my takové mocenské rošády necháme líbit, s naší zemí to půjde od desíti k pěti.

Obyvatelé Chrudimi měli i díky práci Martiny Vítkové možnost pocítit, že se s kulturou v jejich městě žije lépe než bez ní a mohli by to začít říkat nahlas - třeba svým politikům.

P.S.

Pardubický kraj má skutečně svá kulturní specifika, měla jsem možnost to zažít na vlastní kůži. Před pár lety jsme měli v Pardubicích v Galerii Mázhaus, kterou částečně subvencovalo město, výstavu Estrogen (s Marianou Jůdovou a Pulinou Skavovou), jeden místní radní nelenil a exponáty, které se mu zdály pobuřující, přikázal zahalit, po velkém ohlasu veřejnosti, která se postavila proti cenzuře umění a vše vypadalo na happy end, město galerii raději potichu zrušilo. Tytéž pobuřující objekty jsem po čase vystavila i v Chrudimi, zde je přijali s humorem, pan starosta u nich dokonce s úsměvem pózoval. Jaký postoj asi zaujme k nynější situaci, kdy mu schopné lidi rozvíjející jeho město odvolává Pardubický kraj?

Markéta Korečková, čtenářka Chrudimských novin

Chrudim/Praha - Finanční skupina Penta se chystá během několika týdnů převzít od německého rodinného mediálního holdingu Verlagsgruppe Passau vydavatele Deníku, skupinu Vltava-Labe-Press. V praxi to bude znamenat, že uvedená skupina spoluvlastněná finančníkem Markem Dospivou získá do svého portfolia celkem 71 regionálních deníků a 23 týdeníků, včetně Chrudimského deníku, který vychází na Chrudimsku.

Nyní už se jen čeká na výsledek hloubkového auditu majetku a jednotlivě vydávaných titulů, který provádějí analytici Penty. Přestože se o tomto převzetí spekuluje už několik měsíců a zástupci Penty jej zatím nechtějí komentovat, podle informací iDnes se k této transakci skutečně schyluje. Skupina Vltava-Labe-Press přitom ročně utrží zhruba miliardu korun a pokud změní svého majitele, šlo by o jednu z největších transakcí na českém mediálním trhu. O koupi skupiny VLP se už předtím zajímal ambiciózní finančník Daniel Křetínský, ten ale nakonec upřednostnil na konci roku 2013 koupi českého Ringieru, který mimo jiné vydává nejčtenější deník na trhu Blesk.

Finanční skupina Penta není však na mediálním trhu žádným nováčkem. Loni například koupila několik mediálních firem na Slovensku, mezi nimi třeba 7 Plus, Trend Holding nebo Petit Press, který vydává nejznámější slovenský deník SME. Dá se přitom očekávat, že provede v rámci VLP organizační i personální změny podobně jako předtím Andrej Babiš ve společnosti Mafra, která mimo jiné vydává prestižní deníky MfDnes a Lidové noviny, a bude chtět chod regionálních deníků zefektivnit. Společnosti Mafra se tímto způsobem podařilo loni zdvojnásobit zisk a dosáhnout tržeb 2,47 miliardy korun. Finanční skupina Penta bude chtět podobně rozhýbat i v posledních letech poněkud "strnulý" Deník. Jak se to v budoucnu promítne do jeho obsahu a personálního obsazení, se necháme zatím překvapit.

Chrudim - Neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) se rád pochlubí svými podnikatelskými aktivitami. Jednou z nich je prý i zabezpečování bezpečnostních a pořadatelských služeb. Při jedné takové aktivitě ho přitom nedávno nachytal bulvární server Super.cz, který Málka zachytil, jak "kroužkuje" papírovými páskami návštěvníky slavnostního finále Miss České republiky.

Redakci Chrudimských novin na to upozornil jeden z místních čtenářů, který se pozastavuje nad tím, zda je důstojné, aby chrudimský místostarosta "trhal vstupenky na různých akcích". Málek, který zatím na rozdíl od starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) a prvního místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) nedokladuje na městském webu svoji práci pro město, protože jeho pracovní program není občanům k dispozici, podle všeho dál podniká prostřednictvím marketingové agentury v produkování firemních akcí a nabízí třeba uspořádání exhibičních zápasů v bojových sportech nebo pronájem skákacího hradu. Pasuje se také na základě certifikátu Národního institutu dětí a mládeže do role odborníka pro tisk, média, komunikaci a mediální výchovu, přestože jeho jedinou novinářskou zkušeností je krátké působení v pardubickém plátku Bulvár.

[[img:chrn_fullwidth:11055:Chrudimský místostarosta Roman Málek kontroluje vstupenky. Foto: internet]]

A právě to budí u mnohých občanů města rozpaky stejně jako v případě "trhání lístků" na akci, kde je všem na očích. "Na svém webu píše, že jedna z jeho aktivit je zabezpečování bezpečnostních služeb. Pravda je ale taková, že místostarosta města Chrudim a asistent místopředsedy vlády se živí trháním vstupenek na různých akcích," poukazuje čtenář Chrudimských novin, který za svůj postřeh získává od redakce finanční odměnu 100 korun.

Chrudim - V letošním roce zkusila Česká pošta novinku, která však podle reakcí rozhořčených obyvatel města není to „pravé ořechové“. Do poštovních schránek některých Chrudimáků se totiž kvůli tomu nedostal Chrudimský zpravodaj, který je oficiální tiskovinou radnice.

Začátkem dubna se tak Chrudimský zpravodaj nedostal například do schránek některých obyvatel ulice Dr. Peška a také v sídlišti U Stadionu. Na největším chrudimském sídlišti se tak podle všeho děje už druhý měsíc a přestože se místní lidé rozhořčeně obracejí na vedení města, to je v celé situaci nevinně. Tvrdí to alespoň tisková mluvčí Sylva Drašnarová.

„Město Chrudim zajišťuje mnoho let roznášku zpravodaje prostřednictvím České pošty. V posledních měsících zpravodaj neroznášejí doručovatelky, pošta si na tuto práci najímá brigádníky. Bohužel se stává, že v některých lokalitách dochází k tomu, že se zpravodaje do schránek občanů nedostanou vůbec. Dlouhodobě se u vedení chrudimské pobočky pošty dožadujeme nápravy a zároveň se pokoušíme najít náhradní řešení distribuce. Volné výtisky jsou k dispozici na Informačním centru na Resselově náměstí,“ vysvětluje mluvčí, v čem spočívá chyba.

Nespokojeným Chrudimákům tak nezbývá, než vyčkávat, až se radnice s vedením České pošty buď domluví, anebo jí dojde trpělivost a na doručování Chrudimského zpravodaje si najme schopnější doručovatele.

Chrudim - Plní radnice své sliby nebo neplní? Nad touto otázkou uvažují mnozí obyvatelé města a senioři nejsou žádnou výjimkou. Ty totiž především zajímá nejčastěji uváděný předvolební slib politických stran, který se týkal zajištění bezplatného cestování seniorů městskou hromadnou dopravou (MHD).

Avšak i v případě tohoto slibu se podle všeho dostala loďka řízená současnou radniční koalicí na mělčinu. Slib vyjít důchodcům vstříc měla ve svém programu mimo jiné i Česká strana sociálně demokratická, jejíž dva zástupci - Miroslav Tejkl a Jaroslav Trávníček, jsou dokonce na pozicích místostarostů.

Marcela Polanská se proto ptá, kdy budou senioři nad 70 let konečně moci cestovat autobusy po městě zdarma. Odkaz na programové prohlášení rady města, která toto slibuje provést v tomto volebním období, tedy nejpozději do roku 2018, se jí totiž zdá neurčitý. Neuvolněný místostarosta Tejkl se proto snaží vysvětlit, jak se věci mají. „Současné vedení města skutečně mělo dobrou vůli zařídit bezplatnou MHD co nejdříve, tedy od 1. července, ale administrativní důvody spojené nejen s problémem celoročních průkazek a mechanismem rozpočtování vedly zástupce města k tomu přijmout za konečné řešení termín 1. ledna 2016. Příslušný bod programového prohlášení rady města bude proto splněn od prvního ledna příštího roku,“ uvádí Tejkl.

Senioři si tak musí ještě necelý rok počkat na splnění předvolebního slibu a zároveň také jednoho z bodů programového prohlášení současné rady města.