Seč/Konopáč/Mělice - Většina přírodních koupališť na Chrudimsku a Pardubicku je i přes úmorná vedra stále vhodná ke koupání. Například v Sečské přehradě je voda natolik čistá, že se tu mohou nyní koupat bez obav malé děti nebo alergici, což zde v minulých letech nebývalo zvykem. Potvrzují to krajští hygienici.

"Po posledním odběru je kvalita zdejší vody opět vhodná ke koupání bez jakéhokoliv omezení," říká Jana Seidenglancová z chrudimské hygieny. Zvýšené hodnoty řas a sinic nevykazuje v současnosti ani rybník v Autokempu Konopáč u Heřmanova Městce, který funguje jako koupaliště pro obyvatele z přilehlého okolí a ubytované rekreanty. Také oblíbený písník v Mělicích na Pardubicku má teď ideální podmínky ke koupání a podle hygieniků vydrží kvalita zdejší vody ještě několik příštích dnů. 

Opravdová letní idylka - zleva na snímku chrudimský starosta Petr Řezníček s chotí Zorkou, zástupci firmy Alukov, exprezident - důchodce Václav Klaus a náměstek hejtmana Roman Línek s chotí Šárkou, pardubickou advokátkou. Na snímku nechybí ani povinný úsměv pro fotografa. Na první pohled to vypadá, jako by se nám báječně v této zemi, kraji i městě žilo, a všechno fungovalo tak, jak má. Bohužel, to se dá říci jen o hostitelské firmě Alukov, jež sídlí v nedaleké Orli, a která proniká se svými výrobky na trhy v celém světě - od Nového Zélandu až po Spojené státy americké. Proto si může dovolit zvát současné i vysloužilé politiky, kteří ve své době něco znamenali, a vytvářet si tak image uznávané stabilní společnosti.

Otázkou ale je, proč se na této image přiživují i zdejší politici s pomocí komunálních, tedy našich peněz, zatímco práce doma jim utíká? Nejvýmluvněji za vše hovoří hroutící se krajské zdravotnictví, za které teď zodpovídá náměstek hejtmana Línek (Koalice pro Pardubický kraj), který zatím zasedal ve všech krajských vládách od počátku vzniku krajů, včetně toho že byl sám prvním hejtmanem a později měl pod palcem veškeré krajské finance. Tedy takový Kalousek v menším krajském formátu, který dokázal přežít ve všech středopravicových i středolevicových vládách v Pardubickém kraji. Tedy až doposud. Paradoxem je, že se celkem nedávno stal jednou z čelných tváří lidovců, kteří ohlašují nový styl politiky v této zemi. Jen na okraj - to my v Chrudimi známe už "tak trochu jinou politiku" z téže dílny a v podání Málka a je opravdu k popukání.

A co teprve chrudimský starosta, který vstoupil do komunální politiky v roce 1990 původně za národní socialisty (brkouny), kterým teď šéfuje Paroubek pod značkou NS LEV 21? Také on ledacos pamatuje a rovněž jeho "životnost" na radnici je obdivuhodná. Jistě si měli s Línkem o čem vyprávět, natož s exprezidentem Klausem, který je sice momentálně bez stranického angažmá, avšak po návratu do politiky opět pošilhává. Inu, letní idylka v předtuše blížících se voleb pro zúčastněné komunální politiky - taková image pro image, protože i když média zaznamenala pouze názory Klause, bylo důležité být s ním viděn.

[[img:chrn_fullwidth:4731:Ukazovat se často v médiích je základem úspěchu ve volbách.  Reprofoto: Chrudimské noviny.]]

A to oba vytrvalci zdejší komunální politiky dobře vědí - kam, ke komu a v jakou chvíli se v pracovní době postavit. A jak snímek dokládá - i za peníze města, protože je k vidění včetně videa na městském portálu Chrudim.tv.

Obdobných snímků je tam pochopitelně víc a někdo je musel zaplatit. A tak na jedné straně letní idylka v nažehlených kvádrech, na straně druhé chybějící čas na opravdovou práci pro občany. Vždyť jen v posledních dnech porazila v Chrudimi zelenobílá kára Technických služeb v Michalském parku sloup (letos přitom už havarovala poněkolikáté), řidiči se několik týdnů rozčilovali kvůli nepřehledné křižovatce pod Větrníkem, kde jim vysoká tráva bránila v rozhledu, až sem musel jeden z nich přijít s vlastní kosou a začít ji sekat, a v sídlišti U Stadionu se lidé hádají jen proto, že jim schází ke štěstí půl metru nového parkoviště před každým domem, a tak jsou kvůli tomu čas od času městem pokutováni, když jim hold nezbývá nic jiného, než zaparkovat na trávníku.

Tady všude je třeba vytrvalých přeborníků (politiků), nikoli v salonní společnosti a v jakékoli koalici, ale mezi lidmi, kteří jejich služby každý den potřebují. Na zábavu, reprezentaci a ukazování se je pokaždé času dost. Nejprve musí přijít hmatatelné výsledky práce. Ty se však neprokazují diplomy a poháry z cest po exotických zemích, odkud k nám do Chrudimi stejně nikdo nikdy nepřijede, nýbrž dobrým fungováním města jako celku a všeobecnou spokojeností občanů se zdejším životem. Až taková chvíle nastane, přijde teprve čas se slavnostně obléci a prodat svoji práci v médiích. Bohužel, někteří politici si o sobě myslí, že ji dělají dobře už takřka dvě desetiletí...

Rabštejnská Lhota - Pro mnohé jistě překvapivá zpráva - že se Lesy ČR chystají prodat zdejší zříceninu hrádku Rabštejnek za pouhých sedmdesát tisíc korun, je skutečností. Zájemce získá za tuto symbolickou cenu nejen zbytky hrádku, ale i necelých tři sta metrů čtverečních okolního pozemku. Věc má však háček - hrádek je totiž nemovitou kulturní památkou, což může novému majiteli připravit řadu perných chvilek s jeho povinnou údržbou.

Jaká je vlastně historie hrádku Rabštejnek? Původně se snad jmenoval „Rabenstein“ - havranní kámen. Bylo to snad proto, že se vypínal na maličkém ostrohu nad okolní zalesněnou krajinu. August Sedláček píše, že právě místo, kde vznikl ve 14. století hrádek, bylo odedávna vymýceno. Důvod byl prostý a snadno na něj přijde každý, kdo se od místní části Rabštejnské Lhoty rozhlédne do krajiny. Les totiž bránil výhledu a případné nepřátelské armádě mohl poskytnout kýžené útočiště.

[[img:chrn_fullwidth:4721:Tak to prý kdysi vypadalo na Rabštejnku.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Samotný Rabštejnek je nepřímo doložen poprvé v roce 1390, kdy se připomíná jeho majitel Matyáš z Rabštejna. První přímý doklad o hradu pak pochází z roku 1405, kdy po smrti Jana z Orle připadl jako odúmrť českému králi Václavovi IV. Odúmrť znamená, že nebohý Jan neměl žádného mužského dědice, takže veškerý jeho majetek připadl podle tehdejší platné legislativy panovníkovi.

[[img:chrn_fullwidth:4726:Rabštejnek dnes už jen charakterizují zbytky zdiva.  Foto: Chrudimské noviny]]

Hrádek byl postaven na skalnatém ostrohu, který na severní a západní straně strmě spadal do údolí bezejmenného potoka a jen na jihovýchodě byl v úrovni roviny, na níž dnes stojí vesnice Rabštejn. Vlastní hrad se skládal z věže čtvercového půdorysu o straně devět metrů, která stála na nejvyšším místě hradního skaliska, a paláce západně od věže, který měl půdorys nepravidelného čtyřúhelníku.

[[img:chrn_fullwidth:4725:Bezejmenný potok.  Foto: Chrudimské noviny]]

Obě stavby hradu byly spojeny hradbami uzavírajícími nevelké nádvoří. V hradbě na jižní straně byla branka - jediný přístup do hradu z předhradí. Severní hradba vlastního hradu pak byla zesílena okrouhlou baštou. Každý hrad musel mít hospodářský dvůr, který zásoboval pána jídlem a staral se mu o koně. Protože prostory hrádku byly více než skromné, dvorec musel stát zcela mimo ostroh. Právě z tohoto „předhradí“ vznikla dnešní ves „Rabštejn“.

[[img:chrn_fullwidth:4728:Vstupní portálek drží momentálně jen silou vůle.  Foto: Chrudimské noviny.]]

Za staletí své existence vystřídal hrádek mnoho majitelů a jeden čas patřil dokonce i městu Chrudim. Tomu byl však s ostatními statky v roce 1547 za účast v protihabsburském odboji zkonfiskován císařem. Jeden z posledních majitelů, Bohuslav Mazanec z Frymburka, odlehlý a nepohodlný Rabštejnek opustil a jako své sídlo si zvolil tvrz v bližších Slatiňanech. Ležely totiž jen kousek od takzvané „císařské cesty“. Hrad potom zpustl a jako pustý se připomíná již v roce 1585. Poté už se dostal do rukou slatiňanských Auerspergů, kteří se mu pokusili vdechnout dávno ztracenou podobu. Udělali to však způsobem prazvláštním.

[[img:chrn_fullwidth:4729:Kulturní památka nebo ostuda?  Foto: Chrudimské noviny]]

V druhé polovině 19. století totiž dal velký místní mecenáš kníže František Josef Auersperk v duchu romantických představ o středověkém hradě upravit zbytky hradního paláce. Nově se tehdy vybudovala východní strana paláce obrácená do nádvoří. V interiéru byly zřízeny dvě místnosti - maličká komůrka a prostorný sál zařízený dřevěným vyřezávaným nábytkem. Dnes už je tento stav jen těžko uvěřitelným závanem dávných dob, kdy šlechta byla schopná uvažovat v souvislostech delších, než je jedno volební období našich současných politiků a vládců naší země.

[[img:chrn_fullwidth:4730:Podaří se zříceninu alespoň zakonzervovat?  Foto: Chrudimské noviny]]

Vnitřní úpravy paláce však nenavazovaly na jeho původní členění. Důvodem k úpravám byla blízkost obory, která v této době sahala prakticky až ke slatiňanskému zámku. Její dnešní stav je už jen torzo. Rozsah obory se dá snadno poznat podle složení dřevin v blízkých lesích. Právě listnáče kombinované s jehličnany byly pro Auerspergovy lesy typické. Při svých výpravách za zvěří si kníže Auersperg chtěl občas také odpočinout a Rabštejnek mu posloužil jako miniaturní lovecký zámeček. A právě k oboře se váže i pověst o potrestaném pytlákovi, který se jednou za temné noci vypravil pytlačit.

[[img:chrn_halfwidth:4724:Pytláka vyděsil duch hradního pána.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Flintu schovanou pod kabátem spolkl les jako medvěd polyká maliny. Měl samozřejmě nahnáno, protože les v noci se z přívětivého, zeleného šera mění na údolí hrůzy, v němž se stromy natahují svými pařáty a podivné zvuky vydává „štěkající“ srnec. Přesto byl hlad silnější, takže mladík postupoval hlubokou houštinou stále dál, připravený odejmout život lani, nebo snad kolouchovi. Plány mu však překazilo tajemné zjevení. Snad duch, možná zjitřená představivost ho s děsem vyhnala z Auerspergovy obory. Podle místních však skutečně viděl ducha bývalého majitele Rabštejnku, který tolik miloval divoký lov ve svých lesích a nelibě nesl přítomnost vetřelce.

[[img:chrn_fullwidth:4723:Vezme si stavbu zpět příroda?  Foto: Chrudimské noviny]]

Maličký kousek skály, břeh dávného druhohorního moře, zřícenina hrádku - to vše je nyní k mání tomu, komu učarovaly staré časy a místa, jimiž kráčely dějiny. Nebyly to dějiny nijak významné. Šlo jen o nepatrné střípky, které však nakonec zapadly do celkové skládačky českých dějin. Kníže z Auerspergu dokázal později tuto zdánlivou ruinu znovu zužitkovat a zkrášlit. Najde se jeho nástupce i dnes, nebo snad budeme muset čekat, až mráz roztrhá poslední zbytky zdiva malého, zanedbaného a zdánlivě bezvýznamného hrádku Rabštejn?

Chrudim - Podobně jako v sídlišti U Stadionu si stěžují na nedostatek parkovacích míst a lípy špinící auta obyvatelé panelových domů ve Sladkovského ulici. K tomu, aby se ozvali, je inspiroval předchozí článek Chrudimských novin.

Mají totiž stejné problémy, které spočívají v tom, že jen pár metrů pod zdejší základní školou odkvétají podél parkovacích míst vzrostlé lípy, které roní lepkavé „slzy“ na jejich auta zaparkovaná pod nimi. Nyní se ještě jejich situace ve Sladkovského ulici zkomplikovala tím, že je většina ulice uzavřená a neprůjezdná, protože se tu pokládá do země horkovod.

[[img:chrn_fullwidth:4732:O přerostlé stromy se město podle místních prý vůbec nestará.  Foto: Chrudimské noviny]]

Obyvatel Sladkovského ulice Tomáš Podborský se zlobí na radnici, že její vinou připomínají přerostlé stromy spíše les, než udržovanou zeleň nedaleko centra města. „Přerostlé keře na Kopanici se vysekaly, ale ve Sladkovského ulici stromy dál zakrývají půl paneláku a vypadá to, jako když je celá ulice v lese. A to ani nemluvím o neustále špinavých autech,“ čertí se Podborský.

„První dvě parkovací místa u křižovatky Sladkovského a Opletalova sice nejsou pod stromy, ale zase se velmi často stávají o víkendech terčem vandalů, kteří se vrací z hospod,“ upozorňuje Podborský na skutečnost, že mnohá z aut mívají nezřídka ukopaná zrcátka nebo ulámané antény. „Zbytek aut jsme nuceni parkovat až k Základní škole Sladkovského, kde jsou stání umístěna pod stromy z obou stran ulice,“ vysvětluje, proč není pro zdejší šoféry před lepkavým nadělením úniku.

[[img:chrn_fullwidth:4733:Podobnost se situací v sídlišti U Stadionu čistě náhodná?  Foto: Chrudimské noviny]]

Vykácet zdravé stromy by ale v tomto případě zavánělo barbarstvím, avšak jejich pravidelný průřez by situaci mohl značně odlehčit. Toho se však lipám ve Sladkovského ulici nedostává už velmi dlouho. Obyvatelům paneláku tak nezbývá, než se obrnit trpělivostí, nebo bombardovat žádostmi radnici, aby zjednala co nejdříve nápravu. 

Chrudim - Parkování v největším chrudimském sídlišti U Stadionu připomíná skutečné martirium. Pokud se tu snad podaří místním obyvatelům nalézt nějaké místo k zaparkování svého auta, nemají vůbec vyhráno. Zjišťovali jsme proč.

Největším problémem je jednoznačně nedostatek parkovacích míst, což je letitá bolest všech chrudimských sídlišť. Aut totiž přibývá a město nestačí na tento trend výstavbou nových parkovišť vůbec reagovat. V důsledku toho pak mnohdy paradoxně dochází k postihu některých motoristů, kteří jsou nuceni parkovat například na trávníku či chodníku, a současně také k narušování mezilidských vztahů, jestliže je to některému z občanů proti srsti a jde kvůli tomu strážníkům na svého souseda žalovat. Takový je i současný obrázek sídliště U Stadionu.

„Já už tady auto ani neparkuji. Radši se projdu těch pár metrů k Tescu, kde se místo najde vždycky,“ říká jeden z místních Karel Pešek, který nerudovskou otázku: "Kam s ním?" vyřešil po svém. Podobně prý řeší situaci i spousta dalších obyvatel sídliště U Stadionu. Vinou nízkého počtu parkovacích míst se zde auta běžně staví jak podélně, tak příčně. Především před samotnými paneláky je tento postup šoférů nejviditelnější. Jelikož jsou ale silničky úzké, takže by řidič neměl za normálních okolností šanci z řady aut vyjet, musí ti, kdo parkují příčně, často zajíždět až na trávník. Nabízí se tedy otázka: Nebylo by lepší příčná stání o metr trávníku prodloužit a tím usnadnit život všem, kdo každé ráno proklínají poddimenzovaná parkoviště?

[[img:chrn_fullwidth:4707:Místa je všude málo, parkovat se musí před domy i na trávníku.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Vybudovalo se tu sice pár míst v ulici Na Ostrově, ale copak to stačí? Auta tu stojí na chodnících, trávnících, nedá se ani projít. Často se zde řidiči dohadují, protože nemohou vyjet. Je to ale jejich vina?“ ptá se starší žena s psíkem, jež si nepřála zveřejnit své jméno.

[[img:chrn_fullwidth:4706:Stačilo by přitom málo - parkovací místa asi o metr prodloužit.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nedostatkem parkovacích míst však trápení majitelů aut zdaleka nekončí. Další komplikací jsou přerostlé lípy. Stromy sice krásně voní, ale v době, kdy kvetou, vylučují mízu, která poté v maličkých kapičkách padá k zemi. Pod stromy však často stojí auta a míza tak končí na jejich kapotách a sklech. „Strašně to lepí a nejde to prakticky dolů,“ zlobí se důchodce Václav Novák. „Nachytá se na to prach, a to je potom ještě horší. Navíc, z lip padá i spousta odkvetlých květů, které zapadají i do těch nejmenších skulin a jen těžko se pak vytahují. Tohle nám byl opravdu čert dlužen,“ zlobí se Novák na komplikované soužití s krásně vonícími stromy. Vozy prakující pod nimi jsou prý dokonce zralé na kompletní mytí každý den, který strávily pod kvetoucími lipami.

[[img:chrn_fullwidth:4705:Lípy sice hezky voní, ale následky jsou děsivé.  Foto: Chrudimské noviny]]

Redakce Chrudimských novin zaslala oficiální dotaz radnici, zda plánuje rozšiřovat parkovací stání v sídlišti U Stadionu. Na otázku, jak chce město vzniklé problémy řešit, bohužel zatím nedostala žádnou odpověď. Místním tak nezbývá, než se obrnit trpělivostí a doufat, že si vedení města přeci jen po letech jejich zoufalé situace všimne a začne ji konečně řešit. 

Stále větší počet posměšných přezdívek mezi čelnými představiteli našeho města ukazuje na velmi nízkou kulturu chrudimské radnice. A podle všeho má dál sestupnou tendenci. Na začátku 90. let minulého století, kdy vládla Chrudimi ODS pod taktovkou bývalého náměstka velkého stavebního podniku Jiřího Nového, byl totiž terčem posměchu pouze současný starosta Petr Řezníček, z něhož si tehdejší chrudimská ódéeska ráda utahovala kvůli jeho údajné neschopnosti řídit nejdůležitější záležitosti města. Také proto mu tehdy svěřila sport, kulturu, sociální věci, školství a netradičně i městské strážníky, které zpravidla řídí starosta.

Uvolněná stavidla politického rybníka
Není důležité, čím vším ho tenkrát ODS pojmenovala, důležitější je, že se tato strana svého syndromu takřka na všech úrovních, v Chrudimi nevyjímaje, nezbavila, a její sebestřednost ji táhne pozvolna dolů, takže musí nechtěně vyklízet svoje tradiční pozice. A vyklidit je musela po více než dvaceti letech i v našem městě právě vysmívanému Řezníčkovi, který dokázal zúročit prakticky vše, co mu tato kdysi nejsilnější politická strana ve městě povolila. A právě s uvolněním těchto stavidel vplula do místního politického rybníka další smečka ambiciózních lidí a spolu s nimi se rozšířil i slovník hanlivých přezdívek na radnici.

Na tuto skutečnost překvapivě upozornil před prázdninami na schůzi městského zastupitelstva jeden z nejvíce "potrefených" - opoziční zastupitel Roman Málek, který si přivedl na pomoc hračku modrého plyšového šmouly, aby tak protestoval proti údajně opovržlivým narážkám starosty Řezníčka vůči svému prvnímu zástupci Miroslavu Tejklovi. Řezníček to sice vzápětí prostřednictvím loajálních médií popřel, avšak nikdo už mu šmoulu z úst nejspíš neodpáře. To proto, že má obdobným způsobem častovat i samotného Málka, kterého měl nazývat krakenem. Alespoň podle zdrojů, které má redakce k dispozici.

Hřiště plné tragikomických figur
Málkovi to však evidentně nevadí. Pro něho je to naopak vítaná nahrávka na smeč, která mu slouží jako markentingový nástroj, jak na sebe ještě víc upozornit a svého protivníka deptat. Marné je potom veškeré Řezníčkovo vzdychání nad tím, že si Málek nosí na zastupitelstvo hračky, když mu sám připravuje hřiště, na kterém tak může hrát vícero tragikomických figur najednou - například krakeni proti dinosaurům. Druhou z přezdívek si však Řezníček nevysloužil od Málka, nýbrž během poslední předvolební kampaně od dřívějšího radního Luboše Jelínka, který tím chtěl v rámci tradičních klišé upozornit na Řezníčkovu přezrálost v čele radnice s tím, že je nejvyšší čas jít konečně po dvou dekádách z hrušky dolů.

[[img:chrn_fullwidth:4694:Slavný billboard, jehož volání voliči nevyslyšeli. Foto: Chrudimské noviny.]]

Leč nebyl vyslyšen, a tak na radnici dál slovník houstne a vzápětí se před veřejností zase dementuje. Není proto divu, že se podobné hašteření stává vděčným tématem pro psychology, kteří na základě takového "materiálu" napsali už několik bestsellerů. Do kategorie politického psychopatismu je pak všechny trefně seřadil podle konkrétních případů jeden z nejuznávanějších českých lékařů Jan Hnízdil. Jeden příklad za všechny: "Jestliže politikovi docházejí argumenty, uchyluje se k teatrálním posměšným gestům a opovržlivým grimasám." Jako kdyby MUDr. Hnízdil docházel na chrudimské zastupitelstvo, viďte? V některých chvílích si tam člověk totiž připadá spíš jak v "zoologické" než na schůzi vážených zastupitelů. 

Kdo se dá označit jako charakterový invalida?
Trvat to však bude tak dlouho, dokud se sem nevrátí politická kultura zbavená všech hraček, nejapných poznámek, klauniád, urážek, posměšků, intrik a slabošství. A dokud se tu lidé nebudou prostě jen nazývat uctivě svými jmény a nezačnou se zabývat prostřednictvím věcných argumentů (nikoli prkotin) potřebami svých spoluobčanů namísto toho, aby proti sobě bojovali zatím používanými podpásovkami, kdy jeden útočí a druhý mu to posměškem vrací, pak zůstane diagnóza pro část voleného sboru zastupitelů podle psychologů i nadále stejná, protože je budou dál nazývat charakterovými invalidy. A to bez ohledu na to, jestli bude později někdo z místních politiků svoje výroky v médiích dementovat. Bohužel, zatím v takovém světě žijeme, protože ho svými hlasy ve volbách a pozdější laxností umožňujeme.

Rabštejnská Lhota - Manželé Procházkovi, kteří se rozhodli zrekonstruovat zdejší starou, zanedbanou hájenku a proměnit ji ve stylovou restauraci, nemají ani po třech letech dřiny jednoduchý život. Prvotní souhlas starosty obce s využíváním příjezdové komunikace se před měsícem změnil na nesouhlas.

Silnice začíná dopravní značkou „Zákaz vjezdu všech motorových vozidel“, která je doplněna tabulkou „Dopravní obsluze vjezd povolen“ Jedná se přitom o jedinou přístupovou cestu k restauraci. Původně totiž vydal starosta obce Vladimír Pecina (SNK) souhlasné stanovisko s využíváním příjezdové komunikace pro „účely provozu restaurace a penzionu“ který manželé Laďka a Martin Procházkovi opravili a v současnosti i provozují. Před měsícem se ale situace náhle změnila.

Překvapivý názorový obrat starosty Peciny
Letos v červnu se totiž sešli zdejší zastupitelé a hlasovali, mimo jiné, také o doplnění zákazové značky o již zmíněnou tabulku týkající se dopravní obsluhy a hostů restaurace Hájenka. Bohužel, obecní zastupitelstvo se většinou svých hlasů rozhodlo v neprospěch manželů Procházkových s tím, že se žádná změna v dopravním značení dělat nebude a značka zůstane tak, jak je nyní. Proti umístění dodatkové tabulky nakonec překvapivě hlasoval i samotný starosta Vladimír Pecina, přestože původně slíbil investorům Na Hájence naprosto něco jiného.

„Pokud bychom dopředu věděli, že se zastupitelé rozhodnou nedodržet to, co nám bylo starostou slíbeno, určitě dům nekupujeme a neopravujeme. Jak může fungovat hospoda a penzion bez silnice, po níž přijíždějí hosté? Rozhodně jsem nebudovala parkoviště za půl milionu korun proto, aby hosté nakonec využívali to v obci, které je kilometr daleko," nechápe pohnutky zastupitelstva Laďka Procházková. Rabštejnská Lhota totiž manželům pronajala pozemek, na němž později vzniklo parkoviště. K čemu je ale parkoviště, když se na něj legálně nesmí žádné auto dostat? 

[[img:chrn_fullwidth:4712:Takhle původně vypadala hájenka v Rabštejnské Lhotě, než ji manželé Procházkovi zvelebili.  Foto: Laďka Procházková]]

Zdejší značení má v srpnu posoudit odbor dopravy MěÚ Chrudim
Cesta je navíc už několik let neudržovaná, protože se o ni obec nijak nestará. "Kdyby zde ale nechala vysekat přerostlé traviny a křoví minimálně dva metry kolem celé příjezdové cesty, neměla by tu auta s vyhýbáním žádný problém,“ konstatuje spolumajitelka restaurace s penzionem. Té nakonec nezbylo, než se obrátit na odborníky, když nelze s obcí nalézt společnou řeč. "Obrátila jsem se na odbor dopravy města Chrudim a zajistila zde místní šetření, které se bude konat začátkem srpna. Doufám, že úředníci posoudí mnohem kompetentněji, která značka sem patří a která nikoli," popisuje nejbližší vývoj událostí Laďka Procházková.

[[img:chrn_fullwidth:4598:"Posádka" restaurace Na Hájence.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nekalý konkurenční boj a šikana?
„Investovali jsme tu více než deset milionů korun a rozhodnutí zastupitelů nás jednoznačně poškozuje v našich právech, znemožňuje totiž naše podnikání,“ zlobí se spolumajitelka restaurace a poukazuje zároveň na podezřele zvýšenou aktivitu republikové policie u zmíněné dopravní značky, která je z pohledu dopravní bezpečnosti na Chrudimsku takřka bezvýznamná. „Stává se zde totiž často, že u značky stojí policisté a kontrolují přijíždějící auta. Tomu už se opravdu nedá říkat jinak než šikana. Nechápu to,“ krčí rameny Procházková. K nepochopení je toho podle ní více. Například, proč Policie ČR nebo místní lesní správce nemají s využíváním komunikace hosty restaurace žádný problém, zatímco zastupitelé obce ano? Je snad za vším nekalý konkurenční boj? Bojí se snad zdravé konkurence provozovatel zdejšího Hostince U Drobílků?

Práce pro veřejného ochránce práv - ombudsmana
Situace došla už tak daleko, že se Laďka Procházková rozhodla obrátit i na veřejného ochránce práv - ombudsmana. „Předmětem našeho podání je odstranění škodlivých následků omezujících výkon našich vlastnických práv, včetně odvrácení škody, které vyplývají z rozhodnutí zastupitelstva obce Rabštejnská Lhota,“ cituje Procházková z dokumentu, který manželé zaslali na adresu ombudsmana do Brna. Kdy se však bude veřejný ochránce práv dokumenty zabývat, není zatím zřejmé.

[[img:chrn_fullwidth:4601:Takto vypadá Hájenka v Rabštejnské Lhotě dnes.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak se ale na kauzu dívá sám starosta obce Vladimír Pecina? „Zmiňovaná značka je tam od roku 2005. V rámci stavebního řízení jsme vyšli manželům Procházkovým vstříc a povolili jsme vjezd k uvedené nemovitosti s tím, že ani v budoucnu nemáme problém s využíváním komunikace k zajištění provozu budoucí restaurace. Přesně podle dikce uvedené značky,“ vysvětluje Pecina.  

Zákaz vyžadují, ale sami ho nedodržují
Je tedy pravdou, že za odmítavým postojem zastupitelů stojí nátlak některé z místních zájmových skupin? „Nic proti restauraci samozřejmě nemáme. Naopak, jsme rádi, že tu funguje a z vlastní zkušenosti mohu říci, že jídlo, pití, obsluha i prostředí je na úrovni. Mezi hosty je často vidět i řada obyvatel Rabštejnské Lhoty,“ vyvrací Pecina tuto námitku. Samotní zastupitelé obce však, podle Laďky Procházkové, dojíždějí ve velké většině k restauraci auty. Jako by snad zákony a vyhlášky platily jen pro někoho.

[[img:chrn_fullwidth:4599:Parkoviště je v provozu, jak se na něj ale dostat?  Foto: Chrudimské noviny]]

Před spornou zákazovou značkou je přitom v Rabštejnské Lhotě parkoviště pro zhruba 30 aut. "Většina lidí ji respektuje a v pohodě si necelý kilometr do restaurace dojde. Invalidé ji však dodržovat nemusí a mají umožněn příjezd až k restauraci,“ namítá starosta. „U této značky začíná totiž klidová zóna, protože je to jeden ze vstupů do rekreačních lesů Podhůra. Komunikace k hájence není navíc zrovna široká a také je zde zvýšený provoz chodců a cyklistů. Při setkání s jedoucími auty musí pak chodci mimo vozovku, o cyklistech nemluvě. Dvě protijedoucí auta musí svoje setkání vyřešit tak, že jedno z nich musí couvat. Jde vlastně o jeden úzký jízdní pruh bez možnosti vyhnutí,“ poukazuje na možná úskalí provozu na zdejší příjezdové komunikaci starosta Pecina.

Na větší akce autem do Hájenky jen s "bumážkou" obce
Jiného názoru než starosta Rabštejnské Lhoty je však republiková policie. Z vyjádření dopravních policistů, které má redakce Chrudimských novin k dispozici, totiž plyne, že se silnice dá k běžnému provozu bez problémů používat. Navíc se podle Policie ČR nejedná o cyklostezku, ale o účelovou komunikaci. „Dnes je restaurace rájem cyklistů. Navíc, pokud bude na Hájence svatba nebo jiná velká oslava, není problém vystavit pro účastníky takové akce jednorázové povolení k vjezdu,“ mírní obavy Pecina.

[[img:chrn_fullwidth:4603:Zvítězí nakonec zdravý rozum?  Foto: Chrudimské noviny]]

"Rozhodují závistiví lidé, kteří mají blízko ke korupci," míní majitelka
„Je tragédie absolvovat znovu martirium různého vyjadřování a místního šetření, když to samé jsem kvůli cestě absolvovala už před třemi lety, kdy jsme jednali o stavebním povolení. Proč tedy řešit věci už jednou vyřešené a uzavřené? Protože politiku u nás dělají lidé, kteří závidí a často nemají daleko ke korupci. Obracím se proto i na protikorupční orgány. Jsem sice už ze všeho unavená, ale svých práv se nevzdám,“ uzavírá rozhodně spolumajitelka restaurace a budoucího penzionu Laďka Procházková.

Chrudim - Okurky už pomalu dozrávají, a tak si i někteří novináři stěžují, že není v podstatě o čem psát. Pravda to tak úplně není, ale každý si rád v letním parnu odpočine a vyrazí někam na dovolenou. Kam se ale vydat o tomto víkendu?

Máte-li rádi baroko, jako já, určitě se v sobotu 20. července vydáte do Muzea barokních soch. Vladimír Roubal a jeho hosté tu zahrají skladby autorů P. J. Vejvanovského, F. J. Segera, G. Fingera, J. F. D´Andrieu, L. N. Clérambaulta, G. F. Telemanna, W. A. Mozarta, M. A. Charpentiera a dalších staletími prověřených skladatelů. Začíná se v 19 hodin.

Obrazy Jaroslava Korečka si můžete prohlédnout ve Studnici u Hlinska.

Po celý víkend se ve skanzenu na Veselém Kopci koná tradiční jarmark. Ukázky umění lidových řemeslníků zde doprovodí kulturní program. Pokud si tedy chcete pořídit kameninový hrnek nebo originální cukrovinky, či nasát atmosféru staročeských roubenek, určitě zamiřte právě sem.

[[img:chrn_fullwidth:4708:Podobná díla vystavuje Jaroslav Koreček ve Studnici.  Foto: Chrudimské noviny]]

Multižánrový festival Čwachták fest, se chystá v Třemošnici. V sobotu od 14 hodin se na místním koupališti představí hudební rockové skupiny Dukla vozovna, Volant, Žádný stres, Mňága a Žďorp, UDG a další. Připraven je i doprovodný program a samozřejmě bohaté občerstvení.

V sobotu od 17 hodin zahoří v Rosicích u Chrasti pro změnu srdce milovníků folku a country. Folková Cihelna je po roce opět tu! Zahrají vám kapely Pacifik, Pouta, Modrá Kref, Fíci, Devítka, či Lokálka. Akce se koná za každého počasí v areálu bývalé cihelny.

Na taneční zábavu se vydejte v sobotu do pivnice U Modrých očí v Křižanovicích. Začíná se v osm večer.

V hlineckém muzeu si můžete tentokrát prohlédnout výstavu brouků a motýlů. Unikátní sbírka pochází z pozůstalosti po učiteli a správci zdejšího muzea Františkovi Voříškovi. Výstavu doplnují fotografie hmyzu Radka Krejčího z Petrovic u Lanškrouna.

V naší rubrice, která obsahuje nejrůznější recepty, stále přibývají další nové inspirace. Proč nezkusíte třeba sýrové crackery?

Teplé počasí nás neopustí ani o tomto víkendu, což je pro někoho dobrá zpráva, jiný si jen povzdechne a pustí si klimatizaci. Osvěžení přináší nejen koupání - pro něj je lepší využít méně frekventované vodní plochy, protože koupaliště bývá plné k prasknutí. Nemenší revitalizaci, tentokráte spíše mysli, nabízí i dobrá kniha. Já sám snad každé léto vytahuji klasiku. Buď je to Vinnetou od Karla Maye, nebo něco od Jaroslava Foglara. Tentokrát ale sáhnu spíše po trilogii od Pavla Renčína. Městské války jsou jedinečnou ukázkou takzvané „městské fantasy“ a stojí určitě za přečtení. 

Jinak v neděli odjíždím na Šumavu, takže se tu setkáme až za týden. Přeji vám příjemné, slunečné léto, milí čtenáři.

Chrudim - V minulém týdnu se podařilo osádce nákladního vozidla Technických služeb Chrudim zničit část brány Michalského parku. Při neopatrném vyjíždění zde řidič zachytil o pískovcový sloupek a ten se následně sesul k zemi. Zjišťovali jsme proto, nakolik je poničená brána opravená.

Bezmála týden se nic nedělo. Sloupek pouze někdo odstranil z chodníku, aby nepřekážel chodcům a zdálo se, že se jen tak na původní místo nevrátí. Někteří Chrudimáci proto glosovali prostřednictvím nejrůznějších vtipů rychlost Technických služeb při nápravě škody, kterou způsobili zaměstnanci této společnosti. „Kdyby sloupek nebyl z pískovce, ale ze železa, už by tam dávno neležel,“ vtipkoval jeden z diskutérů na facebookovém profilu Chrudimských novin. Narážel přitom na obdivuhodnou bohorovnost, v níž viníci demolice části brány ponechali pokácený sloup na místě bez jakéhokoliv zajištění proti odcizení.

[[img:chrn_fullwidth:4700:Brána je kompletní zatím jen zdánlivě...  Foto: Chrudimské noviny]]

Před víkendem se sice pískovec překvapivě vrátil na své místo, avšak jeho otlučené hrany jsou vyspraveny diletantským způsobem a sloup je zároveň v porovnání se svým protějším "bratrem" nekompletní. Ze zašlého povrchu vrcholku sloupu je totiž zřejmé, že z něho kdysi dávno někdo ukradl konzoli, která ho, stejně jako vedlejší sloup, kryla. Je tedy škoda, že "restaurátoři" opravu povaleného sloupu nedokončili tak, jak by si zasloužil. Dočkáme se toho někdy? 

Seč - Zdejší radnice nechala odstřihnout od kanalizační jímky restauraci U Krbu a několik chatek v areálu kempu Na Pláži, které provozuje Ladislav Vambera. Stalo se tak přesto, že má tento provozovatel vypouštění odpadu do kanalizace prostřednictvím uvedené jímky smluvně ošetřeno.

Vše se událo poté, co radnice nechala opravit jímku, do které tečou splašky z celého areálu kempu, a přívod k pronajaté části dala zaslepit. Rozhodl o tom šéf Technických služeb Seč Milan Cyprian, který však nebyl schopen svoje nenadálé rozhodnutí nijak vysvětlit.

Tím ale trable provozovatele Vambery zdaleka neskončily. Vzhledem k tomu, že se odpad z toalet v jeho chatkách a restauraci začal vinou zaslepené jímky vracet zase zpátky, byl nucen si objednat fekální vůz, aby plnou jímku vyvezl. Ale i tady narazil na odpor města, protože se traktor s cisternou do areálu přes recepci nedostal. Správci městského kempu Janu Zikmundovi se totiž údajně zdála být tato souprava vyvážející fekálie podezřelá a mohla prý ohrozit hygienu, pořádek a čistotu v kempu. 

Svévolný krok učinil přesto, že má souprava platnou technickou prohlídku a její provozovatel už několik let platnou živnost. Zikmundovi nakonec proto nezbylo, než traktor s cisternou do areálu pustit, protože nemá oprávnění rozhodovat o tom, jestli je vozidlo způsobilé provozu. Současně připustil, že tak jednal pod nátlakem radnice, která je s Vamberou ve sporu.

[[img:chrn_fullwidth:4701:Brána s recepcí Autokempu Seč Pláž. Reprofoto: Chrudimské noviny.]]

Ladislav Vambera se nyní bude dožadovat svých práv prostřednictvím soudu. Jeho advokátka Tereza Jelínková považuje totiž smlouvu, která Vamberovi umožňuje napojení jímky na kanalizaci, za platnou a bude se chtět domáhat po městu náhrady vzniklé škody. "Jsem přesvědčena, že jde o snahu mého klienta podnikatelsky zlikvidovat," míní advokátka. Vambera nyní složil u soudu povinný poplatek 50 tisíc korun za předběžné opatření a bude chtět zpátky po radnici ušlý zisk. Starosta Seče Marcel Vojtěch (Sečská lilie) se zatím k problému nevyjádřil.