Chrudim - Galerie Art na Resselově náměstí pořádá v sobotu 18. dubna v 15 hodin vernisáž výstavy obrazů Jana Svobody a soch Ondřeje Svobody. Obě prezentace ve sklepních prostorách galerie můžete navštívit až do 16. června.

Počáteční tvorba malíře Jana Svobody zahrnovala postavy a předměty vyjadřované s až dětskou jednoduchostí a hravostí. Barevnost byla tlumená, často monochromní, avšak oproti dnešní tvorbě se dá říct, že hýřila pestrostí. Častými tématy byly lodě, andělé, stromy, zvířata…

Poměrně náhle (přibližně v průběhu roku 2009) se z tvorby konkrétnost a barva vytratily až do dnešní podoby, kdy hlavními aktéry jsou linie, body, kruhy, čtverce a další plochy v bílošedých tónech. Obrazy dnes nejsou tak snadno čitelné, ale získaly nový rozměr působící na pozorovatelovu intuici.

Jan Svoboda: Kruh v šedé. Foto Galerie ART Chrudim

V poslední tvorbě autor maximálně zjednodušuje znaky a symboly, obrazy díky tlumené barevné škále, jemným přechodům v kontrastu se zvýrazněnou linií a celkovou náladou, v sobě nesou také nepřehlédnutelné silné duševní a meditativní poselství. 

Ondřej Svoboda ve své tvorbě zpracovává širokou škálu výtvarných podob a forem. Používá již zpracované materiály, které přetváří tradiční kovářskou technikou ruční práce. Cíleně kombinuje železo se dřevem nebo jinými přírodními materiály, přičemž využívá možností strukturovaných povrchů, leštění nebo matu.

Ondřej Svoboda: Beran. Foto Galerie ART Chrudim

Pro celou jeho tvorbu je naprosto charakteristickými vtip a jednoduchost jednotlivých děl. Primitivismus celku tak umocňuje výraz a úsměvné vyznění díla, které je pak odrazem životního optimismu autora, jeho snahy pobavit a rozesmát. Jeho plastiky jsou charakteristické přímočarostí, lehkostí a stylovou čistotou. Užité umění a šperky pak využívá jako prostor pro praktickou realizaci svých osobitých představ o tvaru, struktuře, materiálu a jejich vzájemných fascinujících kombinacích. Jednotlivá díla jsou tvořena pod zcela nezaměnitelným a jasně identifikovatelným rukopisem.

Výstavu si můžete prohlédnout zde.
 

Chrudim - Platy úředníků zůstávají zpravidla tajemstvím, ačkoliv jsou placeni z veřejných prostředků, a naše město není výjimkou. Radnice totiž nyní odmítla Chrudimským novinám poskytnout odpověď na otázku, jak vysokou mzdu pobírá opozicí často kritizovaná úřednice a manažerka Místní agendy 21, Zdravého města a propagátorka „fairtrade“ Šárka Trunečková (SNK-ED).

Dotaz na výši pobírané mzdy úřednice Trunečkové, jež zasedá i v městském zastupitelstvu, přitom původně směřoval od jednoho z čtenářů Chrudimských novin. Ten využil formuláře, který umožňuje zaslání anonymního dotazu a redakce se jím posléze začala zabývat. Zhruba před měsícem proto kontaktovala vedení města oficiální cestou, kterou je internetová podatelna.

V minulém týdnu však dorazil obsáhlý materiál z kanceláře tajemníka, kterým je František Chmelík, v jehož textu jsou uvedeny důvody, pro které město odmítá tuto informaci novinám poskytnout. Odbornost a rozsáhlost této odpovědi mimo jiné vypovídá o tom, že se mu věnovalo právní oddělení místního MěÚ Chrudim. Taková práce mu přitom musela zabrat možná i několik hodin.

V samotném vyjádření Šárky Trunečkové stojí, že souhlas se zveřejněním svého platu neuděluje. Podle úřednice jde prý o snahu ji opětovně poškodit, doslova „šikanovat“ a vyprovokovat nenávist veřejnosti vůči její osobě. Trunečková dále tvrdí, že se Chrudimské noviny dlouhodobě snaží její práci diskreditovat sérií článků, jejichž kopie svým kolegům úředníkům údajně předložila.

Posuzovatelé žádosti Chrudimských novin se tak posléze přiklonili k názoru Trunečkové a na základě proporcionality rozhodli, že veřejný zájem na zveřejnění výše jejího platu nepřevažuje nad právem úřednice a městské zastupitelky na ochranu soukromí. Celý text reakce městského úřadu najdete v příloze pod textem.

Příloha: 

zamitnuti1.pdf

zamitnuti2.pdf

zamitnuti3.pdf

Chrudim - Pohár trpělivosti s výroky „chrudimského“ senátora Jana Veleby (Nez.) podle všeho přetekl. Jsou to totiž právě senátorovy výroky o putinovském Rusku, které přiměly několik místních studentů, aby na pátek 17. dubna svolali poklidnou demonstraci. Ta se uskuteční v 17 hodin před budovou Ministerstva zemědělství ČR v Poděbradově ulici.

Právě zde má bývalý šéf Agrární komory svou senátorskou kancelář. „Chceme dát najevo nesouhlas s jeho kroky a chováním coby reprezentanta chrudimského obvodu. Nechceme osobu pana Veleby urážet, ale upozornit na jeho konkrétní činy, které považujeme za nepřípustné. Od případných projevů vulgarit se plně distancujeme,“ tvrdí jedním hlasem Jaroslav Svoboda, Jakub Losenický a Tereza Novotná.

[[img:chrn_fullwidth:11033:Trojice studentů nesouhlasí s údajnou adorací Ruska chrudimským senátorem Janem Velebou.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Co tedy studentům na Janu Velebovi vadí? „Protestujeme zejména proti manipulacím a chybným závěrům, kterých se senátor Veleba dopouští v souvislosti s událostmi na Ukrajině, a proti jeho vytrvalým útokům na zpravodajství veřejnoprávní České televize. Senátorovo vystupování v těchto oblastech vnímáme jako snahu zpochybnit nejen demokratické principy, na kterých je naše společnost vystavěna, ale i prozápadní směřování naší republiky. Takovému zpochybňování je třeba se rozhodně postavit,“ popisuje výtky k senátorovu jednání Jaroslav Svoboda.

A pokračuje. „Chrudimský senátor Jan Veleba se fatálně mýlí, když ruskou agresi na východní Ukrajině nazývá občanskou válkou. Nespočet analýz a dokonce i veřejná prohlášení představitelů ruských státních institucí a separatistů jasně ukazují, že se jedná o vojenskou agresi Ruska na ukrajinském území. Veleba navíc trestuhodně opomíjí odpovědnost Ruska nejen za životy tisíců padlých vojáků a civilistů v rámci této agrese, ale i za celkový hospodářský úpadek země, pro níž je Donbas významnou hospodářskou oblastí,“ vysvětluje Svoboda důvody, proč svolal se svými přáteli na pátek demonstraci. Ta má na svých facebookových stránkách prozatím dvacítku účastníků. Pozvané jsou hned dvě stovky.

[[img:chrn_fullwidth:11034:Kolik se v pátek sejde demonstrantů?  Foto: Archiv Chrudimských novin]]

Jeho kolega Jakub Losenický upozorňuje, že o akci byl informován i sám Veleba. „O našem pátečním shromáždění jsme v neděli dali vědět i senátoru Velebovi a nabídli jsme mu prostor ke krátkému projevu. Od něj je to zatím bez odezvy. Zato jsme dnes dostali od Městského úřadu v Chrudimi potvrzení o přijetí našeho oznámení, takže ani z úředního hlediska naší akci nic nebrání,“ ujišťuje o korektnosti pořadatelů Losenický.
Studenti kupodivu nechtějí, aby Jan Veleba na svůj mandát rezignoval, ale poněkud se krotil v proruské rétorice, která se jim zdá nepatřičná. „Vyzýváme proto Jana Velebu, aby se při výkonu svého senátorského mandátu nedopouštěl manipulace s informacemi. Vyzýváme ho, aby se zdržel komentářů stran ruské agrese, není-li schopen dívat se na věc objektivně. Vyzýváme ho také k tomu, aby zanechal svých snah ovlivňovat Českou televizi s úmyslem paralyzovat její zpravodajství,“ uzavírá své prohlášení trojice studentů, kteří nesouhlasí s postoji chrudimského senátora Jana Veleby.

Chrudim - Zdejší Česká pirátská strana obdržela přesně do týdne odpověď města na dotazy, které vznesla k areálu firmy Penta v Píšťovech. Místní Piráti se mimo jiné zajímali na základě podnětu občanů v souvislosti s loňskou havárií v této firmě a následným únikem jedovatého mraku o zabezpečení tohoto objektu. Chtěli také vědět, zda tato společnost skladuje v blízkosti města radioaktivní materiál. Tuto skutečnost teď radnice nepřímo potvrdila.

Vyplývá to z vyjádření vedoucího oddělení krizového řízení MěÚ Chrudim Marka Kozáka, který odpověď pro Piráty vypracoval. Kozák totiž ve své zprávě uvedl, že v areálu Penty v Píšťovech provedl loni 12. prosince kontrolu Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který konstatoval, že tu neshledal žádné porušení zákona v souvislosti s využíváním jaderné energie a ionizujícího záření. "Jsem rád, že město reagovalo takhle rychle. Alespoň víme, že je v Pentě uloženo zatím nespecifikované množství radioaktivního materiálu, což by mohlo občany zajímat," říká šéf chrudimských Pirátů Jiří Stuna. "Nyní budeme chtět vědět, zda jde o plutonium, o kterém se spekuluje," dodává vzápětí.

"Docela mě překvapilo, že krizový plán města s těmito riziky nepočítá. Z obdržené zprávy to totiž nevyplývá. Pouze se odkazuje na havarijní plán Pardubického kraje, který stanovil ochrannou zónu kolem skladových a výrobních budov Penty v okruhu sto metrů. Z mého předchozího působení v krizovém týmu jiného města přitom vím, že by město mělo mít pro takový případ zpracován vlastní krizový plán a mělo by z něho vycházet. Přijde mi to minimálně zarážející," pokračuje Jiří Stuna. Marek Kozák se podle něj jen odkazuje z větší části svého dopisu na kontrolní orgány Krajského úřadu Pardubického kraje, které Pentu v Píšťovech po uvedené havárii opakovaně kontrolovaly. "Je mi proto jasné, že nemohl být konkrétní. Pardubický kraj je místně příslušný, a proto vyčkáme i na jeho zprávu. Na závěr se poradíme s odborníky a našimi právníky a po poradě s nimi budeme v této věci dál postupovat," konstatuje lídr Pirátů Stuna.

Podle něj je totiž důležité, aby se už neopakovala situace z loňska, kdy zajištění havárie v Pentě provázely organizační zmatky a především neinformovanost místního obyvatelstva, které se o opakovaném úniku jedovatého mraku do ulic města dozvědělo až po několika hodinách večer. Piráti se rovněž zajímají o možný dopad uskladněných nebezpečných látek na životních prostředí v Chrudimi a okolí a chtějí mít zároveň jistotu, že jsou občané města dostatečně chráněni před případným rizikem, které je spojeno s manipulací vysoce jedovatých a radioaktivních látek v těsné blízkosti Chrudimě a Slatiňan.

Od Velikonoc uběhlo už mnoho času. Většina z nás si připomněla osud Ježíše, jeho odsouzení a hlavně proradnou činnost zrádců v jeho okolí. Ježíš byl narychlo odsouzen v noci. V temné noci za falešného svědectví. V noci a s pomocí zločince byli také prosazeny církevní restituce. Velikonoce se staly osudné rovněž bývalé ředitelce Regionálního muzea v Chrudimi. Rychlost rozhodnutí ukazuje, že se pracovalo dlouho do noci. Noční hodiny jsou jako stvořené pro různá zločinná spiknutí. Dříve se říkávalo: aktivní blbec je horší než třídní nepřítel. Ředitelka muzea nebyla žádná blbka, ale dáma s obrovským rozhledem. Za necelé dva roky její činnosti mělo muzeum více akcí než za celé čtvrt století před tím. Současně probíhalo několik výstav, dopolední přednášky pro školy a odpolední pro důchodce, které tam mnohdy přivedli ti dopolední účastníci. Na všech, na kterých jsem byl, se vždy přistavovali židle. Plná přednášková síň se vidí málokde. Nikdy jsem neviděl, že by tato práce děvčata netěšila.

Jednou z posledních akcí bylo vystavení chrudimské opony. Opony, která se dlouhá léta válela v garáži jak kravský ocas. Bylo jen otázkou času, kdy ji krysy v noci sežerou. Opony Jana Kokeše, na kterou se v krátké době rýsovaly finance potřebné k jejímu zrestaurování. Poté mohla dále sloužit v divadle. Někdy by se alespoň bylo na co koukat. V článcích, které jsem měl možnost číst, jsem se dozvěděl, že ředitelka Vítková ukončila svoji činnost na vlastní žádost a může se vrátit jen pro své osobní věci. Já takové procesy pamatuji.

Těsně před Velikonocemi jsem se po poslední komentované prohlídce úspěšné výstavy potkal před muzeem s Richardem Herbstem. Kolem nás se vracela ředitelka muzea ke svému autu. V krátké chvilce se nám pochlubila se svými plány na příští sezonu. Trochu mě zaráží, že v té chvíli neměl Richard o jejím odvolání ani potuchy. Jako radní pro kulturu by snad o tom vědět měl. Vedení radnice si hraje také na mrtvého brouka a dělá, že se ho to netýká.

Město si po vyštípání Luboše Jelínka očividně neví rady s Muzeem barokních soch. Někdy dost kontroverzní Jelínek však dokázal bez skandálů stavbu dokončit. Hlavně měl ale dlouhodobou vizi, jak z muzea udělat evropskou záležitost. Právě Vítková předvedla, jak se řídí muzeum v Evropě. Že muzeum už není nějaká zatuchlá a zaprděná cimra, kde na vás za pavučinami vykoukne badatel, který nechce býti rušen. Ukázala, jak do muzea přilákat nejenom důchodce, ale hlavně mladé.

Vraťme se však k Velikonocům, k biblickému příběhu, kterým jsem začal o jeho obsazení zde v Chrudimi. Pilát je znám - oranžová čistička z města perníku. Do rolí falešných svědků a Jidáše si musíte představitele dosadit sami. Já jsem jen dědek ze Škrovádu a do muzea se dostanu velice zřídka. Pokud chrudimští radní nechají Vítkovou takovýmto podlým způsobem odstranit, potom jen dokáží, že mají strach, aby je žena, ač malého vzrůstu, svojí pracovitostí nepřevýšila. Po takové odbornici s radostí chňapne kdejaké evropské město. Radní z královského věnného města se opět představují jako slaboši bojící se novot. Připomínám stavbu železnice a jejich strach z kouřící a supící lokomotivy, kterou se báli pustit do města. Tím samozřejmě nechci urazit Martinu Vítkovou, ale svou prací, kterou zde dosud vykonala, mi ji připomíná.

Jaroslav Koreček, malíř ze Škrovádu

Chrudim - Probíhající opravy ulice Čs. armády přidělávají vrásky na čele některým místním obyvatelům. Obávají se totiž, že v pořadí už třetí rekonstrukce ulice ještě zhorší situaci týkající se dešťové kanalizace, která je tu mnohdy vyvedena na chodník a nikoli do samotného odpadního řadu.

Na potíže s nedořešenou dešťovou kanalizací upozorňuje starousedlík Stanislav Šťastný, podle něhož mnohé geigry zkrátka nefungují tak, jak by měly a při deštích tak voda narušuje jak základy domů, tak i obtěžuje procházející chodce. „Už od roku 1962 bydlím v ulici Čs. armády, která právě prochází rekonstrukcí. Pokud se pamatuji, je současná rekonstrukce už třetí v pořadí. Při předchozích úpravách a rekonstrukcích však došlo u mnohých domů k přerušení odvodu dešťové vody z okapů narušením odváděcích kanálků pod chodníkem a okapy jsou vyvedeny přímo na chodník. Jedním z nich je třeba dům 610,“ přibližuje situaci Stanislav Šťastný. „Zajímalo by mne proto, zda budou tyto odvody do hlavní kanalizace, která je až pod vozovkou, v průběhu současné rekonstrukce opraveny. Voda stříkající na chodník nejen že obtěžuje chodce, ale narušuje i základy domů a zvyšuje vlhkost sklepů. Předpokládám, že tyto opravy budou součástí probíhající rekonstrukce a situace se zde vrátí opět do normálu,“ doufá Chrudimák.

[[img:chrn_fullwidth:10876:Mnohé okapy ústí přímo na chodník, kde tvoří při deštích jezera a brání chodcům v projití.  Foto: Pavel Zeman]]

Vedoucí Oddělení investic MěÚ Chrudim Soběslav Dušek, který má akci v ulici Čs. armády „na povel“, však příliš optimistickou vizi nesděluje. Pokud se zde snad objeví přerušená dešťová kanalizace, majitelé domů si její opětovné zapojení do regulérního kanálu zaplatí ze svého. „Součástí probíhající rekonstrukce chodníků v ulici ČSA není oprava stávajících dešťových kanalizací. Tyto přípojky jsou ve vlastnictví majitelů domů, kteří si na vlastní náklady likvidují dešťovou vodu sami. Při rekonstrukci chodníků dojde maximálně k výškové úpravě dešťového geigru bez dalšího zásahu. V případě zjištění poškození kanalizace nebo nepřítomnosti této kanalizace, na kterou má být dešťový svod napojen, bude vyzván majitel nemovitosti k zjednání nápravy, aby dešťové vody byly svedeny do kanalizace dříve, než se dokončí povrchové úpravy chodníků,“ říká Dušek, přestože mnozí zdejší obyvatelé o přípojku přišli vinou laxnosti a nekvalitní práce dělníků pracujících na předchozích rekonstrukcích ulice Čs. armády.

Chrudim - Jednatel Místní organizace Českého rybářského svazu (MO ČRS) Chrudim 1 Petr Kořán zaútočil na prvního místostarostu města Jaroslava Trávníčka (ČSSD) už podruhé, a to ve spojitosti s dotací, kterou obdržel původní chrudimský rybářský spolek MO ČRS Chrudim 2, kde dělá Trávníček jednatele. Peníze byly přitom určeny na výchovu školní mládeže.

Kořán si na to nejprve postěžoval čtenářům Deníku a vzápětí sepsal podnět, který adresoval opozičnímu zastupiteli Františku Pilnému (ANO 2011), aby záležitost prověřil. "Dovolte mi, obrátit se na Vás, na zastupitele města Chrudim, kterému není lhostejné, jak se na radnici hospodaří z penězi," napsal Kořán Pilnému a dodal, že jde v případě místostarosty Trávníčka o jasný střet zájmů. Jenže Pilný si to nemyslí a v rozhovoru pro Chrudimské noviny mimo jiné uvedl, že takhle vzorně podanou žádost o dotaci už dlouho neviděl, prošla všemi řádnými schvalovacími procedurami a navíc bude účelně využita ve prospěch chrudimských dětí. "Žádost se mi tedy jeví jako odůvodněná a v pořádku," napsal městský zastupitel jednateli dotčeného rybářského spolku.

"Tunel" za pět milionů
Kořán si mimo jiné v dopise Pilnému postěžoval na to, že byla jejich organizace před čtyřmi lety vytunelována bývalým vedením jejich spolku, které jej mělo připravit zhruba o pět milionů korun a že v této souvislosti žádal město o finanční podporu na chod organizace. A jediné, co jim prý město nabídlo, byl starý vyřazený počítač z depozitu, který s díky odmítli. "Nabízí se otázka, jestli mají dva rybářské spolky v našem městě vůbec nějaký smysl," zamýšlí se František Pilný. A právě v tom mu dává za pravdu i první místostarosta Jaroslav Trávníček, podle kterého v Chrudimi dobře funguje a v minulosti vždy dobře fungoval původní rybářský spolek, jehož je jednatelem. "Má už více než 130letou historii," dodává Trávníček a naráží tím na skutečnost, že je Kořánův spolek bez jakékoliv historie, vyjma té, kterou je policejní vyšetřování dnes už bývalého vedení tohoto spolku.

Mnozí chrudimští rybáři mají přitom ještě v živé paměti události, které vedly vcelku nedávno ke vzniku MO ČRS Chrudim 1 a považují ji proto za účelově založenou a navíc i zbytečnou. "Nedalo mi to, abych se neozval proti tomu, co provádí pan Kořán, když zpochybňuje dotaci města, které ji poskytlo na rybářskou mládež," říká Vladimír Krátký, jehož otec byl dlouholetým ekonomem a jednatelem původních chrudimských rybářů sídlících U Valchy (MO ČRS Chrudim 2). "Pan Kořán nejspíš spoléhá na to, že mají lidé krátkou paměť a tváří se, jako bychom jeho organizaci k něčemu v Chrudimi potřebovali. Byla založena jen proto, aby mohl Český rybářský svaz odebrat původnímu chrudimskému spolku jeho historické revíry a nepřišel o ně, protože by ho mohly následovat další spolky, rozpadl by se a jeho funkcionáři by tak přišli o své vysoké platy. V tom spočívá celá pravda. Nově založená organizace MO ČRS Chrudim 1 přitom městu nikdy nic užitečného nepřinesla vyjma neustálých rozbrojů, která pan Kořán v současnosti svým jednáním ještě rozdmýchává," nebere si Vladimír Krátký servítky.

Žalují a práce za nimi prý není vidět
Podle Krátkého, který se angažuje v komunální politice a pracuje v jedné z městských komisí jako představitel radniční opozice, rozhodla městská rada v případě přidělení dotace dětem z MO ČRS Chrudim 2 správně. "Beru to jako ocenění práce této organizace pro město. Její členové včetně mého otce odpracovali totiž v minulosti brigádně ve prospěch Chrudimi stovky hodin a nikdy za to nic nepožadovali. Proto si nemyslím, že by radnice udělala nějakou chybu, když se rozhodla finančně podpořit chrudimské děti, které můj otec jako jeden z instruktorů původního rybářského spolku pomáhal vychovávat řadu let v Domě dětí a mládeže," pokračuje Krátký. "Za původním spolkem byla také vidět spousta práce. A dnes? Řeka Chrudimka protékající městem, kterou teď spravuje Kořánova organizace, je zanedbaná. Vemte si třeba Jungmannovo nábřeží, které před nedávnem spravovalo Povodí Labe. Žoky s pískem se ani neobtěžovalo vytáhnout a rozsypalo je do koryta, takže je oproti původnímu stavu dost mělké. Kořánova organizace nereagovala ani na zabetonování koryta pod třetím splavem v sídlišti U Stadionu a nečistí nad tímto splavem odtok do náhona pod nemocnicí, jako to dělal můj táta a další rybáři, kteří sídlí U Valchy. To ani nemluvím o celoročně zarostlých březích v tomto úseku řeky. To se za předchozích hospodářů nestalo ani jednou. Bývalý předseda zvedl telefon a Povodí Labe hned přijelo. A když náhodou zrovna nemohlo, tak šli rybáři posekat břehy sami, aby byl revír všem přístupný. Dnes je hanba sem jít," vyjmenovává namátkou Vladimír Krátký resty nové organizace, která podle něj na revíry, které na ni byly převedeny, nestačí.

"Proto se divím, že má pan Kořán vůbec odvahu na sebe upozorňovat a žalovat na ty, kteří si podporu města bezesporu zaslouží. Spolupráce chrudimských rybářů a města byla vždy příkladná a je proto smutné, že jim byly jejich revíry odebrány na úkor nového elementu, který se teď tak neurvale dožaduje jakýchsi pochybných práv. Historicky tu nikdy dvě rybářské organizace nebyly a byl bych proto jako spousta jiných chrudimských rybářů rád, aby Český rybářský svaz dostal konečně rozum a přestal podporovat organizaci, za kterou pan Kořán mluví a napadá poctivé rybáře. Nejlépe by bylo, kdyby byla tato organizace rozpuštěna a její chrudimští členové, kterých je zde výrazná menšina, se zase začlenili zpátky do původní organizace se sídlem U Valchy a zmizelo tak nesmyslné dělení na jedničku a dvojku. Ubylo by tím hádek a možná by to prospělo i revírům, o kterých jsem hovořil. Naši otcové by si to tak určitě přáli," uzavírá Vladimír Krátký.

Chrudim - Zdejší Piráty znepokojuje situace kolem společnosti Penta, která vyrábí a skladuje nedaleko od centra města v Píšťovech nebezpečné chemikálie. Vzhledem k tomu, že odsud před nedávnem unikl po havárii jedovatý mrak a zasáhl Chrudim, a celou mimořádnou událost provázely zmatky a neinformovanost obyvatelstva, rozhodla se Česká pirátská strana oživit tuto záležitost a obrátit se na kompetentní orgány i na samotnou firmu, aby jim zodpověděly některé otázky.

Piráti chtějí zejména vědět, co všechno tato firma v Píšťovech vyrábí a skladuje a jak jsou chemikálie zabezpečeny proti podobným haváriím, k jaké došlo v loňském roce, a zároveň jak je chráněna půda, na které firma podniká, a obyvatelstvo města před možným únikem jedů z tohoto areálu."K této iniciativě jsme se odhodlali na základě žádosti občanů našeho města, kteří nás požádali v této souvislosti o pomoc. Zároveň jsme vycházeli z vlastních poznatků o loňské aféře v Pentě, jejíž řešení vyšumělo do ztracena," uvádí lídr chrudimských Pirátů a krajský předseda této strany Jiří Stuna.

Česká pirátská strana proto kontaktovala dopisem jednatele společnosti Penta, Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje, Krizový štáb Pardubického kraje, město Chrudim a také Úřad pro jadernou bezpečnost. "Podle našich informací má být v areálu firmy v Píšťovech uskladněn dokonce radioaktivní materiál, proto jsme se obrátili i na Úřad pro jadernou bezpečnost. Všichni totiž máme ještě v dobré paměti, jak byli zástupci vedení města při loňské havárii překvapeni tím, co všechno se tu skladuje a vyrábí. Přitom by o takto nebezpečných materiálech měl mít dokonalý přehled jak Krizový štáb Pardubického kraje, tak i krizový štáb města, což loni evidentně ani jeden z nich neměl a žádný krizový plán s tak nebezpečnými chemikáliemi v blízkosti města nepočítal. Proto je třeba, aby tato záležitost neusnula a věci byly uvedeny do pořádku," uzavírá Jiří Stuna.

Chrudim - S příchodem jara začíná i sezóna pravidelné údržby silnic a parkovišť ve městě. Technické služby Chrudim tak opět přijíždějí se svým čistícím vozem, který budou v ulicích především řidiči potkávat prakticky po celý duben. Zvýšenou pozornost by tak měli věnovat především varováním, která se v souvislosti s blokovým čištěním objevují porůznu ve městě.

Pokud by totiž řidič odstavil svůj vůz v místech, kde bude čištění parkoviště, respektive ulice probíhat, hrozí mu i odtažení jeho plechového miláčka a následná „mastná“ pokuta. Strážníci budou prý v tomto případě nekompromisní.

Samotné čištění začalo už ve středu 8. dubna, kdy vůz Technických služeb Chrudim projel Pardubickou ulicí a sídlištěm Leguma. Zítra, tedy v pátek 10. dubna se dočká Havlíčkova ulice a parkoviště u nákupního střediska ležícího v blízkosti kostela svaté Kateřiny. Následovat by měla 13. dubna Moravova zahrada na Novém městě, 15. dubna pak Tyršovo náměstí a Svěchyňova ulice.

Podrobný rozpis blokového čištění najdete v příloze pod textem. 

Příloha: 

blokove_cisteni.pdf

Chrudim - V pondělí 23. března časně ráno došlo vinou nenadálého vývěru vody a jejího následného zamrznutí na frekventované Čáslavské ulici k havárii osobního vozidla Ford Focus. Jak v této souvislosti informovaly Chrudimské noviny, mladou řidičku a její spolujezdkyni to málem stálo život, naštěstí to ale nakonec odnesly jen plechy uvedeného auta, které skončilo na boku opřené o sloup veřejného osvětlení. V souvislosti s nehodou se začalo záhy spekulovat o tom, kdo vlastně nese za autonehodu vinu.

Pochyby nastaly zejména poté, co se více než týden nedařilo Vodárenské společnosti (VS) Chrudim závadu spojenou s únikem vody odstranit. Firma byla přitom o úniku vody poprvé vyrozuměna 17. března krátce před druhou ráno s tím, že podél Čáslavské ulice v blízkosti odbočky do Vaňkovy ulice vyvěrá nezvykle z dlažby chodníku proud čisté vody, přičemž se pod ním ani v jeho blízkosti nenachází žádné provozované vodovodní potrubí. Voda zde přitom v uvedený den vyvěrala až do šesté hodiny ráno a dvěma technikům VS Chrudim se za tu dobu nepodařilo závadu lokalizovat. Ještě týž den ráno nechala firma v Čáslavské ulici instalovat dopravní značení, které v těchto místech omezovalo v obou směrech rychlost jízdy na 30 kilometrů v hodině. Tolik tedy rutinní postup.

Pátrání nepřineslo napoprvé kýžený výsledek
Samotná závada se však hned od úplného začátku stala pro uvedenou společnost jednou velkou neznámou, neboť bylo prověřeno několik možných důvodů, proč voda v Čáslavské ulici nekontrolovaně vždy po určitou dobu v nočních hodinách vyvěrá na povrch. "Prověřili jsme neporušenost zásobního potrubí vedoucího z vodojemu Skřivánek do úpravny vody Markovice, které vede také v blízkosti dotčeného chodníku, a to ve dvou režimech - v prvém případě bez čerpání vody z čerpací stanice Markovice do vodojemu Konopáč a v druhém při čerpání vody ve zmíněném směru," uvádí předseda představenstva VS Chrudim Roman Pešek. Jak dodává, byla zároveň provedena kontrola rozvodného potrubí z nedaleké automatické tlakové stanice Vaňkova, která zásobuje pitnou vodou přilehlou lokalitu rodinných domků, avšak také bez kladného výsledku. "Následovaly kontroly gravitační kanalizace v blízkosti dotčeného místa, dále kanalizace při čerpání z čerpací stanice odpadních vod Markovice do gravitační kanalizace v ulici Gorkého a také připojení velkých objektů v okolí, jako jsou Domov mládeže, Restaurace Karibic nebo momentálně rozestavěný Domov sociálních služeb," pokračuje Roman Pešek. Jenže ani to nepřineslo podle něj kýžený výsledek.

Kvůli mrazíkům byl nutný posyp silnice
Poslední možností byla pro vodáky kontrola velkoobjemového vodovodního potrubí z vodojemu Slatiňany ve směru na  vodojem v Mikulovicích na Pardubicku, jež je vzdáleno asi 200 metrů od inkriminovaného místa. Ale i tady vyšla firma naprázdno, přestože využila veškeré měřící přístroje, které má k dispozici. Žádný z nich totiž možnou závadu na zdejší vodárenské infrastruktuře neobjevil. Jenže situace se v Čáslavské ulici opakovala noc co noc a projíždějící řidiči hlásili centrálnímu dispečinku VS Chrudim únik vody na silnici vždy mezi druhou a třetí hodinou ranní. "Kromě jednoho případu naše pohotovost k danému místu už nevyjížděla, protože se jednalo stále o stejný problém, jehož příčinu jsme dosud zjišťovali. Teprve až 19. března se náš technik provozu rozhodl zajistit zde posyp silničního povrchu, protože voda vytékala až na komunikaci a začala namrzat," doplňuje předseda představenstva. Obdobná situace přitom nastala i 23. března, kdy volal po páté ráno na dispečink VS Chrudim obyvatel Vaňkovy ulice, aby upozornil na vznikající náledí na silnici v důsledku vytékající vody z chodníku.

Příčina závady byla na vodojemu na Skřivánku
"Dispečer předal tuto informaci technikovi provozu a volal na dispečink chrudimského cestmistrovství Správy a údržby silnic Pardubického kraje (SÚS PK) s žádostí o zajištění posypu zmíněné komunikace. Než ale stačil dorazit sypač na místo, došlo v daném úseku Čáslavské ulice k dopravní nehodě," konstatuje Roman Pešek. Vyšetřování příčin havárie se mezitím ujala Policie ČR, která bezprostředně po nehodě doporučila firmě VS Chrudim, aby nechala doplnit stávající dopravní značení v místě o další dvě výstražné značky, dokud se nepodaří závadu nalézt a odstranit. Hledání její příčiny přitom pokračovalo také v uvedený den a pátrání se zaměřovalo na stále širší oblast. Nakonec pomohlo soustavné úsilí a náhoda zároveň, když si technici VS Chrudim v odpoledních hodinách všimli nepatrného zakolísání tlaku ve vodárenské soustavě, které je opět dovedlo k vodojemu na Skřivánku, kde byla objevena díky mokrým stopám na armatuře komory jedna porouchaná elektroklapka a plovák, jimiž je osazeno plnící potrubí vodojemu. A právě tato závada se projevovala pouze v noci a ještě v krátkém časovém úseku, kdy se přes otevřenou elektroklapku dostala voda přepadem ven z komory vodojemu do více než dvacet let nepoužívaného 460 metrů dlouhého potrubí, jež je přerušeno v místě chodníku poblíž Vaňkovy ulice, odkud voda nárazově vyvěrala. Tím byla také celá záhada objasněna.

Následující noc si ještě technici VS Chrudim ověřili, že je popsaná závada příčinou nočního vývěru vody v chodníku podél Čáslavské ulice, a jakmile bylo vše jasné, byla opravena na vodojemu jak elektroklapka, tak i plovák. Staré nepoužívané potrubí bylo vzápětí na obou koncích zaslepeno a chodník zase uveden do původního stavu. "Když jsem záležitost konzultoval s odborníky odjinud, potvrdili mi, že by měli s hledáním příčiny této závady také problémy a že jsme měli vlastně štěstí, že se nám ji nakonec podařilo díky náhodě objevit," poukazuje předseda představenstva VS Chrudim.

Řidička požádala poslaneckou kancelář o pomoc
Nehoda spojená s touto závadou bude mít však podle všeho ještě pokračování. Žena, která v Čáslavské ulici v důsledku nečekaného náledí havarovala, se totiž obrátila o pomoc na poslaneckou kancelář Davida Kasala (ANO 2011), která ji teď poskytla zdarma právní zastoupení. Asistent poslance a právník Vilém Meduna se nyní podle vlastního vyjádření pokouší o rozklad celého případu a změnu jeho kvalifikace, protože je dotyčná řidička policií doposud vedena jako viník uvedené autonehody. To pro ni mimo jiné znamená, že by měla uhradit všechny vzniklé škody způsobené havárií. "Například město se už ozvalo s tím, že po ní chce zaplatit poškozený kandelábr, což moje mandantka nechápe," říká Meduna. S oběma ženami se už sešel za VS Chrudim i Roman Pešek. "Podle mne je důležité, že se jim nic vážného nestalo. Bohužel jsem ale zjistil, že prozatím příliš nespolupracují s pojišťovnou, která tuto pojistnou událost vyřizuje. S ohledem na prožitou havárii se to však dá lidsky pochopit a jsem ochoten se kdykoli s nimi znovu sejít," uzavírá Roman Pešek.