Chrudim - Další úspora městských peněz může hřát u srdce úředníky a vedení chrudimské radnice. Tentokrát ale nejde o úsporu plynoucí z dobře zorganizované veřejné zakázky, ale o zcela neplánovaný výsledek poklesu kurzu evropské měny euro. Radnici tak v kase přebývá celých jedenáct milionů korun z projektu Integrovaný plán rozvoje města (IPRM).

Za peníze, které si radnice na IPRM půjčila, se rekonstruovala lokalita pod nádražím, známý chrudimský Bronx. Protože však v mezidobí kurz eura klesnul po intervenci centrální banky více, než se čekalo, zůstaly na účtu rázem miliony korun. A právě z nečekaně získaných peněz by měly být opraveny třeba chodníky od hotelu Bohemia v ulici Čs.armády až ke Škroupově ulici. Samotná Škroupova se též dočká nového povrchu na chodnících, které často představují pro pěší spíše překážkovou dráhu. Další na řadě pak bude i ulice Přemysla Otakara a Palackého třída. Zde se bude měnit povrch chodníku směřujícího od kruhové křižovatky směrem k nákupnímu středisku Dukla.

[[img:chrn_fullwidth:257:Lité asfaltové chodníky už dávno nejsou tím, co bývaly a chodcům spíše komplikují život.  Foto: Chrudimské noviny]]

Původně si město půjčilo sto dvacet milionů. Vyčerpat se ale podařilo jen milionů devadesát a jedenáct milionů, které jsou zmiňovaným saldem, ještě zbývá. Podle starosty města Petr Řezníčka (SNK-ED) by byla chyba nevyužít peníze k uskutečnění projektu, který byl stejně v plánu. Protože se peníze musí využít nejpozději do červa příštího roku, musí vedení města s vyhlášením výběrového řízení na dodavatele stavby spěchat. Nabídky je proto možné podávat už prvního dubna letošního roku. Samotné opravy chodníků by měly začít po vyhodnocení soutěže a vybrání nejvhodnějšího kandidáta. 

Chrudim - Samé změny teď čekají na zdejší městské strážníky. Nejen že se budou v brzké době stěhovat do domu, který dlouhá léta využívala republiková policie a jejich počet se rozrostl o jednoho kolegu. Obměnou teď projde i jejich vozový park, protože auta, jimiž strážníci jezdí, mají už svá nejlepší léta dávno za sebou.

Staré Dacie Logan totiž dosloužily a bylo třeba vybrat nové vozy. Město proto zadalo veřejnou zakázku a vyzvalo v ní prodejce aut, aby nabídly své vozy. Rozhodujícím kritériem byla samozřejmě cena. A protože se na českém trhu nenachází levnější kombík, než je nová verze zmiňované Dacie Logan, byl za dodavatele nových strojů vybrán právě chrudimský prodejce tohoto ve francouzské licenci vyráběného vozu Milan Boháč. Celkem se v České republice prodalo bezmála osm tisíc kusů Loganů kombi a celkově boduje Dacia s prodejem bezmála třiceti tisíc prodaných vozů.

Městští strážníci si vozy oblíbili pro jejich nenáročnost a malou poruchovost. Nové Dacie budou ale muset projít patřičnými úpravami, které zabezpečí například oddělení zavazadlového prostoru od zbytku vozu, protože jsou vzadu často převáženi toulaví psi a kočky do útulku. Dalším úpravou bude i přizpůsobení povrchu zadních sedadel. Tady nezřídka cestují bezdomovci, nebo ušmudlaní opilci. Sériově dodávaná semišová úprava by tak dlouho čistá nevydržela. Jeden vůz vyjde město na dvě stě tisíc korun. 

Chrudim - Přísně střežená informace, kdo bude letos vyhlášen osobností města, je konečně na světě. Rada města teď doporučila svým kolegům zastupitelům schválit tři jména významných mužů, kteří budou radnicí oceněni za svůj mimořádný význam a přínos. Jde o Josefa Krečmera, Jiřího Mrkvičku a Jaroslava Zahrádku.

Dlouho dobu byla jména nominovaných tajemstvím a ani členové jednotlivých komisí, které kandidáty schvalují a postupují k dalšímu posouzení městským radním, nebyli sdílní. Nyní je už jasné, že cenu obdrží spisovatel, básník a bývalý učitel Josef Krečmer, jehož jméno navrhnul starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Ten by měl získat cenu v oblasti kultury. Druhým mužem, jehož jméno se letos dočká ocenění, bohužel in memoriam, je Jiří Mrkvička, který dlouhá léta pracoval jako psycholog. Navržen byl ředitelem chrudimského hospice Jiřím Košťálem. Vyznamenán bude za svou práci v oblasti filantropie. Do třetice pak cenou Osobnost města Chrudim za rok 2013 vyznamená vedení radnice, opět in memoriam, Jaroslava Zahrádku, kterého důvěrně znají všichni chrudimští rybáři, mladí i staří, kterým se pověstnou péčí a trpělivostí dlouhá léta věnoval především v kroužku při Domu dětí a mládeže a byl dlouholetým předsedou největší rybářské organizace v Chrudimi. Právě ta navrhla Jaroslava Zahrádku na uznání v oblasti sportu a vzdělávání.

K předání cen dojde v pátek 25. dubna ve Velkém sále Muzea. 

Chrudim - Dvě žádosti o peněžité dary schválili městští radní. Organizátoři sportovní soutěže pro žáky základních škol „Odznak všestrannosti olympijských vítězů“ obdrží od města pět tisíc korun a Hana Hutlová z Hrochova Týnce, která by ráda maratonem v tančení zumby pomohla zdravotně postiženému Míšovi Tereskovi, může počítat s finanční pomocí ve výši deset tisíc korun českých.

Odznak všestrannosti je soutěží, která má už za sebou čtvrtý ročník a do dnešního dne se do ní zapojilo více než tisíc pět set škol a bezmála dvě stě tisíc žáků základních škol z celé České republiky. V soutěži, za níž stojí olympijský vítěz, desetibojař Robert Změlík, děti závodí ve dvanácti disciplínách, za něž získávají body. Ty si zapisují do speciálních knížek a ti nejlepší z nich poté při závěrečném vyhodnocení obdrží odznaky. Od bronzových, po diamantové. Okresní kolo se v Chrudimi bude konat sedmého května. Zúčastnit by se měla ZŠ U Stadionu a další školy z chrudimského okresu. Peníze od města budou použity na pokrytí převážně organizačních a režijních nákladů. 

[[img:chrn_fullwidth:1948:Míša je přes svůj handicap velký sportovec.  Reprofoto: Chrudimské noviny]] 

Míša Tereska, jemuž je určen výtěžek ze vstupného na zumba maraton, jehož organizaci se rozhodla svým pěněžním darem podpořit i městská rada, není čtenářům Chrudimských novin neznámý. Jde o chlapce, který zůstává přes svůj zdravotní handicap způsobený mozkovou obrnou nezdolným optimistou a bojovníkem. A protože jeho léčba stojí nemalé finanční prostředky, pomáhají mu všichni, komu není jeho osud lhostejný. Proto zorganizovala Hana Hutlová charitativní akci, která se bude konat 26. dubna ve sportovní hale. Za asistence čtyř instruktorek si zde sportovní nadšenci zatančí zumbu a zároveň pomohou malému chlapci postoupit o krůček blíž k zlepšení zdravotního stavu. 

Chrudim - Město počítá, že investuje do plánované rekonstrukce chátrající sportovní haly na Tyršově náměstí maximálně 120 milionů korun bez daně, přičemž většinu těchto peněz si chce půjčit. Nyní bude ale záležet na architektech, s jakými návrhy předstoupí v architektonické soutěži před hodnotící devítičlennou porotu.

Podle neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS), zodpovědného ve městě za školství, sport, kulturu a památkovou péči by měla hala podle představ chrudimské radnice doznat podstatných změn. "Kapacita hlediště by se měla zvýšit ze současných 500 míst k sezení na 700 a s ohledem na televizní přenosy z utkání futsalistů Era-Packu by měla hala poskytovat daleko lepší podmínky pro práci televizních štábů. Současně by se mělo výrazně změnit zázemí haly i sociální zařízení. Samotná plocha by pak rovněž měla umožňovat hrát zde další sporty na nejvyšší úrovni, například volejbal, což nyní v hale nejde," vyjmenovává Čechlovský. Součástí sportovní haly zůstane i nadále ubytovna a byt pro správce.

Není vyloučeno, že v rámci rekonstrukce dojde i k bourání části sportovního areálu a jeho následné dostavbě. Architekti v tom budou mít zcela volné ruce, limitováni budou pouze výše uvedenou částkou. A právě výše této sumy naznačuje, že nezbydou peníze na původně plánované podzemní parkoviště pod venkovním asfaltovým hřištěm pro návštěvníky sportovních akcí, kteří tak budou dál odkázáni na parkování svých aut na Tyršově náměstí, v přilehlých ulicích a na parkovišti v Moravově zahradě, přičemž tyto plochy zejména ve všedních dnech potřebám motoristů v centru města nedostačují. I přes tento handicap se radnice rozhodla investovat další nemalé peníze do nové tribuny na fotbalovém stadionu U Vodojemu. S akcí se začne ještě před letními prázdninami a její součástí bude nejen nová moderní tribuna, ale i nové chodníky a především nová parkovací místa.

Pardubice/Chrudim - Krajské zastupitelstvo schválilo většinou svých hlasů sloučení všech pěti krajských nemocnic do jedné akciové společnosti, která má začít fungovat pod jednotnou hlavičkou od letošního 1. července. Nově vzniklý subjekt tak dostane šanci ukázat, zda bude umět jako velký hráč na trhu "přitlačit" zdravotní pojišťovny k větším platbám a v důsledku tak snižovat prohlubující se ztrátu krajského zdravotnictví. Podle některých politiků je ale fúze uspěchaná a nepřipravená.

Myslí si to například chrudimský poslanec David Kasal (ANO), který je zároveň primářem dětského oddělení v Nemocnici Chrudim. Ten hned po čtvrtečním hlasování zastupitelů Pardubického kraje prohlásil, že je jejich většinovým rozhodnutím zklamaný. "Dlouhodobě tento krok kritizuji. Budu se tedy alespoň z parlamentní lavice zasazovat o strukturální změny ve zdravotnictví, které nemocnicím ve výsledku pomohou," říká Kasal. O tom však není přesvědčen hejtman Martin Netolický (ČSSD), který den před hlasováním o chystané fúzi nemocnic jednal s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD) a zároveň s předsedou správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Petrem Noskem, kteří tento záměr nejen podpořili, ale považují ho do budoucna za klíčový. Také Kasalův přímý nadřízený, ředitel Nemocnice Chrudim Vladimír Ninger, se s poslancem neztotožňuje. "Větší subjekty mají na trhu budoucnost," míní ředitel chrudimské nemocnice.

Kasalův názor tak v podstatě sdílejí pouze opoziční zastupitelé, jako například Jaroslav Zedník (TOP 09) nebo bývalý krajský radní zodpovědný za zdravotnictví Josef Janeček (ODS). A spolu s nimi také odbory, které se všeobecně brání změnám v nemocnicích. Vyslovují například obavy z možného propouštění, protože prý s nimi nikdo chystané změny neprojednal a zdravotnický personál byl údajně postaven před hotovou věc, aniž by se k ní mohl nějak vyjádřit. Tyto hlasy však uklidňuje ředitel Nemocnice Chrudim Vladimír Ninger, který tvrdí, že si nedovede představit, že by se někdo chtěl zbavovat kvalifikovaného personálu ve slučovaných nemocnicích. Vše ale ukáže až čas a fungování nové akciovky.

Chrudim - Naučit sociálně vyloučené obyvatele známých lokalit nedaleko centra města základním pracovním návykům by teď ráda chrudimská radnice. Poté, co se osvědčil loňský program "Máme šanci na sobě pracovat“, přichází manažerka prevence kriminality Radka Pochobradská s novou akcí s názvem "Chceme na sobě pracovat“. Především romské ženy se tak naučí šít, prát a žehlit.

Město si od těchto státem financovaných akcí slibuje především snižovaní obrovské míry trestné činnosti, kterou nezřídka páchají právě lidé z takzvaně „sociálně vyloučených rodin“. Jde přitom obvykle o Romy, kteří jsou dlouhodobě bez práce, pobírají sociální dávky a nikdy si nezažili základní společenské návyky. Patří mezi ně respekt k nadřízenému, dochvilnost nebo pravidelná pracovní doba.

[[img:chrn_fullwidth:224:Chrudimský "Bronx" je už dlouhá léta místem, kde bydlí nejvíce Romů a sociálně vyloučených lidí.  Foto: Chrudimské noviny]]

To by teď mohl pomoci změnit projekt „Chceme na sobě pracovat“, který nabízí pozitivní alternativu trávení volného času s perspektivou do budoucna. Romům by měl získat místo na běžném trhu práce, protože mnoho z nich má pouze základní vzdělání. Pozitivní vliv by získávání pracovních návyků mělo mít prý i na děti, které logicky přebírají rodičovské vzory. Matka, která nechodí do práce, totiž jen těžko vychová ze svých potomků svědomitého člověka.

[[img:chrn_fullwidth:2836:Nákladná rekonstrukce domů v "Bronxu" takřka za čtvrt miliardy i nadále pokračuje. Jde historicky o největší investiční akci města. Má však smysl, když nedojde k přestěhování těch, kdo tuto obytnou čtvrť roky ničili?  Foto: Chrudimské noviny]]

Cílovou skupinou však pro město nejsou jen dlouhodobě nezaměstnaní, ale mladí dospívající. Ti často postrádají po skončení základní školy motivaci k dalšímu studiu. A právě praktický příklad toho, jak zvyšování kvalifikace pomáhá v hledání vhodného pracovního místa, by jim měl dodat potřebnou motivaci. Po absolvování loňského kurzu, v němž se romské ženy naučily šít, zkusila radnice zřídit i malou dílničku v samotném srdci zástavby pod nádražím. Šijí se zde drobné propagační materiály a tašky, které pak starosta Petr Řezníček (SNK-ED) rozdává návštěvám a vozí do světa jako dárky s logem města. Letos bude město žádat na podporu této činnosti stát o dotaci ve výši 167 tisíc korun, samo pak přisype 18 tisícovek.

[[img:chrn_fullwidth:3829:Nepořádek mezi domy dává občas tušit, kdo tvoří část zdejších obyvatel.  Foto: Chrudimské noviny]]

Své o návštěvách Romů vědí prodavačky snad ve všech chrudimských obchodních domech. Nejvíce však jejich „nájezdy“ trpí supermarket Billa, který leží od "Bronxu" co by kamenem dohodil. Právě odsud vyrážejí skupinky Romů na své nájezdy, jejichž terčem jsou obvykle regály plné alkoholu. Jedna taková skupinka se zde pak objeví i několikrát za den, podle toho, jak kterou láhev dopije. Přestože je přítomna ostraha a svědci jejich krádeží, usvědčit zloděje se podaří jen málokdy. „Ano, objeví se tu i několikrát denně, ale co mám dělat? Když je oslovím, dopadne na mou hlavu jen sprcha nadávek. I ostraha je bezbranná. Pod bundu se jim dívat nesmí a přímo při činu je chytíme jen zřídka,“ popisuje smutnou zkušenost s některými Romy z Bronxu jedna z prodavaček v Bille.

K výsledkům kurzů je proto skeptická. „Chvíli jim to možná vydrží, ale potom je špatný vliv okolí zase stáhne na dno, to já znám. Řešením by bylo asi ty rodiny odstěhovat každou jinam, ale k tomu nemá nikdo dost odvahy,“ zamýšlí se žena, která si přeje z důvody obavy o své místo i zdraví zůstat v anonymitě. Veřejnost je tedy k městským projektům zdrženlivá a radnici tak nezbývá, než ji prostřednictvím svého programu „Prevence kriminality“ přesvědčit o tom, že se mýlí. 

Před několika týdny nebo měsíci jsem se ve svém postřehu poměrně detailně rozepsal, proč je pro město ekonomicky výhodnější přestavět letní kino za Muzeem na multifunkční areál. Nelze si však s postupem času nevšimnout vytrvalosti občanského sdružení MaChr - za Chrudim malebnou, které vede Richard Herbst a které v tomto areálu už nějaký čas se souhlasem města hospodaří. Současně s tím jsem zaznamenal i dotaz našich čtenářů, kteří se zajímají o to, zda "MaChři" platí za tuto plochu nějaké nájemné do městské pokladny. A konečně do třetice stojí minimálně za povšimnutí snaha vedení chrudimské radnice nalézt alespoň částečný kompromis s Herbstovými "MaChry", kteří chtějí stůj co stůj zachránit část hlediště i s jevištěm a obřím plátnem, zatímco město, alespoň pro začátek, by zde rádo zvýšilo parkovací kapacity pro občany a potřeby Chrudimské besedy v Muzeu.

Suma sumárum - každá ze stran požaduje od této plochy něco jiného a snaží se teď mezi sebou nějak dohodnout. Tzn., že po posledním zasedání městské rady už neplatí původní rozhodnutí, kterým se měl oplocený areál proměnit po více než šedesáti letech striktně v multifunkční zařízení podle navrženého a již schváleného a dokonce i zaplaceného projektu, avšak mělo by jít o jakýsi hybrid, který získá svoji budoucí tvář teprve podle toho, kolik toho město na straně jedné a "MaChři" na straně druhé dokáží nakonec ze svých plánů prosadit. A to i přesto, že se oslovení odborníci na poli architektury, včetně městského architekta Marka Janatky, jednoznačně shodují v tom, že veškeré skicy a návrhy, které prozatím Richard Herbst předložil, neodpovídají realitě. Jednou větou - navrhují vrátit se z odborného i ekonomického hlediska k již schválenému konceptu jako k nejužitečnějšímu řešení.

Jenže, jak se nyní ukazuje, Herbst je víc než odborníkem především srdcařem, který dokáže vymámit z jalové krávy tele. A nutno dodat, že mu v tom výrazně nahrává volební rok, v němž si budou občané tohoto města na podzim volit nové vedení radnice, přičemž to stávající se už evidentně nechce pouštět do žádné větší polemiky na téma "leťáku". Proč taky dráždit hada bosou nohou, když může být po volbách úplně všechno jinak, že? Proto odhaduji, že se už letos žádného zásadního řešení nedočkáme, alespoň ne do podzimu, a karty zůstanou minimálně do té doby dál rozdané na stole.

Volební rok není ale jedinou brzdou realizace proměny bývalého letního kina na multifunkční zařízení. Tou nejpodstatnější tíhou na brzdovém pedálu jsou chybějící finance, které zatím městu znemožňují se za Muzeem v dohledné době "rozšoupnout". Také představa, že by město dál v době chytrých technologií dotovalo provoz prodělečného "leťáku", nahání Chrudimské besedě husí kůži, a proto je z mého pohledu jedině dobře (vím, že tím naštvu občany bydlící v okolí), že se někdo, v tomto případě "MaChři", v mezidobí, než se rozhodne, údržby a provozu areálu ujali. Za jakých podmínek to město spolku umožnilo, nevím, ale vracím se tím pomalu na začátek k dotazu našich čtenářů, jak vysoké je nájemné.

Chápu, že bylo po několikaleté pauze důležité úvést "leťák" do pořádku, aby se vůbec mohlo s promítáním začít, což se Herbstovi a spol. evidentně podařilo, aniž bych chtěl nějak polemizovat o úrovni dalších doprovodných aktivit. Ty teď ponechme stranou. Chci jen poznamenat, že k restartu kina bylo nejspíš zapotřebí bezplatného pronájmu, což je stokrát lepší, než na provoz "leťáku" neustále doplácet, anebo nechat areál napospas přírodě, protože to tady společensky žilo, byť ve skromných podmínkách a bez většího zájmu občanů, ale žilo, i když po svém. A nejspíš bude žít i v tomto roce, pokud se nezačne bagrovat prostor pro větší parkoviště za Muzeem. K tomu je ale zapotřebí kompromisu, který teď s "MaChry" hledá městská rada, což Richard Herbst kvituje s povděkem.

Nutné je však poznamenat, že areál není nafukovací a slevit ze svých požadavků, má-li se vážně mluvit o kompromisu, budou muset obě strany. Potom tedy přichází v úvahu jediná otázka: Převáží racionalita nebo zapálené srdce? To bude patrné až z onoho "kompromisu", po němž obě strany navenek volají, anebo také z nedohody, která může vyústit i v to, že si plac převezme zpět do své správy město, kterému ostatně i patří, a "MaChři" půjdou pálit ohníček o dům dál. Pokud ale přeci jen ke shodě dojde a město bude multifunkční areál přizpůsobovat potřebám občanského sdružení, pak už ale za pronájem, aby "MaChři" dostáli svého jména a ukázali nám všem, že si umí také zajistit na provoz vlastního programu finanční krytí a že budou umět areál za Muzeem dál zvelebovat. Jedině to může představovat spravedlivý kompromis mezi úřednickou racionalitou a zapáleným srdcem Richarda Herbsta pro jeho milovaný "leťák".

Chrudim - Plánovaná výstavba zastávky ve Škroupově ulici budí od samého počátku kontroverzní reakce. Jsou slyšet jak hlasy velebící radnici za skvělé řešení neutěšené situace nedaleko obchodního domu Dukla, tak i nesouhlasné komentáře upozorňující na její zbytečnost.

A nesouhlasné stanovisko teď vyslovil i Chrudimák Stanislav Šťastný. Podle jeho názoru totiž hrozí zbytečné vyhození peněz za něco, co vlastně není ani potřeba. „Nechápu, proč se nevyužije zastávka na Dukelské ulici - na Borzně, když je již dokončena ulice Rooseveltova jako obousměrná. Ta přece umožňuje odbočení autobusů MHD z Dukelské k nádraží,“ diví se Šťastný, který se obrátil s dotazem i na chrudimský městský úřad. „Odpovězeno mi nebylo,“ konstatuje Stanislav Šťastný. „Brání snad navrhovanému řešení dopravní situace na Dukelské a nebo je již - podle mne zbytečná - výstavba této zastávky smluvně potvrzena s dodavatelem stavby,“ ptá se Chrudimák.

[[img:chrn_fullwidth:3553:Je nová autobusová zastávka na Dukle opravdu zbytečná?  Foto: Chrudimské noviny]] 

Šéf Odboru dopravy MěÚ Martin Klimek se Šťastným ale nesouhlasí a tvrdí, že se potřeba autobusové zastávky ve Škroupově ulici ukazuje jako nezbytná. Stalo se tak poté, co město otestovalo situaci s pomocí dočasné zastávky na Palackého třídě. „Budoucí umístění autobusové zastávky ve Škroupově ulici bylo skutečně ověřeno při dočasném přemístění autobusové zastávky na Borzně před světelně řízenou křižovatku. Došlo totiž k výraznému zkrácení doby jízdy. V tomto případě není nutné, aby autobus jel až na okružní křižovatku k hotelu Bohemia v koloně vozidel,“ vysvětluje výhody nové zastávky Klimek.

[[img:chrn_fullwidth:3551:Se zajížděním autobusů v dlouhé koloně aut až k "Bohemce" bude konec.  Foto: Chrudimské noviny]]

„To bude platit i v případě zmiňované Rooseveltovy ulice, která umožňuje obousměrný provoz,“ dodává Klimek. Nová zastávka MHD ve Škroupově ulici by měla umožnit i snazší cestování pro případné budoucí obyvatele lokality Na Skřivánku, kde se už dlouhá léta plánuje výstavba rodinných a bytových domů. „Ze zastákvy ve Škroupově ulici se tak lidé snáze dostanou jak na Skřivánek, tak i k zastávce u vlakového nádraží. Další nespornou výhodou je fakt, že zastávka je i na straně ulice, kde je umístěna nová poliklinika, takže starší občané nebudou muset přecházet silně zatíženou silnici u Fibichovy ulice,“ uzavírá Martin Klimek.

S výstavbou nové zastávky MHD ve Škroupově ulici se začne přitom už v příštím týdnu. Za 1,3 milionu Kč zde přijde vystavět nový záliv ze žulové dlažby v místě stávající zeleně, který bude napojen na chodník ze zámkové dlažby podél nákupního střediska Dukla. Samotný přístřešek pro cestující pak bude osazen reklamní vitrínou. Po dobu výstavby nového zálivu pro autobusy bude v části Škroupovy ulice omezen dopravní provoz.

Chrudim - Březen slibuje svou pranostikou ne příliš přívětivé počasí, my už ale dobře víme, že tuto zimu nic není tak, jak by mělo být. Blíží se konec masopustů a začátek doby přípravy na Velikonoce. Co ale dělat o prvním březnovém víkendu? Dozvíte se v osmdesátých Víkendových tipech.

V každém případě se můžete vydat na masopustní obchůzku v sobotu 1. března o půl osmé ráno do Vortové na Hlinecku a o půl hodiny později do Licibořic na Heřmanoměstecku. Dětský karneval v Lipovci začne v sobotu v Hospodě U Sýkorů ve dvě hodiny odpoledne a Svídnice nabízí pro změnu turnaj v pexesu pro nejmenší. V hospodě na hřišti od jedné odpoledne.

Jeden z posledních plesů se koná v hlineckém Multifunkčním centru. Fotbalisté z Kameniček si zatančí rovněž v sobotu od osmi večer stejně jako hasiči v pohostinství ve Vyhnánově a hasiči v nasavrcké sokolovně.

Masopustní jarmark na vás čeká v sobotu 1. března i na Resselově náměstí v Chrudimi. Začátek je stanoven na devátou hodinu ráno a končit by se mělo v pravé poledne. Čeká vás tradiční masopustní obchůzka s maškarou. Hraje dechovka Zdeňka Svatoše, tančí, zpívá a s lidovými zvyky seznamuje Národopisný soubor Kohoutek. Medovina poteče proudem a jarmareční stánky se budou prohýbat koblihami a všemožnými laskominami.

Mimo tyto časově ohraničené akce zkuste navštívit třeba dětmi milovanou záchrannou stanici pro zraněné živočichy v Pasíčkách. Tady je vždycky na co se dívat. A když už budete takový kousek od Proseče, není od věci se podívat do města samotného. Tatínky by mohla zaujmout továrna na dýmky - sám z ní taky pár svých kousků mám - a celou rodinu potom rozhledna Terezka, z níž je za dobrého počasí vidět až na daleké Krkonoše a Orlické hory.

Knížku, kterou vám v době blížícího se postu doporučím, je tentokrát menší Rekviem od Jaroslava Durycha. Mnohé asi nepřekvapí, že jde o jednoho z mých oblíbených spisovatelů. Jeho polemiky s Karlem Čapkem opravdu stály za to. Knížka je to útloučká a zabývá se dobou, která následovala po smrti Albrechta z Valdštějna. Určitě stojí za přečtení.

Přeji příjemný víkend všem svým čtenářům.