Chrudim/Podhůra - Jedním z velkých lákadel rekreačních lesů Na Podhůře je venkovní tělocvična. Pravidelně ji chodí využívat i skupina chrudimských sportovců, kteří si však v současnosti stěžují na nevyhovující stav některých cvičebních prvků.

Ke zranění cvičícího by mohla vést třeba údajně uvolněná hrazda, intenzivní používání se prý podepsalo i na bradlech. Ocelové profily, které je tvoří, jsou totiž prohnuté stovkami sportovců tužících na nich svou fyzickou kondici. 

[[img:chrn_fullwidth:4877:Hrazda se kýve.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vypracované muže z chrudimské seberevolty tak zajímalo, zda probíhá ze strany zřizovatele a provozovatele na tělocvičně údržba, která by případné nedostatky odstranila. Především jeden z vedoucích členů a největší kritik stavu tělocvičny, Daniel Schindler, je známý i tím, že dlouhodobě bojuje o vybudování venkovní tělocvičny přímo ve městě a pořádá pravidelné uklízecí víkendy.

[[img:chrn_fullwidth:4876:Venkovní tělocvična nedaleko rozhledny Bára.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Tělocvična, stejně jako dětské hřiště a ostatní zařízení na Podhůře prochází pravidelnými revizemi, které určují státní normy,“ říká šéfka úseku rekreačních lesů Lucie Janovská, do jejíž péče tělocvična spadá. „Revize jsou prováděny pravidelně nezávislým inspektorem z firmy Pragolet. Podle poslední zprávy, kterou máme k dispozici, splňují hřiště a tělocvična veškeré podmínky dalšího provozu,“ upřesňuje Janovská. Návštěvnost tělocvičny však „lesáci“ neznají, protože cvičební pomůcky jsou volně přístupné a jejich využití se tak nedá sledovat.

[[img:chrn_fullwidth:4875:Bradla jsou prověšená.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pozornému návštěvníkovi venkovní tělocvičny na místě opravdu neunikne, že některé kousky jsou už trošku unavené. Konkrétně hrazda se skutečně výrazně viklá a zavěšený atlet může mít nepříjemný pocit a cítit se ohrožen. Také zmiňovaná bradla se při pohledu z profilu zdají být lehce prohnutá. Únava materiálu je zde zkrátka znát, přesto jsou to podle vyjádření Lucie Janovské nedostatky zřejmě marginální.

[[img:chrn_fullwidth:4878:Daniel Schindler se snaží oslovovat především mladé.  Foto: Daniel Schindler]]

Chrudim - Úklid následků pondělní vichřice potrvá až do konce srpna. Odhaduje to ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář. Podle něj bylo již odklizeny z ulic města desítky tun polámaných větví a zničených stromů, práce však prý ještě nejsou zdaleka u konce.

Přednostně byly podle Koláře uklizeny chodníky a veškeré cesty, které lidé nejvíce využívají. Poté přišly na řadu místní hřbitovy, které mají Technické služby Chrudim ve správě. Nyní budou práce pokračovat v parcích, sídlištích a v ulicích, kde zůstaly především pokácené dřeviny, dále zničené vybavení městské infrastruktury, jako například veřejné osvětlení, a další nahromaděný nepořádek.

Jak Kolář dodává, jeho podřízení zatím stihli odvézt z města asi dvacet tun polámaných větví a stromů. To ale podle něj nevyjadřuje přesné čísto, protože se na úklidu městské zeleně podílejí také najaté specializované firmy. Dohromady tak prý ředitel Kolář zaregistroval asi šedesát nákladních aut plně naložených bioodpadem, z nichž každé může podle něj odhadem vážit dvě až tři tuny.

Chrudim - Nestává se často, abychom představovali v novinách během krátké doby dvakrát jednu osobnost, avšak událost na chrudimské plovárně z konce července nás opět přivedla za člověkem, který se podstatnou měrou zasloužil na záchraně života pětileté dívenky.

Marek Pluhař, plavčík, student Fakulty tělesné výchovy v Olomouci, hráč, trenér a reprezentant ragby. První, co mi blonďatý sympaťák v černých brýlích před naším rozhovorem řekl, byla věta: „Hlavně tam napište, že jsme na té věci dělali jako tým. Matěj Mládek, Tereza Horáková, Lukáš Horník … a já.“  Vzal jsem to jako výraz skromnosti chlapa, ale až během rozhovoru jsem pochopil, že za touto malou prosbou stojí víc.

Jak se člověk stane plavčíkem?

Nejdřív musíte projít kurzem, potom absolvujete zkoušky a nakonec dostanete certifikát. Začínal jsem před dvěma lety, hlavně proto, že jsem se chtěl naučit pořádně plavat a druhý rok mě to začalo pořádně bavit. Teď pracuju pro Vodní záchrannou službu, která je součástí Českého červeného kříže. Hlídáme vodní plochy v Chrudimi, ve Slatiňanech nebo na Seči. Je nás na to na Chrudimsku několik desítek, teď mám služby zhruba jednou za tři dny.

Je práce plavčíka o penězích?

Určitě ne. Spíš je to o tom, mít možnost pomáhat lidem. Můžu klidně jít na brigádu, kde si vydělám víc. Tuhle práci beru jako další životní zkušenost a myslím, že praxe plavčíka je hodně dobrá pro školu, kterou po prázdninách budu studovat.

[[img:chrn_fullwidth:4872:Plavčík Marek Pluhař. Foto: Chrudimské noviny.]]

Přiznám se, že mě za vámi přivedla událost, která se na chrudimské plovárně stala v úterý 24. července. Co se tady vlastně odehrálo?

Stalo se to ke konci služby, před osmou hodinou večer. Na plovárně nebylo víc než sto lidí, když jsem něco zaslechl ve směru od dětského bazénu. Viděl jsem, jak uprostřed „víru“ stála paní, držela v náručí dítě a volala o pomoc. Okamžitě jsem k ní běžel, holčičku jsem rychle vytáhnul, zkontroloval jsem, jestli dýchá a zda má puls. Její maminka si při tom pořád vyčítala, že dceři nedala křidýlka. Na první pohled bylo vidět, že holčička není v pořádku, měla fialové rty a byla hrozně bledá. Vůbec nereagovala, i krční svaly měla ochablé. Zavolal jsem na druhého plavčíka, který byl v okamžiku u mě a řekl mu, ať hned začne resuscitovat. On jí začal dávat vdechy a masíroval srdce. V tu chvíli jsem požádal okolo přihlížející, aby mi půjčili telefon - s podivem se k tomu nikdo neměl. Běžel jsem tedy zpátky do „plavčíkárny“ a zavolal na linku 155. Potom jsem doběhl pro další plavčíky do "kryťáku", aby byli k dispozici na střídání při resuscitování. Za chvíli holčička začala zvracet a nadechla se. Otočili jsme jí hlavu, aby zvratky mohly ven. Hned potom jsem běžel k bráně, abych otevřel záchrance. Paní doktorka se záchranáři pak holčičku udržovali při vědomí. Záchranáři říkali, že v Chrudimi ani v Pardubicích není jednotka intenzivní péče, a proto zavolali z Hradce Králové vrtulník. Ten tu byl podle mě do deseti, patnácti minut. To je vše.

Jak váš zásah hodnotíte?

Musím říct, že nebýt všech plavčíků, co tu byli, myslím, že by se nám to takhle nepodařilo. Fungovali jsme jako tým, byl to bezvadný řetězec, my jsme ji vytáhli, začali oživovat, hned na to přijela záchranka. Jsem spokojený, že jsme všichni věděli, co máme dělat, jaké kdo máme úkoly. Nebyl tam prostor pro to, aby se akce nezdařila.

[[img:chrn_fullwidth:4873:Plavčíci Tereza Horáková, Lukáš Horník a Marek Pluhař. Foto: Chrudimské noviny.]]

Co byste doporučil rodičům, kteří chodí s dětmi na plovárnu?

Na plovárně je spousta atrakcí, děti se sem moc těší. Odhaduji, že dnes jsou na plovárně na jednoho dospělého dvě děti. Myslím, že lepší by bylo, kdyby to bylo naopak. Určitě bych rodičům doporučil, aby děti nespouštěli z očí. Nikdy nevíte, co se může stát. Rodiče by si měli plovárnu sami vyzkoušet, kde je jaká hloubka, kde jsou třeba nějaké ostré hrany, možná by také mohli něco vědět o první pomoci. Když jsem byl malý kluk, myslel jsem si, když nám říkali ve škole o první pomoci, tak to nebudu nikdy potřebovat. Dnes už dobře vím, že není dobré tuhle přípravu podcenit.

Na co jste ten den večer před usnutím myslel?

Myslel jsem na tu holčičku. Přál jsem si, aby byla v pořádku. Když jsem se pak druhý den dozvěděl, že je zdravá, spadl mi kámen ze srdce. Přemýšlel jsem také nad tím, jak bezpečnost na plovárně zlepšit, aby se tu stalo méně úrazů. A pak jsem taky myslel na to, že si zvýším kvalifikaci, abych uměl víc věcí, kdyby se někdy něco přihodilo.

Oceňuji vaši rozhodnost a chladnokrevnost. Kde jste se to naučil?

Jsem kapitán ragby, snad tam…

Chrudim - „Byla to děsivá noc, skutečná hrůza,“ shodují se oslovení obyvatelé bytů z paneláku ve Vlčnovské ulici. Ten přišel vinou řádění silné letní bouře o střechu. Všechny byty v posledním poschodí tak byly vyplaveny proudy vody.

„Bylo to, jako když se shrnuje koberec,“ popisuje řádění živlu syn majitelky jednoho z bytů, Petr Halousek. Na místo dorazil v devět večer a nejprve jen těžko věřil svým očím. „Velká část střechy se prostě vznesla a vítr ji následně sroloval. Hrozilo reálné nebezpečí, že se celá zřítí dolů,“ líčí své dojmy Halousek.

Ještě že paneláky něco vydrží a nepadají
Jakmile začala voda pronikat do bytů, lidé si začali balit nejnutnější věci a hromadně své byty opouštěli. Nikdo totiž nevěděl, co všechno může ještě následovat. „Říkal jsem to na místě starostovi Petru Řezníčkovi - ještě že je to panelák, ty nepadají,“ říká s trpkým úsměvem sympatický muž s vyholenou hlavou. „To ale neznamená, že škody jsou malé. Naopak! Dnes už se jen těžko dozvíme, kdo prováděl zateplení centimetry tlustou skelnou vatou. Vichr sice shrnul střechu, ale déšť dál bičoval celý dům. Vata tak zafungovala jako houba a doslova nasákla obrovským množstvím vody,“ popisuje zkázu bytovky Halousek.

Ještě ve středu tak někteří obyvatelé, především maminka Petra Halouska, utírali vodu kapající ze stropů svých bytů. „Proudy se valily dokonce i z lustrů. Panely sice něco zadržely, ale spáry posloužily jako dokonalé vedení pro pramínky tekutiny. A protože je ve spárách uložena elektroinstalace, dostala se voda až do svítidel,“ vzpomíná muž, který se bez zaváhání o svou maminku postaral. Bydlí s ním a jeho rodinou teď dočasně v rodinném domku pod Kopanicí. Provizorního ubytování nevyužil nikdo z postižených. Přesto si bleskové akce starosty Řezníčka všichni váží. Většina bytů je proto prázdná a lidé většinou vyčkávají na návrat do svých domovů u příbuzných a přátel.

[[img:chrn_fullwidth:4858:Halouskovi se pustili okamžitě do úklidu.  Foto: Jindřich Balous]]

Obyvatelé paneláku se podle Petra Halouska k sobě zachovali opravdu dobře. „Pomáhali jsme si, jak to jen šlo. Snášely se věci, které by namočení nesnesly. Přesto sousedům vyhořela lednička. Museli jsme tedy mrtvé dvoumetrové monstrum snést ze schodů dolů. Přístup hasičů i koordinátora Petra Řezníčka byl příkladný,“ chválí profesionály Halousek.

[[img:chrn_fullwidth:4857:Vítr střechu doslova odpáral.  Foto: Jindřich Balous]]

Jednání s pojišťovnami prý ale není právě snadné. Často údajně jen hledají důvody, proč škodu neproplatit a snížit tak své náklady. Mnozí nájemníci přitom přišli o velkou část vybavení svých obydlí - o koberce, nábytek, či elektrické spotřebiče. „Jen se pojďte podívat,“ pouští nás do vyplaveného bytu Jana Tománková. Přijela zkontrolovat byt se svými prarodiči, kteří potvrzují její slova. Noc z pondělí na úterý byla i pro ně nocí hrůzy. „Nejhůře dopadl asi obývák a ložnice. Máme tu připravené kbelíky a nádoby na vodu. Po víkendu totiž zase hlásí deště. Snad to nebude tak silné, jako ten pondělní,“ dívá se Jana s obavou k obloze.

[[img:chrn_fullwidth:4869:"Proklatá" izolace zafungovala jako houba.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pracovníci stavební firmy Vertikál se sice snaží, seč mohou, ale pokud by přišla náhlá přeháňka, budou bezmocní. Přesto, nebo spíše právě proto se do práce pustili takřka okamžitě po odeznění bouře. Poškozená střecha je už z domu pryč a izolace nasáklá vodou „krášlí“ chodník před panelákem. Počasí totiž dělníkům zatím přeje. Nebe bez mraků má jistě své nesporné výhody.

Hlavně aby zase nezačalo pršet
„Teď je hlavně důležité, aby nezačalo pršet. Vertikál slibuje, že zajištění střechy stihne do pondělí a nemám důvod jim nevěřit,“ doufá Petr Halousek. „V některých místech, především tam, kde se nacucaná vata udržela nejdéle, bude určitě nutné oškrábat omítku až na panel. Nevím, jestli to zvládneme sami, nebo budeme volat řemeslníky,“ přemýšlí nahlas. Dobře si totiž pamatuje vichřici, která pustošila město před pěti lety. „Tenkrát to byly jen takové pruhy. Teď je to jiné. Můžeme být na jednu stranu rádi, že naše domy něco vydrží. Stát se to v Americe, je celá čtvrť asi pryč,“ naráží Halousek na odlišné způsoby výstavby v zemi za velkou louží.

[[img:chrn_fullwidth:4870:Někde bude třeba oškrábat omítku až na panel.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jako se obyvatelé domu ve Vlčnovské ulici shodují v názoru na bouři a děsivou noc plnou nejistoty, shodují se i v přání do nejbližší budoucnosti: „Hlavně ať vydrží dobré počasí. Jen žádné další deště,“ uzavírájí Petr Halousek, Jana Tománková i její prarodiče. Déšť by totiž znamenal další utrpení už tak dost zkoušených a přesto statečných Chrudimáků z bytovky u nemocnice.

[[gal:4871]]

Chrudim - Přelom prázdnin poznamenala v našem městě katastrofa takřka biblických rozměrů. Mnozí pamětníci si totiž nevzpomínají v posledních padesáti letech na tak velkou kalamitu v chrudimských ulicích, snad jen s výjimkou června 2008, kdy se tudy místy prohnalo tornádo. Přesto se blíží na nejrůznější akce neobyčejně chudý víkend, tak kam se vydat?

Milovníkům hříček a fabulací jistě není třeba připomínat, že v blízkých Nasavrkách vypukne o víkendu jeden z nejslavnějších svátků údajných Keltů. Lughnasad je opravdu za dveřmi. Potkat na něm od pátku druhého srpna můžete roztodivně nastrojené Slovany, které oslovila pohádka vytvořená některými fantasty v nedávné minulosti. Je totiž nesporným faktem, že o kmenu „Bójů“ se toho moc neví. Neznáme jejich způsob života, neznáme jejich jazyk a už vůbec neznáme jejich zvyky, či náboženství.

Archeologové tápou také. Například se jim nikdy nepodařilo objevit hrob druida - údajného duchovního vůdce všech keltských kmenů. Ale proč nezapojit fantazii a nevydat se do dob vysněného temného dávnověku? Organizátoři slibují pestrý program - těšit se můžete na ukázky keltských řemesel zaměřené na získávání a zpracování kovů v době Keltů. K vidění bude například tavba železné rudy, odlévání bronzu nebo ražba mincí. Následovat budou irské tance, hry a soutěže pro děti, a nezapomenutelné tradiční trhy s lehce podnapitými trhovci. Vychutnat si můžete i druidský program a obřad úrody. Samozřejmostí jsou přednášky a spousta hudby kombinované s medovinou. Více informací získáte zde.

[[img:chrn_fullwidth:4867:Bývalé keltské opidum u obce Hradiště má nepopsatelné kouzlo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Rytíři krále Jana budou od pátečních jedenácti hodin do sobotních čtyř předvádět své umění na hradě Lichnici. Těšit se na ně můžete vždy v jedenáct, čtrnáct a šestnáct hodin.

Pokud tužíte zamáčknout slzu v oku a připomenout si dovolené tak, jak se uskutečňovaly za minulého režimu, neváhejte, a vypravte se do Regionálního muzea v Chrudimi. Právě tady je totiž k vidění výstava, která se věnuje dávno zaniklému světu devizových doložek, výjezdů do Jugoslávie a československému fenoménu chalupaření.

Divadlo Do houslí Pardubice zve všechny na hrad Košumberk na divadelní představení „Když se zhasne“. Podtitulem pak je - Mrazivá komedie, která knockoutuje vaše bránice. Sobota 3. srpna od 20 hodin.

Na letní interaktivní výstavě „Copak je to za pohádku“, se děti dostanou do světa plného českých pohádek. V zapůjčených kostýmech princezen, rytířů, čarodějnic, kašpárků a dalších postav budou mít v pohádkovém království za úkol z vystavených loutek, maňásků, figurínek a postaviček uhádnout, o jaké pohádky jde, doplnit části děje, hlavní postavy nebo jejich jména a samotné pohádky pak i namalovat či si jednotlivé pohádky zahrát - to vše za sladkou odměnu. A kde a kdy? No přeci v sobotu v Městském muzeu v Chrasti!

Vedra nás neopustí ani o víkendu, kdy se můžeme opět těšit na pětatřicítky a možná i nějaké bouřky. Vydat se na koupaliště znamená riskovat syndrom sardinek v plechovce. Nejlepší tedy bude asi zamířit k některému z lomů či písáků, které jsou ještě čisté. Na lomy je bohaté třeba okolí Miřetic a Trhové Kamenice.

Tradiční knihou na závěr je tentokráte opravdová klasika - Markéta Lazarová od mistra českého jazyka Vladislava Vančury. Koho už nebaví usmolený sloh rádobynovinářů, můj nevyjímaje, nechť se ponoří do světa vybroušených souvětí a nezvyklých slovních obratů. Kam se na ně hrabe angličtina!

V Nasavrkách na viděnou, milí čtenáři!

Chrudim - Letní bouře, která se v pondělí večer prohnala městem, napáchala nemalé škody, které jdou do milionů korun. Především na městské zeleni, kterou budou pracovníci Technických služeb Chrudim odklízet odhadem několik týdnů. Potvrdila to tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová.

„Na odstranění zeleně, která leží na veřejných prostranstvích, pracují všechny firmy, včetně Technických služeb Chrudim a hasičů. Odstraňování škod přitom potrvá minimálně další dva týdny,“ tvrdí Drašnarová. „V tuto chvíli doporučujeme občanům vyvarovat se pohybu v blízkosti poničených stromů, včetně parkování aut. Hrozí totiž zvýšené riziko pádu dalších větví ze stromů,“ varuje tisková mluvčí.

Již posbírané větve budou podle ní pracovníky Technických služeb odvezeny do nedaleké kompostárny v Dražkovicích. Chrudimáci mohou také zdarma odvážet veškerou popadanou zeleň do sběrného dvora. Zbytky střech a třeba i omítek se však musí snažit zlikvidovat vlastními silami. V tom jim město nepomůže.

[[img:chrn_fullwidth:4833:Vyvrácené značky se zase vrátí na místo.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Všechny vyvrácené dopravní značky byly odvezeny do areálu Technických služeb Chrudim v Sečské ulici, průběžně se potom samozřejmě vrátí na svá místa. Postupně dojde také k likvidaci poškozených stromů v Michalském parku, pod hasičskou zbrojnicí, vedle supermarketu Albert, na Kateřině a v dalších lokalitách,“ vyjmenovává Sylva Drašnarová.

Od pondělních 19 hodin až do úterní deváté hodiny ranní měli napilno také hasiči. V celém bývalém chrudimském okrese vyjížděli ke 109 událostem, jež přímo souvisely s bouřkou. Zasahovali zejména u popadaných stromů, zatopených sklepů a utržených střech objektů i spadlých drátů elektrického vedení. Vyprošťovat ale museli také, vzhledem k výpadkům elektrického proudu, lidi z výtahů. Například utrženou střechu chléva zajišťovali hasiči v Sobětuchách. Uvnitř se tísnilo domácí zvířectvo - deset ovcí a koza. „Odletěla asi čtvrtina střechy, zvířata si pak majitel ustájil jinde. Další škody jsou na rodinných domech. Jedná se především o spadané tašky, poškozené je i vybavení mnoha zahrad,“ uvádí starosta Sobětuch Jiří Sokol.

Při cestě k zásahu ještě vyprostili jedno vozidlo z příkopu a odstraňovali spadlé stromy. Ve Vlčnovské ulici utrhl silný vítr střechu pro změnu z panelového domu. Plechy zablokovaly silnici a část střechy hrozila dalším pádem. Protože déšť nepolevoval, zatékalo do celého bytového domu. Zástupci města pak nabídli postiženým lidem náhradní ubytování v nedaleké Základní škole Dr. Malíka. To ho však ale do jednoho odmítli a šli raději přespat k příbuzným.

[[img:chrn_fullwidth:4858:Přestěhovat se vyplavení obyvatelé bytovky ve Vlčnovské ulici nechtěli.  Foto: Jindřich Balous]]

K vážnějším zraněním podle sdělení ředitele chrudimské nemocnice Vladimíra Ningera během řádění vichru naštěstí nedošlo. Několik lidí však odneslo noční liják pořádným nachlazením, když se v promočených oděvech snažili zajišťovat před dalším poškozením svůj majetek, především auta nebo osobní věci v promáčených obydlích.

Mnohým obyvatelům města teď jistě přijde vhod nová vyhláška, která platí od začátku července. Povoluje totiž kácení stromů na zahradách bez toho, aby se předem muselo oznamovat městu. Máte-li tedy na zahradě strom, který poškodila vichřice, můžete se bez obav pustit do jeho likvidace. Zahradou se přitom rozumí pozemek u bytového nebo rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocen a nepřístupný veřejnosti.

Vyčíslení škod, které letní bouře způsobila, stále probíhá. Už teď je ale jasné, že nepůjde o žádné desetitisíce, nýbrž o miliony korun. 

Chrudim - Nezvykle silná bouře zasáhla v noci na úterý naše město. Vítr a déšť smíšený s kroupami kácel stromy, dopravní značky a shazoval střechy domů. Nejvíce postiženou částí města se přitom stalo sídliště Na Větrníku, které zůstalo až do úterního odpoledne bez elektrického proudu a pitné vody.

Vichr udeřil krátce před 19. hodinou a nabral během krátké chvíle neskutečnou razanci, v sídlišti Na Větrníku odhadem až 140 kilometrů v hodině. Několik dní trvající úmorné vedro se rázem proměnilo v běsnící peklo - bílá stěna vody, ledových krup a předmětů utržených ze svých míst bičovaly zdejší bytové domy, jejich příslušenství a zaparkovaná vozidla. Nebylo nic, co by příval vody a větru zastavilo. Na několik minut nebylo prakticky možné vyjít ven, pokud člověk nechtěl riskovat nějaké vážné zranění. Slunce vystřídala temná obloha. Asi tak vypadal Větrník v době, kdy vichr kulminoval.

Nejhůře dopadla trafostanice
Potom se vše náhle uklidnilo a lidé začali venku sčítat první škody. Pohled to byl děsivý. Vytrhané plechy ze střech domů a přístavků na kontejnery, velké stromy rozštípnuté v půli a popadané na komunikacích, snad každé páté zaparkované auto mělo rozbité nějaké okno, utrhané satelity pod okny připomínaly roj UFO, které v sídlišti právě přistálo, a některé pouliční lampy pro změnu jen párátka, která žalovala k nebi, že přišla o zdroj svého světla. Velkou spoušť pak napáchaly neukotvené plastové kontejnery na tříděný odpad, ať už s kolečky nebo bez nich, které narážely do všeho, co jim stálo v cestě - domy, auta nebo přístavky. Za své vzaly i ohnuté dopravní značky. Nejhůře však dopadla zdejší trafostanice elektrické energie, která přišla o střechu, jež dopadla na dráty vysokého napětí. Právě tato skutečnost paralyzovala sídliště na více než patnáct hodin, které zůstalo bez proudu. A brzy došly i záložní zdroje, které zajišťovaly osvětlení únikových vchodů v domech.

[[img:chrn_fullwidth:4842:Trafostanice pod sídlištěm Na Větrníku dostala řádně zabrat a víc než patnáct hodin nebyla schopna dodávat lidem elektřinu. Její střešní plášť skončil na drátech vysokého napětí.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Než však lidé stačili uklidit první svinčík a zajistit svoje rozbitá auta, přihnala se další vlna prudkého deště, která zatemnila oblohu. V tu chvíli nastal nerovný boj s povětrnostními podmínkami, které zahnaly místní obyvatele zpět do vchodů jejich obydlí, odkud mohli chvílemi jen bezmocně přihlížet na řádění živlu a ničení svého majetku. Na jedné ze střech právě zlověstně vrzala v poryvech větru plechová tabule utržené střešní krytiny nad chodníkem a parkovištěm plným aut, po silnicích pak létaly zbytky ulámaných větví stromů, přičemž okraje komunikací lemovaly ledové kroupy, připomínající první sníh, to vše "pocukrováno" tisíci drobných kamínků spadaných z paneláků pamatujících ještě socialistické stavebnictví, které ve větru bubnovaly do kapot automobilů jako malé meteority dopadající na planetu Zemi. Ven bez rizika bylo možné vyjít teprve až po další chvíli.

Desítky rozmlácených aut a vytopených bytů
Mezi nejvíce postižené patřil například vrchní strážník Městské policie ve Skutči Jiří Stuna, který v sídlišti Na Větrníku bydlí a jehož červenofialová dacia přišla odhadem k újmě na pětašedesát tisíc korun. Nebyl však sám, kdo musel v úterý se svým autem do servisu. Takových tu byly desítky. Stejně tak nebyly v mnoha případech nic platná nově nainstalovaná plastová okna v jednotlivých bytech, kterými se voda hnaná prudkým deštěm prodrala až do obytných místností a způsobila škody na zařízení bytových domů.

[[img:chrn_fullwidth:4862:Rozmlácená auta pod nánosem rozbité střešní konstrukce jedné z řadovek ve Vlčnovské ulici. Pro motoristy je něco takového jako špatný sen.  Foto: Jindřich Balous]]

V jednu chvíli dokonce naskočil na chvíli elektrický proud, ale řadu lidí to vytrestalo, protože si chtěli neprozřetelně zkrátit cestů domů výtahem. Po několika minutách totiž vše znovu zhaslo a někteří pasažéři se tak ocitli v temných útrobách výtahů. K některým z nich přitom dorazila pomoc až po hodině a půl. Tedy, pokud měli štěstí a měli při sobě funkční mobil a mohli si pomoc přivolat. "Je to dobrý. Nic se mi nestalo," přitakal mladý muž vysvobozený po více než hodině z vězení nefunkčního výtahu ve vchodu čp. 1208. "Spěchám do bytu, který pronajímám a u kterého je utržená střecha," vysvětloval svému zachránci důvod, proč riskoval cestu výtahem. "Tohle bylo v pohodě, protože muž zůstal uvězněn v přízemí. Horší by to bylo v nějakém mezipatře," tvrdil servisní mechanik výtahů Jaroslav Brothánek, který podle svých slov spěchal asi k deseti dalším uvězněným lidem ve výtazích domů.

Houkání sirén a zvuk motorových pil
Vítr vzápětí na chvíli ustal a z města bylo slyšet houkání sirén a zvuk motorových pil, které se mezi prvními zakously do spadaných stromů v chrudimském centru, jež místy připomínalo apokalypsu. Hasiči byli v plné pohotovosti a je až obdivuhodné, co museli v posledních dnech všechno zvládnout - červnové záplavy a teď po několikatýdenním úmorném vedru odstraňování následků drtivého vichru, který mnozí pamětníci srovnávají s tornádem z června 2008, jež tehdy poslalo k zemi nově postavenou rozhlednu Bára na Podhůře a zdevastovalo mimo jiné většinu městské zeleně v Chrudimi a blízkém okolí, včetně městských lesů, z nichž nadělalo pahýly vhodně tak maximálně na výrobu parátek.

[[img:chrn_fullwidth:4861:Hasiči se ani na chvíli nezastavili a byli vidět takřka všude, kde jich bylo třeba. Jako v tomto případě hned večer u nejvíce postižené bytovky poblíž chrudimské nemocnice.  Foto: Jindřich Balous]]

Nebýt výrazné pomoci hasičů a dobrovolníků, bylo by probuzení do úterního rána pro mnohé občany města daleko strašlivější než obrázek, který se jim naskytl. Hasiči ještě večer a v noci pendlovali Chrudimí a odstraňovali nahrubo ty největší překážky a nástrahy spočívající především v popadaných kmenech vzrostlých stromů, potrhaných střechách či dokonce převrácených kamionech. Zdaleka nejhůře dopadli obyvatelé panelového domu ve Vlčnovské ulici poblíž chrudimské nemocnice, kterým vichr sebral nad hlavou celou střechu a přivolaný stavební technik jim v této souvislosti doporučil opustit byty, jež jsou podle něj prozatím k dalšímu bydlení nevhodné. Potrhané střechy domů jsou hlášeny i z dalších míst Chrudimě, například ze sídliště Na Šancích a odjinud.

Největší nebezpečí? Vzrostlé neudržované stromy
Samostatnou kapitolu pak tvoří vzrostlé a především neudržované stromy, které jsou pro obyvatele města zdaleka nejnebezpečnější. V plné síle se to například ukázalo u velikánů v Tovární ulici, kde se jeden sesul přímo přes silnici naproti areálu společnosti TMT. Velmi nebezpečný je momentálně vstup do parku Střelnice, kde některé spadlé stromy zbořily mostek přes bahnité rameno řeky Chrudimky u kapličky, rizikové je rovněž Školní náměstí v samotném centru za arciděkanským kostelem, které je z bezpečnostních důvodů obehnáno páskou a kde mezi padlými kmeny dohlíží na ponurou náladu socha jednoho z velikánů českých dějin - Mistra Jana Husa. Ta zůstala naštěstí ušetřena. Vichr paradoxně částečně pomohl obyvatelům ve Sladkovského ulici, protože zde poslal k zemi několik neudržovaných přerostlých lip, jež lidem nejen zaclánějí ve výhledu z oken, ale především jim lepkavou mízou znečišťují zaparkovaná auta. Také majitel restaurace Na Kopci si lebedil nad tím, že odsud zmizel jeden přerostlý divoký topol, který svým chmýřím pravidelně zaneřádil nejbližší okolí. Hotovou očistou prošel i tmavý Michalský park, který je zralý na celkový průřez všech zdejších dřevin. Také restaurace Kateřina, známá spíše mezi štamgasty jako "Káča", se potýkala s následky vichru, protože na jeden z jejích vchodů ze strany od terasy dopadly tři obrovské smrky a modříny, jež byly vyrvány ze země i s kořeny.

[[img:chrn_fullwidth:4860:Stržená střecha z panelového domu ve Vlčnovské ulici. Stavební technik doporučil lidem v nejvyšším patře byty alespoň dočasně opustit, protože jsou podle něj momentálně neobyvatelné.  Foto: Jindřich Balous]]

"Na můj vkus je v Chrudimi příliš velkých stromů, jež mohou být částečně už nemocné a tudíž ne příliš bezpečné pro kolemjdoucí chodce," míní provozovatel Music shopu v ulici Čs. partyzánů Jiří Malinský. Jeho slova doplňuje svým postřehem redaktor Chrudimských novin Jakub Valenta. "Nejvíce poničených stromů připadlo po pondělním vichru na ty, na které jsme v našich novinách nejvíce upozorňovali - tedy na všechny, o které se město dlouhodobě nestará. Ve srovnání s tím se stačí podívat na udržovanou alej lip podél římsko-katolické fary na Školním náměstí naproti parku, která je pravidelně prostříhávána a z které teď nespadl takřka ani lístek," poukazuje Jakub Valenta na stav stromů v Chrudimi. O tom, že jsou přerostlé stromy ve vichru nebezpečné, se přesvědčili i majitelé řadovek v ulici Slovenského národního povstání, z nichž některé museli nechat nyní pořezat, přestože tvořily krásnou kulisu jejich obydlí. Řada z nich totiž spadla na jejich obydlí. Podobně si počínal i mohutný strom pod non-stop barem Cadillac v Družstevní ulici, který při pádu zdemoloval zaparkovaná auta a především autobusovou zastávku.

Velká voda v ulici Čs. partyzánů a ucpaný kanál
Dalším problémem, který se v souvislosti s pondělním vichrem vyskytl, bylo zatopené náměstíčko před Regionálním muzeem a část ulice Čs. partyzánů, odkud se voda vlila až do Rubešovy ulice a několika přilehlých obchodů, zejména do zdejšího papírnictví. Na vině byl tentokrát ucpaný spádový odtokový kanál před prodejnou polotovarů zanesený listím, který stačilo jen prošťouchnout a bylo po "velké vodě". Závadu odstranil hned po ránu majitel zdejších hudebnin Jiří Malinský, avšak k jeho nepochopení sem vzápětí najela velká cisterna Technických služeb Chrudim, která zde začala chrlit obrovské množství vody, až se odtokový kanál opět ucpal a stoupající voda začala znovu ohrožovat místní obchodníky. Zametací vůz, který byl namísto cisterny potřeba, aby nejprve kanály vyčistil, sem přitom dorazil až před polednem.

[[img:chrn_fullwidth:4858:Vyplavený byt v nejvyšším patře bytovky čp. 1038 ve Vlčnovské ulici. Voda tekla po stěnách a nemilosrdně znehodnocovala vše, co jí stálo v cestě.  Foto: Jindřich Balous ]]

Neskutečnou sílu vichr prokázal kilometr za Chrudimí ve směru na obec Kočí, kde se převrátil za pomalé jízdy na bok projíždějící těžký kamion a vzápětí za ním hned další. Místy museli další řidiči zastavovat, protože přes bílou stěnu vody a krup nebylo vidět na krok a v další jízdě jim bránila valící se voda po silnicích. Některým proto nezbylo než zastavit a trpně vyčkávat, co se bude dít. Naštěstí se nikomu nic vážného nestalo. Pouze materiální škody jsou velké. V sídlišti Na Větrníku jsme začali a také tady skončíme. Provizorní přísun elektřiny sem byl obnoven v úterý po 14. hodině, protože opravy na poničené trafostanici budou ještě pokračovat a dají se proto předpokládat další těžkosti. Výpadkům byl vystaven i internet zdejších uživatelů. Netekla také pitná voda, protože místním čerpadlům chyběla elektřina. Vodovody a kanalizace Chrudim se proto snažily zdejším lidem pomoci samospádem pitné vody do prádelen a technických místností v jednotlivých domech. Upozorňovaly na to cedule vyvěšené u vstupních dveří paneláků. V sídlišti byly rovněž rozmístěny cisterny s pitnou vodou, avšak v podvečer už jich nebylo třeba. Rovněž teplá voda se zbarvila do normálu a nepřipomínala po celý den tekoucí rezavou břečku.

[[img:chrn_fullwidth:4863:Těžký kamion, který mířil od obce Kočí na Chrudim, převrátil vichr na bok. Podle vyjádření šoféra nešlo prý nic dělat - takovou sílu měl nápor větru.  Foto: Jindřich Balous]]

Doporučení Chrudimských novin: V případě jakékoli vichřice nebo silného vichru se snažte zaparkovat svoje auta co nejdále od obytných domů. Nejlépe na volném prostranství, jinak je vystavujete možnému rozbití oken či kapoty od padajících předmětů - střešní krytiny, stromů, větví, krytů lamp, satelitů, kontejnerů a dalších větrem odnášených věcí.

Rozhodně nevycházejte v případě běsnění takového přírodního živlu ven a zdržujte se výhradně v bezpečí svých obydlí, a to i v momentě, kdy je venku ohrožen váš majetek. Riskujete tím svůj život a zdraví. Svoje byty řádně zajistěte proti nárazu větru a připravte se na možné výpadky elektrického proudu a mobilní sítě.

Pokud vás už vichr zastihne venku, zcela určitě se nezdržujte pod vzrostlými stromy, které patří v takovém případě k nejnebezpečnějším. Také přítomnost pod vedením vysokého napětí není vhodná. Snažte se co nejdříve dostat do bezpečí nějakého objektu. Jestli to není kvůli silným poryvům větru možné, snažte se vyhledat v terénu dál od obydlí nějakou nerovnost a tam v případě potřeby i zalehnout, krýt si hlavu a nepřízeň počasí přečkat.

[[img:chrn_fullwidth:4859:Práce na střeše nejvíce poničeného paneláku u nemocnice přivábily i televizní štáby. Hned v úterý ráno sem dorazila například Česká televize a po ní TV Barrandov.  Foto: Jindřich Balous]]

Jestliže jste právě za volantem auta a není vidět na krok, zastavte bezpečně při krajnici (ne pod stromy a pod vysokým napětím), a zapněte výstražná a mlhová světla, ať je vás dobře vidět, a vyčkejte zlepšení počasí. Jestliže je možnost zaparkovat někde pod mostem, tak neváhejte ani na vteřinu a udělejte to.

Pokud dojde během vichru k obnovení dodávek elektřiny do obytných domů a vracíte se právě do svého bytu, použijte raději schodiště nebo únikové cesty, které bývají mnohdy osvětleny ze záložních zdrojů. Rozhodně se nespoléhejte na výtah. Můžete v něm nedobrovolně strávit i několik hodin, než přijde pomoc. Kdo trpí klaustrofobií, může to být jeho poslední cesta v životě směrem vzhůru :-).

[[img:chrn_fullwidth:4857:Bude stačit možná pár stovek tisíc a odkrytá střecha na paneláku bude zase jako nová. Zatím ale vypadá hrozivě, co říkáte?  Foto: Jindřich Balous]]

Po skončení řádění přírodního živlu se snažte vyhýbat vzrostlým stromům - zejména těm, které byly vichrem nějak poničeny. Neparkujte pod nimi. Rozhodně nevstupujte do jakýchkoliv parků a sledujte zprávy radnice, kdy odsud bylo případné nebezpečí odborně odstraněno. Nedoporučuje se rovněž sahat na jakékoliv spadlé dráty a v případě, že je objevíte, upozorněte na ně neprodleně energetiky nebo městské strážníky. Pozor také na rozbité sklo a ostré předměty, které vás mohou poranit.

Fotografie, které redakci Chrudimských novin zasílali během dne čtenáři, si můžete prohlédnout v této fotogalerii. 

Nedávno jsem navštívil po velmi dlouhé době Havlíčkův Brod. A byl jsem mile překvapen, jak se i toto město proměnilo z jedné velké šedi a velkého nepořádku do vkusné pestrosti a čistoty. Jen jedna věc mě tam ale doopravdy zaujala. Hned jsem si totiž všiml propastného rozdílu mezi Chrudimí a Havlíčkovým Bodem. Ten rozdíl není v opravených domech, chodnících či ulicích, ale v tom, jakým životem obě skoro stejně velká města žijí. A ten je vskutku hodně velký.

V Havlíčkově Brodě jsem viděl pulzující náměstí plné lidí, ať už nakupujících, či vyřizujících různé povinnosti, nebo jen užívajících volna třeba na místní zahradní restauraci. Příjezd do centra není nijak omezen, z obou směru se dá pohodlně a bez omezení projet autem a přesto jsem tam neviděl nějaké kolony. Díky tomuto režimu je na náměstí i zastávka městské dopravy, která je také, jak jsem se přesvědčil, i hojně využívaná.

Myslím, že kdyby místní podnikatelé věděli, jak je na tom centrum Chrudimi, musel by svým kolegům do Chrudimi poslat jednu velkou kondolenci. Dále jsem v Havlíčkově Brodě nezaregistroval ani jeden kruhový objezd na hlavním průtahu městem. Všude jen semafory, rozumné řešení jízdního režimu v několika pruzích. A to má Havlíčkův Brod na rozdíl od Chrudimi alespoň "půl obchvat" a přesto tam nikoho ještě nenapadlo zabarikádovat dopravu kruhovými objezdy.

Jak velký a propastný rozdíl je to ve srovnání s Chrudimí. Poskakující osobní automobily na nesmyslných schodech v Široké ulici. Vinou těchto schodů je už několik let naprosto paradoxně úplně vyloučena městská doprava z centra města!. Ta městská doprava, kterou město samo dotuje. To je naprostý unikát. Výsledek toho všeho je po pár letech naprosto zřejmý. Stačí se podívat, jak náš střed města "žije" ve všední dny a jak se z polomtrvolného stavu v těchto dnech dostává do mrtvolného o víkendech. Kdybych podnikal v centru, tak snad podám na radnici za tohle vše i trestní oznámení, což ostatně dokumentuje i nedávný článek v těchto novinách o tom, jak "dobře" se podniká v centru města.

Chrudim je také dokonale zašpuntována kruhovými objezdy, aniž by měla jen jeden jediný kilometr nového obchvatu. A nyní se chystá i ten poslední špunt - kruhová křižovatku u Guláška. Ta začne vytvářet nově kolony v ulici Obce Ležáků, dále ve směru od nemocnice a kasáren. Městská doprava, která se horko těžko po patnácti letech dostávala z nesmyslného objíždění po Palackého ulici k nádraží, se nově dostane do kolon ve východní části města, kterým se nebude mít možnost jakkoliv vyhnout.

A jaká je reakce místních politiků? Kromě neutrálního vyjádření pana starosty Řezníčka jen mlčení, mlčení a zase mlčení. Ani pan místostarosta Trávníček, který má ve své funkci dopravu na starosti, se k tomu ani slovem nedokázal během dvou měsíců vyjádřit - je to pro něj asi naprosto podřadná a nepodstatná věc. Na druhou stranu co čekat od politiků, kteří se v ní opravdu pohybují velice dlouho a jsou tak podle mne opravdu odtrženi od veškeré reality normálního života a řeší mezi sebou žabomyší války. Potom ani nemají možnost si všimnout, že některá křižovatka v Chrudimi zarůstá lebedou tak, že se stává nebezpečná, natož aby si všimli, že centrum města vymírá, a že autobus městské dopravy, který oni sami dotují, se pomalu už nemá ani kam dostat, kudy projet a kde zastavit.

Viz. nově i koncept nové zástavby na Skřivánku, kdy místo aby se linka dostala co nejblíže i ke staré zástavbě a pomohla jí využít větší počet cestujících, někdo z vedení radnice chytře navrhl, že jediná zastávka bude někde těsně pod letištěm. Asi si myslí, že letiště v Pardubicích je na hraně své kapacity a s tím přetlakem dopravních letadel bude vypomáhat letiště v Chrudimi. V tom případě už bych tam začal alespoň sekat zmíněnou lebedu v příkopech, ať si neuřízneme při prvním přistání letadla jako město ostudu.

Tomáš Velendorf, Chrudim

Chrudim - V pondělí 29. července začalo město konečně opravovat po dlouhých přípravách rozbitý povrch Václavské ulice. Jelikož jsou ale opravy nutné prakticky po celé její délce, bude pro auta kompletně uzavřena až do středy 31. července.

Město tak pro obyvatele Nového města připravilo další zkoušku trpělivosti. Po uzavření ulic Sladkovského a Na Valech, kde se do země ukládá plynovod, uzavírá kompletně další komunikaci v této lokalitě. Ještě před měsícem přitom starosta Petr Řezníček (SNK-ED) tvrdil, že kompletní uzavírka Václavské ulice není na pořadu dne. „Řešíme samozřejmě také, jak zpřístupnit majitelům nemovitostí jejich pozemky v místech, která uzavřené části předchází. Nejpravděpodobnější je varianta opravy povrchu po jednotlivých pruzích,“ odkazoval tehdy starosta šoféry na nevyřešené problémy ve Václavské ulici.

Nakonec ale vše dopadlo poněkud jinak a objížďka vede ulicí Novoměstskou a třídou Slovenského národního povstání. Autobusy městské hromadné dopravy pak mohou využít i ulici V Tejnecku. „Opravená komunikace bude mít šířku šest metrů. Kvalita by měla být opravdu vysoká, protože tu neplánujeme jinde obvyklé záplatování. Opět se zde bude frézovat a pokládat zcela nový povrch,“ popisuje starosta úsilí cestářů. Zda se ale dostanou majitelé zdejších domů ke svým nemovitostem, jsme se už nedozvěděli.

Chrudim - Poblíž chrudimské místní části Vestec objevili archeologové rozsáhlé pohřebiště z mladší doby bronzové, které se skrývalo pod vznikající stavbou budoucího silničního obchvatu města, a to v místě, kde bude stát mimoúrovňová křižovatka. Nález potvrdil archeolog Regionálního muzea v Chrudimi Jan Musil.

Pohřebiště podle něj ukrývalo takřka stovku žárových hrobů, z nichž nejhojněji bylo zastoupeno pětaosmdesát hrobů kultury lužických popelnicových polí z období 1200 až 1000 let před naším letopočtem. Jak Musil dodává, zatím největší nález z této doby čítá 99 hrobů a byl uskutečněn v 60. letech minulého století v Ostroměři. Ten u Vestce tedy patří svým rozsahem mezi nejvýznamnější v České republice.

Ještě než archeologové naleziště na začátku srpna opustí, podařilo se jim z hrobů odborně vyjmout veškeré nádoby s ostatky, které jsou momentálně podrobeny v laboratorních dílnách zkoumání. To spočívá v tom, že je nutné z nádob vyzvednout jednotlivé částky spálených těl s milodary a posléze rekonstruovat samotné nádoby.